Jan Fousek: Česko zaostává za unijními státy. Brzdí rozvoj akumulace energie
V dokumentu s názvem „Studie o akumulaci energie – přínos k bezpečnosti dodávek elektřiny v Evropě“ Komise zdůrazňuje stále významnější roli ukládání energie a celkově posílení flexibility při transformaci energetiky, která bude stále více záviset na obnovitelných zdrojích.
Hlavním doporučením studie pro členské země je vytvoření prostředí, které rozvoj akumulace umožní. Na nutnou legislativní úpravu a nedostatečný rozvoj akumulace u nás dlouhodobě upozorňují nejen oborové asociace v čele s Asociací pro akumulaci energie AKU-BAT, ale i významné státní instituce. Ministerstvo průmyslu a obchodu podle nich téměř tři roky brání nezbytné úpravě legislativy. Ministerstvo sice spustilo loni na podzim přípravy zcela nového energetického zákona, v němž již bude akumulace upravena v plném rozsahu tak, jak požaduje EU. Nicméně v tuto chvíli je připraven teprve věcný záměr zákona a jeho vstup v platnost se očekává nejdříve v letech 2022 či 2023. To by znamenalo minimálně další rok a půl právního vakua, spíše však déle.
Řešením by mohlo být alespoň částečné ukotvení akumulace v návrhu novely aktuálního energetického zákona, které by umožnilo dřívější rozvoj akumulace. Tím by měla Česká republika šanci splnit blížící se termín povinné implementace Zimního energetického balíčku, který mají členské státy povinnost dokončit nejpozději do poloviny příštího roku, některé jeho části však do konce roku letošního.
Strategie a doporučení
Studie představuje tři scénáře v horizontu let 2030 a 2050. V roce 2030 počítá v jednom ze scénářů s akumulací jako součástí denní flexibility o výkonu 108 GW. Největší podíl mají tvořit bateriová úložiště a přečerpávací vodní elektrárny. Důležitým doporučením je nejen vytvoření jasné strategie pro akumulaci energie, která by podpořila flexibilitu a stabilitu energetické sítě, ale také minimalizace nesprávně nastavených poplatků a daní.
Pro rok 2050 Komise předpokládá významný nárůst produkce tzv. dekarbonizovaného vodíku a syntetických paliv, a to především v oblasti průmyslu, transportu a tepla. Předpokládá se značný podíl výroby vodíku pomocí přebytečné čisté energie z větrných a slunečních elektráren. K pokrytí této potřeby budou podle jednoho ze scénářů potřeba elektrolyzéry o výkonu 550 GW. Avšak v případě větší míry zapojení ostatních zdrojů flexibility, poskytovanými především koncovými uživateli a sektorem elektromobility, se naopak očekává nižší potřeba akumulace v podobě bateriových úložišť a přečerpávacích vodních elektráren. Hlavní roli má přeměna elektřiny do vodíku a jeho další využití hrát v obou scénářích pro rok 2050.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (140)
Richard Vacek
14.6.2020 05:08Viktor Šedivý
14.6.2020 14:04 Reaguje na Richard VacekKdybyste chtěl větší komfort 365 dní v roce (tedy nemuset myslet na to, kdy si smíte zapnout který spotřebič), bylo by to násobně víc.
Pavel Hanzl
16.6.2020 20:01 Reaguje na Viktor Šedivýhttps://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/povede-pandemie-k-rozvoji-obnovitelnych-zdroju
Jan Šimůnek
17.6.2020 06:13 Reaguje na Pavel HanzlA pokud chcete zálohovat objemy energie, postačující na saturování potřeb státu velikosti ČR, narazíte na problémy typu světově dosažitelné množství některých klíčových surovin pro výrobu baterií.
Z tohoto pohledu jsou baterie prakticky bezcenné, mající význam jen v ostrovním provozu tam, kde není dostupná síť (chataři, chalupáři, některá odloučená pracoviště hydrogeologů apod.).
Jistěže by se dala energie z OZE skladovat ve formě tepla, kde žádná taková omezení nejsou. A mohly by se zrušit toxické FV panely a zachycovat přímo tepelnou energii slunečních paprsků. To by mělo smysl, ale nedělá se to, protože provozovatelé OZE nejsou orientováni na tvorbu zisku poctivou prací, ale na braní dotací.
Pavel Hanzl
17.6.2020 18:32 Reaguje na Jan ŠimůnekEnergie se vyrábí k tomu, aby se spotřebovala a ne akumulovala.
Dobrou organizací výroby i spotřeby a hlavně diverzifikaci zdrojů se potřeba akumulace snižuje na minimum.
Fve panely toxické nejsou a dál je to zase ten stejný blábol, jako dycky.
Jan Šimůnek
18.6.2020 09:42 Reaguje na Pavel HanzlJan Šimůnek
14.6.2020 08:58Krejcar Stanislav
14.6.2020 10:51Krejcar Stanislav
14.6.2020 10:54 Reaguje na Krejcar StanislavJiří Daneš
14.6.2020 13:25Jiří Daneš
14.6.2020 17:38 Reaguje naLukas B.
14.6.2020 22:12akumulace energie má samozřejmě smysl na některé speciální aplikace. třeba pro dočasné instalace (typicky ozvučení technoparty nebo benátské noci, kdy se nevyplatí natáhnout dráty a nechceme, aby tam blafal dýzlagregát). i zachtělo se nám najmout si baterii, kterou bychom krmili 24 hodin denně obyčejnou přípojkou na žárovku, pár přímotopů a varnou konvici, a pár minut za hodinu měli fakt dramatický odběr (svařování dílců ocelové konstrukce dohromady). všechno vypadalo skvěle, než jsme začali jednat doopravdy - příslušné úložiště je zatím spíš na prospektech než v reálu k dispozici. my si ho prostě chceme tu a tam na pár týdnů najmout - a zatím to nějak nefunguje, a tak jsme skončili u starého dobrého dýzlagregátu.
samozřejmě to má/bude mít smysl i u fabrik podobného charakteru, typicky pojezd jeřábu v hale, svařování, a podobné mašiny, co jedou pár minut do hodiny s obrovským odběrem. možná třeba výtah v hotelovém domě, možná snad i pro jídelnu/ohřívárnu hotových jídel a každého možná napadnou další a další aplikace.
Jiří Svoboda
15.6.2020 10:36 Reaguje na Lukas B.Bylo by zajímavé vědět, co ten špás stojí, jakou to má účinnost a kolik cyklů to vydrží. Aby se ta odtud spočítaná cena akumulace dala s nějakým faktorem připočíst k ceně elektřiny z OZE.
Milan G
15.6.2020 11:19 Reaguje na Jiří SvobodaSpíš je to atrakce od EONu, jaké jsou možnosti dneška.
Jiří Svoboda
15.6.2020 12:36 Reaguje na Milan GJiří Svoboda
15.6.2020 16:21 Reaguje na Jiří SvobodaJan Šimůnek
16.6.2020 08:15 Reaguje na Jiří SvobodaOpakovaně jsem viděl na trhu barevné tiskárny, laserové nebo inkoustové, stojící méně než sada náhradních náplní. V některých případech tam jsou speciální "zaváděcí" kartridže s menším množstvím barvy, ale v jiných ani to ne.
Lukas B.
15.6.2020 11:58 Reaguje na Jiří SvobodaFilip Kondapaneni
14.6.2020 22:43Viktor Šedivý
15.6.2020 00:05 Reaguje na Filip KondapaneniKdyž si představím, jaké čmoudíky by udělal hořící zdroj s kapacitou pár GWh ...
Pavel Hanzl
16.6.2020 20:50 Reaguje na Viktor ŠedivýKolik lithiových baterií kdy shořelo? Tisícina procenta?
Zkuste srovnat požár takového úložiště ovšem s explozí JE, tohle je srovnatelné.
Lukas B.
15.6.2020 06:41 Reaguje na Filip Kondapaneniono vybíjení baterie je chemická reakce jako každá jiná, dost podobná hoření, akorát se to nedá hasit (všechny komponenty pro reakci jsou přítomny), dá se to jen chladit.
Jiří Svoboda
15.6.2020 10:41Karel Ploranský
15.6.2020 19:39 Reaguje na Jiří SvobodaZdaleka nezáleží jen na tom, jestli je akumulace do baterek smysluplná z hlediska ekonomiky (což zatím určitě není). Jsou i jiná hlediska, stejně důležitá.
Bezpečnost (myslím možná ohrožení životů a zdraví požárem, toxickými zplodinami atd.)
Spolehlivost (tj. do jaké míry je spoleh na to, že mi to dodá energii když ji budu potřebovat, protože důsledky výpadku v určitých situacích nelze vůbec vyjádřit v penězích)
Životnost a dopady na životní prostředí jak při výrobě, tak při likvidaci, případně recyklaci. A zdůrazňuji že když baterie čistě pracují tady, zatímco výroba nadělá svinstvo někde na druhém konci světa, je to stejný průser jako kdyby to svinstvo vznikalo přímo na Václaváku. Zeměkoule je jen jedna - a i když si to neuvědomujeme, svinstvo se po ní šíří docela čile. Přinejmenším svinstvo, které se dostává do vzduchu (výškové větry)…
Jiří Svoboda
15.6.2020 20:12 Reaguje na Karel Ploranskýhttps://fdrive.cz/clanky/bezkobaltove-baterie-tesla-by-mohly-zasadit-smrtici-uder-fosilnim-palivum-5372
Samozřejmě tam může být pořád nějaký háček, ale toto se mi zdá velmi, velmi nadějné. Každopádně bych s budováním bateriových úložišť nijak nespěchal (nyní nejsou potřeba) a číhal na správný okamžik.
Pokud má ta baterka ujet 1,6 mil. km, musí dát aspoň 20 000 cyklů. To je pro běžná auta nesmyslně moc. Pak by se opravdu mohla elektroauta využívat k zálohování sítě a ty kraxny v kontejnerech by nebyly potřeba.
Jan Šimůnek
16.6.2020 08:16 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
16.6.2020 10:37 Reaguje na Jan ŠimůnekJiří Svoboda
16.6.2020 11:59 Reaguje naPavel Hanzl
16.6.2020 19:23 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
16.6.2020 19:38 Reaguje na Pavel HanzlTo bateriové úložiště rozhodně není dnes potřeba. Taky si nekoupíte počítač, abyste ho nechal 10 let ležet ve skříni. Ale vy možná jo.
Pavel Hanzl
16.6.2020 20:12 Reaguje na Jiří SvobodaNáš fve tunel je zpackanina politiků především z KSČM a ČSSD, ale ve skutečnosti je to klasická dezinformační akce proti ODS.
Jan Šimůnek
17.6.2020 06:16 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
17.6.2020 08:44 Reaguje na Jan ŠimůnekU nás se zhyenizoval celý (asi fakt špatný) systém především proto, aby lidi byli na fve a celé OZE naštvaní a abychom zůstali v zaprděném ropáckém babišistáně.
Určitě víte, kdo má z toho největší prospěch.
Jan Šimůnek
17.6.2020 17:03 Reaguje na Pavel HanzlMilan G
17.6.2020 09:21 Reaguje na Pavel HanzlČímž pochopitelně nijak nezmenšuji vinu ČSSD.
Pavel Hanzl
17.6.2020 20:42 Reaguje na Milan GJiří Svoboda
17.6.2020 09:36 Reaguje na Pavel HanzlProč do toho taháte politiky a nepoukazujete hlavně na ERÚ, který tu podporu nastavil protiústavně jinak, než stanovoval zákon o obnovitelných zdrojích?
Pavel Hanzl
19.6.2020 08:23 Reaguje na Jiří SvobodaKaždopádně dotace pomohly rychlejšímu rozvoji fve na celém světě, která by se taky prosadila, ale nemáme čas.
Jiří Svoboda
19.6.2020 13:41 Reaguje na Pavel HanzlRozvoj FVE jistě dotace potřeboval, ale teď už je nepotřebuje a pořád jsou (50% investičních nákladů z NZU)! Proč?
Karel Ploranský
15.6.2020 19:54Jak konkrétně přispěje k flexibilitě elektromobilita?
Nabíjení elektromobilů se bude uskutečňovat z logických důvodů převážně v noci (ve dne se s nimi potřebuje jezdit). Tzn. v době, kdy nesvítí Slunce. Při současném záměru zvyšovat podíl OZE na produkci elektřiny a rušit velké elektrárny tedy znamená provoz elektromobilů naopak výraznou destabilizaci.
Navíc aby mohla elektromobilita v síti vůbec cokoliv citelného vyvolat, musí být síť dimenzovaná na přivedení potřebného výkonu pro nabíjení až do garáží - což je také jen zbožné přání. Kdo si myslí, že provoz elektromobilů ve větším měřítku zajistí pár nabíjecích stanic, je naivní snílek, pro společnost nebezpečný.
Čili: Pan Fousek buď nevhodně vtipkuje, nebo z nás vědomě dělá úplné blbce.
Jiří Svoboda
15.6.2020 20:35 Reaguje na Karel PloranskýJiný je samozřejmě problém zimní sezóny. Tam musí jet záložní zdroje, možná paroplynové elektrárny na vodík vyrobený rozkladem zemního plynu, kde uhlík nebude spálen, ale nějak využit třeba jako konstrukční materiál, nebo použit k vylepšní půd. Zemní plyn je velmi levný a zhruba polovinu jeho spalného tepla tvoří jeho vodíková složka.
Co se týče přípojek, klidně postačí 3x16 A, kde může téci skoro 10 kW. Rychonabíjecí stanice pro nouzový stav by mohly být veřejné na každém třetím rohu.
Asi dost fantazíruji, ale kdo ví?
Viktor Šedivý
16.6.2020 08:50 Reaguje na Jiří SvobodaPoužití takového systému pro "stacionární" aplikaci efektivní je tedy přinejmenším stěží efektivní.
Jiří Svoboda
16.6.2020 10:33 Reaguje na Viktor ŠedivýPokud by byla autobaterka "nezničitelná", jistě by bylo správné ji využívat (kdo chce) ke stabilizaci sítě. Pokud by v rámci dne kolísala cena elektřiny třeba s faktorem 1-3, jistě by se našla vhodná aplikace pro elektromobily.
Viktor Šedivý
16.6.2020 13:47 Reaguje na Jiří SvobodaPoužívat tedy (dražší) jednotku optimalizovanou pro mobilní provoz v roli stacionární zálohy působí jako nouzové řešení, nikoli jako rozumná koncepce.
Jiří Svoboda
16.6.2020 16:02 Reaguje na Viktor ŠedivýJá vycházím z toho, že Musk slibuje baterku na 20 000 cyklů, kterou sám elektromobil svým provozem není schopen v reálném čase zruinovat.
Jiří Svoboda
17.6.2020 09:38 Reaguje na Jan ŠimůnekJiří Svoboda
17.6.2020 12:08 Reaguje naNavhuji rozhodný termín 1.1. 2023, že bude na trhu Tesla s baterkami s udávanou životností na milion mil a cena těch baterek bude pod 100 EUR/1kWh.
Ať prokážu, že jsem optimista!
Mám na mysli toto: https://www.global-wines.cz/royal-oporto-20-years-aged-tawny
V případě mé výhry stačí poslat částku odpovídající alespoň plechovce piva na účet Ekolistu :-)
Jiří Svoboda
17.6.2020 16:44 Reaguje naNedávno jsem Kalendu požádal, aby poslal za prohranou sázku tisícovku Ekolistu. Nevím, zda tak učinil, od té doby tu nediskutuje.
Jiří Svoboda
18.6.2020 09:55 Reaguje naPavel Hanzl
17.6.2020 08:49 Reaguje naElektrolýza je poháněna nejlevnější a nejčitší energií, které je dost na každém místě planety.
Takže logicky se stala nejlepším způsobem výroby vodíku, ale v tom problém není. Ten je ve skladování a dopravě vodíku, to je technicky zatím špatně řešitelný problém.
Pavel Hanzl
17.6.2020 20:47 Reaguje naVyrábět vodík má význam pouze jako akumulátor energie pro přetoky z OZE, protože je to zcela čisté palivo. Zemní plyn obsahuje hodně fosilního uhlíku a to je špatně.
Pavel Hanzl
18.6.2020 07:48 Reaguje naJiří Svoboda
18.6.2020 10:43 Reaguje na Pavel Hanzlhttps://www.prumyslovaekologie.cz/info/cez-se-ucastni-vystavby-nejvetsiho-svetoveho-vysokoteplotniho-elektrolyzeru-na-vyrobu-zeleneho-vodiku
1 MW výkonu je za 100 mil. Kč jen na elektrolyzér. A to potřebuje k tomu navíc park FVE, zásobníky, technologické teplo .....
Pokud by jelo zařízení z 20 % z přebytků z FVE, jen investiční náklady na elektrolyzér by byly výrazně vyšší než na JE.
Tak tu, prosím, neargumentujete, nějakou lácí.
Pavel Hanzl
18.6.2020 18:19 Reaguje na Jiří SvobodaPeníze to samozřejmě stojí, to ale všechno.
Jenom je přímo děsivé, že my sedíme na zadku a mudrujeme, jestli vypneme Prunéřov I nebo Počerady, protože nemáme čím to nahradit. Mastodonta JE možná postavíme za 20 let, ovšem já vsadím gatě, že postavíme kulový. A do té doby budeme čadit s uhlím.
Jiří Svoboda
18.6.2020 20:18 Reaguje na Pavel HanzlTo je, samozřejmě, podle vás špatně, protože ČEZ je fuj.
"Pitomá" elektrolýza vody, triviální praktikum ze základní školy, a dělá se z toho takový výzkumný magaprojekt.
Není opravdu jednodušší, než takto šaškovat s vodíkem a lány fotovoltaiky, postavit 5 jaderných bloků a mít na 80 let vystaráno?
Pavel Hanzl
19.6.2020 08:30 Reaguje na Jiří SvobodaAle přímo šikana lidí, kteří si chtějí pořídit střešní fve (účtování po fázích, neexistence chytrých elektroměrů) atd. atd. je státní politika a ta nás brzdí.
Jiří Svoboda
19.6.2020 13:47 Reaguje na Pavel HanzlA jak by to mělo fungovat správně s těmi novými instalacemi FVE a jejich podporou? A konkrétně co je dnes děláno špatně?
Jiří Svoboda
17.6.2020 09:43 Reaguje naVelké elektrolyzéry jsou zoufale drahé a myslet si, že pojedou jen v době přebytku elektřiny, je naivní. To se nemá šanci vyplatit.
Jiří Svoboda
18.6.2020 10:54 Reaguje nahttps://oenergetice.cz/plyn/krakovani-metanu-aneb-jak-vyrabet-vodik-bez-emisi-co2
Thovt Bes
16.6.2020 16:11Existují sluneční elektrárny které vyrábí páru. Vedro už na to tu máme.
Baterie nejsou vůbec ekologické.
Baterie se rozemelou, nejaký kov vemou na recyklaci, zbydou plasty a oxidy pak to jde spalovny.
Pavel Hanzl
16.6.2020 17:15 Reaguje na Thovt BesÚčinnost spalovacího motoru je maximálně 40%, účinnost JE nebo uhelné elektrárny je asi 30%.
O jaké účinnosti vlastně píšete?
Jan Šimůnek
16.6.2020 19:51 Reaguje na Pavel HanzlTady
https://biom.cz/cz/odborne-clanky/vyuziti-vodiku-k-regulaci-vykonu-obnovitelnych-zdroju-energie
je uvedeno, že celková účinnost elektrolýzy na výrobu vodíku je 25 - 30 procent.
Účinnost FV panelů je pod dvacet procent a už po roce významně klesá.
V případě toho elektromobilu musíte počítat s účinností převodu mechanické (vítr) nebo světelné (FV panel) energie na elektřinu, u toho FV panelu musíte ze stejnosměrného proudu vyrobit střídavý, pak to cpete do baterky (přeměna elektrické energie na chemickou), pak zase z baterky do motoru a pak teprve uplatníte tu 90% účinnost, která je spíš v našich končinách, kdy půl roku nebo i déle musíte v autě topit, na závadu, protože nemáte žádné zbytkové teplo z motoru.
Ve spalovacím motoru se vám chemická energie prakticky stoprocentně převede na teplo a to teplo využijete z těch 40 procent, přičemž je zde dost velká rezerva směrem vzhůru. Technicky dosažitelná.
Pavel Hanzl
16.6.2020 20:44 Reaguje naPavel Hanzl
17.6.2020 08:55 Reaguje naVadou je jen technické zaostávání, které zlomilo vaz komunistům.
Pavel Hanzl
17.6.2020 18:47 Reaguje naPavel Hanzl
17.6.2020 21:12 Reaguje naJan Šimůnek
18.6.2020 09:47 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
19.6.2020 08:39 Reaguje na Jan ŠimůnekTo znamená, že firmy sem neinvestují a maximum zisku vyvádí ven, protože počítají s tím, že v případě tohoto vývoje odejdou.
Jan Šimůnek
19.6.2020 13:08 Reaguje na Pavel HanzlJan Šimůnek
17.6.2020 06:31 Reaguje naViktor Šedivý
18.6.2020 10:33 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
18.6.2020 16:21 Reaguje na Viktor ŠedivýPavel Hanzl
16.6.2020 20:41 Reaguje na Jan ŠimůnekÚčinnost elektrolýzy každý uvádí jinak, ale není to až tak důležité. Rozhodující je cena elektřiny, když použiji přetoky fve, mám energii prakticky zadarmo.
Účinnost fve panelů je to samé, využívám nejčistší energii, která je zadarmo a v neomezeném množství, takže účinnost se projeví jen v investici a životnost je počítána na 30 let s garancí 70% výkonu nového panelu.
Samozřejmě se stejnosměrný proud z fve před nabíječkou nemění na střídavý, to vám něco zase nakecali.
Topení v elektroautě spotřebuje jen malý zlomek kapacity baterie, navíc proud máte prakticky zadara (při rozumné organizaci nabíjení).
Teplo ze spalovacího motoru využijete pouze tak, že ho přes chladiš vypustíte do atmosféry.
Proč pořád píšete tak evidentní blbosti? To fakt není možný!!
Lukas B.
16.6.2020 21:17 Reaguje na Pavel Hanzljo to moudro o střídavém a stejnosměrném, co jste napsal, to platí jedině, že by to byl Váš elektromobil a Váš fotopanel just-in-time nabíjející - rozvodná soustava je střídavá, takže vyrobíte na fotopanelu stejnosměrný, převedete na střídavý a sfázujete (ztráty; na vrtuli vyrobíte střídavý ale se ztrátami jej sfázujete), vedete (ztráty), před nabíjením přeměníte na stejnosměrný (ztráty), nabíjíte (ztráty), samovybíjíte (ztráty - byť v řádu hodin minimální, ale kombinací času a mrazu se to stává významným) a vybíjíte (ztráty). to je prostě neúprosné a neuděláte nic - leda snad v jiném vesmíru, kde si fantazií nadefinujete jinou fyziku bez zákonů zachování.
Pavel Hanzl
16.6.2020 21:30 Reaguje na Lukas B.Nabíjení auta z vlastní (nebo firemní) fve je základem systému, v tom je to nejlepší a proto nejpoužívanější.
Zkuste si vystopovat litr benzínu, jakou má účinnost od Sibiře nebo Venezuely se všemi procesy. Možná zjistíte, že za každým stojí několik litrů dávno propálených a stopa v kilogramech CO2.
Lukas B.
16.6.2020 21:38 Reaguje na Pavel Hanzlostatně soudím že plácáte strašidelné pitomosti a fyzika na základní a střední (?) či vysoké (?!) škole na Vás nezanechala stopy. ovšem pozurážet Vás asi nebude ta správná cesta k porozumění a osvětě.
Jan Šimůnek
17.6.2020 06:28 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
17.6.2020 08:36 Reaguje na Jan ŠimůnekJiří Svoboda
17.6.2020 09:50 Reaguje na Pavel Hanzlhttp://www.chemicke-listy.cz/docs/full/2017_02_121-128.pdf
Pavel Hanzl
17.6.2020 21:04 Reaguje na Jiří SvobodaJan Šimůnek
18.6.2020 09:52 Reaguje na Pavel HanzlA, mimochodem, velmi efektivní výroba vodíku je z hliníku a roztoku hydroxidu sodného. Takto jsem plnil vodíkem balónky. Pokud by byl dostatek energie na výrobu toho hliníku a recyklaci NaOH (obávám se, že jaderná elektrárna, jinak to nepůjde), nebyla by výroba tohoto plynu žádný problém, a je bezuhlíková.
Jiří Svoboda
18.6.2020 10:01 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
20.6.2020 10:18 Reaguje na Jiří SvobodaJan Šimůnek
17.6.2020 17:05 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
17.6.2020 21:07 Reaguje na Jan ŠimůnekVýroba fve panelů není nic špinavého (nejvíce energie se spotřebuje na skleněnou tabuli) a dnes jsou energeticky na poměru 1:100.
Jan Šimůnek
18.6.2020 10:00 Reaguje na Pavel HanzlTu na Ekolistu se opakovaně psalo o devastaci tropických pralesů na štěpku, voženou přes půlku globusu do OZE elektráren, o masovém vysazování plantáží palmy olejové na "bionaftu", o likvidaci všech možných zvířat větrnými elektrárnami.
Psalo se tu i o škodlivosti FV panelů (toxicita a velmi obtížná likvidovatelnost po projití několikaleté životnosti). Špatně a draze se likvidují i větrné elektrárny, zejména vrtule.
Přitom VE a FVE nemají za povinnost (na rozdíl od JE) ukládat část zisku na svou likvidaci (ony ji ani nemohou mít, protože ta likvidace je natolik nákladná, že by se to ani s těmi masívními dotacemi nevyplatilo).
Jiří Svoboda
18.6.2020 10:11 Reaguje na Jan ŠimůnekKdyž si vezmete areál Dukovanské elektrárny (asi 2 km2), po jejím skončení by z fleku mohlo 95 provent její rozlohy a objektů být k něčemu využíváno. Jako muzeum či skanzen socialosmu, umělecké galerie, místa na svatby či oslavy nebo konference. Mírně zvýšená radiace by prostory dezinfikovala od Covidů dalších generací.
Pavel Hanzl
19.6.2020 08:54 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
19.6.2020 13:51 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
19.6.2020 08:52 Reaguje na Jan ŠimůnekBionafta a podobné úlety jsou špatné, pokud se nepočítá celý dopad celého procesu, což nevím, proč se nepočítá. Nebo počítá?
Fve panel se likviduje stejně jak sklo, větřáky se likvidují stejně jako jakékoliv výrobky ze stejných materiálů.
Jediný problém je likvidace JE, protože radioaktivitu zlikvidovat nelze vůbec.
Jan Šimůnek
20.6.2020 10:20 Reaguje na Pavel HanzlJan Šimůnek
20.6.2020 10:31 Reaguje na Pavel HanzlVrtule větřáků jsou z kompozitního, prakticky velmi obtížně zlikvidovatelného materiálu (tvrdost a houževnatost). Zatím to dávají do spodku silnic (jako se u nás kdysi takto "zazdívaly" máslo a lůj z krav, které se nalízaly nebo nažraly PCB), ale až ty stavby silnic dojdou, bude to problém.
Když se to přepočte na kWh vyrobené energie, je likvidace FV nebo větrné elektrárny dražší než elektrárny jaderné. A na rozdíl od té jaderné nemají solární a větrní baroni povinnost ukládat část svých zisků na extra konto k likvidaci tohoto zařízení. On by to ovšem byl do jisté míry nesmysl, protože tyto elektrárny negenerují žádný zisk, pouze výnosy z dotací a nucených výkupů, což je ekonomicky něco úplně jiného.
Takže až dojde životnost těchto zařízení, která nuceně podporujeme z účtů za elektřinu, bude nám pato podpora patřičně zvýšena, aby byly prostředky na jejich likvidaci (odhadem tak na dvoj - trojnásobek nynějšího stavu).
Pavel Hanzl
16.6.2020 20:54Na špičce jsme v tunelování dotací a korupci, ale to moc moderní jinde není.
Jan Šimůnek
17.6.2020 06:32 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
17.6.2020 08:31 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
17.6.2020 17:09 Reaguje na Pavel HanzlOn i ten profesor Holý musel nakonec spolupracovat s USA, protože v přebyrokratizované a tupými nevzdělanci ovládané EU by neměl šanci dotáhnout své výzkumy až do klinické aplikace.
Pavel Hanzl
17.6.2020 21:08 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
18.6.2020 10:04 Reaguje na Pavel HanzlKdyž je objektivní realita v rozporu s tím, co členům sekty hlásá Milovaný Vůdce, nebo s tím, co je psáno ve Svaté Knize, je to projev působení ďábla, v tomto konkrétním případě "petrohradského bota".
Pavel Hanzl
19.6.2020 08:44 Reaguje na Jan ŠimůnekPokud bych potřeboval, co si o něčem myslí soudruzi v Kremlu, zeptám se vás.
Jan Šimůnek
20.6.2020 10:33 Reaguje na Pavel HanzlJiří Svoboda
17.6.2020 12:13 Reaguje na Pavel HanzlJan Šimůnek
17.6.2020 17:11 Reaguje na Jiří SvobodaPavel Hanzl
17.6.2020 21:14 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
18.6.2020 09:53 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
18.6.2020 18:28 Reaguje na Jan ŠimůnekNěkdy bych chtěl bých okrádán jako Rakušák a měl jeho důchod.
Jiří Svoboda
18.6.2020 10:20 Reaguje na Pavel HanzlDodnes tento stav přetrvává a stává se precedentem pro další počínání. Proto se vám jevíme jako pořád blbší.
Pavel Hanzl
18.6.2020 18:30 Reaguje na Jiří SvobodaPavel Hanzl
19.6.2020 09:00 Reaguje naVšude v normálním světě uhláky zavírají především kvůli ceně, OZE už jednoznačně vítězí i v téhle oblasti a budede se to stále zvyšovat, palivo zadarmo to prostě rozhodne.
Jiří Svoboda
18.6.2020 20:25 Reaguje na Pavel HanzlO naprostém minimu podpory mám opravdu jinou představu.
https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/transformator-elekrina-regulace.A170922_150503_ekonomika_rts/foto/NEH63ae77_P201606020290901.jpg
(trafo za 1.6 mld Kč)