https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/libor-ambrozek-a-jaroslav-obermajer-v-jadru-sporu-o-narodni-park-krivoklatsko-je-vykon-myslivosti
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Libor Ambrozek a Jaroslav Obermajer: V jádru sporu o národní park Křivoklátsko je výkon myslivosti

24.1.2023 | PRAHA
Teplá doubrava s chybějícími dalšími patry lesa z důvodu vlivu spárkaté zvěře.
Teplá doubrava s chybějícími dalšími patry lesa z důvodu vlivu spárkaté zvěře.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jaroslav Obermajer / AOPK
Návrh na vyhlášení národního parku Křivoklátsko dlouhodobě vyvolává řadu emocionálních odmítavých stanovisek. Pojďme se podívat racionálně, z čeho návrh vychází a kam směřuje, ať si může každý čtenář udělat svůj vlastní názor.
 
Vybrané území je tvořeno především státním majetkem a především lesy. Více než 97 % území tvoří lesy a stejně tak je více než 97 % plochy ve státním vlastnictví. Návrh tady v maximální míře respektuje soukromé vlastnictví.

Území je dostatečně velké, aby v něm mohly probíhat procesy formující lesní ekosystémy a vytvářely tak dostatečné zázemí pro druhy vázané na tento typ prostředí. Jádro tvoří dnešní národní přírodní rezervace Týřov, Velká Pleš a Vůznice, přírodní rezervace Kabečnice a Stříbrný luh. V těchto částech jsou zbytky přírodních lesů a lesů přírodě blízkých.

V dalších částech se nacházejí lesy, které mají potenciál se při změně přístupu dostat do stavu blízkému přírodnímu lesu bez nutnosti trvalého managementu. Část lesů bude vybrána jako plochy, na kterých se bude trvale zasahovat především ve prospěch druhů.

Je zřejmé, že do zón přírodních a přírodě blízkých bude na začátku existence národního parku zařazena jen menšina, vesměs území stávajících NPR a PR. Převahu budou mít plochy soustředěné péče. Na těchto plochách pak bude péče směřovat dvěma základními směry. Buď k ponechání vybraných porostů bez dalších zásahů pro působení přírodních procesů, nebo k trvalým zásahům - například pro vznik pastevních lesů, pařezin, středních lesů, zásahů na podporu vybraných druhů rostlin a živočichů.

Křivoklátský listnatý les na podzim.
Křivoklátský listnatý les na podzim.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Faragas / Wikimedia Commons

Je zřejmé, že některé porosty pro pozdější převedení do zóny přírodě blízké budou vyžadovat zásahy jen minimální – hlavně staré porosty. Naopak u mladších porostů bude třeba provést opatření pro jejich strukturální a věkovou diverzifikaci a to může trvat někde i několik desítek let.

Cílem je tedy na většině území národního parku zachovat a obnovit přírodní a přírodě blízké lesy. Často je namítáno, že tohoto účelu lze dosáhnout i jinými způsoby, než je vyhlášení národního parku. Z hlediska legislativy je však dlouhodobě pro ochranu přírodních lesů nejlépe vybavena kategorie státních lesů v národních parcích, v nichž má právo hospodaření správa národního parku. Zde je prvořadým cílem zajistit ochranu a dlouhodobou existenci lesů co nejvíce přírodního charakteru.

Právě spravování lesního majetku správou národního parku umožní plnou prioritu ochrany přírody nad ostatními zájmy. Z hlediska administrace se tak procesy značně zjednodušují.

Samozřejmě by teoreticky jinou cestou mohla být i zásadní změna orientace činnosti státního podniku Lesy ČR, který dnes lesy spravuje. Jak ovšem ukazuje příklad Soutoku, tato možnost je jen čistě teoretická a v praxi nereálná. Nejde totiž zdaleka jen o hospodářské využití lesů, ale o problém mnohem vážnější - myslivost a s ní spojený chov zvěře.

Jedním z největších negativních vlivů na lesy Křivoklátska limitujících jejich samovolnou obnovu je totiž chov zvěře. Současný systém organizace a výkonu mysliveckého práva ve svém důsledku vede k přetrvávajícímu problému vysokých stavů spárkaté zvěře, která ovlivňuje selektivně některé druhy dřevin nebo blokuje odrůstání přirozené obnovy. Často se tak podílí na nepřirozené věkové a velikostní struktuře lesa.

Stromy poškozené ohryzem a loupáním jelení zvěří jsou na Křivoklátsku vidět všude.
Stromy poškozené ohryzem a loupáním jelení zvěří jsou na Křivoklátsku vidět všude.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jaroslav Obermajer / AOPK

Proto se například mimo plochy oplocenek a individuálních ochran nedaří zmlazování dříve mnohem hojnější jedle. Všechny uměle obnovované výsadby je nutné oplocovat. Mimo oplocení vznikají škody okusem a loupáním.

Nepůvodní mufloní zvěř pak ničí exponovaná stanoviště pleší nadměrným spásáním a sešlapem vedoucím až k odstranění bylinné vegetace. V místech, kde mufloni zůstávají, pak dochází k eutrofizaci přirozeně chudých stanovišť dusíkem.

Pro vývoj přírodních lesů je tak zavedení mysliveckého managementu orientovaného na udržení přirozených stavů původní zvěře zásadní otázkou.

Sice se již po několikáté začíná připravovat novela zákona o myslivosti, ale spoléhat na to, že jejím přijetím bude otázka vlivu zvěře v křivoklátských lesích vyřešena, je bohužel nereálné. Stejně jako je nejistá šance na přijetí rozumné novely.

Právě v myslivecké a lovecké veřejnosti je zakořeněn největší odpor ke vzniku národního parku – současné honitby jsou většinově státními lesy pronajímány. Se vznikem národního parku by tato praxe skončila, právo myslivosti na jeho území vykonává také správa národního parku. Byl by nastaven nový přístup k výkonu práva myslivosti, který by byl směřován k ochraně zvěře jako součásti lesního ekosystému.

Muflony zničená vegetace skal na Křivoklátsku.
Muflony zničená vegetace skal na Křivoklátsku.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jaroslav Obermajer / AOPK

Tento přístup je však velké části myslivecké veřejnosti vzdálen a právě odsud jsou živeny aktivity proti vyhlášení národního parku. Mezi veřejnost jsou rozšiřovány účelově i nepravdivé nebo zkreslené informace a národním parkem jsou neinformovaní lidé strašeni jako nástrojem k jejich omezování.

Přestože jsou tyto nepravdy opakovaně vysvětlovány – návrh NP Křivoklátsko počítá s klidovým územím (kam je vstup zakázán) jen na území současných rezervací, kde tento režim platí již skoro 30 let – stále jsou i představiteli samospráv znovu používány.

Aktivity odpůrců parku jsou hlasité a pro média zajímavé a vytvářejí tak chvílemi dojem, že veřejnost je jednoznačně proti vyhlášení národního parku. Proto je dobře, že vznikají i aktivity na jeho podporu. Jednou z nich je i petice ČSOP.

Cesta ke vzniku národního parku bude ještě dlouhá a obtížná. Jsme přesvědčeni, že tato forma ochrany je pro mimořádně cennou přírodu Křivoklátska nejvhodnější. Konečné slovo však budou mít zákonodárci, kteří se budou rozhodovat nejen podle názorů odborníků, ale i ohlasů veřejnosti. Proto bude výsledek záležet na každém z nás.

Text původně vyšel jako součást článku v časopise Krása našeho domova, který vydává Český svaz ochránců přírody.


reklama

 
foto - a Jaroslav Obermajer Libor Ambrozek
Libor Ambrozek a Jaroslav Obermajer
Libor Ambrozek je předseda ČSOP, Jaroslav Obermajer je ředitel regionálního pracoviště Střední Čechy AOPK ČR.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (138)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

24.1.2023 07:07
Vezmu-li si jako případy pro porovnání NP Krkonoše a NP Šumavu , tak přínos nového NP nějak nevidím.
Vezmu-li si jako příklad státní péče Státní přírodní rezervaci Králický Sněžník, tak je to ještě horší - s aktivní účastí orgánů ochrany přírody a územního plánování a výstavby - je tato rezervace doslova na odpis.
A myslivci za to skutečně nemohou !
Odpovědět
ss

smějící se bestie

24.1.2023 07:11 Reaguje na Miroslav Vinkler
1*
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

24.1.2023 09:03 Reaguje na Miroslav Vinkler
ono je otázka, jestli jste v lokalitě někdy byl osobně, pak není divu, že nevidíte.
Odpovědět
Hu

Hunter

24.1.2023 09:32 Reaguje na Jaroslav Řezáč
No já tu lokalitu znám dost dobře. V současném sporu myslivost opravdu není nijak významná. A jak to vypadá v různých NP, kde hospodaření vezme do ruky tzv. ochrana už vidí i laická veřejnost. NP tam chtějí pouze ekofanatici. A pokud je lokalita tak zachovalá, tak asi současný management je v pořádku, včetně myslivosti.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

25.1.2023 22:40 Reaguje na Hunter
Typický názor toho, kdo na ekolistu vždy kope za myslivce.
Odpovědět
Hu

Hunter

28.1.2023 21:14 Reaguje na Majka Kletečková
Majko, mela byste doporučit pastevecke psy.
Odpovědět
TB

Tom B

24.1.2023 12:18 Reaguje na Miroslav Vinkler
Slameni panaci by vam sli. Nazvy kategorii maloplosnych chranenych uzemi uz mene.

A ted nam prosim vysvetlete, v cem je pro prirodu Krivoklatska horsi, kdyz bude stavy zvere udrzovat ten, komu jde o biodiverzitu, vs. ten, kdo se bavi strelbou na zvirata a chce mit jistotu, ze vzdycky najde nejaky terc. Dtto s hospodarenim v lesich.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

24.1.2023 19:18 Reaguje na Miroslav Vinkler
Všem v ČSOP věřím! Ambrozkovi, Stýblovi, Geussovi. Stejně jako Duze. Jde jim jen o dobře placená koryta za nicnedělání. ( Monitoring). Nechat sežrat broukem, nechat uschnout, vypálit a pozorovat sukcesi.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

24.1.2023 19:31 Reaguje na Michal Ukropec
Už jak začali " racionálně" jsem se začal smát. Kydají zvratky líp jak Bureš.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

1.2.2023 13:10 Reaguje na Miroslav Vinkler
Právě se to potvrdilo. Balák opět rozjel těžbu kamene v Lánské oboře, takže toto je kouřová clona.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.1.2023 08:52
Nevím, no. Sláva požárům, smrt spárkaté! Tak nějak si překládám poselství událostí z posledních měsíců. Jak by řekl Švejk: žabomyší válka musí bejt, jinak by nebylo zajímavé!

Tak jako si příroda poradí s důsledky požáru, stejně tomu bude po pastvě početné spárkaté (pro rysa určitě dobrá zpráva). Teplá doubrava s chybějícím keřovým patrem (a nálety) zapadá do mozaiky pestré krajiny vytvářené spásači. V mrtvém dřevu nerušeně probíhá vývoj xylofágního hmyzu, pod stromy není poryto, takže i roháči zde mají ideální podmínky. Až všechny stromy dožijí, vytvoří se přirozeně louka/lesopark, která též do krajiny patří. Nebo ne? To musí být exmoor a pratur, aby to bylo košer? Podobně se “zničenými skalami”. Na skaliscích toho nikdy moc neroste, a aby si mufloni obrušovali paznehty, zdržují se a pasou raději zde, než na měkké hlíně. Okolní lesy jsou v pořádku, celkově krajina působí harmonicky… Něma problema se současnou podobou a managementem:-)
Odpovědět
DA

DAG

24.1.2023 08:58 Reaguje na Karel Zvářal
Příspěvek super, ale máte pravdu. Musí to být pratur vysazený ochranáři, aby ten stejný výsledek byl košer.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

24.1.2023 09:09 Reaguje na Karel Zvářal
ono těch válek je jaksi více než dost. To, že si neumí poradit se spárkatou a černou zvěří je problém. Feudálové v horách budovali velké obory s jeleními skoky, hlavně na zimu, pak ty stromky mají šanci že vyrostou. Lesy jsou pro zvěř v zimně hladové, nic, co by se dalo zbaštit. Dříve se lesní zvěř běžně jedla, dnes se draze šlechtí ve velkochovech a ještě se platí odstřel.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.1.2023 09:21 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Bla bla bla. V první řadě je to bezplatná protipožární četa. Kde nic neroste (v podrostu), ani plamen si nelízne.
Odpovědět
DA

DAG

24.1.2023 09:44 Reaguje na Jaroslav Řezáč
A právě to vidím jinak. Myslím, že by naopak pravomoc měla přejít na spolky. Jen ty v místních podmínkách dokážou znát nebo odhadovat stavy.
To, že někde jsou stavy vyšší je prostě komplexní problém na kterém se podílí všichni zúčastnění. Státní správa, myslivci nastavení vyhlášek a zákonů.
To by se mělo všechno napravit. Bohužel vše je složité, protože je tu moc zájmových skupin. Myslivci chtějí zachovat systém spolkové myslivosti a když za honitbu zodpovídají, tak chtějí mít také vše ve svých rukou. Agorobaroni chtějí svoje vlastní honitby a tak argumentují, že to sníží stavy zvěře, ale to není pravda. Zelení zase tvrdí poslouchejte nás, protože my víme co je pro Vás dobré. Ministerstvo zemědělství to chce tak, aby vše pasovalo na ostatní zákony a vyhlášky a úředníci chtějí co nejmíň práce.
Myslivecký zákon už byl v parlamentu k novelizaci dvakrát a jednou byl přílepkován.
Po všech lidových vylepšeních našich poslanců pod vedením různých lobby z toho vždy vznikl strašný paskvil a samo ministerstvo to vždy stáhlo. Takže uplynulo 8 let a nikdo se nikam nepohnul, Pořád se vyplňují tabulky, kde na jaře máte nějaký počet zvěře a na podzim zase ten počet zvěře, který bude zase na jaře, tak jak má být.
Odpovědět
DA

DAG

24.1.2023 09:48 Reaguje na DAG
Reakce, měla být na Váš text v druhém vlákně ;) Omlouvám se.
Odpovědět
TB

Tom B

24.1.2023 12:20 Reaguje na Karel Zvářal
A toho rysa jste videl na pravem nebo levem brehu Berounky?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.1.2023 12:41 Reaguje na Tom B
Přihořívá, na dvojce. Šumava není nafukovací.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

24.1.2023 19:21 Reaguje na Karel Zvářal
Vy jste ornitolog, a máte lepší nadhled než předseda lobbingové agentury Ambrozek.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.1.2023 19:58 Reaguje na Michal Ukropec
Děkuji! Po zkušenostech z minulých (suchých) let jsem alergický na slovo bezzásahovost, které mi zní stejně jako bezzásadovost. Pokud je v porostech přítomen smrk, je třeba situaci hlídat. Uměle vytvořené (produkční) lesy, zejména v časech klimatické změny, vyžadují zvýšenou péči, nikoliv odborné přihlížení zkáze. A jestli je jednou vyježděný rygol oslavován, a na jiném místě kriminalizován, tak máte o těch figurkách jasno hned.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

25.1.2023 07:54 Reaguje na Karel Zvářal
V každé staré knize se píše, že se smrk přirozeně vyskytoval nad 600 na severním svahu, a 1000 m nad mořem na jižním. Do údolí se dostal umělou výsadbou v době malé doby ledové. Viz Saská metoda pěstování lesa.
Odpovědět
DA

DAG

24.1.2023 08:56
Jakože pár myslivců z několika honiteb ovlivňuje veřejnost proti parku. Ještě, když honitby patří státu?
To už teda zelení fanatici neví kudy kam. Vypadá to, že myslivci můžou za všechno. Zjevně si mocná zelená lobby zhmotnila nepřítele v myslivcích a všechny své kroky směřuje k tomu, aby ve veřejnosti tento názor zakořenila. To věděl už i Hitler nebo teď Putin. Bez jasného nepřítele nejde vyvolat strach. Teď začínají přecházet k fázi aktivního slovního útoku.
Žijeme v demokracii. Jakékoliv lidské zájmy si člověk v mezích zákona může prosazovat. Obvinění pana Ambrozka je velice vážné a obviňuje navíc mysliveckou veřejnost. Tedy v podstatě skoro 100 tis. lidí.
Domnívám se, že nyní panuje boj o moc, kdo bude o naší přírodě rozhodovat. Zelená lobby je mocná a bohatá a zjevně chtivá moci a některé skupiny lidí jí stojí v cestě.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

24.1.2023 09:02 Reaguje na DAG
1**
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

24.1.2023 09:15 Reaguje na DAG
jednotná pravidla pro honitby by měla být na úrovni okresů. Dříve byly lesy a polnosti rozděleny na panství s jednotným postupem a rozhodně to nebylo o tom, že majitel pole musí být zároveň majitelem honitby, lesa, což zde návrh byl. VŠUDE MUSÍ BÝT JASNO, JAK POSTUPOVAT V KRAJINĚ A LESE ale to neznemená, že se bude vytvářet nějaký " megakoncen" lesa a polí, hlavně proto, že jeden s druhým se neslyší.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

24.1.2023 19:23 Reaguje na DAG
1*.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

24.1.2023 19:27 Reaguje na DAG
Ano. Jako myslivec, ač nestřílející, jsem úhlavní nepřítel. Navíc jsem i terarista, akvarista, rybář, včelař, předseda ZO zahrádkářů a autorizovaný vodohospodář.
Odpovědět
DA

DAG

25.1.2023 08:03 Reaguje na Michal Ukropec
Takže až něco pokazíte, tak tady na ekolistu o Vás budou psát.
Pan XY vodohospodář a myslivec pokazil břeh řeky tam a tam.
Stejně jak toho holubáře odsoudili za otrávení dravce a jak se hodilo, že byl myslivec. Vislo to tady na první stránce měsíc, aby bylo jasné co jsou myslivci zač.
Přitom, když nejsou zajíci a bažanti v 90% honiteb, tak jaký by měli myslivci ve většině honiteb zájem na trávení dravců.
Prostě se to hodí a zkoumání skutečného pozadí není žádoucí.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

25.1.2023 12:10 Reaguje na DAG
Ano. Ale jak hospodařila AOPK v Lánské oboře s Balákem a spol, tak nic. Zcela zjevně zločinecká organizace. A ČSOP ? Tu taky proslavil Erik Geuss na Bečvě. Lžou, kradou a lžou! Nic jiného než kydání špíny neumí. Stejně jako Babiš.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

24.1.2023 09:08
Myslivci budou okrajový problém. Jsou tři chyby.
Jednak chráněné území má mít státního vlastníka nebo aspoň dlouhodobého (100let) pronajímatele. Nesmysl na Šumavě, kdy jsou zejména roztříštěné drobné mozaiky 1, 2, 3 to ukazuje.
Druhak je nesmysl prosazovat péči o chráněné území jako o bezzásahové v rámci zákona, bezzásahovost je v podmínkách Evropy s vlivem člověka 10-100 tisíc let obvykle nesmysl. To co vyroste je uniformní hustý les bez biodiverzity.
Třeťak Zastoupení zvěře = velkých spásačů je v chráněných územích nízké, ovšem pro produkční les je vysoké a zamezuje přirozené obnově. To že v některých plochách zejména státních oborách přezvěřeno (viz obrázek, je jen pověstná výjimka potvrzující pravidlo o nedostatku zvěře v chráněných územích.
Křivoklátsko je stará (1000 let) královská, později šlechtická obora. Zarůstá křovím a nálety a místně nepůvodními dřevinami. Jediné rozumné řešení pro její ochranu je vytvoření Národního Parku s výraznou myslivecko- ochranářskou péčí jako o loveckou oboru. Ovšem to narazí na zákonnou definici bezzásahovosti. Při tom udržet optimální zazvěření aby nezarůstal ale nebyl vypasen jako na obrázku lze celkem snadno. Člověk to vyřešil už před 50 tisíci lety vyhubením velkých spásačů kameny. Dnes s kulovnicí s nočním viděním je to malina. Jen chtít a zbavit se škodlivé, zastaralé představy o bezzásahovosti. A takových parků by bylo. Stará obora je třeba Soutok. Ovšem lesy čr tam pracují s frézami a s chemickou údržbou výsadby. Druhý pól péče a CHKO to nevyřeší.
NP má tu obrovskou výhodu, že se nejhůře ze všeho privatizuje a prodává. A peníze jsou zejména dnes až na prvním místě.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

24.1.2023 09:12 Reaguje na Slavomil Vinkler
Druhý obrázek, že loupe zvěř nepůvodní smrk? Od AOPK bych čekal, že zvěř pochválí. Pracujte na Národním parku a na plánu vhodné péče.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

28.1.2023 08:34 Reaguje na Slavomil Vinkler
AOPK je tu od toho, aby za tučný profit vytěžila co sedá, a každý kdo tomu trochu rozumí, musí být umlčen.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

24.1.2023 09:27 Reaguje na Slavomil Vinkler
no nevím, tu zmiňujete, že přemnožená zvěř likviduje porosty a za pár vět píšete, že zarůstá něčím nepůvodním.
Ta lokalita je vybraná dobře, je to terén, který je výrazně kopcovitý s dubinami v nižších partiích borovice, skály, rokle, z hlediska enviromentálního úžasný místo. Argument místních je spíš od toho, je odpor k novým záležitostem, než něco reálného.
Vtipné na tom je, že místní po tom neblafli, dokud se neuvažovalo o NP a popravdě dokážou přehánět.
Odpovědět
Hu

Hunter

24.1.2023 09:34 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Proč tedy tvrdíte, že lokalita je skvělá (díky současnému managementu) a chcete tam vyhlašovat NP? Všechno evidentně funguje k naprosté spokojenosti. Jen fanatici se rozhodli, že musí mít další NP.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

24.1.2023 11:54 Reaguje na Hunter
Současný management způsobuje zarůstání a degradaci. NP je ro zachování kulturního majetku ve státních rukou nezbytné. Jen je velká chyba v představě o bezzásahovosti. A naopak je třeba odstranit nepůvodní porosty jehličin a nastolit solidní pastvu. Měli by se zkusit koně a zubři. Je slovutným botanikem zaznamenán výrok jednoho z pastevců na poloninách: My ty kytky sázíme - tlamami našich koní.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

25.1.2023 07:59 Reaguje na Hunter
Problém je také v AOPK. To co schválili Lánské oboře, je na zavření. Inu ekologisti, kteří si chtějí udělat další dojnou krávu!
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

24.1.2023 11:58 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Čtete: Zastoupení zvěře = velkých spásačů je v chráněných územích nízké, ovšem pro PRODUKČNÍ les je vysoké a zamezuje obnově.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

28.1.2023 11:34 Reaguje na Slavomil Vinkler
A čo s tým ? Oplotiť produkčné lesy ?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

24.1.2023 11:17
Probíhá zde regulérní válka o uzurpaci státního majetku pro určitou skupinu
"vyvolených". V NP budou ochranáři neomezenými pány tvorstva stejně, jak už to předvedli na Šumavě a v Českém Švýcarsku. Pokusy se tam sice zjevně nepovedly, ale "vědci", kteří je iniciovali tvrdí opak. Vše je v souladu s přírodou i za cenu devastace lesů, skal, shořelých obydlí a to ještě není
konečná, až ten popel a půdu odplaví lijáky a mladou smrkovou monokulturu zase sežere kůrovec. Nevadí, nejsou vlastníci a stát vedou ti, co tomu nerozumí. Jim škoda nevznikla a nevznikne, protože to zaplatí ostatní
a to i ti, co byli a jsou proti. Opravdu jsem rád, že jsem poznal téměř
všechny krásy naši země a už netoužím si ten zážitek kazit pohledem na
současný stav. To přece není možné, že pár ekofanatiků bude rozhodovat
o naši přírodě bez toho, aby to rozhodly miliony občanů. Přikláním se
proto k tomu, aby o vzniku NP nerozhodovala vláda, ale místní občané,
kteří tam žijí a nejlépe znají místní situaci. Vládě aktivisté nakecají
ty své bludy, ta opět mylně rozhodne a bude to zase jako v NP Šumava
a NP ČŠ. To si opravdu nechají místní občané a zbytek národa líbit?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

24.1.2023 12:00 Reaguje na Břetislav Machaček
No já pokládám NP, i když špatně opečovávaný za lepší, než cokoli jiného. Hlavním důvodem je, že se dá zpeněžit obtížně. Naopak špatný management lze změnit. Prodej do zahraničí ne.
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

24.1.2023 12:08 Reaguje na Břetislav Machaček
máte dvojí metr pane Machačku, na jedné straně chcete aby o vzniku NP rozhodovali místňáci a nikoliv stát, ale na druhé straně obhajujete vznik nových přehrad, silnic navzdory přáním těch místňáků, tj. tady je zase přístup státu v cajku.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

24.1.2023 12:46 Reaguje na Robert Jirman
Jojo, ale to mu nevadí. To jde o to ,,jeho,,. :D :D
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

24.1.2023 16:06 Reaguje na Robert Jirman
Pokud je dosud díky CHKO krajina v takovém stavu, že ho
chce hrstka lidí mít NP, tak nechápu, proč musí být NP!
Naopak u přehrad hrstka místních odmítá obětovat své
majetky pro obecné blaho ve formě ochrany životů a majetků
tisíců ostatních. Taktéž je to u nádrží na pitnou vodu.
Nádrže považuji v současné době za nezbytnou součást
protipovodňových a strategických opatření potřebných pro
bezpečí obyvatel a dostatek pitné vody. V takovém případě
musí ustoupit soukromý zájem před zájmem společnosti. U
zřízení NP sporného významu se jedná o třešínku na dortu,
který pečou ochranáři, aby si mohli neomezeně hrát na
divočinu podle sebe a se spornými dosavadními výsledky.
NP v zahraničí nejsou pouze tím, co tu prosazují aktivisté, ale doslova parky, či doslova zahrádkami, kde se normálně kácí souše, pase dobytek, obdělávají pole a louky, normálně se tam žije jako před vyhlášením NP. U nás nastává pravý opak s vytlačováním původních aktivit a s bezzásahem. Toto chybné pojetí NP je možná kopíí NP vzešlými z divočiny,
ale Evropa už divočinu postrádá stovky let. Koukněte
se za humna, kde po vichřicích les vyčistili a osázeli.
Alpy či Pyreneje jsou doslova zahrádkou a nikoliv divočinou.
O to tu pane Jirmane jde, že uzurpace přírody nesmí být
na úkor stávajícím aktivitám, pokud se jedná pouze o tu
třešínku na dortu. Nevím, kde žijete a odkud třeba pijete
vodu, ale já jsem si vědom toho, že nebýt dnes Kružberk,
Morávka a Šance, tak pijeme na Ostravsku vodu rybníků.
Dejte možnost lidem pít dobrou vodu z přehrad a nebát
se každého většího deště, že vyleje řeka bez přehrad. Co
tak zrušit Vltavskou kaskádu a Želivku a z Prahy bude
žíznivé město pijící vlastní splašky prosáklé do studní!
Veřejným zájmem vyhlášení NP není, to je zájmem aktivistů,
ale přehrada veřejným zájmem je. Mi ten status CHKO stačí!
Jinak po vyhlášení NP čeká jeho okolí výstavba parkovišť, hotelů a restaurací a o to místní nestojí, aby se stali součástí "pouťové atrakce", pokud je ovšem nenahradí
kšeftmani i uvnitř parku, jak je dnes běžné. V NP Šumava,
kde staví vyvolení chaty a penziony. V NP ČŠ rýžují i
z přírodních památek (Právčická brána). To jsou křivárny
schválené vedením těchto NP! Tu jde asi mít tu moc to povolit a nebo z toho mít dokonce prospěch. Proto ta
snaha o zřízení NP a rvačky o funkce v jejich vedení!
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.1.2023 16:31 Reaguje na Břetislav Machaček
Tou poslední větou jste mi připomněl spolužáka-rybáře, který byl pověstný tím, že také "vyvolával rvačky-) Quido, zdar!
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

25.1.2023 09:50 Reaguje na Karel Zvářal
Víte mi je jasné o co tu některým jde. Jedni touží
po funkcích v NP a rozhodování o různých povoleních
a vyjímkách. Druzí skoupili pozemky a nemovitosti
a mají je zájem zhodnotit, protože v okolí NP budou
mít pro VIP velkou hodnotu. Další se tam už vidí
jako provozovatelé parkovišť, hotelů a restaurací
a ostatní naivní podporovatelé vyhlášení NP si
myslí, že to bude pro přírodu lepší. To jsem si
naivně myslel o Šumavě a Českém Švýcarsku taky,
ale jsem už z toho vyléčen, když vidím, kam až
dospěla "ochrana" těchto území. Nezapomenu na
na tu Šumavu po plyšáku ze které jsem byl paf,
když jsem pochopil, proč se jmenuje Šumava.
Ty hluboké zdravé lesy ve větru šuměly a byl jsem
hrdý, že máme tak krásné lesy. Po deseti letech
jsem tam zavítal znovu a uviděl tu spoušť a ty
magořiny, když nastojato stromolezci odkorňovali smrky. O pár let později pak tu slavnou obnovu
smrkové monokultury smrkovou monokulturou nevalné kvality díky bezzásahu plné neduživých semenáčů rostoucích v houštinách bez prořezávky. Pochopil
jsem to, že to má být za každou cenu prales i
kdyby mu měla předcházet zkáza. V NP ČŠ jsem
pak viděl totéž, kdy se bezzásah zvrhnul v požár
a opět prales bez lidského zásahu vyrostlý ze
samovýsevů. Bojím se tak o každé nové území, ze
kterého má být NP současného typu.
Opět jim nebude vadit zmar, který urychlí přechod
k "pralesu" za každou cenu. Pralesy se vyvíjely
tisíce let a to dílem náhody i s tím samovýsevem, ale ne to jako nyní chtít udělat rychle. Člověk
tomu měl cíleně pomalu pomáhat po dílčích celcích
a citlivě. Někoho možná potěší pohled na zmar smrkových lesů, ale ví co čeká ty lesy nové? To
se budou příští generace "kochat" novou kalamitou?Takže ano vyvolávám rvačku se zastánci, protože
cítím další zmar něčeho, co doposud nemohli nijak zmršit a co lze zatím ještě obdivovat.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.1.2023 18:19 Reaguje na Břetislav Machaček
Myslím, že pamatujeme obá, na severu i jihu měla zůstat CHKO a byl by klid. Tak je kolem toho akorát humbuk, ale výsledný efekt je minimální, spíše pochybný. Zasahovat se musí tam i tam, všechno je to nakonec o lidech a jejich (svědomité) práci. Když je to cenné dodnes, může to tak zůstat navždy.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

24.1.2023 17:13 Reaguje na Břetislav Machaček
A jéje, už si toho vašeho "Co je tvoje, to je moje a co je moje, po tom ti je hovno" bolševického pojetí pojmu vlastnictví všímají i další diskutéři - hehe
Dovolte mi položit jednu konkrétní otázku (doufám v konkrétní odpověď - patrně marně): Jak by jste si tu vaší "ochranu tisíců" představoval např v případě Odry? Vzhledem k reliéfu připadá v úvahu přehrada v Odrách (10 000 obyvatel), Na Lubině v Trojanovicích (3000 obyvatel) a na Olši v Jablunkově (5000 obyvatel) - to je ta vaše hrstka, nemluvě o x kilometrech čtverečních navždy znehodnocených pod hladinou přehrad. A to mluvím o povodí jediné řeky. Nevím, jestli nás všechny nevyjde nakonec daleko levněji (ve všech aspektech), když vás tam dole v Oderské nivě jednou za tisíc let vypláchne velká voda. Nebo snad, přesně podle typického Ostravského narativu, mají vaše životy a majetky větší cenu, než ty naše?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.1.2023 17:30 Reaguje na Jakub Graňák
Narušovat duely se zde považuje za "neslušnost", přesto mi to nedá... Jsem také pro přehrady (opakování je matka moudrosti), než tisíce studní, které tu krajinu vysuší a de facto naruší mnohem více, než jedna obří stavba. To jen tak na okraj, když se někdo "chlubí", že má vlastní studnu=vysoušečku:-)
Většina obcí, malých i velkých, je u nás postavena "na vodě", tj. v zátopovém území, včetně fabrik s toxickým materiálem. Ale nebyl by to Švejkostán, aby se proti všemu neprotestovalo. Elektriku potřebujeme, ale úložiště nechce nikdo. Pít nezávadnou vodu chce každý, ale přestěhovat se svého údolíčka do státního nikdo.
Proto to, co jste psal v závěru na p. Machačka, se týká v první řadě těch odmítačů čehokoliv, co se týká obecného prospěchu: Výhody chci, ale ať se to vymyslí jinak!
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

24.1.2023 18:33 Reaguje na Karel Zvářal
Narušovat duely se považuje za neslušnost? To je nějaké nové pravidlo diskuse?
Jako správný "starosvětský sedlák" rád počítám, tak počítejte se mnou: 20 000 obyvatel bude třeba vyplatit, pokud budeme počítat kompenzaci 5 000 000 Kč na osobu ( a to je střízlivý odhad*), tak se dostaneme ke krásným 100 000 000 000 Kč zaplaceným na kompenzacích (bez kompenzací právnickým osobám), a to se ještě ani nekopne do země. No není to za hubičku? Ti lidi nacpaní do paneláků ve městech, jak Otík ve vesničce střediskové... už se těším... místo slípek a sadu budu mít úchvatnou vyhlídku na protější panelák a ta biodiverzita kolem... radost pohledět. Lidi žijící ve městech, případně v nivách velkých řek si vybrali sami, kde chtějí žít, nechť si tedy důsledky a benefity tohoto rozhodnutí nechají pro sebe a nepřenášejí je na nás "vidláky s hnojem za ušima"

*střízlivým odhadem je myšleno nezapočítání národohospodářských ztrát způsobených snížením výtoče slivovice v důsledku zaplavení švestek:-)
Odpovědět
pp

pavel peregrin

25.1.2023 07:47 Reaguje na Jakub Graňák
Pokud by v případě přehrad šlo jen o ty občasné záplavy, tak bych s vámi také souhlasil, místo si každý vybral sám, jenže v tomto případě p. Zvářalovi šlo spíš o strategický zdroj vody a zde je přehrada plně na místě.
Já chápu, že výkup pozemku může dosáhnout vámi uváděných čísel, ale když si vezmete, kolik peněz chce vynaložit vláda na nesmyslný nákup kupříkladu stihaček F-35 , které pro nás nemají naprosto žádný smysl z hlediska vojenského použití a jiných hraček typu předražených vozidel pěchoty, které se obratem na bojišti mění na hromadu šrotu, jak krásně můžeme online pozorovat, pak výkup pozemků pro stavbu přehrady se v tomto světle jeví jako vysoce prozíravý a užitečný čin.
Odpovědět
JO

Jarka O.

25.1.2023 09:27 Reaguje na pavel peregrin
Ano. Počítala jsem ty miliardy, které místodržící dají za zbraně, a byla by za ně nová jaderka, 2 přehrady :(
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

25.1.2023 17:00 Reaguje na pavel peregrin
Jenže pokud by to tak mělo být na území celé Čr, tak se bavíme o bilionech. Nemluvě o tom, že strategických zdrojů vody máme dost i s výhledem do budoucna a o protipovodňové funkci přehrad lze s úspěchem polemizovat
Odpovědět
pp

pavel peregrin

25.1.2023 17:31 Reaguje na Jakub Graňák
Jak by asi dopadly povodně na Vltavě, nebýt přehrad? A co Gabčíkovo? Myslím, že nebýt jeho, Maďaři by se asi dost potili.
Navíc nepředpokládám, že by zde někdo chtěl stavět přehrady jak na běžícím pásu, jedná se o dvě-tři a tam jsou finance v poměru k zabezpečení vody určitě rozumně vynaložené.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

25.1.2023 17:56 Reaguje na pavel peregrin
Dopadly by úplně stejně:-) jejich kapacita pro zadržení té vlny byla tuším někde kolem 5%.
Pro mně za mně si klidně tři přehrady postavte, jenže Mr Machaček chce postavit přehradu na každém potoce...
Odpovědět
JO

Jarka O.

25.1.2023 09:21 Reaguje na Karel Zvářal
"Duel" se Vám povedl. P. Graňák má oblíbeného nepřítele a pod jakýmkoliv článkem startuje s přehradou, vlastnictvím, prostě čímkoliv :)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.1.2023 09:35 Reaguje na Jarka O.
Připomíná mi to slovní přestřelky v hospodě v jedné obci (ještě z minulého století). Tam se potkávali štamgasti a dohadovali se mezi sebou, jestli větší blbci jsou na horním nebo na dolním konci. Byla to nikdy nekončící bitva dvou "znepřátelených" táborů, ale bavili se tím všichni:-) Pan Graňák si vždy v dlouhém textu najde nějakou větu, kterou "rozcupuje", přičemž pointu statečně odignoruje. I tak se dá diskutovat, jeden o voze, druhý o koze.
Odpovědět
JO

Jarka O.

25.1.2023 09:43 Reaguje na Karel Zvářal
Znám také:) I Bedřich Smetana na obláčku baví, když nakoukne do této virtuální hospody.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

25.1.2023 17:01 Reaguje na Karel Zvářal
Pointu jste statečně odignoroval vy, šlo totiž o účelový pohled pana Machačka na institut vlastnictví.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

25.1.2023 17:37 Reaguje na Jakub Graňák
Je totiž rozdíl VEŘEJNÝ zájem
a nebo zájem SKUPINOVÝ. Zřízení
NP je zájem hrstky aktivistů
a přehrada je zájmem státu
ochránit občany před povodní, suchem a nedostatkem pitné vody. Stát už Křivoklátsko
úspěšně chrání tak, že se zalíbilo i aktivistům, aby
s ním mohli dělat své pochybné experimenty jako v NP Šumava
a v NP ČŠ. Toho se místní a
nejenom oni bojí !!!
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

25.1.2023 17:41 Reaguje na Břetislav Machaček
Ochrana přírody je věřejný zájem, stavba přehrady je zájem pár blbounů, kteří si nastavěli baráky v záplavové zóně.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

28.1.2023 11:47 Reaguje na Břetislav Machaček
V skratke - Keď chce niečo Praha, tak to je verejný záujem.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

25.1.2023 17:38 Reaguje na Jarka O.
Milá Jarko, já tyto příklady používám proto, abych poukázal na účelový přístup pana Machačka k jednotlivým tématům... to je to celé.
Odpovědět
JO

Jarka O.

26.1.2023 11:19 Reaguje na Jakub Graňák
To je fajn, já jsem zajedno s p. Zvářalem. Já bych Vás za ty zlé poznámky typu patrona Monike apod. nejradši víte co, ale Vaše a p. Machačkovy přestřelky je něco jiného. Jste prostě jin/jang. Někdy máte Vy pravdu, a nikdo nechce přehradu na každé řece. Názory na vlastnictví se budou měnit, po nástupu bolševika nejkovanějšío uvidíte ... Mám trochu jiný příklad o vodě: Ostrov Soldatenau na Dunaji leží v Rakousku, ale získali ho v turbulentních letech Němci, zásobují z něj pitnou vodou celé město Pasov, jsou vysmátí, a jestě Rakušanům prodávají pitnou vodu. Ono je na zdroje vody fakt třeba dávat pozor a nenechat se zmást. Odpovězte si, co cizina skoupila jako první při privatizaci. Pomohli modernizacemi a investicemi do úprav a vodní infrastruktury, to je pravda. A bez starých přehrad, jak myslíte, že by se dnes získávala pitná voda? Tihleti by postavili také něco jiného než cizí fabriku na zelené louce? Tak jak v 19.stol ze studní, sousedi by si ji kradli?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

26.1.2023 12:47 Reaguje na Jarka O.
Víte milá Jarko, já s tímhle nezačal. Mistr Machaček mě mnohokrát hodil do pytle mezi nějaké Gréty, a poněvadž nemám rád, když mi kdejaký měšťák sere na hlavu, tak mu to nechávám sežrat. Pro mně byl upřímně svého času daleko přijatelnější kolega Šimůnek, poněvadž, ačkoli jsem se s ním neshodl téměř v ničem, tak byl konzistentní a dokázal ocenit moje odborné zkušenosti, tak jako já ty jeho a světe div se jsme se dokázali navzájem omluvit, pokud to někdo přehnal. To však u tohoto křupana, hrajícího si na všeználka pod každým jednotlivým článkem, není myslitelné.
Odpovědět
JO

Jarka O.

26.1.2023 18:43 Reaguje na Jakub Graňák
P. Šimůnek tu asi byl před mým příchodem, tudíž neznám, ale pochopila jsem, že u nejmenovaných osob zanechal hlubokou rýhu. Jste asi první, kdo ho popisuje normálně, za což Vám čest. Na severu Moravy je horká krev všude, ne, ve městech i vesnicích;) my 2 se taky neshodnem, jenže nejste hulvátský, tak je to ok.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

25.1.2023 10:19 Reaguje na Jakub Graňák
Povím vám to natvrdo. Právě vám přeji, aby vás to
taky jednou pořádně vypláchlo, protože sytý nikdy
hladovému nevěří. Až zažijete zmar celoživotní
dřiny s chabou náhradou od pojišťovny, tak pochopíte, proč se staví přehrady, suché poldry
a protipovodňové hráze. Možná žijete v kopci,
ale když si přemokříte okolní pozemek, tak vám
ztěžkne půda a sesune se i s domečkem dolů. To
se stalo pánovi s chatou ve svahu, který se
smál zatopeným lidem při povodni v údolí. Říkal,
že jemu lijáky nevadí, dokud neuviděl rozbitou
chatu o dva metry níže. Miluji chytráky, kteří
brání přehradám, spalovnám, obchvatům atd.,
protože oni je "nepotřebují", ale pokrytecky
si toho užívají. On obchvat nepotřebuje, ale tou
vesnicí denně jezdí a otravuje její obyvatele.
On spalovnu nepotřebuje, protože starost o odpad mu končí zaplacením složenky za odvoz. On přehradu
nepotřebuje jako ochranu před povodní, ale jezdí
se k ní rekreovat. Prostě sobec myslící pouze na
sebe a nikoliv na ty trpící a na životě ohrožené. Zamyslete se nad svým chováním a nad tím, že ti
lidé nemohou všichni opustit celou záplavovou oblast a přestěhovat se třeba k vám. Jakpak by se vám líbily paneláky kolem domu a vylidněné údolí řeky, které je dnes zastavěné? Ne nelíbilo? Ale kam s těmi lidmi a továrnami? K vám do kopců? Jinak jsou přehrady reálné a nereálné a o těch co tu
píšete jsou vesměs nereálné už díky nově vybudovaným komunikacím a železničním koridorům. Tu nastane brzo zcela jiná polemika, než přehrady a to budou rychlotratě dělící vesnice a jdoucí i přes rezervace. To bude teprve mazec a boj ekologů s ekology. Jak píšu nových přehrad se už nedožiji, protože prioritou bude zbrojení a rychlotrať pro VIP, která bude mít v republice pár zastávek. U tratě Brno-Praha ještě možná v Jihlavě, ale k
čemu to bude zbytku republiky? Pojedou po starých
neudržovaných tratích 150 km, aby se svezli tím
expresem o 150 kilometrů dál? To se staví pouze
pro spojení mezinárodní a spojení obyvatel metropolí, které zaplatíte i vy z Horní-Dolní.
Jsem zvědav, zda budete i proti tomu, když se
vás to netýká osobně a zničí to životy lidí
kolem tratě a vystěhované z jejich domovů.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

25.1.2023 17:19 Reaguje na Břetislav Machaček
Povím vám to jěště tvrději: vzpomínáte co jsem vám tu sdělil, že jsem dělal roku 97 půl roku zdarma a kdo se tehdy choval jako prase? Tak přejte a bude vám přáno, dobře vám tak.
I to vaše kritizování "overturismu" je ukázkovým příkladem vašeho oportunismu, oni totiž ti turisti rajzujou všude možně, protože živobytí (potraviny, energie...) je pro ně laciné, což je podle vás v naprostém pořádku. Je to průvodní jev "pokroku", který tak vzýváte, tak nekritizujte overturismus, protože to je průvodní jev toho samého "pokroku". Ale vy jako správný dogmatik, jásáte nad "pozitivními" efekty tohoto jevu a negativní efekty hážete na hlavu třídnímu nepříteli ekologistovi.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

25.1.2023 17:43 Reaguje na Jakub Graňák
Že jste někomu pomáhal je chvályhodné,
ale je něco jiného se vracet domů, který
nebyl postižen povodní a nebo žít v domě
po povodni a nebo ho znovu stavět. To pak
budete mluvit jinak. Ti lidé už to znovu
zažít nechtějí i kdyby věděli, že jim
zase přijdete pomáhat uklízet a budovat
zničené domy.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

25.1.2023 18:20 Reaguje na Břetislav Machaček
Milánku, já jsem pomáhal jiným a v mezičase vyklízel kravín pro sto krav a dva prasečáky plné kadaverů. Mimochodem jsme měli v baráku nastěhované další tři rodiny, a moje matka zorganizovala přes tetu žijící v Německu sbírku nábytku, spotřebičů a šatstva. Čekat totiž na pomoc státu, tak jak máte ve zvyku vy, tak to u nás furt vypadá jak čtrnáct dnů po povodni. Jestli potřebujete pomocnou ruku, najdete ji na konci vlastního ramene - tomu mě naučila životní zkušenost na periferii tohoto státu, už by jste i vy na staroslavném ostravsku toto mohli pochopit.
A představte si, že všichni ti lidi především nechtějí, aby po tom, co to po dvaceti letech dali do kupy, skončili pod dvaceti metry vody, pro někoho, kdo si jako lufťák vyřvával humanitární pomoc, když se mohl vyspinkat ve svém útulném ostravském bytečku. Aneb: jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. To je celý příběh
Odpovědět
Sl

Slovan

25.1.2023 17:43 Reaguje na Břetislav Machaček
Půlku naší vesnice to v roce 2010 spláchlo fest (jako celé okolí). Přehrada Mlýnice tenkrát málem nevydržela, tak se začalo ve velkém upouštět, což vyvolalo ve velice krátkém čase nemalé zvednutí hladiny - takové to krásné poslední KO. Pak to začalo bourat domy i mosty. A ty vaše úžasné přehrady nám byly, Machačku, hovno platný. Nechci si ani představit co by se stalo kdyby to ta přehrada tenkrát nevydržela.
Stala by se taková katastrofa, kdyby ta řeka přirozeně meandrovala a nebyla regulovaná? Plivete opět špínu jak je vám blízké a sám jste to nikdy nezažil. Já na rozdíl od vás jo a přehrady nás před tím fakt nezachránily!
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

25.1.2023 18:23 Reaguje na Slovan
Jasně... řadě zdejších diskutérů jaksi nedochází, že přehrada může buď sloužit jako zdroj vody, nebo volná kapacita pro povodňovou vlnu, ale nikdy nemůže plnit obě funkce zároveň.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.1.2023 18:29 Reaguje na Jakub Graňák
A proč ne? Když bude naplněna do poloviny, v jiných nádržích to bude podobné, tj 50-70%ní kapacita), bude dost pitné vody i zásobního prostoru. Být vodohodpodář, tak to takto prosazuji. Všechno je to o lidech a smysluplné koncepci.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

25.1.2023 18:43 Reaguje na Karel Zvářal
Jenže takhle to není, a hluboce pochybuju, že někdy bude. O tom, jakou kapacitu mají přehrady na výpusti už jsme si povídali... pokud se nepletu hehe (smekám skalp).
Nevím např. jak by se tvářila hráz takové polonapuštěné přehrady na náletové dřeviny rozrušující svými kořeny její konstrukci.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.1.2023 18:53 Reaguje na Jakub Graňák
https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2013/Srpen---2013/Povoden--Klidek%E2%80%A6

Já o tom také pochybuji, svůj názor na spící Růženky jsem vyjádřil už dříve. Ten poloviční stav by nebyl na všech nádržích, ale jen tam, kde je očekávaná největší povodeň. A od toho je hrázný, aby sledoval stav stavby a patřičně zasáhl (lano, pilka, ciment v kýblu).
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

25.1.2023 19:18 Reaguje na Karel Zvářal
Suchý poldr - můžete ho kosit, můžete ho pást - když je třeba poslouží účelu. Když třeba není vrátí se k původnímu hospodaření. Všichni tu hučí o zastavování půdy, přehrada je to samé, výměru na níž stojí je odepsaná.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.1.2023 19:36 Reaguje na Jakub Graňák
Nechcete se zítra přilepit ve městě na protest, že by zde stát nemělo?-) Nějak mi chybí slova, jak reagovat na ty zoufalé "argumenty", kterými mě tlačíte ke zdi.

Prostě přehrada pro mě není sprosté slovo, zato proti satelitům vedu nesmiřitelný boj. Lepší pár luxusních činžáků, než násobek plochy půdy zastavěné tímtéž naležato.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

26.1.2023 07:35 Reaguje na Karel Zvářal
Nechcete se zítra přilepit k nějakému satelitu na protest, že tu, nebo onde stát neměl?
Satelity, hangáry, skladiště i ty přehrady se tu staví pro měšťáky - poněvadž bydlet na sídláku nechtějí, potřebují stále více pracovních příležitostí a touží po "jistotách". Kvůli touze "vidláků" se nic z toho nestaví... je to pořád problém stále rostoucích nároků na vše ze strany vašich milých spoluobčanů ve městech, tak už konečně vyražte agitovat proti rožežranosti vašich spoluobčanů, můžete začít třeba u vás ve vchodě.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.1.2023 10:14 Reaguje na Jakub Graňák
A co ty krachující obchůdky na venkově? Autem vyrobeným ve městě za nákupem do města... Ale my nic, to všechno měšťáci zavinili, že?-))
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

26.1.2023 12:39 Reaguje na Karel Zvářal
A nejsou náhodou krachující obchůdky na venkově důsledkem absence pracovních příležitostí? Když musí pomalu každý do města do práce, tak když už je tam, tak i nakoupí ne? Zeptejte se proč automobilky staví fabriky u měst? Že by to bylo dopravní dostupností a dostatkem pracovních sil?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.1.2023 14:12 Reaguje na Jakub Graňák
Nikoliv, jezdí se nakupovat hlavně o víkendech, plné auto na celý týden. Spousta důchodců je tak nahraná, protože auto ani hodného souseda nemají...

Jak se u nás říká: pro korunu by hnal veš po strnisku až do Vidňa. A také že to v příhraničí s nákupy žije, víme... Co bylo dříve samozřejmé, tj nákup základních (i jiných) potravin v místě, tak po transformaci ekonomiky je to úplně jinak. Sláva vítězům, čest poraženým.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

26.1.2023 15:00 Reaguje na Karel Zvářal
Notak vidíte, jak se venkov od města liší... u nás nikdo o víkendu po nákupech nejezdí, poněvadž řeší hospodárku, cirkulárku, zahradu a všecko jinačí, jenom ne třicet kiláků někam do Globusu. Měšťák neví co se sebou a tak jede o víkendu do nákupáku.
A do ciziny za nákupy jezdí hlavně ostraváci, páč to mají za rohem. Já mám sice polsko přes potok, ale nejbližší město 25 km daleko, v obchodě v Polsku jsem byl naposled v Malborku, když jsem tam byl s děckama na dovolené. Tudíž jak vidíte, můžu si kritizovat jak se mi zlíbí, páč nejsem pokrytec
Odpovědět
JO

Jarka O.

26.1.2023 18:37 Reaguje na Jakub Graňák
Pánové! Přehrady mají údržbu a manipulační řády, žádná stromiska něco rozrušující a kyblík cementu se nekonají. Jakube, viděl jste někdy pořádnou přehradu? Má více funkcí najednou a bečíte tu, že ze střechy Evropy všechna voda odteče, jenže bez přehrad by odtekla úplně všechna. Je to ekosystém, žijí tam vodní ptáci, na rozdíl od větrníků třeba. A zavodní a vyrovná hladinu spodní vody v okolí.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

28.1.2023 11:56 Reaguje na Břetislav Machaček
"Až zažijete zmar celoživotní
dřiny s chabou náhradou od pojišťovny, tak pochopíte, proč se staví přehrady, suché poldry a protipovodňové hráze."

Iste sú dôležité ale nemôžete kvôli novej priehrade nasilu dnes vysťahovať 20 tisíc ľudí. Tá doba, keď sa kvôli uhliu zbúralo celé mesto skončila.
A okrem priehrad je treba budovať aj nové prvky - napríklad rozvoľniť napriamené korytá riek, aby sa rieky mali kde vylievať v prípade silných zrážok. A hlavne prestať staviať na záplavovom území riek. Vodu zadržiavať plošne v celej krajine v pôde, rigoloch, remízkach a sveloch...
Ale načo o píšem, dobre o poznáte.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

29.1.2023 13:26 Reaguje na Jaroslav Pobeha
On nepozná nic, je to fanatický ultraantropocentrik
Odpovědět
JO

Jarka O.

25.1.2023 09:25 Reaguje na Břetislav Machaček
Je to tak, silnice a přehrada jsou veřejný zájem.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

28.1.2023 00:32 Reaguje na Jarka O.
Národní parky jsou také veřejný zájem.
Odpovědět
JO

Jarka O.

30.1.2023 09:00 Reaguje na Majka Kletečková
Kde je to psáno?: https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/ivana-kabelkova-jake-jsou-pristupy-k-implementaci-modro-zelene-infrastruktury : "..v ústavě a v Listině základních práv a svobod je pouze obecně vyjádřeno odhodlání chránit přírodní bohatství a právo na příznivé životní prostředí. Ani v zákonech se konkrétně neobjevuje modrozelená infrastruktura či ochrana klimatu. ...územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území… Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života.."

Doufám tedy, že svuj dojem, že konkrétně NP je veřejný zájem, dovedete doložit úryvkem ze 114/92. Já naopak vidím, že chybnou ideologií a zanedbanou správou byly NPŠ a ČŠ poškozeny víc než nevyhnutelné a došlo k újmě na živ. prostředí.
Odpovědět
Sl

Slovan

30.1.2023 12:33 Reaguje na Jarka O.
“ Veřejný zájem je tzv. neurčitý právní pojem. To znamená, že jeho obsah není výslovně vymezen a zahrnuje jevy nebo skutečnosti, které nelze obecně definovat. Obsah tohoto pojmu musí případ od případu posuzovat sám správní orgán a pojem veřejný zájem závisí na odborném posouzení správního orgánu v každém jednotlivém případě. Neexistuje žádný seznam možných veřejných zájmů.”

Takže by mne zajímalo, kde jste vzala, že silnice, natož přehrady, jsou automaticky veřejným zájem. Dálnice takový status pravděpodobně získají, ale zbytek…
Odpovědět
JO

Jarka O.

30.1.2023 14:49 Reaguje na Slovan
Veřejný zájem je společenský zájem a ne osobní zájem. Pitná vody a mobilita jsou základ rozvoje, nebudete se o to snad hádat. Ochrana přírody ano, ale správa NP v té podobě selhala, připadá mi, že šlo víc o management turistického byznysu. Jako NP v Africe, jak vám jasně dokázal Hunter. O CHKO v té oblasti přece není sporu - veřejný zájem ochrany.
Odpovědět
Sl

Slovan

30.1.2023 16:45 Reaguje na Jarka O.
Z právnického hlediska není veřejný zájem definován, tudíž nemůžete tvrdit, že silnice a přehrada jsou veřejným zájmem. Společenský zájem reálně nevíte, ačkoli si to sebevíc myslíte. Tohle je pouze váš osobní názor, nic víc. Proti přehradám nebo různým dopravním projektům se také často zvedá odpor místních, kde vás to ovšem už nijak netrápí.
Pro mě je NP Křivoklátsko mnohem důležitějším, než nějaká přehrada, kterých tu máme až moc. Jsem přesvědčen, že mnohem důležitější jsou zdroje podzemní vody a ty lépe zachová přirozený lesní ekosystém.
Že správy NP selhaly je opět váš názor, nikoli však můj či jiných lidí. Já tvrdím opak, správy NP dělají většinově svou práci kvalitně.
Hunter opět vyjádřil pouze svůj názor a jak jste si jistě všimla, můj je opět naprosto opačný. Dokázal to tedy možná vám (což mě nepřekvapuje, stačí málo), ale rozhodně ne mě nebo třeba jiným lidem.

Pokud tedy nemáte patent na pravdu, jakože nemáte, tak si přiznejme, že oba považujeme za "veřejný zájem" něco zcela jiného a je jen na společnosti, který názor v ní převáží. Mě se zdá, že třeba pro ty přehrady to není zrovna dobré... zaplať pánbůh.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

25.1.2023 23:27 Reaguje na Robert Jirman
Nejste sám, kdo registruje u Machačka dvojí metr, také jsem si toho všimla. Když se mu to hodí, není to veřejný zájem a mají rozhodovat místní. Když se mu to nehodí, je to veřejný zájem a má rozhodnout stát.
Odpovědět
TB

Tom B

24.1.2023 12:25 Reaguje na Břetislav Machaček
Miliony mistnich obcanu v Karlove Vsi? Jako ocekavani od vas jsou minimalni, ale nechcete si to po sobe precist?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

24.1.2023 16:18 Reaguje na Tom B
Kolikpak procent u nás volí Zelené a jiné EKO strany? Pár
tisíc aktivistů a zbytku se na to nikdo neptá. Většině je
dokonce ukradené, zda je to NP. nebo CHKO, či je dokonce
zcela bez ochrany, pokud se tam mohou rekreovat. Představte
si být občanem té Karlovy Vsi, až budou omezováni na různých
aktivitách a navíc je budou omezovat tisíce návštěvníků.
Já se těm lidem vůbec nedivím, že nechtějí být inventářem
NP a být takto omezováni. Vám by se to líbilo? Mi nikoliv!
Odpovědět
sv

sv

25.1.2023 16:56 Reaguje na Břetislav Machaček
Většině jsou ukradení myslivci, díky jejichž koníčku, v lesích samostatně nic nevyroste, machačku.
Odpovědět
JO

Jarka O.

25.1.2023 09:19 Reaguje na Tom B
Nevidím v příspěvku p. Macháčka milióny místních občanů. Asi myslíte, že je správně, aby o nějakém území rozhodla vláda ovlivnená zájmových skupinami (100(?)nadlidí) a prosadila něco, co místní očividně ze svých důvodů nechtějí, a opravdu opakovaně vyjádřili své ne. U nevybudovaných ZEVO nebo jiných staveb se NE občanů vydává za úspěch demokracie a zde je to lobyismus?
Odpovědět
sv

sv

25.1.2023 16:58 Reaguje na Jarka O.
Zkus ctrl+f jaroslave. Ale jinak máš pravdu, zájmová skupina myslivců by rozhodně neměla prosazovat něco co místní nechtějí.
Odpovědět
JO

Jarka O.

26.1.2023 11:20 Reaguje na sv
Neznám ctrl f. Co místní chtějí? Co bys tam chtěl ty?
Odpovědět
sv

sv

28.1.2023 15:47 Reaguje na Jarka O.
Ty toho evidentně neznáš víc, jaroslave. Tak si alespoň přečti nač reaguješ.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

28.1.2023 08:35 Reaguje na Břetislav Machaček
Souhlas.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

28.1.2023 11:42 Reaguje na Břetislav Machaček
Poznal ste aj krásy šírych lánov bez za súdruhov a po nich. Krásu vysušenej nížinnej odvodnenej krajiny so bez mokradí ale zato s napriamenými tokmi a zlikvidovanými ramenami. Zatrubnené územia podhorí. Krásu "zdravo" vyzerajúcich smkrekových monokultur na pahorkatinách. Tiež sa vám ľúbili ?
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

24.1.2023 11:22
Obecně se mi vůbec nelíbí stav přírody a krajiny k datu v ČR.
Chtělo by to zásadní a systémovou změnu , protože stávající přístup státu a zejména jeho výsledky jsou doslova alarmující.

Papírově , od ústavy přes zákony a orgány státní moci na úseku ochrany ŽP , to vypadá dobře.
Pokud se však dostaneme do praxe a porovnání výsledků s minulostí, jdou na mě mdloby. Příkladně biodiverzita nebo ochrana vodních toků, stav půdy nebo lesů , apod.
Nějaký NP přidaný nebo ubraný na tom bohužel nezmění vůbec nic.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

24.1.2023 12:05 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ale může. Les prodaný do zahraničí nemůžete už napravit vůbec. Všude, kde je státní les a kde je aspoň trochu solidní území, vyhlásit Národní Park. Ten se prodává nejhůře.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

24.1.2023 12:06 Reaguje na Miroslav Vinkler
Uvědomte si odpověď na otázku: Tak co hoši, co je tady vaše? A bude hůř.
Odpovědět
Sl

Slovan

24.1.2023 18:59
"Pokud je lokalita tak zachovalá, že má kvalitu na to stát se NP, tak asi současný management postačuje." - asi takhle zní hlavní argument pro to, proč NE.
S touto zvláštní argumentací by se nemuselo vyhlásit vlastně nikde nic a to nejenom u nás. A zatímco na Křivoklátsku postačuje CHKO a tak NP není třeba, jinde není nutno ani to CHKO (Soutok, Krušné hory). Prostě velkoplošné chráněné území není pro určité skupiny u nás dobré nikde a v žádné podobě. S tím se musí ochrana přírody smířit a přizpůsobit se. Jsem proto rád, že ochranářské organizace spolu na důležitých otázkách naší ochrany přírody úzce spolupracují a táhnou za jeden provaz.

Jak už v článku zaznělo, jádro by měli tvořit dnešní NPR Týřov, Velká Pleš, Vůznice a PR Kabečnice, Stříbrný luh (všechny vyhlášeny v roce 1984). Na všech těchto místech se tedy nezasahovalo posledních 40 let a už v době vyhlášení měli evidentně unikátní zachovalost. Okolní lesy jsou kvůli svažitému a prudkému terénu také zachovalé. Byl jsem se tam loni sám podívat, takže hodnotím z vlastní zkušenosti. Vyhlášení NP na pouhých 100 km2 jádrové oblasti (navíc neobydlených!) s tím, že zbytek CHKO bude jako nárazníková zóna mi přijde jako ideální řešení. Třeba v Africe to velice často funguje vlastně dost podobně. Národní parky tvoří jádra mnohem větších chráněných území, které tvoří společně s různými druhy jiných chráněných území - komunitní, lesní, přírodní nebo lovecké rezervace, různé soukromé rezervace apod.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

24.1.2023 19:56 Reaguje na Slovan
To, že se nezasahovalo je chyba, současný management jen příliš nepoškodil předchozí stav. A zasahovat neznamená jen kácet na holoseče.
Na druhé straně CHKO je menší ochrana než NP. Doporučuji již po několikáté Národní Park s jinou vhodnou péčí.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

24.1.2023 19:59 Reaguje na Slavomil Vinkler
A to v celé možné ploše co lze.
Odpovědět
Sl

Slovan

25.1.2023 07:36 Reaguje na Slavomil Vinkler
Tak když to doporučujete vy, tak není o čem…
Odpovědět
Hu

Hunter

29.1.2023 19:22 Reaguje na Slovan
Slovan už tady zase předvadi ty klasicky lži ekologistu, jen malý kousek území si vezmeme, obcim do ničeho kecat nebudeme, o území se starat budeme, jak nikdo jiný. Relita? No ta je na hony vzdálena slibům. Správa bude kecat i do toho, jaký tašky si daj místní na střechu. Dojde k devastaci cele lokality. To co tam žije dneska budou vykládat za svůj úspěch.
Odpovědět
JO

Jarka O.

30.1.2023 09:03 Reaguje na Hunter
Popsal jste to myslím přesně.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

25.1.2023 10:30
Pane Ambrozku, pane Obrmajere. Po 40 letech zasahování totality do všeho nastal kýžený obrat a do zákona se prosadila bezzásahovost. Je nutno, aby si MŽP, AOPK a ostatní ochrana přírody konečně uvědomila, že odpor vůči NP je důsledkem bezzásahovosti. Lidem se prostě výsledky co vidí, nelíbí. „Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je asi tak všechno, co se s tím dá dělat.“ Ta škoda morální je obrovská. Bohužel, po výsledcích přivazování a požáru je ustavení dalších Národních parků ohroženo. Politici nepůjdou proti názoru voličů. Obrovská škoda pro přírodu, takových parků, avšak se správnou péčí, by bylo potřeba aspoň 10.

Odpovědět
Sl

Slovan

25.1.2023 12:30 Reaguje na Slavomil Vinkler
I když budete jen prosekávat, les tím ovlivňujete. V hospodářském lese se s tím tak nějak počítá, ale nerozumím tomu, proč by se to mělo dělat všude. Pokud začnete prosekávat v bezzásahové lesní oblasti, tak se chtě nechtě začne vytrácet rozmanitost. Každý strom je jiný, má různé predispozice a tak do dospělosti přežijí jen ty nejodolnější. Ale pouze v lese do kterého člověk nezasahuje, protože i kdyby člověk chtěl sebevíc, ty predispozice každého stromu prostě nezná a znát ani nemůže. Síla toho či toho stromu se pozná až z dlouhodobého hlediska. Když zasáhnete, můžete nechat stát strom, který by to v budoucna nezvládl (ikdyž bude esteticky ošklivý) a odstranit geneticky odolnějšího jedince, který by naopak přežil (který bude naopak lidskému oku hezký).
Pokud je les v cca. přirozeném složení, tak je pro biodiverzitu i pro celý ten ekosystém nejlepší nechat ho pracovat a nezasahovat. Na tu práci, kterou byste tam tak rád viděl stejně lidi nenajdete. Sám to neděláte...
Mimochodem - co se stane např. ve vzrostlém bukovém lese, když ho budete pravidelně prosekávat? No začne v podrostu houstnout, protože do něj začne proudit mnohem více světla a tím i energie.
Odpovědět
Sl

Slovan

25.1.2023 12:33 Reaguje na Slovan
Oprava: Když zasáhnete, můžete nechat stát strom, který by to v budoucna nezvládl (který bude lidskému oku hezký) a odstranit geneticky odolnějšího jedince, který by naopak přežil(který bude esteticky ošklivý).
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

25.1.2023 17:03 Reaguje na Slovan
Tak asi po dvacáté. Kácení je jenom jeden ze zásahů a to ten nejméně žádoucí. Jen např. v případě potřeby výměny lesa například z jehličnatého na listnatý a to se nemusí kácet houfně, pasečně, jen výběrově, toulavě. Daleko lepší je zvětšit pastvu, změnit pastevní zvěř jelen například za koně, pařezení místo kácení a je mnoho dalších způsobů. Záleží na posouzení a odzkoušení vhodného postupu. Nevím proč tady pořád spojujete zásahovost jenom s kácením. .
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

25.1.2023 17:10 Reaguje na Slovan
A ještě znovu zopakuji. Les není v přirozeném složení nikde, protože např. v NPČŠ byl člověkem vyměněn listnatý za ekonomický= jehličnatý a úplně všechny lesy jsou už 20 tisíc let ovlivněny člověkem vyhubením velké zvěře.
Odpovědět
Sl

Slovan

25.1.2023 18:05 Reaguje na Slavomil Vinkler
Jak chcete udělat pařeziny bez toho kácení? Víte co to pařeziny vůbec jsou a že to bez intenzivního kácení prostě nejde?
Jak udržíte koně na prudkých svazích třeba toho Křivoklátska? A jak docílíte toho, aby tam ten jelen nebyl - a proč by vlastně nemohl být? To to nakrásně oplotíte? Proč zrovna vlastně kůň? Vy nevíte nic, ale propagujete to hlava nehlava. Nevíte ani to, jak byste své nápady realizoval, natož abyste věděl, zda by to vůbec přineslo něco pozitivního.
Že les není v přirozeném složení nikde? Ale kdeže, je. Nejsou příliš rozlehlé, ale jsou. Nemám náladu vám neustále opakovat kde. Stejně to neberete.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

26.1.2023 08:34 Reaguje na Slovan
Proč kůň? No kůň žere přednostně jednoděložné trávy a nízké křoviny. Jak říkali staří pastevci koní na poloninách- Sázíme kytky tlamami našich koní. A proč na svazích? Zarůstají a degradují Pleše, co by kůň lezl po skalách. A koně udrží elektropáska.
Pro vás nemá cenu komentovat jste záměrně nepoučitelný trol.
Odpovědět
Sl

Slovan

26.1.2023 14:14 Reaguje na Slavomil Vinkler
Každá chráněná rezervace, velkoplošná i maloplošná, má něco, čemu se říká “plán péče”. Tento plán tvoří mnoho odborníků mj. na základě dat z výzkumů daného místa či celé oblasti. Mají data, mají odborné znalosti a mají i mnohaleté zkušenosti.
Zvířata obecně se běžně využívají všude tam, kde to má nějaký smysl. Nebo se na to aspoň tlačí a prosazuje se to.
Pokud se něco dělalo dřív, tak to automaticky neznamená, že to bylo správně a dělat to za každou cenu dnes je imho debilita.
Jsem trol, protože si dovolím klást otázky na ty vaše (a nejenom vaše) “plány” a psát svůj názor.
Nechcete kácet, ale chcete pařeziny. Nechcete oplocovat, ale chcete elektropásky (co je bude uprostřed Křivoklátských lesů napájet se raději ani ptát nebudu), chcete koně a jediný argument na otázku “proč?” jsou louky Polonin (že se nebavíme o loukách je jedno) atd.
Máte geniální plán dokud se člověk nezačne ptát. Žádnou logickou odpověď ale ze sebe nedostanete a tak začnete urážet. Urážejte dál, ale pokoj vám stejně nedám.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

26.1.2023 00:00 Reaguje na Slavomil Vinkler
Myslím, že se to s bezzásahovostí u nás nepřehání. Nevím, jak je to s rozsahem bezzásahovosti v ostatních NP, ale v Národním parku Šumava se území s bezzásahovým režimem zvyšuje postupně, nyní je to cca 27 procent plochy NPŠ.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

26.1.2023 08:38 Reaguje na Majka Kletečková
Opravdu je bezzásahovost špatně (není to jen o kácení) a jak je vidět, působí škody nejen faktické na biodiverzitě ale zejména morální. Občané se staví proti jakémukoli NP a to je obrovská škoda. Nových NP by mělo bát asi 10.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

25.1.2023 23:57
Přeji nejcennějšímu území chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko, aby se co nejdříve stalo národním parkem, protože to bude nejlepší ochrana tohoto území. Podle mého názoru to povede i k rozkvětu obcí v regionu.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

26.1.2023 10:05 Reaguje na Majka Kletečková
Oheň a škůdci se už nemohou dočkat nových hospodářů, kteří jim
vytvoří podmínky k jejich řádění! Váš názor o rozkvětu regionu ti
místní nesdílí, ale jich se nikdo ptát nebude, když si to přeje
Kletečková, Slovan, Ambrozek a ostatní, co tam nežijí a nadšeně
fandí kůrovci a požárům, jako přírodním jevům "zachraňujícím"
lesy před hospodařením stávajících dobrých hospodářů, kteří to
území udržují v dosavadní dobré kondici !
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

26.1.2023 12:21 Reaguje na Břetislav Machaček
Slovan je akorát trol, co cokoli a vše jen kritizuje.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

26.1.2023 14:38 Reaguje na Slavomil Vinkler
S tím, že je trol, zásadně nesouhlasím. Slovan patří na ekolistu k mým nejoblíbenějším komentujícím. Jeho argumenty považuji za logické, srozumitelné a věcné. Také není pravda, že cokoli a vše jen kritizuje, protože už jsem kolikrát zaregistrovala, že na ekolistu některému článku, aktivitě nebo názoru vyjádřil podporu nebo poděkování.
Zřejmě Vás zaslepilo to, že Vám vyvrací Váš zásadní nesouhlas s jakoukoliv bezzásahovostí. To ale přece neznamená, že je trol.

Mimochodem, já doufám, že na k tomu vhodných místech se bude míra bezzásahovosti postupně zvyšovat. Jako se třeba děje v NPŠ. S radostí např. kvituji, že tam před pár lety došlo k udržitelné rovnováze mezi počtem rysů a srnců, takže člověk tam do velikosti srnčí populace přestal zasahovat.
Odpovědět
Sl

Slovan

26.1.2023 15:15 Reaguje na Majka Kletečková
Děkuji paní Kletečková! :-) Vám tu však taky jistí jedinci dávají co pro to - ale jak se říká, důležité je se z toho nepo… :-)
Odpovědět
Hu

Hunter

26.1.2023 15:26 Reaguje na Majka Kletečková
A proto zřejmě správa NPŠ střílí březí laně, protože je tam zatím málo vlků :-). možná by bylo dobrý se podívat na výkaz úlovků srnčí zvěře v NPŠ :-).
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

30.1.2023 23:22 Reaguje na Hunter
V honitbách Správy NP Šumava je srnčí zvěř lovena, ovšem pouze v minimálním počtu. Pokud nahlédneme do výročních správ organizace, tak za rok 2019 bylo uloveno 19 ks srnčí zvěře, v roce 2020 to bylo 32 ks, za rok 2021 uloveno 20 ks. Je to dáno tím, že srnčí zvěř se loví pouze na územních pracovištích České Žleby a Borová Lada, tedy na zhruba třetině území NP Šumava.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

26.1.2023 18:57 Reaguje na Majka Kletečková
ve všech rezervacích už je zavedena péče. například v Čechách se už rozjela akce ne jen údržby rezervací, ale DOKONCE výsadby chráněných druhů např. koniklece.
Celý problém bezzásahovosti v NP se odvíjí od toho, že o plochách pastvin existují záznamy cca 100 let staré Ale jak vypadaly lesy před vyhubením velkých spásačů z před několika tisíci lety neexistují. Jsou jen poznatky z obor králů a šlechticů a z doby kdy se v lesích běžně páslo před tereziánskými reformami. Od té doby zejména počet druhů hmyzu a rostlin klesá, druhy vymírají.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

28.1.2023 12:28 Reaguje na Slavomil Vinkler
Lesy před vyhubením velkých spásačů - naposledy aké niečo v europe existovalo ak sa budeme orientovať na plus mínus podobné podmienky ako v holocene naposledy v eemskom (riss-wurm) interglaciáli. Vtedy tu primigrovala aj ázijská a africká fauna, ktorá sčasti nahradila arktickú faunu. Žili tu slony, nosorožce, hrochy, vodné byvoly, rôzne mačkovité šelmy spolu s diviakmmi, jeleňmi, medveďmi, koňmi, bizonmi atď.
Lesy v nížinách neboli tak husté, boli to viac menej riedke lesy, nikede pripomínali savanu. V strednom eemiane boli na nížinách veľké dubové háje. Toky boli rozvoľnené , jazerá a mokrade na mnohých miestach.
Na horách lesy samozrejeme boli, a rozmanité, tam mali veľké kopytníky problém sa vyšplhať , ale keďže ich nikto nesadil a nikto nehasil požiare, nebola to hustá monokultura tyčkoviny a guľatiny dnešných produkčných lesov.
Menšie a stredné kopytníky do niektorých horských oblastí sa dostali, takže vytvárali aj menšie horské lúky. Napríklad lúky v slovenskom raji.
Náhorné plošiny boli často typický riedky les vytvorené pastvou a ohňom ako napríklad silická planina.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

28.1.2023 15:15 Reaguje na Jaroslav Pobeha
No dyť jo. Sdělte to trolovi Slovanovi, kde a jak jste to zjistil. A navíc, to nebyl jen eem.
Odpovědět
Sl

Slovan

29.1.2023 20:05 Reaguje na Slavomil Vinkler
Do jaké doby se máme vrátit, abyste to považoval za správné? To, co napsal pan Pobeha je pravda a nikdy jsem neřekl, že tomu bylo jinak. Takovou krajinu dnes naleznete třeba na Sibiři.
Rozdílné jsou teploty v kombinaci s vlhkostí - ty jsou hlavní příčinou rozšíření současného lesa u nás na úkor oněch lesostepí, stepí i např. jehličnatých lesů jinde, než v horských polohách a ty jsou hlavní příčinou toho, proč je tato krajina dnes na Sibiři. Uvědomte si, že současný typ lesa, který je u nás, se v současnosti "pomalu" síří dál na sever, zatímco jehličny míří ještě dál na sever a zabírají místo naopak tundře, která už nemá moc kam ustupovat.

Poslední mamuti žili na Wraglerově ostrově. Tisíce let tam ta tundra překvapivě vydržela i bez nich. Proč asi...
Odpovědět
Hu

Hunter

30.1.2023 02:18 Reaguje na Slovan
Tak hlavně že vy dva víte do jakého roku se chcete vrátit na Křivoklátsku.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

30.1.2023 13:04 Reaguje na Slovan
Tundra odtává. Je to důsledek nedostatku spásačů V létě roste objem biomasy na povrchu což vede, že v zimě méně promrzá. V létě uvolňuje CO2 a přispívá k oteplování. Biomasa v teple
s CO2 a bez spásačů dobře roste a opět tak dokola.
Odpovědět
Sl

Slovan

30.1.2023 17:12 Reaguje na Slavomil Vinkler
Tvrdíte tedy, že klima, respektive vlhkost s teplotami nemají zásadní vliv?

Ona se lesostep udržuje hlavně požáry při letních bouřkách. V Africe také nezabránili velcí spásači rozšíření pralesů, stejně jako v Asii. Sobi nedokáží zabránit mizení tundry a šíření lesů - protože klima. Atd.

Je evidentní, že pouhý návrat velkých spásačů nezajistí to, aby se krajina vrátila do stavu z před několika tisíci lety. V té době bylo prostě jiné klima, které les nepodporovalo tak, jak se děje dnes. Chcete-li se podívat, jak to pravděpodobně probíhalo, zajeďte do různých částí Sibiře.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

30.1.2023 17:22 Reaguje na Slovan
No ale to co vidím jsou lesy a tundry bez spásačů. A ti dokáži hodně. Udrželi v Čechách pastviny až na posledních 50 let a to tvrdíte, že nastupuje sucho horko a tedy step. A přesto Čechy zarůstají. Udrželi poloniny asi taky tak dlouho. Pralesy konga sice nepřemění ve step, ale udrží v nich rozsáhlé mýtiny a stezky. A to jsou už skoro vybití.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

27.1.2023 09:56 Reaguje na Majka Kletečková
Já naopak doufám že míra zásahovosti (ne kácení!) se bude ve všech NP zvyšovat, a jejich počet poroste. Bohužel je výsledkem bezzásahovosti rostoucí opor vůči NP. Pokud o zásahovosti chcete skutečně něco vědět, vřele doporučuji přednášky:
Od motýlů k mamutům, https://www.youtube.com/watch?v=a5B8PaKyQyI&t=8069s
MU Refaunace, https://www.youtube.com/watch?v=0JUryCRRsT4
Odpovědět
Sl

Slovan

26.1.2023 14:17 Reaguje na Břetislav Machaček
Bydlím 12km od hranic NP. Jak daleko vy?
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

28.1.2023 12:12 Reaguje na Břetislav Machaček
Kůrovec, kůrovec, kůrovec. Vaši dobrí hospodári to pohnojili už tým, že v ČR vysadili tajgu na nevhodných miestach.
Vy dobre viete, že tajga v strednej europe pôjde do čerta, nech urobia hospodári čokoľvek. Smrekové lesy nahradia zmiešané, na južných svahoch teplomilné. Keď náhradu druhov stromov nebudú stíhať vymeniť ľudia, pomôže tomu kůrovec a oheň.
Odpovědět
Hu

Hunter

26.1.2023 11:38 Reaguje na Majka Kletečková
Já bych doporučil pastevecké psy.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

26.1.2023 12:20 Reaguje na Hunter
No ja, ale ti psi musí něco pást. Já tedy těm psům doporučuji koně, osly a kozu bezoárovou.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist