Jiří Hlavenka: Odměna za špatnou práci
23.12.2019 | BRNO
Kůrovcová kalamita v podhůří Jeseníků pohledem ochrany přírody.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jindřich Chlapek / Ochrana přírody
Myslím, že takhle by to být nemělo. Kdyby šlo vysloveně o přírodní katastrofu, tedy "vyšší moc", lze se s tím snad smířit. Ale na nevhodnost lesního hospodaření u nás odborníci upozorňují třicet let; třicet let se zde upozorňuje na to, že smrkové monokultury nejsou udržitelné. Není to nic nového. A třicet let při procházkách lesem sleduji, jak se na vykácená místa sází zas a znovu řádky mladých smrčků, hezky nahusto.
Proč má někdo dostat odměnu za špatnou práci, za chamtivost? Jenom proto, že nějakou podobnou infúzi budou muset nejspíš dostat i státní lesy, takže se musí nasypat i soukromým, aby nedošlo k neférovému preferování jednoho vlastníka?
Chápu a dobře vím, že soukromí vlastníci lesů se dostávají skutečně do existenčních problémů. Jsou ve finanční nouzi, která jim neumožňuje do lesů investovat (tj. obnovovat je po kalamitě); zbavují se lesů ve velkém, na inzertních serverech najdete desítky, možná stovky inzerátů nabízejících les, ceny jdou až ke dvěma korunám (!!) za metr čtvereční a skupují je spekulanti. To je zlá situace. Ale podnikání nepřináší automaticky samé výhry, a nějak jsem si nevšiml, že by stát sanoval soukromé firmy, když se dostanou do ztráty.
Tohle prostě není dobře.
reklama
Jiří Hlavenka
Autor je český podnikatel a investor v oblasti informačních technologií, od roku 2016 zastupitel Jihomoravského kraje.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Kůrovcová kalamita ve vojenských lesích podle státního podniku skončila
Lesy ČR podcenily kůrovcovou kalamitu na Moravě, soud potvrdil pokutu, uvedly HN
Kůrovec v rokycanských lesích je na ústupu, ukázalo satelitní snímkování
Další články autora |
Jiří Hlavenka: Konec aut na elektřinu? Ale kdepak
Jiří Hlavenka: Skvělá ilustrace fungování obnovitelných zdrojů
Jiří Hlavenka: Kolik by nás stálo šetrnější zemědělstvíOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (18)
JŠ
Jaroslav Štemberk
23.12.2019 12:51Ti soukromí vlastníci lesů dostali vrácené v restitucích lesy osázené těmi smrkovými monokulturami, oni je tam nevysadili. Smrk vyroste v našich podmínkách do velikosti vhodné pro výrobu kvalitních trámů nebo prken za 75 - 100 let.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
25.12.2019 16:42 Reaguje na Jaroslav ŠtemberkTo co píšete je pravda, ale ne celá. Za SM monokultury vysazené v době totality může stát, ale za ty vysazené po restituci nese zodpovědnost vlastník lesa.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
26.12.2019 12:59 Reaguje na Jan ŠkrdlaA ty jsou napadeny kůrovcem nebo usychají? Podle mé hypotézy by měly prosperovat. Za 30 let se pod malými stromy doplnila zemní vlhkost, protože byl z korun stromů malý odpar. Uvidíme, jak bude dlouho trvat, než se stromy stále se navyšujícím se odparem na úkor zemní vody samy zničí (postupně se odříznou od zemní vlhkosti). Podobně jako kvasinky ve vinném moštu (nesnesou líh, který si vytvořily).
Ale to je jen má hypotéza, kterou může příroda sama vyvrátit, a já smutný nebudu.
Odpovědět
Ale to je jen má hypotéza, kterou může příroda sama vyvrátit, a já smutný nebudu.
JŠ
Jan Škrdla
26.12.2019 19:30 Reaguje na Jiří SvobodaProdíral jste se někdy smrkovou mlazinou nebo tyčkovinou? Samy o sobě jsou dost husté a v korunách zadrží významné množství vody, pokud se v nich neprovede silný výchovný zásah.
Hynutí smrkových, borových, ale i jiný porostů, je způsobeno chronickým stresem suchem. Postupně dochází k prosychání koruny, odumírání kořenů a slabším přírůstům. Významnou měrou se snižuje odolnost proti patogenům. Obecně platí, že jehličnaté stromy jsou citlivější ke stresu suchem (hůře se vyrovnávají se ztrátou asimilačního aparátu).
To že se stromy samy zničí výparem hrozí u druhů, které mají své optimum v severnějších zeměpisných šířkách nebo vyšších nadmořských výškách (např. smrk v nižších polohách u nás, nebo většina našich druhů v podmínkách subtropů. Snad všude kromě pouští existují druhy stromů, které v daných podmínkách dokáží dlouhodobě prosperovat.
Odpovědět
Hynutí smrkových, borových, ale i jiný porostů, je způsobeno chronickým stresem suchem. Postupně dochází k prosychání koruny, odumírání kořenů a slabším přírůstům. Významnou měrou se snižuje odolnost proti patogenům. Obecně platí, že jehličnaté stromy jsou citlivější ke stresu suchem (hůře se vyrovnávají se ztrátou asimilačního aparátu).
To že se stromy samy zničí výparem hrozí u druhů, které mají své optimum v severnějších zeměpisných šířkách nebo vyšších nadmořských výškách (např. smrk v nižších polohách u nás, nebo většina našich druhů v podmínkách subtropů. Snad všude kromě pouští existují druhy stromů, které v daných podmínkách dokáží dlouhodobě prosperovat.
RP
Radim Polášek
29.12.2019 10:11 Reaguje na Jaroslav ŠtemberkOno je to spíš opačně. Lesy vysázené či lépe řečeno vyrostlé za komunistů byly spíš smíšené lesy. Komunista totiž vysadil lesy a dále se o ně nestaral. Proto slabší sazeničky nebo sazeničky na pro smrk nevhodných místech často uhynuly a byly nahraženy přirozenými nálety, dubem , javorem jasanem, nebo i lípou a osikou.
Až teprve po sametu, jak soukromníci dostali lesy zpátky, vyrostly regulérní monokultury. Soukromníci se totiž o lesy starali, kolem osázených smrčků první roky vyžínali trávu, maliní a ostružiní atd. A to i tam, kde stanoviště bylo pro smrky nevhodné.
Taky v první kůrovcové kalamitě u nás, 2006 - 7 , kdy některé porosty těch smrkových mnokultur vysázených po sametu padly, rovnou nasazovali listnáče, buky a duby.
Odpovědět
Až teprve po sametu, jak soukromníci dostali lesy zpátky, vyrostly regulérní monokultury. Soukromníci se totiž o lesy starali, kolem osázených smrčků první roky vyžínali trávu, maliní a ostružiní atd. A to i tam, kde stanoviště bylo pro smrky nevhodné.
Taky v první kůrovcové kalamitě u nás, 2006 - 7 , kdy některé porosty těch smrkových mnokultur vysázených po sametu padly, rovnou nasazovali listnáče, buky a duby.
JŠ
Jan Škrdla
29.12.2019 23:44 Reaguje na Radim PolášekTo že se za komunismu o lesy nestaralo, tak na to jste byl kde? Pokud vím tak 70tými lety počínaje bylo nastoleno průmyslové zemědělství. Tzv. "plevelné" dřeviny, za které jsme rádi, pokud nějaké zůstaly, se vyřezávaly hlava, nehlava. Taky porosty do nějakých 40-50 let věku, to byly skoro čistokrevné smrčiny.
Po převratu dost záleželo na vlastníkovi. Ve státních lesích se víceméně pokračovalo v zaběhlých kolejích (ikdyž k drobným změnám došlo), a u soukromníků se to lišolo od vlastníká k vlastníkovi. Byli i takoví co ve svých porostech zavedli něco jako bezzásahový režim.
A co se výsadby týká, tak ještě v roce 2018, když už smrk dostával na frak, se vysazoval téměř na 37% zalesňované plochy.
Odpovědět
Po převratu dost záleželo na vlastníkovi. Ve státních lesích se víceméně pokračovalo v zaběhlých kolejích (ikdyž k drobným změnám došlo), a u soukromníků se to lišolo od vlastníká k vlastníkovi. Byli i takoví co ve svých porostech zavedli něco jako bezzásahový režim.
A co se výsadby týká, tak ještě v roce 2018, když už smrk dostával na frak, se vysazoval téměř na 37% zalesňované plochy.
JS
Jarek Schindler
4.1.2020 19:44 Reaguje na Radim PolášekPane Polášek opravdu si myslíte,že za komunistů se o lesy po výsadbě již nikdo nestaral? Jak asi vypadaly ty smrkové monokultůry vysazené po sametu ve vámi uváděných letech ( 2006-2007)? Prosím přemýšlejte.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
23.12.2019 12:59Problém je v tom,že stát doposud nedefinoval k čemu lesy jsou.
Zda preferuje jejich ekonomickou roli (dodavatel dřeva), nebo jejich mimoprodukční vlastnosti -ekosystémové služby.
Aniž to řekl, zatím to bylo pouze o ekonomice pod MZe ČR (továrna na dřevo).
Lesy by měly přejít do kompetence MŽP s tím, že v zákonu o lesích by mělo být určeno, že nejvyšší prioritou lesního hospodaření je zajištění ekosystémových služeb lesů jako veřejného zájmu.
Odpovědět
Zda preferuje jejich ekonomickou roli (dodavatel dřeva), nebo jejich mimoprodukční vlastnosti -ekosystémové služby.
Aniž to řekl, zatím to bylo pouze o ekonomice pod MZe ČR (továrna na dřevo).
Lesy by měly přejít do kompetence MŽP s tím, že v zákonu o lesích by mělo být určeno, že nejvyšší prioritou lesního hospodaření je zajištění ekosystémových služeb lesů jako veřejného zájmu.
JŠ
Jaroslav Štemberk
23.12.2019 13:17 Reaguje na Miroslav VinklerEkosystémovou službou je i produkce kvalitního dřeva. U dřevostaveb je možné dosahovat uhlíkovou stopu v záporných hodnotách (tedy, že více uhlíku se v ní uloží, než se pro její výstavbou v podobě CO2 vypustí do ovzduší).
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
23.12.2019 13:47 Reaguje na Jaroslav ŠtemberkŘekl bych, že jako jeden z mála to chápete správně. Pokud chceme dostávat CO2 z atmosféry, hospodářské lesy jsou základním nástrojem.
Pokud si vysadím něco, co mi za 20 let uschne, je to moje blbost, za kterou si zaplatím. Ale co naroste po uschlých smrčinách v bezzásahových zónách? Nebudou to zase jen smrčiny?
Odpovědět
Pokud si vysadím něco, co mi za 20 let uschne, je to moje blbost, za kterou si zaplatím. Ale co naroste po uschlých smrčinách v bezzásahových zónách? Nebudou to zase jen smrčiny?
JŠ
Jan Škrdla
24.12.2019 18:27 Reaguje na Jaroslav ŠtemberkZásadní věc je, že za produkci kvalitního dřeva dostane vlastník zaplaceno. Za to ostatní ne.
Z toho, že les zadržuje vodu, zabraňuje erozi, čistí vzduch, máme prospěch všichni, ale vlastník se z toho nenají.
Odpovědět
Z toho, že les zadržuje vodu, zabraňuje erozi, čistí vzduch, máme prospěch všichni, ale vlastník se z toho nenají.
JS
Jiří Svoboda
26.12.2019 09:57 Reaguje na Jan ŠkrdlaAle copak je les = zdroj kvalitního dřeva + ekologické služby neřešitelná rovnice?
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
26.12.2019 18:29 Reaguje na Jiří SvobodaJeště jednou. Za normálních okolností platí - vlastník prodá dřevo a dostane za něj zaplacenou, za ekologické služby ne.
Těžko si dovedu přestavit, že bude někdo vybírat peníze za vstup do lesa.
Spíše si dovedu představit, že za ekosystémové služby bude vlastníkovi lesa platit stát.
Odpovědět
Těžko si dovedu přestavit, že bude někdo vybírat peníze za vstup do lesa.
Spíše si dovedu představit, že za ekosystémové služby bude vlastníkovi lesa platit stát.
MM
Milan Milan
23.12.2019 13:49Proč dá stát dotace? Protože má máslo na hlavě, když včas nezasáhl proti kůrovci,tak si teď hraje na pojišťovnu.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
23.12.2019 18:01 Reaguje na Milan MilanSouhlas. Kůrovcovou kalamitu zavinil stát tím, že se nechal zmanipulovat politickými nevládkami, prosazujícími likvidaci našich lesů kůrovcem (v čím asi zájmu, že?).
Měla by ovšem následovat fáze dvě, a to vymáhání těchto peněz od příslušných nevládek, nebo alespoň totální zastavení jejich dotování ze státních peněz.
Odpovědět
Měla by ovšem následovat fáze dvě, a to vymáhání těchto peněz od příslušných nevládek, nebo alespoň totální zastavení jejich dotování ze státních peněz.
MM
Milan Milan
23.12.2019 19:47 Reaguje na Jan ŠimůnekSám vlastním kousek lesa a vím o čem mluvím. Teď jsem kácel napadené borovice, 100leté krásné stromy pro jistotu jsem si dělal i fotodokumentaci. Prožraná a provrtaná svrchní vrstva dřevní hmoty do hloubky víc jak 5-10cm, dírka na dírce, chodbičky široké 3-5 mm, občas zalité pryskyřicí.....suché a teplé počasí mu svědčilo, stát na včasnou ochranu před množením kůrovce nezareagoval, ani neumožnil soukromým vlastníkům včas provést chemickou ochranu, případně včasnou těžbu napadených stromů. Ale ještě atak kůrovce bezpochyby neskončil a snad není pozdě včasným zásahem ze strany státu zachránit co se dá, protože kromě lýkožrouta smrkového existuje i lýkožrout borový, jedlový i modřínový......
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
4.1.2020 22:18 Reaguje na Milan MilanJste opravdu přesvědčen, přesto že se presentujete jako majitel lesa pane Milan, že opravdu víte o čem mluvíte? Některý z vámi jmenovaných kůrovců má snad takový požerek jaký tady popisujete“? Bohužel, řekl bych, že to spíš vypadá na dřevokaze čárkovaného. Je to sice druh z podčeledi kůrovcovitých ale určitě nemá na svědomí schnutí vašich borovic. Spíš tam ty krásné borové souše máte již trochu déle a dřevokaz je toho potom důsledkem. Stát podle vás ani neumožnil soukromým vlastníkům včas provést chemickou ochranu , případně včasnou těžbu napadených stromů. ? To také myslíte vážně?
Odpovědět
RP
Radim Polášek
29.12.2019 10:03Podle mně byla smrková kalamita z velké části způsobena Státními lesy, kde stát toleroval nebo přímo ekonomicky podnítil, kvůli jakémusi nesmylu o konfliktu zájmů, odstranění přidružených dřevařských provozů. Lesáci tak museli každé kůrovcové kácení vysoutěžit. Což trvá déle než půl roku, takže dříve běžná a funkční ochrana proti kůrovci kácením byla úplně paralyzována. Následně přemnožený kůrovec přeskočil i na lesy soukromníků.
Taky by mě zajímalo, jaký vliv mělo tajné rozvážení kůrovcového dřeva, s vysokou pravděpodobností ještě s živým kůrovcem, z Šumavského NP po pilách v celé naší republice.
Například já tady v MS kraji jsem před asi 12 lety potřeboval do baráku nějaká prkna, domluvil jsem si dovoz z blízké malé pily a s údivem zjistil, že ty prkna jsou z šumavského kůrovcového dřeva. Kmeny, ze kterých se to řezalo jsem na pile viděl, krásné kusy o průměru 50 - 60 centimetrů, to musely být možná až 200 leté smrky z nějaké nekácené oblasti, určitě ne z nějakého produkčního lesa. Bylo to asi rok po tom, co z vedení NP odešel Stráský a místo něho do vedení Šumavského NP přišli zelení exponenti.
Odpovědět
Taky by mě zajímalo, jaký vliv mělo tajné rozvážení kůrovcového dřeva, s vysokou pravděpodobností ještě s živým kůrovcem, z Šumavského NP po pilách v celé naší republice.
Například já tady v MS kraji jsem před asi 12 lety potřeboval do baráku nějaká prkna, domluvil jsem si dovoz z blízké malé pily a s údivem zjistil, že ty prkna jsou z šumavského kůrovcového dřeva. Kmeny, ze kterých se to řezalo jsem na pile viděl, krásné kusy o průměru 50 - 60 centimetrů, to musely být možná až 200 leté smrky z nějaké nekácené oblasti, určitě ne z nějakého produkčního lesa. Bylo to asi rok po tom, co z vedení NP odešel Stráský a místo něho do vedení Šumavského NP přišli zelení exponenti.
