https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/tomas-havrlant-duverujete-vysledku-scitani-medvedu-ktere-na-zaklade-vzorku-sebranych-ochranari-vyhodnotila-karlova
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tomáš Havrlant: Důvěřujete výsledku sčítání medvědů, které na základě vzorku sebraných ochranáři vyhodnotila Karlova univerzita?

20.9.2022
Ilustrační snímek medvěda hnědého.
Ilustrační snímek medvěda hnědého.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Takovou otázku položili divákům na Slovensku v televizním pořadu REGINA ve čtvrtek 8. září 2022.
 
V posledních letech se na Slovensku vede rozsáhlá debata o přístupu k ochraně medvědů a vlků. Přístup k medvědům a vlkům je silně ovlivněn ideologickým pohledem politické reprezentace, která je zrovna u moci. Záleží na tom, koho z odborníků připustí k rozhodování a kdo se stává mezi ochranáři disidentem. To neplatí jenom o Slovensku.

Debatu o přemnožení této chráněné šelmy a potřebě regulace jejího počtu na Slovensku vyvolaly opakované střety medvěda s člověkem a loňský případ úmrtí 57letého muže v obci Liptovská Lúžna v okrese Ružomberok po útoku medvěda. Regulaci počtu medvědů opakovaně žádali ochranáři a lesníci, kteří je jednoznačně považují za přemnožené. Stejný požadavek vůči státu opakovaně předkládají starostové, zemědělci a obyvatelé venkovských oblastí. Podle některých odborníků, odhadů lesníků a myslivců, žije na Slovensku dva až pět tisíc medvědů. To posouvá Slovensko na přední místo na světě.

Že se medvědi stěhují k lidským obydlím, potvrdil i Dušan Karaska, současný generální ředitel Státní ochrany přírody. Za letošní sezonu má zdokumentováno 8 útoků na lidi a další desítky konfliktů, které neměly za následek smrt, nebo zranění.

Na pomoc slovenským ochráncům medvědů přišel s uklidňujícím prohlášením docent Pavel Hulva z katedry zoologie PřF UK v tiskové zprávě Přírodovědecké fakulty UK (Praha 22.8. 2022). K předčasné zveřejnění výsledků studie o počtu medvědů na Slovensku docent Pavel Hulva dodává: „V tomto případě činíme na přání slovenských kolegů výjimku vzhledem k potřebě uklidnit veřejnost“.

Metodou sledování opakování stejných jedinců ve vzorcích došel jeho tým k počtu 1000 až 1200 jedinců medvědů na Slovensku. První fáze studie proběhla už v letech 2019 až 2021, kdy Státní ochrana přírody Slovenské republiky v terénu sbírala trus šelem. Druhou fázi realizuje Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Experti ze slovenské Státní ochrany přírody republiky při aktuálním výzkumu nasbírali během dvou vegetačních sezón přes 2000 vzorků, především medvědí srsti a trusu. Vědci z PřF UK pak provedli analýzy DNA, které umožnily odhadnout početnost a genetickou strukturu slovenské populace medvědů (zde).

Tento zveřejněný výsledek má uklidnit veřejnost a vyvrátit názory o přemnožených medvědech na Slovensku.

„Navíc celý koncept údajného „přemnožení“ medvědů je problematický i vzhledem k obecným poznatkům ekologie - početnost vrcholových predátorů v přírodě není regulována jinými organismy, v jejich populacích se proto vyvinuly samoregulační mechanismy, jako je například pomalý vývoj, teritorialita, reprodukční inhibice nebo infanticida čili zabíjení mláďat,“ uvádí Pavel Hulva.

Tato poučka má určitě obecnou platnost v divočině, ale nic nám neříká o „samoregulaci“ vrcholových predátorů v kulturní krajině a konfliktech s obyvateli dotčených oblastí. Už tisíce let je přirozeným regulátorem (predátorem) medvěda člověk.

Medvěd není Plch velký, nebo Ropucha krátkonohá, kteří jsou také chránění, ale jejich proměnlivý počet nemá zásadní negativní přímý vliv na život v jejich sousedství.

Zastánci medvědů a vlků používají pojem „přemnožení“ vysoce účelově. Někteří ochránci přírody používají rádi termín „přemnožení“ u přežvýkavé srstnaté zvěře a černé zvěře. Ale u velkých šelem o něm nechtějí hovořit.

Myslím, že lze konstatovat, že za „přemnožení“ se dá považovat i stav, kdy se populační hustota nějakého živého organismu dostává do konfliktu se zájmy člověka.

A k tomu v případě medvědů na Slovensku a vlků v některých oblastech v Česku prokazatelně dochází.

Tento názor dlouhodobě zastávali i vysoce postavení pracovníci ochrany přírody na Slovensku.

Už v roce 2002 provedli zaměstnanci Správy chráněné krajinné oblasti (CHKO) Poľana sčítání medvědů a dospěli k jednoznačnému názoru, že jsou medvědi na středním Slovensku přemnožení (zde). Na základě výsledků se vypracoval společný návrh regulačního odstřelu pro příští roky. Tehdy bylo na Slovensku 600 medvědů.

V roce 2007 tehdejší ředitel Státní ochrana přírody (SOP) Ján Mizerák mluví při počtu 800 ks o přemnožených medvědech a požaduje snížení tehdejší populace medvědů na polovinu: "Ve Slovenských horách by měla zůstat jen polovina toho, co tu máme v současnosti. Zvířata jsou nejen přemnožená, ale není tam ani vhodný počet samců a samic, navíc čelí zdravotním potížím," tvrdí Mizerák. „Lov by se měl umožnit. Medvědi jsou přemnožení a kvůli nedostatku potravy se stále více stahují k lidským obydlím. Navíc - medvědy odchycené v blízkosti lidí na Slovensku už ani nikdo nechce. Co je to za chráněného živočicha, když o něj není zájem?" (zde)

Z dnešního pohledu je paradoxní, že názor o přemnožených medvědech a nutnosti jejich regulace podpořili i čeští ochranáři. Český svaz ochránců přírody, který měl oficiální program na návrat medvěda hnědého do Česka, s Mizerákem souhlasil. "Upravit počet medvědů na Slovensku je nutné, opravdu se tam přemnožil," řekl Ludvík Kunc, který byl na ČSOP garantem ochrany velkých šelem. „Populace medvědů na Slovensku za poslední roky velmi omládla. Jen málokterý medvěd teď dosahuje parametrů, jaké by měl mít - třeba už jen výjimky váží víc než dvě stě kilogramů. Medvědice mají mláďata velmi brzo, samoregulace, kdy dospělí usmrtí mládě, přestala fungovat. Navíc medvědi rychle ztratili respekt z lidí, naučili se využívat jejich odpadků," vypočítává nevýhody Kunc. Populace musí zestárnout a odstřel mladých medvědů, kteří nevyhovují parametrům, by podle něj pomohl. Tehdejší náměstek ministra životního prostředí Dušan Muňko říkal, že regulace stavu některých chráněných živočichů je potřebná. Upozornil, že především mladší medvědi se dostávají stále blíž k lidským obydlím a ohrožují lidi. Starší jedinci si chrání svá teritoria a vytlačují mladší stále níž do údolí. "Medvědi jsou přemnožení už několik let a nemůžeme před tímto problémem strkat hlavu do písku," dodal Muňko.

SWS, Společnost pro Výzkum, Vzdělávání a Soužití s přírodou (je členem Mezinárodní unie pro ochranu přírody (IUCN), Mezinárodní asociace pro výzkum a management medvědů (IBA) a Evropské iniciativy pro velké šelmy (LCIE)) uvádí, že výzkum v letech 2013 - 2014 odhadoval celkový počet medvědů na Slovensku mezi 1000 až 1500 jedinci. (zde)

Další určení četnosti medvěda přinesla práce profesora Pauleho z TU Zvolen z roku 2014, který na základě genetického výzkumu určil četnost medvědí populace na Slovensku na jarní stav 1 256 jedinců ± 235 jedinců. (zde) Ani tyto čísla nepřijala odborná veřejnost bez pochybností. V prostředí řešitelského týmu Technické univerzity ve Zvolenu byla tehdy kvůli nedokonalé metodice vyslovena hypotéza, že už v roce 2014 na Slovensku žilo 4 000 medvědů. (zde) Kromě toho potvrdil tým velmi důležitý údaj o sexuální struktuře, která je výrazně nakloněna ve prospěch samic. Tento fakt ještě více zvyšuje natalitu a nárůst populace do dnešní doby.

Statistika vedená Národním lesnickým centrem ve Zvolenu ukazuje, že četnost medvěda hnědého na Slovensku k 31. březnu 2020 byla na úrovni 2 760 kusů a v roce 2021 stoupla až na 2997 jedinců.

Nárůst populace medvěda nesouvisí s krmovišti a kontejnery, jak tvrdí médiím jejich propagátoři, ale s jeho regulací, tvrdí Lesy SR. Státní podnik Lesy SR proto žádají systematickou regulaci populace medvěda na Slovensku. Mluvčí Lesů SR Marína Debnárová doplnila, že i Nejvyšší soud SR v roce 2017 konstatoval přemnožení medvěda na území Slovenska. (zde)

Na vzrůstající odpor veřejnosti v dotčených regionech Slovenska reaguje i politická reprezentace. Na jednání mimořádného výboru NR SR pro zemědělství a životní prostředí ve středu 22. června 2022 se poslanci zabývali situací s přemnoženým medvědem hnědým a stále častějšími střety s člověkem. (zde) Slovenský ministr životního prostředí Ján Budaj (Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti – OLaNO) čelil v těchto měsících opakovaně návrhu opozice na odvolání právě kvůli problémům s medvědy.

Zastánci šíření medvědů do všech oblastí naráží na fakt, že mimo jejich sociální bublinu o tohoto chráněného živočicha není valný zájem. Když s určitou nadsázkou ministr životního prostředí Slovenska Ing. László SÓLYMOS nabízel na jednání Rady EU pro životní prostředí 19. prosince 2019 v Bruselu svým kolegům 200 medvědů jako dar, všichni ho s úsměvem odmítli. (zde)

Juraj Ciberej, zoolog a profesor Univerzity veterinárního lékařství a farmacie v Košicích, který si jinak váží odborných kvalit doc. Hulvy, tvrdí, že kdyby bylo sesbíráno 4000 vzorků, tak máme 2000 medvědů. Měli být zapojeni státní lesy, vojenské lesy, myslivci. Vzorků by bylo 5000 a výsledek by byl úplně jiný. Profesor Ciberej dodává “Do dnes jsme neurčili trvale udržitelný limit u medvěda, rysa a vlka. Proč? Například Finsko je šest krát větší a má udržitelný limit 1000 kusů medvědů. EU nám ukládá omezit střetnutí mezi medvědy a lidmi, ale stále se tyto konflikty navyšují. A co se stalo na Slovensku? Dětem jsme sebrali absolutní svobodu, rodiče se bojí pustit děti už jen na zahradu nebo na ulici. Nesmíme zapomínat, že medvědi likvidují ve velkém mraveniště. Pro mě osobně je mravenec pro zdravý vývoj přírody 1000 krát důležitější, než medvěd. Zoufalí lidi pak berou spravedlivost do svých rukou a dochází k pytláctví.“

Taktiku podhodnocování počtu vlků a medvědů používají někteří ochranáři dlouhodobě. Například populace vlků byla ze strany ochranářů ve Francii systematicky značně podceňovaná. Francouzský úřad pro biologickou rozmanitost (OFB) nově přiznává více než 900 vlků na francouzském území. To je skok o více než 47 % (!) oproti roku 2021 (624 vlků oficiálně oznámeno v roce 2021). (zde) Důvodem snahy o podhodnocení počtu vlků ve Francii ze strany jejich ochránců bylo nařízení vlády, že se ročně může odstřelit až 19 % populace při obraně stád.

To všechno jsou důvody, proč se musely urychleně zveřejnit uklidňující čísla o počtu medvědů. Nejde o uklidnění veřejnosti, ale o posílení pozice určité skupiny ochránců velkých šelem při nátlaku na politickou reprezentaci. Ta část tzv. ochránců přírody, která má v této době větší vliv na politiky, se snaží co nejvíce monopolizovat dialog o soužití s vlky a medvědy. Bez ohledu na názory dotčených aktérů, kteří mají legitimně jiné názory. A když jsou jejich argumenty těžko obhajitelné, tak se řekne, že to po nás chce Brusel. Howgh.

Možná je ještě pro někoho zarážející, že Německo má v některých ze 16 spolkových zemí největší hustotu vlků na světě a Slovensko patří na špici v počtu medvědů.

A co se týká anketní otázky z úvodu tohoto příspěvku, tak převážná většina respondentů uvedla, že výsledkům sčítání medvědů na Slovensku nedůvěřuje a studie je nedůvěryhodná.


reklama

 
foto - Havrlant Tomáš
Tomáš Havrlant
Autor je starosta Vernéřovic a chovatel ovcí.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (34)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

20.9.2022 07:28
Dobrý článek. Dlouhodobě jsem pro 600 ks, žít s medvědem za humny bych nechtěl.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

20.9.2022 07:29
A to medvěd , v porovnání s vlkem , je neškodný brumla.
Zde máme důkaz kam vede politika "Návratu velkých čelem" prosazená do legislativy národních států rigidním uplatňování Směrnice EU.

Jinak mimo téma medvěd, se pane Havrlante divím, že farmáři na Broumovsku dávno nevzali ochranu svého majetku před vlčími ataky dostatečně pevně do vlastních rukou. Snad si nemyslí, že to za ně udělá někdo jiný.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

20.9.2022 08:25 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ono zastřelit vlka znamená vystavit se riziku trestního stíhání pro Pytláctví a Neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy. Tipnul bych si, že při "správném znaleckém posudku" toto jistě bude posuzováno jako trestný čin (par. 299 a 304 trestního zákoníku). Doporučuji prostudovat stejně jako i par. 364 a 365. Mě je těch farmářů líto a do jisté míry mají pravdu. Rozhodně je nespravedlivě poškozuje nezvládnutý "management" vlčí populace. V oblasti by měl být zodpovědnými státními orgány povolen odstřel vlků opakovaně napadajících stáda.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

20.9.2022 11:13 Reaguje na Dalibor Motl
Ono zastřelit vlka při odvracení přímého nebezpečí újmy na majetku či sebeobrany , je i z pohledu zákona možné.
Musíte pouze u soudu ,kam by vás ekomagoři nahnali, unést důkazní břemeno.
Já bych už sháněl šikovného advokáta.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

20.9.2022 13:54 Reaguje na Miroslav Vinkler
Obávám se, že společensky únosnější je zabít zloděje, který Vám za Vaší přítomnosti vnikne do bytu, než zatřelit vlka. V tom druhém případě by ekoteroristi vyvolali mediální hysterii, takže soudce řešící tuto kauzu by neměl možnost vyřknout jiný výrok než "vinen".
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

20.9.2022 07:52
Tak ono je naštěstí úplně jedno, co si rozumbrada Havrlant myslí, nebo nějací respondenti v anketě.

Vlk vám už nestačí, tak se snažíte přihřát politickou polívčičku skrze medvědy? Opět se budete snažit rušit přednášky lidem nepohodlným vaší ideologii, tak jak se vám to povedlo u vás na základce? :)

Tento váš trapný článek je na úrovni ostatních vašich mediálních blábolů. Jste trapný.
Odpovědět
Anyr

Anyr

20.9.2022 12:00 Reaguje na Petr Eliáš
Havrlant dlouhodobě hájí své přesvědčení a zájmy. To je vcelku normální. Každý hájí svě, bez ohledu na objektivní hodnoty, správnost, zlo či dobro.

Ale zakazovat přednášky ve školách je čiročirá diktatura, manipulace, zneužívání moci pro své zájmy, a to stačí, aby tomuto člověku nebyl dáván žádný veřejný prostor. Je to zcela vypovídající o jeho lidských kvalitách.

Za zcela nepřijatelné pak považuju propagaci jeho přesvědčení a manipulace skrze obecní stránky: https://www.vernerovice.cz/kausa-vlk/ , z toho například https://vlktravunezere.cz/nazory-a-dokumenty/zeleni-aktiviste-v-ruskem-zoldu/

To ho ještě nikdo nezažaloval, narcistu?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

20.9.2022 09:48
Statistika věda je, podvodné má údaje. Pokud se dělá z přesvědčení,
tak nemá daleko k falzifikaci výsledků. Jsme toho svědky u různých
průzkumů konaných na zakázku, kterou už příště agentura nedostane, pokud
výsledky nejsou podle zadání. Pominu-li přesný součet nepřesných počtů
medvědů celkem, tak hlavním problémem je u každého predátora místní
přemnožení, kde se uchyluje k nepřirozenému chování. Tady je pak nutná
regulace a nikoliv vyčkávat na napadení lidí a toulky medvědů ulicemi.
Potkat medvěda v lese je mým rizikem chodit k němu domů, ale potkat ho
v ulici před domem by mělo být riziko pro něho. Tak jako on mne bude
chtít odradit od návštěvy u něho, tak i já bych měl mít tu možnost doma.
To samé platí pro vlky a dokud si vlk nevštípí do hlavy, že na pastvině
mu hrozí smrt, tak tam bude beztrestně nadále chodit. Tak to je se vším
a i lidský zloděj by měl být připraven na to, že jeho lup bude poslední
a nikoliv další v řadě. Ochranáři zničili a ničí další generace šelem,
které zbavili plachosti a dali jim pocit beztrestnosti za své chování.
Je to jako když necvičíte psa a on pak cvičí vás. Toho dáte nakonec
třeba do útulku, ale co s vlkem a medvědem?
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

20.9.2022 11:14 Reaguje na Břetislav Machaček
Vlčí nebo medvědí kůže se vždy udá zájemcům.
Odpovědět
Hu

Hunter

20.9.2022 17:08 Reaguje na Miroslav Vinkler
Taky se na medvědí kůži supr š..á :-).
Odpovědět
pp

pavel peregrin

20.9.2022 13:25
Návrat velkých šelem do naší, zcela změněné a kulturní krajiny- proč ne. Ale za zcela jasných ( a vymahatelných) pravidel. Fanatismus z jedné i druhé strany není na místě. Vlčí smečka, jejíž počty budou průběžně upravovány a na teritoriu hlubokých lesů- proč ne. To samé s medvědy. To je to sakra pro někoho tak těžké pochopit?
Odpovědět
RP

Radim Polášek

20.9.2022 17:20 Reaguje na pavel peregrin
To bych bral.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

22.9.2022 20:58 Reaguje na pavel peregrin
Akorát ta změněná kulturní krajina s těmi teritorii v hlubokých lesích u nás nejde nějak dohromady, že? Kolik těch opravdu "hlubokých" a hlavně málo osídlených lesních oblastí u nás máme? Ve světě i v těch pro šelmy přirozených oblastech se běžně loví. Největší problém u nás vidím v tom, že zatím nikdo s "ochranářů" či renomovaných vědců typu pana Hulvy nebyl schopen říci kde a kolik vlků vlastně chceme. O medvědech u nás se raději nebavím. Až se zase nějaký tulák objeví, nastanou ochranářské manévry. Zase bude sranda.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

20.9.2022 14:03
Čím dále od oblasti výskytu vlka lidé žijí, tím více vlkům fandí. Třeba v okolí Hradce Králové se potuluje už poměrně velké, čile se rozmnožující stádo roztomilých koziček, které si žijí podle svého. Je jen otázkou času, kdy na toto stádečko narazí nějaký potulující se mladý vlk, co se v pubertě rozhodl opustit svou smečku a vydat se "na zkušenou". Pak už to půjde rychle. Tu koza, tu chlupatá sekačka za domem, pak roztomilé hříbátko na pastvině a pak nějaký ten roztomilý pejsek. Skládek je v okolí Hradce také dost, pro vlka prostřený stůl. Nebojte, vlci časem dojdou i do teritorií svých velkých fanoušků a pak se uvidí.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

20.9.2022 16:09 Reaguje na Marcela Jezberová
Ano ale tou dobou to už někteří chovatelé v pohraničí vzdají, záhumenky zalesní a po práci místo sušení sena půjdou cvičit do posilovny.

Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

20.9.2022 16:33 Reaguje na Dalibor Motl
:-) To já spíš doufám, že zvolí trávužeroucí alternativu, kterou vlci tak snadno neskolí, tzn např skotský náhorní skot. Už ty rožiska nahánění hrůzu, a zakousnout se do dlouhé srsti také není tak snadné. Ohlídat jen v době telení, jinak ztráty budou o poznání menší. Byla by škoda nechat Broumovsko zarůst.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

20.9.2022 17:03 Reaguje na Karel Zvářal
Trošku problém je v tom, že zabijačka ovce je trochu méně náročnější než tentýž úkon s velkou krávou. Není zapotřebí tak velké uložné prostory. Na druhé straně máte pravdu, že pastvení je nejekologičtější způsob údržby takových pozemků, byť to někteří vypatlaní jedinci popírají.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

20.9.2022 17:21 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Myslím, že pro domácí zabijačku mohou chovat v ohrádce (za plotem) 10-20 ovcí, a na těch velkých plochách mít odolné plemeno. Nestane se tak, že smečka vlítne do stáda a dokaličí spoustu kusů. Ke stržení krávy bude zapotřebí celé smečky, navíc jejich rohy vzbuzují respekt, takže jít "po krku" bude značně rizikové. Také síla kopu po útoku na břicho vlčka odradí. Ztráty nicméně asi budou (potrhané na jatka), ale to bych si nechal plně hradit státem, trvá-li na neregulovaném výskytu vlka u nás.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

20.9.2022 17:44 Reaguje na Karel Zvářal
Pokud to mají jako přivýdělek s tím,že mají jetě hlavní zaměstnání, tak řada z nich se na to vykvákne. Je něco jiného vyhnat brzy ráno ovečky na pastvu, odjet na šichtu a odpoledne po práci zahnat stádečko zpátky do chlívka, než dojet ze šichty, vzít kosu nebo sekačku a teprve pak se postarat o nakrmení hladovců, kteří celý den bečí hladoví v chlívku.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

20.9.2022 17:54 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Předevčírem jsem koukal na hezký dokument o Skotsku. Oveček víc jak u nás, stačí jedna borderka, o návratu problémů ani zmínečka. Kdo by to tam zkoušel, se zlou by se potázal.

Možná jste si ještě nevšiml, že jsem pro regulaci všude tam, kde vlk působí škody. V součtu je u malochovatelů možná více ovcí, než u těch velkých. Takže "moderní" pojem strop je i zde na místě. Všeho s mírou, tedy i vlka.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

20.9.2022 18:46 Reaguje na Karel Zvářal
Toho jsem si všiml. Ta regulace je skutečně na místě a jak napsal pan Macháček - dokud si vlk nevštípí do hlavy, že na pastvině mu hrozí smrt, tak budou pořád problémy. Ostatně, vlci jsou šelmy, takže by to měli pochopit celkem rychle.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

20.9.2022 17:25 Reaguje na Karel Zvářal
No nevím. Ono chov ovcí je něco dost jiného než chov skotu. I když by bylo obojí na pastvinách.
To mnohem spíš ti menší pást přestanou a pastviny zalesní a ti větší taky a se přesunou na rovinatější pozemky a nakoupí traktory, sekačky a secí stroje a vybudují ovčíny. A budou i ovce na maso chovat trvaler v uzavřených před vlky zabezpečených prostorách.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

20.9.2022 17:29 Reaguje na Radim Polášek
I to je možné, že kde je mají přes zimu, zůstanou celoročně. Ale přibude lidské práce (krmení 2x za den), přičemž pastva je "zadarmo". Záleží na jejich rozhodnutí, zda za cenu zvýšených nákladů se jim chov rentuje.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

21.9.2022 09:36 Reaguje na Karel Zvářal
Přibude nejenom lidské práce, ale hlavně ty starostí co s močí a hnojem. Zimní krmivo ve formě sena je něco jiného, než čerstvá tráva plná vody. Pamatuji staré salaše z Beskyd a
z Kysuc, kde se po zimě kopal krumpáči hnůj
udusaný na jednolitou hmotu. Malý počet kusů
budiž, protože hnůj skončí na zahradě, ale
co u těch chovatelů, kteří pouze paství a
nemají pro něho využití. To není jako trus
a moč rovnoměrně rozptýlený po pastvině a
taky bude scházet narušování drnu spárky
ovcí a jiných zvířat. Toto vše pouze kvůli
pár desítkám vlků, kteří mimo vybití stáda
špičkových muflonů zatím přírodu nijak
neovlivnili. Vysoká odchází jinam mimo jejich lovecký revír a tak jim zbývají pouze ty ovce. V divočině putovali za zvěří, tu se drží ohrad se zvířaty a vyhánějí mimo mladé vlky. Ti pak zoufale hledají loviště jako ten vlk přejetý na Hané a u nás sražený vlakem u Karviné.
Jejich zoufalé putování kulturní krajinou
je i pro ně obyčejným zoufalstvím a navyká
je k životu v civilizaci, co tu pouze zbyla.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

22.9.2022 21:24 Reaguje na Břetislav Machaček
Píšete, že bude scházet narušování drnu spárky ovcí. Narušování drnu spárky kamzíků bylo jedním z důvodů snahy o jejich likvodaci. Tak jak to vlastně je?
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

21.9.2022 15:39 Reaguje na Karel Zvářal
No, kolik ovčího sýra nebo tvarohu vyrobíte z mléka od skotského náhorního skotu? Už jste ty "drobečky" někdy dojil? Ty ovce nejenom spásají travní porosty, ale jsou zdrojem potravinářských výrobků. Zrovna skotský náhorní je opravdu jen chlupatá sekačka na trávu. Nedojí to a masa na tom také moc není.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

21.9.2022 15:50 Reaguje na Marcela Jezberová
Ano, měl jsem na mysli jedlé chlupaté sekačky, které jsou poněkud hůře slovitelné. Ale pro mě za mě, ať si chovají potom herefordy, chianinu či charolais. Dokud se to neodzkouší, je těžké k tomu dávat relavantní stanovisko. Jen jsem si říkal, že to bude lepší varaianta, než "obětní" ovečky. Je vlci sbírají jak maliny.
Odpovědět
Hu

Hunter

20.9.2022 17:06
Osobně mě překvapuje, že pan Hulva se snížil k takovéto prezentaci výsledků, ačkoliv si musí být moc dobře vědom metodických chyb tohoto rádoby výzkumu. Reálné odhady početnosti populace se pohybují někde mezi 5-8 tis. Stejně jako výzkum TUV Zvolen je i tento omezen lokalitami, územím a nedostatečným počtem vzorků, které ani zdaleka nepokrývají výskyt medvěda na Slovensku.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

22.9.2022 21:21 Reaguje na Hunter
Ano, nedostatečný počet vzorků z velmi omezené plochy. Navíc hodně předčasná presentace výsledků. No bylo to na zakázku Slovenského ministerstva životního prostředí a 380 tisíc eček ( mám dojem, že se cena za zpracování točila kolem této částky) určitě nesmrdí. Jedna věc je ale zpracovat vzorky, druhá potom na jejich základě určit velikost populace. Těžko se dá předpokládat, že ze dvou tisíc vzorků někdo určí velikost populace a je jedno podle jakého způsobu výpočtu, ve výši čtyř tisíc jedinců.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

23.9.2022 09:18 Reaguje na Jarek Schindler
Pokud jsem rozuměl dobře jejich metodice, tak posbírali vzorky z omezeného území a pak počet medvědů přepočítali na celé Slovensko. Je to stejná pitomost jako kdyby u nás stanovovali počet obyvatel státu tím, že se spočítají obyvatelé jedné obce a podle plochy obce se počet obyvatel přepočítá na celou republiku. Sice bude trochu rozdíl v počtu obyvatel, pokud se jako referenční vzorek vezme malá dědina a nebo třeba Praha, ale to je fuck. Plošné sčítání obyvatel by bylo mnohem dražší, takže láce omluví tu odchylku.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

23.9.2022 18:00 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Je to trocha inak. Z genetického materiálu sa dajú dopočítať aj ďaľšie medvede. Vzorka 2000 ks by mala byť dostačujúca, ak by pokrývala rovnomerne medvedie oblasti. Osobne si myslím, že je niečo na tom sčítaní chybné. Buď bolo zle prvé sčítanie alebo to druhé (súčasné) alebo sú zle obe. Všetko nasvedčuje tomu, že počet medveďov na Slovensku za posledné roky stúpol.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

25.9.2022 14:00 Reaguje na Vladimir Mertan
Ale samozřejmě pane Martan. Nikdo asi nepředpokládá, že se genetické vzorky sebraly od všech medvědů. To je nesmysl. Zatím ale, protože to nebylo publikováno se neví jakou metodiku "dopočtu" (vzorec) použili. Čím méně vzorků z menší plochy je použito tím se změnšuje pravděpodobnost a zvyšuje chybovost. Již jen fakt, že hustota populace není rovnoměrná degraduje ten počet vzorků jako nedostatečný. Jo a jdou z těch dvou tisíc vzorků vyčíst s větší pravděpodobností i jiné věci. Například, žę v populaci je více medvědic a to v poměru 6 ku 4. To vyšlo v obou studiích stejně.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

25.9.2022 20:49 Reaguje na Jarek Schindler
Počet vzoriek iba zvyšuje alebo znižuje rozptyl - presnosť merania. Výsledok môže byť teda 1000 ks +- 100, alebo +-200 medveďov. Dôležitejšie je pokrytie celého územia výskytu medveďa vzorkami.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

4.10.2022 20:05 Reaguje na Vladimir Mertan
Ale no tak. Z dvou tisíc vzorků, kde třetinu vyřadíte asi nenapočítáte tři tisíce medvědů i kdyby tam byli. Záleží na vzorci( metodice) z kterého potom výsledek počítáte. No a potom je tu nějaká výše chybovosti. Jak velká asi v případě nynějšího výzkumu je?
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist