Jan Pokluda: Už nevykvete
30.7.2023
Sklenobýl bezlistý.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jan Pokluda
Sklenobýl bezlistý.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jan Pokluda
Byly dokonce zaznamenány případy, kdy na lokalitě svého výskytu nevykvetl desítky let.
Poslední tři roky chodím kontrolovat lokalitu v jednom lese u Brna, kde jsem ho naposledy viděl kvést před dvěma lety. Bohužel už na daném místě nejspíš neporoste.
V pondělí jsem byl obhlédnout místo, kde se sklenobýl vyskytoval, a s hrůzou jsem zjistil, že starý buko-habrový porost, ve kterém sklenobýl rostl, byl z velké části vykácen, prosázen jehličnany a v důsledku odclonění zarostl netýkavkou.
Dlouholeté snahy o to, aby byla lokalita vyhlášena přírodní památkou, přišly vniveč a sklenobýlu tu vzhledem k jeho nárokům patrně odzvonilo.
Sklenobýl je totiž velmi citlivý na jakékoliv změny v chemismu půdy a na změny v druhovém složení porostů, ve kterých roste. Bohužel se ke mě podobné příběhy dostávají stále častěji. Tento mám ale z první ruky.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
V Jeseníkách ochránci přírody zjišťovali, kolik ryb přežilo povodně
Nefunkční nádrž na Křivoklátsku nahradila nová tůň umožňující migraci živočichů
Ochránci přírody vysadili jižně od Prahy sto rostlin koniklece otevřenéhoOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (18)
SV
Slavomil Vinkler
30.7.2023 07:25No já bych nebyl až tak skeptik. Je sucho. Pokud budou vlhčí roky mělo by se to zlepšit.
Odpovědět
SV
SV
Slavomil Vinkler
30.7.2023 07:45Pokud to dobře chápu, asi jde o Soběšice a teda lesy Mendelu. Věděli to a nedbali? A proč se sází smrk u Soběšic místo pařezáku teď v tom suchu? To by Mendelu měla vysvětlit.
Odpovědět
Pe
Petr
30.7.2023 12:21 Reaguje na Slavomil VinklerO smrku se nikde nepíše.
Být tam vaše pařezina, nebo dokonce váš oblíbený a všude doporučovaný spásaný řídký les, tak by tu žádný článek o sklenobýlu nebyl, protože to je prostředí pro něj naprosto nevhodné. Byla by tam opět jen ta netýkavka.
Odpovědět
Být tam vaše pařezina, nebo dokonce váš oblíbený a všude doporučovaný spásaný řídký les, tak by tu žádný článek o sklenobýlu nebyl, protože to je prostředí pro něj naprosto nevhodné. Byla by tam opět jen ta netýkavka.
SV
Slavomil Vinkler
1.8.2023 08:16 Reaguje na PetrPůvodně to bude určité spásaná pařezina. To byl vždy mateřský biotop sklenobýlu a nejen jeho, ale i dalších vzácných rostlin a živočichů co zmizely.
Odpovědět
Pe
Petr
4.8.2023 22:19 Reaguje na Slavomil VinklerSklenobýl potřebuje stinná a vlhká místa, kde roste třeba kapradí a mech, a kde je na zemi hrabanka a humus. Tedy skoro přesný opak vaší pařeziny, spásané i nespásané, to je jedno.
Takže vaše pařezina zmanemá pro sklenobýl likvidaci. A protože pařezina je cyklicky obnovované prostředí, tak likvidaci trvalou.
A píšu to jen proto, abyste si uvědomil, že spásání a pařezení nejsou ani náhodou univerzální a všude vhodné metody hospodaření. Jako cokoliv jiného se někde hodí a někde zase vůbec. Něčemu prospívají, něčemu ne, něco podporují a něco zase ničí a hubí. A přesně tak se chová i příroda - nikdy nic nedělá všude stejně, takže ani to vaše neustále dokola omílané spásání nikdy nebylo všude. Bylo jen někde, jinde vůbec. Ostatně i proto se dodnes dochovala nejrůznější společenstva a nejrůznější druhy všeho živého. Kdyby byly v minulosti všude jen ty vaše spásané lesy, tak by dnes neexistovaly druhy a společenstva z lesů hustých a tmavých. Sice se zaštiťujete vyšší biodiverzitou, ale být vaše spásané lesy všude, byla by diverzita opět jen omezená a jednostranná.
Odpovědět
Takže vaše pařezina zmanemá pro sklenobýl likvidaci. A protože pařezina je cyklicky obnovované prostředí, tak likvidaci trvalou.
A píšu to jen proto, abyste si uvědomil, že spásání a pařezení nejsou ani náhodou univerzální a všude vhodné metody hospodaření. Jako cokoliv jiného se někde hodí a někde zase vůbec. Něčemu prospívají, něčemu ne, něco podporují a něco zase ničí a hubí. A přesně tak se chová i příroda - nikdy nic nedělá všude stejně, takže ani to vaše neustále dokola omílané spásání nikdy nebylo všude. Bylo jen někde, jinde vůbec. Ostatně i proto se dodnes dochovala nejrůznější společenstva a nejrůznější druhy všeho živého. Kdyby byly v minulosti všude jen ty vaše spásané lesy, tak by dnes neexistovaly druhy a společenstva z lesů hustých a tmavých. Sice se zaštiťujete vyšší biodiverzitou, ale být vaše spásané lesy všude, byla by diverzita opět jen omezená a jednostranná.
SV
Slavomil Vinkler
5.8.2023 07:58 Reaguje na Petrhttps://pladias.cz/taxon/data/Epipogium%20aphyllum#10
Odpovědět
Pe
Petr
5.8.2023 09:26 Reaguje na Slavomil VinklerNo však ano, cotuji: taxon se vyskytuje hlavně v zapojeném lese.
Tedy vyžaduje zapojený porost se stabilními klimatickými a stanovištními podmínkami. Přesný opak vaší pařeziny, nebo dokonce spásané pařeziny, kde se porost téměř nezapojí, ke vzniku potřebného humusu prakticky nedochází a stabilita půdního chemismu a podmínek obecně neexistuje. Podmínky se v podstatě každý rok mění, což je pro sklenobýl smrtící kombinace.
Ale možná jde jen o to co vy si představujete pod slovem pařezina. Možná máte jen takové ty teoretické představy z romantických obrázků na internetu. Nic není dál realitě.
Odpovědět
Tedy vyžaduje zapojený porost se stabilními klimatickými a stanovištními podmínkami. Přesný opak vaší pařeziny, nebo dokonce spásané pařeziny, kde se porost téměř nezapojí, ke vzniku potřebného humusu prakticky nedochází a stabilita půdního chemismu a podmínek obecně neexistuje. Podmínky se v podstatě každý rok mění, což je pro sklenobýl smrtící kombinace.
Ale možná jde jen o to co vy si představujete pod slovem pařezina. Možná máte jen takové ty teoretické představy z romantických obrázků na internetu. Nic není dál realitě.
Pe
Petr
5.8.2023 10:15 Reaguje na Slavomil VinklerProjděte si obrázky na internetu, názorně uvidíte typické prostředí sklenobýlu: Stabilní starý vlhký les se stálými podmíkami, na zemi tlející dřevo, větve, listy, kapradiny, mechy.
Odpovědět
PŽ
Pavla Žídková
30.7.2023 09:34To nějak nechápu. Zásahy do biotopu zvláště chráněných druhů jsou docela slušně pokutovatelné - jak je možné, že to někdo vykácel a dokonce tam vysadil nepůvodní druhy dřevin?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
30.7.2023 10:39 Reaguje na Pavla ŽídkováTo je poněkud problematické.
Věděli to zainteresovaní? A jde-li o běžné hospodaření je to povoleno. Zkuste sebrat roháče, pokuta jak hrom. Vyfrézování lesa a pařezů s tisíci larvami je legální hospodářský postup.
Odpovědět
Věděli to zainteresovaní? A jde-li o běžné hospodaření je to povoleno. Zkuste sebrat roháče, pokuta jak hrom. Vyfrézování lesa a pařezů s tisíci larvami je legální hospodářský postup.
RČ
Radek Čuda
1.8.2023 15:43 Reaguje na Pavla ŽídkováVysvětlení je zřejmě zde ... "Dlouholeté snahy o to, aby byla lokalita vyhlášena přírodní památkou, přišly vniveč ...".
Odpovědět
Pe
Pepa
30.7.2023 13:03Nedávno zde byl článek jednoho starosty jak kontraproduktivní je označovat a chránit takovéto místa, že to přitáhne davy turistů kteří to zplundruji. A teď to tady máme, biotop s orchidejí je nenávratně zničen a vše je v naprostém pořádku. Doufám, že si článek starosta přečte.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
30.7.2023 13:49 Reaguje na PepaObojí je pravda. Již staří Řekové v Odysei mluvili o proplouvání mezi Scilou a Charybdou.
Například jediné místo v Česku s jazýčkem jaderským je silně profláklé a každoročně dost vydupané od "fotografů".
Odpovědět
Například jediné místo v Česku s jazýčkem jaderským je silně profláklé a každoročně dost vydupané od "fotografů".
Pe
Pepa
30.7.2023 16:01 Reaguje na Slavomil VinklerJazycek se vysk,tuje v přírodní rezervaci jejíž návštěvníci se dle toho MUSÍ chovat. Ta rezervace může mít X km2 a navstevnik vubec nemusí vědět kde co roste, ale si vědom postihu. Pokud by jazycek nerostl v přírodní rezervaci tak se to lide stejně dozví a pak si s jazyckem mohou dělat cokoli, nepřežil by rok.
Odpovědět
PJ
Pavel Jeřábek
30.7.2023 21:45 Reaguje na PepaNemůžete si zvláště chráněnou rostlinou či jiným chráněným organismem dělat co chcete mimo chráněné území.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
31.7.2023 06:49 Reaguje na PepaVíte o čem mluvíte? Jde asi o 5 arů. Chovat by se měli, ale nedělají to. A rezervace to není, jen CHKO.
Odpovědět
JB
