Judit Laura Krásná: Tragédie jaloviček na D8 – další důvod, proč ukončit dálkové transporty zvířat

Havárie kamionu s 33 jalovičkami (dálnice D8, 17. ledna) je dalším příkladem a důkazem strádání zvířat v dálkových transportech, nereálností přepravovat zvířata na dlouhé vzdálenosti bez jejich strádání a utrpení; lhostejnosti a nehumánnosti přístupu politiků, kteří několik desetiletí neudělali nic viditelného pro zastavení tohoto týrání zvířat. Účel transportu jaloviček je sice uveden jako „chov“ (předpokládáme, že jsou/byly také březí), ale i zde existují možnosti, jak zvířata ušetřit utrpení dálkové přepravy: přepravovat genetický materiál, přepravovat chovná zvířata jen v rámci sousedních zemí a na krátké vzdálenosti; zacházet se zvířaty jako s živými tvory a skutečně vymáhat a dodržovat předpisy na jejich ochranu proti týrání.

Společnost pro zvířata ihned 17. ledna zaslala žádost krajské veterinární správě, aby přeživší jalovičky byly umístěny do náhradního ustájení pro zotavení v České republice, než budou pokračovat dál do Maďarska.

Zvířata, která přežila, byla zraněná, v šoku, v panice, vyčerpaná, nebyla by schopna v tak špatném stavu pokračovat za pár hodin dál v cestě. Pro jejich plné zotavení psychické i fyzické je potřeba několik dnů, pokud vůbec. Bylo by i v rozporu s předpisy poslat zvířata hned na další pokračování cesty.

Státní veterinární správa nám 19. ledna uvedla, že bylo nařízeno přepravci udělat přestávku v cestě a jalovičky byly 17. ledna převezeny do náhradního ustájení poblíž. Nevíme však na jak dlouho.

Jalovičky směřovaly z Dánska do Maďarska. V Maďarsku jsou velká shromažďovací střediska. Do nich jsou svážena zvířata ze zemí EU (zejména skot domácí) a jsou překupníky tvořeny „zásilky“. Zásilky poté směřují do Turecka, přes Turecko dál na střední a Blízký východ anebo po moři tamtéž a do zemí Afriky a Arabského poloostrova. Další stovky tisíc zvířat EU jsou vyváženy přes Polsko, Ruskou federaci do zemí dálného východu.

Jedná se o ohromné utrpení zvířat.

Údaje nejsou

Ani EU ani členské země nemají žádné údaje o tom, kolik zvířat dojede do cílové destinace živých, kolik jich je zraněných, kolik samic potratilo (zmetalo) nebo předčasně porodilo, kolik zvířat uhynulo později na následky vyčerpání nebo zranění.

Jsou informace o tom, jak dobytek z EU v těchto zemích živoří. Mluvíme o desítkách tisíc skotu domácího z ČR a stovkách tisíc z EU, každým rokem.

Ve většině z třetích zemí je se zvířaty zacházeno daleko hrubším a krutým způsobem než v Evropě a v EU, neexistují předpisy na jejich ochranu a porážka je zde prováděna brutálně, v zemích muslimských dokonce za plného vědomí zvířete – bez předchozího omráčení. To vše je v rozporu s legislativou EU a předpisy Světové organizace pro zdraví zvířat, OIE.

Ignorování rozsudku

Většina členských zemí EU také ignoruje rozsudek Evropského soudního dvora z roku 2015, který rozhodl, že nařízení Rady č. 1/2005, o ochraně zvířat během přepravy, platí až do cíle cesty, tj. i v třetí zemi (nikoli jen na hranice EU, jak argumentují členské země EU) a tudíž musí být zvířatům zajištěny podmínky, aby nedošlo k jejich strádání. Pokud tak zajistit nelze, členské země nemají přepravu povolit.

Neustále žádáme představitele EU a členských zemí, aby namísto zvířat bylo exportováno maso, jatečné půlky, živočišné potraviny, genetický materiál. Od cargo firem víme, že lze tyto položky přepravovat v chladících vozech, boxech i na jiné kontinenty. Zvířata mají prožít život v zemi, kde byla narozena. Jen tak bude možné ukončit jejich veliké strádání, které jim politici a agro-byznys způsobují v dálkových transportech.

Více informací najdete na webu www.stoptransport.cz nebo v článku Důkazy o strádání zvířat při dlouhotrvající přepravě.

---

reklama

---