https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jan-moravec-csop-v-praze
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jan Moravec: ČSOP v Praze

27.12.2024
Záchrana škeblí, ilustrační snímek.
Záchrana škeblí, ilustrační snímek.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | ČSOP
Český svaz ochránců přírody byl založen před 45 lety. Právě v Praze začaly vznikat první jeho místní organizace; několik dokonce ještě před oficiální ustavující konferencí (11. září 1979). Dvě z těch nejstarších – 2. základní organizace Taraxacum a 4. základní organizace Praha 10, později pokřtěná na Botič-Rokytka – fungují dodnes.
 
A počet dalších organizací rychle přibýval. Byla to poměrně pestrá společnost od akademiků, profesionálních přírodovědců až po party skautů, woodcrafterů či trampů, kteří našli v té době pod křídly ČSOP poměrně bezpečné útočiště. Pestrým společenstvím nejrůznějších lidiček se vztahem k přírodě je ČSOP koneckonců dodnes.

První aktivity ČSOP se zaměřovaly především na péči o zvláště chráněná území a na terénní průzkumy. ČSOP Taraxacum se věnoval mimo jiné problematice vod (mapování a ochrana pramenů a studánek, sledování čistoty vod). Postupem času stále častěji základní organizace vstupovaly i do „politických“ otázek ochrany přírody a životního prostředí. Výrazné byly především aktivity ČSOP Troja na ochranu Trojské kotliny. ČSOP je podepsaný i pod koncepcí oblastí klidu (dnes přírodních parků) v Praze.

Od samého počátku byl kladen velký důraz i na ekologickou výchovu. Už v roce 1980 vznikla zásluhou 4. ZO ČSOP první pražská naučná stezka – Povodím Botiče. Základní organizace ČSOP pořádaly výstavy, přednášky, exkurze do přírody… Spolupracovaly na pořádání obvodních kol přírodovědné soutěže Zlatý list, organizovaly přírodovědné tábory.

Protože ČSOP v té době oficiálně nesměl mít „své“ děti, z počátku byly ekovýchovné aktivity směrem k dětem vyvíjeny ve spolupráci se školami a s obvodními domy dětí a mládeže. Ve 2. polovině 80. let ale začaly vznikat při pražských základních organizacích i první oddíly Mladých ochránců přírody (MOP) – klasika pozdní normalizace, na jedné straně nesmyslné příkazy a zákazy, na druhé jejich otevřené porušování.

Nepřehlédnutelnou aktivitou byl časopis Nika, vydávaný oficiálně Městským výborem ČSOP v Praze, fakticky však jeho šéfredaktorem Ivanem Makáskem z ČSOP Taraxacum. Právě Nika se nebála otevírat i ožehavá ekologická a ochranářská témata, nejrůznější kauzy, čímž záhy překročila, co se čtenářské obce i obsahu týče, hranice Prahy a stala se více méně celostátním časopisem, byť formálně byla stále bulletinem pražského městského výboru.

Počátek 90. let znamenal pro ČSOP velký úbytek členů i základních organizací. Otevřely se nové, do té doby netušené možnosti, a tak se mnozí rozhodli založit si své vlastní organizace, začali dělat ochranu přírody jako byznys, vrhli se na politiku anebo prostě jen odešli, protože považovali sdružování se za „přežitek socialismu“. Český svaz ochránců přírody však přežil, našel si své místo „v nové době“ a na přelomu milénia definoval (staro) nové hlavní směry činnosti, jako je rozvoj pozemkových spolků (konceptu tzv. soukromých rezervací), záchrana handicapovaných volně žijících živočichů, ochrana biodiverzity, práce s dětmi a mládeží, záchrana starých ovocných odrůd či hlídání a připomínkování legislativy mající vliv na přírodu a krajinu. Předloni podalo 12 pražských základních organizací společně připomínky k návrhu Metropolitního plánu.

V současné době v Praze působí 29 základních organizací, sdružujících celkem 664 členů. V jejich rámci je i 7 oddílů Mladých ochránců přírody, zajišťujících zajímavý (nejen ochranářský) celoroční program pro více než dvě stovky dětí. Dalších 152 Pražanů je člensky registrováno přímo při ústředí ČSOP.

Na území Prahy fungují tři pozemkové spolky – na východě Botič-Rokytka, na jihu Koniklec a na jihozápadě Pražská pastvina.

V Praze se nachází i vůbec první „Místo pro přírodu“, lokalita vykoupená Českým svazem ochránců přírody z důvodu její ochrany – mokřad Triangl.

Z dílny ČSOP je velká část naučných stezek, které lze v Praze potkat. Primát v počtu vytvořených a spravovaných stezek má v současné době ČSOP „Natura, quo vadis?“, ale nechybí ani další (ČSOP Koniklec, ČSOP Botič-Rokytka…). O mnohých z nich již bylo na stránkách Pražské EVVOluce psáno.

V rámci kampaně Ukliďme svět, jíž je ČSOP koordinátorem pro Českou republiku, proběhlo loni v Praze 120 úklidových akcí, do nichž bylo zapojeno 4 250 dobrovolníků (pro letošek ještě nejsou finální čísla k dispozici).

Pražská zvířecí záchranka, pomáhající volně žijícím živočichům, kteří se dostanou do problémů, najezdí po Praze a nejbližším okolí ročně kolem 40 000 km a pomůže více než tisícovce zvířat (a několika dalším tisícům prostřednictvím telefonického poradenství).

Na mnoha různých akcích po Praze se lze setkat se členy ČSOP Nyctalus, prezentujícími hravou formou problematiku ochrany netopýrů. Každoročně zjara je možné se zúčastnit i veřejného vypouštění netopýrů, kterým muselo být z různých důvodů poskytnuto náhradní zimoviště.

Tým „Oživení starých odrůd“ má v částečné péči sady u Břevnovského kláštera, na Čihadlech a na Spořilově. Zde se mimo jiné konají semináře pro odbornou i laickou veřejnost jak pečovat o staré sady. Ve spořilovských sadech proběhla na jaře (jako jediná v České republice) akce v rámci Evropského dne sadů, do kterého bylo zapojeno 238 sadů z celého kontinentu.

Velice populární jsou výstavy ovoce s ochutnávkami netradičních odrůd či ovocných výrobků a s přednáškami na nejrůznější témata, od vyloženě odborných až po různé způsoby zpracování ovoce, které se konají 4 × ročně v Domě ochránců přírody v Michli.

Tam bývají v průběhu roku i další akce, například různé cestopisné či přírodovědné přednášky a semináře.

Každoročně se konají pražská kola celostátních soutěží Zlatý list (pro děti ve věku základní školní docházky – obvykle v květnu v areálu Trojské botanické zahrady) a Ekologická olympiáda (pro středoškoláky – bývala na podzim, v tomto školním roce bude v březnu). V Malešicích je pořádán pravidelně Den Země spojený s Ekofestivalem, letos proběhl již 20. ročník.

Ne, není to kompletní výčet pražských aktivit.

Současných ani minulých. Přijďte mezi nás! Ať už jako členové, občasní dobrovolníci či účastníci některé z veřejných akcí. Každý člověk s upřímným zájmem o (nejen pražskou) přírodu je vítán.


reklama

 
Další informace |

Text vyšel v magazínu Pražská EVVOluce 4/2024, který se historii envirohnutí v Československu věnuje v celé řadě textů.

foto - Moravec Jan
Jan Moravec
Autor pracuje pro Český svaz ochránců přírody.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (1)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MU

Michal Ukropec

27.12.2024 09:06
Přeji hodně úspěchů do dalších let. Kdysi jsem s ČSOP spolupracoval.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist