Klára Kocmanová: Pomoc zemědělcům nesmí znamenat ničení půdy a života v krajině
-
● podporu zaměstnanosti na venkově slevami na sociálním pojištění,
-
● vrácení daně z nemovitosti na úroveň před konsolidačním balíčkem,
-
● konec zdanění evropské provozní dotace z prvního pilíře společné zemědělské politiky EU,
-
● omezení dovozu ze zemí mimo EU,
-
● nekrátit národní podpory,
-
● pokud Evropská komise umožní navýšit mimořádnou pomoc zemědělcům z evropských nebo národních zdrojů, tak chtějí, aby to Česká republika učinila v maximální možné míře,
-
● zrušení nebo oslabení Zelené dohody.
Podpora produkce na prvním místě. Proč?
Český ministr zemědělství očekává, že Evropská komise přijde v blízké budoucnosti s dalšími návrhy, jak podpořit zemědělce v Evropské unii. Návrh z pera Evropské komise je ale problematický - chce mj. zrušit některé ekologické požadavky na zemědělce, které na ně dosud měla v rámci společné zemědělské politiky - např. vyčlenit část půdy pro podporu biologické rozmanitosti. Plnění podobných podmínek by pak bylo pouze dobrovolné.
Co se stalo? Výsledná evropská dohoda je rozsáhlou rezignací na princip podpory veřejných statků za veřejné peníze. Namísto toho se podporuje produkce, navíc v situaci, kdy máme přebytek komodit v ČR, EU i globálně. Připomínám, největším problémem českých zemědělců je, podle jejich slov, v současné době to, že nemohou prodat loňskou úrodu, která jim zůstala ve skladech. Pokud ji neprodají, půjdou do mínusu. Takové jsou důsledky nadprodukce.
Zdá se ale paradoxní, že se problém nadprodukce řeší podporou další produkce. Nedostaneme se tak do začarovaného kruhu?
Podporujeme udržitelnost hospodaření i odolnost krajiny. To je cesta
I díky práci našich pirátských náměstků na resortech zemědělství (Milan Daďourek) a životního prostředí (Jiří Lehejček) jsme dosáhli toho, že Česko v Bruselu aktivně nepodpořilo zhoršení environmentálních podmínek společné zemědělské politiky. Přitom právě to reálně hrozilo. Pokud by se k nám připojil dostatek členských států, měli bychom v krajině více prostoru pro opylovače, drobnou zvěř a ptactvo. A to za to úsilí rozhodně stojí.Proto naším cílem zůstává v maximální míře zachovat environmentální podmínky hospodaření tak, abychom podpořili udržitelnost hospodaření i odolnost krajiny v měnících se klimatických podmínkách. Ty výzvy jsou jasné, změna klimatu nás neobejde, a jednostranné zaměření na produkci zcela bez vazby na spotřebu se může do budoucna velmi vymstít.
Proto bude důležité zejména zachovat pravidla pokrytí půdy, tvorby ploch pro posílení biologické rozmanitosti včetně krajinných prvků nebo chránit půdu před erozí, tak aby nedocházelo k odnosu větrem nebo vodou a byla posílena organická složka půdy. V rámci nadstavbových plateb, kam se environmentální požadavky musí přesunout, jsme už aktivně navrhli úpravu, která zajistí větší rozmanitost krajiny a rozbití velkých lánů.
Dál toto budeme v Česku i na půdě EU prosazovat. Potřebujeme systém, který naše zemědělce zvýhodní, pokud budou produkovat potraviny efektivněji, ale i šetrněji k životnímu prostředí.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (34)
pavel peregrin
7.5.2024 07:06Jaroslav Řezáč
7.5.2024 10:34 Reaguje na pavel peregrinPO nás potopa je heslo velké části zemědělců. Čili jednoduše sprostě, "kurvit" půdu umí každý.
pavel peregrin
7.5.2024 19:05 Reaguje na Jaroslav Řezáčsv
8.5.2024 13:53 Reaguje na pavel peregrinsv
10.5.2024 10:50 Reaguje na pavel peregrinsmějící se bestie
7.5.2024 07:38Pavel Jeřábek
7.5.2024 09:47 Reaguje na smějící se bestieJinak jsem osobně proti pevným hranicím po 30 ha. Ale pro větší plochy, s tím, že se musí střídat plodiny, přičemž jedna plodina může být maximálně na 30 ha, s tím, že další její plocha bude minimálně o dvě jiné plodiny.
Je to bližší tomu, jak kdysi krajina fungovala, jen políčka byla menší.
Stačí se podívat na letecké snímky z 1/2 poloviny 20 století, zemědělská plocha byla i stovku ha otevřená, jen se hodně střídaly plodiny.
Honza Honza
7.5.2024 09:16Co s tím? Samozřejmě pokuty, povolenky, uhlíkovou daň, zdražení elektřiny pro podporu OZE, bič na neuvědomělé lidi nechápající přírodu, čistotu ovzduší, snižování CO2! To je fašizmus.
Jak z toho ven? Jedině a pouze posílení demokracie, odstranění biče uvědomělých ekolog. spolků, méně státu, více svobody občana, rozhodování jedině a pouze demokratickou většinou. To je neoliberální kapitalizmus, jediná spása, jediná cesta ověřená minulostí - ve starověkém Římě, ve středověké Evropě, v komunizmu. Při kolapsu této demokratické cesty, jednoznačně následoval kolaps společnosti.
Pavel Jeřábek
7.5.2024 10:11 Reaguje na Honza HonzaZde dle mě existují jen tvrdě nastavená pravidla daná vizí kvalitou lesní a zemědělské půdy i za 500 let, bez potřeby uměle vyráběných látek pro výživu rostlin a dřevin.
Honza Honza
7.5.2024 10:58 Reaguje na Pavel JeřábekKaždý jiný názor je popření demokracie, stavění na osvíceném autoritářském systému - vedoucím až k fašizmu.
Popření demokracie = kolaps společnosti.
Jarek Schindler
7.5.2024 20:59 Reaguje na Honza HonzaHonza Honza
7.5.2024 21:24 Reaguje na Jarek SchindlerVe volbách občané přenechávají kompetence polit. stranám dle jejich programu, aby odborně řídily zemi, čemuž sám nerozumíte a což sám neumíte.
A polit. strany si často přizpůsobují své programy podle přání většiny (aby je někdo volil), pokud to přeženou = populizmus.
Nikdo nehodnotí to, jestli je to zdůvodnitelné, nikoho to nezajímá, málokdo tomu rozumí.
Karel Zvářal
7.5.2024 21:50 Reaguje na Honza HonzaTo nikdo nepopírá, ale vše má mít své meze, a tak i obří lány by je měly mít aspoň trochu přátelské polním druhům. Neb nejsme (lidé) na světě sami, i druhy, které nikoho nevolí, by měly najít své místo k žití. Půda není jen pojezdová plocha pro traktor, aspoň nízké jednotky procent by bylo vhodné vyčlenit a spojit s ochranou proti erozi a současně jako manažovaný biotop. Nechce to nic jiného, než trochu dobré vůle domluvit se na kompromisu.
Slavomil Vinkler
8.5.2024 19:38 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
8.5.2024 20:14 Reaguje na Slavomil VinklerJinak ano, gmo a nově vyšlechtěné odrůdy mohou pomoci produktivitě hodně, chybí však elementární vůle ke změně zajetého systému.
Karel Zvářal
8.5.2024 21:28 Reaguje na Slavomil VinklerKarel Zvářal
9.5.2024 16:45 Reaguje na Karel ZvářalRadek Čuda
7.5.2024 12:49To už je nějaká nemoc, ne?
Pokud někdo produkuje efektivněji, získává tím konkurenční výhodu a nepotřebuje žádnou podporu ... pokud tedy někdo nedok..vil tržní prostředí.
Pokud nicméně chceme, aby produkoval co možná nejšetrněji k životnímu prostředí, tak si musíme nutně položit otázku, kdo mu bude kompenzovat případnou nižší efektivitu. A myslím kdo konkrétně to zacáluje, ne kdo to někomu sebere a pak něco z toho sebraného pošle dál.
To jsou opravdu články úplně k prdu, tohle. No, to jsou Piráti tak nějak vůbec.
Petr
7.5.2024 19:32 Reaguje na Radek ČudaPetr
7.5.2024 19:39 Reaguje na PetrPetr
7.5.2024 19:58 Reaguje na PetrRadek Čuda
9.5.2024 11:41 Reaguje na PetrRadek Čuda
9.5.2024 11:39 Reaguje na PetrA hlavně poněkud pomíjíte pointu předchozího příspěvku, kterou je, kdo to nakonec zacáluje. A ne, nebude to zlý vydřiduch buržoust, bude to vždy konečný spotřebitel, tedy primárně sprostý lid. Ten to ale zvládne cálovat jen do jisté míry a už dnes to začíná být v řadě zemí pro značné skupiny obyvatelstva dost na hraně.
sv
8.5.2024 13:52 Reaguje na Radek Čudapavel peregrin
8.5.2024 19:44 Reaguje na svPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.