Lukáš Hruška: Plodonosné dřeviny v městských lesích Benátek nad Jizerou mají své místo
25.2.2024
Výsadba plodonosných dřevin
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Správa městských lesů Benátky nad Jizerou
Rozkvetlé plodonosné dřeviny
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Správa městských lesů Benátky nad Jizerou
O lesy ve vlastnictví města se stará Správa městský lesů Benátky nad Jizerou, příspěvková organizace, jež hraje klíčovou roli v péči o městské lesy a aktivně se věnuje zvelebování krajinného rázu. Při obnově lesních porostů je samozřejmostí využívání stanovištně vhodných dřevin a výsadeb více druhů dřevin na jednom místě. Díky tomu vytváříme smíšené porosty, kdy tímto přístupem vytváříme rozmanitý, stabilní a odolnější porost proti působení negativních činitelů. A právě za účelem zvýšení celkové úživnosti lesního prostředí se zde také nacházejí plodonosné dřeviny, jako jsou jabloně, hrušně a třešně. Výsadba těchto stromů odrostkového nebo alejového typu je kromě okrajových částí lesa prováděna rovněž komplexně na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, což přináší zvěři nové potravní zdroje a zlepšuje celkový zdravotní stav lesa.
Chybějící plodonosné stromy v našich lesích mají významný dopad na životní prostředí. Tyto dřeviny jsou základním zdrojem živin a energie pro zvěř v průběhu vegetační sezony. Okusy a ohryzy, které zvěř zanechává ve volné přírodě, svědčí o důležitosti plodonosných druhů pro zdraví a výživu zvěře. Mimoto jsou však tyto dřeviny klíčové pro udržení ekologické rovnováhy v lesích a poskytují domov pro mnoho druhů ptáků a hmyzu.
Akce Den Země
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Správa městských lesů Benátky nad Jizerou
S tímto související je nutné zmínit, že pro řešení těchto problémů není jen důležité dobré hospodaření v lesích, ale také spolupráce se subjekty vykonávající právo myslivosti. Z toho důvodu je spolupráce Správy městských lesů Benátky nad Jizerou a místního Mysliveckého spolku Benátky nad Jizerou na té nejvyšší úrovni. Snaha utvořit vhodné podmínky, nejen pro nás lidi, ale zároveň pro zvěř při zajištění odborné péče a hospodaření se zvěří je cestou ke snížení škod na lesních porostech, a tak k zajištění zdravého lesního ekosystému.
Přečtěte si také |
Vojenská opevnění na Ukrajině a jejich vliv na životní prostředí
Udržitelné hospodaření v lesích představuje klíčový krok k zachování stability životního prostředí, a to si v Benátkách nad Jizerou dobře uvědomují. Mimoto do procesu výsadby lesních dřevin a plodonosných dřevin jsou v tomto městě zapojovány rovněž žáci benáteckých základních škol. Žáci provádějí výsadbu dřevin v rámci akce Den Země a získávají informace o důležitosti druhové pestrosti smíšených lesů a významu plodonosných dřevin v naší krajině. Akci Den Země pro žáky benáteckých škol pořádá každým rokem Správa městských lesů Benátky nad Jizerou ve spolupráci s Mysliveckým spolkem Benátky nad Jizerou.
reklama
Lukáš Hruška
Autor působí na orgánu státní správy lesů a myslivosti Krajského úřadu Středočeského kraje. Je členem Mysliveckého spolku Benátky nad Jizerou a Českomoravské myslivecké jednoty. Zabývá se aktuálními tématy v oblasti lesnictví, myslivosti a ochrany přírody a krajiny.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Jak můžeme zlepšit životní podmínky medvědů chovaných v zajetí?
Mám strašně špatný pocit, že se posledních 20 let vlastně propáslo, říká Yvonna Gaillyová
Jeskyně už se z povodní vzpamatovaly. Zavřeny zůstávají jeskyně Na Pomezí a část Punkevních jeskyní
Další články autora |
Lukáš Hruška: Jak bezpečně trávit čas v lese?
Lukáš Hruška: Zlatá srnčí trofej se po letech vrátila do Benátek nad Jizerou
Lukáš Hruška: Revitalizována niva řeky Jizery v Benátkách nad Jizerou a její protipovodňová funkceOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (19)
Karel Zvářal
25.2.2024 06:48Výborný článek, takových je potřeba! Měšťáčkovi to zní divně, proč plodonosné, když ze všech stran se tlačí reklama na dekorativní, ale tak jako má na stole misku s umělým ovocem jen na parádu a k jídlu to není, je většina parkových dřevin pro hmyz a zvěř nepoživatelná. Takže čím více vyjmenovaných druhů, o to větší diverzitu tato výsadba zajistí. Zvěř nechodí do marketu, musí mít potravu rovnoměrně rozmístěnou ve své domovině, v přírodě. Plodonosným dřevinám zdar!
Odpovědět
ss
smějící se bestie
25.2.2024 07:53 Reaguje na Karel ZvářalPředkové dávali přednost plodonosným dřevinám všude, kde to jenom šlo.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
25.2.2024 08:17 Reaguje na smějící se bestieprávě proto, že nebyly ani ty markety pro lidi.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
25.2.2024 08:19 Reaguje na Karel Zvářalono se dá říci, že se ani v nových lesích ovocné stromy zrovna moc nevysazují. Zvěř je vyhladovělá a pak sežere kde co i výhonky stromů.
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
26.2.2024 17:13 Reaguje na Jaroslav ŘezáčVe svém lese při prořezávce nechávám stát ptačí jeřáby, pokud vyloženě neškodí cílovým dřevinám. Jejich soužití se smrkem je méně problematické než v případě břízy, tvoří vhodnou nadúroveň pro vnášení buku nebo jedle a pomáhají mi s "výchovou" javorů, ptačích třešní a dubů. Benefit navíc jsou jeřabiny živící "ptactvo nebeské" i další lesní zvířenu. Napěstoval a vysázel jsem i sazenice ptačích třešní. Ty je třeba důsledně chránit individuálními ochranami. Na rozdíl od buku "planým" třešním tubusy vyloženě svědčí. Třešeň je rychle rostoucí dřevina s nádherným a drahým dřevem. Na lesní jabloně nebo divoké hrušně je u nás v horách poněkud vysoko ale někde v pahorkatině bych zkusil i ty. Kromě "plodonosných" dřevin jsou důležité třeba i jilmy, duby, buky nebo javory. jilmovými semeny krmí mnoho pěvců svoje mladé (dozrávají v době hnízdění). Javory umožňují přezimovat hýlům, olše a břízy čížkům a čečetkám. Bez smrku a modřínu by křivkám bylo hodně smutno. Duby a buky živí celý les. Bez osiky nebo jívy by stehlíci neměli čím vystlat hnízda. Takže ono je dobře udržovat druhově pestré lesy složené třeba ze 3 dominujících dřevin a 3-5 druhů vtroušených dřevin. Důležité je neaplikovat dogmaticky cílové skladby předepsané jednotlivým HS ale tolerovat (byť třeba přechodně v určité fázi vývoje lesa) i nějaký ten lesnický "plevel" nebo pionýrské či vtroušené dřeviny.
Odpovědět
JB
Jakub Brenn
28.2.2024 14:22 Reaguje na Dalibor MotlJasný souhlas!
To o těch plodech -kterými se jaké druhy ptáků živí,
to by byl zajímavý článek! Hýlové vybírají javorové nosy?
Ohledně těch tubusů, většinou v tom stromky zašly, co jsem tak vypozoroval v lese. Už se od toho dost upustilo.Třešním ptáčnicím to tedy nevadí, dobré vědět...
Odpovědět
To o těch plodech -kterými se jaké druhy ptáků živí,
to by byl zajímavý článek! Hýlové vybírají javorové nosy?
Ohledně těch tubusů, většinou v tom stromky zašly, co jsem tak vypozoroval v lese. Už se od toho dost upustilo.Třešním ptáčnicím to tedy nevadí, dobré vědět...
SV
Slavomil Vinkler
25.2.2024 07:49No s těmi plodonosnými je problém.
Mnoho lidí neví kdy je trhat a otrhají nezralé co pak zahodí. No a jiní aby se nenamáhali, raději ulomí celou velkou větev pod heslem, co můžeš urvi a co nemůžeš zk....
Odpovědět
Mnoho lidí neví kdy je trhat a otrhají nezralé co pak zahodí. No a jiní aby se nenamáhali, raději ulomí celou velkou větev pod heslem, co můžeš urvi a co nemůžeš zk....
ss
HH
Honza Honza
25.2.2024 08:04Z naší krajiny ubyly nejen plodonosné dřeviny. Řeky měly velké písčité pláže s loužemi, v nichž mohly žít obojživelníci. Byly meandry a slepá ramena. Kolem řek byly rozsáhlé louky, zaplavované vodou jakmile byly větší srážky (proto také tato plochá údolí vznikla). V potocích byly spadané stromy, to podporovaly bobři, voda se přehražovala a zadržovala. Dnešní krajina je odmeliorovaná, zastavěná, voda se nemá kde do země zasakovat (kromě lesa).
Lesy jsou monokulturní, stejnověkké, převážně smrkové, opět plochá jednotvárná příroda. Místo pestrých luk jednotvárné lány kukuřice, soji, obilí a brambor.
Základem je tedy co nejpestřejší les, různé druhy stromů, to by měl být základ obnovy přírody.
Odpovědět
Lesy jsou monokulturní, stejnověkké, převážně smrkové, opět plochá jednotvárná příroda. Místo pestrých luk jednotvárné lány kukuřice, soji, obilí a brambor.
Základem je tedy co nejpestřejší les, různé druhy stromů, to by měl být základ obnovy přírody.
HH
Honza Honza
25.2.2024 09:44 Reaguje na Honza Honzaa okolo těchto pestrých lesů s plodonos. dřevinami, chráněnými pletivem- proto i lidská činnost je nezbytná, nelze to nechat jen na přírodě!, bych povinně (místo povinných úhorů v zemědělství) zřizoval louky vypásané býložravci, nejl. srnkami apod, kterých je hodně. Ty bych z lesa vyháněl střelbbou, zatímco na loukách bych je nestřílel, chránil a přikrmoval. Naopak divočáky bych střílel na loukách, kde škodí zemědělcům, zatímco v lese neškodí.
Odpovědět
JB
Jakub Brenn
25.2.2024 08:19Vysadit ovocné dřeviny takhle bez ochrany to by tady u nás nepřežilo
ani jednu noc, do rána by to bylo okousaný nebo orašplovaný...
Odpovědět
ani jednu noc, do rána by to bylo okousaný nebo orašplovaný...
ss
smějící se bestie
25.2.2024 12:29 Reaguje na Jakub BrennJó, tyhle hurá akce, to je něco pro přírodu !
Odpovědět
LV
Lukáš Vítek
25.2.2024 14:39 Reaguje na Jakub BrennPřesně, výsadba bez důslené ochrany kmínku = 0% přežití stromků.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
25.2.2024 10:42Toto mě učili předváleční myslivci a odborný personál . Bohužel dnešní majitelé lesů a ekologisti jsou zaměření na co nejvyšší zisk i za cenu devastace přírody. Viz ekolist.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
25.2.2024 12:30 Reaguje na Michal UkropecNovodobí svazáci, jsou přece " chytřejší " !
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
25.2.2024 15:00 Reaguje na smějící se bestieNovodobí svazáci mají nyní dost prostředků na svůj lobbing.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
25.2.2024 18:38Souhlasím se sázením plodonosných dřevin, ale na okraje lesů, kde budou mít
dostatek prostotu a světla k růstu, kvetení a plození. Les nikdy nebude sad
a pokud tam budou v okolí i jiné stromy, tak vesměs méně bujně rostoucí
ovocné dřeviny nemají šanci přežít, či rodit jako na okraji lesa. Navíc
nízkokmen bez ochrany vydrží v lese jak dlouho? Doporučuji sázet pouze
vysokokmeny a na okraje lesů. Ideálem vždy bylo oddělit les od pole těmi
ovocnáči a plodonosnými keři z důvodu "zavření" lesa větru. Pokud je ten
okraj lesa bez nižších větru odolných stromů a keřů, tak do něho snadno
vnikne vítr a nadělá paseku. Mnohdy se na to zapomíná a vichřice má do
lesa volnou cestu. V hustém lese plodí ovocnáč tak leda až na vrcholu,
kdežto na okraji lesa může plodit téměř polovinou koruny. Obdivuji vždy
moudrost předků, když lesní aleje osadili duby a jírovci jako potravou
pro zvěř, okraje lesů ovocnáči a plodonosnými keři. Zbytek lesa až tak
úživný nebyl, ale ty lesní aleje a okraje lesů bohatě stačily přilepšit
zvěři. Dnes jsou bohužel i lesní aleje a okraje lesů "hladové" a tak
zvěř žere i to, co není žádoucí. Ona i ta pařezina nebyla pouze na
palivové dřevo, ale i na okus, ale nebyl to nikdy cílový les o jakých
dnes někteří sní. Býval to les dočasný a následovala buď přeměna na
pastvinu a nebo byl znovu osázen hodnotnými stromy. Takže ovocnáče ano,
ale nikoliv je sázet hloupě, aby byly záhy okousány a nebo celý život
jako nízkokmeny oploceny, či rostly v hustém lese dřevin, které je
časem zadusí.
Odpovědět
dostatek prostotu a světla k růstu, kvetení a plození. Les nikdy nebude sad
a pokud tam budou v okolí i jiné stromy, tak vesměs méně bujně rostoucí
ovocné dřeviny nemají šanci přežít, či rodit jako na okraji lesa. Navíc
nízkokmen bez ochrany vydrží v lese jak dlouho? Doporučuji sázet pouze
vysokokmeny a na okraje lesů. Ideálem vždy bylo oddělit les od pole těmi
ovocnáči a plodonosnými keři z důvodu "zavření" lesa větru. Pokud je ten
okraj lesa bez nižších větru odolných stromů a keřů, tak do něho snadno
vnikne vítr a nadělá paseku. Mnohdy se na to zapomíná a vichřice má do
lesa volnou cestu. V hustém lese plodí ovocnáč tak leda až na vrcholu,
kdežto na okraji lesa může plodit téměř polovinou koruny. Obdivuji vždy
moudrost předků, když lesní aleje osadili duby a jírovci jako potravou
pro zvěř, okraje lesů ovocnáči a plodonosnými keři. Zbytek lesa až tak
úživný nebyl, ale ty lesní aleje a okraje lesů bohatě stačily přilepšit
zvěři. Dnes jsou bohužel i lesní aleje a okraje lesů "hladové" a tak
zvěř žere i to, co není žádoucí. Ona i ta pařezina nebyla pouze na
palivové dřevo, ale i na okus, ale nebyl to nikdy cílový les o jakých
dnes někteří sní. Býval to les dočasný a následovala buď přeměna na
pastvinu a nebo byl znovu osázen hodnotnými stromy. Takže ovocnáče ano,
ale nikoliv je sázet hloupě, aby byly záhy okousány a nebo celý život
jako nízkokmeny oploceny, či rostly v hustém lese dřevin, které je
časem zadusí.
HH
PJ
Pavel Jeřábek
27.2.2024 01:12Ovocné stromy v lesích byly hodně okolo hájoven a lesoven, které tenkrát bývaly uprostřed lesů.
Další listnaté dřeviny s dužnatými plody se často sázely podél cest, okrajích luk.
Ale narovinu - když se o ty ovocné stromy nebudeme starat, to není jen o zálivce, ale následně o výchovný a zdravotní řez, tak ty nové výsadby jsou na nic. Za několik let koruny ovocných dřevin se zahustí, málo budou plodit a budou trpět četnými chorobami.
Ovocné stromy tu péči vyžadují, pokud chceme aby vydržely alespoň sto let.
Odpovědět
Další listnaté dřeviny s dužnatými plody se často sázely podél cest, okrajích luk.
Ale narovinu - když se o ty ovocné stromy nebudeme starat, to není jen o zálivce, ale následně o výchovný a zdravotní řez, tak ty nové výsadby jsou na nic. Za několik let koruny ovocných dřevin se zahustí, málo budou plodit a budou trpět četnými chorobami.
Ovocné stromy tu péči vyžadují, pokud chceme aby vydržely alespoň sto let.
