Tomáš Havrlant: Obrat ve vývoji škod způsobených vlkem se nekoná
Pominu skutečnost, že v současnosti není otevřená žádná možnost k podávání projektů na čerpání dotací (mimo krajský program KHK). Teprve se připravují dotační programy na pokrytí investičních nákladů na realizaci preventivního zabezpečení stád, a to prostřednictvím Operačního programu Životní prostředí (OPŽP 2021 – 27), kde bylo dosaženo shody na snížení limitu pro poskytnutí podpory ze stávajících 100 tis. na 50 tis. Kč, což v budoucnu umožní čerpání podpory na preventivní opatření vyššímu počtu žadatelů.
Poslední čísla s nadějí na zlepšení situace kolem vlků dále upřesňuje hlavní garantka Programu péče o vlka obecného z roku 2020.
„V uplynulém roce jsme zaznamenali o 48 útoků na hospodářská zvířata méně a celková výše vyplacených náhrad se snížila o více než 850 000 Kč oproti roku 2020. Na mnoha místech republiky preventivní opatření dobře fungují a po jejich zavedení či vylepšení chovatelé nemají žádné škody,“ komentuje statistiky Jindřiška Jelínková, vedoucí oddělení druhové ochrany živočichů z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Když se podíváme na oficiální tabulky škod na stránkách navratvlku.cz, tak opravdu můžeme za rok 2021 vidět méně útoků, než v roce 2020.
To ale rozhodně nic nevypovídá o dobré práci AOPK v oblasti poradenství a prevence škod a o fungování preventivních opatření.
Nechci zásadně zpochybňovat uvedená čísla. Je sice trochu divné, že například v roce 2019 nebyly žádné zraněné ovce a v roce 2020 jich bylo 119, ale to může být měnící se metodikou. Z vlastní zkušenosti také vím, že někteří chovatelé nechtějí škody z různých důvodů stále častěji hlásit.
V podobné situaci byli zastánci vlků prakticky ve všech státech Evropy, kde se pod kuratelou státu a Evropské komise vlci rozšiřují na nevhodná území. Uvedu jen několik příkladů jejich špatného odhadu vývoje.
První může být příklad Švýcarska, kde se počty vlků a výše škod dá porovnat s naší republikou.
Spolek propagující rozšiřování vlků Gruppe Wolf Sweiz (GWS) po zveřejnění statistiky o počtu zabitých hospodářských zvířat vlky ve Švýcarsku za rok 2019, která ukazuje pokles oproti roku 2018, s nadšením sděloval: „Rozšířený dojem, že vlci zabíjejí stále více hospodářských zvířat a že ochrana stád je stále obtížnější, je zavádějící. Statistické vyhodnocení počtu vlků a útoků na hospodářská zvířata dokazuje účinnost ochrany stáda.“
Tuto tiskovou zprávu, která je podobná nedávné zprávě AOPK, zveřejnili 19.6.2020.
K jejich zděšení se hned následující rok počet obětí takřka zdvojnásobil a dosáhl rekordní výše.
Kvůli neudržitelnému vývoji 30.6.2021 oznámil Spolkový úřad pro životní prostředí (Bafu): „Regulace vlčích smeček je povolena od 10 zabité ovce nebo kozy u zabezpečených stád a od 15 zabitých zvířat u nechráněných stád, případně po zabití tří koní nebo skotu.“
Podobná je situace v Německu. Od roku 2019 se počet vlčích území (smečky, páry a jednotlivá zvířata) zvýšil v Německu o 12 procent, ale počet zabitých zvířat se navýšil o 37 procent. Některé státy do této statistiky zavádějí jen zvířata způsobilé pro kompenzační platby (vlk překoná ochranná opatření, která jsou stanovena jako minimální standard).
Ochránci vlků přesto jásají, protože v roce 2020 v Sasku poprvé od „návratu vlků domů“ klesl počet zabitých domácích zvířat. Ale za cenu, že od prvních útoků vlků klesl počet chovaných ovcí ze 143 710 ks na necelých 60 000 ks, na neuvěřitelných 41 % původního stavu.
V Braniborsku, po frustraci ze schopnosti vlků překonávat doporučené ochranné zařízení a obcházet pastevecké psy, dokonce Braniborský svaz farmářů vyzval vládu k radikální změně přístupu. Požadují, aby vláda zastavila všechny programy na ochranu hospodářských zvířat a místo toho umožnila ochranný lov vlků podle skandinávského vzoru. "Chováme stále ostřejší psy a stavíme vyšší a vyšší ploty, ale to vlka nezajímá, když má hlad," argumentuje Frank Michelchen, zmocněnec pro vlky a ekologický zemědělec z Leibschu ve Spreewaldu. "Musíme si konečně přiznat, že jedinou fungující ochranou stáda je méně vlků." Jejich iniciativu „Wolf - nein danke!“, která požaduje, aby se z velkých částí Braniborska stala „WOLFS FREIEN ZONE“ (ZÓNA BEZ VLKŮ) podpořilo několik tisíc sedláků a obyvatel venkova.
Rakousko, které se snažilo najít cestu k soužití mezi vlky a pastevectvím zažívá silné rozčarování. Útoky vlků a škody na hospodářských zvířatech se v roce 2021 prudce zvýšily. Jejich počet se tak oproti roku 2020 zdvojnásobil a pastevci opouštějí horské pastviny. Například v tyrolském Oberlandu probíhají několikaleté pilotní projekty zaměřené na ochranu stád, změnu organizace pastvy a pastevecké psy. Z preventivních důvodů se pokusné pastviny nacházejí v turisticky nepříliš frekventovaných oblastech. Státní instituce uvádí první výsledky s rozpaky. Útokům vlků se nedaří zabránit a dochází k enormnímu nárůstu nákladů na pasení ovcí o více než 400 procent a výrazně zvýšenému zatížení nejen pastevců, ale i manažerů a jejich pomocníků. Odklon od volně se pasoucích ovcí má také negativní dopad na dobu krmení, přírůstek hmotnosti a přenos nemocí. Ukázalo se, že ani zkušený ovčák a pastevecký pes nezvládne ochranu před vlky sám.
Podobně se můžeme podívat na vývoj ve Francii, kde se vlci přizpůsobili ochraně stád a pasteveckým psům a 95 % úspěšných útoků je na zabezpečená stáda.
Neudržitelnost současného přístupu k ochraně vlků řešili i ministři zemědělství zemí EU, kteří jednali o problémech s vlky na Radě pro zemědělství a rybolov 15.11.2021 v Bruselu a vyzvali Evropskou komisi k řešení tohoto problému.
O obrovských problémech s vlčí populací napříč Evropou jednal na půdě Evropského parlamentu 10.ledna roku 2022 v Bruselu také Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova, kterému předsedá německý poslanec Norbert LINS. Mimo jiné navrhuje přepracování Směrnice o stanovištích z roku 1992 kvůli odlišnému stavu oproti době přijetí. „Populace velkých šelem vedou ke konfliktům s venkovským životem a zemědělstvím, které je třeba vyhodnotit a řešit. Kromě vlivu na cestovní ruch způsobují velké šelmy škody v zemědělství, především chovatelům hospodářských zvířat. Někteří zemědělci se dokonce rozhodli ukončit svou zemědělskou činnost kvůli přetrvávajícím útokům velkých šelem na jejich hospodářská zvířata, které v některých členských státech EU vedly nejen ke ztrátě pracovních příležitostí, ale i k migraci z venkova do měst.“
Ještě bych se chtěl krátce dotknout informaci o možnosti podání žádostí o dotace na preventivní opatření proti útokům vlka v OPŽP 2014-2020.
Rozhodně to nepovažuji za úspěch AOPK. Spíše je to velká blamáž ze strany úředníků, kteří navrhovali tento finanční nástroj pomoci chovatelům.
Osobně doporučuji všem chovatelům v oblastech s vlčí přítomností (brzo to bude prakticky celá republika), aby využili všechny možnosti financování a snažili se co nejvíce zabezpečit svá stáda a znepříjemnit vlkům útoky. Nemohou ale doufat, že tím získají klid.
Nutit zoufalé farmáře k podávání žádostí přes tento nevhodný program však byla chyba odpovědných pracovníků. Velká administrativní náročnost a limitující podmínky odradily většinu postižených chovatelů. Jak uvádí sama AOPK, v rámci 8 výzev za celé období bylo podáno jen 135 žádostí. Z těchto 135 žádostí jich bylo celkem 44 staženo žadatelem nebo nesplnilo podmínky. Z projektů vyčnívají dva, které jsou personálně propojené. Projekt číslo CZ.05.4.27/0.0/0.0/17_058/0006131 Hnutí DUHA "Soužití s velkými šelmami v České republice" za 7 585 184 Kč (mimo jiné projekt financuje... komplexní osvětově-vzdělávací kampaň, která je nezbytnou potřebou pro pozitivní přijetí velkých šelem veřejností a zvýšení tolerance k atraktivním, ale zároveň konfliktním druhům šelem.) a Mendelova univerzita v Brně podala projekt číslo CZ.05.4.27/0.0/0.0/20_139/0012815 "Preventivní opatření před útoky velkých šelem a jejich monitoring" za 8 856 832,76 Kč.V rámci schválených žádostí bylo podle AOPK pořízeno celkem 24 pasteveckých psů.
Porovnejte s Francií, která má asi pětinásobek vlků, ale stát podpoří ročně cca 5000 pasteveckých psů a 2790 smluv na ochranu stád.
Všechny tato čísla působí ještě větší rozpaky, když si uvědomíme, že v České republice bylo k roku 2020 registrováno 4 145 chovatelů ovcí a 1 563 chovatelů koz. Vzhledem k tomu, že se zvyšuje počet útoků na dobytek, tak je mezi žadatele potenciálně nutno započítat také 12 005 chovatelů skotu.
Věřím, že se podaří realizovat naši dohodu s Ministerstvem životního prostředí, které připravilo návrh nového národního dotačního programu zacíleného na zajištění prevence vzniku škod na stádech, ohrožených návratem vlků do české krajiny. Program má pomoci hlavně drobným hospodářům k realizaci preventivních opatření. Především pak všem hospodářům ulehčit od (více)nákladů nezbytných k zajištění péče o hospodářská zvířata v oblastech s výskytem vlka, kde je nezbytná častější kontrola chovaných zvířat, údržba ochranných opatření nebo péče o pastevecké psy.
Vidím to jako vstřícný krok ze strany MŽP, který pomůže zpomalit rychlé snižování početního stavu ovcí v ČR.
Početní stavy ovcí totiž klesly od počátku rekolonizace vlčí populace za posledních šest let z 231 694 kusů v roce 2015 na 183 145 kusů v roce 2021. Ubylo neuvěřitelných 48 549 ks. To je pokles o 21 %! Pokles stavu ovcí se stále zrychluje, mezi roky 2020 a 2021 se snížily stavy o dalších 10 %.
Když se vrátím na začátek mého příspěvku, tak musím konstatovat, že paní mluvčí AOPK Karolína Šulová a Jindřiška Jelínková, vedoucí oddělení druhové ochrany živočichů AOPK, s největší pravděpodobností špatně vyhodnocují statistické údaje. Z dlouhodobého hlediska nebude docházet v ČR ke snižování škod způsobených vlky a podpořené preventivní opatření nemají zásadní vliv na počet útoků vlků na domácí zvířata.
Můžeme si vzít příklad ze Skandinávie nebo nově ze Švýcarska, které jsou všeobecně respektované pro svůj přístup k ochraně přírody. Pro ně není rajonizace sprosté slovo, mají početní limity vlčí populace a ochrana pastevectví a života na venkově pro ně není jen povinná fráze při umanuté obhajobě vlků.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (115)
Miroslav Vinkler
21.2.2022 07:45Největšími příjemci veřejných prostředků cca 15 mil. Kč jsou organizace podporující návrat vlka do kulturní krajiny a nikoli farmáři.
Úbytek zejména ovcí je frustrující - od prvních útoků vlků klesl počet chovaných ovcí v Sasku ze 143 710 ks na necelých 60 000 ks, na neuvěřitelných 41 % původního stavu a v ČR o 21% , v absolutních číslech
o cca 49 tis kusů.
Vlk krajinu spásáním udržovat nebude, neposkytne vám ani maso, ani mléčné produkty ,podílet se na rozvoji pohraničí je mu cizí a jestli pár stovek lidí chodí místo do práce pro podporu je mu ukradené.
Chtělo by se brečet jaké doby jsme se dočkali, kdy se celkem ze správné myšlenky o ochraně velkých dravců stalo dogma o absolutní nedotknutelnosti vlka, které kancelářské krysy a bratrstva Šedé pracky dotáhly ke švejkovské dokonalosti nejen v ČR.
Je to špatně a mělo by se to rychle a hlavně zásadně změnit povolením odstřelů vlků pomocí vhodné metodiky.
smějící se bestie
21.2.2022 14:54 Reaguje na smějící se bestieJaroslav Řezáč
21.2.2022 08:25 Reaguje na Miroslav Vinklerdavid matoušek
21.2.2022 08:59 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJaroslav Řezáč
21.2.2022 09:08 Reaguje na david matoušekdavid matoušek
21.2.2022 09:12 Reaguje na Jaroslav Řezáčsmějící se bestie
21.2.2022 10:42 Reaguje na Jaroslav ŘezáčMísto pravidelné regulace vlčí populace v ČR.
david matoušek
21.2.2022 11:12 Reaguje na smějící se bestieMiroslav Vinkler
21.2.2022 09:00 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJeště pár roků a zbydou jen ty montovny a řidiči autobusů.
Jaroslav Řezáč
21.2.2022 09:03 Reaguje na Miroslav VinklerKontrola užitkovosti ovcí – 150 Kč na bahnici (chovatel obdrží 96% dotace, tj. 144 Kč).
Kontrola užitkovosti dojených plemen ovcí – 300 Kč na bahnici (chovatel obdrží 96% dotace, tj. 288 Kč).
Kontrola užitkovosti koz
AT 1 – 280 Kč na kozu (chovatel obdrží 96% dotace, tj. 268 Kč),
AT 2 -210 Kč na kozu (chovatel obdrží 96% dotace, tj. 201 Kč),
ET 1 – 300 Kč na kozu (chovatel obdrží 96% dotace, tj. 288 Kč),
ET 2 – 200 Kč na kozu (chovatel obdrží 96% dotace, tj. 192 Kč).
Dotace na oklasifikovaného a prodaného berana v elitních třídách – 3 500 Kč na berana.
Dotace na oklasifikovaného a prodaného kozla v elitních třídách – 3 500 Kč na kozla.
Dotace na berana zapsaného do plemenné knihy s přiděleným ústředním registrem plemeníka – 17 Kč na krmný den, tj. 6 205 Kč na berana za celý rok.
Dotace na kozla zapsaného do plemenné knihy s přiděleným ústředním registrem plemeníka – 20 Kč na krmný den, tj. 7 300 Kč na kozla za celý rok.
Dotace na nákup plemenných beranů a kozlů – 3 000 Kč na nakoupeného plemeníka.
Dotace na nákup plemenných jehnic a koziček – 1 200 Kč na nakoupenou jehnici nebo kozičku.
Hunter
21.2.2022 09:11 Reaguje na Jaroslav Řezáčdavid matoušek
21.2.2022 09:15 Reaguje na Huntersmějící se bestie
21.2.2022 10:46 Reaguje na david matoušekŠvehla by na vás vzal bič !
david matoušek
21.2.2022 09:05 Reaguje na Miroslav VinklerJaroslav Řezáč
21.2.2022 09:11 Reaguje na david matoušekKarel Pavelka
21.2.2022 11:31 Reaguje na Jaroslav Řezáčdavid matoušek
21.2.2022 11:39 Reaguje na Karel PavelkaPetr Pekařík
22.2.2022 11:03 Reaguje na david matoušekKarel Pavelka
21.2.2022 11:30 Reaguje na Miroslav VinklerHunter
21.2.2022 11:43 Reaguje na Karel PavelkaPetr Eliáš
21.2.2022 10:05 Reaguje na Miroslav VinklerU nás taky za to může vlk. Mezi roky 1835 až 1935 tu řádil tak moc až z 2,2 milionu ovcí tu zůstalo cca 41 tisíc. Mezi roky 1990 a 2000 tu ty krvelačné bestie snížily počty ovcí z 430 tisíc na 84 tisíc. Sám jsem ty stohlavé vlčí smečky viděl! OPRAVDU!!!
Břetislav Machaček
21.2.2022 11:30 Reaguje na Petr Eliášpožadavku po hovězím, telecím a mléčných výrobcích. Nyní
po snížení chovu hovězího a zatravnění horských polí se
sem zase vrátily alespoň ty ovce. Až zmizí i ony, tak se
můžete s ostatními vlkomily nabídnout to spasat sami.
Když už "gůglíte" statistiky, tak vždy všechny a prosím
přemýšlejte o souvislostech, proč k tomu došlo. Skopové
bylo v minulosti považováno v našich zemích jako podřadné
maso a nyní pokud si je sám nevychováte, tak je násobně
dražší, než dotované vepřové a hovězí ze zahraničí. Vaše
EKOsvazácké agitky nemají reálný základ a ani rozumné
zdůvodnění. Vy prostě vlka chcete, ale doma asi ne, co?
Petr Eliáš
21.2.2022 11:36 Reaguje na Břetislav MachačekNa počty ovcí má vliv mnohem víc faktorů, než jen vlk. Jak se nám tu tento zavádějící článek snaží namluvit. ;-)
Břetislav Machaček
21.2.2022 12:13 Reaguje na Petr Eliášmalochovatelé nemají před nimi jak uchránit. To
popisuji níže a zkuste jim poradit, jak chránit
1O ovcí ploty, psy a pasákem, aby to mělo efekt.
Proto končí a stavy klesají. Zarostou louky a bude
tu zase pláč, proč zarůstají. S ochranou ikon je
to pořád to samé. Ochranou kormoránů, volavek a
vyder vyhubíte potočáky, střevle, vranky a lipany
a viníte z toho rybáře, že tam alespoň na měsíc
pustí duháky. Ochranou většiny predátorů vyhubíte
drobnou zvěř a zpěvné ptactvo a viníte zemědělce.
No a s vlky "vyhubíte" drobnochovatele ovcí a koz
a budete je vinit ze zarůstání luk. Stále tytéž
chyby a žádná sebereflexe, ale co taky čekat od
EKOfanatiků odtržených od praxe a života v přírodě.
Vám stačí "gůgl", příručky a přesvědčení o své
jedinečnosti. Ano, váš komentář je nepochopitelný,
protože postrádá reálné řešení soužití vlků s lidmi ve zdejší kulturní krajině. Ještě tu navozte medvědy a tygry, kteří si vystačí s lidmi jako potravou. Ale prosím nabídněte se jim na zkoušku jako prví vy, zda jim budou vůbec z hladu lidé chutnat. Potravní pyramida stavěna odshora je
jako stavba domu od střechy s absencí základů
a nosných pilířů. Obojí je nesmysl nedouků, ale
co taky čekat od chovatelů bílých myšek a křečků.
Richard Toman
21.2.2022 12:42 Reaguje na Petr EliášPetr Eliáš
21.2.2022 12:43 Reaguje na Richard TomanPetr Eliáš
21.2.2022 13:18 Reaguje na HunterZbyněk Šeděnka
21.2.2022 13:25 Reaguje na Petr EliášPetr Eliáš
21.2.2022 13:42 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaZbyněk Šeděnka
21.2.2022 14:25 Reaguje na Petr EliášPetr Eliáš
21.2.2022 17:43 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaJá to jako pozitivum neberu. Co se týče velikosti, tak by to chtělo nějakou novější statistiku jako je tato:
https://www.czso.cz/documents/10180/20567009/212712k10.pdf/92d4fee9-87f4-4777-9319-e5ef5ee67a32?version=1.0
Tahle je bohužel jen z 2000 až 2010.
Nejspíš chovatelům nepomohlo sucho, zvyšující se náklady, stagnující cena masa, pokles ceny vlny, nízký zájem spotřebitelů (v čr to před kovidem bylo cca 0,5 kg masa na osobu za rok, během kovidu to ještě kleslo) nízké dotace, ...
Břetislav Machaček
21.2.2022 16:49 Reaguje na Petr EliášNevíte, že? Tak se zeptejte Malíka a těch
ostatních vlkomilů. Pokud jste mluvčím
vy, tak to vybrali špatně a nebo vás
dostatečně neproškolili.
Petr Eliáš
21.2.2022 16:59 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
21.2.2022 18:16 Reaguje na Petr Eliášjste sprostý.
Jarek Schindler
23.2.2022 19:47 Reaguje na Petr EliášNa pokles počtu ovcí v období které uvádíte měl velký vliv například dovoz levné vlny a ještě levnějšího skopového z Austrálie. Skopové také všem nechutná a nahrazovalo jej hovězí a vepřové atd. Odliv lidí z vesnic do měst atd. Faktorů z různých geopolitických příčin pro kolísání stavů a to nakonec stavů "čehokoliv" se prostě a jasně najde hodně.Většinou je to ale posun pozvolný. Nynější situace se snižováním stavů ovcí má ale jen jednu příčinu a tou jsou jednoznačně vlci a problémy s učinným zabezpečením jejich stád.
Petr Eliáš
26.2.2022 16:59 Reaguje na Jarek SchindlerMichal Ukropec
21.2.2022 14:02 Reaguje na Miroslav VinklerMajka Kletečková
22.2.2022 12:46 Reaguje na Miroslav VinklerMůj bratranec chová několik ovcí u lesa ve vnitrozemí, kde zatím vlci nejsou. Až se zde vlci objeví, počítá s tím, že si pořídí lepší ohradník a bude-li to nutné, ke svému dobrmanovi jako parťáka i pasteveckého psa.
Břetislav Machaček
21.2.2022 09:30ty rady o plotech a psech k ničemu. Než u 10 ovcí k vypásání louky a nebo
po plyšáku zatravněného políčka investovat do plotů a psů, jež mimochodem
v turisticky exponovaných oblastech nelze zanechat v ohradě bez dozoru,
tak raději chov ukončí. Ono vypustit z chléva za tmy ovce na pastvinu a
odjet kilometry daleko do práce je nabídkou vlkům k prostřenému stolu.
Jinak to ale nelze realizovat, protože mít na deset ovcí dva psy a baču
si možná dovolí rozmařilý milionář, ale nikoliv srdcař, který on a jeho
rodina takto chová zvířata několik generací. Kladu ochranářům neustále
otázku, jak to řešit v těchto případech a co následně s nekosenými a
nespasenými loukami? Nikdo nikdy neodpoví a takticky z diskuse vycouvá.
Vy jako velcí chovatelé máte jiné podmínky, ač taky složité a ekonomicky
vzhledem k oblastem bez vlků nesrovnatelné. Máte vícenáklady na ploty,
psy a ty hlídače stád včetně techniky a energie . Je jasné, že dlouho konkurovat nebudete a louky skončí podobně. Přitom stále tu já a jiní realisté píšeme, že "vyprášit" kožich drzému vlku je lépe, než investovat do těch všech plotů a škod. Jeden hlídač s jakýmkoliv psem na stádo a s puškou, tak prvý zraněný vlk bude poučením celé smečce, že ohrada není supermarket, kde se dokonce ani neplatí zraněním. To ale ekofanatikům nevysvětlí nikdo. Já tak fandím rozšíření vlka i do vnitrozemí, až bude nějaká smečka lovit čivavy v okolí Prahy a nebo napadne jezdecké koně
v ohradě za miliony a začnou konat ty paničky čivav, chovatelé koní a pojišťovny. Zatím jsou to "pouze nějaké ovce" a chovatelé z pohraničí.
Ono se to asi musí dotknout všech chovů bez rozdílu s oplocováním v celé republice a pak už snad pochopí, že ten návrat vlka za tu zadrátovanou krajinu nestojí.!
Přeji vám výdrž, kterou už ale mnoho drobnochovatelů ztratilo a poznali,
že když si to společnost nepřeje, tak oni se o krajinu starat nebudou
vypásáním a kosením luk. Oni to totiž dělají postaru a louku prve pokosí
na seno na zimu a pak dopásají. To je ta pestrost, když louka zakvete,
částečně se i vysemení a následně ovce naruší drn, semena zašlápnou do
půdy a ještě pohnojí. To nedovede žádná technika a vůbec ne vlk. To je
to, co horské louky dělalo loukami, ale vysvětlujte to teoretikům.
Jaroslav Řezáč
21.2.2022 09:55 Reaguje na Břetislav Machačekdavid matoušek
21.2.2022 10:01 Reaguje na Jaroslav Řezáčdavid matoušek
21.2.2022 10:03 Reaguje na Jaroslav ŘezáčHunter
21.2.2022 10:16 Reaguje na Jaroslav ŘezáčBřetislav Machaček
21.2.2022 11:16 Reaguje na Jaroslav Řezáčnemáte na to, to pochopit. Tu nejde o dotace, odškodné
a ani o zisk. Tu jde o to, že tak chovali zvířata 200 let
a nyní díky vlkům končí. Je to nezrujnuje, ale nechci
slyšet ten pláč ochranářů, až louky zarostou náletem. To
nevyřeší dotace, ale pouze možnost chovat ovce jako bylo
zvykem těch minimálně 200. let a to s vlky bez respektu
z lidí jako vrcholových predátorů nikdy nepůjde. Kdysi
pane lidi uživilo políčko a těch deset ovcí, se kterými
byl na pastvě vždy někdo z lidí, aby je před vlky bránil.
Od dob Karla IV mohl vlka lovit kdokoliv a byl k tomu i
vrchností pobízen odměnou. Takže neplácejte ty kraviny
o staletích soužití s vlky a zvláště nyní, kdy vás deset
ovcí neuživí a máte už je pouze z tradice jako vypásače
pozemků. Toto je služba státu, aby tato krajina byla tou
pestrou krajinou a stát jim místo pomoci vnucuje vlka,
který jim hatí výsledky jejich práce. Doufám, že těm
malochovatelům poradíte, co mají dělat a ne jako Slovan,
Kletečková atd. pouze mlčet a reálně neporadit.
Zbyněk Šeděnka
21.2.2022 13:11 Reaguje na Břetislav MachačekMajka Kletečková
22.2.2022 01:23 Reaguje na Břetislav Machaček„Každý ví, časy se mění, co bylo dnes, zítra už není.“ (https://www.youtube.com/watch?v=r7X9f3RHDxk&list=RDr7X9f3RHDxk&start_radio=1)
david matoušek
22.2.2022 07:02 Reaguje na Majka KletečkováJarek Schindler
21.2.2022 15:01 Reaguje na Jaroslav ŘezáčLidé sice vidí vlka co dělá to co dělal vždy ale sami to samé , tedy to co dělali " vždy", dělat nemohou. Až budou moc dělat to co historicky po staletí dělali tak nebudou muset končit s chovem atd. No a stát ušetří za náhrady a granty.
Petr Pekařík
22.2.2022 11:10 Reaguje na Jaroslav ŘezáčVíte , kolik vlk dává lidem práce a obživy ? Zaměstná za slušné peníze koordinátory hlídek , enviromentalisty , úřední osoby přijímající stížnosti , žádosti o dotace , dotace vydávající a další kontrolující. Pak hafo jinak nepotřebných RNDr. , kteří musí nějak vymyslet a zrealizovat utracení grantů na výzkum a vývoj + jejich oponentů atd.
Přeci ti všichni nepůjdou do Mišelinky tahat gumy nebo orat pole ! Zapomněl jsem na neziskovky žijící z dotací státu a uvědomělých firem či osob. Tam se vejde něco lidí a ti taky tvoří náš HDP :-)))))
smějící se bestie
21.2.2022 10:48 Reaguje na Břetislav MachačekTo však ty zelený a to i ve státní správě, nikdy nepochopí !
Slovan
21.2.2022 17:19 Reaguje na Břetislav MachačekPro spoustu lidí, včetně vás, je jediným řešením likvidace vlka. Mě to přijde ale hrozně smutný. Ochrana přírody, a tedy ochránci, se mohou bavit o příznivém počtu, ale nikdy ne o likvidaci druhu jako takového! To prostě není akceptovatelné, sorry. Můžeme se bavit o tom, kdy je možné třeba tu populaci začít regulovat podobně jako to udělali ve Francii (pod 500 nejdem, ale pokud bude vyšší, bude povolena regulace - už kvůli tomu, že je ta populace soustředěna na relativně malou část země). Já osobně bych měl problém se bavit s člověkem, který má vlka za mor (M.Vinkler) nebo který by mě neustále urážel a nadával mi do nedouka (vy) a jiných vašich přihlouplých "chytrých" hlášek.
Břetislav Machaček
21.2.2022 18:29 Reaguje na Slovanje ukázka toho nedouctví, protože vlci napadají ovce i ve
dne a pokud bydlí chovatel ve vesnici a paství za vesnicí,
tak je požene na pastvu robot? Víte o tom prd a pouze
se snažíte teoretizovat bez praktického využití. Ta vaše parta na zdejší diskusi je úplně mimo a nelze vás ohledně ochrany ovcí před vlky ani jinak, než nedouky nazvat.
Dobrými chovateli byli ti lidé generace a nebýt vám
podobných, tak chovali ovce stále stejně jako před vlky.
Slovan
21.2.2022 19:33 Reaguje na Břetislav MachačekJistěže útok může nastat i ve dne, ale je tam oproti útoku ve večerních hodinách malá pravděpodobnost. Můžeme to přirovnat k lišce - ta taky může slepici sebrat ve dne, ale jaká je tam pravděpodobnost oproti noci? Dosti malá, řekl bych.
Kdyby u nás nebyl vlk vyhuben, nemusel by se vracet a možná bychom zde dnes nečetli tento článek a my zde nediskutovali. Kdyby nebylo vám podobných, umělo by mnohem více chovatelů si lépe chránit svá zvířata (protože by se to předávalo) a populace vlků by se dnes třeba i rozumně regulovala.
Zbyněk Šeděnka
21.2.2022 19:47 Reaguje na SlovanSlovan
21.2.2022 21:06 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaBřetislav Machaček
22.2.2022 09:32 Reaguje na Slovando práce. Na podzim je tma do 7.00 a možná, že by to šlo i automaticky, pokud by měl pastvinu vedle chléva, ale pastviny jsou za vesnicí. No a při
odpolední směně, kdy končí ve 22. 00 a doma je ve
23.00 ty ovce na podzim, kdy se stmívá už v 17.00
zažene do chléva kdo a zkontroluje, zda jsou všechny? Taky automat? Kdo je na pastvině ochrání
před vlky? Taky automat? U slepic jsem kdysi něco
takového měl. Po návratu z odpolední jsem je šel
zkontrolovat a šel pak hledat do výběhu některé,
které se opozdily a automat zavřel kurník. Lišky taky neznají vaše poučky a u sousedky lovila
slepice před jejíma očima s liščaty v poledne.
Vzaly si dvě, tři zanechaly zardoušené a zbytek
buď zraněné a nebo tak vystrašené, že druhý den nechtěly vylézt z kurníku. Pane vaše teorie jsou
praktikům opravdu k smíchu a já nenabízím pouze
likvidaci vlků a predátorů, ale rozumnou regulaci,
která vštěpuje každému tvoru, že rizikové chování
může pro něho mít fatální následky. Naopak pocit
beztrestnosti mu vštípí, že je lépe lovit ovce,
než se honit po lese za divočáky, kteří ho mohou
zranit, nebo i zabít. Takže nemluvím o jejich
vybití, ale o regulaci a prevenci stejné, jaká je
běžná u lidí. Zloděje a vrahy přece raky trestáme
a nenecháváme je beztrestně krást a vraždit. Vy
budete jednou vinni za to, že dojde i k tragédiím
a že se společnost zasadí o radikální likvidaci.
Vychovávat je třeba odmala(od začátku)a nikoliv
až od dospělosti(od situace, až k tomu dojde).
Moudré je požáru předcházet a nikoliv ho pouze
hasit a nebo už jen dohašovat.
Slovan
22.2.2022 18:01 Reaguje na Břetislav MachačekPokud bych já měl směny podobné těm, které popisujete, pak se na to v zájmu samotných zvířat i sebe sama raději vyprdnu a počkám s tím třeba na důchod nebo na období jiné práce.
Před zloději si zamykáme jak barák, auto, tak i třeba kůlnu. Říká se tomu prevence. To vy neznáte? Ono to vaše přirovnání celkově pokulhává na obě nohy a je nesmyslné.
Břetislav Machaček
22.2.2022 19:31 Reaguje na Slovanjak popisuji a vy je za to odsuzujete.
Budiž, nebudou je chovat, louky zarostou,
ale splní se vám sen o vlcích, kteří tak
změní krajinu. Jen za pár let neplačte,
že je místo luk náletový les. Ignoranti, kteří ignorují tradice a preferují to,
co tradice likviduje postrádají hrdost
na práci předků. Je jim jedno, že staletí
udržované louky zmizí pouze kvůli pár
stovkám šelem. Toto už nabývá na realitě a pochybuji, že je to vliv kladný. Ve vnitrozemí se teprve ukáže, jak to s vlky dopadne a nechci věštit, ale bude to brzo a dopadne to tragicky.
Slovan
22.2.2022 21:50 Reaguje na Břetislav Machaček"Nechci věštit, ale dopadne to tragicky" - to si trošku protiřečíte.
Hunter
22.2.2022 22:36 Reaguje na SlovanTo jsou věci co se tu panečku člověk nedozví od internetových teoretiků. Tak ona liška přes den neloví :-):-):-).
Hunter
23.2.2022 07:50 Reaguje na SlovanLiška není kuna Slovane, kuna (skalačka) denní úkryt opouští nerada a když, tak spíše jen z donucení. Lišky jsou aktivní během celého dne. Feny, zejména když se starají o liščata, musí být v pohybu i přes den, klidně přes poledne, co jim zbývá. Stejně tak jsou lišky v pohybu dlouho před soumrakem, stejně tak ráno a dopoledne. Taky kaňkování. Pravděpodobnost, že liška sebere slepici přes den, je úplně stejná jako v noci. Obecně, psovité šemy nejsou vyhraněnými nočními lovci. Pro vlka platí dtto.
Slovan
23.2.2022 18:58 Reaguje na HunterZbyněk Šeděnka
24.2.2022 08:29 Reaguje na SlovanPetr Pekařík
22.2.2022 11:14 Reaguje na SlovanSlovan
22.2.2022 18:10 Reaguje na Petr PekaříkDokážete zaručit, že se dneska nezabiju v autě? Nezaručíte. Výrobci však tuto pravděpodobnost snižují různými bezpečnostními prvky.
Hunter
23.2.2022 07:51 Reaguje na Slovandavid matoušek
23.2.2022 08:05 Reaguje na HunterSlovan
23.2.2022 19:03 Reaguje na HunterJarek Schindler
23.2.2022 18:38 Reaguje na SlovanJeště před deseti lety jsem ale mohl na 100% zaručit, že mimo Beskydy vám vaše ovce u nás na žádné pastvině nezabije vlk. No a to i bez vašich různých bezpečnostních prvků.
Slovan
23.2.2022 19:06 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
23.2.2022 19:51 Reaguje na SlovanVladimír Kožíšek
22.2.2022 10:59 Reaguje na Břetislav Machačekpavel peregrin
21.2.2022 11:19Vladimír Kožíšek
21.2.2022 11:25 Reaguje na pavel peregrinVladimír Kožíšek
21.2.2022 11:22Je tu armáda úředníků nebo přijímačů dotací, kterým je do rukou dána moc dle rádoby bohulibých zákonů ničit živobytí ostatním lidem, kteří si na rozdíl od nich musí na své živobytí vydělat vytvářením hodnot a ne si ho pouze vysedět zakládáním papírů.
Jsem zvědav, kam až škody budou muset dojít až konečně bude tato zbytečná armáda donucena jít dělat něco smysluplného.
Zbyněk Šeděnka
21.2.2022 11:55Břetislav Machaček
21.2.2022 12:20 Reaguje na Zbyněk Šeděnkazlikvidují chov, aby nezažili stejné zklamání a martýrium při
odškodňování, jako jejich sousedé. Je to neživí a tak raději
ustoupí lidské hlouposti, než aby s ní bojovali jako ti, které
to živí.
Zbyněk Šeděnka
21.2.2022 13:03 Reaguje na Břetislav MachačekMiroslav Vinkler
21.2.2022 13:07 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaMajka Kletečková
22.2.2022 12:38 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaDalibor Motl
22.2.2022 17:14 Reaguje na Majka KletečkováJ F
22.2.2022 23:04 Reaguje na Dalibor MotlNevím jak to paní Kletečková myslela, ale mě připadá princip podobný i v rozhodování o tom všem. Někdo rozhodl proti vůli jiných, že se zakáže cestování, kultura... kadeřnictví :-))) a hotovo. Také někdo rozhodl, že se vytiskne spousta peněz a dá do oběhu, aniž by vytisklé peníze byly podloženy prací. Inflační dopady budou ještě hodně zajímavé, řekl bych, proti vůli většiny. Možná že následky budou i "mrtví a ranění" akorát se o nich nebude tolik mluvit.
Mimochodem, mě reakce na covid přijde dosti přehnaná, svého času jsem pracoval v nemocnici a viděl různé věci (a byl jsem očkovaný v souladu s pravidly a jsem rád že máme vyspělé zdravotnicví). Nyní očkování na covid je mi lhostejné, zejména protože ochrana není 100% (nebo blízká 100% jako u jiných očkování) ať se každý očkuje podle libosti, a jiné do toho nenutí. Očkovat se nebudu, protože je mi jasné že jednoho dne na něco umřít musím (i nemocniční praxe byla nevybíravá). Pochybuji, že smyslem života je být tady za každou cenu "o pět minut déle". (ale to už s vlkem a příspěvkem paní Kletečkové nesouvisí)
Vladimír Kožíšek
21.2.2022 13:57 Reaguje na Břetislav MachačekJediné, co by pomohlo, by byla masivní kampaň v TV a na youtube. Jde tu o princip. Tato šílenost, tedy proces sílící nadvlády jedné skupiny nad druhou, v tomto případě ochránců divokých šelem nad místními chovateli, prostupuje všemi obory. Pracuji ve stavitelství a architektuře a rok od roku je situace čím dál více neúnosná. Ti, co něco vytvářejí jsou pod stále větším tlakem. Nedotknutelných byrokratů a nesrozumitelných nařízení je ale stále víc. Vydělat peníze vytvářením něčeho je čím dál těžší. Byrokraté dostanou pravidelně výplatu, ikdyž nepracují (když byl covid)vůbec. Obecně je jejich přístup většinou velmi tristní.
Kam až toto vše zajde?
Jarek Schindler
21.2.2022 15:20 Reaguje na Vladimír KožíšekStát také nebude mít peníze a bude muset začít šetřit. Myslím si, že o milionových grantech na nesmysly už dlouho slýchat nebudeme. Doufám, že se bude spíš podporovat to co vydělává a má smysl než to co pouze natahuje, bez dalšího užitku, ruku.
Zbyněk Šeděnka
21.2.2022 15:49 Reaguje na Jarek Schindlerpavel peregrin
22.2.2022 07:30 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaVladimír Kožíšek
22.2.2022 11:02 Reaguje na pavel peregrinMajka Kletečková
22.2.2022 02:02Miroslav Vinkler
22.2.2022 13:00 Reaguje na Majka Kletečkovás milými ovečkami. Potom byste takové kydy (promiňte) z úst nemohla nikdy vypustit.
Richard Toman
22.2.2022 14:33 Reaguje na Miroslav VinklerZbyněk Šeděnka
22.2.2022 14:58 Reaguje na Richard TomanPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Vladimír Kožíšek
22.2.2022 17:15 Reaguje na Richard TomanNa jednání bylo 5 (5!!) lidí, co zajišťovalo dotace, pan ředitel a jakási stavařka, která tu první fázi odsouhlasila. Těch 5 lidí a stavařka opakovalo obecné fráze a poučovali mě velmi obecně, jak se mýlím atd. Moje propočty byly natolik průkazné, že se nebylo o čem bavit, ale ti lidé prostě nebyli schopni tu šlamastiku přiznat a nerealisticky blouznili. připadal jsem si jako v nějakém absurdním dramatu.
Od praxe odtržené frázování paní KletečKové mi připomělo právě moji tehdejší situaci.
Zbyněk Šeděnka
22.2.2022 18:08 Reaguje na Vladimír KožíšekZbyněk Šeděnka
22.2.2022 14:56 Reaguje na Majka KletečkováHunter
23.2.2022 10:38 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaPetr Pekařík
23.2.2022 14:31 Reaguje na HunterVlastně ji zadržuje i skoro každý myslivec , co loví spárkatou. Navíc černou pak asi silně násobně proti vlkovi. Je vlk odolný proti Aujeskyho obrně ? Psi a kuny umírají asi 100%
Roman Kramný
23.2.2022 15:16 Reaguje na Petr PekaříkJarek Schindler
23.2.2022 20:02 Reaguje na Petr PekaříkZdá se vám snad , že po ulovení posledního vlka v Čechách (1874) Čechy nějak nadměrně sužovalo sucho? Je ještě potřeba počítat s tím, že stavy vlků takových sto let předtím se u nás počítaly v nižších desítkách.
Břetislav Machaček
23.2.2022 20:19 Reaguje na Jarek Schindlernapraví celou naši přírodu. "Napravovačů"
už tu bylo několik a výsledek šel spíše k
horšímu a leckde už i k vyhubení jejich
potravy. Co se dá dělat. Věřící potřebují
alespoň modly, když neznají boha. Budiž
blahoslavení chudí duchem.
Jan Knap
23.2.2022 23:35 Reaguje na Břetislav MachačekJan Knap
23.2.2022 23:55 Reaguje na HunterHunter
25.2.2022 08:10 Reaguje na Jan KnapHunter
25.2.2022 11:45 Reaguje na Hunterhttps://vlktravunezere.cz/situace-v-zahranici/ostatni-staty/v-yellowstonskem-narodnim-parku-posilaji-900-bizonu-na-jatka/