https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jirin-hlavenka-odmena-za-spatnou-praci
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jiří Hlavenka: Odměna za špatnou práci

23.12.2019 | BRNO
Kůrovcová kalamita v podhůří Jeseníků pohledem ochrany přírody.
Kůrovcová kalamita v podhůří Jeseníků pohledem ochrany přírody.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jindřich Chlapek / Ochrana přírody
Soukromí vlastníci lesů dostanou od státu dvě a půl miliardy korun jako náhradu za kůrovcovou kalamitu. Zpráva je starší, ale vzpomněl jsem si na ni při dnešní procházce lesem, jehož majitel jej udržuje tak jak má. Má smíšený les, ve kterém je smrk v menšině, takže i když tady si kůrovec občas kousl, nejsou výsledkem žádné holiny, jen místy světlinka. Tento dobře hospodařící majitel lesa tedy nejspíš dotaci nedostane; ten který měl smrkové monokultury od obzoru k obzoru a dnes má holiny, si na státní podporu sáhne.
 

Myslím, že takhle by to být nemělo. Kdyby šlo vysloveně o přírodní katastrofu, tedy "vyšší moc", lze se s tím snad smířit. Ale na nevhodnost lesního hospodaření u nás odborníci upozorňují třicet let; třicet let se zde upozorňuje na to, že smrkové monokultury nejsou udržitelné. Není to nic nového. A třicet let při procházkách lesem sleduji, jak se na vykácená místa sází zas a znovu řádky mladých smrčků, hezky nahusto.

Proč má někdo dostat odměnu za špatnou práci, za chamtivost? Jenom proto, že nějakou podobnou infúzi budou muset nejspíš dostat i státní lesy, takže se musí nasypat i soukromým, aby nedošlo k neférovému preferování jednoho vlastníka?

Chápu a dobře vím, že soukromí vlastníci lesů se dostávají skutečně do existenčních problémů. Jsou ve finanční nouzi, která jim neumožňuje do lesů investovat (tj. obnovovat je po kalamitě); zbavují se lesů ve velkém, na inzertních serverech najdete desítky, možná stovky inzerátů nabízejících les, ceny jdou až ke dvěma korunám (!!) za metr čtvereční a skupují je spekulanti. To je zlá situace. Ale podnikání nepřináší automaticky samé výhry, a nějak jsem si nevšiml, že by stát sanoval soukromé firmy, když se dostanou do ztráty.

Tohle prostě není dobře.


reklama

 
foto - Hlavenka Jiří
Jiří Hlavenka
Autor je český podnikatel a investor v oblasti informačních technologií, od roku 2016 zastupitel Jihomoravského kraje.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (18)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Štemberk

23.12.2019 12:51
Ti soukromí vlastníci lesů dostali vrácené v restitucích lesy osázené těmi smrkovými monokulturami, oni je tam nevysadili. Smrk vyroste v našich podmínkách do velikosti vhodné pro výrobu kvalitních trámů nebo prken za 75 - 100 let.
Odpovědět

Jan Škrdla

25.12.2019 16:42 Reaguje na Jaroslav Štemberk
To co píšete je pravda, ale ne celá. Za SM monokultury vysazené v době totality může stát, ale za ty vysazené po restituci nese zodpovědnost vlastník lesa.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

26.12.2019 12:59 Reaguje na Jan Škrdla
A ty jsou napadeny kůrovcem nebo usychají? Podle mé hypotézy by měly prosperovat. Za 30 let se pod malými stromy doplnila zemní vlhkost, protože byl z korun stromů malý odpar. Uvidíme, jak bude dlouho trvat, než se stromy stále se navyšujícím se odparem na úkor zemní vody samy zničí (postupně se odříznou od zemní vlhkosti). Podobně jako kvasinky ve vinném moštu (nesnesou líh, který si vytvořily).

Ale to je jen má hypotéza, kterou může příroda sama vyvrátit, a já smutný nebudu.
Odpovědět

Jan Škrdla

26.12.2019 19:30 Reaguje na Jiří Svoboda
Prodíral jste se někdy smrkovou mlazinou nebo tyčkovinou? Samy o sobě jsou dost husté a v korunách zadrží významné množství vody, pokud se v nich neprovede silný výchovný zásah.

Hynutí smrkových, borových, ale i jiný porostů, je způsobeno chronickým stresem suchem. Postupně dochází k prosychání koruny, odumírání kořenů a slabším přírůstům. Významnou měrou se snižuje odolnost proti patogenům. Obecně platí, že jehličnaté stromy jsou citlivější ke stresu suchem (hůře se vyrovnávají se ztrátou asimilačního aparátu).

To že se stromy samy zničí výparem hrozí u druhů, které mají své optimum v severnějších zeměpisných šířkách nebo vyšších nadmořských výškách (např. smrk v nižších polohách u nás, nebo většina našich druhů v podmínkách subtropů. Snad všude kromě pouští existují druhy stromů, které v daných podmínkách dokáží dlouhodobě prosperovat.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

29.12.2019 10:11 Reaguje na Jaroslav Štemberk
Ono je to spíš opačně. Lesy vysázené či lépe řečeno vyrostlé za komunistů byly spíš smíšené lesy. Komunista totiž vysadil lesy a dále se o ně nestaral. Proto slabší sazeničky nebo sazeničky na pro smrk nevhodných místech často uhynuly a byly nahraženy přirozenými nálety, dubem , javorem jasanem, nebo i lípou a osikou.
Až teprve po sametu, jak soukromníci dostali lesy zpátky, vyrostly regulérní monokultury. Soukromníci se totiž o lesy starali, kolem osázených smrčků první roky vyžínali trávu, maliní a ostružiní atd. A to i tam, kde stanoviště bylo pro smrky nevhodné.
Taky v první kůrovcové kalamitě u nás, 2006 - 7 , kdy některé porosty těch smrkových mnokultur vysázených po sametu padly, rovnou nasazovali listnáče, buky a duby.
Odpovědět

Jan Škrdla

29.12.2019 23:44 Reaguje na Radim Polášek
To že se za komunismu o lesy nestaralo, tak na to jste byl kde? Pokud vím tak 70tými lety počínaje bylo nastoleno průmyslové zemědělství. Tzv. "plevelné" dřeviny, za které jsme rádi, pokud nějaké zůstaly, se vyřezávaly hlava, nehlava. Taky porosty do nějakých 40-50 let věku, to byly skoro čistokrevné smrčiny.

Po převratu dost záleželo na vlastníkovi. Ve státních lesích se víceméně pokračovalo v zaběhlých kolejích (ikdyž k drobným změnám došlo), a u soukromníků se to lišolo od vlastníká k vlastníkovi. Byli i takoví co ve svých porostech zavedli něco jako bezzásahový režim.

A co se výsadby týká, tak ještě v roce 2018, když už smrk dostával na frak, se vysazoval téměř na 37% zalesňované plochy.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

4.1.2020 19:44 Reaguje na Radim Polášek
Pane Polášek opravdu si myslíte,že za komunistů se o lesy po výsadbě již nikdo nestaral? Jak asi vypadaly ty smrkové monokultůry vysazené po sametu ve vámi uváděných letech ( 2006-2007)? Prosím přemýšlejte.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

23.12.2019 12:59
Problém je v tom,že stát doposud nedefinoval k čemu lesy jsou.

Zda preferuje jejich ekonomickou roli (dodavatel dřeva), nebo jejich mimoprodukční vlastnosti -ekosystémové služby.

Aniž to řekl, zatím to bylo pouze o ekonomice pod MZe ČR (továrna na dřevo).

Lesy by měly přejít do kompetence MŽP s tím, že v zákonu o lesích by mělo být určeno, že nejvyšší prioritou lesního hospodaření je zajištění ekosystémových služeb lesů jako veřejného zájmu.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

23.12.2019 13:17 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ekosystémovou službou je i produkce kvalitního dřeva. U dřevostaveb je možné dosahovat uhlíkovou stopu v záporných hodnotách (tedy, že více uhlíku se v ní uloží, než se pro její výstavbou v podobě CO2 vypustí do ovzduší).
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

23.12.2019 13:47 Reaguje na Jaroslav Štemberk
Řekl bych, že jako jeden z mála to chápete správně. Pokud chceme dostávat CO2 z atmosféry, hospodářské lesy jsou základním nástrojem.

Pokud si vysadím něco, co mi za 20 let uschne, je to moje blbost, za kterou si zaplatím. Ale co naroste po uschlých smrčinách v bezzásahových zónách? Nebudou to zase jen smrčiny?
Odpovědět

Jan Škrdla

24.12.2019 18:27 Reaguje na Jaroslav Štemberk
Zásadní věc je, že za produkci kvalitního dřeva dostane vlastník zaplaceno. Za to ostatní ne.
Z toho, že les zadržuje vodu, zabraňuje erozi, čistí vzduch, máme prospěch všichni, ale vlastník se z toho nenají.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

26.12.2019 09:57 Reaguje na Jan Škrdla
Ale copak je les = zdroj kvalitního dřeva + ekologické služby neřešitelná rovnice?
Odpovědět

Jan Škrdla

26.12.2019 18:29 Reaguje na Jiří Svoboda
Ještě jednou. Za normálních okolností platí - vlastník prodá dřevo a dostane za něj zaplacenou, za ekologické služby ne.
Těžko si dovedu přestavit, že bude někdo vybírat peníze za vstup do lesa.
Spíše si dovedu představit, že za ekosystémové služby bude vlastníkovi lesa platit stát.
Odpovědět
MM

Milan Milan

23.12.2019 13:49
Proč dá stát dotace? Protože má máslo na hlavě, když včas nezasáhl proti kůrovci,tak si teď hraje na pojišťovnu.
Odpovědět

Jan Šimůnek

23.12.2019 18:01 Reaguje na Milan Milan
Souhlas. Kůrovcovou kalamitu zavinil stát tím, že se nechal zmanipulovat politickými nevládkami, prosazujícími likvidaci našich lesů kůrovcem (v čím asi zájmu, že?).
Měla by ovšem následovat fáze dvě, a to vymáhání těchto peněz od příslušných nevládek, nebo alespoň totální zastavení jejich dotování ze státních peněz.
Odpovědět
MM

Milan Milan

23.12.2019 19:47 Reaguje na Jan Šimůnek
Sám vlastním kousek lesa a vím o čem mluvím. Teď jsem kácel napadené borovice, 100leté krásné stromy pro jistotu jsem si dělal i fotodokumentaci. Prožraná a provrtaná svrchní vrstva dřevní hmoty do hloubky víc jak 5-10cm, dírka na dírce, chodbičky široké 3-5 mm, občas zalité pryskyřicí.....suché a teplé počasí mu svědčilo, stát na včasnou ochranu před množením kůrovce nezareagoval, ani neumožnil soukromým vlastníkům včas provést chemickou ochranu, případně včasnou těžbu napadených stromů. Ale ještě atak kůrovce bezpochyby neskončil a snad není pozdě včasným zásahem ze strany státu zachránit co se dá, protože kromě lýkožrouta smrkového existuje i lýkožrout borový, jedlový i modřínový......
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

4.1.2020 22:18 Reaguje na Milan Milan
Jste opravdu přesvědčen, přesto že se presentujete jako majitel lesa pane Milan, že opravdu víte o čem mluvíte? Některý z vámi jmenovaných kůrovců má snad takový požerek jaký tady popisujete“? Bohužel, řekl bych, že to spíš vypadá na dřevokaze čárkovaného. Je to sice druh z podčeledi kůrovcovitých ale určitě nemá na svědomí schnutí vašich borovic. Spíš tam ty krásné borové souše máte již trochu déle a dřevokaz je toho potom důsledkem. Stát podle vás ani neumožnil soukromým vlastníkům včas provést chemickou ochranu , případně včasnou těžbu napadených stromů. ? To také myslíte vážně?
Odpovědět
RP

Radim Polášek

29.12.2019 10:03
Podle mně byla smrková kalamita z velké části způsobena Státními lesy, kde stát toleroval nebo přímo ekonomicky podnítil, kvůli jakémusi nesmylu o konfliktu zájmů, odstranění přidružených dřevařských provozů. Lesáci tak museli každé kůrovcové kácení vysoutěžit. Což trvá déle než půl roku, takže dříve běžná a funkční ochrana proti kůrovci kácením byla úplně paralyzována. Následně přemnožený kůrovec přeskočil i na lesy soukromníků.
Taky by mě zajímalo, jaký vliv mělo tajné rozvážení kůrovcového dřeva, s vysokou pravděpodobností ještě s živým kůrovcem, z Šumavského NP po pilách v celé naší republice.
Například já tady v MS kraji jsem před asi 12 lety potřeboval do baráku nějaká prkna, domluvil jsem si dovoz z blízké malé pily a s údivem zjistil, že ty prkna jsou z šumavského kůrovcového dřeva. Kmeny, ze kterých se to řezalo jsem na pile viděl, krásné kusy o průměru 50 - 60 centimetrů, to musely být možná až 200 leté smrky z nějaké nekácené oblasti, určitě ne z nějakého produkčního lesa. Bylo to asi rok po tom, co z vedení NP odešel Stráský a místo něho do vedení Šumavského NP přišli zelení exponenti.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist