https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jan-zeman-stamiliardy-prohospodarene-na-dopravnich-stavbach-cr
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jan Zeman: Stamiliardy prohospodařené na dopravních stavbách ČR

14.3.2013
Nejen v dobách rozpočtových škrtů slýcháme od kapitánů české dopravy nářky nad nedostatkem peněz na jejich velkorysé, většinou silně problematické záměry postavit tzv. základní síť dálnic a jim podobných rychlostních silnic. Prý jsou efektivní, byť Nejvyšší kontrolní úřad před lety zjistil, že efektivnost staveb dopravní infrastruktury se počítá jako zisky příslušného druhu dopravy, aniž by se odečítaly ztráty konkurenčních dopravních oborů, tj. věcně zcela špatně. Tomu se ministři dopravy srdečně zasmáli, příslušný kontrolor na NKÚ už nepracuje a jede se dál. V kalkulacích efektivnosti i nadále chybí škody na veřejném zdraví, životním prostředí a územní struktuře sídel. Veřejnosti nalhávají, že výstavbou dálnic dojde ke zlepšení životního prostředí, veřejného zdraví atd. Negativní dopad výstavby dálnic na územní strukturu sídel kapitáni české dopravy ještě nezaznamenali. Přitom nejkřiklavější případ - Severojižní magistrála v Praze - sužuje desetitisíce občanů Prahy už od roku 1980.
 

O tom, že se na dopravních stavbách nehorázně plýtvá, si sice cvrlikají všichni vrabci na střechách nejen pražských domů, ale pokud snad někdo za to může, tak jsou to prý jen dopravní ekologové a další kverulanti, kteří se staví proti nekonečné zvůli rejdařských, dálničních a dalších lobistů. Jedna velká aféra na dopravních stavbách stíhá druhou, přičemž jedna velká aféra na stavbě dálnice nebo vodní cesty sama o sobě dokáže zpochybnit právní stát v České republice, ale to je prý jen malá vada na kráse.

Vyčíslit na stavbách dopravní infrastruktury ČR prohospodařené peníze není snadné

Není snadné vyčíslit peníze prohospodařené na stavbách dopravní infrastruktury ČR. Politici obvykle tvrdí, že každá dopravní stavba v jejich kraji je naprosto nezbytná, byť realita je nejednou jiná. Podobně přistupují k odmítání dopravně účinnějších, levnějších či šetrnějších alternativ. Rozpočty dopravních staveb se často výrazně mění. Někdy jde jen o úmyslné podhodnocování nákladů s cílem příslušnou stavbu dopravní infrastruktury do plánu jejich výstavby prosadit, jindy jde o dělení či slučování jednotlivých staveb dopravní infrastruktury. Obtížně se oceňuje vliv inflace cen stavebních prací. Uplatňuje se i oligopolní prostředí a hospodářský cyklus. Zvláště u staveb, které nemají dopravní odůvodnění nebo mají jiné hrubé závady. Obvykle čím déle se prosazuje, tím více se zdražuje. Nejsou zde vyčísleny škody na životním prostředí, veřejném zdraví, z destrukce územní struktury sídel, z pod údržby železnic a silnic ani možný přínos včasné realizace příslušné stavby. Data o plýtvání se pečlivě tají. Leč z vývoje příslušných dat v rozpočtech Státního fondu životního prostředí, z materiálů Ministerstva dopravy, zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu, různých vyšetřovacích komisí a nezávislých studií lze sestavit přibližně bilanci 861,4 mld. Kč, které byly, jsou nebo mají být v ČR proplýtvány. Protože dnes již exministr dopravy pan Dobeš vrátil do hry dopravně neodůvodněný kanál Dunaj – Odra – Labe, který by podle jediného existujícího projektu přišel v cenách roku 2009 asi na 487 mld. Kč, o vysokých škodách na životním prostředí nemluvě, jde o tak ohromnou částku. Bez nákladů na kanál D-O-L jde o 374,4 mld. Kč. I to je obrovská částka, kterou se dařilo a daří v ČR prohospodařit.

Jde o následující stavby dopravní infrastruktury v ČR, náklady jsou přibližné:

1) Na dálničních stavbách ČR se plýtvalo a má plýtvat:
Vnější okruh Prahy – zatím 58 mld. Kč dle NKÚ + zpoždění minimálně 12 let + ztrátu dotací z EU na jeho neúnosnou severní část přes Suchdol,
Dálniční obchvat Plzně – 8 mld. Kč + 8 let zpoždění,
Dálnice D 8 – 22,547 mld. Kč jen úsek Lovosice – státní hranice se SRN a léta 1993 – 2009 + 8 mld. Kč ztracených dotací z EU + (podle jednotlivých úseků dálnice) až 14 let zpoždění,
Dálnice D 47 – 44,285 mld. Kč za roky 1995-2005 + 5 let zpoždění,
Dálnice D 3 – Tábor kolem Jílového - 30,5 mld. Kč proti trase kolem Benešova u Pr. + zatím 10 let zpoždění,
Dálnice D 11 Libice n. C. – Hradec Králové 10,75 mld. Kč + 6 let zpoždění + úsek před Hradcem Králové stále chybí. Prosazování obří a velmi drahé křižovatky stojí v pozadí sporu o výkup pozemků statkářky Havránkové,
Neúnosné dálnice R52 Pohořelice – Mikulov (též dopravně neodůvodněná) + R43 Brno - Moravská Třebová jsou asi 30 mld. Kč dražší (projekt Strnada z roku 2007) proti dopravně účinnější alternativě dálničního obchvatu Břeclavi, rakouské S8 + silničního obchvatu Znojma a vedení R 43 od D1 Boskovickou brázdou na R35 u Svitav. Dosud nerealizováno.
Dopravně neodůvodněná dálnice R 6 Nové Strašecí – Kamenný Dvůr 31,7 mld. Kč. Dosud nerealizováno,
Dopravně neodůvodněná dálnice R 3 Třebonín – státní hranice s Rakouskem – 12 mld. Kč,
Tunel Mrázovka v Praze – 2,7 mld. Kč, především pro hrubě zanedbaný geologický průzkum trasy + zpoždění 1,5 roku,
Soustava tunelů Blanka v Praze – 13,5 mld. Kč či spíše 40 mld. Kč, neboť stavba přinese zřejmě víc škod, než užitku. Solidní analýza nebyla připuštěna. 4 roky zpoždění v důsledku delší výstavby,
Tunely Dobrovského v Brně – 5,79 mld. Kč v l. 2005 - 2012,
Neodůvodněné přechody (ekodukty) pro zvěř – 4 mld. Kč (20 po asi 200 mil. Kč/přechod,
Zvýšení povodňových škod na silnicích a dálnicích v důsledku hrubého zanedbávání údržby, zvláště pak propustků za povodní 1997 a 2002 – cca 3,036 mld. Kč,
Zatím se na stavbách dálničních komunikací vyplýtvalo a v některých případech se má ještě vyplýtvat ve velkém minimálně cca 277,418 mld. Kč.

2) Na železničních stavbách se plýtvalo a má plýtvat:
Droužkovická přeložka u Chomutova – 1,17 mld. Kč. Platily Severočeské doly, vlastněné polostátní a.s. ČEZ. Nevhodná trasa přes poddolované území,
Dopravně škodlivý odsun nádraží z centra Brna – 8,8 mld. Kč + 0,65 mld. Kč na projekty + žádné dotace z EU, bude-li prosazen. Zatím se nerealizuje,
Modernizace trati Praha – Kladno včetně odbočky na letiště Ruzyně – 13,4 mld. Kč. Zatím se tato potřebná, ale silně prodražená modernizace nezrealizovala, Obnova 9 výhyben na místě svévolně zničených nádraží – 0,72 mld. Kč,
Zvýšení povodňových škod na železnicích v důsledku hrubého zanedbávání údržby, zvláště pak propustků za povodní 1997 a 2002 – cca 3,036 mld. Kč,
Na stavbách železnic se proplýtvalo sice jen 4,2 mld. Kč, ale může to být cca 27,776 mld. Kč, uskuteční-li se potřebná, ale prodražená modernizace tratě na Kladno a dopravně škodlivý odsun hlavního železničního nádraží z centra Brna.

3) Na stavbách vodní dopravy se plýtvalo a má plýtvat:
Zvedání železničního mostu v Kolíně – 1,25 mld. Kč. Pro lodě nepotřebné + poškozuje železniční dopravu,
Vodní cesta České Budějovice – Týn n. V. – 1,2 mld. Kč. Pro nákladní vodní dopravu dopravně nepotřebná, rekreační minimálně,
Náklady na přípravu vodního díla Přelouč – 0,75 mld. Kč. Dopravně nepotřebné. Zatím se vodní dílo nerealizovalo za cca 3,063 mld. Kč,
Vodní dílo Děčín = Prostřední Žleb – 4,189 mld. Kč. Dopravně nepotřebné. Zatím se nerealizovalo,
Lodní výtahy Orlík a Slapy – 2,519 mld. Kč. Dopravně nepotřebné. Zatím se nerealizovaly.
Splavnění Berounky v Radotíně – 1,245 mld. Kč. Dopravně nepotřebné. Zatím se nerealizovalo.
Zvyšování podjezdných výšek na Vltavě – 1,003 mld. Kč. Dopravně nepotřebné. Zatím se nerealizovalo.
Kanál Dunaj – Odra – Labe – 487 mld. Kč v cenách roku 2009. Dopravně nepotřebný. Zatím se nerealizoval. 0,2 mld. Kč stály studie na jeho zdůvodnění.
Na stavbách vodní dopravy se zatím proplýtvalo „jen“ asi 3,2 mld. Kč, ale hrozí řada dalších neodůvodněných investic do vodní dopravy. Vodní cesty mají přijít asi na cca 502,217 mld. Kč, z toho výstavba kanálu Dunaj – Odra – Labe má stát 487 mld. Kč, byť je uváděna podstatně nižší částka.

4) Na stavbách letecké dopravy se plýtvalo:
Spekulace s pozemky na letišti Praha Ruzyně – 3,5 mld. Kč (zisk ze spekulace s pozemky na letišti, který získala firma Penta). Případná výstavba dráhy BIS ohrožuje zdraví lidí přilehlé části Prahy.

5) Praha na svém dopravním podniku plýtvala a má plýtvat:

Zatopení trasy A a B za povodně 2002 jeho nezavřením včas. Náklady na rekonstrukci zatopených úseků metra činily 6,9 mld. Kč. Zatopení úseku metra C nešlo zabránit. Modernizační prvky obnovy metra je nutné odečíst. Přičíst je nutné náklady na náhradní dopravu a škody z dopravní kalamity včetně utopení dvou vlaků metra. Vcelku může jít o oněch 6,9 mld. Kč nákladů rekonstrukce zatopených úseků metra,
Metro C Ládví – Letňany – 15 mld. Kč. Dopravně neodůvodněné,
Metro A Dejvická – Motolská nemocnice – 22 mld. Kč. Dopravně neodůvodněné,
Tramvajová trať v Podbabě – 0,4 mld. Kč. Dopravně velmi drahá a druhořadá,
Open card – 1 mld. Kč. Zatím,
Nákup 250 tramvají T 15 for City pro DPP – předražení o 5 mld. Kč,
Nákup 300 autobusů pro DPP – předražení o 0,225 mld. Kč,
Hlavní město Praha na své městské hromadné dopravě vyplýtvalo asi 50,525 mld. Kč.

Celkem se v České republice prokazatelně proplýtvalo, proplýtvává nebo má proplýtvat nejméně 861,4 mld. Kč. A pak že je Česká republika chudá!

Ne všechny zbytečné náklady na dopravní stavby se mně podařilo vyčíslit. Neznám například náklady na druhý (severnější) silniční obchvat Tábora (ten s mostem na lanech přes Jordán by měl stačit), ztráty z nákupu zastaralých tramvají T 14 (Porsche), jež mimo jiné poškozují tramvajové tratě, zejména ty starší atd.

Přinášejí dopravní stavby prosperitu?

Léta je nám tvrzeno, že investice do dopravní infrastruktury významně stimulují stavebnictví, ekonomický růst a rozvoj a že jsou základním předpokladem blíže nedefinované prosperity. Ptám se, které investice. Zcela jistě to nejsou investice, které nemají dopravní odůvodnění buď vůbec, nebo jsou předčasné, nebo jsou dražší než alternativy, o možných neúnosných dopadech na životní prostředí, veřejné zdraví či územní strukturu sídel nemluvě. Zcela jistě to nejsou investice špatně připravené, jejichž realizace se následně stává noční můrou.

Metoda stavět, co si která klika politiků vylobuje, prakticky nezávisle na kritériích efektivnost (metodika používaná Ministerstvem dopravy hodnocení efektivnosti jen předstírá), je cestou k bankrotu dopravy i ekonomiky ČR.

Obrat možný je. Byť zatím zahrnuje jen zrušení stavby metra D podle hrubě vadného projektu za 62 mld. Kč, zrušení nesmyslné obnovy turniketů metra v Praze za 1,5 mld. Kč, odstoupení od výstavby dopravně neodůvodněného metra v úseku Motolská nemocnice – Letiště Ruzyně (nedávno se pražský radní pro dopravu pan Nosek nechal slyšet, že dopravně neodůvodněné metro na letiště bude opět prosazováno), dopravně neodůvodněné tramvaje na Letiště Ruzyně (prosazoval bývalý šéf Dopravního podniku Prahy Dvořák) a dopravně i environmentálně špatné severní trasy dálnice R 35 v Pardubickém kraji ve prospěch trasy jižní (úspora 6 mld. Kč v cenách roku 2005). Na to moře plýtvání na stavbách dopravní infrastruktury České republiky je to ale málo.

Místo závěru

Obrovské plýtvání na dopravních stavbách má ještě jeden významný aspekt. Ve spojení se špatnými dopravními prioritami vlád ČR po roce 1989 způsobily drastické chátrání silnic a dnes už i dálnic, podle polooficiálních expertů v rozsahu cca 800 miliard korun. Vezmeme-li v úvahu, že v údržbě a opravách silnic a dálnic ČR v roce 1989 nebyl větší dluh, je to výsledek tristní. Výsledkem jsou také zprávy, že chudý kraj je s to investice dát jen na několik úseků několika silnic 2. třídy, aby se jakž tak zachovala průjezdnost mezi většími centry kraje, či že se v jiném kraji místy hledá silnice, po které autobus do příslušné obce ještě projede. Zdá se, že se vracíme někam před rok 1945, kdy jsme prakticky asfaltové silnice neměli. Politika obnovy venkova se naplňuje likvidací jeho dopravní obslužnosti. Leč v havarijním stavu je už řadu let i naše nejstarší dálnice Praha – Brno. Už více let to není pomluva expertů Českého a Slovenského dopravního klubu, jak se zpočátku někteří snažili tvrdit.

Nejinak to vypadá na železnicích. V údržbě a opravách železnic chybí podle stejných polooficiálních dopravních expertů asi 200 mld. Kč. V této částce nejsou zahrnuty četné chybějící železniční tratě včetně železničních trianglů a spojek ani chybějící vysokorychlostní tratě. Proti silnicím je zde ale jeden rozdíl, část tohoto dluhu připadá i na někdejší reálný socialismus a v této části se nejvíc projevuje též vliv inflace.

Kromě malých Mariánských Lázní chybí u všech ostatních tramvajových a trolejbusových systémů jejich rozvoj o další tratě. I nadále chybí moderní meziměstská tramvaj z Ostravy do Orlové, Havířova, Karviné, Bohumína a Hlučína. Podobně chybí trolejbusový systém v Kladně, ve Frýdku Místku, Karlových Varech a v Děčíně. Lze se ale důvodně domnívat, že při takového dopravní politice budou chybě ještě hodně dlouho.


reklama

Jan Zeman
Autor je čtenářem Ekolistu.cz
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist