Jan Palaščák: Červencový blackout – vyšetřování skončilo, zapomeňte?

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | paolobarzman / Flickr

Kritickým pohledem zvenčí to tedy vypadá, že ČEZ nezvládl provoz elektrárny a ČEPS nezvládl dispečerské řešení mimořádné situace. Podle zprávy ČEPS ovšem za všechno může onen drát, respektive chybně provedená instalace tahové spojky v místě jeho opravy v prosinci 2024. Zatímco Policie ČR věc odložila s tím, že mohlo jít o skrytou vadu, ČEPS se po firmě, která instalaci provedla, chystá vymáhat škodu ve výši půl až celého milionu korun.

A to v kontextu toho, že účelovou hrou s nouzovým stavem za účasti ministra průmyslu Vlčka bylo poškozeným průmyslovým podnikům či obchodníkům a restauratérům znemožněno uplatnit nároky v řádu miliard korun. (Onoho dne nebyl vyhlášen stav předcházející stavu nouze a stav nouze byl vyhlášen, až když krizová situace pominula.) Zatímco nejprve ČEPS a ČEZ neměli „sladěné notičky,“ tak nyní v dobře načasované adventní selance je inspirace zjevná - ČEPS to zaflikoval stejně jako ČEZ v kauze „sváry“ na jádru. Neboli za všechno můžou dva montéři s ručením omezeným.

Zároveň si všimněme, že zpráva ČEPS vyšla ve stejný den jako dlouho dopředu avizovaný předběžný report Evropské sítě provozovatelů přenosových soustav elektřiny (ENTSO-E). V Evropě nemají o příčinách výpadku zdaleka tak křišťálově jasno, naopak si vyžádali bližší informace k roli Ledvic v rámci incidentu a k příčině výpadku distribuovaných zdrojů. Oba dva problémy paradoxně v Česku známe již od začátku kauzy, kdy v první fázi ČEPS obvinil ČEZ (Ledvice) a vzápětí ČEZ pojmenoval chyby ČEPS, v zásadě v oblasti (re-)dispečinku.

Finální zpráva, kterou mezinárodní panel vyšetřovatelů vydá v červnu příštího roku, tak může obsahovat poměrně závažnou kritiku týkající se provozu ledvické elektrárny i selhání na straně ČEPS. Což je pro Česko zřejmě jediná šance, jak zjistit, co se doopravdy stalo, vzít si z výpadku ponaučení, a také jak investovat chystané stovky miliardy do elektrizačních sítí účelně. Jsou to peníze, které platíme všichni na účtech za elektřinu. Peníze, které jdou omezenému počtu firem v ne zcela transparentním prostředí, kde se občas ztratí materiál ze skladu nebo rovnou celá firma.

Do července jsme si mysleli, že sítě jsou za ty peníze alespoň fyzicky robustní a moderně řízeny. Tím už si tak jisti být nemůžeme. Výrok o pravděpodobnosti „jedna ku třem milionům“ ukazuje, kromě jisté arogance v PR na straně ČEPS, také na možnou dosud nevyřčenou podstatu selhání dispečinku. Možná pracujeme se zastaralým modelem sítí, který vznikl v jiné době, kdy elektřina „tekla pouze z kopce a ne do kopce,“ neboli před nástupem OZE. Jinak by patrně re-dispečink dopadl lépe. A hlavně by nemohl ČEPS dojít ke zjevnému nepochopení moderní Thalebovské statistiky a dopustit se výroku, kde jim to vyšlo přesně „jedna ku třem milionům a přitom jsme všechno udělali správně.“