Jeroným Lešner: Jak by oheň mohl poškodit Pravčickou bránu a jiné skály?

Varování pro příště, nenechat růst vegetaci, nejen v její blízkosti.

přesně tak, prostě to vybetonujeme, koho zajímá nějaká vegetace v NP

Nikdo nemluví o betonování !

tohle všechno platí pro pískovec kdekoli, třeba na mohutných masivech. pravčická brána je div přírody, a svým statickým působením je podobná klenbovému mostu. oteplení povrchu o několik set stupňů (a pravděpodobně nerovnoměrně z jedné strany) může podstatným způsobem rozložit napjatost a může dojít:
a) k podrcení pískovce tam, kde "tlak" bude větší než pevnost v tlaku
b) k vytvoření prasklin tam, kde vnikne tah
(všechno je to složitější, je tam trojosá napjatost, ale to bychom zbytečně zabředávali)

co se může stát:
a) okamžitě - celé to spadne
b) postupně; do nově vniklých trhlin se bude rychleji dostávat voda, ta bude zamrzat a hlodat, a spadne to za pár let, desetiletí nebo století

poznámky:
1. nic netrvá věčně. a skalní brána z pískovce tuplem ne. jednou prostě spadne. odborné odhady se shodují na řádu stovek let.
2. hlavní síly působící na skalní bránu jsou: vlastní tíha, přitížení vodou (do pískovce se vejde velmi mnoho vody, řádově nízké desítky procent hmotnosti), vítr, led v trhlinách a objemové změny od teploty. tak nějak intuitivně cítíme, že kolísání teploty běžné dejmetomu -15 až +35°C je trochu méně než ohřátí při požáru, ale těžko říci kolik to oteplení povrchu i jádra reálně bylo.

závěr: dostalo to neobvyklé zatížení. bylo by vhodné počkat, jak se to zachová po dalším velkém zatížení, tj. po nacucání vodou v pořádné periodě deštivého počasí. nějak selsky empiricky je vhodné tam pustit veřejnost až někdy v květnu příštího roku. do té doby by to chtělo dělat nějaké geodetické sledování (nedělá-li se už teď).

To, ze Pravcicka brana v historicky kratke dobe spadne je tak jasne, jako fakt, ze novy les v Labskem dole co narostl po velike lavine z brezna roku 1956 bude casem nejspis opet znicen velkou lavinou. Zatimco na tuhle druhou udalost se ochranari vyslovene tesi a cinnost lavin adoruji - proc zbytecne sentimenty tady, ohledne nejake piskovcove skaly. Jeji rozpad -jedne konkretni skaly neni vedecky/geologicky nic moc zajimavejsiho nez rozpad nejake zdi opusteneho domu. Utrpi samozrejme turisticky vehlas toho uzemi, to je ale neco co se skutecnymi prrirodnimi a vedeckymi hodnotami nema naprosto nic spolecneho :)

Jen dodam, ze jsem nechtel nijak zlehcit Vas prispevek, ktery je informativni a zajimavy. Ono tam ale moc vegetace kolem neni cili ten tepelny sok z pozaru/a jaho haseni by asi cinil jen desitky stupnu? Cili mozna spis jen srovnatelne s meteorologickymi faktory, ktere uvadite? A kazdopadne by to bylo zajimave cviceni - myslenkovy experiment - pro znalce tehle problematiky - a konkretne Pravcicke brany: Nakreslete, jak bude vypadat ta skala po jejim zriceni. Vitez bude jmenovan namestkem ministra/ministryne ZP pro geologii a jeho ruzne predikce budou zaramovany a umisteny uz ted jako obrazy u vchodu do blizkeho hotelu :)

narovinu netuším, jaké teplotní expozici byla brána vystavena (jaká teplota, jak dlouho etc.). to je spíš otázka na nějakého hasiče se zkušenostmi z požárů. obecně ale velký oheň může sálat na desítky metrů a možná i více - pamatuji, jak kdysi shořela bouda na zařízení staveniště (stavební buňka s nářadím a nějakým tím dřevem uvnitř a na střeše) a dodávky zaparkované dobrých dvacet metrů daleko měly všechny plasty na straně k ohni rozteklé jak hodinky na dalího obrazech.

Pardon za jeste jeden dodatek - uz si dam bobrika mlceni -
ale parafrazoval bych hlavni myslenku clanku (doporucuji k precteni, je to jeden z nasich prednich biologu, odborniku na biodiversitu atd.)
https://nazory.aktualne.cz/komentare/ohen-v-narodnim-parku-desi-protoze-spaluje-touhu-po-casech-k/r~16600a740f9411ed93abac1f6b220ee8/
Proste, az ta Pravcicka brana spadne, doprovodime to komentarem

Extremni vykyvy pocasi a katastroficke požáry jsou způsoby, kterými se dnes krajina Českého Švýcarska zbavuje napriklad i zpuchrelych, prilis zvetralych skalnich utvaru, jež v ní už nemají co pohledávat... :)

za mě hezký, krátký a věcný článek. Jeroným zjevně dobře ví, o čem tu píše. Ale lze pobrat věc i obráceně, naši předkové se zbavovaly velkých bludných balvanů na poli tak, že pod kamenem řádně natopili, za několik dní to zalili vodou a prudkým ochlazením+ vnitřním pnutím došlo k rozlomení kamene na více částí. Tahle destrukční metoda se používala i v těžbě různých rud a hloubení studní, odstranění skály při stavbách domů a pod, zrktátka natopit, schladit.Stejný problém je i u stavebního materiálu, který prošel požárem, omítka, tvárnice, kámen, vše vyhřáté, vyžilé a po smrti. To by jste museli celou pravčickou očistit, zpevnit hydrofobizací, možná injektáže, nebo nakonec i pomocí speciálního nástřiku z písku a bílého cementu povrchově spevnit a stabilizovat, pak by se životnost prodloužila, ale na to jsou v tomto státě jiné hlavy.