https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jan-vopravil-marketa-hanusova-jeden-degradacni-faktor-je-pro-pudu-ten-nejhorsi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jan Vopravil a Markéta Hanušová: Jeden degradační faktor je pro půdu ten nejhorší

20.1.2023
Dnešní česká krajina, vznikající stavba na zemědělské půdě. Vedle herbicidem umrtvené pole.
Dnešní česká krajina, vznikající stavba na zemědělské půdě. Vedle herbicidem umrtvené pole.
Foto | Jan Vopravil a Markéta Hanušová
V současné době je více než 50 % kultivované zemědělské půdy ohroženo vodní erozí, cca 25 % je ohroženo větrnou erozí. Přes 500 tisíc ha zemědělské půdy je již značně poškozeno, půdy jsou z poloviny utužené, s nízkou biologickou aktivitou a mají problémy s nedostatkem organické hmoty, případně okyselováním a v menší míře s kontaminací….. No, zdá se, že můžeme říci, že horší už to být nemůže. Může. Je tu ještě jeden degradační faktor, který je ze všech nejhorší. Zábor půdy.
 
Co je to zábor půdy? Je to vlastně postupné překrývání povrchu Země nepropustnou vrstvou, a s tím související zánik vlastní úrodné půdy. Zábor půdy se od jiných, zmíněných degradačních faktorů v jedné věci podstatně liší. Eroze půdy, utužení, dehumifikace, acidifikace, kontaminace atd. jsou procesy, který přichází půda o svojí kvalitu. Proto je označujeme jako degradace kvalitativní. Půda jako taková nám zůstává, není ale v dobrém stavu a ztrácí svojí přirozenou úrodnost, či kapacitu k plnění přirozených funkcí.

Zábor půdy je degradace kvantitativní. Půda mizí plošně, jako celek. To má pak dopad na plnění jak produkce potravin, tak i na plnění mimoprodukčních neboli ekologických funkcí půdy, jako je infiltrace vody do půdy, retence vody v půdě a mnoho dalších.

Pokud víme, že například hektar kvalitní zemědělské půdy dokáže ve svém profilu zadržet až 3500 m3 vody, pak půda poškozená kvalitativně zadrží vody prostě mnohem méně. Pokud půdu zastavíme, nezadrží vodu žádnou. Naopak, voda, která by byla půdou zadržena, přispívá k urychlenému odtoku vody z krajiny.

Ukázka katastrálního území, kde byl realizován rozsáhlý zábor zemědělské půdy s výsledkem snížení celkové retence vody o 25 % pro celé katastrální území.
Ukázka katastrálního území, kde byl realizován rozsáhlý zábor zemědělské půdy s výsledkem snížení celkové retence vody o 25 % pro celé katastrální území.
Zdroj | VÚMOP v.v.i.

Jaká je situace v ČR?

Vzhledem k tranzitní poloze České republiky v Evropě a i nízkým cenám pozemků je u nás velký zájem developerů stavět zejména podél liniových staveb jako jsou dálnice, železniční koridory atd. velké sklady, výrobní haly a logistická centra. Podobně je zde i velký tlak na stavby rodinných a bytových domů. Pokud jedeme dnešní českou krajinou, vidíme, že se staví skoro všude kolem nás.

Podle oficiálních statistik Ministerstva životního prostředí průměrně ubývá cca 15 ha zemědělské půdy denně a z toho cca ha zástavbou. Zbytek tvoří převody do lesní, vodní, či ostatní plochy. Lze však předpokládat, že ve skutečnosti je stavební zábor půdy mnohem větší.

Zábory půd jsou problémem celosvětovým. Pokud se podíváme na webové stránky, kde lze nalézt satelitní snímky osvětlených aglomerací jednotlivých světadílů v noci, uvidíme, jak se na planetě v relativně krátké době rozšiřují lidská sídla a naopak ubývá přírodních stanovišť. Tedy jedná se o problém celosvětový s nedozírnými dopady na budoucnost života na naší planetě.

Česká republika a podobně další vyspělé státy světa jsou pod velkým tlakem kapitálu a jeho snahy zastavovat další a další půdu. Z pohledu čistě ekonomického a krátkodobého se paradoxně jedná o vítaný jev. Je prokázáno, že zábory půdy přímo souvisí s hospodářským růstem země. Přinášejí lidem práci, zboží a často i domov.

Pokud zábory půdy budou stejnou rychlostí pokračovat i do budoucna, za pár set let bude celá naše republika zastavěná. A podobně jsou na tom i další průmyslové země světa. Rychlý rozvoj populací v třetích zemích, kdy je snaha zvýšit životní úroveň těchto lidí, jde ruku v ruce s dalším zrychleným zastavováním zemědělské půdy, či kácením pralesů…

Tady už pšenice neporoste.
Tady už pšenice neporoste.
Foto | Jan Vopravil a Markéta Hanušová

Správně tušíte, že je to krátkozraký pohled. A to z mnoha důvodů. Lidí na planetě stále přibývá a je potřeba jim zajistit do budoucna dostatek potravin. Celá planeta se potýká s dopady klimatických změn. Půda je to médium, které nám pomáhá změny klimatu mírnit. A je nezbytná k tomu, aby naše krajina plnila svou ekologickou funkci.

Ukažme si jeden z řady příkladů: pokud půdu zastavíme, nepropustí a nezadrží vodu. Stále více obcí a měst bude kvůli tomu bez vody. Jen pro představu, zemědělské půdy v České republice dokážou zadržet cca 8,4 miliard m3 vody. Roční spotřeba vody v České republice byla v roce 2013 cca 1,7 miliard m3. Půda je ohromná nádrž na vodu. Když půdu zastavíme, přijdeme o nádrž a voda nám bude chybět. A přehrady coby skutečná vodní díla nás pak už nezachrání.

Půda dokáže vodu filtrovat, vypařovat a plnit ještě mnoho funkcí, důležitých pro přežití člověka, a to přitom zcela zadarmo. Pokud to vezmeme z pohledu planety, půda spolu s vodou hraje zcela zásadní roli v jejím fungování, a tím i v našich životech.

Jak tedy půdu chránit? V České republice máme Zákon o ochraně zemědělského půdního fondu (ZPF) číslo 334/1992 Sb., který definuje pět tříd ochrany zemědělské půdy. Půdy I. a II. třídy se nemají vyjímat pro zástavbu, protože jsou pro svou kvalitu pro společnost opravdu cenné. V zákoně je ale skulinka. Půdy lze ze zemědělského půdního fondu vyjmout, pokud nepřevažuje veřejný zájem nad zájmem ochrany půdy. To je klíč od Pandořiny skřínky. Jako veřejný zájem se označí satelitní výstavba rodinných domů jen proto, že jeho součástí je dětské hřiště.

Co jsou to třídy ochrany ZPF?

Ochrana zemědělsky využívané půdy je rozdělena do pěti tříd, kde nejpřísnější ochrana půdy je v třídě I. Do jednotlivých tříd jsou půdy řazeny podle tzv. BPEJ (Bonitované půdně-ekologické jednotky). Systém BPEJ spravuje Statní pozemkový úřad ČR a vymezení BPEJ je za pomoci terénního průzkumu postupně aktualizováno. Jedná se o velmi precizní systém, který je ve světovém měřítku ojedinělý.

I. třída – tyto půdy jsou bonitně nejcennější, jejich vyjmutí ze ZPF jde pouze výjimečně.
II. třída – zemědělské půdy, které mají nadprůměrnou produkční schopnost, v ZPF mají postavení vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné.
III. třída – tyto půdy mají průměrnou produkční schopnost v územním plánování možností využití pro výstavbu.
IV. třída – půdy pouze s omezenou ochranou a podprůměrnou produkční schopností, které jsou využitelné pro výstavbu.
V. třída – do této kategorie řadíme půdy s velmi nízkou produkční schopností, půdy s nejnižším stupněm ochrany.

V nedávně době při jednom soudním sporu soudce pronesl, že je nutné přesně definovat, co tedy vlastně veřejný zájem v tomto směru v České republice je.

Dále jsou problémem již dříve schválené územně plánovací dokumentace, které zástavbu na I. a II. třídách ochrany ZPF umožňují.

Momentálně probíhá novela zákona o ochraně ZPF, kde se předpokládá zvýšení poplatku za odnětí půdy. To je další ekonomický nástroj, který má pomoct k ochraně půdy před zastavováním, či vyjímáním. Je to určitě správná cesta. Jen panují obavy, že i když se přes všechny překážky povede prosadit zvýšení poplatku, stále budou řádově níž, než jsou ekonomické tlaky na výstavbu.

Osudy skryté ornice jsou často nevyzpytatelné…
Osudy skryté ornice jsou často nevyzpytatelné…
Foto | Jan Vopravil a Markéta Hanušová

Také se hodně v poslední době diskutuje Směrnice Evropské unie na ochranu půdy, která předpokládá do roku 2030 nulový zábor půdy. To však je opravdu jen zbožné přání.

Některé evropské státy na nic nečekaly a ochranu půdy si zpřísnily samy. Paradoxně to zvýšilo tlak na zastavování půd v České republice. Co u sousedů už nepovolí, u nás projde a levněji, dokonce i se státní pobídkou či podporou.

Třídy ochrany ZPF v ČR.
Třídy ochrany ZPF v ČR.
Zdroj | VÚMOP v.v.i.

Jsou i jiná řešení? Některé státy zvolily při ochraně své půdy trošku jiný přístup. Například sousední Německo, kde podobně jako u nás, jsou zábory obrovský problémem a mají snahu je omezit. Německo se chce se do roku 2030 na celém území dostat na maximální denní zábor v objemu do 30 ha půdy. Aby toho cíle dosáhli, využili stavu, že po shrnutí a překrytí půdy stavbou dojde k omezení infiltrace vody do půdy. A zavedli daň z tzv. nepropustných ploch, která je v současnosti ve výši 1 euro/m2. Daň se týká jak fyzických, tak i právnických osob a v praxi opravdu dobře funguje, neboť motivuje investory přednostně využívat opuštěné areály a plochy mimo ZPF, než přednostně stavět na zelené louce.

Zároveň se díky tomuto přístupu podpořil vývoj a výzkum propustných stavebních materiálů, jako jsou propustné betony, asfalty, dlažby, které se používají třeba při stavbě parkovišť a podobných zpevněných ploch v intravilánech, které umožňují zasakovat srážkové vody, zároveň vodu i vypařovat, zadržovat škodliviny, jako jsou například ropné látky a hlavně v aglomeracích zlepšují místní klimatické poměry, a tím i zlepšují jejich welfare. Přístup našeho významného souseda vede ale k většímu tlaku investorů na zábory v naší zemi.

Odhlučňující val z ornice po výstavbě bytových domů.
Odhlučňující val z ornice po výstavbě bytových domů.
Foto | Jan Vopravil

Co se děje s půdou po jejím záboru? Víme, že v České republice se 1 cm půdy vytváří stovky až tisíce let. Přitom stačí chvilka práce buldozeru a půda nám zaniká doslova před očima.

Pokud je schválen zábor půdy, je součástí procesu vynětí půdy ze ZPF pedologický průzkum, který má definovat mocnosti skrývky. Přednostně se skrývá orniční úrodná vrstva, a pokud je to vhodné, tak i níže ležící půdní horizonty, jako je podorniční, či níže ležící humózní vrstvy. Následně tyto skryté zeminy by měly být využity ke zlepšení stavu hůře bonitních půd, tj. mají byt přednostně zemědělsky využity. Bohužel však praxe je mnohdy taková, že půdy končí jako neudržované deponie, kam se často přidává stavební odpad, či jako součásti různých zemních těles, valů podél cest, urovnávek terénu až po - v lepším případě - zahradnické účely. Celkově tedy je půda nenávratně ztracená. A proces obnovy, případně rekultivace půdy po ukončení provozu logistických center je spíše z říše pohádek.

Zde může stát váš nový sklad….
Zde může stát váš nový sklad….
Foto | Jan Vopravil

Zábory půdy představují opravdu velké nebezpečí. Lidstvo si samo ve vlastním zájmu přeřezává větev, na které sedí. Půdy ubývají jak v České republice, tak celosvětově.

Pokud se tento trend nezastaví a nebudou se hledat jiná řešení, dojde k urychlení dopadů klimatických změn, v budoucnosti nedostatku potravin a problému s vodou v krajině a kolísání maximálních a minimálních teplot.

Zamysleme se a zkusme půdu, která nám ještě zbývá, zachovat pro další generace. Je to naše morální povinnost. Nezastavujme ji ve velkém, ale chovejme se k ní s úctou. Od nepaměti se říká, že z půdy jsme vzešli a také v ní skončíme……

Půdu potřebujeme, zastavte….!
Půdu potřebujeme, zastavte….!
Foto | Radim Vácha / VÚMOP v.v.i.


reklama

 
foto - a Markéta Hanušová Jan Vopravil
Jan Vopravil a Markéta Hanušová
Jan Vopravil je pracovník Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, Markéta Hanušová je studentka FŽP ČZU Praha.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (43)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

20.1.2023 07:41
Nádherný článek, který vykresluje kritický stav toho, jak se chováme k jedné ze základních složek životního prostředí - půdě.
Místo hysterie se sodovkáčem bychom se smysluplně měli zbývat skutečně důležitými věcmi , kam bezesporu tristní stav půdy a její ochrany v ČR patří.
Poděkování autorům příspěvku !
Odpovědět
TG

Tomáš Gabriel Bílek

20.1.2023 08:10
Je velmi smutné, že znám spoustu lidí, kteří by tak rádi na pár hektarech hospodařili v permakulturním stylu nebo ve stylu jedlého lesa, ale půdu zkrátka neseženou. A pak přijde kravaťák s plánem zástavby a penězma bůhví odkud a najednou všichni kolem začnou panáčkovat..
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

20.1.2023 08:35
Ano, tohle víme, ale není politická vůle ke změně. Zvýšení ceny za vyjmutí půdy ze ZPF už tady před lety bylo. Na jak dlouho? Rok? Začaly ječet obce, jak moc jim ty drahé zábory brání v rozvoji a bylo "vymalováno".
Ale když tak čtu diskusní příspěvky tady na Ekolistu, mám dojem, že většina lidí by půdu raději zastavěla, než nechala obhospodařovat zemědělcem a možná to tak v budoucnu dopadne. Hory zalesníme, vrchoviny zatravníme a nížiny zastavíme. Půda bude ochráněná před všemi myslitelnými ohrožujícími faktory a lidi budou pravděpodobně sice hladoví, ale spokojení, jak tu ochranu půdy skvěle vymysleli.
Ne, vážně, v ČR zatím žádná vláda neměla koule na to, aby omezila zástavbu. A obávám se, že takovou vládu ani mít nebudeme.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

21.1.2023 07:28 Reaguje na Marcela Jezberová
Ano, když se člověk podívá na generál plánů výstavby dálnic a liniových staveb do roku 2050, který si schválila vláda, tak v kontextu zprávy, že by jsme měli změnit chování se k přírodě a krajině je děsivá. Z toho vyplývá jediné, že tu krajinu, půdu totálně značíme a rozparcelujeme betonem a dráty až ztratí jakoukoliv hodnotu
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

22.1.2023 18:13 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Jakto, že půda ztratí hodnotu? Vznikne tak spousta velmi ceněných zasíťovaných stavebních pozemků!
Odpovědět
JH

JH

22.1.2023 18:40 Reaguje na Jiří Svoboda
Pozemek hodnotu mít určitě bude. Ale hodnota půdy bude 0.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

24.1.2023 16:12 Reaguje na JH
Když kolem pole vybuduji silnici, to pole (půda) ztratí hodnotu?

Mně se zdají tyto diskuse dosti zbytečné. Liniové stavby mají plnit nějaký účel. Pokud nemají dostatečný význam, měl by být vyvíjen tlak, aby se nestavěly. Ale šmahem proti nim brojit, to je nesmysl.

Odpovědět
JH

JH

24.1.2023 17:12 Reaguje na Jiří Svoboda
Myšlena byla půda, která zanikla stavbou silnice. Když je někde místo půdy silnice, je hodnota půdy 0.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

25.1.2023 09:25 Reaguje na JH
To jistě. Stavby lze provádět buď na úkor bývalých staveb nebo půdy. Ty ale mají také hodnotu. Když chcete cestovat vlakem nebo autobusem, potřebujete tratě a cesty vybudovat na půdě. Když chcete postavit novou JE, nezbývá než zabrat 200 ha půdy. Když chcete stejnou službu z OZE, nezbývá, než zabrat 10x více.

Vše je kompromis o minimalizaci škod na přírodě nikoliv o vynucování nulové škody na přírodě. Ta řešení "s nulovými škodami" jsou jen taková, že se škody "zapomenou vzít" v úvahu. Bohužel, toto je běžný přístup nejen ekoaktivistů ale i řady vlivných politiků.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

20.1.2023 09:32
Ono je to proti soukromému majetku.
Ani zelení si zatím na to netroufají. Máte hektar půdy, má cenu buď sto tisíc, nebo deset milionů. Co si vyberete a za co budete řvát?.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

20.1.2023 18:15 Reaguje na Slavomil Vinkler
Za tisícovku metr stavebního pozemku? Kde?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

20.1.2023 18:53 Reaguje na Jiří Svoboda
U Brna i tři tisíce. A v Praze očekávám to samé.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

21.1.2023 16:30 Reaguje na Slavomil Vinkler
Vynásobte ještě 3 a je to OK.
Odpovědět
va

vaber

20.1.2023 09:38
je to jednoduché proč se půda zastavuje,
vládnou peníze ,
každé zastupitelstvo i té maličké obce mluví o rozvoji ,co ale vlastně chtějí? vyrovnat se městům, více nových domů a obyvatel,firem ,proč?
to opravdu chtějí obyvatelé vesnic,kdo chce hodně lidí kolem sebe má bydlet ve městě a na vesnici ať neleze, stačilo by, kdyby stávající výstavba byla dobře využita,
do šířky se ovšem nesmyslně rozlézají i města ,přesto ,že centra se vyprazdňují,
kolik zastavěné ploch se přeměnilo zpět na zemědělskou půdu? řekl bych že takový směr neexistuje, zastavěná půda je nenávratně zracena
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

20.1.2023 10:50
Pěkné. Ale situace s ornou půdou u nás je taková, že 48 procent orné půdy je využíváno na pěstování energetických plodin na ekologická biopaliva. A proto jsou na to určeny ekologické dotace. A jak je patrno z článku, nadměrné nadužívání pesticidů, herbicidů, insekticidů " nevadí". Eroze také ne. Je to přece v zájmu ekologismu. Tak se odvádí pozornost jinam. Stačí zrušit dotace na nesmysly, a můžeme pěstovat na polích kytičky, a zabráníme erozi.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

20.1.2023 18:20
Pokud se ze zpevněných ploch nechá vešterá dešťová voda zasáknout, jde o nejúčinnější způsob zadržování vody v krajině! Co naprší, to se zasákne, nic se neodpaří.

Toto autoři neví nebo záměrně ignorují?

Už se těším na odmítavé reakce "krajinářů".
Odpovědět
SM

Stanislav Mudra

21.1.2023 16:56 Reaguje na Jiří Svoboda
Jak a kde třeba z dálnice, nebo několika hektarové haly? Dírou do jádra země? Váš Krajinář
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

21.1.2023 20:11 Reaguje na Stanislav Mudra
Kolem dálnice je dosti místa, kde lze zásak vody provést a pochybuji, že je někde dešťovka z dálnice cíleně sváděna do vodotečí. Hektarové haly mohou mít účinná zařízení na vsakování pod sebou s tím, že jen v případě obrovských přívalů by voda odtekla mimo halu.

Každopádně váš návrh s dírou do jádra Země nepatří mezi nejvhodnější/nejchytřejší řešení.
Odpovědět
JH

JH

22.1.2023 18:43 Reaguje na Jiří Svoboda
Myslíte, že nějaké vsakovací nádrže zadrží víc vody než hektary půdy? Tak jednoduché to nebude.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

24.1.2023 16:19 Reaguje na JH
To je myslím zcestná otázka. Vsakovacích zařízení bude vždy menší plocha než půdy. Jsem ale přesvědčen, že vsakovacím zařízením lze zasáknout téměř 100 % dešťovky, což půda nezvládne ani náhodou. Jde hlavně o to, aby bylo vsakovacími zařízeními opatřeno co nejvíce zpevněných ploch a toto se stalo u nových staveb nutnou podmínkou.
Odpovědět
JH

JH

24.1.2023 17:36 Reaguje na Jiří Svoboda
Že jedna díra v zemi zachytí víc vody než celé pole, tomu ne úplně věřím. A půda zase dokáže třeba odbourávat některé polutanty, což vsakovací zařízení nemusí umět. To nepočítám celou řadu dalších funkcí půdy, které nejde nahradit.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

25.1.2023 09:35 Reaguje na JH
Já rozhodně nebrojím proti funkcím půdy! Tam jsme na stejné lodi.

Já jen tvdím, že je reálné téměř všechnu dešťovku ze střech a zpevněných ploch zasáknout a tak výrazně pomoci doplňování zemní vody, to je té, které se stále více nedostává a proč lesy usychají.

Pole skoro žádnou vodu do hloubky nepustí, lesy a stromy ji spíše vytahují.
Odpovědět
JH

JH

25.1.2023 09:56 Reaguje na Jiří Svoboda
Ze zasakovací nádrže voda nejspíš steče někam z kopce dolů a nevím, jak moc to pomůže lesu. A kde se tedy doteď brala podzemní voda, když ji lesy vytahují a pole nepustí?
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

25.1.2023 16:09 Reaguje na JH
Ano, voda teče s kopce dolů buď na povrchu nebo pod zemí.

Teď podzemní vody dramaticky ubývá, protože se zvýšila bilance odpar/déšť kvůli globální klimatické změně. Pak na přirozený vsak stále hutnější půdou zbude stále méně (třeba místo původních 5 % se vsakují jen 2 % srážek), a spodní voda klesá. To je vidět i na vysychajících studnách. Ta nemoc má jedinou schůdnou léčbu. Zasakovat ze zpevněných ploch co to jen jde.
Odpovědět
JH

JH

25.1.2023 17:01 Reaguje na Jiří Svoboda
Já myslím, že pokud nebude dost vsakovat do půdy, zpevněné plochy to nezachrání.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

26.1.2023 11:38 Reaguje na JH
Ano, zasakujme do půdy co nejvíce, ale při snížení poměru srážky/odpar kvůli globální klimatické změně se nám do hloubky bude dostávat stále méně vody, i kdybychom půdu nijak nedegradovali.

Co tedy s tím?????????????
Odpovědět
JH

JH

26.1.2023 12:33 Reaguje na Jiří Svoboda
Vzhledem k tomu, že půda pokrývá většinu plochy kam může něco vsakovat, tak to asi bez půdy nepůjde. V každém případě existuje řada způsobů, jak zvětšit schopnost půdy propouštět a zadržovat vodu třeba výběrem plodin, zpracováním půdy atd.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

27.1.2023 10:10 Reaguje na JH
Ano, to se nesmí ignorovat! Je ale třeba rozližit, kolik vody je schopna půda při dešti zadržet a kolik vody je schopna propustit do hloubky. To druhé asi bude dalším a dalším používánám mechanizace (hutnění spodních vrstev) a ubýváním žížal stále horší.
Odpovědět
JH

JH

27.1.2023 10:33 Reaguje na Jiří Svoboda
Při troše snahy to o tolik horší být nemusí.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

27.1.2023 15:42 Reaguje na JH
Ano, i snaha se počítá! To se říká, když se něco nedaří.
Odpovědět
JH

JH

27.1.2023 16:31 Reaguje na Jiří Svoboda
Zemědělci zavádějí různé technologie, které směřují k lepší péči o půdu, jako třeba navigace strojů pomocí GPS, která šetří přejezdy, control traffic, strip-till, pěstování meziplodin, využití pásové techniky s menším tlakem na půdu atd. To všechno může přispívat k lepšímu vsakování vody. Jestli se tím podaří něco zlepšit se uvidí. Ale jestli se něco podaří zlepšit pomocí zasakovacích nádrží, jak navrhujete, to se taky uvidí, jisté to není.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

1.2.2023 10:07 Reaguje na JH
Jasně, je to o kvantitě.

Docela věřím, že město s bílými střechami, kde by se veškerá dešťovka ze zpevněních ploch zasakovala a to by umožnilo mít spoustu dobře prosperujících stromů, by bylo velmi příjemné a působilo jako ostrov chladu.
Odpovědět
HH

Honza Honza

21.1.2023 07:44
no a tady je příklad na to, na co stále upozorňuji (spolu s ostatními komentujícími): co je platné snižování CO2 za miliardy korun (které je bezesporu nutné, výzkum je nutný, o tom není pochyb), když vše zastavíme, zabetonujeme, jak příroda bude fungovat? Kolik peněz se dává skutečně do přírody x na fiktivní šedý vodík? (prozatím fiktivní, možná časem důležitý, ale příroda bude vždy důležitější)
Zároveň je i vidět paradox- protimluv současné situace: když přírodu zničíme, tak dozajista zkolabuje a nepřežijeme x vývoj civilizace nelze zastavit, nechat ji zamrznout na 18. století. Co s tím? Zakázat další stavby, další rozvoj průmyslu? Všichni, kteří problematiku hodnotí, tak by měli také navrhnout efektivní řešení, ne jen kritizovat- říct i co s tím, jak z toho ven?
Já vidím řešení jednoznačně v posilování přírody, většímu zalesnění, lepší agrotechnice, zlepšení lesního hospodářství- smíšené lesy, fungující zavodněná krajina, ne vysušené utužené pole, kolem polí zalesněné meze a remízky působící proti erozi, zastiňující a zadržující vodu. Boj o vodu, zadržováním vody. I ve městech více zeleně, méně betonu a asfaltu, aby i v průmyslových a zastavěných oblastech byl les, aby to bylo město v lese (jako ve Finsku), aby se i voda zadržovala, ne pouštěla do kanálu, aby i město bylo zastíněné, podobně jako les. Parkoviště nemusí být vyasfaltované, může zde růst tráva a stromy. Miliardy dávat do přírody ne (tolik) na fiktivní programy.
Vývoj civilizace nelze zstavit, nelze zakázat další stavby, silnice, tudy cesta nevede, ale jde dělat něco jiného.
Odborníci si prý tyto komentáře nečtou - je to pro ně ztráta času- škoda pro ně, pro nás všechny!!
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

21.1.2023 16:28 Reaguje na Honza Honza
Jistě, třeba parkoviště mohou mít zasakovací dláždění a na 2 parkovací místa jeden mladý (20letý) a 1 starý (40letý) strom nejlépe ovocný. 40letý strom se vždy pokácí a vysadí nový. Ono není přeba proti zástavbě slepě brojit. Spíše je třeba hledat způsoby, jak může příroda (hlavně stromy) a zástavba rozumně koexistivat
Odpovědět
JH

JH

22.1.2023 19:00 Reaguje na Jiří Svoboda
Slepě brojit se nedá, ale z hlediska půdy platí, že čím méně se zastaví, tím lépe. A zase tak málo půdu nepotřebujeme.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

24.1.2023 16:23 Reaguje na JH
Na zábory půdy si pak stěžujte i u odpůrců jaderné energetiky, kteří brání výstavbě těchto velmi koncentrovaných zdrojů a dávají přednost řešení typu green deal, což bude klást obrovské nároky na zábory půdy.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

21.1.2023 11:18
Článek bohužel popisuje smutnou realitu dnešní doby, kterou vytváří dnešní
společnost mamonu a konzumu. Kdysi si hospodář místo nové košile koupil
pole a dnes jeho vnuk pole prodá, aby si koupil auto. Ono to není pouze
o vztahu k půdě, ale o prioritách života. Nač dřít na půdě zděděné po předcích, když ji lze zpeněžit a vydělávat si snáze. Je to o nastavení
celé společnosti a způsobu odměňování. Nejlépe se odměňují podvody a kšefty, pak "slušný" obchod, následuje politika, kancelářská práce a
až někde na chvostu manuální práce včetně zemědělství. Kdysi platilo:
jsem sedlák a kdo je víc? No a dnes: jsem zemědělec a kdo je míň? Je
to degradace těch, kteří živí národ na úroveň nechtěných likvidátorů
přírody. Kdejaký ekoterorista je hodnocen lépe, než zemědělec, který
je cílem kritiky ekologistů a podobných individuí. Není se pak ani co
divit, že je to přestává bavit a pole rádi prodají developerům a užijí
si utržených peněz. Vždy se ptám, proč není po výstavbě nové cesty ta
stará rekultivována na pole, či les, když ji bylo nutné nahradit novou?
To se neděje a nově postavené pouze přibývají k těm stávajícím. Totéž se děje, když se na ploše po továrně nestaví továrna, ale hypermarket, jako
by už jich nebylo přespříliš. No protože to je tím řebříčkem, kde je
kšeft výše než práce(výroba). Zvrácenost hodnot tak přináší své plody
a na zbytcích půdy nastupuje intenzifikace s jejími negativy.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

21.1.2023 17:29 Reaguje na Břetislav Machaček
Aspoň donedávna platilo, že není až tak problém něco vyrobit, ale prodat to. Dnes je to, myslím, mnohem posukovanější.
Odpovědět
JO

Jarka O.

26.1.2023 11:44 Reaguje na Jiří Svoboda
Dnes je problém vyrobit.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

27.1.2023 15:39 Reaguje na Jarka O.
Když ale člověk vidí, kolik těžkostí musel globální trh za poslední 3 roky zvládnout a jak ho průběžně politici ku..í, je to až obdivuhodné....
Odpovědět
sergej sergej

sergej sergej

21.1.2023 17:52

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
RP

Radim Polášek

26.1.2023 13:43
Zábor půdy bude čím dál větší, protože s technickým rozvojem intenzívní produkce potravin a časem určitě i technických produktů v uzavřených prostorách a uvnitř měst bude půdy k produkci potřeba čím dál méně. Zůstávat bude zejména produkce kvalitních velmi drahých potravin pro VIP vrstvu společnosti. Zástavba kdysi zemědělské půdy se tak bude šířit čím dál víc, protože i přesto bude možné vyprodukovat dostatek levných potravin pro běžné lidi.
Co se týká vody, je její vsakování i na defakto zastavěné půdě čistě jen technické opatření, které se akorát musí nějak předepsat a nějak kvantifikovat tak, aby bylo zasakování na jedné stramně účinné ale aby na druhé straně nějak nadmíru nepoškozovalo okolní, třeba starší zástavbu.
Odpovědět
JH

JH

26.1.2023 15:13 Reaguje na Radim Polášek
Jestli myslíte, že podstatnou část potravin vyrobíme bez půdy, tak jste opravdu optimista. Bez půdy to nejde a to platí i o vsakování vody.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist