Jáchym Brzezina: Přehled odkazů, kde hledat informace o extrémních srážkách a povodních

V tomto článku si představíme odkazy, které se vám v následujících dnech mohou hodit s ohledem na očekávané extrémní srážky a povodně. Částečně jsem se inspiroval článkem od Kuby Čížka, který také doporučuji na Živě. Základní stránkou určitě je tzv. „HPPSka“ – Hlásná a předpovědní povodňová služba ČHMÚ. Zde najdete aktuální stav toků, především tedy aktuální vodní stav, průtok a informace o daném profilu. Body, které jsou vyznačeny obdélníčkem, jsou tzv. předpovědní profily, pro ty je po kliknutí k dispozici i odhad budoucího vývoje vodního stavu s vyznačením hranic povodňových stupňů. Ty pak poznáte podle barvy – modrá bez povodně, zelená I. Stupeň povodňové aktivity, žlutá 2. stupeň, červená 3. stupeň, růžovofialová 3. stupeň extrémní.

Po rozkliknutí konkrétní stanice je v okně nahoře ještě zajímavý odkaz Evidenční list hlásného profilu. V tom mj. najdete historické maximální stavy pro daný profil.

HPPSka bude možná hodně přetížená. Jedná se sice o nejkomplexnější informace, částečně ale můžete v případě nedostupnosti HPPS nebo pro ulehčení jejího zatížení použít ještě web http://hladiny.cz.

Pokud vás zajímá, kolik kde napršelo, můžete využít moji novou aplikaci v rámci stránek Envidata, která s využitím open dat ČHMÚ ukazuje hodinové srážkové úhrny z jednotlivých stanic v České republice. Najdete ji na http://envidata.cz/rain. Na stránce Envidata pak najdete i různé historické informace a spoustu dat a vizualizací, jak z oblasti hydrologie, tak např. meteorologie a klimatologie.

Aplikace sestává z mapové a tabelární části a umožňuje sledovat srážky v různých intervalech a v tabulce vyhledávat a filtrovat. Oficiálním zdrojem, avšak dostupným jen pro tzv. profesionální stanice, kterých není tolik je na stránkách ČHMÚ například https://chmi.cz/aktualni-situace/aktualni-stav-pocasi/ceska-republika/stanice/profesionalni-stanice/tabulky/srazky

Klíčový je také výstup z meteorologického radaru. Pro Českou republiku najdete zpracovaná data z radarů Skalky a Brdy. To stejné, ale interaktivní pak na Radar bouřky a pokud vás zajímá širší kontext v rámci Evropy, doporučuji http://radareu.cz. Doporučuji ještě web, kde jsou kumulované sumy srážek vypočítané z dat českých radarů.

Může se hodit také mapa záplavových zón. Tu najdete pro vybrané úseky na https://cds.mzp.cz. Po výběru úseku si vpravo můžete zobrazit plochu záplavy při povodni Q5, Q20, Q100 a Q500. Tedy při pěti-, dvaceti-, sto- a pětisetleté povodni.

Jaké vlastně bude počasí? Ideální je dívat se na více modelů, doporučuji ten náš český Aladin a dále například evropský ECMWF nebo globální GFS. Více modelů asi nejpřehledněji a nejsnáze zobrazíte v aplikaci Windy, kterou samozřejmě lze použít i na řadu dalších prvků, je velmi univerzální a srozumitelná. Najdete na http://windy.com. Modely si vyberete vpravo dole. Mapy z modelu Aladin najdete na https://chmi.cz/files/portal/docs/meteo/ov/aladin/results/ala.html a tzv. meteogramy (graf očekávaného vývoje teploty, srážek) na https://chmi.cz/files/portal/docs/meteo/ov/aladin/results/public/meteogramy/mhtml/m.html, kde si můžete přímo vybrat místo, které Vás zajímá.

Užitečná mohou být také data z amatérských stanic. Sice zde není garantovaná přesnost – a obzvláště při extrémních situacích nemusí být tyto stanice přesné – ale je jich hodně a celkově mohou dát užitečnou informaci zejména tam, kde profesionální stanice dostupné nejsou. Srážky totiž mohou být velmi prostorově variabilní a i na malý rozdíl vzdálenosti se velmi lišit. Pokud tedy ve vašem okolí nemáte profi stanici a je tam nějaká amatérská, podíval bych se i sem. Největší katalog amatérských stanic má dnes globálně server Weather Underground. Jeho tzv. Wundermapu najdete na https://wunderground.com/wundermap. Čím více mapu přiblížíte, tím více se Vám zobrazí stanic dostupných v dané oblasti. Do Wundermapy může přispívat kdokoliv, kdo má kompatibilní meteostanici a zaregistruje se.

Zajímají Vás teoretické informace? Co jsou stupně povodňové aktivity (tzv. SPA)? Jak se počítá N-letost povodně? Jak interpretovat vodočet? Můžete zkusit mé stránky Infoviz, konkrétně sekci s infografikami o vodě, které právě výše uvedené otázky zodpoví. Nechybí ani srovnání některých konkrétních dat nebo například grafika kolik srážek napadlo v červenci 1997.

Aktuální vývoj situace lze samozřejmě sledovat i na sociálních sítích a tady bych jednoznačně doporučil profil Českého hydrometeorologického ústavu. Informování se snažíme nyní věnovat co nejvíce pozornosti i v době, kdy je odborné práce hodně. Najdete zde nejdůležitější a nejaktuálnější informace. Existuje také profil přímo zaměřený na překračování povodňových stupňů na @CHMU_hydrologie.

Velmi užitečná je také mapová aplikace Indikátoru přívalových povodní od kolegy Petra Šercla z ČHMÚ. Najdete na https://experience.arcgis.com/experience/f7a

Kolik vody je v nádržích? Jaký je odtok z nádrží? To najdete na stránkách povodí. Konkrétně například:

Povodí Moravy, Povodí Odry, Povodí Labe, Povodí Vltavy. Zde si vyberte nádrž zájmu a zobrazí se Vám veškeré důležité informace.

---

reklama

---