Jan Moravec: Co z toho bude? Zadržování vody v krajině, nebo jen kapří farmy?

Vodoprávní úřady jsou obvykle součástí odboru životního prostředí. Pokud odbor funguje tak jak má, měl by mít znalosti či povědomost o místě zamýšlené stavby a podle toho konat.
Další možností je žádost spolku o informace v podobných záležitostech dle zák.114/1992 Sb., toto právo stavební novelou dotčeno nebylo.

Z hlediska výživy obyvatel pánbu zaplať za každou "kapří farmu". Ryb konzumujeme katastrofálně málo a jedním z faktorů je i cena rybího masa, vyhoněná oligopoly rybníkářských organizací. Jejich zlomení lze než uvítat.

Jinak ovšem skoro každý rybník má podél vtoku nově vzniklé mokřady, příliš mělké na to, aby se tam dostaly chovné ryby, které jsou rájem žab a podobné žoužele.

Tento článek přesně popisuje moje obavy z této novely. Obávám se navíc, že kaprodrom nebude jediná pohnutka vedoucí některé ke stavbě těchto vodních ploch.. zadržování vody v krajině formou povrchové a bodové zádrže vody typu rybník nebo malá "přehrada" by mělo být spíše okrajové. Voda je potřeba v nivě řek a potoků a v celkově v půdě. Jen ta pak napájí spodní vody a jen ta potom odparem přes vegetaci ochlazuje a zvlhčuje klima...

Problém je, že se totoho chytají podnikavci, kteří to vidí jako cestu k zisku a samotnou myšlenku zádrže vody tím úplně znehodnotí.. stejně jako bylo původně dobře zamýšleno využití biopaliv, tímto krokem senát otevírá dveře velice podobně zneužitelnému tématu.....

Prosim, nepiste nesmysly typu "Voda je potřeba v nivě řek a potoků a celkově v půdě. Jen ta pak napájí spodní vody a jen ta potom odparem přes vegetaci ochlazuje a zvlhčuje klima...".

Copak rybnik neprispiva k zasaku vody a odparem neochlazuje a nezvlhcuje klima?

Zkuste se aspon obcas zamyslet nad tim, co sam napisete, a neprispivejte k ekomagorizaci spolecnosti.

To teď děláte Vy... něco si o tom zjistětě a pak se vyjadřujte..

Jestli tu totiž chcete trvdit, že voda v rybníku nebo nádrži napájí spodní vody, tak jste šiřitel nesmyslů Vy...

A co se toho výparu týká, tak na toto téma je opravdu mnoho odrobných materálů, tak doporučuji nastudovat...

Nikdo neříká, že výpar z rybníků a vsak není žádný... je ale v porovnání s vodou v přirozeném rozmístění v krajině mnohem menší... řádově menší....

Pak nepiste: "JEN TA pak napájí spodní vody a JEN TA potom odparem přes vegetaci ochlazuje a zvlhčuje klima."

Cestina umoznuje vyjadrovat se spravne a presne…

Rybnik zadrzuje vodu a je soucasti krajiny, tudiz zadrzuje vodu v krajine. To uz vam ale, myslim, nekdo marne vysvetloval.

O zelenych strechach je take jiste spousta "odbornych materialu" a presto jsou pitomost.

Ze zkušenosti? Kapří (rybí) farmy. Tam kde vznikne na drobné vodoteči podobné zařízení, už potůčkem často neteče ani kapka - o vodní bilanci se postará výpar. Do vodního prostředí se dostanou další znečišťující látky z krmiv, a tak se kvalita vody v toku ještě zhorší (až na některé čestné výjimky). A s tou "žouželí" to je pravda jenom částečně, obvykle se chovatel poměrně usilovně snaží nemít taková lichá místa na pozemku, ale naopak veškerý dostupný prostor využít pro vodní kubaturu...

A proč mu vadí chov kaprů? Svět není přerybněný ale je přemnožený člověkem na úkor přírody.

Realitou, například ve vojenských lesích blízko Vyškova, je totiž potom to, že se nádrž určená pro zadržení vody v lesích, právě v červnu celá vypustí jen a kvůli tomu, aby se dala vylovit ta násada ryb, kterou tam nasadili (jestli to popisuji správně). A bohužel pak, samozřejmě, už v létě nedojde k dopuštění, protože nemá z čeho, a okraje jsou jen vyschnuté bahno a mokřadní zóny s rostlinami to nedají :-(

Ano, jeden příklad za všechny. Uchránit v ČR původně dobrou myšlenku proti takovému zneužití co píšete je obrovský problém...

Jaké zneužití? To, že někdo svojí půdu využije k produkci potravin, to je podle vás zneužití?

Levičáckým ekologům vadí především to, že někdo může něco vydělat, a ne vystát ve frontě na sociální dávky.

:D

Přesně.

Tato novela původně stavebního zákona (proti čemuž se postavilo MMR) a ve finále vodního zákona, kterou vytvořili “experti” na MZE, žádné zrychlení budování rybníků do velikosti 2 ha nepřinese. Přinese jenom právní chaos. Orgány ochrany přírody budou nyní muset místo vydání závazného stanoviska vést správní řízení a souhlasy k zásahům do významných krajinných prvků (typicky vodní tok a údolní niva) budou muset vydávat formou správního rozhodnutí, a to se všemi důsledky včetně možnosti samostatného odvolání proti každému z těchto rozhodnutí. Výsledkem práce expertů na MZE a našich moudrých poslanců a senátorů nebude zrychlení, ale naopak komplikace a zpomalení povolování těchto staveb. Bohužel.

Dotaz, být to na vás,jaká pravidla byste určil ?

Uzákonil bych princip jednotného povolení pro celý záměr, které by pro jednu oblast (např. ochrana přírody) vydával jeden správní úřad jedním rozhodnutím.

Mám známého, chtěli jako lesáci vybudovat ve svém revíru rybníček. Potřebovali na to 30+ razítek a jejich shánění se táhlo léta.

Mám kamaráda, který aktuálně připravuje stavbu rybníků a mokřadů na Táborsku, a stanoviska dotčených úřadů pro stavební povolení si obstaral během jednoho měsíce...

Bude z toho to, co ponese nejvíc.V této zemi jde už jenom o peníze.Nějaké ideály a nebo prospěch společnosti?To se nenosí.

"Nejde-li o záměr prováděný v území chráněném podle části třetí nebo čtvrté zákona o ochraně přírody a krajiny, nevyžaduje se závazné stanovisko orgánu ochrany přírody.“

Proč by se do toho měli vkládat další úřady??? Cílem zjednodušení je právě nižší adminostrativa, nebo ne.

Ne prvoplánově... toto "zjednodušení" má údajně pomoct zadržování vody vv krajině. Ano, ono to pomůže, ale JDE O TO, ŽE NENÍ ZADRŽOVÁNÍ VODY V KRAJINĚ, JAKO ZADRŽOVÁNÍ VODY V KRAJINĚ...

Vážený pane redaktore rybník je od slova ryba, takže lamentovat nad tím, že v rybníku jsou ryby, potažmo kapři, nedává smysl. Otázkou je intenzita produkce, ale i vysoká intenzita produkce nemusí automaticky znamenat negativní ovlivnění prostředí. Vždy jde o erudici rybníkáře, jak rybník obhospodařuje. Když do rybníku nenasadíte ryby za pár let zaroste vodní vegetací, zazemní se a a tím se sníží zadržení vody v krajině. Bude z něj žabník nebo čolník, což by se ortodoxním ekologům jistě líbilo. Nic jim však nebrání si takové nádrže pořídit, třeba za pomocí dotačních titulů. Rybník i když je plný kaprů jednoznačně zadržuje vodu v krajině, a nejen v jeho retenčním objemu ale i v podloží. Okolí pozitivně ovlivňuje výparem, jak z hladiny tak z vodních rostlin. Průsakem dna a hráze zásobuje okolí vodou. Pokud jde o kvalitu vody, je holý nesmysl že kvalita je 0 jak tvrdíte, protože to by v něm nepřežili ani ti kapři. Často je voda na odtoku z rybníka lepší kvality než na přítoku, např. u biologických rybníků (pokud víte o co jde). Navíc většina dnes budovaných a dotovaných rybníků musí mít tzv. litorální pásmo, které se často řeší vybudováním malé nádrže na přítoku, kde mohou vesele a nerušeně vegetovat ostatní organismy, které by nevydržely predační tlak obsádky. Legislativní zjednodušení je jednoznačně pozitivní krok.

Možná kvalita vody není úplná nula, ale často se tomu dost blíží, v hypertrofních rybnících obzvláště. I ten kapr má co dělat aby ustál anoxii, která se přes noc vytvoří a někdy zasáhne celý vodní sloupec. Zajímalo by mne, jestli skutečně obecně platí, že rybník zadrží víc vody než např. mokřad o stejné velikosti a na stejném místě. Jistě se to bude lišit v závislosti na lokalitě, ale jsou k dispozici nějaká konkrétní čísla?

Podle mně na článek a na autora platí rozšířené úsloví: "Kdo chce, hledá jak, kdo nechce, hledá proč"
Za prvé jakýkoliv pozemek je dnes svázán množstvím jiných omezení. Udělat na nějakém pozemku rybník znamená minimálně změnit kategorizaci příslušných parcel a u finančního úřadu příslušnou daň z nemovitostí.Takže pokud rybník nemá být ilegální, stát se o něm vždy dozví.
Za druhé ty pozemky před rybníkem někomu patří a ten někdo na nich prakticky vždy provádí nějakou ekonomickou činnost. Minimálně jednou za čas má příjmy třeba aspoň z nekvalitního dřeva na topení z probírky. Proč by potom, až tam udělá rybník, neměl mít příjmy z nějakého chovu ryb? Nikdo nebude provádět mnohomiliónovou investicí, kterou většina novým malých rybníků je, pouze pro zlaté oči nějakého ekologa či ekologisty, i kdyby byla ta výstavba téměř stoprocentně dotovaná. Všichni budou chtít z toho i třeba jen nějaký formální zisk.
Za třetí už vidím, jak majitel malého rybníku, který předtím k rybníkářství nečuchl, provádí ve svém malém rybíku intenzívní chov ryb. Intenzívní chov ryb vyžaduje znalosti, které amatér má těžko, je třeba úživnost vody udržovat spolehlivě pod hranicí, kdy už ryby kvůli nekvalitní vodě hynou a zároveň úživnost vody musí být co nejvyšší. Navíc kapr přímo z takového rybníku je obtížně prodejný, protože jeho maso smrdí bahnem. Chovatel musí mít k dispozici sádky s čistou vodou, kde kapr musí být nějaký měsíc, aby se jeho maso příchuti bahna zbavilo.
za čtvrté: Samotní rybáři už dávno nedělají jen čistě kapří rybníky. Kapr je ryba, která se živí hlavně detritem ze dna a malými živočichy pohybujícími se ve vodním sloupci a asi z 10 - 20 % vodním rostlinstvem. Všechny ostatní zdroje potravy zůstávají v rybníku neužity. Rybáři dnes provozují vyvážené osazenstvo rybníka. Vedle kapra, jehož množství v osádce by se podle mých znalostí ( a konkrétních podmínek v rybníku) mělo pohybovat mezi 60 - 90 % zde obvykle musí být ryby jednak redukující rostlinstvo ve vodě, tolstolobici živící se řasami, amuři živící se vyššími rostlinami, potom ryby sbírající potravu z hladiny, což by měli být zejména cejni a jiné bílé ryby a nakonec predátoři, kteří regulují hlavně velmi rychle se množící plevelné karasy nebo okouny a potom obecně ty bílé ryby a i ostatní nehospodářské ryby, jako třeba hrouzky. To jsou candáti ( mají dobře prodejné maso) a potom i nějaké štiky či ve větších rybnících sumci.
A za páté už vidím, jak majitel takového malého rybníka kdesi v polích nebo mezi lesy tam nasadí nějakou intenzívní rybí obsádku a krmí je a když přijde čas výlovu, tak tam v českých podmínkách ty ryby najde. Pokud ten rybník nemá hned za svým barákem či dokonce ještě lépe na svém a oploceném pozemku tamtéž.
Realitou podle mně bude, že majitel postaví takový rybník a potom ho nějak levně osadí nějakým snadno získatelným rybím osazenstvem, které se v něm bude nadále množit.Pokud to bude hodně malý rybník a on nebude mít zájem o ryby, tek třeba i těmi invazivními karasy stříbřitými, kteří jsou extrémně odolní a přežijí skoro všude v každé louži.Ve větším rybníku pak nějaké osazenstvo pro sportovní rybolov.
Ostatně pokud výpusť rybníka nebude příliš vysoká a nebude tak pro ryby etrémní překážkou, potok bude po proudu zarybněn nebo tam budou dokonce jiné hospodářské rybníky, nový rybník bude brzo samovolně osazen přítomnými druhy ryb. Spousta druhů ryb totiž sice žije v hlubších vodách toků nebo ve vodních nádržích, ale pro tření vystupují do malých přítoků a třou se až někde nahoře v pramenných oblastech. A jsou schopny cestou za rozmnožením překonat i dost velké překážky.

Osobně vidím problém v trochu jiném světle. Účelem novely je usnadnit budování malých vodních nádrží za účelem zachycení vody v krajině a to proto, že vybudování takového vodního díla je poměrně snadné, nekonfliktní a představitelé z MZe a MŽP budou moci vydávat realizované nádrže za zásadní úspěch v boji s aktuálním suchem i s budoucími povodněmi.
Jakákoliv voda v krajině je samozřejmě vítaným zdrojem života, biodiverzity atd., ale reálný dopad objektů typu menší rybník, nebo mokřad na sucho a povodně ve vzdálenosti větší než několik desítek m (obrazně) od tohoto vodního díla je prakticky nulový a předpokládám, že Rožmberk, nebo mokřad přes půl okresu (což by zřejmě nějaký vliv mít mělo :-)) nikdo dnes už nevybuduje.
Vidím tedy následující vzorec:
Nedokážu prosadit nic co by v boji se suchem a povodněmi reálně pomohlo, proto vymyslím téma malých vodních nádrží (reálně rybníků), usnadním jejích realizaci a o těch co se postaví budu hodně mluvit.
:-(

Teď jste to napsal přesně.... takto to je...

Já jedno prostředí takových malých rybníků, které tady jsou už hodně dlouho, trochu znám. A ty vlivy zas nejsou tak prostorově omezené. Na příklad vliv výparu na třeba noční srážky typu rosy je běžně znatelný až na vzdálenost několik průměrů toho rybníka či žabníka. Nebo možná i jen nějaké podmáčené bažiny Na takovou vzdálenost výpar z takové vodní plochy "umí" chránit rostliny před suchem. Neboli i když je půda tak suchá, že si rostliny z půdy už žádnou vlhkost nenaberou, stačí cca jedno za 2 - 3 dny noční rosa, aby přízemní rostlinstvo zůstávalo zelené, zatímco tam, kde už výpar nedosahuje, je už dávno rostlinstvo beznadějně suché a žluté.
A když si vezmete naši běžnou průměrnou krajinu, jaká byla před mnoha desítkami let, kdy se ještě hromadně nemeliorovali, neregulovalo, nezatrubňovalo neodvodňovalo, tak tam byla ta krajina doslova protkána těmi potůčky, mokřinami, bažinami a nakonec i těmi rybníky a rybníčky vytvořenými člověkem. Co pár stovek metrů vždy něco takového bylo. Potom když nastalo takové sucho, které bylo třeba tady na Severní Moravě někde v letech 2004 až 2007, tak najednou vidíte, že ta původní krajina zůstávala v podstatě zelená. Mimo nějaké bezvodé vršky a vyvýšeniny, kde to je obvykle dané silně propustným podložím. Zatímco krajina, kde za komunistů ty vodní entity zničili a dodnes to tak zůstalo, je za úplně stejného sucha úplně vyschlá, žlutá a vyprahlá.
V té souvislosti se i dá spekulovat, o kolik moc je za takového sucha ta původní krajina chkladnější a ta bez těch vodních entit teplejší.