Jaroslav Poupě: Provázanost rybářství v Praze s životním prostředím

Rybáři v rámci svých aktivit samozřejmě nesledují jen ryby, jejich vysazování a lov, ale fakticky všechny významné aktivity, které podmínky pro existenci ryb podmiňují. A na tomto dění se fakticky podílí celá členská základna. Fakticky prvým sledovaným faktorem je čistota vody. Z hlediska znečisťování v posledních létech nebyly registrovány významnější havárie, které by způsobovaly hromadný úhyn ryb. Alespoň ne z koncentrací škodlivin. Ale s ohledem na plošné oteplování v posledních několika létech byl registrován úhyn na rybničních plochách a stojatých vodách.

Co ale rybáři registrují častěji je zhoršení kvality vody na menších tocích, majících převážně pstruhový charakter. Opakované stížnosti docházejí na Radotínský potok. Zde je zjišťována a hlášena častá viditelná zátěž protékající vody. Převážně se na ní podílejí usedlosti na povodí, zemědělské provozy - živočišný i rostlinný - a nelegální nakládání s vodami. Včetně mytí vozidel v toku.

U větších toků, hlavně Vltavy, Sázavy, Berounky a Labe jsou hlášeny časté skutečnosti úniků škodlivin, převážně z energetických zdrojů. Na tyto skutečnosti doplácí převážně náročné a reofilní druhy ryb. Ty, i přes intenzívní a nákladné vysazování, vesměs nevytváří stabilní populace a společenstva. Podílí se na tom i současná legislativa, která považuje rybu v revíru za věc ničí. A s tím je samozřejmě spojen problém úhrady škod v důsledku úhynu ryb.

Predátoři

Uživatelé revírů dlouhodobě sledují na základě hlášení především svých členů stavy predátorů škodlivých rybářství, dle níže uvedené tabulky. Z hlediska škod je nezbytné vyjádřit, že jsou počítány výhradně dle metodiky stanovené AOPK. Tam jsou škody počítány jen a jen výhradně dle toho, kolik daný predátor musí zkonzumovat, aby nezašel hlady. V žádném případě nejsou počítány škody zraněním, vyvrhnutím, stresem a dalšími faktory. Je to forma úřední bagatelizace škod. Máme u nás zato, že v roce 2025 došlo (přes státní zástřelné) k mírnému vzestupu kormorána velkého, obdobně jako u Středočechů, zvláště letní populace. Asi tento geograficky nepůvodní druh, který se plně adaptoval na naše podmínky, zde nachází pro sebe dokonalé životní prostředí.

V roce 2025 se sledovalo zvláště sezónní kolísání speciálně u kormorána. Odbor má za to, že odboru dodávané informace v loňském roce mají opět menší vypovídající schopnost než jaká je realita. Předpokládalo se, že snad zástřelné za kormorána hrazené státem změní stávající preferenci ochranářských zájmů. Bohužel na výsledcích to není zřejmé. O tom svědčí hlavně Středočeské informace.

Vedle výše uvedených druhů, byly nepravidelně hlášeny odboru níže uvedené druhy. Tedy druhy, které se nějakým způsobem podílí na predaci ryb. Počty není účelné uvádět. Labuť velká, slípka zelenonohá, volavka bílá, morčák velký a prostřední, husice liščí a nilská, ledňáček říční, potápka roháč, potáplice severní a žlutozobá, hohol severní, čáp černý a bílý, potápky malá a černá, husa velká, běločelá, jeřáb popelavý a další, které nebyly ověřeny nebo předmětem zájmu.

Odbor čistoty vody a životního prostředí registruje výskyty bobra a nutrie říční. Jejich výskyt v Praze je mimořádný. Jde hlavně o poproudově migrující jedince. V případě norka docházely naprosto nepravidelné a obtížně neověřitelné informace. Odbor má zato, že jej asi v posledních létech výrazně ubývá. Má za to, je jde asi o konkurenční tlak vydry.

Upozorňuji, že úřední metodika výpočtu škody stanovené AOPK je hodně let stará. Nepostihuje tedy nejen nárůst cen ryb v důsledku inflace a dalších důvodů (není zahrnuto DPH), ale už vůbec ne škody stresem, zraněním, vyvržením ulovených ryb a dalších, objektivně existujících důvodů. Celková výše škody stanovená podle této zastaralé metodiky pro kormorána, vydru, volavku popelavou a minka v roce 2025 je 11,313.900 Kč.

Hydrologické skutečnosti v rámci Prahy a Středočeského kraje

Zásadní klimatické změny projevující se na území Prahy a Středočeského kraje fakticky po řadu let a hlavně v posladních 10 letech se výrazně podílí nejen na hydrologických anomáliích, ale fakticky plošného poklesu srážek. To se samozřejmě projevuje především na menší tocích, které někdy ve zvlášť suchých a horkých létech doslova zmizí. Tato skutečnost samozřejmě ovlivňuje především výskyt ryb, pak obojživelníků a na vodu vázaných dalších druhů.

Závěr

V minulém roce a i v letošním byly podmínky pro život ryb z hlediska hydrologických skutečností a mimořádných teplot poznamenány srážkovým deficitem. Výhledově je třeba stále sledovat a přizpůsobovat se klimatickým skutečnostem. Ostatně většina měsíců (9) byla srážkově podprůměrná. Změnami přírodních podmínek, vznikají rybářům nejvyšší ztráty a škody, podstatně vyšší než ty, co nám napáchají pytláci a přestupkáři. Jde o škody a ztráty způsobené především hydrologickými anomáliemi, ale i nedovolenou manipulací s vodou, neoprávněnými stavebními zásahy, rybožravými predátory, havarijním či trvalým znečištěním vody (byť loni výrazně méně). Prostě uživatel revíru nemůže škody způsobené na skladbě rybích společenstev devastací životního prostředí a přemnoženými predátory ovlivnit. Jde fakticky o koncepční politiku, která dost často naráží na „vyšší“ zájmy a nízkou koncepčnost v myšlení vodoprávních orgánů, sdělovacích prostředků a orgánů ochrany přírody.

Členové odboru považují za nejlepší alternativu při zlepšování výše uvedených problémů usilovat o zveřejňování našich zájmů ve sdělovacích prostředcích, hlavně těch, které sleduje širší občanská veřejnost. Zde je doslova dluh časopisu Rybářství, který tyto problémy ignoruje. V současné době média doslova tupě preferují nepodložená dogmata úředníků a aktivistů ochrany přírody na úkor všech ostatních.

---

reklama

---