Jiří Karlík: Čím nahradit starý kotel a vyhnout se ruskému plynu? Kromě tepelného čerpadla či biomasy je tu stále plyn – LPG

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Nenad Stojkovic / Flickr

Tato výměna se bude týkat stále ještě stovek tisíc českých domácností, které se budou muset rozhodnout, jakou technologii vytápění zvolit. Takové rozhodnutí ale nyní výrazně komplikují rostoucí ceny energií. Kotel na plyn byl dosud v případě odstávky zastaralého kotle na tuhá paliva často možností první volby. Představoval totiž kombinaci úsporného provozu a relativně nízké pořizovací ceny. Nejistá budoucnost ohledně dodávek zemního plynu z Ruska i jeho ceny ovšem nutí domácnosti zvážit i jiné alternativy.

Tepelné čerpadlo bude mít lepší státní podporu

Jednou z možností, čím nahradit starý kotel na tuhá paliva, je tepelné čerpadlo, které patří mezi nejúspornější a ekonomicky velmi efektivní zdroje tepla. Podle hodnoty svého topného faktoru dokáže tepelné čerpadlo vyrobit z jedné kWh spotřebované elektřiny třeba i pět a více kilowatthodin tepla. Navíc se komfortně ovládá a reguluje. Velkou výhodou tepelných čerpadel je také státní podpora v rámci kotlíkových dotací a programu Nová zelená úsporám.

Přečtěte si také |

Studie Proč by vaším příštím kotlem mělo být tepelné čerpadlo?

V souvislosti s aktuální situací navíc MŽP nedávno informovalo o úpravě podmínek kotlíkových dotací pro nízkopříjmové domácnosti, konkrétně k navýšení dotace na tepelné čerpadlo o 50 tisíc korun na celkových 180 tisíc Kč. Levný provoz tepelného čerpadla neplatí univerzálně. Při chladnějším počasí roste spotřeba drahé elektřiny, což má velmi negativní efekt zejména ve starších domech, které mnoho tepla propustí zdmi a okny. Obecně tak platí, že tepelné čerpadlo je vhodné hlavně do dobře zateplených moderních staveb, zatímco pro starší domy je výhodnější plyn.

Propan je alternativou zemního plynu, která se bez Ruska obejde

Kromě kotlů na biomasu, které umožňují levné a ekologicky příznivé vytápění s nízkými emisemi, zůstávají ve hře trochu překvapivě i nadále běžné plynové kotle. Ovšem s jednoduchou modifikací pro spalování čistého propanu (LPG) ze zásobníku. Na rozdíl od zemního plynu je totiž LPG cenově stabilnější a jeho dodávky nejsou primárně závislé na Rusku. Eventuální ‚zavření kohoutků‘ a odstřižení od ruského plynu se LPG zásadně nedotkne. Ihned po vypuknutí války na Ukrajině jsme jeho odběr z Ruska zastavili, a kromě tuzemských rafinérií využíváme také dodávky z Nizozemska, Velké Británie, Norska či USA. Plánované ukončení dotací na plynové kotle nedává v tomto případě smysl. MŽP hodlá ukončit podporu plynových kondenzačních kotlů v rámci programu Nová zelená úsporám i kotlíkových dotací. Pokud chceme podpořit zdroje energie nezávislé na Rusku, je třeba rozlišovat, jaký plyn chce uživatel v kotli spalovat.

Místo zemního plynu LPG?

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Jordi Boixareu / Flickr

Zájem o LPG přitom výrazně roste. Podle dat Celní správy se v Česku loni spotřeba topného LPG meziročně navýšila o nebývalých 14 %. Například společnost Primagas pak v uplynulém roce evidovala téměř 2,5násobně více poptávek na instalaci zásobníku na zkapalněný propan. Podporu při přechodu na ekologičtější zdroj tepla poskytují kromě státu také někteří dodavatelé energií. Nový odběratel LPG pro rodinný dům, který již nestihne využít dotaci na plynový kotel, může využít příspěvek až 20 tisíc korun formou slevy z prvního vyúčtování. Je to samozřejmě podmíněno časově omezeným závazkem k odběrům propanu.

Velkou výhodou LPG je možnost „plynofikace“ odběrního místa také v lokalitách, kde není k dispozici přípojka k distribuční síti zemního plynu. Instalace propanového zásobníku může dávat smysl i tam, kde by bylo vybudování nové plynové přípojky neúměrně drahé. Další výhodou LPG je možnost nákupu plynu do zásoby. Podobně jako třeba u dřevních pelet se LPG vyplatí nakupovat do zásobníku v létě, kdy je jeho cena nejnižší.

Řešení pro budoucnost – zelené plyny

Vzhledem k válce na Ukrajině je možné v blízké budoucnosti očekávat větší politický důraz na energetickou soběstačnost. K ní by mohly svým dílem přispět takzvané zelené plyny. V tuto chvíli jde hlavně o biometan produkovaný v bioplynových stanicích a vtláčený do distribuční sítě.

Kromě biometanu – popřípadě bioCNG či bioLNG – se v Česku začíná uplatňovat rovněž ekologická varianta zkapalněného propan-butanu označovaná jako bioLPG. Podle České asociace LPG je bioLPG z hlediska uhlíkové stopy o 40 až 70 % šetrnější k životnímu prostředí než běžná fosilní varianta.