Jan Zeman: Snížením sazeb spotřební daně za pohonné hmoty k prosperitě?

Sazba spotřební daně za automobilový benzín činí 12,84 Kč/l od 1. 1. 2010, za motorovou naftu 10,95 Kč/l. Od placení spotřební daně za pohonné hmoty je osvobozena letecká a vodní doprava. Automobilových benzínů se v ČR v roce 2010 prodalo předběžně asi 1 884 000 t, tj. asi 2 242 857 143 000 l. Motorové nafty se prodalo předběžně asi 3 450 000 minus 4 000 (spotřeba vodní dopravy) = 3 446 000 t, tj. asi 4 540 184 453 000 l. Letecké palivo kerosin je osvobozeno od placení spotřební daně za pohonné hmoty. Alternativních pohonných látek se novela týkat nemá. Není těžké spočítat, že průměrná sazba spotřební daně za automobilové benzíny a motorovou naftu vychází za rok 2010 a ČR asi 11,57494088 Kč/l.

Snížíme-li ji o 2,50 Kč/l, bude činit 9,074940882 Kč/l. Relativně toto snížení činí 2,5 : 11,57494088 = 0,215983824. Aby veřejné rozpočty neutrpěly ztrátu v důsledku snížení sazby spotřební daně za pohonné hmoty, musel by se prodej pohonných hmot v ČR zvýšit v důsledku tohoto snížení sazby spotřební daně o 21 – 22 %. To je absolutně vyloučeno i v normální situaci. Pro rok 2012 je v ČR nutné navíc počítat, že se k nám vrátí ekonomická krize (její nástup je již zřetelný) a s ní i pokles nákladní dopravy, a že uplatňovaná úsporná opatření vlády sníží životní úroveň velké části obyvatel a povedou mimo jiné k nižšímu ježdění auty a tím i k nižší spotřebě pohonných hmot.

Otázkou je, jak vysoký deficit by nastal ve veřejných rozpočtech ČR, kdyby byl přijat návrh hospodářského výboru Sněmovny. Deficit se skládá ze čtyř položek – pokles příjmů na spotřební dani za benzíny a za naftu a na dani z přidané hodnoty (DPH) za benzíny a za naftu. Vzorec prodejní ceny pohonných hmot lze rozložit na klasickou prodejní cenu bez DPH + spotřební daň + DHP, která se platí ze součtu prodejní cena bez DPH + spotřební daň. Výsledky výpočtu ukazuje tabulka.

Tabulka - snížení příjmů veřejných rozpočtů v ČR v případě přijetí návrhů hospodářského výboru Sněmovny

Vychází mně, že případné přijetí návrhu hospodářského výboru, snížení sazeb spotřební daně za automobilové benzíny a motorovou naftu o 2,5 Kč/l, by ochudilo veřejné rozpočty při nezměněném prodeji asi o 26 mld. Kč. Lze jistě předpokládat, že by došlo k mírnému zvýšení prodeje pohonných hmot, jednak vlivem snížení tankování v zahraničí (jeho rozsah ale není zdaleka tak dramatický, jak se často uvádí), jednak vlivem vyššího ježdění auty, než při stávajících sazbách. V praxi by došlo zřejmě jen k poklesu snížení prodeje pohonných hmot, ke kterému dojde vlivem ekonomické krize a drastických úspor vlády P. Nečase. Výpadek v příjmech veřejných rozpočtů (80 % bere státní rozpočet, 10,9 % kraje a 9,1 % Státní fond rozvoje dopravní infrastruktury) by byl významný.

Někoho možná překvapí, že částka, o kterou by přišly veřejné rozpočty, významně narostla proti pokusům o totéž před dvěma i více lety. Je třeba vidět, že i nadále eskaluje cena ropy, byť nedosahuje rekordní výše z počátku července 2008, což se promítá do výrobních nákladů na pohonné hmoty. Zhodnocování Kč vůči US dolaru tento trend v cenách pohonných hmot pouze zmírňuje. Od 1. 1. 2010 byla zvýšena sazba spotřební daně za benzíny a motorovou naftu o 1 Kč/l. Obojí se přímo promítá i do zvýšení sazby DPH. Průměrná cena automobilových benzínů a motorové nafty tak byla v ČR v roce 2010 proti roku 2009 vyšší asi o 5 Kč/l. Všechno svědčí o tom, že cena ropy a s ní i cena pohonných hmot dál poroste, což citelněji neovlivnilo ani nedávné dobití na ropu bohaté Libye vojsky NATO a Al Kaidá.

Kdybych za svých studií na Vysoké škole ekonomické v letech 1976-80 při zkoušce předvedl takovou kalkulaci, jako opakovaně předvádí hospodářský výbor Sněmovny, asi bych si musel zkoušku zopakovat. Podobně by nejspíš dopadli studenti VŠE i dnes. Hospodářský výbor Sněmovny ale v zájmu automobilové lobby léta své podivné výpočty opakuje, předstíraje péči o veřejné blaho. Pokud by uspěl, byly by negativní důsledky dalekosáhlé.