Jan Zeman: Stíny nad Silvestrem 2019

Silvestr aneb loučení s končícím rokem bývá ve znamení veselí. To je v pořádku. Problém je, že ono veselí bývá provázeno negativními jevy, počínaje množstvím opilých řidičů za volantem a jimi způsobených nehod. K problematickým patří i ohňostroje. Totiž, odpalování rachejtlí způsobuje šoky zvířatům i ptákům, o krátkodobém příspěvku ke znečištění ovzduší nemluvě. Ohňostroj občas způsobí i požár. V letech mého dětství byl v Praze jeden velký ohňostroj, kdy vojáci stříleli rachejtle z Petřína do Seminární zahrady. Současná pyrotechnika umožňuje udělat vlastní malý ohňostroj každému, kdo na ni má. Proto také rozhodnutí řady primátorů měst nepořádat na silvestra „městský“ ohňostroj se i přes nemalou vysvětlovací kampaň minulo účinkem, nejen ve Varšavě. Městská kasa ale něco málo ušetřila, pravda.

Dne 30. prosince vidím v jedné varšavské čtvrti hodně velkou frontu. Na pyrotechniku. Zbytečné je se prodavače ptát, jak jde odbyt.

Na Silvestra je ve varšavské čtvrti Praga-Północ dlouho klid. Kolem 18. hodiny se ozve pár silných dělbuchů. V dálce se objeví pár rojů rachejtlí. Pak je opět klid. Kolem 23:00 se obyvatelé začínají houfovat ve vnitrobloku. Na dětském hřišti i na trávnících se objevuje pyrotechnika. Někteří si zapalují „prskavky“. Začíná ohňostroj. Tedy, z okna je vidět též na dvacet ohňostrojů v okolí. Všude, s výjimkou nedalekého hřbitova a nákladového nádraží, se rozsvěcují a zhasínají roje rachejtlí.

Kolem 23:45 jde oslava Silvestra do vrcholové fáze. Podle množství ran vnitroblok připomíná kovbojku. S dvěma rozdíly: lítají a rozprskávají se v řadě barev rachejtle a lidé nepadají s olovem v hrudi či v hlavě. Z některého ze sousedních bytů se ozve srdceryvné kočičí zamňoukání. Na nedalekých dvou listnáčích zmateně přelétává asi deset vran či havranů. Kolem půlnoci se přes vnitroblok přežene pes, který se zřejmě někomu utrhl z vodítka.

Kanonáda začne slábnout kolem 0:15, výrazněji kolem 0:30. Lidé se ve vnitrobloku rozchází. Pravda, ještě kolem 1:00 tu a tam se v dálce objevují roje rachejtlí.

Na Nový rok dopoledne si policie pochvaluje pokojný průběh oslav Silvestra. V Polsku tragicky o život prý přišli jen dva občané. Holub, jež se podle všeho kolem půlnoci zabil při nárazu do zdi paneláku, se nepočítá. Nebyl jediný. Zlé nehody se nestaly jen holubům.

Ano, malá zkouška slušnosti vůči přírodě neuspěla, nejen ve Varšavě. A přece co to bylo ve Varšavě proti australskému Sydney.

Nechám stranou, že na nedávné světové konferenci o klimatických změnách v Madridu to byla právě Austrálie, kdo stál v čele odporu proti přijetí jakýchkoliv opatření k omezení emisí skleníkových plynů. Táž Austrálie je ve stejné době těžce sužována požáry z horka a sucha.

Samotné velkoměsto Sydney má v posledním týdnu bojovou linii. Kolem města zuří obří lesní požáry, jež mají přinejmenším desítky ohnisek. Jistý počet lidských obětí požárů je znám. Realita bude ale mnohonásobně horší, resp. dohledávání obětí bude hodně smutné. Shořely stovky domů. Další jsou ohroženy. Na čtyři tisíce obyvatel sydneyského regionu se zachraňuje na pobřeží. Lesy hoří prakticky až k moři, v moři pro změnu cvakají zuby hladoví žraloci. V pobřežních mělčinách je ale vcelku bezpečno. Jen neztratit hlavu a nezačít panikařit.

Mohutné požáry v okolí Sydney se staly hlavní příčinou obludného smogu, které toto australské velkoměsto zachvátil. V této situaci by se dalo čekat, že výzva tamního primátora nekomplikovat beztak svízelnou situaci ve městě konáním ohňostrojů na Nový rok 2020 dopadne na úrodnou půdu.

Chyba lávky: ohňostroj prý musí být, i kdyby velkoměsto mělo lehnout popelem. Tradice je tradice. Že je za daných okolností značně perverzní, je prý jen malá vada na kráse.

---

reklama

---