https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karolinan-zakovska-je-ustavni-zakon-na-ochranu-vody-jen-prevleceny-bagr-na-budovani-vodnich-nadrzi
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Karolina Žákovská: Je ústavní zákon na ochranu vody jen převlečený bagr na budování vodních nádrží?

24.1.2020
Zatopíme to ústavním zákonem!
Zatopíme to ústavním zákonem!
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Ministerstvo zemědělství připravuje ústavní zákon na ochranu vody. Tento zákon má stanovit – a to s ústavní silou –, že „voda jako drahocenný a nenahraditelný přírodní zdroj požívá nejvyšší ochrany ve veřejném zájmu, pokud slouží pro hromadné zásobování obyvatel pitnou vodou.“ Tento veřejný zájem má být nadřazen všem (sic!) ostatním veřejným zájmům, neboť „voda je základní podmínkou života“. Dle návrhu má mít každý právo na užívání pitné vody pro zajištění základních životních potřeb za sociálně přijatelných podmínek a nakládání se zdroji pitné vody určenými pro hromadné zásobování obyvatel mají zajišťovat pouze stát, obce a kraje nebo jimi zřízené a ovládané osoby.
 

Záměr je to na první pohled vznešený, voda si skutečně zaslouží nejvyšší ochranu, k pitné vodě by skutečně měl mít každý zajištěn přístup a zdroje pitné vody by skutečně měly být spravovány veřejnoprávními subjekty, jejichž primárním cílem nebude dosahovat zisku. Při podrobnějším pohledu však zjistíme, že navrhovaná úprava může ve skutečnosti napáchat více škody než užitku.

Podívejme se nejdříve na obecný účel navrhované právní úpravy. Voda má požívat nejvyšší ochrany ve veřejném zájmu, pokud slouží pro hromadné zásobování obyvatel pitnou vodou. Pozornost tedy není věnována vodě jako složce životního prostředí, na níž je závislé zdraví ekosystémů a české krajiny, ale pouze vodě využívané (či využitelné) člověkem jako voda pitná. Prohlášení, že ochrana takové vody je veřejným zájmem, není samo o sobě na závadu (není nutné, protože ochrana zdrojů pitné vody je samozřejmě veřejným zájmem i bez něj, ale neškodí), co je však vysoce problematické, je stanovení, že je veřejným zájmem nadřazeným všem ostatním veřejným zájmům.

Veřejný zájem je neurčitý právní pojem, jehož obsah se v průběhu času mění. Ústavní soud jej definoval jako zájem obecně (celospolečensky) prospěšný, který musí být příslušnými orgány prokázán v každém jednotlivém případě a nelze jej pro konkrétní záměr stanovit právním předpisem (Ústavní soud tak například zrušil ustanovení zákona o vnitrozemské plavbě, které prohlašovalo za veřejný zájem modernizaci vodní cesty na Labi , nebo zákon, který prohlašoval za veřejný zájem vybudování nové vzletové a přistávací dráhy na letišti Praha-Ruzyně ). Navržený ústavní zákon na ochranu vody je s tímto pojetím veřejného zájmu v rozporu, neboť prohlášením, že je ochrana zdrojů pitné vody nadřazeným veřejným zájmem, nalézání veřejného zájmu v konkrétních případech znemožňuje (všechny ostatní veřejné zájmy mají „nižší“ právní sílu, tedy musí vždy ustoupit). Typickým příkladem, kdy se taková právní úprava může záměrům státu hodit – a možná i důvodem, proč je tento ústavní zákon navrhován –, je výstavba vodárenských nádrží.

Pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou jsou v současné době primárně určeny zdroje podzemních vod, ty se ale ztenčují a v důsledku klimatických změn se situace může dále zhoršovat. K ochraně před důsledky povodní a sucha se proto do budoucna počítá s budováním vodních nádrží. Tzv. Generel lokalit pro akumulaci povrchových vod (Generel LAPV) v současné době uvádí celkem 65 vhodných lokalit, z nichž na 21 počítá s budováním nádrží primárně určených pro zásobování pitnou vodou. Vybudování vodní nádrže samozřejmě není jednoduchým krokem, mimo jiné je potřeba vyřešit případný nesouhlas vlastníků pozemků, dotčených obcí či konfliktních veřejných zájmů, což může být v případě nádrže například ochrana přírody a krajiny či kvalitní zemědělské půdy. Za současné právní úpravy je třeba takový střet řešit v příslušném správním řízení, jednotlivé veřejné zájmy poměřit a prokázat, že jeden z nich převažuje nad ostatními. Bude-li navrhovaný ústavní zákon přijat, žádné jiné veřejné zájmy zvažovány nebudou, vodní nádrž bude vybudována, i kdyby měla být zničena cenná část zvláště chráněného území či stanoviště kriticky ohroženého druhu.

Ministerstvo zemědělství disponuje celou řadou nástrojů, jak vodu v Česku chránit. Je ústředním orgánem státní správy pro zemědělství, vodní hospodářství, lesy. Mělo by prosazovat přírodě blízká opatření pro zadržování vody v krajině, koncepční změnu přístupu k hospodaření v lesích a ochranu půdy proti erozi. Mělo by usilovat o omezování používání pesticidů a umělých hnojiv při pěstování zemědělských plodin a naopak podporovat používání hnojiv přirozených. Mělo by hledat cesty, jak výrazně zvýhodnit malé zemědělce na úkor těch velkých. Mělo by... Místo toho se chystá prosadit ústavní zákon, který je zbytečný a pro českou přírodu a krajinu potenciálně nebezpečný.


reklama

 
foto - Žákovská Karolina
Karolina Žákovská
Autorka je členka Strany zelených a odborná asistentka na katedře práva životního prostředí Právnické fakulty UK.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (50)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

24.1.2020 05:52
Souhlasím s vámi. Definovat nejvyšší veřejný zájem na vodě , ve vazbě na pitnou vodu ,je skutečně nepromyšlené a logicky to povede k vámi uváděným problémům.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

24.1.2020 07:28 Reaguje na Miroslav Vinkler
Podle mě se pletete.. není to nepromyšlené, ale naopak velice promyšlené... paní Žákovská má podle mě naprostou pravdu a s jejím výkladem 100% souhlasím.

Stát nechce dělat měkká opatření (jak zmiňuje paní Žákovská - nápravou stravu krajiny) která navíc potřebujeme z více důvodů, ale raději chce zneužít této dnešní vážné situace a chce si stavět drahá díla, která krajinu ještě více zničí a vodu z ní navíc odeberou....

Jednoduše chtějí v době nedostatku vody, vodu ukrást.... a ještě chtějí vytvořit mnohamiliardový business pro betonáře, stavbaře a jiné, kde se bude dát utopit spousta milionů bokem do kapes různých na stát napojených pijavic....

Kdyby opravdu chtěli chránit vodu jako nejvyšší zájem, tak by dávali maximální energii a peníze do obnovy funkcí krajiny a do jejího ozdravení. Nápravou krajiny se totiž dá výrazně zlepšit doplňování spodních vod, které dnes jak paní Žákovská správně uvádí slouží k většině odběrů pitné vody.

Jen doufám, že si to občané této země uvědomí a takovým nápadům nebudou ještě tleskat... jenomže tady se nedá divit ničemu, protože velká část občanů ČR vůbec neví, že je s nimi hráno loutkové divadlo....












Odpovědět

Jan Šimůnek

24.1.2020 09:26 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Tady souhlas s panem Kašpárkem, byť z jiného pohledu:
Stát (a tedy i navrhovatelé zákona) je si velice dobře vědom, že jakýkoli projekt prospěšné (pro nás) stavby bude ihned napaden nejrůznějšími aktivisty, vesměs placenými z nepřátelského zahraničí. A stavba se pak táhne celá desetiletí (pokud se ji vůbec podaří realizovat). Tohle opatření má předejít popisované situaci.
Navíc vodní nádrže potřebujeme pro očekávané období sucha, střídaného přívalovými dešti.
Odpovědět
va

vaber

24.1.2020 10:06 Reaguje na Lukáš Kašpárek
proč by měly nádrže vodu z krajiny odebírat? ty zadržují vodu která by odtekla řekami do moře, znám investice do krajiny,kdy se vykácelo křoví a stromy kolem rybníka, vydláždily se břehy a kolem se vysadily degenerované proutky jeden za několik tisíc, podobné zchraňování krajiny je běžné, to jsou vyhozené peníze . Dnes je možno na mnoha místech udělat nádrže ze sypaných hrází ,jako se to dělalo kdysi a vydržely staletí
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

24.1.2020 12:16 Reaguje na vaber
Vodní nádrže jsou bodový způsob zádrže vody. Aby člověk pochopil co se děje s vodou v krajině, tak se musí zamyslet kde to začíná.

Těžko se to zjednodušuje, ale.. vodu je potřeba zadržet hlavně v půdě v místě srážek/sněhu. Jen tam napájí spodní vody, ochlazuje krajinu, dává život, atd.

Pokud voda bez užitku odteče vodotečemi do nádrží, tak nemá žádný jiný užitek než to, že se z ní potom vyrobí voda "k pití" nebo zavlažování samozřejmě plná různých škodlivých látek, které se tam dostanou smyvem.

Krásný příklad této absurdity jsou Novomlýnské nádrže na Pálavě.

MZe chce, aby se navýšila hladina proto, aby se pak mohla voda čerpat zase do kopců odkud přitekla, aby se s ní zavlažovalo..... to je na hlavu... jen je to zase dohození kšeftu pro určité dementy a taky je to krádež vody z krajiny, běžným lidem.



Odpovědět
va

vaber

24.1.2020 12:59 Reaguje na Lukáš Kašpárek
ta voda co se vsákne do půdy nádrže neplní, ty plní voda co se nestačila vsáknout, bojovat proti zadržování vody formou nádrží, je padlé na hlavu ,samozřejmě že je třeba aby se voda vsakovala ,ale to je možné jen někde ,na většině ploch voda rychle odtéká nebo se vsakuje jen omezeně to je dané vlastnostmi podloží
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

27.1.2020 07:27 Reaguje na vaber
To není pravda, že je to podložím... Naopak je to špatným stavem půdního profilu. Vláda sice něco málo dělá pro to, aby se tato situace zlepšila, ale je to spíš tak na oko... je potřeba zásadní změna zemědělství a lesnictví a také plánování a realizace staveb, aby se voda opravdu zadržovala v místě dopadu srážek a ne v přehradách, kde je téměř k ničemu...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

24.1.2020 15:05 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Ti hloupí, zblblí, nevzdělaní a vůbec škodliví ekologové to definovali už dávno. Nejcennější a nejdůležitější je zachytit kapku vody ihned, jak dopadne na zem.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.1.2020 17:30 Reaguje na Miroslav Vinkler
Které rozhodnuté téhle vlády by se dalo nazvat "promyšleným"?
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

27.1.2020 07:29 Reaguje na Pavel Hanzl
No vzhledem k tomu, že se zajímám o reálné kroky této vlády a zajímám se i o důsledky jejich rozhodnutí, tak jsem si celkem jistý s tím, že tato vláda velice dobře ví co dělá, jen to nějak není pro občany a tuto zemi, ale jen pro business pár vyvolených včetně skupiny Agrofert...
Odpovědět
VN

Vilém N

24.1.2020 07:17
A co je špatného na vodních nádržích?
Odpovědět
MM

Milan Milan

24.1.2020 08:00 Reaguje na Vilém N
Na vodních nádržích není jistě nic špatného, ale souhlasím s autorem, a myslím že celý tento nápad je pouze vizí o kšeftech a dotacích pro vybrané pod záštitou státu a z našich peněz. Státu nic nebrání uvolnit a zjednodušit podmínky pro zadržování vody v krajině různými způsoby a různými subjekty. Ale to moc nejde. Musí se určit nejvyšší guru. Obávám se že na konci těchto experimentů a legislativních hrátek bude vody míň, bude dražší a budou s ní disponovat ziskuchtivá "nemehla". Stejně jako v případě lesů, nebo dotací pro zemědělce, potíže se zvěří, hrabošemi, smogem, výstavbou dálnic a mýtným systémem atd.atd. Lidová moudrost to ví již dávno "Cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly".....
Odpovědět
JO

Jaroslav Olšanský

24.1.2020 10:54 Reaguje na Milan Milan
V tomto případě je cesta do pekel dlážděna úmysly špatnými.
Odpovědět
V

V. Kolar

24.1.2020 09:22 Reaguje na Vilém N
z hlediska bioty (krom ptáků) úplně všechno...
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

27.1.2020 07:45 Reaguje na Vilém N
úplně všechno.. samozřejmě, že nějaké nádrže na pitnou vodu bychom těžko nahrazovali (nic není černobílé), ale je to prostě nutné zlo.. řešit tak ale všechny problémy světa, je velice špatné a hlavně manipulativní, protože se kolem toho hooooodně lže...
Odpovědět
va

vaber

24.1.2020 08:27
Před padesáti lety u nás spadlo za rok 400mm srážek ,za měsíc tedy 33mm. Dnes je 23.ledna a od začátku měsíce spadl 1mm.V měsících před lednem to nebylo o mnoho lepší. Použiji jednoduchou matamatiku kterou zvládne dítě v sedmé třídě. Když spadne na Česko 13mm stážek ,znamená to že na Česko spadl 1km3 vody. Nádrž Lipno má asi 0,4km3 vody ,Orlík o něco víc. Veliké čerpadlo které bude čerpat 1m3 za vteřinu, bude stejný 1km3 vody čerpat 30let. Hurikán prý zvedne do atmosféry několik km3vody. Co nespadne z oblohy člověk nemá šanci nějak nahradit ,kolik km3 vody chybí u nás i v celé Evropě? Na druhé straně když každý náš občan spotřebuje za den 100l vody, do kanalizace teče řeka vody s průtokem 10m3 za sekundu . Kolik ovody odtéká řekami a kolik vody je v podzemí nevím, ale jedno je jisté, při současných srážkách je jen otázkou času kdy přestanou řeky téct a kdy se vyčerpá voda z podzemí. Bez dostatečných srážek voda nebude.
Odpovědět
MM

Milan Milan

24.1.2020 09:07 Reaguje na vaber
Tomu všichni rozumí. Ale způsob jak docílit zadržení vody v krajině není v proklamacích, ale v činech. A k tomu má stát dost prostředků již teď, nepotřebuje deklarovat mantru o nedostatku vody a dumat nad právnickými!! formulacemi o nejvyšším veřejným zájmu. A protože nápady z dílny státu v posledních letech nic nezlepšili, pouze centralizace, registry, špiclování, regulace, poplatky a neskutečné pokuty, tak to s vodou vidím stejně.
Odpovědět
va

vaber

24.1.2020 09:47 Reaguje na Milan Milan
nic proti zadržování vody v krajině to je správné, velká voda uškodí jen člověku ,ale přírodě nevadí a prospívá , kde je voda je i život ,ale jakou vodu zadržovat když neprší, při současném klimatu, kdy v létě praží slunce každý den a atmosféra je suchá bez mraků,se voda rychle vypaří
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

24.1.2020 15:10 Reaguje na Milan Milan
No právě. Totálně neschopný babišistán už 10 let mudruje nad dostavbou JE Temelín a za celou dobu nebyl schopen ani vypsat tendr. Mýtné na dálnice se vybíralo asi 7 let, elektronická dálniční známka se řeší léta a zatím to skončilou za giga milióny jen ostudou. Nejsou schopni ani opravit D1 za nějakých 15 let, tak co melou o stavbě přehrad? Nepostaví samozřejmě ani ťok.
Odpovědět

Jan Šimůnek

24.1.2020 09:28 Reaguje na vaber
Ano, a pokud se bude pro toho občana držet voda ve vodovodních nádržích, bude zajištěn alespoň minimální technologický průtok kanalizacemi a čističkami, i vodotečí, do nichž ta vyčištěná voda jde.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

27.1.2020 07:50 Reaguje na vaber
To, že je lokálně méně srážek neznamená, že celkově méně prší. Celkově je srážek +- stejně, jen jsou nerovnoměrně rozloženy (časově i prostorově)...

To, že jsou oblasti, kde neprší poslední dobou skoro vůbec je z velké části vina člověka... vyprahlé lány polí, tepelné ostrovy nad městy i nad např. obřími halami, málo vegetace, téměř žádná voda zadržená přímo v krajině, aby tak fungoval malý vodní cyklus, atd. atd.....

Stačí si o tom něco přečíst a ne se jen řídit domněnkou...
Odpovědět
ig

24.1.2020 08:46
Je to další rána soukromému vlastnictví. Pod ochranu přírody se bohužel vejdou všechny varianty třídního boje a toto je jedna z nich...
Odpovědět
JO

Jaroslav Olšanský

24.1.2020 10:50 Reaguje na
A na to jste přišel jak??? Soukromí vlastníci půdy měli třicet let na její zvelebení. Namísto toho ji dokázali zdevastovat hůř než komunisti Dynocitem. Žiju v původně zemědělském kraji a vidím to na vlastní oči. Drobní vlastníci půdy mají své pozemky z 99% pronajaty novodobým kulakům, co je opět scelili do lánů mnohdy větším než měli komunisti. O devastaci půdy těžkotonážní technikou jsem už psal. O nevhodné skladbě pěstovaných plodin taky. Tady je přímým viníkem Brusel a jeho politika diktátu a dotací. Třídní boj už vůbec za neschopnost soukromého zemědělství nemůže..
Odpovědět
ig

24.1.2020 14:17 Reaguje na Jaroslav Olšanský
To není neschopnost, ale schopnost. Schopnost drobných vlastníků půdy vytěžit za daných podmínek ze své půdy maximum zisku. Problém hledejte jinde než ve vlastnících půdy, ti dělají co umí :-)
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

27.1.2020 07:52 Reaguje na
Ale notak... proč chodíte na ekolist, když pak přehlížíte vše o čem tu jsou odborné články...
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

27.1.2020 07:51 Reaguje na
To je tím, že si pletete ochranu přírody se ziskuchtivostí....
Odpovědět
JO

Jaroslav Olšanský

24.1.2020 10:30
Domnívám se, že celý ten humbuk je jen pomyslné plácání do vody. Přesně v duchu přísloví Dej ouřadovi moc a vymyslí lejstro. Příroda aktuálně nepotřebuje nové zákony, ale účelnou aplikaci těch stávajících. Nikoliv nadřazování ve stylu Sůl nad zlato, ale účinná ekonomická opatření k zadržení vody v krajině. Namísto profláknuté a směšné Akce dešťovka třeba redukci těžkotonážní zemědělské techniky. Tady je jeden z počátků masivní devastace zemědělské půdy. Nejen jejím udusáváním na mlat, ale její nasazení v naší končině naprosto nevhodné vede agrobarony nikoliv k rozparcelování lánů, ale naopak k jejich slučování do celků větších než za komunistů. Odmítnutí destruktivní dotační zemědělské politiky EU i za cenu vystoupení z bruselského protektorátu a návrat k tradičně pěstovaným plodinám namísto dotované řepky nebo různých bodláků.
Odpovědět
Pa

PavelA

24.1.2020 11:50 Reaguje na Jaroslav Olšanský
Nevím co si představujete pod tou "těžkotonážní zemědělskou technikou",ale že to má velká kola,neznamená,že je to těžkotonážní.

A "tradičně pěstované plodiny"?Koňmi nebo Z25?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

24.1.2020 15:15 Reaguje na Jaroslav Olšanský
Bohužel, naše dotační politika je totálně zkorumpovaná a EU dotace se používají přesně naopak. Ty primárně slouží k údržbě krajiny (jak je vidět třeba v Rakousku) kdežto u nás k jejímu ničení. Ale to není otázka ekologická, ale politická.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

24.1.2020 12:16
Paní Žákovská, sepokouší, podle starého českého zvyku, vylít vaničku i s dítětem. Zadržování vody v krajině budováním vodních nádrží je vyzkoušený dávný způsob použitý na příklad v jižních Čechách tolik obdivovanými budovateli rybníků Josefem Štěpánkem Netolickým, Jakubem Krčínem z Jelčan a Sedlčan a dalšími méně známými. Rybníky které vytvořili jsou dodnes obdivovaným dílem, které umožnilo vytvořit z bažinatého kraje kulturní krajinu. nejspíše i tehdy šlo o kotroverzní konání, které jistě nevzbuzovalo u všech dotčených nadšený souhlas, ale to, že existují dodnes potvrzuje, že šlo o správnou věc. Nejspíš i tehdy bylo bylo i budování vodních nádrží "zneužíváno" k obohacení jedinců, jak se obávají mnozí z diskutujících, příklad už zmíněného Jakuba Krčína z Jelčan a jeho zbohatnutí to možná dokumentuje, ale není ohně bez dýmů a zajištění pitné vody pro obyvatele všemi myslitelnými způsoby je správná činnost. Bez ohledu na možné negativní jevy, které se vždy při takových příležitostech zákonitě objeví - lidé jsou jenom lidmi.
Odpovědět
MM

Milan Milan

24.1.2020 13:16 Reaguje na Jiří Daneš
Svérázný výklad, hlavním účelem bylo především nakrmit chudý lid levnou rybou a vodním ptactvem. Že k tomu využil jižní čechy se nabízelo. Dálnice nikdo nepotřeboval, obchodní a průmyslové zóny nebyly, obyvatelstva poskrovnu atd. atd. Ale jinak s rozumným!!! budováním "nádrží" asi nikdo nemá problém. Jen ta druhá strana mince a ta je zásadní, vyplácet budovatele jako za časů J.Krčína tj. na ruku a za kvalitně odvedenou práci a nepoctivce na lavici, nebo ucho či ruku dolu. Pan kníže nedal ani zlatku navíc. Jenomže Křčínů či Netolických je jaksi poskrovnu, ale čujících kšeft a mastné dotace, těch s nataženou rukou, těch jsou zástupy.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

25.1.2020 22:21 Reaguje na Milan Milan
Naší generaci byl předložen v obecné škole (dnes základní škola) právě ten svérázný výklad. Jste opravdu přesvěčen, že Rožmbrkům šlo předvším o nasycení chudého lidu? To Vám napovídali komunisti?
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

25.1.2020 22:23 Reaguje na Milan Milan
Naší generaci byl předložen v obecné škole (dnes základní škola) právě ten svérázný výklad. Jste opravdu přesvěčen, že Rožmbrkům šlo předvším o nasycení chudého lidu? To Vám napovídali komunisti?
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

24.1.2020 14:23
Myslím, že cpát něco do ústavy a přitom nemít věcně a kriticky prodiskutován koncept, jak vlastně s vodou smysluplně nakládat, smrdí docela průšvihem - viz název článku.

Asi si je opravdu třeba přiznat, že více vody, než nám naprší, nenáme. A ta voda z našeho území odteče ve vodotečích, nebo se vypaří a odvane ji vítr. Jinými způsoby od nás voda v podstatě neodchází.

Nechť nějak zajistíme, abychom měli ve vodotečích pořád aspoň nějaký malý stálý průtok, to nám dává nutné množství, které z našeho území musí odtéci. Rozdíl, mezi tím co naprší a odteče můžeme odpařit a vylepšit si tak naše klima. Ovšem nesmí to být na úkor snižování zemní vody! Naopak, tu musíme začít doplňovat.

Dále musíme brát v úvahu naši civilizaci, žádající mít část ploch neprůsačných, ze kterých se ale také skoro nic neodpařuje. Právě tyto plochy by měly být určeny nikoliv na nárazové zásobování vodotečí, nýbrž k sanaci podzemních vod pomocí zasakovacích systémů. Čím více tedy zasákneme vody ze zpevněných ploch, tím více zeleně, žijící z podzemních vod, budeme mít možnost využívat ke zpříjemnění klimatu. Tady by měl zákon pomoci.
Odpovědět
MP

Milan Petr

24.1.2020 15:17
Budování vodních nádrží ANO!
Odpovědět
ig

24.1.2020 15:29 Reaguje na Milan Petr
A k čemu jsou dobré? Všude, kde to málo bolelo už nějaké jsou, další by byly, až na pár ojedinělých lokalit, už příliš "drahé".
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.1.2020 11:22 Reaguje na
Jenže je budeme potřebovat pro nastávající období sucha, střídaného s přívalovými dešti. jednak na závlahy, jednak na udržení minimálního průtoku vodotečemi, na zajištění odparu atd.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

25.1.2020 19:00
Dovolím si kacířsky prohlásit, že každá technická stavba ,absolutně a bez výjimky, negativně ovlivňuje přirozené okolí. (od nemocnice po raketová sila zbraní hromadného ničení).
Kdybychom skutečně důsledně trvali na principu trvale udržitelného rozvoje , potom by naše krajina vypadala podstatně lépe.
Typickým a vzorovým příklad je například nezvládnutá suburbanizace ve svých nejkřiklavějších případech, např. zde
Eden/Florida/USA
https://business.inquirer.net/241168/urban-planning-matters

Ekonomický rozvoj doslova převálcuje vše, co mu leží v cestě.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

26.1.2020 16:28 Reaguje na Miroslav Vinkler
Co je kacířského na " každá technická stavba, absolutně a bez výjimky, negativně ovlivňuje přirozené okolí.", když je to pravda. Problém spíše je, že takový výrok nic neřeší.

Princip trvalého rozvoje (nevím, kdo jej jak definoval) je dle mého takový vývoj, kdy je planeta schopna se vyrovnávat s dopady lidské činnosti, t.j. nezhoršují se na ní podmínky pro život a zdroje zůstávají konstantní. Jeden z důsledků je nulová těžba neobnovitelných zdrojů. Dle mého názoru je možné tohoto postupně dosáhnout jen celosvětovým progresivním zpoplatněním těžby neobnovitelných zdrojů až do doby, kdy se téžba úplně zastaví (výhodnější bude recyklovat) a pak to zpoplatnění zůstane jen jako pojistka.

V zásadě lze ale u některých komodit k takovému stavu dojít úplým vytěžením jejich dostupných zdrojů. To by ale byla v případě uhlíkových fosilních zdrojů klimatická katastrofa. Tam to uplatnit nelze.

Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

26.1.2020 20:05 Reaguje na Jiří Svoboda
To byste se divil, kolik věcí umí projít stavebními úřady, i když jsou jednoznačně v rozporu s cíli a úkoly územního plánování §18,19 stavebního zákona.
Jediné pozitivum návrhu nového stavebního zákona vidím právě v nezávislosti úřadu mimo dosah místních samospráv, leckdy velmi podivně nakloněných tzv. investorům.
Odpovědět
O

Ondřej Dočkal

25.1.2020 22:08
Proti definování ochrany vody jako veřejného zájmu samozřejmě nic nemám, otázka je ale jinde - v těch rizikových návaznostech - ale i v obecně právních otázkách.

Zde by mě zajímalo, jaký názor mají autoři té novely na stávající ustanovení čl. 7 ústavy - cit:

Stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství.

- zde si myslím, že je popsané už vše, a kdo chce, svoje si tam najde. Voda je přírodní zdroj a zároveň součást přírody, a stát říká v ústavě, že ji chce chránit.

A ještě: Listina základních práv a svobod:

čl. 11:
(3) Vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem.
(4) Vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu.

- zde je to vyvlastnění, již za dnešního stavu možné (byť procesně je to nesmírně složité ... - ale to není o ústavě, to je o tom procesu, který definují jiné zákony, které - samozřejmě - musejí respektovat to, že vlastnictví je Listinou zaručené).

Osobně mám za to, že před každou legislativní úpravou (nejen ústavní) by se měla provést analýza stávajícího právního stavu a pouze pokud stávající legislativa požadovaný problém neřeší, mělo by se přistoupit k aktualizaci (resp. k návrhu na aktualizaci - hlasování apod. je druhá věc).

Jinak velmi hrozí, že bude spousta zákonů, často novelizovaných, spousta vyhlášek, spousta paragrafů které si někdy i vzájemně odporují, ve kterých se ani právníci nevyznají... no strašná představa, ještě že se nás to netýká.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

26.1.2020 06:48
Já jsem za ten zákon ráda, dále přeci budou následovat zákony o tom, že půda je také "drahocenný a nenahraditelný zdroj", zejména pro produkci potravin". A přestaneme půdu prodávat, přestaneme ji ničit nadměrným užíváním chemie. A když už omezíme to ničení půdy, všechna voda v širém okolí bude najednou pitná.
Jen jestli jí tady v ČR, bude ještě někdy dost.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

26.1.2020 11:07
Největší potenciál pro zadžování vody v krajině má zdravá, životem kypící na organickou hmotu bohatá půda. Toto je jediná možnost, žádné nádrže toto nenahradí. Nehledě na fakt, že takovýto přístup přinese daleko více benefitů než jen vodu. Navázat dotační tituly na plochu pro zemědělce na zlepšování kvalitativních biochemických parametrů půdy je jediná možnost. Nádrže by měly být pouze doplňkem.
Odpovědět

Jan Šimůnek

26.1.2020 13:31 Reaguje na Jakub Graňák
1. Nenašel jsem převodní tabulky mezi AWR (v níž se udává vlhko/sucho půdy) a množstvím vody za nějakých normálních podmínek (protože je to hodnota závislá na teplotě a tlaku vzduchu, druhu půdy atd.).
2. Rybník o jednom hektaru a 1m hloubky zadrží tolik, jako metrová vrstva půdy na 1 km^2, pokud by v ní vody přibylo (relativně k objemu) 1%. Zanedbávám zásak kolem toho rybníka. Reálně je v řadě oblastí ornice mnohem méně.

Organika v půdě by zcela jistě byla lepší, ale:
Organiku do půdy nedostaneme dříve než za léta (čím víc na to budeme spěchat, tím dražší to bude a víc to sežere paliva, práce apod.).
Rybník uvedené velikosti se dá postavit daleko rychleji a s výrazně menšími náklady.

Takže na "hašení požárů" (aby voda nezmizela z krajiny a vracela se do ní alespoň lokálními srážkovými jevy) budou asi rybníky lepší, z dlouhodobého hlediska se jistě musí něco stát s tou organikou v půdě, ale nebude to "hop na krávu a už je tele".
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

26.1.2020 13:55 Reaguje na Jan Šimůnek
Moji kantoři půdoznalství na tento problém upozorňovali již před dvaceti lety, tudíž vámi nenávidění vědci to řekli už dávno. Kdyby se někdo obtěžoval jim naslouchat, tak už je dávno po problému. Dosud se pro nápravu neudělalo nic, tudíž bude to skutečně velice drahé, čas se totiž krátí.
Pro vaši informaci potenciál zadržení vody půdou, pokud bude fungovat tak jak má, je minimálně 3,5 miliardy kubíků, kolik by jste potřeboval rybníků na stejný objem? 350000 ha vodních ploch. Kolik dekád si myslíte, že by trvalo takový objem půdy jen vykoupit, natož to navíc postavit? Jen výkupní cena by za předpokladu ceny 200000 za ha činila 70 miliard Kč.
Dalším podstatným faktorem je, že u půdy bude voda rozmísťena plošně, nikoli bodově jako u rybníka.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

26.1.2020 16:40 Reaguje na Jakub Graňák
Zbavit půdu humusu jejím nevhodným obděláváním jde poměrně rychle. Jak rychle, jakým způsobem a za jakou cenu lze toto obrátit? Bude takto napravovaná půda přinášet průběžně dostatečný užitek?

Pokud toto nebude dobře známo a ověřeno, pak jsou další úvahy dosti zbytečné.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

26.1.2020 19:31 Reaguje na Jiří Svoboda
Pro názornost odpovím v zjednodušené podobě, pro obilniny, a s tím, že nezapočítám benefity (nakolik lze ocenit zdravou půdu, nebo dostatek vody?):
Celková výměra obilnin v ČR je cca 1,3 mil. ha, vyprodukováno ročně je cca 10 mil. tun, z toho spotřebujeme celkově cca 7 mil. tun, lze tedy s patřičnou mírou zjednodušení říci, že zhruba třetinu objemu produkce vytvoříme zbytečně (je pak prodána do zahraničí, skončí v intervenčních zásobách, nebo je spotřebována na biopalivo). Tato produkce odpovídá výměře cca 0,43 mil ha. Na tom 0,43 mil ha můžeme v průběhu roku kontinuálně osévat zeleným hnojením a dodávat tak organickou složku do půdy, a tuto plochu cyklicky střídat, aniž bychom ohrozili dostatečný přísun obilnin pro domácí hospodářství. Abychom zemědělcům saturovali výpadek příjmů z cca třetiny výměry bylo by třeba nalít do dotačního systému cca 6 mld Kč ročně. Jen pro informaci ekonomická ztráta na půdě vlivem eroze činí ročně cca 4,2 mld Kč. To znamená celkové náklady po odečtení ztrát z eroze cca 1,8 mld ročně. Tudíž (tady spekuluji, to už chce průběžné pedologické analýzy) za cca 30 let by mohlo být vymalováno (s celkovým účtem 54 mld Kč) a z hlediska zdravotního stavu půdy bychom se mohli dostat na úroveň před 70 lety. Na vaši otázku, jestli bude takto napravovaná půda přinášet průběžně dostatečný užitek, mohu s klidem prohlásit, že rozhodně ano, navíc zadrží daleko více vody a přinese řadu nedocenitelných benefitů v podobě stoupající přírodní rovnováhy. Samozřejmě vnos např. statkových hnojiv celkový pozitivní efekt ještě navýší. Celkový pozitivní efekt by nicméně velmi záležel na revizi používání pesticidů (hubí půdní edafon) a jejich nahrazení šetrnějšími agrotechnickými postupy.

Jak jsem uvedl výše, tento přízpěvek je pouze nástřelem, pro podrobnou analýzu by bylo potřeba několik plnohodnotných článků.

Pokud máte o problematiku zájem, vřele doporučuji publikaci Živá půda od autora Miloslava Šimka a kolektivu, nak. Academia 2019
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

26.1.2020 20:07 Reaguje na Jakub Graňák
Naprosto souhlasím.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

26.1.2020 20:31 Reaguje na Jakub Graňák
To zní velmi rozumně! Navíc v případě náhlé potřeby navýšení produkce obilí s tím lze kdykoliv přestat a pak zase prakticky hned začít.

Je tu ale tak trochu problém: stát by měl dotovat vylepšování soukromé půdy? To by měl být náklad majitele, který si zhodnocuje svou půdu. Jestli by nebylo lepší dostatečně zdanit umělá hnojiva a chemii, aby se zelené hnojení a nechemické zemědělství vyplatilo i bez dotací.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

27.1.2020 16:19 Reaguje na Jiří Svoboda
Tu záležitost s vylepšováním soukromé půdy bych neviděl tak problematicky, přece jen jde o veřejný zájem, a dovolím si tvrdit, ten nejveřejnovatejší.
Samozřejmě participace na nákladech, především pro ty největší vlastníky půdy, by byla pozitivní, nicméně obávám se, že právě ze snah na participaci těch největších, by to celé nakonec padlo.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist