https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jachym-brzezina-jake-faktory-a-jak-vyznamne-se-podilely-na-zmene-globalni-teploty-v-poslednich-10-letech
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jáchym Brzezina: Jaké faktory a jak významně se podílely na změně globální teploty v posledních 10 letech?

6.2.2024
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek.
Foto | NASA / Unsplash
Odpověď nese graf od Berkeley Earth.
 
Dlouhodobé globální oteplování s ohledem na rostoucí emise a koncentrace skleníkových plynů dané lidskou činností se projevuje víceméně konstantně a má dlouhodobě oteplovací účinek na atmosféru. Rychlost zvyšování globální průměrné teploty je přibližně +0,20 °C za dekádu.

Jevy El Niňo a La Niňa se střídají a tím se mění i vliv (El Niňo otepluje, La Niňa ochlazuje). V grafu je dobře patrné, že v roce 2023 se výrazněji projevil oteplovací účinek El Niňo, začátek roku 2023 a rok předtím se ještě projevoval ochlazující účinek La Niňa.

Sluneční cyklus stejně jako El Niňo a La Niňa má v pravidelných cyklech buď ochlazující nebo oteplovací účinek.

V posledních letech se také na oteplení do určité míry podílel výbuch sopky Hunga Tonga (zde je vysoká nejistota, oteplení souvisí se zvýšenou koncentrací vodní páry, která byla emitována ve velkém množství během výbuchu, ve stratosféře) a nová legislativa pro lodní dopravu, díky které výrazně klesly emise síry do ovzduší. Aerosoly obsahující síru mají ochlazující účinek, proto pokles této znečišťující látky v ovzduší vedl k určitému nárůstu teploty, zejména nad oblastí severního Atlantiku.

Zvyšování emisí a koncentrací skleníkových plynů vede k dlouhodobému postupnému oteplování. Změny z roku na rok jsou tedy dány primárně různými interními změnami klimatického systému, jako jsou například oscilace El Niňo/La Niňa a externími faktory, jako je sluneční cyklus nebo sopečné výbuchy.

Rozdíl průměrné globální teploty mezi rokem 2023 a 2024 byl +0,29 °C. Velmi teplý rok 2023 byl dán mj. právě přechodem do fáze silného projevu El Niňo, blížícím se vrcholem přibližně 11letého slunečního cyklu a některými dalšími faktory, jako byl právě výbuch Hunga Tonga. Ten byl atypický tím, že se do atmosféry dostalo poměrně malé množství síry, ale velké množství vodní páry. Přestože tedy většinou velké sopečné výbuchy vedou ke globálnímu dočasnému ochlazení, v tomto případě je tomu naopak. Do stratosféry se během výbuchu dostalo 150 milionů tun vodní páry a ve vyšší vrstvě atmosféry se koncentrace zvýšila o cca 15 %. Odhaduje se, že bude trvat několik let, než se vrátí koncentrace vodní páry na původní hodnoty.


reklama

 
foto - Brzezina Jáchym
Jáchym Brzezina
Autor je vedoucí oddělení kvality ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu a a správce blogu ČHMÚ.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (65)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

6.2.2024 07:33
na planetě se neděje nic, co by už neznala. Je nám za těžké si připustit, že co se děje, že už se to dělo.
To, že Homo sapiens vytvořil svojí bezednou spotřebou čehokoliv vhodné podmínky je možné, ale rozhodně ne jediné, co o klimatu a změně vypovídá.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

6.2.2024 08:28 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Hluboký omyl. Na planetě se milióny let postupně ukládal uhlík, tím se měnilo složení atmosféru a klesala koncentrace skleníkových plynů, především CO2. Samozřejmě s výraznými výkyvy především astronomického nebo vulkanického původu. Tím se teplota v celých čtvrtohorách držela poměrně nízko s výkyvy glaciálů a interglaciálů. A za ty milióny let se ekosystém přizpůsobil.
Dnes ale lidstvo vyfučelo tenhle uhlík do atmosféry rychlostí nárazu asteroidu (v geologickém vnímáná času), což celý systém rozhodilo a pyramidové jevy celý proces ještě zvýrazňují.
Tohle planeta za celou existenci skutečně nezažila. Zažila jiné katastrofy, ale tohle ne.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

6.2.2024 09:17 Reaguje na Pavel Hanzl
mě na vaší zprávě o stavu CO2 nějak nesedí ta naivita, že za vše může uhlík v atmosféře. Pak se vyhlašují takové nesmysli, jako je "uhlíková neutralita" ale tak nějak chápete, že uhlík se zcela přirozeně vyskytuje všude kolem nás. Když si svým " hospodařením" podřezáváme pod sebou větev, nedivme se, že spadneme na frňák, ale nedělejme z CO2 posvátnou krávu všeho špatného, když tu je s námi miliony let. Nepochopení, že planeta se chová cyklicky a v čase volatilně, kdy nikde zkrátka není možné, že na celé planetě bylo stejně v jeden konkrétní okamžik. Globální pohledy, které nechápou regionální odlišnosti nebaví a jsou zavádějící.
Co je ale podstatné pro přežití, tak to není teplota ale vlhkost vzduchu a půdy. Na Sahaře taky rostla tráva a pršelo, pořád se něco mění a nic není lineární, ani dno řeky není stejné.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

6.2.2024 11:00 Reaguje na Jaroslav Řezáč
CO2 není žádná posvátná kráva, ale je to kořen všech dalších problémů, startuje pyramidové jevy. Že si člověk ničí své prostředí dalšími tisíci jinými externalitami, na věci přece nic nemění.
Země se chová normálně cyklicky, ale externí rázové změny (typicky náraz asteroidu) nejsou cyklické a po nich se změní klima i ekosystém natrvalo. Důkazem je vymření dinosaurů před 60 milióny let. Tehdy byla teplota na zemi vyšší asi o +12°C a od té doby klesá. Pokud by měla cha cha "cyklicky" vystoupit zase na tuhle hodnotu, zemský ekosytém vymře totálně (jak ti dinosauři).
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

6.2.2024 11:36 Reaguje na Pavel Hanzl
Je nás tu deset miliard, tak co chcete dělat? skoro každý egoista jako sviň, musí mít "doma" kdejakou technologickou kokotinu, aby se necítil méněcenný. Pak se dokážou někteří divit, že po dvaceti letech takzvaného boje s CO2 je jej ve " výrobě" více než na začátku století.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

6.2.2024 12:03 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Je to boj s mnohozvířetem, ale nikdo nic lepšího nevymyslel. Omezování porodnosti je politicky neprůchodné nikde, ale já si myslím, že na to stejně musí dojít.
Omezování CO2 je natolik gigantický úkol, že se musí dekádu startovat za bambilión dotací, než se vůbec něco pohne. A dnes se už silně hýbá, největší prasáci planety jdou už velmi výrazně do OZE a produkce se omezuje, je to taky moloch a ten se rozbíhá.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

6.2.2024 12:18 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Asi vám nevadí že si ty dva vaše odstavce odporují.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

6.2.2024 07:52
A teď babo raď.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

6.2.2024 12:16 Reaguje na Slavomil Vinkler
Leyenová není žádná baba.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

6.2.2024 08:49
150 miliónů tun vody je nic proti emisím CO2 (50 miliard tun) a je to jednorázová změna, kdežto CO2 emitujeme takové množství každoročně.
Nevím, kolik dělá roční odpar vody na celé zeměkouli (především z oceánů) ale bude to asi o hodně řádů vyšší číslo. Navíc voda v atmosféře dlouho nevydrží, to mi připadá jako divná informace.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

6.2.2024 09:08 Reaguje na Pavel Hanzl
Voda z oceánů většinou nedosáhne do stratosféry.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

6.2.2024 11:03 Reaguje na Slavomil Vinkler
Jenže tam vypouští obrovské množství vodní páry a především CO2 letecká doprava. A to je trvalá zátěž, ne jediná erupce.
Odpovědět
DA

DAG

6.2.2024 09:26
Myslím, že v posledním odstavci mají být porovnávány roky 2022 a 2023. Nepředpokládám, že by autor chtěl porovnávat rok, který ještě neproběhl.
Odpovědět
va

vaber

6.2.2024 09:28
jen na Česko spadne za rok asi 50 km3 vody ,což je 50 miliard tun vody,
150milionů tun i když někde ve stratosféře je nic a diskuse by byla proč nezmrzla a nespadla, kolik je ji tam normálně a jak ovlivňuje teplotu v troposféře,
p. Metelka kysi říkal ,že stratosféra se nyní ochlazuje na rozdíl od troposféry,
to mě překvapilo
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

6.2.2024 12:14 Reaguje na vaber
Zcela oprávněná poznámka, na kterou by měl autor článku zareagovat. A pokud ne, měl by být popostrčen redakcí Ekolistu.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.2.2024 08:45 Reaguje na Jiří Svoboda
To by bylo na další článek.
Odpovědět
HH

Honza Honza

6.2.2024 12:40
já si myslím, že nemá cenu spekulovat nad tím, jestli hoří, nebo jestli málo nebo hodně (neuhasitelně) hoří.
Lépe je třeba se soustředit na to, co dělat: požárník zvedne hadici s vodou, já bych posiloval přírodu, zalesňoval a zavodňoval.
Až potom, když proleju požářiště vodou, tak budu sledovat proč hoří, dělat nějaká další opatření- tato opatření ale musí být smyslplná, např. odstranit vše hořlavé není asi nesprávnější.
Správné je posilovat JE, hledat úložiště energie, zlepšovat baterie, podporovat FV jen do té míry, kdy lze energii spotřebovat atd. Hledat smyslplné efektivní využití vyrobené elektřiny z FV. Podporovat za miliardy FV, když ani nemám adaptovanou přírodu (požár jsem ještě neuhasil) není nejlogičtější postup. Když dojde voda ve studni, tak si zahrádkář nekupuje elektroauto!
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

6.2.2024 16:03 Reaguje na Honza Honza
Ony ty požáry teprve ve větším měřítku vznikají a bude jich stále více. Rozumné je jim hlavně předcházet tím, že pro jejich předcházení ve společnosti vytvoříme motivační prostředí.

Hašení vzniklých požárů je jiná kapitola.
Odpovědět
HH

Honza Honza

6.2.2024 19:14 Reaguje na Jiří Svoboda
motivace ano, ale ne za cenu kolapsu a zničení hospodářství, za cenu zničení ekonomiky rodiny- el. topení za 200tis/rok je likvidační.
Víte jaká by byla super motivace? Nízká cena alektřiny a podpora TČ tak, aby servisní firma za jeho činnost ručila, montovala jej jen tam, kde je to výhodné, ručila za provoz i po 20 letech, byly i náhradní díly. Mountfield to např. se svými výrobky zvládá!
Podpora elektroauta, aby byla vyměnitelná baterie, aby baterie byla levná- tj. recyklovatelná, prostě aby provoz byl efektivní.
A u FV aby bylo nějaké úložiště.
To by pomohlo! Ne zdražení plynu a topte za 200 tis, nebo zmrzněte! Takovou ekolog. záchranu přírody opravdu nepotřebuju! Děti v 17 st C dostanou zápal plic a umřou!

A pokud jde o hašení požáru? Ten si vymysleli ekologové! Že už je to požár! Tak by se mělo něco efektivně dělat! Především schraňovat si vodu! A až potom prosím elektroauto!
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.2.2024 09:00 Reaguje na Honza Honza
Já miluji jedince, kteří mají stále požadavky a nároky. Proč si nezaložíte firmu, která bude dodávat levnou elektřinu a montovat TČ s dvacetiletou zárukou? Všichni by vám utrhali ruce!!!
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.2.2024 08:49 Reaguje na Honza Honza
"já si myslím, že nemá cenu spekulovat nad tím, jestli hoří, nebo jestli málo nebo hodně (neuhasitelně) hoří."
To je zásadní chyba, je potřeba vědět, PROČ hoří.
Takže primárně likvidovat příčinu požádu (snižovat emise CO2) a zároveň hasit. To jsou ta další opatření, která se dělají s různým úspěchem, bo je to už kaše politiků.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

6.2.2024 13:35
https://www.energie-portal.sk/Dokument/viliam-novak-otepluje-sa-najma-preto-lebo-extremnym-vyuzivanim-krajiny-menime-toky-vody-a-energie-v-krajine-105385.aspx
Existencia empirickej závislosti medzi zvyšovaním koncentrácie oxidu uhličitého a teplotou prízemnej vrstvy atmosféry nemusí byť príčinnou závislosťou. Takýchto závislostí (formálnych) medzi koncentráciou oxidu uhličitého a inou premennou je možné nájsť viac.
Len stručne: koncentrácia oxidu uhličitého v atmosfére je aso 400 ppm (parts per milion), koncentrácia vodných pár sa pohybuje od 6 000 do 20 000 ppm, v závislosti od teploty, čiže koncentrácia pár vody je 15 až 50 krát vyššia ako je koncentrácia CO2.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

6.2.2024 13:52 Reaguje na Vladimir Mertan
A co?
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

6.2.2024 14:48 Reaguje na Ladislav Metelka
No zase niekto spochybňuje vedúcu úlohu CO2 :-)
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

6.2.2024 14:51 Reaguje na Vladimir Mertan
Tam bych doporučil trochu fyziky. Zvládl to už před více než 100 lety Svante Arrhebius...
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

6.2.2024 17:38 Reaguje na Ladislav Metelka
Autor nespochybnuje fakt, že je CO2 skleníkový plyn. Spochybňuje to, že je CO2 rozhodujúcim činiteľom riadenia dnešnej klímy.
Možno by bolo dobré ak by ste si článok prečítali celý.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

6.2.2024 19:56 Reaguje na Vladimir Mertan
Vždyť píšu - trochu fyziky...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.2.2024 12:31 Reaguje na Vladimir Mertan
A započítal si do toho 50 MILIARD tun CO2 emitovaných lidskou společností každý rok? Určitě ano, ale asi tomu nedal tu vážnost.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

7.2.2024 19:50 Reaguje na Vladimir Mertan
Co je tedy rozhodujúcim činiteľom riadenia dnešnej klímy?

Děkuji předem za stručnou a výstižnou odpověď.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

7.2.2024 22:19 Reaguje na Jiří Svoboda
Pre mňa je to rozhodne slnečná aktivita. Tá naštartovala výrazné oteplenie začiatkom 20 storočia a taktiež druhú vlnu otepľovania vrcholiacu v roku 1998. Taktiež sa dá vysvetliť mierne zníženou slnečnou aktivitou obdobie globálneho ochladenia cca od roku 1940 do roku 1980. Pauza v globálnom oteplení sa dá vysvetliť opäť zníženou slnečnou aktivitou a prevládajúcou La Ninou a súčasný skok v roku 2015 je vysvetliteľný veľmi silným El Ninom. Od roku 2015 globálna teplota stagnovala a na nový rekord bol potrebný znova El Nino + silnejúci 25 slnečný cyklus. Asi ste si všimol polárnu žiaru pozorovateľnú v našich zemepisných šírkach čo nie je veľmi obvyklý jav + výpadky GPS satelitov.
Odpovědět
PE

Petr Elias

8.2.2024 07:03 Reaguje na Vladimir Mertan
Starý známý manipulátor Mertan a jeho účelové vybírání intervalů. :D Jak se tomu říká cherry picking? :D
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.2.2024 07:22 Reaguje na Vladimir Mertan
Stačí se přece podívat na jakýkoliv graf sluneční aktivity a je každému jasné, že to není pravda.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

8.2.2024 08:41 Reaguje na Vladimir Mertan
Nezapomínejte, že příkon slunečního záření se už asi 50 let měří z družic. Co píšete, je v rozporu s měřením.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

8.2.2024 09:08 Reaguje na Vladimir Mertan
https://www.pmodwrc.ch/en/research-development/solar-physics/tsi-composite/
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

8.2.2024 09:46 Reaguje na Ladislav Metelka
Slnečné žiarenie nie je len TSI. Nakoniec aj v správe IPCC sa spomína, že je v súčasnosti (20 storočí)slnečná aktivita najvyššia za posledných 5000 rokov.
V Malej dobe ľadovej bola slnečná aktivita zase veľmi nízka, takže je zjavné že celkovo je dnešné oteplenie spôsobené prevažne slnečnou aktivitou. Je jasné, že pôsobia aj ďaľšie vplyvy a spätné väzby, najviac oblačnosť a morské prúdy či zmeny albeda.
Inak všimnite si, že aj podľa Vašich grafov je potrebné ku tomu aby narástla globálna teplota spolupôsobenie vrcholiaceho 11 ročného slnečného cyklu a silného El Nino. (rok 1998, 2015, 2023)
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.2.2024 09:53 Reaguje na Vladimir Mertan
Nejrychlejší oteplování zaznamenané za milión let (z ledovcových vývrtů), není způsobeno žádnou sluneční aktivitou ani omylem, to je prostě změřené.
Samozřejmě působí desítky nebo stovky vlivů, ovšem jeden je zásadní a dominantní. 50 MILIARD tun CO2 emitovaného každoročně do atmosféry. Tohle bylo změřeno a dokázáno, sorry jako, já si to fakt nevymyslel.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

8.2.2024 10:55 Reaguje na Vladimir Mertan
El Nino hraje roli, ale neovlivňuje trend, střídá se s La Nina... Tímhle trend nevysvětlíte a nevysvětlíte ho ani sluneční aktivitou. Posledních 50 let se výrazně otepluje, ale sluneční aktivita neroste.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

8.2.2024 10:57 Reaguje na Vladimir Mertan
No a pokud sluneční záření není jen TSI, co to ještě je?
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

8.2.2024 14:42 Reaguje na Ladislav Metelka
Slnko vyvrhuje prúd nabitých častíc, ktoré nie sú súčasťou TSI.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

8.2.2024 14:50 Reaguje na Vladimir Mertan
To je známo. A co ty částice, podle Vás, dělají?
Odpovědět
PE

Petr Elias

9.2.2024 10:20 Reaguje na Ladislav Metelka
Sluneční erupce jsou zoufalým argumentem zoufalých popíračů typu Mertan. Pár let zpátky (tuším 2013) nastala velká sluneční erupce. Na Zemi ji zaznamenal projekt SABER a množství energie bylo tuším 100 000 krát menší než množství energie, které běžně zaznamenáváme.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

8.2.2024 11:39 Reaguje na Vladimir Mertan
A jakým způsobem/mechanismem ta změna sluneční aktivity může tak dramaticky rozvážit energetickou bilanci Země, že se dnes tak velmi rychle otepluje? Za tím by měla být nějaké fyzika. Jaká prosím?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.2.2024 13:16 Reaguje na Jiří Svoboda
Pan Mertan se rád utápí v marginalitách a přes stromy nevidí les.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

8.2.2024 14:03 Reaguje na Jiří Svoboda
Jednou s teórii je že slnečná aktivita ovplyvnuje kozmické žiarenie. Celkove sa vplyvom kozmického žiarenia mení oblačnosť a tým aj teplota. Keď tieto častice dopadnú na atmosféru Zeme, môžu ionizovať molekuly, čo môže viesť k tvorbe kondenzačných jadier. Kondenzačné jadrá sú drobné častice, na ktorých sa môže kondenzovať vodná para a vytvárať tak oblaky.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

8.2.2024 14:13 Reaguje na Vladimir Mertan
Neprokázáno. Zatím se podařilo prokázat, že působením kosmického záření mohou (ale jen za vhodných podmínek) vznikat kondenzační jádra s rozměry do cca 3 nm, pro kondenzaci vody jsou však třeba jádra alespoň 100 nm. Navíc v atmosféře je vždy dost kondenzačních jader, aby mohla zkondenzovat veškerá vodní pára (pyly, prach, krystalky solí), nehledě na to, že i malé vodní kapičky samy fungují dobře jako kondenzační jádra. Kondenzace tedy není nijak výrazně závislá na kosmickém záření. Budete muset vymyslet něco jiného.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

8.2.2024 14:45 Reaguje na Ladislav Metelka
Rovnako je neprokázáno globálne pôsobenie CO2. Inak dnes som narazil na ďaľší článok o zmenách oblačnosti v Španielsku, kde je dokonca spomenutý aj svetový trend zjasňovania. https://www.aktuality.sk/clanok/231366/v-spanielsku-si-uzijete-coraz-viac-slnka/
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

8.2.2024 14:51 Reaguje na Vladimir Mertan
Omyl. Znáte Stefan-Boltzmannův zákon? Víte, jaké vlnové délky záření pohlcuje CO2? Podívejte se na to, moc Vám to pomůže.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.2.2024 09:04 Reaguje na Vladimir Mertan
"I proto není překvapením, co nám zpráva IPCC, která je souhrnem více než 14 tisíc vědeckých prací a dílem 234 autorů z 65 zemí, vlastně ukazuje: ......atd."
Já skutečně věřím souboru vědeckých prací výrazně více, než jednomu skutečně renomovanému vědci, který ale není ani klimatolog, sorry jako.
Odpovědět
JO

Jarka O.

7.2.2024 15:07 Reaguje na Vladimir Mertan
Článek je pěkný, takové tu chybí. V mnohém logičtěji vysvětluje než fyzik, který odbyde otázku na změny teplot na pólu oproti rovníku (klimatici tvrdí, že se na pólu otepluje násobně víc než na rovníku) povrchně směšným vysvětlením Lambert-Beerova zákona a myslí si, že tím má vystaráno.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

7.2.2024 19:57 Reaguje na Jarka O.
Jak na kterém pólu. Na jižním je permanentně bílo a tam teplota, myslím skoro neroste. Na severním stále více tají ledovce a odhalují tmavou hladinu oceánu. Tam funguje změna albeda a mnohem výrazněji se otepluje. Jukněte do Wikipedie na mapu oteplování https://cs.wikipedia.org/wiki/Glob%C3%A1ln%C3%AD_oteplov%C3%A1n%C3%AD.
Odpovědět
JO

Jarka O.

9.2.2024 10:14 Reaguje na Jiří Svoboda
Podle L.-B. zákona vč. albeda by se na j.pólu musel vzduch oteplovat víc než na s. pólu, nemluvě o rovníku. Rozdíly se dají vysvětlit jinak, ne ovšem s CO2, nýbrž hlavně s vodou. Takže p. fyzik vysvětlení oteplování odbyl? Proč pak jsou uráženi nefyzici jako p. Mertan?
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

9.2.2024 11:28 Reaguje na Jarka O.
Vodní pára zesiluje vliv CO2. A pokud byste chtěla takhle primitivně použít Lambert-Beerův zákon, tak byste taky musela vzít v úvahu, že absorpční pásy CO2 a vodní páry se v IR oblasti částečně překrývají a že ten zákon platí pro monochromatické záření. Takže počítat jednu vlnovou délku po druhé... Pak teprvě z toho můžete něco vyvozovat...
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

9.2.2024 11:30 Reaguje na Jarka O.
No a pokud budete chtít přesnější popis, jak to funguje (abych to neodbyl), tak budete muset jít do odborné literatury a tam si nejsem jist, jestli by pan Mertan něco pochopil. Ono je to dost složité.
Odpovědět
JO

Jarka O.

9.2.2024 14:50 Reaguje na Ladislav Metelka
L.-B. zákonem jste vysvětlil jím vyšší ohřívání pólu oproti rovníku. Předtím jste však napsal, že lineární závislost teploty na absorpci CO2 platí pro koncentrace v max desítkách ppm, ale to na pólech není. Mně je známé, že L.-B.z. platí pro monochromatické záření, proto mě překvapilo, že je v klimatismu používaný. Asi proč ne, jiste jde výsledky z jednotlivých vlnových délek sčítat i vybírat vlnové délky, kde nejsou překryvy. Jindy jste také psal, že se dají oddělit abs. pásy vody od CO2, nyní, že nedají... tak nevím, co si myslet.
Přesto L.-B.z.+CO2 + albedo jako vysvětlení oteplení pólů, kde je energie záření velmi slabá, se mi zdá odbyté.
Odpovědět
LM

Ladislav Metelka

9.2.2024 14:55 Reaguje na Jarka O.
Pokud někde máte málo vodní páry, tak v oblastech, kde se absorpční spektra CO2 a vodní páry překrývají, je absorpce hlavně na CO2. Vyšší koncentrace CO2 - vyšší absorpce. Kde je vodní páry hodně, tam je to saturované právě vodní parou, takže vyšší CO2 už absorpci nezvýší. Změny albeda jsou jiný proces a s tímhle to moc společného nemá.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.2.2024 07:26 Reaguje na Jarka O.
Klima je netvor, který spí a nesmíme ho dráždit, jinak reaguje divoce a nevyzpytatelně. A my ho drždíme pořád a vypadá to, že už sekne drápem. Postupim.
Odpovědět
Mz

Miluna z Hor

8.2.2024 18:40
Může mi prosím někdo vysvětlit co na EKOlistu dělají produkty konspiračních fosilních narativů co vypláchly mozky polovině naší populace? Máte svoje Protiproudy a další konspirační žumpy, máte svoje ideology jako Brezina, tak proč nenecháte lidi co vnímají EKOlogické vztahy v přírodě bavit se na úrovni alespoň tam kde je EKO v názvu? .... nebo jste entity na úrovni virů, co se prostě musí nacpat všude? ...některé myšlenky by téhle evoluční úrovni nakonec docela odpovídaly
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

8.2.2024 19:36 Reaguje na Miluna z Hor
Ano, paní/slečno Miluno.
Všichni ti Všeználci a brouci Pytlíci, kteří všechno znají a stejně jen papouškují současné politicky korektní názory, zveřejněné v médiích hlavního proudu (mainstreamu), přináší ve skutečnosti provozovateli těchto stránek peníze. Svým přístupem k jinému, než k současnou propagandou zveřejňovanému názoru, provokují čtenáře ke konfrontaci, hádkám. To pak přitahuje pozornost dalších lidí, kteří tyto stránky navštíví. A od toho se pak odvíjí velmi důležitý parametr – sledovanost těch stránek. Proč je to důležité? No, přece pro stanovení ceny za zveřejňovanou inzerci, která je příspěvkem k provozu sledovaných stránek…
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.2.2024 22:18 Reaguje na Tonda Selektoda
Já tu žádnou reklamu nevidím, vy ANO?
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

9.2.2024 08:56 Reaguje na Pavel Hanzl
Pane Hanzl, když budu chtít, též můžu lhát, že na stránkách ekolistu nevidím žádnou reklamu. Ale k tomu se, jen kvůli Vám, snižovat nehodlám...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

9.2.2024 17:35 Reaguje na Tonda Selektoda
Já mám reklamy celkově zablokované.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

8.2.2024 22:21 Reaguje na Miluna z Hor
Říká se tomu svoboda slova a pokud se někomu nelíbí cha cha "produkty konspiračních fosilních narativů co vypláchly mozky polovině naší populace" tak to nemusí číst, nebo k tomu může dát kritiku. Já osobně fakt nechápu, co tím myslíte, to jsou vždy jinatojné narážky na nějaké esoterické úžasnosti, které neznám.
Odpovědět
TS

Tonda Selektoda

9.2.2024 09:13 Reaguje na Pavel Hanzl
Pane Hanzl, mýlíte se.
Propaganda a politická korektnost, nejsou svobodou slova. A Vaše exhibice a provokace na diskusích ekolistu, jsou leda tak projevem Vaší osobnosti.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

9.2.2024 15:26 Reaguje na Tonda Selektoda
Tak jsou jako co? Africké kobylky, nebo černý pivo?
Odpovědět
JO

Jarka O.

9.2.2024 14:41 Reaguje na Miluna z Hor
Našla jsem ve slovníku, co jsou to externality, a vidím, že jste možná ekonom. Asi píšete o závažných problémech, které globální firmy obcházejí. Pokud zacházení s odpady nebo kvalita vody jsou z těchto externalit, tak následky vidíme v chudých zemích. Ale vzhledem k svému IQ 106,5 a ekonomické nevzdělanosti vás nechci otravovat laickými názory.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist