Tomáš Havrlant: Jak je to ve skutečnosti se zabezpečením ovcí před vlkem ze strany chovatelů?
Takové informace se snaží přesunout veškerou odpovědnost za katastrofální stav kolem vlků na jejich oběti a na chovatele.
Jaká je pravda?
Podle statistiky, kterou uvádí na svých stránkách AOPK, bylo evidováno za poslední tři měsíce 74 útoků vlků na domácí zvířata. Při těchto útocích překonali vlci oplocení vyšší než 120 cm ve 14 případech, v 5 případech dokonce nad 150 cm. To znamená, že 19 % útoků bylo nad doporučenou výšku 120 cm.
Když se podíváme na způsob zabezpečení ohrad, dojdeme k podobným číslům.
Vlci překonali doporučované opatření ze strany AOPK minimálně ve 13 případech ze 74 zaznamenaných útoků. To je v 18 %. V jednom případě útočili vlci dokonce za přítomnosti nočního hlídače.
Jestli budeme brát vážně informace Hnutí DUHA, CHKO Broumovsko a AOPK o 90 % špatně zabezpečených ohrad, pak podle jejich vlastních čísel vlci častěji překonávají zabezpečené ohrady, než ty nedokonalé.
Tento výsledek vyhodnocení útoků vlků není překvapivý. Ve všech státech, kde se přijala opatření na zabezpečení stád, roste počet útoků právě na zabezpečená stáda podle doporučení zastánců vlků a dosahuje až 90 %.
Musíme si uvědomit, že se jedná o desítky tisíc hektarů a stovky tisíc metrů ohrad, které mají být zabezpečené proti útokům vlků tak, aby pan Tomáš Krajča (vlk) nenašel slabé místo.
Názory zastánců vlků jsou založené na jejich představě, jak by se měl vlk chovat. Vlci ale špatně spolupracují.
Za poslední roky je přístup některých úředníků AOPK a CHKO Broumovsko k vlčí problematice zarážející a dá se říci zmatečný. Od „vlk je plaché zvíře a vyhýbá se setkání s člověkem“ až po „vlk je zvědavé zvíře a v oblasti obcí lánového typu se s ním můžeme běžně potkat“.
Stále dokola se nevědomá veřejnost masíruje informacemi o finanční podpoře preventivních opatření před útoky velkých šelem z Operačního programu Životní prostředí až do výše 100 % nákladů. Ale praxe je úplně jiná. Administrace je neúměrně složitá a odrazuje většinu chovatelů. „Někteří chovatelé své ovce vlkům kvůli slabému zabezpečení vysloveně nabízejí,“ konstatuje Jindřiška Jelínková z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR na stránkách www.navratvlku.cz. Přitom v tom samém článku píše, že roste i počet žádostí o podporu na zabezpečení stád.
Pro představu jak pracuje AOPK a poradci pro zabezpečení před útoky vlků z Hnutí DUHA:
Doposud bylo schváleno 30 žádostí za 16,7 mil. Kč.
V České republice je ke konci listopadu 2020 zaevidováno 83 893 hospodářství chovatelů domácích zvířat. Z toho je asi 10 000 chovatelů ovcí a koz. Ostatní jsou ve velké většině chovatelé skotu a koní, kteří čelí také útokům vlků. 30 schválených dotací je výsměch. To není vina chovatelů, ale špatný přístup státu.
V další části článku vedoucí Správy CHKO Broumovsko Hana Heinzelová kritizuje postup chovatele Jana Šefce. Aby chránil svá stáda před útoky vlků …“již několik měsíců zde hlídač preventivně vystřeluje světlice a dělobuchy, na co si vlci zvyknou a odpadá moment překvapení“.
Tak to je opravdu už každá rada drahá. Hlídač by měl asi po vlcích házet kameny, ale podle zákona nesmí vlka trefit a natož zranit.
Často se také mluví o nepřítomnosti pasteveckých psů. Každý, kdo trochu rozumí psům, ví, že pes, lépe psi, nejsou vhodní pro každého a do všech podmínek. Ať už z ekonomických nebo organizačních důvodů. Zase je to jenom odvádění pozornosti od hlavního problému a přehazování odpovědnosti na postižené chovatele.
Pro část tzv. ochránců přírody je vlk novým náboženstvím, které má sektářské sklony. Je asi ten správný čas, aby si svoji utopii vybudovali na svém pozemku a za své peníze. Musí dojít k odluce různých neziskových nátlakových skupin, které nenesou žádnou odpovědnost, od vlivu na státní správu. Tyto lobbistické organizace, přes halasná hesla o návratu k přírodě, zásadně mění k horšímu biologickou rozmanitost a tvář krajiny. Bylo by také zajímavé vědět, kolik se kolem vlků točí peněz od daňových poplatníků a jaká je efektivita jejich vynaložení.
Na základě jakých informací vystupují úředníci státu z AOPK, když likvidují ustálený ekosystém? Čí zájmy zastupují, když podporují vlka a staví se proti důležitým aktérům tvorby životního prostředí, což jsou v tomto případě zemědělci, kteří hospodaří pastevním způsobem. Chov zvířat a jejich pastva jednoznačně utváří ráz krajiny, zabraňuje dnes tak populární klimatické změně tím, že váže uhlík v půdě, brání erozi a pastevectví pomáhá udržet vodu v krajině. V neposlední míře produkují zdravé potraviny v té nejlepší kvalitě. Zatím zaměstnanci AOPK projevili akorát neschopnost a zaslepenost a svoje selhání svádějí na oběti a svou odpovědnost přenášejí na chovatele. Nabízejí postupné opouštění pastvin, jejich zarůstání nebo zalesňování, segmentovanou krajinu, pastevecké psy u každého stáda a snížení komfortu pobytu v přírodě a další vylidňování venkova. A hlavně omleté fráze a proklamace o nutnosti generační výměny mezi chovateli a myslivci, protože staří hospodáři tomu nerozumí, o návratu vlků domů, o tom, že vlci tady byli dřív než lidé. Pohádky o tom, jak nám vlci nastolí v přírodě přirozenou rovnováhu a pomůžou nám snížit stavy chráněných přemnožených bobrů. Jak to vypadá v praxi?
V Kanadě vláda Severozápadního teritoria je rozhodnuta s okamžitou platností snížit počet vlků o 80 procent. Je to způsobeno drastickým poklesem stád karibu o 98 procent, kterým hrozí kvůli útokům vlků v některých oblastech úplné vyhubení. Malé Lotyšsko odloví do 31. března 2021 nejméně 280 vlků v rámci prevence vážného poškození hospodářských zvířat. V roce 2021 bude ve Francii možné zabít legálně sto vlků kvůli jejich rychlému šíření a obrovským škodám na pasených zvířatech. Tak by se dalo pokračovat ve většině států Evropy. Ale u nás máme Program péče o vlka obecného, který mu zaručuje nerušené šíření po celé republice. A odvoláváme se na požadavky Bruselu (skoro už poslední v Evropě).
Nezodpovědní nejsou chovatelé, ale ti, kdo můžou za tuto situaci. Na svých postech měli v předstihu odhadnout vývoj, poučit se ze zahraničních zkušeností s přihlédnutím k našim podmínkám. A včas navrhnout realistický plán, jak dosáhnout požadovaný stav. Místo toho máme absolutní ochranu vlků, bez formulace cílového stavu. O vlcích rozhoduje uzavřená skupiny lidí na ideologickém základu, proti názorům podstatné části dotčené odborné i laické veřejnosti.
Jak dlouho to bude ještě trvat?
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (84)
Miroslav Vinkler
19.12.2020 07:58Dojde těmto pomateným úředníkům, že zadrátování krajiny na pomezí přírodních rezervací a urbanizovanou krajinou vede k nežádoucí fragmentaci krajiny, přerušení migračních cest pro jiná společenstva a výrazně se následně podepisuje na dalším snižování biodiverzity , již tak v hodně špatném stavu ?
To vše ve jménu ochrany jednoho,jediného druhu velké šelmy - vlka obecného.
Takto se přece nemůžeme chovat , to popírá základní principy trvale udržitelného rozvoje , což bohužel nikomu na MŽP a AOPK nevadí. Hlavně, že se plní plán péče o vlka obecného.
Tento švejkovský přístup k naplnění příslušné evropské směrnice a její přílohy transponované do českého právního řádu myšlenkově sterilními úředníky a byrokraty je zapotřebí doslova odstřelit a vykázat taková individua ze státní správy.
Právě proběhly volby krajské, za rok jsou volby parlamentní a potom komunální. Jako občané máme možnost ovlivnit svým hlasem i takové záležitosti preferencí stran ,které nabídnou nápravu.
Tak toho využijme.
Jan Šimůnek
19.12.2020 09:50 Reaguje na Miroslav Vinkler1. Zrušení AOPK a dalších podobných zbytečných organizací
2. Přestat platit jakékoli ekologické neziskovky
3. Ekologickým neziskovkám posílat jednu finanční kontrolu za druhou tak, aby na nic jiného než na přípravu na tyto kontroly neměly ani čas ani sílu.
Jiří Daneš
20.12.2020 00:54 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
20.12.2020 09:49 Reaguje na Jiří DanešJiří Daneš
19.12.2020 17:25 Reaguje na Miroslav VinklerJiří Daneš
19.12.2020 17:29 Reaguje na Miroslav VinklerJaroslav Havel
19.12.2020 18:43 Reaguje na Jiří DanešJiří Malík
25.12.2020 02:12 Reaguje na Miroslav VinklerBřetislav Machaček
19.12.2020 10:39Jinak už nemám chuť oponovat fanatikům a provokatérům. Každý musí poznat
nejen klady, ale i zápory a mnohdy to i okusit na vlastní kůži. To se
bohužel asi aktivistům nikdy nestane. Nic nechovají, nic neztrácí, nic
je to nestojí a ještě se jim na to přispívá. Nic tak neriskují a i ta zodpovědnost je na bedrech státu. Celkem je to tak docela dobrý kšeft
bez nějakého rizika.
Jiří Malík
25.12.2020 02:36 Reaguje na Břetislav MachačekJarek Schindler
26.12.2020 20:31 Reaguje na Jiří MalíkNevím, proč by měl být zcela absurdní návrh, aby obhájci vlků začali chovat ovce? To pan Malík neví co píše? Kdo se má plést v tom , že aktivisté nic nechovají? Pokud část aktivistů "něco" chová a lepší ochranou neztrácí tak snad nebude problém pojat toto oficiálně a ukázat , že to jde.
Přemnožená zvěř a škody za pět miliard? Zas pořád stejná písnička. Viděl jsem jediný výpočet který se snažil dosáhnou této výše. Holý nesmysl. No a ještě větší nesmysl je v podání pana Malíka pokud tento výpočet používá í ve chvíli kdy se podstatně změnila vstupní data. Jen tento samotný fakt usvědčuje pana Malíka z jeho účelových lží.
Z Marsu jsem nespadl a přesto jsem přesvědčen, že ochrana vlka a vlastně všech problematických živočichů je pro různé ochranáře, Hnutí Duha a její vlčí hlídky prostřednictvím AOPK velice "dobrým kšeftem". Nebýt těchto kšeftů tak by snad museli jít pracovat. To snad po nich nikdo nemůže chtít, že.
To, že si někdo nechá sežrat ovce pro to aby za ně dostal náhradu, může vyplodit pouze naprostý idiot. Je vidět , že panu Malíkovi taková tvrzení nejsou vůbec cizí.
Alena Lyskova
19.12.2020 11:14K té 100% podpoře dodávám, že jsme ve fázi třetí kontroly a nejsme zdaleka u konce. Modlím se, abychom mohli na jaře zabezpečení nakoupit. Doufám, že mezitím nebudou potřeba jak se ukazuje v praxi sítě 150 cm, protože nevím jak dlouho by trvalo provést změnu v té administrativní mašinérii.
Dělá nám to firma ze Slovenska u nás jsme nikoho nesehnali. Zdravím DUHU.
Petr Blažek
19.12.2020 14:00Jiří Daneš
19.12.2020 17:36Milan Milan
19.12.2020 18:01Alena Lyskova
20.12.2020 11:03 Reaguje na Milan MilanTo je to nejlepší co jsem si na ekolistu dosud přečetla. Děkuji autorovi.
Jaroslav Havel
20.12.2020 10:06Slovan
20.12.2020 21:52Havrlante, Havrlante... baví vás to lhát? Respektive demagogicky podsouvat “fakta” bez vysvětlení? Jenže to by pak vypadalo úplně jinak, co? Proč nám rovnou nenapíšete důvod v té Kanadě? Proč nám nepopíšete rozdíl mezi situací u nás a v tom Lotyšsku respektive Francii? Že by se jiná a podrobnější fakta nehodila do vašeho vidění světa? Já chápu, že dnes tohle dokáže třeba v politice přinést body - Okamura to koneckonců moc hezky ukazuje. Nicméně ti, kteří umí použít hlavu se vám akorát vysmějí ;)
Hunter
21.12.2020 05:23 Reaguje na SlovanJarek Schindler
21.12.2020 05:40 Reaguje na SlovanSlovan
21.12.2020 11:30 Reaguje na Jarek SchindlerUž to, že Severozápadního teritoria rozhodla snížit stav vlků o 80% je lež, respektive to zní jako by to chtěla udělat na celém území. Vláda chce skutečně snížit počet vlků o 60-80%, ale jen těch, kteří se živí stády Bathurst a Bluenose-East. V letošním roce bylo zabito nějakých 31 vlků v oblasti Bathurst a 54 v oblasti Bluenose-East (data ze srpna), což již bylo 45% celkového počtu.
Vše je děláno kvůli těmto dvoum stádům karibu, jejichž počty se radikálně snížily v posledních desítkách let. Karibu má velké problémy obecně, za to žádní vlci nemohou. Na tohle je třeba se zaměřit. Podobné výkyvy jsou u karibu běžné, naposledy např. v 70 letech, jenže vždy se postupně dostávali zpět nahoru. Proč ne dnes? Pochybuji, že tam v tu dobu bylo méně vlků.
Místa, kde karibu žijí se oteplují. Je dřívější začátek vegetační sezony. Dnes se některé rostliny začínají probouzet o dva týdny dřív než před 20 lety. A právě karibu tohle nesou těžce… samice zatím nedokázaly dostatečně přizpůsobit svůj biologický rytmus a zkoordinovat dobu březosti tak, aby měli nejvíce živin v době kdy to nejvíce potřebují s obdobím, kdy té potravy je nejvíce. Karibu prostě migrují… migrují obrovské vzdálenosti a je nutné, aby se ve správný čas naházeli tam, kde je dostatek potravy.
Další věcí je mnohem častější tvorba ledových krust, přes které se zvířata jako karibu nebo pižmoň nedostanou k potravě. V roce 2003 právě v Kanadě na ostrově Banks kvůli tomu zemřelo 20 000 pižmoňů, v roce 2013 kvůli tomu zemřelo na ruském poloostrově Jamal přes 60 000 sobů (což jsou vlastně karibu), apod. To, že se karibu nedostane kvůli ledové krustě k potravě ale není jediný problém – ta jim dokáže i rozřezat nohy, což může mít za následek zdecimování až 80% konkrétní populace.
Teplejší klima znamená také více parazitů, kteří na ně přenáší nemoci a karibu může zemřít. Před komáry, muchničkami, ovády a jiným krvežíznivým hmyzem migrují na sever. Při přemnožení larev střečka podkožního sob ztrácí tuk, což může mít za následek úhyn. Klíště zase může způsobit úbytek srsti a sob umrzne. Dále to mohou být entoparazité, kteří mohou způsobit ochrnutí zadní části těla zvířete atd.
Vlci ta zvířata loví, ale loví je i jiní predátoři – medvědi, mláďata může zabít rosomák nebo výjimečně i orel. Nicméně jak ovlivňuje jejich stavy člověk? Už v roce 2015 se lov ve stádě Bathurst zakázal, jenže se to akorát částečně přesunulo mj. právě k stádu Bluenose-East. V tomto stádě byl limit nějakých 950 zvířat za rok aby do roku 2018 postupně spadl na 200. Od roku 2010 spadla populace ze 100 000 na nějakých 19 000 v roce 2018. Ale furt se loví. A není to jen lov… ta zvířata může ovlivnit i těžba apod.
Svádět to na vlky jak Havrlant mi přijde až drzé. Nezná situaci, neví o tom problému vlastně nic, jen využil situace a chtěl říct „podívejte, i v té divočině na severu Kanady to střílej a u nás v kulturní krajině nééé… bééé“. Ta situace je mnohem, mnohem komplikovanější.
Hunter
21.12.2020 14:25 Reaguje na SlovanSlovan
21.12.2020 16:36 Reaguje na HunterHunter
22.12.2020 02:58 Reaguje na SlovanSlovan
22.12.2020 15:31 Reaguje na HunterV této části Kanady dali přednost karibu před vlkem v naději, že to na nějakou dobu může karibu pomoci. Což ovšem nemění nic na tom, že karibu obecně to bude mít kvůli nahoře zmíněným důvodům do budoucna nahnuté s vlkem nebo bez něj. Faktem je, že Kanada má největší populaci vlků na světě a navíc stabilní. Nehrozí tedy, že by to samotného vlka ohrozilo a biologové vědí, že vlk přemnožený nebyl a proto se tam ta populace zanedlouho vrátí. Takový los v té oblasti třeba nevykazuje žádný úbytek.
Slovan
22.12.2020 15:43 Reaguje na SlovanHunter
23.12.2020 06:12 Reaguje na SlovanSlovan
23.12.2020 11:03 Reaguje na HunterVlastně je to jako se sýčkem. Někdy se mi zdá, že pan Zvářal z toho viní z velké časti kunu, jejíž počty vysoké jsou, ale sám moc dobře ví, že ten problém je mnohem komplikovanější a sýček to schytává ze všech stran - od ztráty habitatu důsledkem změny krajiny, mizení doupných stromů po tzv. smrtící pasti které mají podle výzkumů na svědomí až 1/3 všech úmrtí. Nemůže za to přeci jen kuna, ale mnoho dalších faktorů, které ale pan Zvářal tolik “nevytahuje”... a to je nejenom z mého pohledu špatně.
Hunter
23.12.2020 14:14 Reaguje na SlovanSlovan
23.12.2020 21:18 Reaguje na HunterJarek Schindler
21.12.2020 15:28 Reaguje na SlovanJinak ten vlk se tam lovil , loví a bude lovit. Můžete mi říci odhadovaný počet vlků v Kanadě?
Nástup tamější vegetace. Fatálnější by bylo kdyby nastupovala později. Před komáry a muchničkami neutečou ani na tom severu. Právě naopak. No a vlk se tam lovil na potkání. Až někdy kolem roku 2000 tam došlo k jeho částečné ochraně. Jak je vidět rychle od ní ustupují.
Ledová krusta. Ta se tvoří i u nás a přesto to nevadí takovým vlčím hlídkám v prohánění zvěře po lesích. I u nás tím zvěř trpí a ta krusta ji zraňuje.
Samozřejmě, nic není úplně jednoduché. Ovšem to, že i z našeho pohledu v liduprázdné krajině přistupují k lovu vlků za nějakým účelem je prostě nepopíratelný fakt. Takže žádné néééé a béééé. To považuji za drzost zase já.
Slovan
21.12.2020 16:24 Reaguje na Jarek SchindlerNebýt klimatických změn, tak by se ten problém dnes neřešil ani se současnou populací vlků v oblasti, kteří tam byli odjakživa početní. Člověk tu svou činností taky zrovna nepomáhá. A teď fakt nemyslím místní indiány. Jsou to totiž místní indiáni, kteří té přírodě odjakživa rozuměli více, než bílý člověk a tu zvěř si udržovali - všechnu. Takže ne, já vážně doufám, že zrovna oni v té přírodě zůstanou a že zmizí jiní.
Vy totiž evidentně nechápete, že nástup vegetace dřívější i pozdní představuje stejný problém, zvlášť pro zvíře, které migruje tisíce kilometrů, že ledová krusta u nás a na severu Kanady je úplně něco jiného (zaprvé doba kterou dokáže vydržet, zadruhé karibu se živí výhradně zemní vegetací - lišejníky apod. a zatřetí se u nás zvěř přikrmuje) a že počet parazitů bude jen těžko větší na severu než na jihu. Jinak by tam jaksi nemigrovali. Takže jo, bééé.
Jan Šimůnek
22.12.2020 09:58 Reaguje na SlovanJarek Schindler
25.12.2020 12:22 Reaguje na SlovanJinak větší rozdíl v nástupu vegetace než ten váš dvou týdenní je zapříčiněn rozdíly v expozici. Osluněná a neosluněná místa, návětrné a závětrné lokality.
Karibů se živí výhradně zemní vegetací v tom pásmu tundry. Tam mu nic jiného nezbývá. Na zimu sestupuje do pásma tajgy a tam jsou již stromy. No a na těch stromech rostou i ty mechy a lišejníky.
Ledová krusta vyžaduje výraznou oblevu či déšť který následně mrzne. Spíš tedy je tento jev situovaný do jižnějších poloh. No a podle toho jak se karibu pohybují tak již dvacátý kus ve stádu o krustě nic neví.
Nepamatuji se, že bych tvrdil, že na severu má být více parazitů. V každém případě komáři a muchničky jsou označovány za metlu severu.
V minulosti tam nikdy vlk ochranu neměl a běžně se lovil.
A ano, také věřím, že v přírodě zůstanou ti co s tou přírodou žijí a různí eko od PC časem zmizí.
Nějak jste zapomněl reagovat na konstatování, že: " V rámci ČR jsou hlášeny útoky a tím i škody již v sedmi krajích. Na každé tři dny v roce vycházejí dva vlčí útoky". Takže nejde pouze Broumovsko.
Těším se čím překvapíte pane Slovane.
Miroslav Vinkler
21.12.2020 05:53 Reaguje na SlovanSezóna lovu vlků v Lotyšsku trvá téměř 9 měsíců (15. července - 31. března) a lovci zabíjejí i 2měsíční štěňata a březí samice vlků. Zabití vlčích štěňat bylo dominantou minulé sezóny lovu vlků - od července 15. do 5. října 5 lovců zabilo 113 vlků a 74 z nich byla štěňata (v celé sezóně bylo zabito 292 vlků).
Cílem Lotyšska je mít v dubnu necelých 200-300 vlků po uzavření lovecké sezóny. Tento cíl je plněn pouze z důvodu neustálého stěhování nových vlků ze sousedních zemí, jako je Estonsko, Rusko a Litva, kde je lov vlků méně intenzivní. To vytváří absurdní situaci, kdy jsou vlci, kteří jsou chráněni v sousedních zemích, zastřeleni v Lotyšsku jen proto, že překročili hranici.
Účinkem této politiky je ve skutečnosti dramatický nárůst rychlosti chovu. Právě teď jako každoročně chová 70% dospělých vlčích samic až 6 mláďat na vrh .
Škody způsobené vlky na hospodářských zvířatech v Lotyšsku:
2005 - 9 ovcí, 5 koz, 6 kusů skotu
2011- 242 (z toho 176 ovcí)
2013 do 10. října - 174 (z toho 152 ovcí)
Jak vidíte sami , vlka lze střílet a nikdo do toho Lotychům nekecá.
Škody způsobené vlky jsou v ČR velké, střílet by se mělo začít okamžitě, ale to by se juhanům z AOPK muselo chtít vydat povolení.
Když tam sedí lidé se zamrzlým viděním reality nezbude než tuto úřednickou smečku vyházet a nahradit skutečnými ochránci přírody ve státní správě.
/převzato z https://wilderness-society.org/ / , European Wilderness Society , se sídlem v Rakousku, je nezisková evropská nevládní organizace zaměřená na ochranu divočiny.
Proto věřím, že nebudu obviňován z demagogie ,když pouze cituji z její zprávy.
Slovan
21.12.2020 14:00 Reaguje na Miroslav VinklerFaktem zůstává, že ten tlak ani zdaleka není tak silný jako dříve. Až od roku 2004 je ten lov regulován pomocí kvót a je přísně kontrolován. Už to je jednoznačně zlepšení. Vlk se v Lotyšsku nachází na celém území a je uprostřed silné baltské populace. Jen v Lotyšsku, které má menší rozlohu než my se dnes nachází cca. 700 vlků. Já vím, já vím… mají nižší hustotu obyvatelstva, ale i menší nebezpečí pro vlka v silnicích a troufám si říci i pytláctví. Pokud se člověk podívá na data, od roku 2007 se populace zdvojnásobila a podle tamních orgánů jsou na tom vlci momentálně nejlépe za 50 let. U nás je vlk považován za ohrožený druh, jehož počet se pohybuje kolem 100 kusů, což není nijak velké číslo. Nevidím důvod, proč bychom vlka měli v současné situaci celorepublikově lovit. Od vás jsem ještě neslyšel počet, který jste vy osobně ochotný tolerovat a který považujete za akceptovatelný. Zatím jen nereálné kecy typu, že má být jen v jádrových zónách NP a CHKO. Co to je pro vás jádrová zóna jsem od vás taky ještě neslyšel.
A vlčí potrava v Lotyšsku? Hospodářská zvířata podle výzkumu, který probíhal mezi roky 2008-2018 představovala nepatrné množství. Pár %. Vlk z té oblasti navíc nikdy nezmizel a tudíž jsou lidé na jeho přítomnost zvyklí a věřím, že i tamní chovatelé mají trošku propracovanější systém ochrany stád než u nás, kde vlk desítky let nebyl.
Jarek Schindler
21.12.2020 15:51 Reaguje na SlovanDále nemáte pravdu v tom, že by u nás byl vlk považován za ohrožený druh. Bohužel je orgány státní správy a ochranáři vydáván pořád za kriticky ohrožený druh. Nevidíte v tom rozdíl?
Slovan
21.12.2020 16:45 Reaguje na Jarek SchindlerAle on ohrožený u nás je. To je prostě fakt.
Břetislav Machaček
21.12.2020 17:34 Reaguje na SlovanJablunkovsko. Všude jinde to bude otázka času, protože se jedná o migrující populace a tak
půjdou i jinam a ta nutnost ochrany pastvin
bude časem všude. Bude tak preventivně i tam, kam smečka zabloudí jednou ročně a přesto nebude zbytí riskovat, nestavět ty ploty
a nechovat ty psy. To ale mnohé odradí a o
to tu jde, protože vy a ani vlci ty louky nespasou. To budou nedozírné škody a může
dojít i na ty zubry v Milovicích a koně
z významných chovů za statisíce. To vás asi
humor přejde, až se vyplašený zubr střetne
s autem a zahynou v něm i děti a nebo bude
chovatel žádat náhradu za koně v ceně
několika miliónů. Platit si koníček
jménem vlk z vlastní kapsy, tak se upnete
asi na něco jiného a vlka necháte vlkem,
jako to už dopadlo s kormoránem a pomalu
i bobrem. I vydra už je na spadnutí a vlk
se k tomu časem dopracuje taky. Divočina
je utopie a nefunguje už ani ve vámi
popsané Kanadě. Vše se mění za pochodu
a je nutné uvažovat realisticky, zda je
to nutné a nebo stačí to nadšení bez
kýženého výsledku. Ohledně regulace zvěře
to více jak 100 let zvládal člověk a nebýt
omezení ze strany ochranářů, tak zvládal
dosud. Pár vlčích smeček to nevytrhne a
pouze zhatí snahy udržet louky s co
nejmenšími náklady na údržbu pastevectvím.
Chtít tu ZOO se všemi druhy zvířat je blud
a nedopadne dobře, protože je to dnes
zcela nereálné. Malochovatelé budou první,
kteří to pastevectví ukončí a ti jsou
tím důležitým prvkem v údržbě krajiny. Vy
to s kosou a vlky asi nebudete.
Slovan
21.12.2020 18:01 Reaguje na Břetislav MachačekJan Šimůnek
22.12.2020 10:00 Reaguje na SlovanJarek Schindler
22.12.2020 00:45 Reaguje na SlovanVlci se u nás člověku vyhýbají? Jo to píše Duha. Vzrůstá počet očitých svědků a ti mluví o něčem jiném. Nebylo by naopak i pro ty vlky podstatně lepší kdyby se vyhýbala nejen člověku ale i jeho stádům domácích zvířat?
A ten fakt o ohroženosti. V první řadě je rozdíl v termínech ohrožený a kriticky ohrožený. Proč se tak vyhýbáte slovíčku "kriticky". V druhé řadě jsou potom tyto pojmy v materiálech IUCN jasně specifikovány. To, že nějaký ochranář se rozhodne něco zařadit mezi kriticky ohrožené druhy ještě neznamená, že ten druh je kriticky ohrožený i ve skutečnosti.
Miroslav Vinkler
21.12.2020 18:36 Reaguje na SlovanJádrová území - jsou zóny I. a II. stupně , to se učí v prvním semestru.
Slovan
21.12.2020 20:40 Reaguje na Miroslav VinklerJarek Schindler
22.12.2020 01:16 Reaguje na SlovanNějaká čísla a rajonizaci by snad v první řadě měla ve svém plánu péče předložit AOPK. No a s ní provázané HD. Ti berou za "péči o vlka " celkem slušné peníze. Kolik že to dostává Duha na své vlčí hlídky? Kolem pěti milionů ročně? To už dává celkem smysl propagovat něco až za hrob. Hlavně aby tento penězovod nevyschl, že.
Miroslav Vinkler
22.12.2020 05:58 Reaguje na Slovanvyjmenujte !
Všichni zaměstnanci jsou jmenovitě uvedeni na webu AOPK, tak laskavě označte ty ODBORNÍKY na vlky. Ani jeden tam není! Kromě ředitele Pelce což není odborník,ale pomatený ideolog.
K počtu vlků se vyslovte vy jako jejich skalní fanda, abychom viděli jak dalece jste ochoten zajít.
Slovan
22.12.2020 15:06 Reaguje na HunterHunter
23.12.2020 06:14 Reaguje na SlovanSlovan
23.12.2020 11:12 Reaguje na HunterJinak, to nejsou ideologické traktáty. Jen odlišný pohled na danou problematiku. To samé bych nakonec mohl napsat já o vás. Čas na to občas mám, nicméně ne celý den.
Hunter
23.12.2020 11:18 Reaguje na SlovanSlovan
22.12.2020 14:58 Reaguje na Miroslav VinklerNevím, kolik za to Duha bere, nicméně většina lidí z oněch hlídek dělá průzkum zadarmo ze zájmu o šelmy. Možná, že odborníci na šelmy dostávají nějaký plat, ale to se obraťte na někoho jiného. Já s Duhou nemám nic společného.
MV - Řekl bych, že odborníci na vlka jsou ti, kteří vytvářeli např. plán péče o vlka. Ti lidé asi nemusí být přímo z AOPK, protože ta spolupracuje s xy organizacemi nebo univerzitami. Realizace záchranných programů ohrožených druhů vede Pavel Pešout - na toho se tedy můžete obrátit pokud chcete znát přesná jména. Vy vlastně ani nemáte pravdu v tom, že se AOPK a MŽP nezajímají o počty vlků u nás - plán péče vlka má za cíl mj. stanovení budoucího tzv. příznivého stavu populace a stanovení jednotného postupu příslušných orgánů při nestandardním chování vlka.
"V Programu péče je také zakotven úkol ve spolupráci s Německem a Polskem (resp. v oblasti Karpat se Slovenskem) stanovit tzv. příznivý stav populace – tedy velikost populace (a odpovídající podíl z hlediska území ČR), při jejímž dosažení může ČR společně s okolními státy začít jednat s Evropskou komisí o úpravě evropské legislativy a stanovení případných kvót pro lov vlka. Konkrétní cílové počty vlků zatím nejsou stanoveny ani v okolních státech (jako je třeba Sasko, kde se populace vlka rozvíjí od r. 2000 a první program péče byl přijat v r. 2009) a jednou z mála zemí v rámci EU, která uvádí konkrétní hodnotu „životaschopné populace“ vlka pro své území (nikoli limitního stavu) je Francie, jde však o zemi, kde se vývoj vlčí populace řeší již řadu let a tento údaj je součástí až nejnovějšího, v pořadí již třetího managementového plánu z roku 2018."
https://www.casopis.ochranaprirody.cz/pece-o-prirodu-a-krajinu/program-pece-o-vlka-obecneho-v-ceske-republice-uvodni-predstaveni/
Jan Šimůnek
23.12.2020 08:02 Reaguje na SlovanJe mi líto, soudruzi z DUHA a AOPK dělají vše pro to, aby nastala nějaká opravdu velká kolize a počet Zastánců vyhubení této bezcenné škodné natolik převýšil počty vlkomilů, že se s tím nebude moct nic dělat, leda totálně zrušit demokracii.
Jiří Malík
25.12.2020 02:39 Reaguje na Miroslav VinklerJaroslav Havel
21.12.2020 08:35 Reaguje na SlovanHunter
21.12.2020 12:07Filip Doza
21.12.2020 17:41vyskytoval v 18 století neobstojí.Jaká byla krajina tehdy a nyní. Jeden z argumentů HD a ochránců byl a je, že vlk bude snižovat přemnoženou spárkatou zvěř, zejména černou zvěř. Někde jsem četl příklad z Německa. Byl to naprostý blábol. Nic takového v Německu nezaznamenali.
Budování stále vyššího oplocení je další zvrhlost. Stačí, když vlastníci lesa oplocují nově vysázené kultury. Jako myslivec jsem zaznamenal několik případů, kdy zvěř, zejména dančí se do oplocení zamotá a vyčerpaná uhyne. Ano, v krajině již nyní ubývá zejména srnčí zvěř, nikoli však bezhlavým odlovem nebo díky vlku, ale ztrátou v krajině vhodné potravy na úkor velkoplošného pěstování řepky. Další pokolení v krajině místo této zvěře budou sledovat vlky. Opravdu skvělá budoucnost.
Miroslav Vinkler
21.12.2020 18:40 Reaguje na Filip DozaSlovan
21.12.2020 20:27 Reaguje na Miroslav Vinklerhttps://www.idnes.cz/zpravy/domaci/vlci-ovce-zver-potrava-myslivci-sedlaci-strileni.A191123_113008_domaci_tho
Miroslav Vinkler
22.12.2020 06:03 Reaguje na Slovan"Výzkum běžící od roku 2014 ještě není ukončený. "
Tak proč to uvádíte ?
Slovan
22.12.2020 16:31 Reaguje na Miroslav VinklerProč sakra nezmíníte výzkumy z Polska nebo Německa a furt zde zmiňujete jeden výzkum z Portugalska - bez vysvětlení. Že to souviselo s malou hustotou divoké potravy vás prostě nezajímá. Výzkumy ze severovýchodu Portugalska naopak třeba ukazují, že hlavní kořistí tamních vlků jsou divocí kopytníci - je jich tam totiž dost.
Břetislav Machaček
22.12.2020 19:12 Reaguje na Slovanpřed vlky jejich redukcí? Je tam už narušeno životní prostředí taky a samoregulace nefunguje, ať jsou příčiny třebas v tom oteplování a vzniku těch ledových krust.
Už se tak musí zapojit do režimu člověk
a regulovat dříve, než bude pozdě. Jinak
vy neumíte odpovědět na to, co bude při
rozšíření dál do vnitrozemí a odvoláváte
se na "odborníky", ale ani oni doposud
nestanovili cílové stavy vlků vzhledem
k územnímu šíření . Kde tak budou žádoucí
a kde ne a jak se na ně mají připravit
ti chovatelé koní a jiného dobytka. Mi
to tak připadá, že cílem je namnožení
populace za každou cenu a pak až řešit ty
problémy. Společnost se tak postaví před hotovou věc a bude to jako s kormorány.
Máme už je tady a tak se státe starej!
My je prosadili, namnožili a vy rybáři
poproste myslivce o jejich odhánění a
redukci. Ty státe zaplať zástřelné za
naprosto neatraktivního a "nejedlého"
tvora. S vlkem to bude podobné. My je
budeme chránit i za cenu tolerance vůči
jedincům bez respektu z lidí, až do
situace, kdy už pozbude sympatie laiků.
Pak to přenecháte státu, aby stanovil
kmenové stavy a platil zástřelné na
nadpočetné kusy. Možná už v té době
budou ale "luční hlídky", které budou
upozorňovat na zanedbané pastviny bez
ovcí a budou zkoumat proč k tomu došlo.
Jinak je s podivem, že vámi jmenovaní
odborníci mimo "odborných" publikací
odmítají diskutovat jak s chovateli,
tak i třebas tady s námi a barvy hájíte
pouze vy s papouškováním jejich a cizích
argumentů. Stačí položit konkrétní dotaz
a je tu hradba mlčení, nebo odbíhání od
konkrétní odpovědi. Výzkumy odjinud jsou
platné pro ně a zdejší výzkumy jsou na
amatérské a nebo aktivistické úrovni.
Jejich skutečná hodnota je tak sporná.
Pokud vlky zaženu od čerstvě stržené ovce,
tak její zbytky v trusu nebudou a budou
tam zbytky třeba srnčí sražené u silnice
autem, nebo černé v Polsku a Německu uhynulé
na AMP. Na to jsem zvědav, co budou "lovit"
po vyhynutí a nebo preventivním vybití černé
v oblasti s AMP, která je téměř totožná s výskytem vlků.
Majka Kletečková
23.12.2020 01:16Ze statistik u hlediska typ zabezpečení se uskutečnilo všech 74 vlčích útoků na domácí zvířata, která nebyla chráněna pasteveckými psy. Ani jedna škodní událost se neudála tam, kde byla domácí zvířata pasteveckými psy chráněna.
Z celkového počtu škodních událostí se 73 vlčích útoků odehrálo tam, kde nebyla domácí zvířata chráněna ani pastýřem ani nočním hlídačem. Pouze k jednomu útoku došlo v ohradě chráněné nočním hlídačem.
Nic na tomto faktu nezmění ani to, že budeme-li uvažovat jako jediné hledisko výšku oplocení, téměř pětina útoků byla nad 120 cm (podobně pouze hledisko existence resp. typu elektrického ohradníku).
Majka Kletečková
23.12.2020 01:33Ochránci vlků včetně mně tím často operují a ve světle tak velkorysého přístupu ze strany státu se zdá, že jen naprostý ignorant nevyužije těchto dotací k ideálnímu zabezpečení svého stáda. To, že doposud bylo schváleno jen 30 žádostí, je velmi podezřelé. Není skutečné získání dotací tak obtížné, že je pro obyčejného a běžného chovatele vlastně nedosažitelné? To opravdu vypadá, že je s dotacemi na prevenci něco špatně. Je tato proklamovaná podpora dostupná reálným potřebám a možnostem chovatelů?
V článku Anny Řezníčkové z Duhy (16.12.) byly zmíněny některé limity např.
- Minimální požadovaná částka je 100 tisíc Kč, což je pro mnoho chovatelů příliš.
- Vyplňování formuláře v systému MS2014+ je časově náročné a uživatelsky nepřívětivé. K podání je nutný elektronický podpis.
Také je otázkou, zda tahle prevence má být dotována z programu péče o vlka. Neměla by být čerpána spíše v rámci nějakého plánu péče o ovčáctví.
Majka Kletečková
23.12.2020 01:40 Reaguje na Majka KletečkováJan Šimůnek
23.12.2020 08:05 Reaguje na Majka KletečkováJaroslav Havel
23.12.2020 10:35 Reaguje na Majka KletečkováPetr Pekařík
23.12.2020 12:59 Reaguje na Majka Kletečkováhttps://www.polovnickakomora.sk/sk/spk-aktualne/spravy-a-informacie/2117-na-slovensku-sa-aj-nadalej-bude-lovit-vlk.html
Slovan
23.12.2020 21:25 Reaguje na Petr Pekaříkhttps://www.minzp.sk/spravy/o-krok-blizsie-k-ochrane-vlka.html
Jiří Malík
25.12.2020 01:59Jan Olejníček
25.12.2020 23:24 Reaguje na Jiří MalíkPokud o fanaticích mluvíte vy, je to trochu sranda, vy sám definici fanatika splňujete dokonale🖕
Richard Toman
26.12.2020 08:20 Reaguje na Jiří MalíkJan Šimůnek
27.12.2020 09:35 Reaguje na Jiří MalíkDruhou věcí je, že vlci jsou v celosvětovém měřítku druh hojný a prosperující. Kdyby se vystříleli v celé Evropě, od mysu Finisterrae až po Ural, naprosto nic by se nestalo a jejich celosvětová populace by tím zůstala prakticky nedotčena. Jejich ochrana v civilizované krajině je totální nesmysl, který nemůže vést k ničemu dobrému. Jako občan jednoznačně podpořím ty politické síly, které vlky z naší krajiny jakýmkoli způsobem odstraní, i třeba za cenu rozchodu s EU, která se na zločinných vlkoochranářských aktivitách významně podílí.
Nechci být špatným prorokem, ale stržení a rozsápání nějakých lidí, s vysokou pravděpodobností dětí, je jen otázka času, vzhledem k nárůstu počtu těchto zvířat a jejich nulové plachosti. Otázka tedy nezní "Zda?", ale "Kdy?". Předpokládám, že v takovém případě může dojít k vendetě vůči organizacím typu AOPK nebo DUHA a jejich členům. Zcela jistě by mi to bylo líto, ale výlučně ve vztahu k těm strženým dětem.
Jiří Malík
25.12.2020 02:21Jaroslav Havel
30.12.2020 09:48 Reaguje na Jiří MalíkJaroslav Havel
30.12.2020 10:04 Reaguje na Jiří MalíkVy jste v tomhle jako ryba ve vode ( nebo spis pulec v tuni ).
Jak vysoke ohrady povoli CHKO na svem uzemi? Jak vysoke v blizkosti obydli, kde zver neprochazi a jak vysoke v krajine? Stale to budou ty dva metry???
Mate nejake zkusenosti se stavbou ohrad tak, aby je vlk neprekonal skokem ani podhrabem? Nejake realizovane reseni? Nejake takove, ktere nemusite denne obchazet nebo ve velkych vymerach objizdet a kontrolovat? Kdete v idealnim pripade funguje i bez elektriky? Mate "tvrda" data o tom, jak se dari zviratum, ktera jsou na noc zahanena v pastevnim obdobi? Jak se to projevuje na jejich zdravotnim a vyzivovem stavu? Jak moc v tomhle dusledku stoupnou potize s porody, odchovem? A na zaver, jak to mame se stresem zvirat, okolo kterych smejdi vlci smecky a hledaji kudy se dostat do kosru nebo do chliva. Tusite na jakou vzdalenost ovce a ostatni hospodarska zvirata vyciti predatora a prejdou do ostrazitosti a stresu? Jak se do promita na jejich stavu? Jsem na vase tvrda ( ocekavam spis natvrdla ) data moc zvedav.
Jiří Malík
25.12.2020 02:25Jan Šimůnek
27.12.2020 09:39 Reaguje na Jiří MalíkTato organizace by proto měla, na úkor příjmu a majetku svých členů (spolu se zmíněnými dalšími podobnými), platit veškeré škody, které vlci nadělají, a to i na naprosto nezabezpečených chovech. Klidně ať tihle lidé makají v nějakých táborech nucených prací, kde by na to odškodnění vydělávali.