Jan Zeman: Tak nám popravili další lokálku

Tentokrát lokálku „Opava východ – Svobodné Heřmanice“ z roku 1892. Nebouchaly při tom láhve šampaňského, jak tomu bylo při bleskové likvidaci lokálky „Nový Jičín – Hostavice“ v režii ministra dopravy V. Bárty (VV) s podporou radních v Novém Jičíně. Ano, i ničivá povodeň 2010 byla dobrá ke zdůvodnění tohoto zločinu na naší dopravě a životním prostředím, tedy oficiálně úspor. Že jen svévolné zastavení všech 31 velkých železničních investic ministrem panem Bártou v průměru na asi 5 týdnů (též v rámci úspor) způsobilo řádově větší škody, než kolik činily úspory ze zastavení jejího ztrátového provozu, je prý jen malá vada na kráse.


Prý lokálku do Heřmanic nepopravili. Prý jen na ní zastavili osobní železniční dopravu a degradovali na aktivní železniční vlečku s možností využití pro příležitostné osobní vlaky.

Hlavním viníkem je prý staré Rakousko Uhersko, které ji trasovalo spíše dál od obcí a hlavně ukončilo ji v Horním Benešově, ač logicky měla být dovedena až do okresního města Bruntálu. Dalším viníkem je prý někdejší nepřízeň počasí, která způsobila významný sesuv hornin mezi Benešovem a Svobodnými Heřmanicemi spojený s její destrukcí. Lokálka se tak v roce 1970 zkrátila o citovaný úsek a přišla o svou přirozenou konečnou. Později byl prakticky zastaven (omezen na symbolický jeden pár vlaků za den) provoz v úseku „Svobodné Heřmanice – Jakartovice.“
Po roce 1989 nastoupila tvrdá prosilniční a antiželezniční politika. První pokus zlikvidovat lokálku „Svobodné Heřmanice – Opava Východ“ ministrem dopravy Římanem (ODS) spolu s dalšími třinácti lokálkami (všechny lokálky na území tehdejšího Severomoravského kraje) pod rouškou katastrofální povodně 20. července 1997 pro masový nesouhlas občanů nevyšel.

Osudný se stal nejen této lokálce převod na kraje v roce 2002. Krajům přibývají povinnosti. Při rostoucích cenách se jim ale snižují příjmy. Stát je nahání do drastických úspor. Jejich obětí se stala i lokálka „Opava Východ – Svobodné Heřmanice.“

Osobní motoráčky zde byly zastaveny potichu u příležitosti mimořádné změny jízdního řádu v noci z 12. na 13. dubna 2014. Veřejnost, těžce decimovaná pokračujícími ekonomickými problémy, zůstala lhostejná. Ani ekologové nepozvedli hlas, byť malá skupina ekologů – dopraváků – hledala cestu, jak ji zachránit. V dané situaci ale marně.

Ano, na lokálku peníze prý nejsou. Stovky miliard promrhaných na často nesmyslných, hrubě závadných nebo silně předražených dálnicích a vodních cestách prý nevadí. Cynici z obrovských ztrát na stavbách dálnic a vodních cest pokrytecky viní nesouhlasící veřejnost, vedenou nejčastěji ekology. Ti nejotrlejší je viní z údajného ekoterorismu, přestože jsou to oni sami, kdo prosazují ničení životního prostředí ve velkém. Na železnici se ale prý musí tvrdě šetřit. Je to velmi podivné naplnění cíle preferovat šetrnou a úspornou železniční dopravu. Ale typické nejen u nás.

Světové klima je v těžkém rozvalu, jak nám potvrzuje 5. Zpráva světových klimatologů – panelu IPCC. Na velmi nebezpečném nárůstu emisí a koncentrací skleníkových plynů v ovzduší a tím i rozvalu klimatu se zásadním způsobem podílí politika levné dopravy a hrubé preference energeticky náročné silniční a letecké dopravy. Pro ropu se vede i nejedna neospravedlnitelná válka. Nejen Iráčané a Libyjci mohou vyprávět. Tato šílená politika je ale svatá, i kdyby to lidstvo nemělo přežít. Nejen v České republice. Ptám se, zda lidstvo chce opravdu přežít? Spíše to vypadá na kolektivní sebevraždu.

---

reklama

---