Lukáš Hruška: Význam vody v krajině a revitalizace nivy řeky Jizery v Benátkách nad Jizerou

Revitalizace nivy řeky Jizery v Benátkách nad Jizerou.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Lukáš Hruška / archiv autora

V zalesněné krajině dobře zásobenou vodou se za den odpaří velké množství vody. Voda na chladných místech opět kondenzuje z plynného skupenství na kapalné. Tomuto jevu se říká malý vodní cyklus. Voda zůstává nad kontinentem.

Revitalizace nivy řeky Jizery v Benátkách nad Jizerou.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Lukáš Hruška / archiv autora

V dnešní době je malý vodní cyklus potlačován. Je to z toho důvodu, že naše krajina generuje velké množství tepla, a díky tomu se zvyšuje atmosférický tlak. Voda do krajiny se dostává v podobě frontálních jevů, a to přímo ve formě přívalových dešťů.

Co je to biotický cyklus? Voda kondenzuje na chladných místech a tím snižuje atmosférický tlak. Kvůli tomu dochází k proudění vzduchu a do těchto zalesněných chladných míst je přivedena vodní pára i ze vzdálených míst s vyšším tlakem. Odlesněná krajina vyzařuje velké množství tepla a tím dochází ke zvýšení tlaku. Vodní pára zůstává nad chladným oceánem s vyšším výparem.

Naše krajina prošla díky velkoplošnému hospodaření výraznou proměnou a tím i změnou hydrologického režimu v naší zemi. Došlo ke změně kvality a kvantity vody v krajině. V současné době je snahou zadržení vody v krajině a zpomalení jejího odtoku. Jednou z možností je zajištění volného rozlivu vody v krajině na trvale zatravněných lokalitách. Další možností jsou revitalizované nivy řeky a vztažení vody do nového koryta. Dalšími důležitými prvky v krajině jsou remízky, meze a pestré maloplošné hospodaření na zemědělsky obhospodařených plochách.

Revitalizace je velmi aktuálním tématem vodního hospodářství, kdy snahou je navrátit vodním tokům jejích přírodní charakter. V intravilánech obcí (zastavěných oblastech) je nutné zohlednit protipovodňovou ochranu a rekreační funkci. U obou případů je ale stále nutné zajistit ochranu přírody a krajiny.

Realizací tohoto projektu vzniklo jedno z nejkrásnějších míst v tomto městě.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Lukáš Hruška / archiv autora

Revitalizace se snahou navrácení přírodního charakteru byla uskutečněna také v Benátkách nad Jizerou se zaměřením na úpravu levobřežní části řeky Jizery. Revitalizace probíhala ve dvou úsecích, kdy ve spodním úseku (slepé rameno řeky Jizery) byl odstraněn sediment, a došlo tak k úpravě břehového pásma a byly vyhloubeny boční malé tůně. Stěžejní část revitalizace spočívala v propojení slepého ramene a hlavního toku řeky Jizery. Byly zde utvořeny tůně a koryto o celkové délce 800 m. V horní části revitalizace byla vytvořena velká tůň, kdy plocha hladiny dosahuje 7300 m2 a podporuje rozvoj litorálního pásma. Došlo zde také k související výsadběodrostků a alejových stromů. Na ploše o rozloze 5 ha byl založen porost travobylinné směsi pro rozvoj mezofytní louky, přičemžna základě této směsi byla podpořena půdní ochrana během povodní.

Realizací tohoto projektu vzniklo jedno z nejkrásnějších míst v tomto městě. Pro občany města je to místo k odpočinku a relaxaci, neboť lokalita též slouží k vycházkám s rodinou, kdy pro tento účel se zde nachází štěrkovaná cesta nebo dřevěný můstek a nášlapné kameny pro přemístění se přes vodu. Navíc v této lokalitě vzniklo unikátní prostředí, jež přispělo ke zvýšení celkové biodiverzity dané lokality. Došlo ke vzniku nadregionální biokoridoru a propojení s městskou zelení.

Za tímto projektem stojí usilovná práce města Benátky nad Jizerou, kdy samotné realizaci projektu předcházelo 10 let příprav a bylo nutné se během této doby vypořádat např. s vlastnickými stavy pozemků. Tento projekt je též ukázkou dobrého čerpání státních fondů. Necelých 100 mil. Kč – to je náklad na realizaci daného projektu a 100 % bylo financováno Státním fondem životního prostředí.

Výzkumy ukazují, že hlavním viníkem přehřívání krajiny není jen spalování fosilních paliv, ale také hospodaření s vodou a lesními pozemky. Jaké je východisko? Je jím pestrá a bohatá krajina porostlá lesy, remízky, trvalými travními porosty a vodními prvky.