https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/kamila-balounova-vybor-osn-pro-lidska-prava-pritvrzuje-neprovedenim-vcasnych-adaptacnich-opatreni-na-zmenu-klimatu-byla
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Kamila Balounová: Výbor OSN pro lidská práva přitvrzuje: Neprovedením včasných adaptačních opatření na změnu klimatu byla porušena lidská práva

5.12.2022
Ostrovy Torresova průlivu. Koupat se tu bude dát brzy všude.
Ostrovy Torresova průlivu. Koupat se tu bude dát brzy všude.
Výbor OSN pro lidská práva řešil historicky první případ porušování lidských práv v souvislosti s globálním oteplováním. Dne 23. září 2022 vydal Výbor OSN pro lidská práva velmi očekávané rozhodnutí ve věci Daniel Billy a další proti Austrálii (případ obyvatel Ostrovů Torresova průlivu), v němž konstatuje, že Austrálie tím, že neprovádí včasná a přiměřená adaptační opatření, porušuje práva Mezinárodního paktu o občanských a politických právech několika australských občanů, kteří jsou obyvateli Ostrovů Torresova průlivu.
 

Ostrovy Torresova průlivu

Ostrovy Torresova průlivu jsou ostrovní pás nacházející se mezi Austrálií a Novou Guineou v Tichomoří. Souostroví patří Austrálii a je tvořeno 274 ostrovy, 14 z nich je obydlených a žije na nich přibližně 4,5 tisíce lidí. Ostrovy jsou různorodé, najdeme zde korálové ostrůvky, bažinaté nebo žulové ostrovy a ostrovy vyrostlé z podmořských sopek. Obývají je desítky ohrožených druhů zvířat, jako například krokodýl mořský nebo varan smaragdový.

Některé z ostrovů jsou nízko položené, a tedy ohrožené stoupající hladinou oceánů. Například ostrov Saibai je v průměru pouhý jeden metr nad průměrnou hladinou moře. Již v roce 2009 požádali obyvatelé několika nízko položených ostrovů australskou vládu o 22 milionů australských dolarů na výstavbu nových mořských zdí, neboť stoupající hladina moře a velké přílivy způsobily záplavy, které poškodily domy, infrastrukturu a hřbitovy, a do zásob sladké vody se dostala sůl. Většina ostrovů je náchylná k záplavám, a to zejména v období dešťů. Pokud se nepodaří stoupající hladinu moře zastavit, budou se muset lidé z řady ostrovů přestěhovat do vyšších poloh nebo je úplně opustit.

K stížnosti

Skupina osmi domorodých obyvatel Ostrovů Torresova průlivu a šesti jejich dětí podala stížnost proti australské vládě k Výboru OSN pro lidská práva sídlící ve švýcarské Ženevě, tzv. případ obyvatel Ostrovů Torresova průlivu. Všichni jsou původními obyvateli čtyř malých, nízko položených ostrovů. Jejich stížnost je v Austrálii první stížností v oblasti klimatu, která je argumentačně založená na porušení lidských práv. Zároveň se také jedná o první případ porušování lidských práv v souvislosti s globálním oteplováním, jejž řešil Výbor OSN pro lidská práva.

Stěžovatelé namítají porušení článků 6 (právo na život), 17 (právo na ochranu před svévolným zasahováním do soukromí, rodiny a domova) a 27 (právo na kulturu) Mezinárodního paktu o občanských a politických právech. Porušení článků vyplývá jednak z nedostatečných cílů a plánů na snížení emisí skleníkových plynů, jednak z nedostatečných financí vyčleněných na ochranu pobřeží.

Obyvatelé ostrovů tvrdí, že stoupající hladina moře způsobená globálním oteplováním ohrožuje jejich domovinu a má přímé škodlivé důsledky pro jejich živobytí, kulturu a tradiční způsob života. Jako jeden z příkladů uvádějí, že silné záplavy v posledních letech zničily rodinné hroby a vyplavily z nich lidské ostatky. Dalším příkladem je znehodnocení půdy a vegetace vydatnými srážkami a bouřemi nebo slanou vodou při záplavách, což vede ke snížení množství potravin dostupných z tradičního rybolovu a zemědělství. V důsledku klimatických změn také dochází k bělení korálů a okyselování oceánů.

Ostrované tvrdí, že australská vláda nezavedla žádná opatření ke splnění cíle země v oblasti snižování emisí a prosazuje zájmy průmyslu fosilních paliv. Australská vláda se v roce 2015 zavázala, že do roku 2030 sníží produkci skleníkových plynů nejméně o 26 %. O rok později tento cíl potvrdila při podpisu Pařížské klimatické dohody. Podle nových údajů však Austrálie není schopna cílů, k nimž se pro rok 2030 zavázala, dosáhnout, protože emise v posledních čtyřech letech rostly. Nejnovější prognózy emisí uhlíku, které zveřejnilo Ministerstvo životního prostředí a energetiky, však předpovídají, že Austrálie sníží své emise uhlíku do roku 2030 pouze o 7 %, což je mnohem méně než stanovený cíl.

Ve své stížnosti ostrované žádají Výbor OSN pro lidská práva, aby konstatoval, že mezinárodní právo v oblasti lidských práv vyžaduje, aby Austrálie do roku 2030 snížila své emise alespoň o 65 % oproti úrovni z roku 2005. Země by se podle nich měla do roku 2050 stát uhlíkově neutrální a postupně zcela ukončit využívání a vývoz uhlí. Stížnost rovněž požaduje, aby Austrálie vyčlenila 20 milionů australských dolarů na nouzovou infrastrukturu, jako jsou ochranné zdi, které mají obyvatele ostrovů chránit před stoupající hladinou moře. Závěry Výboru OSN pro lidská práva

Dne 23. září 2022 konstatoval Výbor OSN pro lidská práva, že Austrálie tím, že dostatečně nechrání původní obyvatele Ostrovů Torresova průlivu před nepříznivými dopady změny klimatu, porušuje články 17 (právo na ochranu před svévolným zasahováním do soukromí, rodiny a domova) a 27 (právo na kulturu) Mezinárodního paktu o občanských a politických právech. Výbor vzal v potaz tradiční způsob života, jenž je závislý na okolních ekosystémech a omezených přírodních zdrojích, a úzký vztah ostrovanů s přírodou. Dále uvedl, že navzdory opatřením, která Austrálie přijala, jako je výstavba nových mořských zdí, je třeba přijmout další včasná a přiměřená opatření, aby se zabránilo ohrožení života ostrovanů.

Rozhodnutí Výboru je v několika směrech průlomové. Pro přípustnost stížnosti je nezbytné, aby stěžovatelova práva byla porušena. Austrálie tvrdila, že práva stěžovatelů nemohla být porušena v důsledku dopadů změny klimatu, protože se dovolávají újmy, která nastane až v budoucnosti. Výbor tento argument odmítl s odůvodněním tzv. vysokého rizika vůči nepříznivým důsledkům změny klimatu, jimž jsou stěžovatelé vystaveni. Základní otázkou bylo, zda dopady klimatu mohou představovat porušení práv. Při jejím řešení Výbor došel k závěru, že čím větší je zranitelnost stěžovatelů, tím více roste riziko poškození jejich práv v důsledku již nastalých klimatických změn.

Samotné konstatování, že Austrálie neprovedla včasná a přiměřená adaptační opatření na ochranu práv stěžovatelů, je také zásadní, neboť přisuzuje státům povinnost konat a zajistit ochranu svých občanů, aby nedošlo k porušení jejich práv v důsledku nepříznivých dopadů změny klimatu. Výbor otevřel cestu pro jednotlivce k uplatnění nároků v případech, kdy státy nepřijaly vhodná opatření na ochranu těch, které nejvíce ohrožují negativní dopady změny klimatu. Důležitý je i závěr včasnosti takto přijímaných opatření. Výbor shledal, že adekvátním opatřením je takové opatření, jež bylo přijato včas a je i včas realizováno.

Výbor přiznal stěžovatelům pozici zvláště zranitelné skupiny s odůvodněním, že se jedná o příslušníky domorodé menšiny, kteří jsou zranitelnější vůči nepříznivým dopadům klimatických změn pro jejich úzké propojení s přírodou. Některé skupiny nebo jednotlivci jsou tak podle závěrů Výboru vůči těmto následkům zranitelnější než jiní, a to vzhledem ke způsobu života, jenž je úzce spjat s půdou a přírodními zdroji.

Stěžovatelé ve své stížnosti rovněž namítali porušení článku 6 (práva na život) Mezinárodního paktu o občanských a politických právech. Povinnost smluvních států respektovat a chránit právo na život se kromě jiného vztahuje i na rozumně předvídatelné hrozby a život ohrožující situace. Státy mohou porušit článek 6, i když takové hrozby a situace nemají za následek ztráty na životech. Výbor připomněl, že státy musejí přijímat opatření k řešení předvídatelných hrozeb a život ohrožujících situací. Mezi tyto hrozby mohou patřit i nepříznivé dopady změny klimatu. Výbor konstatuje, že změna klimatu a neudržitelný rozvoj představují jedny z nejnaléhavějších a nejzávažnějších hrozeb současnosti. Aby se předešlo dalšímu porušování práv, je neodkladně zapotřebí přijmout mitigační opatření v takovém rozsahu a s takovými ambicemi, aby řešila příčinu problému, a nikoli pouze opatření k nápravě následků.

Výbor uznal, že mezinárodní dohody o klimatu jsou relevantní pro posouzení, zdali byla porušena práva Mezinárodního paktu o občanských a politických právech. Nicméně výbor se při posuzování porušení práva Mezinárodního paktu o občanských a politických právech už nevěnoval významu Pařížské dohody a z ní vyplývající povinnosti přijímat účinná opatření ke zmírnění změny klimatu.

Pařížská dohoda přitom může sloužit jako určitý základ pro výklad dalších mezinárodněprávních předpisů, včetně úmluv OSN o lidských právech. Nepřímo stanoví podstatu závazků smluvních států v oblasti lidských práv s ohledem na klimatické změny, neboť se státy zavázaly přijmout opatření k dosažení teplotních cílů a jejich nesplnění bude mít za následek předvídatelné škody na lidských právech způsobených změnou klimatu.


reklama

 
foto - Balounová Kamila
Kamila Balounová
Autorka je pracovnicí Centra pro klimatické právo a udržitelnost.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (19)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

5.12.2022 07:34
Nejsem si jistý, že jde o krok správným směrem. Tento druh aktivismu mi připadá poněkud excentrický až extremistický. Dá se lehce zneužít.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

5.12.2022 10:37 Reaguje na Miroslav Vinkler
1*
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

5.12.2022 09:00
no nevím, ale pokud se podívám na validitu organizace OSN, kde si několik vyvolených může vetovat cokoliv, co se jim nehodí, stojí za co?

stěžovat si na nevčasné provedení adaptačních opatření proti klimatu je jako stěžovat si, že neměli na ostrově zemětřesení.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

5.12.2022 09:35
Klimatický rozvrat je globální záležitostí. Jak to, že nebyl žalován celý svět ze neschopnost problém řešit a OSN za bezzubost klimatických summitů COP1-27, které organizuje?
Odpovědět
va

vaber

5.12.2022 10:05
tento svět řídí vlci v rouše beránčím a ti si nenechají poroučet, o zisky nesmí přijít,
proto vždy vítězí zisk nad ochranou klimatu nebo přírody,
to platí i při rozhodnování zastupitelů i v té nejmenší obci a nazve se to třeba, veřejný zájem
z toho nás,tento svět, žádný , Výbor OSN pro lidská práva, nevytáhne
Odpovědět
ss

smějící se bestie

5.12.2022 10:38 Reaguje na vaber
Tak jest !
Odpovědět
ss

smějící se bestie

5.12.2022 10:38
Co všechno, se ještě bude schovávat pod lidská práva ?
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

5.12.2022 11:55
OSN už toho konstatovalo ... a prd z toho. Min polovina jejích členů zcela zásadním způsobem porušuje lidská práva a OSN reálně co? Reálně nic.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

5.12.2022 12:37
Svět se zbláznil, ale naštěstí existují stále místa, kde je vše normální.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

5.12.2022 16:13 Reaguje na Richard Vacek
Kde?
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

7.12.2022 18:40 Reaguje na Jiří Svoboda
Na Ekolistu!
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

8.12.2022 14:49 Reaguje na Katka Pazderů
Dyť jsme tu podle Hanzla všichni ropáci a zaprodanci Kremlu:-))).
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

5.12.2022 13:00
Bylo by zajímavé vědět kdo ve skutečnosti toto právnické divadlo organizuje. Vsadím si, že obyvatele Ostrovů Torresova průlivu zastupuje nějaká americká nebo evropská neziskovka. Pro svůj byznys plán potřebují nějaký precedens, aby se mohli do budoucna začít napakovávat.
Odpovědět
KP

Karel Padevet

5.12.2022 13:39
On někdo po Srebrenici ještě může brát OSN vážně?
Odpovědět

Viktor Šedivý

5.12.2022 16:19
Troufne si stále ještě někdo tvrdit, že celé OSN je něco jiného, než banda aktivistických škůdců?
Odpovědět
ig

5.12.2022 20:03
To tvrzení je stejně významné, jako kdyby říkali, že za globální oteplování může to, že se lidi málo modlí. A vyžadovali povinné modlení soudním rozhodnutím.
Odpovědět

Viktor Šedivý

5.12.2022 21:21 Reaguje na
Ale vždyť řada činností spojených s "bojem co2" nemá valný praktický význam a jde spíše o rituální úkony, kterými se vyjadřuje oddanost zelené víře.
Odpovědět
ig

5.12.2022 22:36 Reaguje na Viktor Šedivý
:-)
Odpovědět
HH

Honza Honza

6.12.2022 07:01
rozvrat přírody? A což střídání dob ledových a meziledových. Vyšší sluneční aktivita? Na koho podají stížnost?
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist