.png)
Jiří Podhorecký: Méně jalových řečí o změnách klimatu
19.1.2025
Ilustrační snímek.
Kontext a pozadí problému
Zhruba dvě dekády je projekt Climate Interactive průkopníkem ve vývoji interaktivních modelů simulujících dynamiku výroby energie a její dopady na emise CO2 a klimatické změny. Hlavním nástrojem projektu je klimatický simulátor En-ROADS, který umožňuje simulovat vliv různých opatření na globální energetický systém a atmosférické podmínky.
Je zvláště cenný v době, kdy mezinárodní jednání, jako jsou konference COP, stále narážejí na politické a ekonomické bariéry. Zkoumání překážek ukazuje, že často nejde jen o technologické nebo finanční otázky, ale také o hluboce zakořeněné rozdíly v prioritách a hodnotách jednotlivých států.
Hlubší porozumění energetických a emisních modelů může osvětlit, proč pokusy o snižování emisí CO2 dosud nepřinesly výrazné výsledky. Energetická závislost na fosilních palivech, politické lobby a ekonomické zájmy tvoří provázanou síť překážek, které nelze vyřešit izolovanými opatřeními.
K tomu je třeba přidat i otázku geografických a kulturních specifik, která ovlivňují způsob, jakým různé společnosti vnímají naléhavost klimatické krize. Modelování scénářů hraje roli jak vzdělávacího nástroje, tak prostředku k formulaci systémových změn, které reflektují tyto mnohovrstevné souvislosti.
Proč selhávají globální jednání?
Jednání na úrovni COP pravidelně zdůrazňují neschopnost dosáhnout konsenzu mezi státy s odlišnými prioritami. Země s vysokými emisemi, jako Čína a Spojené státy, čelí tlaku na proměnu svých ekonomik, zatímco malé ostrovní státy bojují o přežití. Tato asymetrie zájmů vede k obstrukcím a prodlevám, které pouze zhoršují klimatickou krizi. Navíc dochází ke střetům mezi požadavky na okamžitou akci a omezenou schopností států dělat potřebná opatření.Politické reprezentace se navíc potýkají s konfliktem mezi dlouhodobými environmentálními cíli a krátkodobými ekonomickými zájmy. Chybí ucelený rámec, který by spojil environmentální spravedlnost s ekonomickou prosperitou. Jednání se tak často zužují na otázky kompenzací a financování, zatímco klíčové otázky redukce emisí zůstávají nevyřešeny. Navíc často chybí mechanismy, které by zajistily transparentnost a odpovědnost při plnění dohodnutých cílů, což vede k narůstající skepsi ohledně efektivity těchto jednání.
Model En-ROADS je nástroj pro simulaci změn
En-ROADS není pouze akademickým modelem; je to nástroj, který vizualizuje komplexní dynamiku změn v reálném čase. Nabízí simulace založené na parametrických proměnných, jako jsou:
– Intenzita využití fosilních paliv: Simulace ukazují, že pouhé snížení spotřeby uhlí bez adekvátního nárůstu obnovitelných zdrojů nemůže zabránit růstu globální teploty. V praxi to znamená, že vlády musí investovat nejen do obnovitelných zdrojů, ale také do technologií, které umožní efektivní skladování energie.
– Efektivita energetických systémů: Přechod k energeticky úsporným technologiím vyžaduje jak technologické inovace, tak i změny v infrastruktuře a chování spotřebitelů. Tyto změny často narážejí na odpor veřejnosti, což zdůrazňuje potřebu kvalitní komunikace a vzdělávání.
– Rychlost dekarbonizace: Model ukazuje, že zpoždění v implementaci opatření vede k nepoměrně vyšším nákladům na zmírnění dopadů klimatických změn. To je patrné zejména v oblastech, které jsou již nyní vystaveny extrémním klimatickým jevům, jako jsou povodně nebo sucha.
Simulace nabízí nejen teoretické poznatky, ale slouží i jako podklad pro konkrétní politická a průmyslová rozhodnutí. Jejich použití v praxi může pomoci odhalit nejen příležitosti, ale i potenciální úskalí při přechodu k udržitelným energetickým systémům.
Role vzdělávání a ambasadorů
Projekt Climate Interactive zdůrazňuje význam vzdělávání a zapojení lokálních komunit prostřednictvím ambasadorů. Vyškolení odborníci vedou interaktivní workshopy a diskuse, které propojují vědecké poznatky s praktickými implikacemi. Cílem není pouze představit, ale především iniciovat kolektivní akci, která může mít dlouhodobý dopad.
Ambasadoři hrají zásadní roli při překlenutí propasti mezi vědeckou komunitou a širší veřejností. Jejich činnost zahrnuje:
– Vysvětlování modelu En-ROADS: Prezentace simulací a jejich praktických dopadů na lokální úrovni. To zahrnuje i přizpůsobení komunikace specifickým potřebám jednotlivých komunit.
– Moderace diskusí: Vytváření prostoru pro dialog mezi různými zainteresovanými stranami, od politiků po aktivisty. Tento dialog často odhalí rozdíly v prioritách a umožní hledání společných řešení.
– Podpora zavedení do praxe: Pomoc při formulaci konkrétních strategií pro snížení emisí a podporu obnovitelných zdrojů. Ambasadoři rovněž slouží jako prostředníci mezi vědeckými institucemi a ekonomickými subjekty, což je klíčové pro překonání technologických a finančních bariér.
Strategické cíle projektu
1. Zlepšení modelů a jejich aktualizace: En-ROADS je průběžně zdokonalován, aby reagoval na nejnovější vědecké poznatky. To zahrnuje integraci dat o nových technologiích, socioekonomických trendech a klimatických scénářích. Tyto aktualizace umožňují modelu zůstat aktuálním a použitelným pro široké spektrum uživatelů.
2. Podpora participace: Vytváření platforem, které umožňují zapojení širokého spektra aktérů, od místních samospráv po vládní instituce. Zvláštní důraz je kladen na inkluzivitu a rovné zapojení okrajových skupin. Tím se zajišťuje, že řešení budou spravedlivá a přijatelná pro všechny zúčastněné strany.
3. Integrace s politikou a průmyslem: Další strategickou prioritou je propojení vědeckých poznatků s politickými a průmyslovými rozhodnutími. To zahrnuje vytvoření mechanismů, které umožní efektivní přenos znalostí z akademické sféry do praktických aplikací.
Vyzkoušejte sami
Projekt En-ROADS představuje důležitý krok směrem k vědecky podloženým a prakticky realizovatelným řešením klimatické krize. Jeho interaktivní charakter umožňuje nejen hlubší pochopení problému, ale také formulaci strategií na míru konkrétním podmínkám. Přestože je před námi ještě dlouhá cesta, nástroje jako En-ROADS ukazují, že máme k dispozici prostředky k dosažení skutečné změny.
Podrobné informace o projektu a možnost zapojení do vzdělávacích aktivit naleznete na stránkách Climate Interactive. Transformace globálního energetického systému začíná u nás všech – od jednotlivých občanů po korporace a vlády. Společně máme potenciál vytvořit udržitelnou budoucnost pro nás i další generace.
En-ROADS, uživatelská příručka, prezentační materiál pro workshop a jednací podklady pro skupiny jsou přeloženy do češtiny.
Pro Českou republiku je připraven strukturovaný, otevřený a decentralizovaný Participační proces na portálu Voda Klima Krajina pro školení ambasadorů, vytváření klimatických workshopů a nakonec i návrh Sjednocující online konference, kde spolu mohou jednat facilitátoři, ambasadoři a účastníci proběhlých workshopů En-ROADS na území ČR.
To je můj návrh praktické strategie, jak a s čím posunout téma o krok blíže k výsledkům.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Bér italský: Ruzyňské odrůdy starobylé obilniny vyklíčí i v suchu a chudé půdě
Expert: Snižování oxidu uhličitého nestačí. Česká republika v udržitelnosti zaostává
Spotřeba energie na obyvatele klesla ve Vídni o 33 %Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (71)
RV
Richard Vacek
19.1.2025 06:44Roztomilá aplikace. A vidím, že EU jde správnou cestou, neboť nejúčinnější metodou jak růst globální teploty zpomalit je ekonomický úpadek (někde tomu říkají ekonomický nerůst).
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
19.1.2025 09:25 Reaguje na Richard VacekÚpadek a nerůst jsou dost rozdílné pojmy. Navíc je dost důležité, v čem je růst a v čem úpadek - snížení výkonu.
Odpovědět
RV
Richard Vacek
19.1.2025 09:36 Reaguje na Pavel HanzlCelý vývoj lidstva je založen na to, že člověk ovládá stále větší množství energie. Jakákoliv říše, u které toto stagnovalo, spěla k zániku, protože stagnace (nerůst) byla známkou vyčerpanosti zdrojů. EU si z ideologických důvodů úmyslně simuluje vyčerpanost zdrojů, ale to je jedno, důsledkem je úpadek. V EU tento nedostatek vede k tomu, že tvůrčí síla i kapitál odcházejí jinam.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
19.1.2025 14:16 Reaguje na Richard VacekCo jste to zase vymudroval? Jaké říše a jaké zdroje? Všechny civilizace, kromě naší, začínaly tím, že koník táhle pluh po poli a končila úplně stejně. Na energii (především fosilní) nedodosáhla žádná, všechny to řešily lidskou a zvířecí silou.
A všechny se rozpadly na vnitřních, sociálních a hlavně morálních problémech, na zkostnatělosti vládní garnitury.
Odpovědět
A všechny se rozpadly na vnitřních, sociálních a hlavně morálních problémech, na zkostnatělosti vládní garnitury.
RV
Richard Vacek
19.1.2025 16:00 Reaguje na Pavel HanzlNebudu vás tady vzdělávat, tak snad odkaz na přednášku:
https://i-equilibrium.cz/wp-content/uploads/2021/03/iequilibrium-prezentace-0201-barta.pdf
Odpovědět
https://i-equilibrium.cz/wp-content/uploads/2021/03/iequilibrium-prezentace-0201-barta.pdf
PH
Pavel Hanzl
19.1.2025 18:11 Reaguje na Richard VacekPan Bárta razil teorii, že civilizace se řítí tehdy, když se celý systém příliš zkomplikuje. Tohle nám taky hrozí daleko víc, než energie, kterých máme čím dál více.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
20.1.2025 06:15 Reaguje na Richard Vacekto je tak, když lidi více myslí než přemýšlí nad sebou.
jestli bych měl charakterizovat tuto dobu, tak je to pandemie myšlení, manipulace destrukce osobnosti a strach.
Odpovědět
jestli bych měl charakterizovat tuto dobu, tak je to pandemie myšlení, manipulace destrukce osobnosti a strach.
DM
Dalibor Motl
20.1.2025 12:08 Reaguje na Pavel HanzlDovolil bych si Vám oponovat. Nerůst v prostředí kde naši globální konkurenti (USA, Čína, Indie, Brazílie, dříve i Rusko a satelity...) rostou znamená úpadek naší politické a ekonomické důležitosti. Ve výsledku to povede k ještě větší závislosti a nakonec naši politiku (včetně enviromentální) budou určovat ti co se nezakecali a rostli.
Odpovědět
Dorian Černý
19.1.2025 18:17 Reaguje na Richard VacekEU narozdíl od vás pochopila, že na spálené planetě se ekonomice nebude dařit vůbec.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
20.1.2025 06:11 Reaguje na Dorian Černýpodstatná není ekonomika ale přežití druhu, to, že nepřežijí všichni se tak nějak počítá... tak to přirozeně děje.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
20.1.2025 09:52 Reaguje na Dorian ČernýEU bohužel ale nepochopila, že byť důslednou dekarbonizací EU spálení planety nezabrání a že je třeba přijmout účinné globální řešení.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
20.1.2025 20:48 Reaguje na Jiří SvobodaAsi budete chytřejší než všichni klimatologové, kteří vypracovali šestou zprávu IPCC, která je základem grýndýlu. Dporučuji se s tím seznámit alespoň letmo.
Odpovědět
PŠ
Petr Šrámek
23.1.2025 21:24 Reaguje na Pavel HanzlJasně, klimatologové závislí na greendealových prachách . Současných i budoucích. Prodejné děvky.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
19.1.2025 07:54A co takhle na 10let zarazit všechny starty raket do vesmíru, na 1/10 snížit veškerou leteckou dopravu, na 1/2zaoceánské lodě, co !
Odpovědět
KV
Karel Valenta
19.1.2025 22:15 Reaguje na smějící se bestieA třeba zakázat války.
Toto vše ale umí jen pán bůh a proto se nic takového nestane.
Odpovědět
Toto vše ale umí jen pán bůh a proto se nic takového nestane.
LB
Lukas B.
21.1.2025 23:11 Reaguje na Karel Valentaa taky postřílet všechny holiče. to by určitě pomohlo.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
19.1.2025 09:03No já nevím, když jsem byl v zemích s nízkou ekonomickou úrovní, tak příroda živořila a plakala.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
19.1.2025 09:27 Reaguje na Slavomil VinklerTo bylo spíš přemnožením místních a hlavně: na poihled plakala, ale jen v místě kam dosáhnou lidi. Civilizované země mají kolem sebe uklizeno a zeleno, ale ničí celou planetu.
Odpovědět
va
vaber
19.1.2025 09:39 Reaguje na Slavomil VinklerTak na Borneu a Amazonských pralesích ničí přírodu ti domorodci s nízkou úrovní?
Proč tam je nejvíce druhů života, proč prakticky nemají odpad, proč v Evropě a jinde, druhová rozmanitost mizí. Kde jsou špinavé řeky a vzduch, půda napěchovaná chemikáliemi a hromady hnusu, kterým se říká skládky, pečlivě schované.
Odpovědět
Proč tam je nejvíce druhů života, proč prakticky nemají odpad, proč v Evropě a jinde, druhová rozmanitost mizí. Kde jsou špinavé řeky a vzduch, půda napěchovaná chemikáliemi a hromady hnusu, kterým se říká skládky, pečlivě schované.
SV
Slavomil Vinkler
19.1.2025 11:38 Reaguje na vaberNo, uvědomujete si, kolik je tam skutečných domorodců?
No a uvědomujete si, jak je Evropská příroda na tom daleko lépe, než ve vykácené amazonii, přelidněné indii atd, atd?
Viděl jste Nil v Cairu v nebo Chao praya v Bangkoku?
V podstatě blábolíte neověřené hoaxy.
Máme to 100x čistější, i když by I to mělo být lepší.
Odpovědět
No a uvědomujete si, jak je Evropská příroda na tom daleko lépe, než ve vykácené amazonii, přelidněné indii atd, atd?
Viděl jste Nil v Cairu v nebo Chao praya v Bangkoku?
V podstatě blábolíte neověřené hoaxy.
Máme to 100x čistější, i když by I to mělo být lepší.
VM
Vladimir Mertan
20.1.2025 07:24 Reaguje na vaberhttps://www.mojevideo.sk/video/3167d/smetiari_v_indii_(co_na_to_greta_).html
Odpovědět
HH
Honza Honza
19.1.2025 09:12Díky bohu, tyto jalové řeči již začínající převažovat, politici hází jeden na druhého, že to vůbec podepsali. Vlády si začínají uvědomovat, že cesta nekritického fanatizmu je bankrot, nikam nevede. Bez svobody a liberalizmu se nic rozumného neprosadí.
Nelze podporovat něco, pro což nejsou podmínky, ev.naopak podporovat něco, čeho bude přebytek a nebudeme vědět, co s tím.
Důležitá je podpora vědy. Podpora úložiště. Pokud se nenajde, tak jalové řeči budou jediný správný program.
Odpovědět
Nelze podporovat něco, pro což nejsou podmínky, ev.naopak podporovat něco, čeho bude přebytek a nebudeme vědět, co s tím.
Důležitá je podpora vědy. Podpora úložiště. Pokud se nenajde, tak jalové řeči budou jediný správný program.
va
vaber
19.1.2025 09:27Proč se nedaří snížovat CO2 je jasné i bez vědeckých modelů. Není adekvátní náhrada za fosilní paliva a OZ mohou být jen chudý doplněk,drahý a
na jejich výrobu je nutno přírodu ždímat a ničit.
Na snížení spotřeby energie nikdo nepřistoupí i kdyby všichni zdechli a OZ na potřeby energie nestačí.
Plané řeči jsou ,jak si s CO2 poradíme a jak umíme nahradit fosilní paliva, ale hloupí lidé to nechtějí dělat. Nejsou technologie a ani vývoj nedává naději ,že brzy budou. Jsme ve slepé uličce, jen všichni lžou ,že nejsme . Plebsu se nesmí brát naděje, jinak by zdivočel.
Odpovědět
na jejich výrobu je nutno přírodu ždímat a ničit.
Na snížení spotřeby energie nikdo nepřistoupí i kdyby všichni zdechli a OZ na potřeby energie nestačí.
Plané řeči jsou ,jak si s CO2 poradíme a jak umíme nahradit fosilní paliva, ale hloupí lidé to nechtějí dělat. Nejsou technologie a ani vývoj nedává naději ,že brzy budou. Jsme ve slepé uličce, jen všichni lžou ,že nejsme . Plebsu se nesmí brát naděje, jinak by zdivočel.
PH
Pavel Hanzl
19.1.2025 09:34 Reaguje na vaberTěžba energetických surovin je větší rasovina na přírodu, než lithia nebo dalších minerálů, kterých se používá minimální množství.
A klíčem k pochopení celého grýndýlu je cirkulární ekonomika.
Materiály z OZE se dají recyklovat (ne úplně všechny samozřejmě) a tak se snižuje nutnost těžit další.
Evropa má nedostatek lithia, ale zásoby stále přibývají. V bateriích všeho typu, které někdy doslouží a půjdou do recyklace.
Odpovědět
A klíčem k pochopení celého grýndýlu je cirkulární ekonomika.
Materiály z OZE se dají recyklovat (ne úplně všechny samozřejmě) a tak se snižuje nutnost těžit další.
Evropa má nedostatek lithia, ale zásoby stále přibývají. V bateriích všeho typu, které někdy doslouží a půjdou do recyklace.
Miroslav Vinkler
19.1.2025 10:40Článek je pěkný, bohužel jen v úvodu. Dál je to naivní představa jak se všichni skamarádíme a aby k tomu došlo, vyskolime agitátory a pustíme je do světa,aby dále šířili aplikační dobro.
Takhle svět nefunguje a pouze upadající EU chce upadat ještě více a vymáhá rigidne hloupá opatření s názvem gryndýl.
Jak již správně v diskuzi uvedeno, stabilita a rozvoj jakékoliv společnosti je podmíněn dostatkem levné energie.
S ohledem na její narůstající spotřebu je globálně z 90% uspokojována fosilními palivy.
Názor že lze v krátkém čase razantně snížit emise rozvojem OZE a zamezit navýšení globální teploty o 1.5C formou mitigace je zcela nereálný a iracionální.
Je dokázáno že emise porostou nejméně do r.2050.
Proto měla sázka směřovat na adaptaci a expanzivní rozvoj jaderné energetiky.
(ono to tak stejně dopadne,ale mezitím se vyhodily bilióny $ na OZE fikci a hlavně se ztratí 20 let)
Dekarbonizace je správná cesta ale musí vycházet ze správných předpokladů a nikoli zeleného romantického snění.
Pouze bohatá a stabilní společnost si může dovolit pozvolný odklon od fosilních paliv.
USA k tomuto poznání naštěstí dospěly, podruhé vystupují z Pařížské dohody a EU ukážou s přehledem prostředníček.
Nezapomněly na základní atributy trvale udržitelného rozvoje jehož podmínkou č.1 je ekonomický růst.
Pozn. Čína dělá to samé, pouze EU zůstává u zeleného učení o ničem.
Odpovědět
Takhle svět nefunguje a pouze upadající EU chce upadat ještě více a vymáhá rigidne hloupá opatření s názvem gryndýl.
Jak již správně v diskuzi uvedeno, stabilita a rozvoj jakékoliv společnosti je podmíněn dostatkem levné energie.
S ohledem na její narůstající spotřebu je globálně z 90% uspokojována fosilními palivy.
Názor že lze v krátkém čase razantně snížit emise rozvojem OZE a zamezit navýšení globální teploty o 1.5C formou mitigace je zcela nereálný a iracionální.
Je dokázáno že emise porostou nejméně do r.2050.
Proto měla sázka směřovat na adaptaci a expanzivní rozvoj jaderné energetiky.
(ono to tak stejně dopadne,ale mezitím se vyhodily bilióny $ na OZE fikci a hlavně se ztratí 20 let)
Dekarbonizace je správná cesta ale musí vycházet ze správných předpokladů a nikoli zeleného romantického snění.
Pouze bohatá a stabilní společnost si může dovolit pozvolný odklon od fosilních paliv.
USA k tomuto poznání naštěstí dospěly, podruhé vystupují z Pařížské dohody a EU ukážou s přehledem prostředníček.
Nezapomněly na základní atributy trvale udržitelného rozvoje jehož podmínkou č.1 je ekonomický růst.
Pozn. Čína dělá to samé, pouze EU zůstává u zeleného učení o ničem.
RV
Richard Vacek
19.1.2025 11:28 Reaguje na Miroslav VinklerJakmile ty EU nesmysly pocítí voliči na své peněžence, tak vymění politiky. To se děje nejprve v těch chudších zemích, ale už i v Německu se ti správní politici klepou, že je nahradí někdo, kdo zelené nesmysly nebere vážně.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
19.1.2025 14:27 Reaguje na Richard VacekČím později se ta opatření udělají, tím budou dražší. A pokud to někdo nebere vážně, tak to dopadne přímo tragicky. čus.
Odpovědět
KV
Karel Valenta
19.1.2025 22:26 Reaguje na Miroslav VinklerSouhlas, nic jiného než se přizpůsobit nám nezbývá.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
20.1.2025 06:18 Reaguje na Karel Valentaproblém je, že se spíš přizpůsobujeme strachu. Ono ten základní narativ k čemu se máme " přichylovat" je zásadní.
Odpovědět
KV
Karel Valenta
19.1.2025 16:01Zvýšení výkonu jaderných elektráren cca 9x znamená dle aplikace pokles zvýšení teploty do r.2100 z 3,3°C o 0,1°C. Nic dalšího jsem nenašel, tzn. že se budeme muset přizpůsobit zvýšení teploty. Paradoxně pro Evropu to může představovat ochlazení.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
19.1.2025 18:14 Reaguje na Karel ValentaMuhehehhe kdo tohle vymudroval?? Já spočítal, kolik lží nakecá náš estébák, než doletí raketa na Paroubkův Mars.
Odpovědět
KV
Karel Valenta
19.1.2025 22:24 Reaguje na Pavel HanzlStačí otevřít ten odkaz a najít něco, co může tu teplotu snížit a umíme to prosadit na celé zeměkouli.
https://en-roads.climateinteractive.org/scenario.html?v=25.1.0&lang=cs
Já našel jen to jádro. Takže hledejte. S estébákem jste vopožděnej.
Odpovědět
https://en-roads.climateinteractive.org/scenario.html?v=25.1.0&lang=cs
Já našel jen to jádro. Takže hledejte. S estébákem jste vopožděnej.
PH
Pavel Hanzl
20.1.2025 09:03 Reaguje na Karel ValentaJádro je pro většinu zemí zcela nedostupné, gigantická investice a ještě tisíce km drátů.
Pár panelů a baterie může stát za každou dědinou za pár šupek a u města ještě hejno větřáků.
Odpovědět
Pár panelů a baterie může stát za každou dědinou za pár šupek a u města ještě hejno větřáků.
KV
Karel Valenta
20.1.2025 10:04 Reaguje na Pavel HanzlJádro stavět jen ve vyspělých zemích, to je jasné, tam je také největší spotřeba.
Dle modelu masivní rozšíření OZE sníží teplotu také o 0,1°C. Co dalšího lze celosvětově dělat ?
Odpovědět
Dle modelu masivní rozšíření OZE sníží teplotu také o 0,1°C. Co dalšího lze celosvětově dělat ?
KV
Karel Valenta
20.1.2025 11:08 Reaguje na Pavel HanzlNyní jsem zachytil tuto zprávu no a Pákistán a jádro se mi moc nezdá :
"V Pákistánu zahájili stavbu nového jaderného bloku typu Hualong One."
Odpovědět
"V Pákistánu zahájili stavbu nového jaderného bloku typu Hualong One."
PH
Pavel Hanzl
20.1.2025 20:51 Reaguje na Karel ValentaTo je pro aglomeraci, která má desítky miliónů lidí. Žerou jako kobylky a produkují megatuny odpadu všech skupenství, nějaká jaderka je jen plivnutí do moře.
Odpovědět
KV
Karel Valenta
20.1.2025 08:34Nyní jsem si přečetl článek Mf/D „Poučení z kalifornského vývoje“, který je hlavně o přizpůsobení klimatickým změnám. Na webu je zamčený, tak alespoň pár zajímavostí :
1/ emise z požárů jsou násobně vyšší než snížení emisí nasazením FVE a větrníků, posílení odolnosti proti požárům stojí 2,6 mld.USD a na OZE 15 mld.USD.
2/ preventivní vypalování křovin řeší úřady 4-7 let kvůli uvolnění CO2 a tak je v kopcích až 5x tolik paliva než dřív
2/ rozšíření silnic v kopcích pro přístup požárních cisteren zabránili ekologové
3/ dobrou prevencí před požáry by bylo zakopat el.vedení pod zem, ale energ. společnosti na to nemají finance, protože je musí investovat do OZE
4/ v bezdomoveckých táborech denně vypukne 24 požárů, ale Kalifornie odmítá jejich zrušení
Odpovědět
1/ emise z požárů jsou násobně vyšší než snížení emisí nasazením FVE a větrníků, posílení odolnosti proti požárům stojí 2,6 mld.USD a na OZE 15 mld.USD.
2/ preventivní vypalování křovin řeší úřady 4-7 let kvůli uvolnění CO2 a tak je v kopcích až 5x tolik paliva než dřív
2/ rozšíření silnic v kopcích pro přístup požárních cisteren zabránili ekologové
3/ dobrou prevencí před požáry by bylo zakopat el.vedení pod zem, ale energ. společnosti na to nemají finance, protože je musí investovat do OZE
4/ v bezdomoveckých táborech denně vypukne 24 požárů, ale Kalifornie odmítá jejich zrušení
va
vaber
20.1.2025 09:38 Reaguje na Karel ValentaCo asi ušetřím tím preventivním vypalováním? Vypálím preventivně i to co by jinak nikdy neshořelo.
Asi by všechnu vegetaci měli posypat ,,Agent Orange,, a bylo by po požárech a nemusel by se používat ten všelék některých odborníků, preventivní vypalování a uklízení biomasy v lesích.
Podle teorie ,přemíra biomasy je vina, je podivné ,že v historii kdy bylo na planetě mnohem víc lesů a nikdo je neuklízel, neshořela celá planeta .
Musíme se přizpůsobit. Co konkrétně to znamená. Co musíme udělat abychom byli přizpůsobení. Já nikde neviděl napsáno , musíme udělat za prvé to, za druhé to atd. No viděl,třeba udělat menší políčka ,předělat lesy na smíšené a pokroutit řeky, aby měly meandry . To je přizpůsobování?
Přizpůsobení je snad hlavně pro člověka, jak se mám přizpůsobit já na 50°C vedro.
Snížení CO2 není žádné přizpůsobování ,to je jen směr vývoje ve výrobě energie .
Odpovědět
Asi by všechnu vegetaci měli posypat ,,Agent Orange,, a bylo by po požárech a nemusel by se používat ten všelék některých odborníků, preventivní vypalování a uklízení biomasy v lesích.
Podle teorie ,přemíra biomasy je vina, je podivné ,že v historii kdy bylo na planetě mnohem víc lesů a nikdo je neuklízel, neshořela celá planeta .
Musíme se přizpůsobit. Co konkrétně to znamená. Co musíme udělat abychom byli přizpůsobení. Já nikde neviděl napsáno , musíme udělat za prvé to, za druhé to atd. No viděl,třeba udělat menší políčka ,předělat lesy na smíšené a pokroutit řeky, aby měly meandry . To je přizpůsobování?
Přizpůsobení je snad hlavně pro člověka, jak se mám přizpůsobit já na 50°C vedro.
Snížení CO2 není žádné přizpůsobování ,to je jen směr vývoje ve výrobě energie .
KV
Karel Valenta
20.1.2025 10:01 Reaguje na vaberDřív to tam vypalovali indiáni, velký požár by je ohrožoval. Tím, že se hasí malé požáry, tak se biomasa právě naakumuluje.
Doporučuji návštěvu třeba SA nebo SAE, tam je 50°C běžných a úspěšně se tam množí. Umí se tomu vedru přizpůsobit. Žít bych tam nechtěl.
U nás nyní dle článku zvýšení teploty o 3,3°C do roku 2100, to snad nějak zvládneme. Ale můžete v tom modelu navrhnout, co udělat celosvětově, aby k oteplení nedošlo. Mě kromě jádra nic nenapadá.
Odpovědět
Doporučuji návštěvu třeba SA nebo SAE, tam je 50°C běžných a úspěšně se tam množí. Umí se tomu vedru přizpůsobit. Žít bych tam nechtěl.
U nás nyní dle článku zvýšení teploty o 3,3°C do roku 2100, to snad nějak zvládneme. Ale můžete v tom modelu navrhnout, co udělat celosvětově, aby k oteplení nedošlo. Mě kromě jádra nic nenapadá.
va
vaber
20.1.2025 16:21 Reaguje na Karel ValentaIndiáni nic nevypalovali ,ani by to nestačili. Kdysi dávno jsem strávil v SAE dva roky. Tehdy tam bylo max.44°C. To není o přizpůsobování, to je o zalezení pod klimatizaci. Tak nemůže fungovat život na celé planetě .
Všichni mluví o přizpůsobování změně klimatu tj hlavně růstu teplot, asi ví co říkají ,nebo asi ne.
Ať každý řekne jak se přizpůsobuje růstu teplot, já bych se taky chtěl přizpůsobovat,ale nevím co dělat.
Pokud růst teplot něco zastaví,není to přizpůsobování. Tak já rozumím češtině.
Odpovědět
Všichni mluví o přizpůsobování změně klimatu tj hlavně růstu teplot, asi ví co říkají ,nebo asi ne.
Ať každý řekne jak se přizpůsobuje růstu teplot, já bych se taky chtěl přizpůsobovat,ale nevím co dělat.
Pokud růst teplot něco zastaví,není to přizpůsobování. Tak já rozumím češtině.
VM
Vladimir Mertan
21.1.2025 14:22 Reaguje na vaberhttps://www.booksonix.com/uapress/Open%20Access/9781772122503_WEB.pdf
Takže indáni vypaľovali.
Odpovědět
Takže indáni vypaľovali.
VM
Vladimir Mertan
21.1.2025 14:23 Reaguje na vaberAj odpoveď Gemini je že vypaľovali:
Áno, existujú dôkazy o tom, že Indiáni vypaľovali prérie. Robili to z rôznych dôvodov, napríklad:
Podpora rastu žiaducej vegetácie: Vypaľovanie odstraňovalo starú, suchú trávu a burinu, čo umožňovalo rast novej, sviežej vegetácie, ktorá bola potravou pre bizóny a inú zver. Týmto spôsobom Indiáni cielene vylepšovali pastviny pre zvieratá, na ktorých boli závislí.
Zlepšenie lovu: Vypaľovanie mohlo zvieratá vyhnať z úkrytov a uľahčiť tak ich lov. Tiež sa týmto spôsobom vytvárali otvorené priestranstvá, kde bolo možné zver ľahšie spozorovať a uloviť.
Prevencia rozsiahlych požiarov: Kontrolované vypaľovanie znižovalo množstvo nahromadeného suchého porastu, čím sa znižovalo riziko nekontrolovaných a ničivých požiarov spôsobených napríklad bleskami.
Uľahčenie cestovania: Vypálená zem uľahčovala chôdzu a prepravu nákladov.
Boj proti škodcom: Oheň pomáhal ničiť hmyzích škodcov a choroby rastlín.
Archeologické nálezy, historické záznamy od európskych osadníkov a etnografické štúdie potvrdzujú, že vypaľovanie prérií bolo bežnou praxou mnohých indiánskych kmeňov. Tieto praktiky mali významný vplyv na ekológiu prérií a formovali krajinu po stáročia.
Odpovědět
Áno, existujú dôkazy o tom, že Indiáni vypaľovali prérie. Robili to z rôznych dôvodov, napríklad:
Podpora rastu žiaducej vegetácie: Vypaľovanie odstraňovalo starú, suchú trávu a burinu, čo umožňovalo rast novej, sviežej vegetácie, ktorá bola potravou pre bizóny a inú zver. Týmto spôsobom Indiáni cielene vylepšovali pastviny pre zvieratá, na ktorých boli závislí.
Zlepšenie lovu: Vypaľovanie mohlo zvieratá vyhnať z úkrytov a uľahčiť tak ich lov. Tiež sa týmto spôsobom vytvárali otvorené priestranstvá, kde bolo možné zver ľahšie spozorovať a uloviť.
Prevencia rozsiahlych požiarov: Kontrolované vypaľovanie znižovalo množstvo nahromadeného suchého porastu, čím sa znižovalo riziko nekontrolovaných a ničivých požiarov spôsobených napríklad bleskami.
Uľahčenie cestovania: Vypálená zem uľahčovala chôdzu a prepravu nákladov.
Boj proti škodcom: Oheň pomáhal ničiť hmyzích škodcov a choroby rastlín.
Archeologické nálezy, historické záznamy od európskych osadníkov a etnografické štúdie potvrdzujú, že vypaľovanie prérií bolo bežnou praxou mnohých indiánskych kmeňov. Tieto praktiky mali významný vplyv na ekológiu prérií a formovali krajinu po stáročia.
JS
Jiří Svoboda
20.1.2025 09:49Mno, nevím, zda těch jalových řečí nebude takto spíše přibývat.
Každopádně ze simulace jasně vypývá, že cena uhlíku je nejefektivnější nástroj, který s klimatem může nějak pohnout. Samozřejmě nevíme, jak je to tam započítáno.
Odpovědět
Každopádně ze simulace jasně vypývá, že cena uhlíku je nejefektivnější nástroj, který s klimatem může nějak pohnout. Samozřejmě nevíme, jak je to tam započítáno.
KV
Karel Valenta
20.1.2025 10:08 Reaguje na Jiří SvobodaJe tam uvedená cena 5 USD/tunu CO2, EU má nyní 80 EUR/tunu a výsledky se začínají projevovat - energeticky náročný průmysl z EU odchází. Která další oblast světa si takto fosil zdraží ?
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
20.1.2025 12:03 Reaguje na Karel ValentaJistě, to je také totálně nevhodný způsob implementace. Pokud to nebude důsledně, všude stejně a pozvolně, udělá to více škody než užitku. Navíc ty peníze vybrané za uhlík se musí lidem vrátit, nikoliv prošustrovat.
Odpovědět
KV
Karel Valenta
20.1.2025 12:13 Reaguje na Jiří SvobodaTak v EU se tyto peníze používají na dotace hlavně do OZE. Jsou takto lidem vráceny (třeba ve formě nějaké monstrózní větrné farmy za obcí) nebo prošustrovány ?
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
20.1.2025 14:03 Reaguje na Karel ValentaV podstatě prošustrovány, protože zisky z dotované akce jdou do soukromých kapes a nezapojení lidé na akci ještě doplatí. Takové akce by měly být financované jen ze soukromých zdrojů a vyrobená elektřina by se měla prodávat za spotové = férové ceny. Jedinou hnací silou by měla být dostatečně vysoká cena uhlíku.
Odpovědět
KV
Karel Valenta
20.1.2025 14:13 Reaguje na Jiří SvobodaJak vysoká cena uhlíku by dle Vás v EU měla být, aby se budování FVE a větrníků obešlo bez dotací investičních i provozních ? Elektřina z nich se na spotovém trhu prodává.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
20.1.2025 15:57 Reaguje na Karel ValentaOdhaduji to na 100-200 USD / tuna CO2.
Jenomže nejde jen o to nasekat OZE a elektromobily. Tady se musí vybudovat velmi náročná záložní a napájecí infrastruktura, což s dekarbonizací také souvisí a cena uhlíku musí i k tomu motivovat. Pak by ta cena CO2 musela být ještě mnohem vyšší. To ale může být průchodné jen tehdy, když se ty peníze budou lidem plošně vracet a ti s malou uhlíkovou stopou na tom mohou i vydělat.
Odpovědět
Jenomže nejde jen o to nasekat OZE a elektromobily. Tady se musí vybudovat velmi náročná záložní a napájecí infrastruktura, což s dekarbonizací také souvisí a cena uhlíku musí i k tomu motivovat. Pak by ta cena CO2 musela být ještě mnohem vyšší. To ale může být průchodné jen tehdy, když se ty peníze budou lidem plošně vracet a ti s malou uhlíkovou stopou na tom mohou i vydělat.
KV
Karel Valenta
20.1.2025 20:17 Reaguje na Jiří SvobodaTak to máte dobrý odhad. V roce 2035 se cena odhaduje na 135 EUR/t, ekonom Kovanda mluvil o cca 230 EUR/t CO2 pro kompletní dekarbonizaci. Kolik tu ale zbyde podnikatelů to je otázka.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
21.1.2025 08:41 Reaguje na Karel ValentaPodnikatelům to může být jedno. Ti promítnou cenu za uhlík do prodejní ceny a nakonec to zaplatí až konečný spotřebitel. Proto by se měly ty peníze jako kompenzace lidem vracet.
Odpovědět
KV
Karel Valenta
21.1.2025 18:14 Reaguje na Jiří SvobodaTo by se musely začít počítat emise uhlíku ve veškerém dováženém (i vyváženém) zboží z oblastí mimo EU. CBAM řeší jen několik položek. Ten úřednický aparát k tomu by byl obrovský.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
20.1.2025 20:52 Reaguje na Jiří SvobodaFakt? Tak proč všichni ropáčci bečí po levných fosilních palivech z Ruska?
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
20.1.2025 10:52EU oteplování brzdí tak mohutně, že už zabrzdila ekonomiku a brzo se dá
dokonce opačným směrem. Zaměříme se na turistiku se skanzeny, slumy a
a předváděním života v minulosti. Bohatí návštěvníci si nás budou fotit
jako opice v ZOO a my se budeme bušit v prsa, jak žijeme ekologicky.
Pole zastavíme OZE, nebo zalesníme, potraviny nakoupíme za vstupné ze
zahraničí a bude tu ráj na zemi. Prostě my nebudeme produkovat ani ty
pšouky krav, protože pšouky zahraničních krav se do naši uhlíkové stopy
nezapočítávají stejně, jako pěstování plodin ve vykácených pralesích.
Otázkou ale bude, zda se turisté nenabaží těch našich" památek" bývalé
prosperity a přestanou sem jezdit a utrácet. Už k tomu směřuje výroba,
které odchází pryč, zemědělství podřezáváme větev a zbude nám co? Kecy?
Odpovědět
dokonce opačným směrem. Zaměříme se na turistiku se skanzeny, slumy a
a předváděním života v minulosti. Bohatí návštěvníci si nás budou fotit
jako opice v ZOO a my se budeme bušit v prsa, jak žijeme ekologicky.
Pole zastavíme OZE, nebo zalesníme, potraviny nakoupíme za vstupné ze
zahraničí a bude tu ráj na zemi. Prostě my nebudeme produkovat ani ty
pšouky krav, protože pšouky zahraničních krav se do naši uhlíkové stopy
nezapočítávají stejně, jako pěstování plodin ve vykácených pralesích.
Otázkou ale bude, zda se turisté nenabaží těch našich" památek" bývalé
prosperity a přestanou sem jezdit a utrácet. Už k tomu směřuje výroba,
které odchází pryč, zemědělství podřezáváme větev a zbude nám co? Kecy?
KV
Karel Valenta
20.1.2025 11:02 Reaguje na Břetislav MachačekZatím se ty emise nezapočítávají, ale je to za dveřmi:
„Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM) je nástrojem EU pro stanovení spravedlivé ceny za emise uhlíku vypouštěné při výrobě uhlíkově náročného zboží, které vstupuje do EU. V přechodném období regulace, od 1. října 2023 se budou na dovozce vztahovat nové administrativní a oznamovací povinnosti. Jakmile 1. ledna 2026 vstoupí v platnost trvalý systém, budou muset dovozci nakupovat tzv. certifikáty CBAM, a to v množství pokrývajícím emise vypuštěné při výrobě tohoto dováženého zboží ve třetích zemích.“
Divím se, že je okolo CBAM takový klid. Myslím, že to bude další velký zářez do ekonomiky EU.
Odpovědět
„Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM) je nástrojem EU pro stanovení spravedlivé ceny za emise uhlíku vypouštěné při výrobě uhlíkově náročného zboží, které vstupuje do EU. V přechodném období regulace, od 1. října 2023 se budou na dovozce vztahovat nové administrativní a oznamovací povinnosti. Jakmile 1. ledna 2026 vstoupí v platnost trvalý systém, budou muset dovozci nakupovat tzv. certifikáty CBAM, a to v množství pokrývajícím emise vypuštěné při výrobě tohoto dováženého zboží ve třetích zemích.“
Divím se, že je okolo CBAM takový klid. Myslím, že to bude další velký zářez do ekonomiky EU.
KV
Karel Valenta
20.1.2025 12:37Já tedy vidím, že ty klimatické změny opravdu akcelerují a to se mi potvrdilo i při včerejším běžkařském výletu. Poctivě jsem si kopec šlápl od vlaku a přechod z inverzních mlhy a -5°C na +10°C a krásné sluníčko bylo pocitově, jakoby tam někdo pustil fén. V lese, kde svítilo byly kaluže, bahno a sníh z kopce jen tekl. Ta vysoká teplota neodpovídá polovině ledna. V těchto místech okolo 800 mnm, kde dřív by byl metr sněhu nyní bylo jaro a sníh místy již chyběl. Od vlaku se mnou šli dva mladý lidi, ale asi to nevyváží ty stovky lidí, kteří se nahoru vyvezli autem na nedávno čtyřnásobně rozšířené parkoviště.
Nevím, co s tím dělat, ale snad se přizpůsobíme a nedopadneme jak předpovídá v roce 2021 pan doktor v pro rok 2026 :
„Evoluční biolog Dr. Guy McPherson, emeritní profesor University of Arizona na základě svých studií prezentuje na webu "Příroda má poslední slovo" teorii "blízkého vyhynutí". V ní předpokládá, že lidstvu zbývá pro existenci, jak ji dosud známe na Zemi, nějakých posledních pár let. Přesněji do roku 2026. „
Odpovědět
Nevím, co s tím dělat, ale snad se přizpůsobíme a nedopadneme jak předpovídá v roce 2021 pan doktor v pro rok 2026 :
„Evoluční biolog Dr. Guy McPherson, emeritní profesor University of Arizona na základě svých studií prezentuje na webu "Příroda má poslední slovo" teorii "blízkého vyhynutí". V ní předpokládá, že lidstvu zbývá pro existenci, jak ji dosud známe na Zemi, nějakých posledních pár let. Přesněji do roku 2026. „
VM
Vladimir Mertan
20.1.2025 18:21 Reaguje na Karel ValentaPodľa mňa je to skôr dôkaz, že oteplenie nespôsobuje nadmerná koncetrácia CO2 ale lokálne meteorologické podmienky. Inak ja som strávil víkend na CHopku, taktiež na juhu Chopku bolo nesmierne teplo a sneh sa topil zatiaľ čo na severe sa za lyžami prášilo. A dole v Liptovskom Mikuláši aj bez hmly bolo - 5°C. Inak len tak pre zaujímavosť, 1 m snehu v 800m v polovici januára naozaj nemusí byť vždy. Napríklad v roku 1921 tomu tak určite nebolo a vôbec v období pred 100 rokmi píše aj Karel Čapek o veľmi slabých zimách bez snehu. Výnimkou bola rekordná zima v roku 1929.
https://www.in-pocasi.cz/clanky/vyznacne/rok-1921-30.8.2021/
Rok 1921 začal teplotně výrazně nadprůměrným lednem. Teploty se hned v několika dnech dostaly nad 10 °C. Celodenní mráz se v Praze vůbec nevyskytl. Celkově jde dokonce o pátý nejteplejší leden v Praze v historii měření Klementina (od roku 1775). Normální teploty přinesl až únor, kdy alespoň na horách na začátku měsíce napadl sníh. Březen byl suchý a rychle nastoupily teploty nad 10 °C. Sněhu na horách bylo jen málo a rychle roztál. Absence sněhu dávala tušit, že později hrozí sucho. V dubnu sice ještě spadlo normální množství srážek, ale květen byl již suchý a teplý.
Odpovědět
https://www.in-pocasi.cz/clanky/vyznacne/rok-1921-30.8.2021/
Rok 1921 začal teplotně výrazně nadprůměrným lednem. Teploty se hned v několika dnech dostaly nad 10 °C. Celodenní mráz se v Praze vůbec nevyskytl. Celkově jde dokonce o pátý nejteplejší leden v Praze v historii měření Klementina (od roku 1775). Normální teploty přinesl až únor, kdy alespoň na horách na začátku měsíce napadl sníh. Březen byl suchý a rychle nastoupily teploty nad 10 °C. Sněhu na horách bylo jen málo a rychle roztál. Absence sněhu dávala tušit, že později hrozí sucho. V dubnu sice ještě spadlo normální množství srážek, ale květen byl již suchý a teplý.
KV
Karel Valenta
20.1.2025 20:05 Reaguje na Vladimir MertanBěžkuju už skoro 50 let a ještě před 25 lety byl ten metr sněhu v 800 nmn byl úplně normální. A na vyšších horách cca 1300 m bylo koncem zimy 2-3 m sněhu a ten v lese odtával až do června, turistické značení včetně rozcestníků bylo komplet pod sněhem. Taky pamatuji pár zim slabších jako popisujete výše, ale nebylo to pravidlem jako je to nyní.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
20.1.2025 21:55 Reaguje na Karel ValentaJa teda bežkujem 40 rokov a zažil som rôzne zimy. Napríklad zima 1989/90 sa začala užasným novembrovým snežením, ale v začiatkom decembra všetko zliezlo a na Silvestra nebol ani na hrebeni Nízkych Tatier sneh. Taká blbá zima bez snehu a s inverziou bola až do polky februára. Veľni slabý rok na sneh a zimu bol tiež 1998.
To že hory vždy neoplývajú snehom vidieť aj na pretekoch z roku 1974 https://www.youtube.com/watch?v=DgM5BYOZGLk&ab_channel=VintageSkiWorldCup
Lyžiarsky výcvik na vysokej škole v roku 1988 sme mali v Račkovej doline v ideálnom čase polovica februára. Sneh napadol až v deň našeho príchodu a to asi 3 cm. Predchádzajúci turnus nám odovzdával s úsmevom na opálených tvárach vibramy, vraj sa dajú robiť super túry po Západných Tatrách a že slnko fajn pripeká.
Zaujímavé je, že séria snežných zím prišla po roku 2000. Aj Jarek Nohavica nám spieva o Ladovskej zime. v roku 2005/06 https://www.youtube.com/watch?v=pxfE0SSgjMw&ab_channel=zahorizont
Odpovědět
To že hory vždy neoplývajú snehom vidieť aj na pretekoch z roku 1974 https://www.youtube.com/watch?v=DgM5BYOZGLk&ab_channel=VintageSkiWorldCup
Lyžiarsky výcvik na vysokej škole v roku 1988 sme mali v Račkovej doline v ideálnom čase polovica februára. Sneh napadol až v deň našeho príchodu a to asi 3 cm. Predchádzajúci turnus nám odovzdával s úsmevom na opálených tvárach vibramy, vraj sa dajú robiť super túry po Západných Tatrách a že slnko fajn pripeká.
Zaujímavé je, že séria snežných zím prišla po roku 2000. Aj Jarek Nohavica nám spieva o Ladovskej zime. v roku 2005/06 https://www.youtube.com/watch?v=pxfE0SSgjMw&ab_channel=zahorizont
RA
Robert Axamit
20.1.2025 13:18Jen drobnou poznámku. Malé ostrovní státy často leží na styku dvou zemských desek. Z povahy věci se některé zvedají a některé naopak potápějí. Protože je finančně výhodné, tak všichni natahují ruce, přestože s klimatem nemají jejich problémy nic společného. A na ovlivňování tektoniky zatím CO2 nemá.
Odpovědět
KV
Karel Valenta
20.1.2025 22:41pro Vladimir Mertan 20.1.2025 21:55 dávám na konec
No počasí bývá různé. Jako študák jsme se s partou snažili přejít 3x Nízké Tatry v zimě na běžkách a dvakrát nás doslova sfoukla vichřice. Poprvé jsme někde mezi Dumbierom a Chopkom ve vichru už dál nemohli a sjeli jsme do Demanovské doliny na sever. Měli jsme štěstí, že jsme nestrhli žádnou lavinu. Po druhé s námi vichřice doslova mlátila o zem někde před Chatou pod Dumbierom a opět se štěstím jsme došli na chatu a druhý den zničení jeli domů. Až na po třetí jsme přejeli celý hřeben od Královy Hole až do Donoval.
Nedávno jsem viděl dokument o Nízkých Tatrách a viděl jsem ty škody na místních krásných lesích. Snad se Nízké Tatry opět vzpamatují.
Odpovědět
No počasí bývá různé. Jako študák jsme se s partou snažili přejít 3x Nízké Tatry v zimě na běžkách a dvakrát nás doslova sfoukla vichřice. Poprvé jsme někde mezi Dumbierom a Chopkom ve vichru už dál nemohli a sjeli jsme do Demanovské doliny na sever. Měli jsme štěstí, že jsme nestrhli žádnou lavinu. Po druhé s námi vichřice doslova mlátila o zem někde před Chatou pod Dumbierom a opět se štěstím jsme došli na chatu a druhý den zničení jeli domů. Až na po třetí jsme přejeli celý hřeben od Královy Hole až do Donoval.
Nedávno jsem viděl dokument o Nízkých Tatrách a viděl jsem ty škody na místních krásných lesích. Snad se Nízké Tatry opět vzpamatují.
VM
Vladimir Mertan
21.1.2025 07:25 Reaguje na Karel ValentaNízke Tatry sú moja srdcovka. Hrebenovku na bežkách sme robili ešte v 90-tych rokoch, ale iba časť Kráľova Hoľa - Čertovica. Hreben sme teraz po dlhej dobe prešli so synom v lete. Okolo Čertovice les pekne dorastá, Demänovská dolina vyzerá katastrofálne, ale všade sú zasadené mladé stromčeky. Po požiari v Českom Švajčiarsku už nevidím samoobnovu lesa tak optimisticky, aj keď v Tichej a Kôprovej doline experiment vyšiel.
Škoda, dalo by sa pokračovať, ale nechcem tu ďalej trúsiť jalové reči. Inak bežkovanie a nedostatok snehu v zime vo mne povzbudilo záujem o meteorológiu (ešte v 90 tych rokoch), neskôr aj o klimatickú zmenu. Musím povedať, že staré kroniky a záznamy boli pre mňa prekvapením, tiež som si myslel že okolo 1000 mnm v zime proste sneh musí byť. Teraz ako vidíte som na strane "popieračov" a hlavne ideológia CO2 + greendealu mi veľmi pripomína časy totality a socializmu. Jasné, zimy sú teraz teplejšie ako boli pred 25 rokmi ale aj v minulosti boli podobné periódy teplých a studených zím. Je to do veľkej miery lotéria, aký je polárny vortex, ako sa nastavia tlakové útvary. Aby bola studená zima aj v nížinách potrebujeme blokovanie atlantiku aby sa eliminoval vplyv golfského prúdu. Na sneženie je ideálna tvorba jadranských tlakových níží, kedy sa mieša studený vzduch zo severu a teplý vlhký vzduch zo stredomoria. Na ustálené mrazivé počasie je zase treba prúdenie z Ruska - Sibír, ktoré sa v posledných rokoch nekoná. Ideálna je kombinácia týchto dvoch situácií.
Odpovědět
Škoda, dalo by sa pokračovať, ale nechcem tu ďalej trúsiť jalové reči. Inak bežkovanie a nedostatok snehu v zime vo mne povzbudilo záujem o meteorológiu (ešte v 90 tych rokoch), neskôr aj o klimatickú zmenu. Musím povedať, že staré kroniky a záznamy boli pre mňa prekvapením, tiež som si myslel že okolo 1000 mnm v zime proste sneh musí byť. Teraz ako vidíte som na strane "popieračov" a hlavne ideológia CO2 + greendealu mi veľmi pripomína časy totality a socializmu. Jasné, zimy sú teraz teplejšie ako boli pred 25 rokmi ale aj v minulosti boli podobné periódy teplých a studených zím. Je to do veľkej miery lotéria, aký je polárny vortex, ako sa nastavia tlakové útvary. Aby bola studená zima aj v nížinách potrebujeme blokovanie atlantiku aby sa eliminoval vplyv golfského prúdu. Na sneženie je ideálna tvorba jadranských tlakových níží, kedy sa mieša studený vzduch zo severu a teplý vlhký vzduch zo stredomoria. Na ustálené mrazivé počasie je zase treba prúdenie z Ruska - Sibír, ktoré sa v posledných rokoch nekoná. Ideálna je kombinácia týchto dvoch situácií.
va
vaber
21.1.2025 09:35 Reaguje na Vladimir MertanJak se může konat nějaké proudění z Ruska ,když tam také mrazy nejsou. Pochopte už ,že oteplování není lokální problém ,je to problém celé planety, takže zapomente na výkyvy počasí.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
21.1.2025 10:33 Reaguje na vaberhttps://www.imeteo.sk/spravy/rusko-mrzne-a-trapia-ho-masivne-vypadky-tepla-ludia-sa-buria-a-vlada-zasahuje
Takto bolo minulý rok.
Ak ide prúdenie od Antlantiku, tak sa môže teplo dosstať až ku Moskve ale aj teraz je ďalej na východ mrazivo pod -10°C.
Ak by bolo prúdenie východné, tak sa chladný vzduch zo Sibíri dostane až k nám.
Tu sú správy z roku 2023
https://www.novinky.cz/clanek/koktejl-rusko-sevrela-kruta-zima-cekaji-se-sedesatistupnove-mrazy-40419792
Odpovědět
Takto bolo minulý rok.
Ak ide prúdenie od Antlantiku, tak sa môže teplo dosstať až ku Moskve ale aj teraz je ďalej na východ mrazivo pod -10°C.
Ak by bolo prúdenie východné, tak sa chladný vzduch zo Sibíri dostane až k nám.
Tu sú správy z roku 2023
https://www.novinky.cz/clanek/koktejl-rusko-sevrela-kruta-zima-cekaji-se-sedesatistupnove-mrazy-40419792
VM
Vladimir Mertan
21.1.2025 10:37 Reaguje na vaberMožno je to takto:
Američan se dívá na zprávy o počasí, kde říkají, že v některých částech Ruska jsou až 60ti stupňové mrazy a že desítky lidí už umrzly. Vzpomene si, že má na Sibiři známého a tak mu hned telefonuje:
>Ahoj Sergeji, tady je Jeff, jsi v pořádku?
>Ahoj Jeffe, jasně, že jsem v pořádku, proč bych nebyl?
>Sergeji, koukám na zprávy a prý je tam u vás strašná zima, -60°C a lidi mrznou...
>Jeffe, tady lidi mrznou každou zimu, televize přehání. Teď koukám na teploměr a je jen -34°C...
>No počkej, teď je na obrazovce mapka a ve Tvém městě je prý -60°C !!!
>Jo Ty myslíš venku? Tak to možná jo.
Odpovědět
Američan se dívá na zprávy o počasí, kde říkají, že v některých částech Ruska jsou až 60ti stupňové mrazy a že desítky lidí už umrzly. Vzpomene si, že má na Sibiři známého a tak mu hned telefonuje:
>Ahoj Sergeji, tady je Jeff, jsi v pořádku?
>Ahoj Jeffe, jasně, že jsem v pořádku, proč bych nebyl?
>Sergeji, koukám na zprávy a prý je tam u vás strašná zima, -60°C a lidi mrznou...
>Jeffe, tady lidi mrznou každou zimu, televize přehání. Teď koukám na teploměr a je jen -34°C...
>No počkej, teď je na obrazovce mapka a ve Tvém městě je prý -60°C !!!
>Jo Ty myslíš venku? Tak to možná jo.
PH
JP
Jiří Podhorecký
22.1.2025 19:07Děkuji čtenářům za pozornost, kterou věnovali tomuto textu. Online nástroj EN-ROADS je vpodstatě jen doplňkem k tomu, co by mělo být hlavní: Naučit se konstruktivně vyjednávat mezi zájmovými skupinami konkrétní kroky omezující teplotu v atmosféře. Je jedno že nejste v exekutivě, ani na COP konferenci. Lépe pochopíte, jak náročný úkol je najít shodu napříč různým zájmům na Zemi.
Toto jednání o cílech snížit CO2 je výrazně jiné, než bezcenný komentářový balast na libovolné sociální síti, nebo mediu.
Pochybnosti o tom, "jak na to přišli" vám může rozptýlit nejen uživatelská příručka, ale i Technická reference a spousta dokumentovaných zdrojů.
EN-ROADS vpodstatě neřeší co je GD, nebo co si myslí EU. Ukazuje dopady na klima. Také v něm nejsou explicitně vyjádřené peníze, ale to neznamená, že finance ignoruje. Pouze je nelze ovládat posuvníky. Jako takový není politicky definovaný, pouze se zabývá faktory, které ovlivňují existenci CO2(ekv.) v atmosfeře a z toho vyplývajícího růstu teploty.
Mnoho vzdělávacího materiálu a vysvětlení jak to funguje a proč neexistuje jednoduché řešení je skrz web Climate Interactive, na YouTube a v dalších podkladech.
Věřím, že nyní už lépe rozumíte názvu mého článku.
Odpovědět
Toto jednání o cílech snížit CO2 je výrazně jiné, než bezcenný komentářový balast na libovolné sociální síti, nebo mediu.
Pochybnosti o tom, "jak na to přišli" vám může rozptýlit nejen uživatelská příručka, ale i Technická reference a spousta dokumentovaných zdrojů.
EN-ROADS vpodstatě neřeší co je GD, nebo co si myslí EU. Ukazuje dopady na klima. Také v něm nejsou explicitně vyjádřené peníze, ale to neznamená, že finance ignoruje. Pouze je nelze ovládat posuvníky. Jako takový není politicky definovaný, pouze se zabývá faktory, které ovlivňují existenci CO2(ekv.) v atmosfeře a z toho vyplývajícího růstu teploty.
Mnoho vzdělávacího materiálu a vysvětlení jak to funguje a proč neexistuje jednoduché řešení je skrz web Climate Interactive, na YouTube a v dalších podkladech.
Věřím, že nyní už lépe rozumíte názvu mého článku.
MM
Milan Milan
23.1.2025 19:32Klima se prostě mění. Před 12 000 lety byl na území dnešní Moravy ledovec. Planeta je měnící se systém a člověk s tím nic neudělá. Pouze bláznivé experimenty, (pro trvání planety to je pouze naštěstí na nepatrnou chvíli), pomatenců způsobí lidem problémy. V EP je teď pozdvižení ze zjištění utajovaných smluv na financování nějakých ekoneziskovek, prý výměnou za podporu GD. Ten Holanďan Tim... prý taky o podílu lidí na změnu klimatu lhal kudy chodil. Tak asi tak to funguje. V normální demokracii by měla U.v.L podat okamžitě demisi, možná i rozpustit EP a vše kolem GD vymyšlení v EP by mělo projít seriózní a přísnou revizí.
Odpovědět
PŠ
Petr Šrámek
23.1.2025 21:12Vezměte si necinknutý graf teplot v historii prohlédněte si ho a přestaňte lidem lhát.
Odpovědět
PŠ
Petr Šrámek
23.1.2025 21:19https://m.youtube.com/watch?v=bC-WFBLu3B4&pp=ygUVUG9rb3JueSBrIGRvYmUgbGVkb3Zl
Odpovědět
OV
Oldřich Vašíček
24.1.2025 10:05Všechny tyto aplikace, organizace a sjezdy řeší, jak zpomalit probíhající změny. Všechny projekty jsou zaměřeny na změnu získávání energií. Většinou zcela nepraktickou a neúčinnou. Tedy ani výrazně nemění emise. A ani nezajistí levnější energii. Maximálně zajistí ekonomický a technologický úpadek tam, kde se jimi budou řídit. Zatímco ostatní regiony prosperují z upadajících oblastí, aniž by aktuálně řešili emise. A, v podstatě, postupují správně. Technologický úpadek výrazně nezpomalí klimatické změny, ale nevybuduje technologické a ekonomické základy pro boj s těmito změnami, které stejně nastanou!
Zaměření na řešení příčin a omezování technologického rozvoje je chybná cesta, která ničemu nepomůže. Příčiny klimatických změn jsou mimo schopnosti člověka. Lidstvo je mohlo jen akcelerovat. A poněvadž se jedná o ohromnou dynamiku a setrvačnost rozjetých procesů, tak úpadkem civilizace to nejbližší generace nepocítí. A vzdálené budou opět vynalézat kolo.
Proto by se společnost měla zaměřit na tyto oblasti:
1. řešení následků klimatických změn. Hlavně vysušování tropických oblastí. Vyvinout takové technologie, které vrátí vodu do krajiny. A to v celých postižených oblastech a nejen lokální závlahy. Jedná se hlavně o Africké oblasti, ale postiženy jsou i Kalifornie nebo Španělsko.
2. Protože tyto technologie jsou enormně energeticky náročné, tak zajistit zdroje levné, stabilní a bezemisní energie. OZE můžou být jen doplňek nebo starovací technologie. Principiálně nemají šanci pokrýt energetické potřeby (i kdyby se to dotovalo celosvětovým HDP).
3. Zajistit, aby rozvojové oblasti mohly přeskočit fosilní období ve svém technologickém rozmachu. Tedy místo posílání peněz na nějaký fond pro rozvojové země na řešení následků, které nic neřeší. Dodat jim tyto technologie přímo.
Takže budoucí rozvoj lidstva nezávisí na tom, o kolik uhlíku Evropa méně spálí. Stejně nemá sílu to protlačit celosvětově. Nynější rozvíjející se státy řeší hlavně své problémy (jak uživit vlastní lidi) a rozšiřující se Sahara nebo utápějící se ostrov, je nezajímá. Není v jejich rozlišovací schopnosti. O to se mohou starat jen bohaté státy (společnosti), které již vyřešili existenční problémy. Nakonec tyto společnosti také zchudnou. Nebude na žádnou pomoc a civilizace půjde do kopru. A ano, bude vyřešeno. Opět se bude orat koňmi, nikam se nebude cestovat a těch pár zbývajících lidí bude mít minimální uhlíkovou stopu. Takže se vejde i do těch pár obyvatelných oblastí, které nebudou potřebovat technologické zajištění podmínek vhodných pro lidský život. Ostatní příroda se přizpůsobí. :)
Odpovědět
Zaměření na řešení příčin a omezování technologického rozvoje je chybná cesta, která ničemu nepomůže. Příčiny klimatických změn jsou mimo schopnosti člověka. Lidstvo je mohlo jen akcelerovat. A poněvadž se jedná o ohromnou dynamiku a setrvačnost rozjetých procesů, tak úpadkem civilizace to nejbližší generace nepocítí. A vzdálené budou opět vynalézat kolo.
Proto by se společnost měla zaměřit na tyto oblasti:
1. řešení následků klimatických změn. Hlavně vysušování tropických oblastí. Vyvinout takové technologie, které vrátí vodu do krajiny. A to v celých postižených oblastech a nejen lokální závlahy. Jedná se hlavně o Africké oblasti, ale postiženy jsou i Kalifornie nebo Španělsko.
2. Protože tyto technologie jsou enormně energeticky náročné, tak zajistit zdroje levné, stabilní a bezemisní energie. OZE můžou být jen doplňek nebo starovací technologie. Principiálně nemají šanci pokrýt energetické potřeby (i kdyby se to dotovalo celosvětovým HDP).
3. Zajistit, aby rozvojové oblasti mohly přeskočit fosilní období ve svém technologickém rozmachu. Tedy místo posílání peněz na nějaký fond pro rozvojové země na řešení následků, které nic neřeší. Dodat jim tyto technologie přímo.
Takže budoucí rozvoj lidstva nezávisí na tom, o kolik uhlíku Evropa méně spálí. Stejně nemá sílu to protlačit celosvětově. Nynější rozvíjející se státy řeší hlavně své problémy (jak uživit vlastní lidi) a rozšiřující se Sahara nebo utápějící se ostrov, je nezajímá. Není v jejich rozlišovací schopnosti. O to se mohou starat jen bohaté státy (společnosti), které již vyřešili existenční problémy. Nakonec tyto společnosti také zchudnou. Nebude na žádnou pomoc a civilizace půjde do kopru. A ano, bude vyřešeno. Opět se bude orat koňmi, nikam se nebude cestovat a těch pár zbývajících lidí bude mít minimální uhlíkovou stopu. Takže se vejde i do těch pár obyvatelných oblastí, které nebudou potřebovat technologické zajištění podmínek vhodných pro lidský život. Ostatní příroda se přizpůsobí. :)
