Jana Vlčková: Před naším domem pokáceli osm stromů. Píšu o tom, abych té ztrátě dala nějaký smysl
Stromy byly vysázené příliš blízko domu a bylo snadné najít důvod pro jejich poražení. Pokácení stromů jsem oddálila o dobrých 15 let, díky pracovníkům odboru životního prostředí, kteří přihlíželi k nezpochybnitelnému velkému přínosu stromů a mým protestům.
Tedy až do nedávna.
Nyní vzniklo neutěšené místo, kudy se vám nechce ani projít, natož tu bydlet. Rozdíl je propastný, se stromy to byla rušná ulice ve městě, teď je to velmi nehezké místo. V bytě je víc hluku. V létě teprve pocítíme, jakou službu nám ta skupinka zdarma prokazovala.
Ukazuje se tu zásadní problém. Není jak podat žádost o zachování stromu. Není jak ochránit svůj strom.
Občan, kterému vadí strom, podá žádost a úřad koná v souladu s předpisem. Občan, který chce strom zachovat, nemůže dělat nic. Často se o záměru ani včas nedozví.
Naše okolí se tak mění k horšímu podle přání hrstky nevědomých, bezcitných lidí. Mizí velké stromy, které už za našich životů znovu nenarostou.
Myslím, že nastal čas veřejně mluvit o přínosech stromů, začít brát vážně hodnotu každého vzrostlého stromu.
Dávat stromům přednost před malichernými požadavky lidí.
Stíní hluk a zachycují prach z dopravy, produkují kyslík, ochlazují a zvlhčují ovzduší, plodí ovoce, žijí dlouho a celou dobu činí své okolí krásným. Stačí je nechat žít.
Proti těmto dlouhodobým přínosům klidně stavíme například argument, jestli je strom nakloněný nebo roste na rozvodech, potom nemá právo zůstat. Ale i křivý strom nad rozvody plní všechny tyto funkce.
Zatím ale z města mizí vzrostlé stromy, přednost dostávají hypotetická rizika a pozitivní role stromů není ani vyčíslena. Za 40 let svého života naše skupina stromů vyprodukovala tuny kyslíku, beznákladově klimatizovala okolí. Stromy zachycovaly hluk a prach z dopravy na ulici, ochlazovaly ovzduší a jejich výkon by dále rostl. Odborník by tyto hodnoty dovedl uvést v číslech a milionech korun.
Estetickou funkci zatím vyčíslit nedovedeme a ani přepočíst zdravotní důsledky drobného polétavého prachu z dopravy, které tu byly dosud zmírněny. Dosud...
Naproti tomu zde nikdy nebyla havárie na rozvodech, nad nimiž rostly, a omítka domu je netknutá, naopak, tam, kde stromy rostly, má původní barvu, zatímco ostatní plocha je vybledlá. Případná škoda na majetku se v reálném čase za ohraničenou částku dá odstranit.
Ztrátu vzrostlých stromů nevyváží ani náhradní výsadba, protože 40 let na růst stejných stromů nikdo nedodá.
Majitelé bytů, kteří kácení iniciovali, neutrpěli žádnou ze škod, které uváděli jako důvod.
Ve skutečnosti jsme poškození my všichni ostatní. Zvažte sami, zda všichni obyvatelé ulice, města nebo planety.
Z okna vidím lidi na ulici, jak se zastavují a nevěřícně se dívají na prázdné místo. Jiní udiveně hledí z oken autobusů. Přátelé mi volají, nechápou a litují, že už tu stromy nejsou. Nespokojených reakcí je hodně.
Jestliže předpis umožňuje vyhovět nesmyslnému požadavku nerozumného občana, je na čase se zasadit o změnu. Je jednak na straně úřadů, aby takové nařízení nebylo prosazováno. Jednak je na straně veřejnosti, aby žádost o odstranění vůbec nevzešla.
Nás, kteří chceme v ulicích zachovat vzrostlé stromy, se kterými jsme vyrostli, je hodně, ale zatím nemáme jak stromy uchránit. Žadatelé bez estetického citu a vědomí důsledků, kteří hledí jen na vlastní malicherný zájem, mají na své straně fungující úřední aparát, který na jejich podněty musí reagovat v souladu s předpisy.
Je čas změnit atmosféru ve společnosti, aby lidé, kteří přicházejí s takovými podněty, sklidili od ostatních zasloužené opovržení. Posuzovat člověka podle vzhledu se považuje za neslušné. Strom ve městě musí být perfektní, nestrpíme vybočující větev, naklonění, suchou větev, hned je ohrožen nějakým předpisem nebo úsudkem zaslepeného občana.
My jsme zde přišli o výkonnou bezúdržbovou klimatizaci a estetickou kotvu. Kladla jsem odpor dlouho, jak nejlépe jsem dovedla. Ale kolik stromů má to štěstí?
Zajímejte se, prosím, o stromy ve svém okolí. Pojďme změnit vztah lidí ke stromům, přestaňme se mlčky smiřovat s bezcitným zacházením s nimi. Uvědomme si, že jejich dobrodiní spotřebováváme denně, většinou bez povšimnutí a vděku. Je třeba změnit povědomí lidí o hodnotě každého živého stromu.
Ty, které potkáváme v ulicích mnohdy vyrostly samy, bez zálivky. To už zřejmě v příštích letech nebude možné. Sázet stromy vypadá v médiích dobře. Musíme ale dřív přestat bezhlavě kácet ty, které máme.
Jestli máte inspiraci, jak popsaný stav změnit, dejte o sobě vědět, připravených lidí, je myslím, už dost.
Každý strom každý svůj den dělá náš život lepším.
reklama
Online diskuse
Všechny komentáře (6)
Miroslav Vinkler
19.4.2019 14:59Autorky je mi líto, ale brečí sama nad sebou.
Nic jí nebránilo založit spolek ,jehož hlavním předmětem činnosti je ochrana krajiny a přírody. Pak už jenom zaslat na příslušný městský úřad žádost o oznamování zahajovaných správních řízení -vydání povolení ke skácení dřevin rostoucích mimo les.
A jako účastník řízení se zasadit o to, aby nám stromy zůstaly zachovány,a to nejen v okolí svého bydliště,ale i v jiných částech města.
K založení spolku potřebujete pouze tři lidi, vše potřebné je na internetu a navíc spolky jsou osvobozeny od soudních poplatků.
Tak velký problém to přece není.
Milan Milan
19.4.2019 17:37
javor 567
19.4.2019 20:41Jen mám ustavičnej strach, kdo přijde s návrhem na jeho odstranění, na podzim bude za pár let opadávat jehličí na auta(zatím ne, jehličí opadá pod strom). Přitom po letošním odstranění starých třešní je to jediný stromek na dvorku, lítají na něj sýkorky a kosi.
Kuky Všímálek
20.4.2019 06:02Václav Neguš
20.4.2019 14:37A význam stromů a další vegetace nedokážeme vůbec docenit(řekl bych,že víc než 80% lidí je to šumafuk).
Lidi a firmy by měli být zásadně postihováni za neoprávněné pokácení stromu na jiném pozemku než vlastní zahrada a za jeden pokácený strom by měla být povinnost vysadit jeden nebo dva další. Stromy ochlazují výrazně vzduch díky výparu vody; akumulují oxid uhličitý, jsou krásné a pomáhají i zvířatům, hmyzu atd.
