Josef Beránek: Na čem postavíme energetickou koncepci?

Blížící se rozhodování o výběru dodavatele případné dostavby jaderné elektrárny v Temelínu, oživilo diskuze o energetické koncepci a úloze obnovitelných zdrojů. Přitom vyhodnotit reálný potenciál obnovitelných zdrojů na území ČR je dnes velmi obtížné, ne-li nemožné. Za rok by tomu mělo být jinak.

V říjnu 2014 bude totiž dokončen několikaletý ambiciózní projekt, jehož cílem je vypracovat a zavést do praxe veřejné i podnikatelské sféry novou metodu územního plánování pro navrhování a posuzování energetických záměrů. Tato metoda využívá inovativní softwarový nástroj tzv. interaktivní mapu podmínek pro obnovitelné a alternativní zdroje energie včetně biopaliv. Investoři i schvalovatelé budou mít k dispozici klíčové informace o možném efektivním využití přírodních zdrojů v dané lokalitě i limitech z pohledu ochrany životního prostředí. Mapa jako celek pak vypovídá o celkovém potenciálu obnovitelných zdrojů energie, tedy bioplynu, energetické biomasy, geotermální, vodní a větrné energie, využití odpadů a fotovoltaiky.

Přestože projekt ještě není ukončen, řešitelé průběžně na svých webových stránkách (www.restep.cz) publikují dílčí výstupy. Jedním z nich je „Metodologie posuzování místních obnovitelných a druhotných zdrojů“. Nová metodika je základem jedné z možností praktického využití interaktivní mapy. Zabývá se posuzováním regionálních zdrojů a místních podmínek pro energetické a materiálové využití, a navrhuje postup fyzických osob, právnických osob, správních úřadů a územních samosprávných celků (obcí a krajů) při tomto posuzování. Související analýza také upozorňuje na slabiny oboru například vůči energetickým soustavám (zajištění stability přenosové soustavy, energetická bezpečnost a soběstačnost), teplárenství či půdnímu fondu (potravinová bezpečnost).

Dalším dílčím výstupem projektu je analýza dopadu obnovitelných zdrojů energie na životní prostředí a jeho porovnání s dopadem českého energetického mixu za rok 2011. Posouzení jednotlivých technologií zahrnuje celý jejich život – tedy i suroviny nutné k výstavbě elektráren, výrobě fotovoltaických panelů nebo k dopravě, pěstování či těžbě paliva atd. Proto je možné objektivně odpovědět na otázky skutečné ekoefektivity obnovitelných zdrojů a porovnat je s průměrem dodávané elektřiny v ČR zahrnujícím ze 73 % energii z uhelných a jaderných elektráren. Z výsledků vyplývá jednoznačně vyšší, a to násobně, environmentální šetrnost všech posouzených technologií OZE vůči českému palivovému mixu. „Nejpříznivěji se na základě výsledků jeví využití větrné a vodní energie, příznivější než český palivový mix jsou však také bioplyn, biomasa, ba i často odsuzovaná fotovoltaika. Například 1 kWh elektrické energie spotřebovaná z českých zásuvek má na životní prostředí dopad srovnatelný se 42 kWh pocházejícími pouze z větrných elektráren,“ uvádí jeden z řešitelů projektu Jan Matějka.

Zatím poslední vrstva interaktivní mapy zachycuje možnosti využití tzv. skládkového plynu. Vznikla na základě téměř 200 sad strukturovaných datových záznamů podrobně popisujících stávající skládky v ČR. Vedle základních údajů, dat o množství ukládaných odpadů a plnění celkových kapacit jednotlivých skládek, byla hlavní pozornost zaměřena na využívání skládkových plynů. Datová vrstva byla následně implementována do jednotné struktury nástroje a zanesena dle GPS souřadnic. „Potenciál skládkového plynu v České republice, vzhledem k dlouhodobému trendu odstraňování odpadů skládkováním v minulých 20 letech, existuje a jeho využití může přinášet značné energetické úspory,“ uvedl jeden ze spoluautorů Jan Štambaský, člen představenstva Evropské bioplynové asociace.

Projekt ReStEP, který realizuje Česká zemědělská univerzita v Praze s partnery CZ Biom, ECO trend Research centre, VÚMOP a MŽP ČR v rámci evropského programu Life+, byl zahájen v listopadu 2011 a bude završen v říjnu 2014.

---

reklama

---