Karel Zvářal: Žába v žabinci jako ekologická past
A tak někdejší návesní rybníčky zejí prázdnotou, až na několik žab, které zde našly relativní klid a vhodné prostředí.
O žábách schovaných pod pokryvem vodních rostlin nevíme do doby, než začnou se svou noční produkcí. Hlasy skokanů se nesou do dáli, čeho si nemohou nevšimnout noční lovci, mezi něž patří i sovy, jako např. sýček nebo sova pálená.
Jako většina ptáků mají z lesknoucí se vodní hladiny instinktivní strach. Avšak hustý koberec okřehku hladinu překryje, takže vypadá jako bezpečná plocha, tj. ideální, nízko sečená louka.
Při útoku na pohybující se „myš“ dosedne do vody a olepen vodními rostlinami se už nevznese - na rozdíl od vodních ptáků, kteří mají nesmáčivé peří. Má-li štěstí a šikmý břeh je blízko, možná se zachrání. Avšak na široké hladině rybníka s často vybetonovanými kolmými břehy se poměrně rychle utopí.
Tato doposud neznámá mortalita sov byla zjištěna u telemetricky sledovaných sýčků v Plzeňském kraji, kdy dva ptáci utonuli v návesních rybníčcích s okřehkem (J. Vlček in verb.).
Jiní sledovaní sýčci uhynuli ve svislých pastech (komíny, duté betonové sloupy), vlivem dopravy nebo predací.
A podobně nešťastně může končit při lovu i sova pálená, kdy zejména v letech latence hraboše se orientuje na dostupnou (hlasitou) kořist přiměřené velikosti. Tato královna noci lokálně též vymizela, a nelze tedy vyloučit vliv „neviditelných pastí“ jakožto příčiny mortality.
Ornitolog K. Poprach například uvádí (záhadnou) relativní absenci tříletých a starších ptáků v populaci kontrolovaných hnízdících adultů, silně převažují jedno a dvouletí ptáci. Přitom sovy bývají většinou dlouhověké, tak kam se ztrácí ty starší a zkušené? Hodně sov hyne sražených na cestách nebo uvízlých ve svislých pastech či vysílením hlady. Odtud údaje máme, avšak chybí o těch „záhadně“ zmizelých.
Najdeme nějaké konstruktivní řešení u těchto vodních pastí? Jednoduše vypustit rybník asi nepůjde, vodu v dnešní vyschlé krajině potřebujeme.
Další možností, která by podpořila výskyt vzácnějších ptáků, jako například bukáčka nebo rákosníků, je osadit ho rákosem. Žáby se v něm množit mohou, rákos ale zabrání brouzdat vodu volavkám a čápům, a do vysokého rákosí sovy také lovit nepůjdou.
Do hlubších nádrží by se mohli nasadit býložraví amuři, případně zde chovat hejno kachen či hus. Každopádně nějaký způsob eliminace těchto ekologických pastí je nutný, myslíme-li to s pomocí mizejícím sovám vážně.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (44)
Jiří Svoboda
27.1.2023 09:56 Reaguje na pavel peregrinKarel Zvářal
27.1.2023 11:02 Reaguje na Jiří SvobodaA uvést návrhy do praxe nebude zas tak těžké. Kde je vůle, tam je i cesta. Mnohem náročnější to bude u komínů, sloupů, různých nezakrytých beček a pod., o predaci nemluvě. Doprava, navíc s tichými elauty, je prakticky neřešitelná...
Jiří Svoboda
27.1.2023 15:50 Reaguje na Karel ZvářalMichal Ukropec
27.1.2023 12:19Břetislav Machaček
28.1.2023 11:48šrot pro dvacet kachen, které z toho rostly doslova v očích. Dnes slunky
mnozí ani neznají a okřehku v okolí moc už není. Spíše ale pouze koberce
moru kanadského, do kterého se zaplete i zdatný plavec a utopí. U nás se
ho snažíme likvidovat amury, ale mají raději rákos a zbaštili i lekníny.
Přitom rákosu by mohlo být na březích štěrkoven více, aby vlny nehlodaly
břehy. Ono někdy něco pomůže, ale i něčemu uškodí a najít zlatou střední
cestu je často takřka nemožné a tak jdeme ode zdi ke zdi.
P.S.: Mám v potoce na zahradě zapuštěnou starou litinovou vanu a jeden
okraj mám obložený prknem(odkor) Nikdy se tam neutopil jediný pták a to
ani slepice. Ta když tam spadla, tak se divnými pohyby dostala k prknu,
vylezla a šla se osušit na slunce. Od té doby vanu zakrývám pouze když
mi slouží jako haltýř pro ryby, aby nevyskočily a nesežrala mi vánočního kapra vydra jako předloni. Pokud není pozvolný břeh daleko, tak to možná
pastí nemusí být, ale kolmé betonové břehy tou pastí jsou při poklesu hladiny i pro žáby. Z nezakryté ˇmeliorační jímky jsem jich jednou
vytáhl pět a loni z díry po hledačích "pokladů" s detektorem kovů tři.
I to jsou zcela nenápadné pasti pro žáby a jiná zvířata, kterým ti
pitomci vykopou díru na stezce a už ji nezasypou.
Jakub Graňák
29.1.2023 09:24 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
29.1.2023 11:12 Reaguje na Jakub Graňákkterou zasypali stavební sutí a zavezli tenkou vrstvou ornice osázenou neduživými stromy. Amur je nepostradatelný
"ekobojovník" s invazním vodním rostlinstvem a tolstolobik
s fytoplanktonem na kterém se podepisují i živiny z našich
odpadů. Představte si to, že na rybnících naší ZO ČRS se
nehnojí už 30 let a přesto do nich přitéká přebytek živin,
které v nich podporují růst rostlin, fytoplanktonu a sinic.
Totéž je u štěrkoven (50 a 100 ha), kde stačí průsak takové
vody z Odry. Tam hledejte viníka a nikoliv u snahy to mírnit pomocí amurů a tolstolobiků. Střevlička se k nám dostala s
násadou těchto ryb z Maďarska, kam se dostala z Asie stejným
způsobem. Dnes přenášejí jejich jikry na peří i vodní ptáci a možná i záměrně lidé. U nás je roznesla povodeň i tam,
kde nebyly a bohužel u některých druhů se budeme muset už
asi smířit s tím, že něco vymizí a nahradí jiné. Jinak ty
střevličky musí rybář po chycení zlikvidovat a mé slepice
je rády konzumují. Asi by je žraly místo slunek i kachny,
ale to by se musely vyskytovat jako slunky v té pískovně
po metrácích. Pytlačil jsem je do čeřenu 2x2 metry se skrojkem chleba uprostřed a stačilo ho třikrát ponořit a byl
kbelík plný. Udělat to dnes u střevliček, tak mne ochránci
zvířat roznesou na kopytech. Umožněme lidem je takto redukovat a neplačme nad plůdkem jiných ryb, které se do
čeřenu mezi ně připletou. Ono se dnes rádo dělá z komára
vola, když mezi stovkou střevliček přehlédnu plůdek jiných
ryb a přijdu o povolenku. Navíc povolený typ čeřenu má
pouze metr krát metr a takovou síť, že přes její otvory
střevličky utečou. Kdysi jsem měl síť z husté záclony,
ale to jsem pytlačil a regulérně jsem chytával jinde.
Ekofanatici dělají z komára vola a brání rybářům regulovat
stavy těchto střevliček mnou popsaným způsobem. Pak ale
musí uvažovat o vytrávení vod a jejich osazením pouze
těmi původními druhy, když neumožní "pytlácký" odlov těch
nepůvodních a invazních.
Břetislav Machaček
29.1.2023 11:21 Reaguje na Břetislav Machačekto se se stávalo cyklicky buď na nových lokalitách
(piskovny) a nebo lokalitách, kde z nedostatku
kyslíku pod ledem dravci nepřežili zimu. Takových
lokalit ubývá i díky tomu, že některé už ani
nezamrzají a dravci ty zimy přežijí. I tu je třeba
hledat ty důvody úbytku těchto drobných rybek.
Jakub Graňák
29.1.2023 13:05 Reaguje na Břetislav MachačekHunter
29.1.2023 13:58 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
29.1.2023 15:11 Reaguje na HunterLaskavě mi netykejte anonyme, nemáte koule ani vystupovat pod vlastním jménem, tak nevyhrožujte
Hunter
29.1.2023 15:57 Reaguje na Jakub GraňákHunter
29.1.2023 16:03 Reaguje na HunterHunter
29.1.2023 16:05 Reaguje na HunterJakub Graňák
29.1.2023 16:37 Reaguje na HunterHunter
29.1.2023 16:52 Reaguje na Jakub GraňákHunter
29.1.2023 16:57 Reaguje na HunterBřetislav Machaček
29.1.2023 19:40 Reaguje na Huntermne nevytočí a stačí mi,
jak se tu sám ztrapňuje.
On alespoň rozumí něčemu,
ale Slovan je ekologista
a Kletečková opakuje cizí bláboly. Ta mi odpovídala o vlcích: nevím, neznám
a dodnes mele něco o psech i pro hlídání deseti ovcí. Je prostě
mimo, protože o chovu deseti ovcí DUHA nikde
asi nepíše. Na takové
chovy zapomněli a nebo
je rovnou obětují. Potkat
tu paní osobně, tak ji
povím i něco ostřejšího,
ale tady si to veřejně
nedovolím. Jinak pokud
zjistíte v čem chybuji,
tak to prosím opravte,
protože nikdo nesežral
všechna moudra světa a
navíc nemusím znát ty
nejnovější informace.
Děkuji.
Hunter
29.1.2023 20:02 Reaguje na Břetislav MachačekSlovan
29.1.2023 16:31 Reaguje na Jakub GraňákHunter
29.1.2023 16:39 Reaguje na SlovanHunter
29.1.2023 19:26 Reaguje na SlovanHunter
29.1.2023 19:41 Reaguje na HunterSlovan
29.1.2023 20:28 Reaguje na HunterAchjo, škoda. Už jsem myslel, že získali pod svou správu další cenné území a ona jen vaše klasická lež. Nikdo nikoho samozřejmě nevystřílel. Ale snad se letos ta Gambella a Omo podaří spolu s dalšími rezervacemi v jiných zemích o kterých jednají.
Momentálně však finančně podporuji Arthura Sniegona, českého ochránce, který se se svojí organizací The Elephants snaží získat pod svou správu rezervaci Tsoulou v Kongu. Chrání ji však již dnes. I on mimochodem spolupracuje mj. právě s African Parks... a i on začíná s jednou malou neznámou rezervací... jako AP v roce 2003.
Pac a pusu.
Hunter
29.1.2023 20:55 Reaguje na SlovanHunter
29.1.2023 21:05 Reaguje na SlovanHunter
29.1.2023 21:28 Reaguje na SlovanHunter
29.1.2023 22:12 Reaguje na HunterSlovan
29.1.2023 22:46 Reaguje na HunterSlovan
29.1.2023 22:42 Reaguje na HunterVaše pseudo názory na různé ochranářské organizace i na lidi samotné jsou mi fakt ukradené. Arthur Sniegon toho udělal za svůj mladý život pro Africkou přírodu víc, než vy za ten svůj dinosauří (na nějaké pochybné lovecké farmě někde v JAR). Takže ano, podporovat ho budu nadále a jednou, pokud se mu to povede, ho podpořím i svou návštěvou :-)
Autorovi jsme hezky zvedli počet komentářů, avšak mimo téma. Ten z toho nadšený určitě není a já také ne, takže v této vyprovokované diskuzi budeme zajisté pokračovat pod článkem, kde se řeší Afrika a né žabinec.
Hunter
29.1.2023 22:57 Reaguje na SlovanHunter
29.1.2023 23:03 Reaguje na HunterHunter
29.1.2023 23:16 Reaguje na HunterMajka Kletečková
29.1.2023 21:28 Reaguje na Jakub GraňákHunter
29.1.2023 21:56 Reaguje na Majka KletečkováBřetislav Machaček
1.2.2023 15:41 Reaguje na Majka Kletečkovářekl bez zábran. Do hospody u nás kdysi chodíval "papoušek" a citoval "moudra" asi z "pohádek". Sedával nakonec v koutě a mluvil už pouze sám se sebou, protože to nešlo poslouchat. Pokud k němu
náhodou přisedl někdo cizí, tak si po pár minutách
odsedl a ptal se ostatních, co je to za blba. Vy
a Hanzl mi ho až nápadně připomínáte. Příručky a
teta Wiky z vás dělá "odborníky", ale samostatně
myslet už je nad vaše mentální schopnosti.
Vladimír Kožíšek
28.1.2023 17:46Karel Zvářal
29.1.2023 14:11MU Ano, okřehek není vynález minulého století. Ten tu “byl vždycky”, tak jako doprava (formani, že), predátoři, komíny, tisíce jam s kolmými břehy, sklo… Pokud někdo ve svém dlouhém životě nestačí vnímat ty rozdíly v pojmech (kvantitě a změně poměrů), a ani se o tom nic nedočetl, je škoda času na toto oblíbené oponentské klišé reagovat.
VK A co třeba si to líp přečíst? Nezabezpečené komíny na svou striktní normu stále čekají. /https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/kareln-zvaral-architektonicke-pasti-tichy-zabijak-ptaku
BM Na blbý kecy se vykašlete.
Hu 1*
Majka Kletečková
29.1.2023 23:07Kdyby nebylo popisků, tak bych na leteckém snímku krajiny nenašla ty dva rybníky pokryté tisíci rostlinek okřehku. Díky svému zelenému povrchu úplně splývají s ostatními suchozemskými plochami.