https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karolina-sulova-a-jindriska-jelinkova-obrat-v-mysleni-je-beh-na-dlouhou-trat
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Karolína Šůlová a Jindřiška Jelínková: Obrat v myšlení je běh na dlouhou trať

25.2.2022
Tak nějak by se dal parafrázovat titulek článku, ve kterém Tomáš Havrlant rozvíjí úvahy o možnosti koexistence vlků a chovu hospodářských zvířat v naší krajině. Inspirací mu bylo konstatování Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, že škody způsobené vlkem meziročně klesly. Oceňujeme, že se autor tématu dlouhodobě věnuje. Z dostupných dat dělá ovšem nepřehledný mix, který je směsí faktů a jejich velmi volné interpretace. Pár krátkých upřesnění uvádíme níže.
 
Začněme titulkem. „Obrat ve vývoji škod způsobeným vlkem se nekoná“. To ani nikdo netvrdil. Tisková zpráva AOPK ČR, na kterou autor odkazuje, pouze konstatuje, že se meziročně snížil počet útoků vlků na hospodářská zvířata a klesly i náhrady škod. O obratu ani slovo.

To, že někteří chovatelé škody ani nehlásí, je zřejmě fakt, to má autor pravdu. Důvodem je v některých případech podle informací AOPK ČR to, že nemají registrované chovy a zvířata chovají v rozporu s plemenářským zákonem. Podle platného zákona č. 115/2000 Sb. o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými druhy však není legalita chovu podmínkou pro uznání nároku na náhradu škody. Zůstává tak zcela v kompetenci krajského úřadu, zda by nárok na náhradu škody poškozenému uznal či nikoli. V některých případech pak chovatelé škodu nehlásí proto, že je pro ně celý proces administrativně náročný a nestojí jim náhrada za to. Připravovaná novela zákona by měla oba tyto aspekty řešit.

Jsme rádi, že autor chovatelům doporučuje, aby svá stáda proti útoku velkých šelem zabezpečili. Neméně klíčové je, aby zabezpečení bylo funkční – elektrický ohradník byl stále připojený na zdroj energie o dostatečném výkonu, pastevecký pes byl s ovcemi socializovaný, byl s nimi stále v ohradě atd. Tomu, že zabezpečení stád funguje, pokud se správně provozuje, nasvědčují i zkušenosti tuzemských chovatelů. Důležité je, aby si vlci nezvykli chodit do ohrad, v ideálním případě aby vlk dostal při pokusu o překonání oplocení od elektriky ránu. Když si postavíte plot nebo pořídíte alarm, také se staráte o to, aby v plotě nebyla díra a alarmu se nevybila baterie. Je nutné kontrolovat, zda je ohradník postaven dobře, zda nedochází ke ztrátám napětí, zda je neporušený, uzavřený, zda na oplocení nejsou slabá místa, nebo vyvýšeniny poblíž, které by pomohly vlku ke skoku, atp. Jedná se o aktivní lidskou práci s mechanismem, který má chovateli pomoci ochránit svá zvířata před vysoce inteligentním vrcholovým predátorem, který má dost času na to, aby našel způsob, kudy a jak se ke zvířatům dostat.

Ano, získat dotaci z Operačního programu Životní prostředí je administrativně náročné. Nicméně v danou chvíli to byl jediný nástroj, který šlo využít. Proč nebyla vůle pro to, zvolit jiný jednodušší, je třeba se zeptat především na Ministerstvu zemědělství. Pokud se nyní Ministerstvu životního prostředí podaří najít jiný zdroj, který pokryje i vícenáklady, jak AOPK ČR dlouhodobě navrhuje, bude to krok správným směrem. Na tom se s autorem shodneme. Jen tak na okraj – například na Slovensku či Polsku chovatelé hospodářských zvířat žádnou státní dotaci na zabezpečení stád získat nemohou.

Podíváme-li se do statistické ročenky, vidíme, že počty chovaných ovcí od roku 2015 skutečně klesly. Ovšem klesly i tam, kde žádné škody vlkem hlášeny nebyly – třeba v Pardubickém kraji. Naopak v Královéhradeckém se počty ovcí drží zhruba na úrovni roku 2015. Klesají ovšem například i počty prasat, kde vlk rozhodně není limitujícím faktorem. S čísly se dá hrát opravdu různě.

Diskuse se bohužel posunula do roviny vlk versus chovatelé hospodářských zvířat. Je tu ještě jeden aspekt – více než 90 % vlčího jídelníčku tvoří přemnožená spárkatá zvěř. Ta škodí zemědělcům a brání přirozené obnově lesa. Tady může návrat vlků zcela jistě prospět, nebo alespoň pomoci ve snaze dosáhnout přijatelnějších stavů zvěře. A právě proto hledáme cesty, jak koexistenci rozumně využívaných pastvin, které naše krajina potřebuje, aby nezarůstala, tak velkých šelem, zajistit.

A na závěr připomenutí. Vlk je chráněn naší i evropskou legislativou, emoce jeho návrat vyvolává všude. U nás je možno při opakovaných útocích na hospodářská zvířata udělit výjimku z jeho ochrany a problematické zvíře z přírody odstranit. Vytýkat státní ochraně přírody, že se snaží naplňovat zákon a označovat to za umanutou obhajobu vlků je asi tak stejné, jako obviňovat policii, že dbá na dodržování dopravních předpisů.


reklama

 
foto - a Jindřiška Jelínková Karolína Šůlová
Karolína Šůlová a Jindřiška Jelínková
Autorky jsou pracovnice Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (43)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

re

regis24

25.2.2022 07:10
Pouštíte se na tenký led s těmi vylhanými čísly a tvrzeními.
Můžete uvést zdroj který potvrdí tato vaše tvrzení:
"Je tu ještě jeden aspekt – více než 90 % vlčího jídelníčku tvoří přemnožená spárkatá zvěř. Ta škodí zemědělcům a brání přirozené obnově lesa."
Kde je zvěř přemnožená, čím a jak to doložíte? Čísla která to dokazují? Nebo máte jen vaše domněnky a keci Jarka Bláhy?
A teď ta procenta, to je větší sranda. Ještě vloni AOPK a Duha svorně tvrdili, že vlčí potravu tvoří z 98% volně žijící zvěř. Bez důkazů, prostě jste to tvrdili. Dneska už je to jen přes 90%. A nedávno v článku zde na Ekolistu bylo napsáno, že vlk ulovil 2 laně (volně žijící zvěř) a 11 koz a ovcí (domácí zvířata). Mohu prosím znát ten vzoreček výpočtu, ze kterého vyjde, že ty 2 laně jsou více než 90%?
Odpovědět
Pe

Pepa

25.2.2022 07:24 Reaguje na regis24
Vylhana čísla to nebudou, možná to je odhad. Složení jídelníčku se velmi jednoduše zjisti z trusu, to jedna z činnosti vlci hlídky.
Přemnožení sparkate nebo černé se pane zjisti porovnáním pravidelně reportovaneho stavu, které zjisti myslivec.
Odpovědět
Hu

Hunter

25.2.2022 07:44 Reaguje na Pepa
A jak je definováno přemnožení?
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

27.2.2022 05:59 Reaguje na Hunter
asi stejně jako že vlci škodí...co je definice vlci škodí či poškozují? je to jen hra se slovy. v ČR jsou desítky vlků a i z toho se můžou podělat
Odpovědět
JV

Josef Valenta

28.2.2022 11:53 Reaguje na Hunter
Definovo přemnožení pravděpobně není.Já ho po dlohých dohadech s myslivci a odboru životního prostředí definuji přiblině pro podhorskou krajinu takto: Na 80-90ha 1daněk+1srnčí nebo jelení zvěře ,černá podle škod.Vycházím podle letitých zkušeností a porady s odborníky. Když máme takový siný extrém jako je na 1200ha myslivecké honiby přez 100danků + další srnčí je viditeně přenožíno.Chce někdo tvrdit že není -at mi takový odvážlivec napíše. Josef Valenta Něchov Trhové Sviny
Odpovědět
re

regis24

25.2.2022 08:32 Reaguje na Pepa
Pepo, prosím o ujasnění. Složení trusu který sbírá Hnutí Duha v rámci monitoringu. Je možno někde vidět výsledky rozboru? Já jsem to nikdy nikdy neviděl, pouze nám předhazují tato smyšlená čísla.
Dále prosím o vysvětlení věty:
"Přemnožení sparkate nebo černé se pane zjisti porovnáním pravidelně reportovaneho stavu, které zjisti myslivec."
To je takový obecný slint, ze kterého je jasné nic. Porovnání jekého reportovaného stavu? Stavu sčítaného, stavu normovaného, nebo stavu ulovků? A jak je definováno přemnožení, které by s těch čísel podle vás mělo jít porovnat?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

25.2.2022 09:49
Všude, kde jsou momentálně vlčí smečky nikdy nebyly problémy s takzvaným
přemnožením spárkaté, snad možná vyjma černé, která se ale díky migraci
přemísťuje za potravou a momentálně je problémem v místech s kukuřičnými
poli a nikoliv v místech chudých pastvin příhraničních oblastí. Takže tady
nevidím přínos vlka v dalším snižování spárkaté, když navíc preferuje
mláďata, březí samice a menší druhy jako srnčí a mufloní zvěř. Porovnání
úbytků hospodářských zvířat je dána ale taky pracovními příležitostmi
obyvatel a poptávkou po pozemcích k výstavbě. Pokud se mi vyplatí prodat
louku na stavební pozemky a nebo se mi vyplatí víc práce v automobilce,
než chov ovcí, tak je vymalováno. Pokud mi nic jiného, než chov ovcí už
nezbývá, tak se snažím ztráty vyrovnat nárůstem počtu chovaných zvířat
a to je ten nárůst i ve vlčích teritoriích. Je jasné, že pokud už mne
to větší stádo je schopno uživit, tak se mu i více věnuji a mohu si tak
možná dovolit i psy a baču na hlídání. Problém je a bude s málochovy,
které třeba v Beskydech a na Slovensku v minulosti řešili slučováním
stádeček do velkých stád s bačou, který je pásl na hřebenech hor. Byl
placen tak, že si mohl prodat ovčí produkty(sýr, žinčicu) a měl příděl
i nějakých těch ovcí na maso. Na jaře je vyhnal na pastvu a na podzim
a nebo po pokosení luk na seno je vracel chovatelům, kteří s nimi ty
louky dopásali až do zimy. To je ale rozdíl od chovů ovcí u nás, kde
dnes pole nahradily trvalé travní porosty a vznikly obrovské pastviny
pro velká stáda. V Beskydech a jinde však zůstaly i málochovy na pár hektarech pastviny s nemožností je chránit psy a bačou. Elektrické
ohradníky budiž, ale zmatek mezi ovcemi při pouhém obcházení ohrady
vlky ovce stresuje a může skončit splašením a proražením ohrady. Pak
je otázkou jak bude AOPK řešit odškodnění, když najdou zakousnuté ovce
mimo ohradu a nebo vůbec. Chovatelé tak dobrovolně končí a pastviny
zarostou lesem. Pasekářská krajina Beskyd bude za pár let minulostí.
Odpovědět
JG

Jan G.

25.2.2022 11:27
Lži pocházejí jak od Havrlanta, tak od tohoto Vašeho diskuzního kroužku. Když se člověk podívá do historie diskuzí zde, jsou to pořád ti samý "odborníci na vše" co rozdávají rady, ale ve skutečnosti jedna lež za druhou. Není problém se podívat na data českého statistického úřadu, kde k tomu velkému úbytku ovcí došlo. Královehradecký kraj, kde jsou největší škody od vlků - stav ovcí v roce 2016: 15 062ks, 2021: 15 734ks. Tak kde jsou ti stovky končících chovatelů z Broumovska a úbytek tisíce ovcí? Překvapivě tam, kde k vlčím útokům téměř nebo vůbec nedochází Plzeňský kraj 2016: 17 805ks, 2021: 13 973, Pardubický kraj - 2016: 12 088, 2021: 9 924, Praha a stř. 2016: 25 695, 2021: 20 994, Liberecký 2016: 17 640, 2021: 11 993, atd... Havrlant píše jaké na Broumovsku krize a jak vlci můžou za úbytek ovcí a ve skutečnosti jsou ty úbytky v oblastech, kde kolikrát ani vlci nejsou. Mám spoustu známých chovatelů a ti co skončili v posledních letech s ovcemi většinou přešli na masný skot, ale ne kvůli vlkům ale kvůli situaci na trhu, protože neměli pro ovčí maso a vlnu odbyt. Neustále tady ukazujete jak obrovský máte z vlků mindrák a už nevíte co vše by se na ně mohlo svést. Neříkám, že ke škodám nedochází a chápu, že je to pro některé chovatelé těžké, ale odklon od chovu ovcí je celosvětový a děje se tak už desítky (možná stovky) let a svalovat to na vlky je ubohost.
Odpovědět
Hu

Hunter

25.2.2022 11:44 Reaguje na Jan G.
Bagatelizace reálných zkušeností a manipulace s výkladem čísel je klasická ukázka praktik ekofanatiků. Holt asi vlci ty ovce nežerou :-):-):-).
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

25.2.2022 12:34 Reaguje na Hunter
A nebo vaše ignorace reality a zveličování problému s vlky, protože si chcete zabouchat? :-)
Odpovědět
Hu

Hunter

25.2.2022 14:18 Reaguje na Petr Eliáš
Popravdě, odstřel vlka mě vůbec nelaka, davam přednost velkým kočkám.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

27.2.2022 06:01 Reaguje na Hunter
asi jste si neuvědomil, že míříte na obě strany fanatiku
Odpovědět
Hu

Hunter

27.2.2022 10:59 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Proc bych mel byt fanatik? Protože zastávám nazor ze je nejvyšší čas regulovat povulaci vlka?
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

25.2.2022 12:34 Reaguje na Jan G.
Taky jsem jim to tu minule psal, ale bohužel. U místních ,,odborníků,, je to jak házet perly sviním. :-)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.2.2022 15:52 Reaguje na Petr Eliáš

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
PE

Petr Eliáš

25.2.2022 15:54 Reaguje na Karel Zvářal

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.2.2022 15:56 Reaguje na Petr Eliáš
A ty jo, Nezvale?-)))
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

26.2.2022 06:32 Reaguje na Karel Zvářal

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.2.2022 08:39 Reaguje na Petr Eliáš

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
PE

Petr Eliáš

26.2.2022 09:34 Reaguje na Karel Zvářal
Tak raději si dávej pozor aby ses tu zase nezesměšnil, jako s tím olovem. Praktiku. :-)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.2.2022 09:45 Reaguje na Petr Eliáš
Jako s tou mrtvou labutí naládovanou broky, které měla pěkně seřazené v jícnu už od zobáku, že?-)) Mě publikovaný fejk nestačí, jako rebel od přírody vždy zapojím vlastní kebuli, narozdíl od jiných...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

25.2.2022 16:22 Reaguje na Jan G.
Nechci se už dál přít o čísla, protože důvody popisuji výše a ano,
je to i tím, že masný skot je pro některé ve vnitrozemí větší terno.
Je, ale jen do doby, než budou muset stavět i ty ploty proti vlkům
i tam. Proč si myslíte, že v Alpách vlkům pšenka nekvete? "Milky"
by z nich nebyly nadšené a tudíž ani chovatelé a tak nijak po vlku
netouží, ale spíše naopak. Za jedenáct koz ho označí za určeného
k odstřelu a pokud ho někdo nedovezl k Prostějovu, tak sem doběhl
pro sebevraždu, než aby tam nebyl zastřelen. Jiný přístup, jiné
počty vlků, ovcí, hovězího i škod. U nás ve vnitrozemí to dopadne
jednou stejně, až napadne jezdeckého koně za miliony a nebo taky
čivavu ministerské paničky na okraji Prahy. Pak vám zbude vlhký
sen o divočině ve zdejší kulturní krajině s vlky a pro opravdu
divoké vlky tu místo nezbude taky. Naučit je strachu z člověka,
ohrad a dobytka je základ i jeho přežití jako nekonfliktního
zvířete tolerovaného chovateli a nakonec i nezmanipulovanou
širokou veřejností. Pamatujte na má slova, že prvá tragédie
spustí lavinu , která smete nakonec všechny vlky do jednoho
a bude to pouze díky takovým zaslepencům, kteří jsou proti
jejich "výchově" k plachosti a nikoliv té dosavadní naprosté nedotknutelnosti. Generace od generace budou čím dál více méně
plaší a nakonec to může opravdu dopadnout tragicky.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.2.2022 09:49 Reaguje na Břetislav Machaček
O těch Alpách jste se mohl více rozepsat. Rakušáci jsou sami proti sobě, když tam vlky nechtějí. Hrozí to, co u nás, že budou jejich krásné lesy totálně sežrány přemnoženou spárkatou. A také by tam mohli pustit toho kůtovce, aby bylo více dřevní hmoty k hnilobným rozkladům. Ale oni se spoléhají na dvounohé lesní inženýry, což je trapné, dávno překonané! To není ekologický přístup. Prostě by to chtělo odborný dohled, nejlépe nějakého osvětleného veterináře...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

26.2.2022 10:56 Reaguje na Karel Zvářal
Co taky chtít od takových odborníků z DUHY a těch
zdejších vlkomilů, kteří ty příručky znají z paměti
a už jim nezbylo v mozku místo na přemýšlení. Zase
je to docela dobrá zábava číst ty jejich výplody
a zoufalé obhajováni neobhajitelného. Bohužel ona
se opět opakuje situace jako s jinými predátory
a pouze děkuji bohu, že jsem žil v době rozumu a
nikoliv v době emocí a EKOfanatismu nahrazujícího
logické myšlení a zkušenosti předků. Negace všeho
minulého je novou modlou a to se vším všudy i přes
mrtvoly. Kdo pochválí předky je zpátečník a tak
je třeba vše minulé obrátit naopak v zájmu nové
EKOrevolučnosti. Malost a hloupost se schovává
za vzdělanství s absencí skutečné vzdělanosti.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.2.2022 11:11 Reaguje na Břetislav Machaček
Jj, minimalismus je dnes v módě. Kdysi šel dokument o jednom řediteli s copem, který pyšně vystavoval své umělecké "dílo": betonový kvádr a krychli. Dodnes nezapomenu, jak mi spadla brada a vibrovala bránice, když jsem se dozvěděl, že je to Král a Královna. Takže platí to, co jsem psal již vícekrát: čím hloupější, tím lepší...

A ten směr "od stěny ke stěně" mluví sám za sebe. Každý extrém je škodlivý, jak snaha o vyhubení predátorů, tak jejich absolutní ochrana . Prostě ten kompromis - ač je to pro mnohé sprosté slovo, je nutný, má-li alespoň něco malého a bezbranného v té přírodě přežít. A jsem také rád, že dobu "tehdy a dnes" mohu porovnávat a udělat si svůj závěr. Ne vše nové je pokrok, ne vše staré bývá přežité.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

26.2.2022 00:13 Reaguje na Jan G.
Na tom odklonu od chovu ovcí něco je. Už i můj známý chovající na svých pastvinách na Novohradsku okolo stovky ovcí nedávno zalitoval, že si místo ovcí nevybral masný skot. Přitom v okolí jeho hospodářství zatím žádní vlci nebyli zaznamenáni. Mívá ale problém s velkými ztrátami na jehňatech, protože mu je likvidují těsně po narození lišky.

Ty statistické údaje ČSÚ jsou opravdu zajímavé! Bylo by možné zde uvést odkaz na zdroj?
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

26.2.2022 06:31 Reaguje na Majka Kletečková
Je to na čsú třeba zde:

https://www.czso.cz/csu/czso/soupis-hospodarskych-zvirat-k-1-4-2020
Odpovědět
HH

H H

27.2.2022 05:09 Reaguje na Petr Eliáš
Mám obavy ,že jak dámy ve svém článku tak Vy jste se dopustili ve své úvaze („o neklesajícím stavu ovcí v Královehradeckém kraji“) drobné chybičky. Všimněte si drobné poznámky u té statistiky (vlevo dole) pouze ze zemědělského sektoru. Zjednodušeně lze říci ,že ČSÚ „sčítá“ ovce u zemědělských subjektů. Bohužel nezanedbatelné množství ovcí je (bylo) v držení „drobnochovatelů či hobby chovatelů“ a ti do těchto čísel ČSÚ vůbec nepromlouvají.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

27.2.2022 19:41 Reaguje na Petr Eliáš
Díky!

Pro mne jsou to překvapivá čísla. Ukazují, že pro většinu chovatelů ovcí ze zemědělského sektoru zřejmě vlk zatím nepředstavuje závažný problém.
Odpovědět
HH

H H

28.2.2022 05:44 Reaguje na Majka Kletečková
Jako že doopravdy ?
Pro vás, nepříliš povedená statistika, která nicméně vykazuje setrvalý pokles stavů ovcí je důkazem: že „ pro většinu chovatelů ovcí ze zemědělského sektoru zřejmě vlk zatím nepředstavuje závažný problém.“ ?
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

1.3.2022 00:10 Reaguje na H H
Statistické údaje mluví ve prospěch hypotézy, že „pro většinu chovatelů ovcí ze zemědělského sektoru vlk zatím nepředstavuje závažný problém.“
Při srovnání roku 2021 s rokem 2016 došlo v zemědělském sektoru k významnému poklesu stavu ovcí v krajích, kde se vlci vyskytují jen sporadicky nebo vůbec. V krajích, kde se vlci vyskytují častěji, k významnému poklesu stavu ovcí v zemědělském sektoru podle ČSÚ nedošlo. Tyhle statistiky nahrávají hypotéze, že za poklesem počtu ovcí v zemědělském sektoru stojí jiné - významnější faktory než návrat vlků.
Odpovědět
HH

H H

1.3.2022 05:06 Reaguje na Majka Kletečková
No tak „hypotézy“ lze vytvářet všelijaké.
Ale, když kouknete na aktuální mapu výskytu vlka (např.: Škody vlkem na hospodářských zvířatech meziročně klesly. Nová mapa ukazuje, kde je třeba stáda zabezpečovat (navratvlku.cz) ), není kraj který by nebyl přítomností vlka postižen. Tudíž asi nelze vytvářet „hypotézy“ na základě úbytku ovcí v jednotlivých krajích s přítomností nebo nepřítomností vlků.
Taktéž čísla ČSÚ je třeba brát trochu s rezervou, metodika sběru dat je řekněme trochu úsměvná, nezávazný dotazník (Nijak neověřovaný. Když na něj neodpovíte následuje telefonát úřednice ČSÚ, která vás zpravidla zastihne v nejméně vhodnou dobu a odbudete jí slovy „nemám na vás teď čas napište si tam co chcete“. Co za čísla doplní úřednice v případě, že se nedovolá nebo nedohledá tel. číslo netuším.). Jak již bylo zmíněno, ČSÚ eviduje zemědělské subjekty dle jejich sídla a neověřuje kde se zvířata nacházejí. Asi i vám je jasné že sídlo firmy nemusí nutně korespondovat s „místem (krajem) pobytu“ ovcí. A opravdu nezanedbatelná část ovcí je v držení drobných chovatelů, kteří v těchto číslech nejsou a zároveň jsou nezranitelnější částí (z pohledu útoků vlků).
Tudíž čísla ČSÚ lze asi využít ke konstatování trendu o poklesu stavu ovcí v ČR (obzvláště když ty čísla korelují s klesajícími čísli v KU /Kontrola Užitkovosti/ a ovcí na které je pobírána dotace. Což jsou čísla, která podchycují pouze část populace ovcí, ale jsou poměrně přesná a taktéž vykazují klesající trend).
A snažit se o hypotézy po jednotlivých krajích není asi správné. Malá a nepřesná data na straně ČSÚ, ale i na straně výskytu vlka (aktivita vlčích hlídek, hlášení nehlášení škod atd.)
Hypotéz, co stojí za poklesem počtu ovcí v ČR opravdu můžeme vytvořit celou řadu, ale dá se předpokládat, že výskyt vlka na to bude mít vliv (dost možná nezanedbatelný).
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

1.3.2022 12:26 Reaguje na H H
Údaje publikované Českým statistickým úřadem interpretuji jinak než Vy. To mi nebrání v ocenění tohoto Vašeho komentáře za to, že obsahuje dobré argumenty a vybízí k zamyšlení. Dík za doplňující poznámky k pozadí oficiálních dat citovaných autorkami článku a některými čtenáři ekolistu včetně mne!

Mohl byste, prosím, uvést odkaz na zdroj týkající se klesajících čísel v „... KU /Kontrola Užitkovosti/ a ovcí na které je pobírána dotace.“?
Odpovědět
HH

H H

2.3.2022 05:06 Reaguje na Majka Kletečková
KU - https://schok.cz/ovce/vysledky-ku/vysledky-ku-ovci-podle-plemen/
Ten strmý propad počtu ovcí v KU samozřejmě nemá „na svědomí“ pouze vlk, je tam ve hře více faktorů.

Počty ovcí, na které je čerpána dotace, nevím narychlo najít. Někde jsem to zahlédl v tištěné publikaci, taktéž sestupná tendence. Zkuste kouknout na portál SZIF, tam to snad někde bude.

Odkaz na trochu „věrohodnější“ počty ovcí z centrálního registru (taktéž sestupná tendence):chrome-extension://efaidnbmnnnibpcajpcglclefindmkaj/viewer.html?pdfurl=https%3A%2F%2Fwww.cmsch.cz%2Fgetattachment%2FEvidence-a-oznacovani-zvirat%2FSTATISTIKY-UE%2Fstatistiky_ue_ovce.pdf.aspx%2F%3Flang%3Dcs-CZ&clen=181519&chunk=true
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

4.3.2022 01:01 Reaguje na H H
Děkuji za odkazy!
Odpovědět
re

regis24

26.2.2022 07:31 Reaguje na Majka Kletečková

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

26.2.2022 11:02 Reaguje na regis24
Jó to platí jenom v pohraničí a na vlky. Mým přáním
jsou vlci u Kletečkové a v okolí velkých měst ve
vnitrozemí. To se teprve ukáže, jak jim Kletečková
a jiní vlkomilové fandí. Když teče krev z cizího,
tak je to hezké, ale z vlastního to bolí a je to
problém nutný "nějak" řešit. A na to budu zvědav!
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

27.2.2022 05:56 Reaguje na Majka Kletečková
Poraďte svému známému ať si pořídí pastevecké psy nebo lépe zabezpečí stádo ohradníky. Pokud má velké ztráty od lišek jak potom budou vypadat ty ztráty od vlků proti kterým je zabezpečení chovaných zvířat podstatně těžší.
Jinak největší ztráty na čerstvě narozených jehňatech mají chovatelé od přemnožených ale neustále chráněných a podle ochranářů neustále "kriticky ohrožených" krkavců. U nás se krkavčí nálety na pastviny s čerstvě rozenými jehňaty za útoky lišek nevydávají.
Odpovědět
HH

H H

27.2.2022 09:52
Měl bych prosbu, zda lze touto cestou požádat, nevím, jestli autorky článku tuto diskuzi sledují popř. jestli redakce? Bylo by možné trochu „rozvést“ tvrzení (tuším že jsem se s ním již setkal vícekrát), že více než 90 % jídelníčku vlka tvoří spárkatá zvěř (viz. Předposlední odstavec článku). Předpokládám, že je to na základě nějaké studie, bylo by možné to „ozdrojovat“ či uvést více detailů (typu kdo byl zadavatelem studie, kdo ji vykonal, použitá metodika, vstupní data atd.)?
Děkuji
Odpovědět
re

regis24

27.2.2022 14:12 Reaguje na H H
Tohle se nedozvíme. Je to pouze jejich tvrzení. Monitoring velkých šelem probíhá v ČR již několik let, monopol na to má Hnutí Duha které na tuto činnost čerpá každý milióny korun grantů a dotací. Výsledek rozboru nikdy žádný nebyl zveřejněn, stejně jako třeba rozbor DNA jedinců vlka uhynulych na našem území.
Prostě veřejnosti schválně nic neukazuji.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

27.2.2022 18:52 Reaguje na H H
Autorky z čísel již trochu ubraly. Ještě nedávno to bylo 98%.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

3.3.2022 23:11 Reaguje na H H
Ekolist sleduji od poloviny roku 2020 a za tu dobu jsem nabyla dojmu, že komentáře pod články autorů nepatřících do pracovníků redakce většinou nikdo z redakce ekolistu nečte, asi to nestíhají. Protože mne také zajímá, na základě jakých zdrojů většina odborníků přes vlky čerpá tvrzení, že více než 90 procent jídelníčku vlka u nás ve střední Evropě tvoří spárkatá zvěř, napsala jsem dotaz redakci ekolistu a přišla mi od šéfredaktora tato odpověď:

Dobrý den, přeposlal jsem paní Šůlové Váš mail, zde je její odpověď.
Hezký den
Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz


Dobrý den,
Vycházíme především z:
1) velké německé studie naší partnerské instituce (Senckenbergova muzea přírodních věd v Görlitz), která provedla robor 8781 vzorků vlčího trusu během 19 let. Podíl hospodářských zvířat na biomase trusu tvořil 1,6 %. Prostředí a životní podmínky jsou v Německu podobné jako u nás, stejně tak sdílíme středoevropskou nížinnou populaci vlka, proto se výrazně nebudou lišit ani jeho potravní nároky na našem území. https://www.dbb-wolf.de/Wolf_Steckbrief/portrait

2) potravní analýzy provedené v rámci projektu OWAD v letech 2018-2020. Podíl biomasy hospodářských zvířat byl 4,1 % na 257 vzorcích. Podrobnosti naleznete v závěrečném reportu projektu zde: https://owad.fzp.czu.cz/dl/93620?lang=cs. V navazujícím projektu OWADIS probíhá potravní analýza rovněž, výsledky budou po skončení projektu.

3) z analýzy 176 vzorků vlčího trusu, kterou provedli Duľa a Kutal (expertní zpráva, 2019) v letech 2014-2018 na území ČR a pohraničí. Z analýzy vyplývá, že hlavní složkou potravy vlka jsou divoce žijící kopytníci, kteří tvoří až 96,95 % zkonzumované biomasy. Domácí zvířata tvořila pouze 0,19 % zkonzumované biomasy. Další podrobnosti k potravní analýze naleznete v Programu péče o vlka v kapitole 4.3.4.

Ke genetice uvádíme základní informace zde: https://www.navratvlku.cz/o-vlkovi-genetika/, případně se můžete obrátit na pracoviště Přírodovědecké fakulty: https://vertebrata.natur.cuni.cz/products/hulva-pavel/ či se rovnou začíst do studie Wolves at the crossroad: Fission-fusion range biogeography in the Western Carpathians and Central Europe (https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1111/ddi.12676). Ta mimo jiné popisuje, že se na našem území setkávají dvě populace vlka, bez známek hybridizace se psem: středoevropská nížinná a karpatská populace. Na jihu České republiky se také mohou vyskytnout zvířata z italsko-alpské a balkánské populace.

AOPK ČR se snaží poskytovat transparentně veškerá data, která může, např. už třetím rokem zveřejňuje podrobné statistiky škodních událostí. Data, která jsou součástí grantových výzkumů, musí být obvykle prezentována řešitelem nejprve formou odborného článku v recenzovaných časopisech.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

4.3.2022 01:06 Reaguje na H H
Jsem ráda, že jste upozornil na to, že citované údaje ve statistické ročence se týkají pouze zemědělského sektoru a nezahrnují tedy drobnochovatele hákující ve fabrikách nebo hobby chovatele.

Čísla ČSÚ chápu tak, že to nejsou přesné počty, ale jen kvalifikované odhady, které kolem skutečných počtů zvířat s nějakou variabilitou oscilují. Pokud by se metodika získávání těchto odhadů od roku 2015 nezměnila, tak by ta čísla měla mít dobrou vypovídací schopnost ohledně trendů v čase tj. ohledně toho, že PŘI POROVNÁNÍ ROKŮ 2015 A 2021 DOŠLO K VÝRAZNÉMU ÚBYTKU OVCÍ V PARDUBICKÉM KRAJI, zatímco V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI SE STAV PRO OBA POROVNÁVANÉ ROKY VÍCEMÉNĚ NEZMĚNIL. Královéhradecký kraj zahrnuje oblast Broumova a je považován za kraj, kde jsou, podle mého názoru, pociťovány největší problémy spojené s návratem vlků v ČR. Pardubický kraj patří naopak ke krajům, kde si chovatelé na vlky nestěžují a nejsou tam vlci skoro vůbec zaznamenáváni.

„ČSÚ eviduje zemědělské subjekty dle jejich sídla a neověřuje, kde se zvířata nacházejí. ... sídlo firmy nemusí nutně korespondovat s „místem (krajem) pobytu“ ovcí.“

To je vážný argument. Možná má většina nebo třeba největší chovatelé se sídlem firmy v Pardubickém kraji své ovce v Královéhradeckém kraji a zároveň většina chovatelů či největší chovatelé se sídlem firmy v Královéhradeckém kraji mají své ovce v Pardubickém kraji. Pokud by to byla pravda, tak by Břetislava Machačka sotva napadlo „Pokud mi nic jiného než chov ovcí už nezbývá, tak se snažím ztráty vyrovnat nárůstem počtu chovaných zvířat, a to je ten nárůst i ve vlčích teritoriích.“
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist