Magdalena Davis: Praktický návod, jak se (nejen) v době koronavirové připravit na sucho
2.5.2020
Na anglický trávník je vody škoda. Ilustrační snímek.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Nemá smysl si nalhávat, že boj se suchem lze vyhrát bez změny státní politiky. Dokud například stát nezačne přísně regulovat množství pesticidů využívaných v zemědělství, naše krajina nikdy neobživne a nebude zadržovat vodu. Postup sucha je ale možné zbrzdit odpovědným přístupem každého z nás. A kdo ví - třeba právě tím získáme čas pro další generaci politických lídrů, kteří situaci změní k lepšímu. Níže proto nabízím několik příkladů, jak můžeme jako jednotlivci ke zlepšení situace přispět.
Jako první se nabízí to nejsnazší – vodou neplýtvat. Třeba nenechávat vodu téct, když si čistíme zuby. Nebo zbytečně neodtáčet vodu nevhodné teploty do výlevky. Příkladů je řada a určitě máte svoje vlastní opatření, která už dávno děláte.
Za druhé, když už vodu skutečně potřebujeme, je dobré se zamyslet nad tím, jestli ji není možné nějak recyklovat, tedy použít vícekrát. Tím se dostáváme k problematice takzvané šedé vody. Každým otočením kohoutku proudí do našich domácností pitná voda, která se často během pár chvil promění v „odpad“, který následně vypouštíme do kanalizace. Přitom pitná voda se stává vodou odpadní třeba jen tím, že v ní opláchneme ovoce před jídlem, umyjeme si ruce, nebo se vysprchujeme. Přitom to, co je pro nás odpadem, ještě může dost dobře posloužit jinde.
Pokud tedy máte dostatek financí a odvahy k tomu, abyste si rozkopali dům nebo byt a vybudovali v něm systém vodovodních rozvodů na šedou vodu, neváhejte. Vaše investice bude odměněna nejen úsporou vody, ale i zaslouženým pohodlím. Pro nás ostatní také existuje řešení, i když o něco méně pohodlné. Bude nám k němu stačit trochu odhodlání a pár desítek korun na pořízení kbelíku, lavoru či větší mísy. Šedou vodu můžeme doma snadno a běžně jímat do zmíněných nádob, když si nad nimi například budeme umývat ovoce, zeleninu nebo ruce, a pak touhle vodou spláchneme na toaletě, zalejeme květináče, zahrádky nebo třeba jen stromy na ulici. Zjistíte, že množství vody, které takto denně vyprodukujeme a znovu použijeme, je docela velké. Kbelík vody denně ke kořenům stromu či keře přitom může být v období sucha rozdílem mezi životem a uschnutím…
Třetím opatřením, které vyžaduje ještě méně práce, je přehodnocení vztahu k vašemu anglickému trávníku, pokud ho tedy máte. Jeho údržba - vyjma pravidelného sekání - totiž vyžaduje týdně přibližně 25 až 40 litrů vody na metr čtvereční. Vynásobte to rozlohou vaší zahrady a počtem týdnů, kdy musíte zalévat a dostanete se na závratný objem vody… . Co kdybyste si ale řekli, že, anglický trávník nemusíte mít po celé ploše zahrady? Co kdybyste na její části přešli na jiný systém péče a namísto sekání jednou za týden sekali třeba jednou za měsíc? Je to nepatrná změna, ale se zásadním dopadem. Jakmile totiž přestanete trávník každý týden sekat, nebudete ho muset tolik zalévat. Proč? Trávník totiž po posekání potřebuje následně energii a vodu na svou regeneraci. Nižší trávník navíc není schopen chránit půdu před dopadajícím slunečním zářením a ztrácí se tak půdní vlhkost. Každý centimetr trávy se prostě počítá. Pokud vám tedy nebude vadit mít místo 2 cm vysokého „angličáka“ trávník s délkou stébel třeba 5 -10 cm, právě jste významně zredukovali spotřebu vody na své zahradě. A pokud chcete být na své zahradě za rebela, sekejte nějaký její kousek jen dvakrát do roka. V ten moment už totiž nebojujete pouze se suchem, ale i s úbytkem hmyzu v naší krajině, protože umožníte vznik motýlí louky s řadou kvetoucích rostlin.
Během sucha neživoří pouze rostliny, ale i všichni živočichové, od hmyzu až po ptáky a savce. Je proto dobré, když po zahradě vytvoříte pár pítek pro různé živočichy. Stačí plastová miska schovaná někde na trávníku v rohu zahrady, kam přiletí hmyz, u hromady větví, kam zavítá ježek, nebo třeba zavěšené na větvích stromů pro ptáky. Vždy ale myslete na to, že je dobré do pítka vložit větvičku, či tam dát třeba kousek látky nebo pletiva. To zaručí, že se vaše pítko nestane namísto oázy života záludnou smrtící pastí. Častokrát se totiž stane, že do pítka někdo spadne a bez této drobnosti se z něj nemá šanci dostat (stejně tak je dobré na to myslet u sudů s vodou a i do nich dát větev nebo třeba pletivo…).
Za čtvrté. Jestli máte zahradu obehnanou zdí či plotem, pak je dobré vysadit popínavé rostliny. Ty totiž pomohou zastínit část zahrady před sluncem a tím opět zmenšit odpar. Navíc vytvoříte další prostor, ve kterém může něco žít. Trávníky jsou totiž ve své podstatě mrtvými oblastmi – nic na nich nekvete a nic moc na nich nežije. Stejně tak se vyplatí výsadba keřů či rovnou několika stromů na nejvíce osluněných místech. Tím vznikne příjemný stín chránící vaši zahradu před suchem. Je zřejmé, že plody tohoto opatření nebudete sklízet vy, ale vaše děti či jejich vnuci...
Za páté. Pokud máte zahradu trochu větší, pak zvažte, jestli si nechcete v nevyužívaném rohu vybudovat kompost. Ono to na první pohled vypadá pracně, ale uvidíte, že to stojí za to. Kompost vám totiž začne dávat organickou hmotu, kterou můžete vracet do půdy své zahrady. A je to právě organická složka, která umožňuje půdě zadržovat větší množství vody a tím zlepšovat podmínky pro všechno, co na vaší zahradě roste. Nejenom že tak budete mít možnost, jak se zbavovat organického odpadu bez nutnosti placení poplatku za jeho svoz, ale navíc získáte cennou surovinu pro boj se suchem.
A za šesté, pro opravdové zahradní „gurmány“ se nabízí vybudování zahradního jezírka, do kterého svedete dešťovou vodu ze střechy domu. Zahradní jezírko je pro místní mikroklima naprosto neocenitelné a navíc funguje jako významný prvek obohacující místní biodiverzitu. Umožňuje totiž v zahradě život druhům, které nutně potřebují vodní plochu. Vyjma příjemného chladu v jeho blízkosti se tak můžete těšit na množství vážek, šídel, ale třeba i žab! Navíc získáte plochu, kde můžete shromažďovat dešťovou vodu a tím ji zadržovat v naší krajině…
Máte další návrhy a rady, jak můžeme jako jednotlivci bojovat s nastupujícím suchem? Napište je do komentářů! Ráda se nechám inspirovat.
reklama
Magdalena Davis
Autorka je spolupředsedkyní Zelených a starostkou středočeského Mníšku pod Brdy. Než se stala političkou, působila jako bioložka a následně manažerka v soukromé konzultační firmě specializující se na životní prostředí.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Hladina Visly ve Varšavě klesla na doposud nejnižší úroveň
Povodí Dyje by mohla pomáhat voda z Dunaje, vzniknou první studie
Průtoky v řekách v povodí Moravy jsou podprůměrné, šestina profilů hlásí sucho
Další články autora |
Magdalena Davis: Času na radikální změny ubývá
Magdalena Davis: Mrtvá Bečva a co dál?
Magdalena Davis: Snění premiéra o nových jaderných blocích, suchu i obnovitelným zdrojům navzdoryOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (30)
Miroslav Vinkler
2.5.2020 11:20Nejspíše k článku - soubor obecně známých rad, z nichž ovšem jedna knížecí doslova trčí.
"Pokud tedy máte dostatek financí a odvahy k tomu, abyste si rozkopali dům nebo byt a vybudovali v něm systém vodovodních rozvodů na šedou vodu, neváhejte. "
A na to jste přišla jak ? Vezmete-li v úvahu cenu vody cca 100 Kč/m3, spotřebu vody pro RD cca 100m3/rok, pracovní domněnku, že asi 50% vody proženete toaletami apod., náklady na zavedení šedé vody do již používané stavby ve výši nejméně 160 tis. Kč, měla byste dojít k těmto výsledkům.
Návratnost této investice je 160 tis.Kč/5tis. Kč= 32 roků .
S dotací 40% spadnete někde kolem dvaceti roků.
Ještě to považujete za dobrý nápad ?
===========================================================================
Snad se nebudete zlobit, ale starostu poznáte podle jeho územního plánu.
Váš podpis ze dne 18.12.2019 posvětil Územní plán města,kde starostujete a již po volbách (2018) jste se stala určeným členem ZM pro územní plán.
Prošel jsem si letmo ÚP a zejména "Vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu
na udržitelný rozvoj území" a "Vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu
na životní prostředí".
Nezbývá mi než konstatovat , že jsem byl zklamán jak starosta a určený člen zastupitelstva, ve vaší osobě navíc zástupce strany Zelených , mohl takový dokument vůbec podepsat.
Výhrady :
Nový územní plán vymezuje 104 zastavitelných ploch (celkem cca 132 ha), 37 ploch přestavby (cca 16 ha) a 26 ploch změn v krajině (cca 63 ha).
k záboru PUPFL= les (zábor celkem cca 6,2 ha)
- zábor ZPF= zemědělské půdy činí 118,93 ha
- dochází ke křížení některých ploch s lokálními biokoridory
- některé plochy jsou v blízkosti lokálního ÚSES
- ÚP navrhuje na území přírodního parku dvě plochy – plochu přestavby
pro bydlení (P01) a plochu pro drobnou komerci Z10, a dále další tři
plochy pro bydlení v jeho blízkosti (P37, Z22, Z23 a Z25)
- terénní úpravy jsou územním plánem v celém území regulovány (vysvětl.
terénní úpravy slouží v 90% případů jako skládky odpadů )
- neřeší se prolomení limitů hluku kolem dálnice D4 v některých úsecích
( asi zastupitelé bydlí dostatečně daleko)
- pro hodnocení ekologické stability je použita statická - a dnes již
zcela nevyhovující - metoda koeficientů územní stability
- vůbec nejsou využity možnosti adaptace krajiny v rámci bohatých
povrchových vodních útvarů
- z dostupných dat je patrné, že lokální systém ekologické stability
netvoří dostatečnou síť a v některých částech chybí propojení mezi
jednotlivými prvky. Současně neexistuje propojení lokální sítě
s regionálním nebo nadregionálním ÚSES.
- na území je vodní erozí půda silně a středně ohrožená, větrnou
erozí je půda středně ohrožená. (což vás nezajímá)
- k lesům ani zmínka o kůrovci
- Nadregionální biokoridor NK 56 je z řešeného území vyloučen (přestože
v nadřazené územně plánovací dokumentaci do něj zasahuje), protože
jeho šíře v územním plánu sousední obce je dostatečná a jeho dělení do
katastru dvou obcí je vhodné vyloučit. ( to je snad zlý sen )
- na území města identifikován problém v podobě nadměrného povrchového
odtoku přívalových a intenzivnějších srážek z lesních porostů.
Autoři si tuto skutečnost uvědomují, nicméně je pro danou problematiku
nedostatek studií, na základě kterých by bylo možné navrhnout možná
opatření v území. ( neodpustitelný alibismus )
Nejhorší věcí ovšem je, že jsem zjistil, že tato základní dokumentace rozvoje sídla neví, že ČR a silně středočeský kraj zápasí se suchem a změnou klimatu.
Není tam téměř nic , co by se mělo v této věci učinit. To je vaše cesta zajištění trvale udržitelného rozvoje?
Vždyť v přehledu závazné dokumentace pořizovateli úplně vypadl zcela zásadní dokument !!! Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR (dále též „Adaptační strategie ČR“) !!! , což je pro SEA povinný podklad.
Jak můžete mít v článku úvod :
"Mám stále větší obavu ze sucha, které na naší zemi kvůli globální změně klimatu brzy tvrdě dopadne. " když se podepíšete pod Územní plán města Mníšek pod Brdy , který se řešení problematiky sucha obloukem vyhýbá a navíc je zatížen výše uvedenými nedostatky z pohledu ŽP.
Kdyby takový ÚP vyhotovil starosta-developer, byl by to velice dobrý ÚP.
Pokud by jej připravil starosta tápající v problematice ŽP, byl by to ještě dostatečný ÚP.
Když se pod něj podepíše odborně vzdělaná osoba, navíc místopředsedkyně SZ, je to dokument veskrze špatný , který by v rámci případného soudního přezkumu musel pro zásadní pochybení (SEA) soud zrušit v celém rozsahu.
Pokud jsem se vás nechtíc dotkl, přijměte omluvu. Chápu, že v ÚP je často tolik různých soukromých i veřejných zájmů,že i starosta může povolit.
Va
Vašek
2.5.2020 21:16 Reaguje na Miroslav VinklerZajímalo by mě, které z těchto rad aplikovala autorka sama na sebe.
Jen pro zajímavost, dal jsem si tu práci a našel v katastru dům, který autorka spoluvlastní. Čekal jsem, že střecha domu bude poseta FVE panely, když je zelení tak tlačí. Podle fotek na Seznamu to vypadá na pár střešních oken a jinak nic.
Samozřejmě z toho ještě nelze nic vyvozovat. Důvodů, proč tam není malá FVE může být celá řada...
Bylo by zajímavé znát s jak velkou uhlíkovou stopou žijí ti, kteří nám hlásají, jak se máme po všech stránkách uskromnit.
Odpovědět
Jen pro zajímavost, dal jsem si tu práci a našel v katastru dům, který autorka spoluvlastní. Čekal jsem, že střecha domu bude poseta FVE panely, když je zelení tak tlačí. Podle fotek na Seznamu to vypadá na pár střešních oken a jinak nic.
Samozřejmě z toho ještě nelze nic vyvozovat. Důvodů, proč tam není malá FVE může být celá řada...
Bylo by zajímavé znát s jak velkou uhlíkovou stopou žijí ti, kteří nám hlásají, jak se máme po všech stránkách uskromnit.
Magdalena Davis
10.5.2020 23:16 Reaguje na Miroslav VinklerVážený pane Vinklere, ad výpočet úspory vody - ano, stále mi to přijde jako dobrý nápad, cena vody do budoucna pouze poroste. Ad územní plán - vzhledem k tomu, že při "letmém projití ÚP", jak sám píšete, je obtížné zaznamenat některé podstatné okolnosti, ráda se s vámi o ně podělím. Proces pořízení nového ÚP začal v roce 2012 (nebyla jsem v ZM) a ačkoli se tehdy očekávalo jeho pořízení během dvou let, nebyl dokončen ani po 6 letech v listopadu 2018, kdy jsem se stala starostkou. Stavební řízení se v tu dobu stále řídily původním ÚP z roku 1993, který ale za tu dobu prošel 4 změnami, na jejichž platnosti se nemohly shodnout naše dva nejbližší nadřízené orgány, tedy ORP Černošice a Středočeský kraj. Podle jednoho z nich platil původní ÚP se všemi změnami, podle druhého neplatily změny č.4. a byly zpochybněny i jiné části ÚP. Stavebníci dostávali protichůdné informace a jakékoli odvolání k nadřízeným orgánům skončilo protikladnými stanovisky. Situace byla naprosto neúnosná. Pokud bych byla u zadání pořízení nového ÚP, jistě by v mnohém vypadal jinak, než současný ÚP, ale tento luxus mi nebyl dopřán. Místo toho jsem musela najít kompromis, jak rozpracovaný ÚP (s některými pozitivními změnami) co nejdříve dokončit a vzápětí začít připravovat jeho první změnu, kde bude nutné leccos napravit.
Odpovědět
PJ
Pavel Jeřábek
15.5.2020 00:49 Reaguje na Miroslav VinklerDobrý den pane Vinklere.
Náhodou jsem objevil Váš komentář k územnímu plánu Mníšku pod Brdy, kde dle jeho schválení hodnotíte paní Davis.
Především ÚP tvořila komise asi 9 členná, kde byli prakticky tři developeři a jejich kamarádi - politici, kteří si je tam najmenovali (členy komise si jmenovaly politické strany). S paní Davis (byl jsem členem od roku 2015) jsme nezřídka byli titulování za ekoteroristy, když jsme podporovali návrhy pravidel na využití ploch v průmyslové zóně (poměr zastavěné k nezastavěné ploše), návrhy na zmenšení zástavby, na pravidla architektury nových objektů atd.
Jen několik poznámek, protože by to bylo jinak moc dlouhé.
Laikovi výčet ploch pro zástavbu určitě přijde velký, ale nezaznamenal jste, že většina těchto ploch je převzata z původního územního plánu z roku 1993 a změně č. IV. z roku 2005.
Jistě uznáte, že vrátit stavební pozemky na "zelené" je prakticky nemožné. Zejména ty, na které je již vydané územní rozhodnutí.
V současném novém územním plánu naopak proti původnímu z roku 1993 došlo ke zmenšení průmyslové zóny téměř o polovinu. Povedlo se do průmyslové zóny vložit biokoridor, který lemuje původní odtok vod z lesů.
Na rodinné bydlení nových ploch bude odhadem do tří hektarů, zpravidla v intravilánu obcí, nebo zarovnání proluk. Přibyly plochy pro občanskou vybavenost a drobné podnikání, kde Mníšek je silně poddimenzován - většina obyvatel jezdí za prací do Prahy.
Došlo k definici jaký bude v Mníšku průmysl, byl stanoven poměr zastavěné plochy vůči velikosti pozemku jak v průmyslové zóně, tak u rodinné zástavby.
Velké zkreslení zástavby pro rodinné bydlení je dané postupnou přeměnou rekreačních zón na trvalé bydlení. Jinými slovy - svým způsobem se časem zlegalizuje současný stav, kde v chatách velmi často bydlí lidi celý rok s tím, že někde v jiném městě mají svůj trvalý pobyt.
Pokud jde o o erozi a další - nevím jaké chcete studie, místní znají velmi dobře stav krajiny, ale mnoho původních koryt, kudy voda tekla do údolí bylo v minulosti zastavěno. Pokud vím, tak to co zde kritizujete se mnohokrát žádalo od minulého vedení města. Bez úspěchu - naopak se vypravuje o jednom starostovi, který "iniciativně" s právníkem zastavil snahu vodosprávního úřadu zahájit řízení o odtoku vod z lesů do údolí (proslýchá se, že se mělo jednat, kdo odpovídá za zanesené strouhy které původně odváděly přívalové vody do údolí).
Nejsem si jist, zda město pod vedením paní Davis již zadalo a nebo bude zadávat odbornou studii na odtokové poměry srážkové vody v katastrech obcí patřících pod Mníšek.
Píšete, že ÚP "neví", jak zápasí Středočeský kraj se suchem. naopak ví a moc dobře.
Asi vám uniklo, že někde v úvodu ÚP je napsáno, že v zemědělské (nevím zda i lesní) krajině lze realizovat protierozní opatření, opatření na zdržování vody apod.
Vložili to tam sami zpracovatelé ÚP, sucho a přívaly se objevovaly i v připomínkách k ÚP od veřejnosti.
Navíc, za tuto větičku (sehnali jsme podobné znění z jiné obce, ale už v tu dobu to v textu ÚP bylo) jsme byli velmi rádi, protože stavební úřad například nepovolil zemědělci stavět tůň, protože nebyla v původním ÚP zakreslena, jen o kousek níž rybníky a ty mu chtěli povolit (úsměvné a nebo smutné?).
Takže je tam všeobecná definice, protože se v naší oblasti budeme muset poprat s hlubokými melioračními strouhami, absencí mezí, zavezenými malými rybníky a vysušenými mokřady - ale vše je na soukromých pozemcích. Paní Davis žádá správce lesů o vytvoření vsakovacích pruhů ve svazích Brd nad obcemi. Takže šance za několik desetiletí, ale není to o tom, že by to v ÚP nebylo a nebo by se to paní Davis opomíjela. .
Spolku, který se zaměřuje na péči o krajinu a působí i v Mníšku se povedlo projektem "Územní plán - věc veřejná" do příprav, sběru podnětů k novému ÚP zapojit širokou veřejnost.
Tedy do ÚP posílali podněty i lidi, kteří nevlastní pozemky, ale přijali výzvu, aby napsali co jim v obcích schází, co by nechtěli v dalším rozvoji apod. Zpracovatelé přiznali, že tolik podnětů od občanů s ohledem na velikost obce není obvyklé.
ÚP měl být schválen ještě za minulého vedení města. Nicméně to z mnoha důvodů nezvládlo.
Jak vám paní Davis píše, počítalo se, že ÚP se zpracuje za dva roky, nakonec se to táhlo od září 2011 do konce roku 2018. A možná, že kdyby nedošlo ke změně na naší radnici, tak to ještě dnes není schválené.
Nové vedení města s paní Davis, pokud si vybavuji, tento ÚP ještě stačilo v rámci možností upravit, ale na další odkládání, tedy přepracování návrhu ÚP čas prakticky nebyl.
Pokud tedy máte připomínky k našemu ÚP, tak na paní Davis to neházejte. Mnoho nesmyslů se povedlo z ÚP vyloučit, ale v době příprav byla jen členkou komise a opoziční zastupitelka.
Jako přímý účastník mnoha jednáních o novém ÚP a jako místní, se domnívám, že vaše hodnocení patří minulému vedení města, kdy paní Davis mohla maximálně odchytat některé křiklavé návrhy. Pokud jde o ÚSES - řekl bych, že to je víc záležitostí ORP a kraje. Osobně jsem se toho taky nevšiml, spoléhal jsem se v této otázce na nadřízené orgány a možná se tato chyba jen překreslila z minulého ÚP.
Každých pět let má být revize UP, tak uvidíme, co bude dál.
Odpovědět
Náhodou jsem objevil Váš komentář k územnímu plánu Mníšku pod Brdy, kde dle jeho schválení hodnotíte paní Davis.
Především ÚP tvořila komise asi 9 členná, kde byli prakticky tři developeři a jejich kamarádi - politici, kteří si je tam najmenovali (členy komise si jmenovaly politické strany). S paní Davis (byl jsem členem od roku 2015) jsme nezřídka byli titulování za ekoteroristy, když jsme podporovali návrhy pravidel na využití ploch v průmyslové zóně (poměr zastavěné k nezastavěné ploše), návrhy na zmenšení zástavby, na pravidla architektury nových objektů atd.
Jen několik poznámek, protože by to bylo jinak moc dlouhé.
Laikovi výčet ploch pro zástavbu určitě přijde velký, ale nezaznamenal jste, že většina těchto ploch je převzata z původního územního plánu z roku 1993 a změně č. IV. z roku 2005.
Jistě uznáte, že vrátit stavební pozemky na "zelené" je prakticky nemožné. Zejména ty, na které je již vydané územní rozhodnutí.
V současném novém územním plánu naopak proti původnímu z roku 1993 došlo ke zmenšení průmyslové zóny téměř o polovinu. Povedlo se do průmyslové zóny vložit biokoridor, který lemuje původní odtok vod z lesů.
Na rodinné bydlení nových ploch bude odhadem do tří hektarů, zpravidla v intravilánu obcí, nebo zarovnání proluk. Přibyly plochy pro občanskou vybavenost a drobné podnikání, kde Mníšek je silně poddimenzován - většina obyvatel jezdí za prací do Prahy.
Došlo k definici jaký bude v Mníšku průmysl, byl stanoven poměr zastavěné plochy vůči velikosti pozemku jak v průmyslové zóně, tak u rodinné zástavby.
Velké zkreslení zástavby pro rodinné bydlení je dané postupnou přeměnou rekreačních zón na trvalé bydlení. Jinými slovy - svým způsobem se časem zlegalizuje současný stav, kde v chatách velmi často bydlí lidi celý rok s tím, že někde v jiném městě mají svůj trvalý pobyt.
Pokud jde o o erozi a další - nevím jaké chcete studie, místní znají velmi dobře stav krajiny, ale mnoho původních koryt, kudy voda tekla do údolí bylo v minulosti zastavěno. Pokud vím, tak to co zde kritizujete se mnohokrát žádalo od minulého vedení města. Bez úspěchu - naopak se vypravuje o jednom starostovi, který "iniciativně" s právníkem zastavil snahu vodosprávního úřadu zahájit řízení o odtoku vod z lesů do údolí (proslýchá se, že se mělo jednat, kdo odpovídá za zanesené strouhy které původně odváděly přívalové vody do údolí).
Nejsem si jist, zda město pod vedením paní Davis již zadalo a nebo bude zadávat odbornou studii na odtokové poměry srážkové vody v katastrech obcí patřících pod Mníšek.
Píšete, že ÚP "neví", jak zápasí Středočeský kraj se suchem. naopak ví a moc dobře.
Asi vám uniklo, že někde v úvodu ÚP je napsáno, že v zemědělské (nevím zda i lesní) krajině lze realizovat protierozní opatření, opatření na zdržování vody apod.
Vložili to tam sami zpracovatelé ÚP, sucho a přívaly se objevovaly i v připomínkách k ÚP od veřejnosti.
Navíc, za tuto větičku (sehnali jsme podobné znění z jiné obce, ale už v tu dobu to v textu ÚP bylo) jsme byli velmi rádi, protože stavební úřad například nepovolil zemědělci stavět tůň, protože nebyla v původním ÚP zakreslena, jen o kousek níž rybníky a ty mu chtěli povolit (úsměvné a nebo smutné?).
Takže je tam všeobecná definice, protože se v naší oblasti budeme muset poprat s hlubokými melioračními strouhami, absencí mezí, zavezenými malými rybníky a vysušenými mokřady - ale vše je na soukromých pozemcích. Paní Davis žádá správce lesů o vytvoření vsakovacích pruhů ve svazích Brd nad obcemi. Takže šance za několik desetiletí, ale není to o tom, že by to v ÚP nebylo a nebo by se to paní Davis opomíjela. .
Spolku, který se zaměřuje na péči o krajinu a působí i v Mníšku se povedlo projektem "Územní plán - věc veřejná" do příprav, sběru podnětů k novému ÚP zapojit širokou veřejnost.
Tedy do ÚP posílali podněty i lidi, kteří nevlastní pozemky, ale přijali výzvu, aby napsali co jim v obcích schází, co by nechtěli v dalším rozvoji apod. Zpracovatelé přiznali, že tolik podnětů od občanů s ohledem na velikost obce není obvyklé.
ÚP měl být schválen ještě za minulého vedení města. Nicméně to z mnoha důvodů nezvládlo.
Jak vám paní Davis píše, počítalo se, že ÚP se zpracuje za dva roky, nakonec se to táhlo od září 2011 do konce roku 2018. A možná, že kdyby nedošlo ke změně na naší radnici, tak to ještě dnes není schválené.
Nové vedení města s paní Davis, pokud si vybavuji, tento ÚP ještě stačilo v rámci možností upravit, ale na další odkládání, tedy přepracování návrhu ÚP čas prakticky nebyl.
Pokud tedy máte připomínky k našemu ÚP, tak na paní Davis to neházejte. Mnoho nesmyslů se povedlo z ÚP vyloučit, ale v době příprav byla jen členkou komise a opoziční zastupitelka.
Jako přímý účastník mnoha jednáních o novém ÚP a jako místní, se domnívám, že vaše hodnocení patří minulému vedení města, kdy paní Davis mohla maximálně odchytat některé křiklavé návrhy. Pokud jde o ÚSES - řekl bych, že to je víc záležitostí ORP a kraje. Osobně jsem se toho taky nevšiml, spoléhal jsem se v této otázce na nadřízené orgány a možná se tato chyba jen překreslila z minulého ÚP.
Každých pět let má být revize UP, tak uvidíme, co bude dál.
PJ
Pavel Jeřábek
15.5.2020 01:25 Reaguje na Miroslav VinklerPromiňte pane Vinklere,
ale ještě jednou jsem se trochu začetl do vašeho hodnocení. ÚP.
Budu si to muset vše vypsat a prohlédnout. Jen namátkou P 01 je zahrada, snažili jsme se i s majitelem, aby byla ze zastavěného území vyloučena. Ale to je detail. P37 obávám se, že zde je rozhodnutí a stavební povolení již před schváleným ÚP, jde to za předcházejícími ÚP.
Z10 je myslím plocha na parkoviště na ploše kde nelze pěstovat les. Bylo to připomínkováno, ale je to parkoviště pro barokní areál Skalka. Přírodní park není dogma, kde se nic nesmí, ale je pro zachování krajinného rázu.
Z22, Z23 připomínka zamítnuta nadřízeným orgánem, navíc hranice od lesa zmenšena z 50 m na 25 m.
To jsem jen nahlédl.
Pokud teréní úpravy hned popisujete jako skládka odpadů, tak je to zavádějící. Většina lidí odpady vnímá jako komunální a průmyslová odpad. Ale ne jako zeminy z výkopů. Takže zde byste měl definovat, co myslíte odpadem, a zda terénní úprava zeminou je vhodná či ne.
Z 25 má zůstat loukou pro rekreaci bez zástavby (možná jen WC).
Ale to podstatné - mnoho z toho co zde píšete jako nedostatky, bylo nám ale i nadřízenými orgány odmítnuto, že takto podrobně ÚP neřeší. Například eroze apod. To mají řešit, dle výkladů zpracovatelů další podrobnější plány.
A úplně to co vám uniká - starosta nemůže nic podepsat o své vůli, ale jen na základě rozhodnutí zastupitelů a nebo usnesení rady obce. O schválení ÚP je záležitostí zastupitelů, starosta je pověřen podpisem. - je to správně - že?
Odpovědět
ale ještě jednou jsem se trochu začetl do vašeho hodnocení. ÚP.
Budu si to muset vše vypsat a prohlédnout. Jen namátkou P 01 je zahrada, snažili jsme se i s majitelem, aby byla ze zastavěného území vyloučena. Ale to je detail. P37 obávám se, že zde je rozhodnutí a stavební povolení již před schváleným ÚP, jde to za předcházejícími ÚP.
Z10 je myslím plocha na parkoviště na ploše kde nelze pěstovat les. Bylo to připomínkováno, ale je to parkoviště pro barokní areál Skalka. Přírodní park není dogma, kde se nic nesmí, ale je pro zachování krajinného rázu.
Z22, Z23 připomínka zamítnuta nadřízeným orgánem, navíc hranice od lesa zmenšena z 50 m na 25 m.
To jsem jen nahlédl.
Pokud teréní úpravy hned popisujete jako skládka odpadů, tak je to zavádějící. Většina lidí odpady vnímá jako komunální a průmyslová odpad. Ale ne jako zeminy z výkopů. Takže zde byste měl definovat, co myslíte odpadem, a zda terénní úprava zeminou je vhodná či ne.
Z 25 má zůstat loukou pro rekreaci bez zástavby (možná jen WC).
Ale to podstatné - mnoho z toho co zde píšete jako nedostatky, bylo nám ale i nadřízenými orgány odmítnuto, že takto podrobně ÚP neřeší. Například eroze apod. To mají řešit, dle výkladů zpracovatelů další podrobnější plány.
A úplně to co vám uniká - starosta nemůže nic podepsat o své vůli, ale jen na základě rozhodnutí zastupitelů a nebo usnesení rady obce. O schválení ÚP je záležitostí zastupitelů, starosta je pověřen podpisem. - je to správně - že?
Josef Knap
2.5.2020 12:19knap.josef@post.cz
Komu
magdalena.davis@mnisek.cz
Komu…
Kopie
zdenka.ticha@celakovice.czsabinakarlova@seznam.czandy.burdych@gmail.comMajka.L@email.czAthina Lerovamirekhylis@volny.czo.zahradnicek@gmail.com
Kopie…
Skrytá
Skrytá…
Předmět:
Pozvání na exkursi
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/magdalena-davis-prakticky-navod-jak-se-nejen-v-dobe-koronavirove-pripravit-na-sucho
- cituji: "Máte další návrhy a rady, jak můžeme jako jednotlivci bojovat s nastupujícím suchem? Napište je do komentářů! Ráda se nechám inspirovat."
Vážená paní starostko!
Měli jsem před pár lety v Čelákovicích osvícenou starostku PhDr. Zdeňku Tichou a ta otočila ekopolitiku Města ve vztahu ke mně o 180° a najednou jsem přestal být úhlavní nepřítel Města za to, že propaguji pěstování a sám úspěšně pěstuji cedry - takto viz zde na mém Rajčeti snímky z mého arboreta: https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/CEDRY_2/ ,,,
Paní starostka spolu se šéfkou OŽP Mě. Ú. Čelákovice mne v r. 2013 požádaly o to, abych převzal patronaci nad ozeleněním prostoru mezi bytovkami ul. Prokopa Holého a slévárnou firmy TOSMET v Čelákovicích a využil k tomu max. cedry případně jiné suchu a vedruvzdorné dřeviny. Doporučil jsem tedy Cedrus libani a Cedrus atlantica, výsadba se realizovala a dnes vypadají cedry v tom prostoru tak, jak najdete jejich fota v příloze a i zde na následujících odkazech, kam jsem je právě pro Vás a laickou i odbornou veřejnost umístil:
https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/Mehre_Chovaran/1437240105
https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/Mehre_Chovaran/1437240196
https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/Mehre_Chovaran/1437240499
https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/Mehre_Chovaran/1437240656
https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/Mehre_Chovaran/1437240701
https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/Mehre_Chovaran/1437240732
Budu moc rád, vážená paní starostko, když přijmete mé pozvání k inspiraci jak má v éře globální klimatické změny a sucha vypadat nově veřejná městská zeleň a nejen ta - i nové české lesy nižších poloh. Vyšší polohy nechávám jiným neb s nimi nemám zkušenosti.
V úctě,
Ing. Josef Knap - mobil: 603 84 54 17
Odpovědět
Komu
magdalena.davis@mnisek.cz
Komu…
Kopie
zdenka.ticha@celakovice.czsabinakarlova@seznam.czandy.burdych@gmail.comMajka.L@email.czAthina Lerovamirekhylis@volny.czo.zahradnicek@gmail.com
Kopie…
Skrytá
Skrytá…
Předmět:
Pozvání na exkursi
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/magdalena-davis-prakticky-navod-jak-se-nejen-v-dobe-koronavirove-pripravit-na-sucho
- cituji: "Máte další návrhy a rady, jak můžeme jako jednotlivci bojovat s nastupujícím suchem? Napište je do komentářů! Ráda se nechám inspirovat."
Vážená paní starostko!
Měli jsem před pár lety v Čelákovicích osvícenou starostku PhDr. Zdeňku Tichou a ta otočila ekopolitiku Města ve vztahu ke mně o 180° a najednou jsem přestal být úhlavní nepřítel Města za to, že propaguji pěstování a sám úspěšně pěstuji cedry - takto viz zde na mém Rajčeti snímky z mého arboreta: https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/CEDRY_2/ ,,,
Paní starostka spolu se šéfkou OŽP Mě. Ú. Čelákovice mne v r. 2013 požádaly o to, abych převzal patronaci nad ozeleněním prostoru mezi bytovkami ul. Prokopa Holého a slévárnou firmy TOSMET v Čelákovicích a využil k tomu max. cedry případně jiné suchu a vedruvzdorné dřeviny. Doporučil jsem tedy Cedrus libani a Cedrus atlantica, výsadba se realizovala a dnes vypadají cedry v tom prostoru tak, jak najdete jejich fota v příloze a i zde na následujících odkazech, kam jsem je právě pro Vás a laickou i odbornou veřejnost umístil:
https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/Mehre_Chovaran/1437240105
https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/Mehre_Chovaran/1437240196
https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/Mehre_Chovaran/1437240499
https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/Mehre_Chovaran/1437240656
https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/Mehre_Chovaran/1437240701
https://ingjosefknap.rajce.idnes.cz/Mehre_Chovaran/1437240732
Budu moc rád, vážená paní starostko, když přijmete mé pozvání k inspiraci jak má v éře globální klimatické změny a sucha vypadat nově veřejná městská zeleň a nejen ta - i nové české lesy nižších poloh. Vyšší polohy nechávám jiným neb s nimi nemám zkušenosti.
V úctě,
Ing. Josef Knap - mobil: 603 84 54 17
Miroslav Vinkler
2.5.2020 13:15 Reaguje na Josef KnapJsem potěšený, že se najde přemýšlivý člověk ve vztahu k otázce jaké dřeviny využívat v současné době nastupujícího sucha i v ČR.
Cedry považuji za velice dobrou volbu a svého času jsem si dva přivezl z arboreta v Bulharsku (Plovdiv, 2016) cedr libanonský a himalájský.
Neskutečně dobře se jim daří a zejména c. libanonský je nádherný exemplář. Navíc jak jsem zjistil jsou cedry vynikajícím lapačem mikro prachových částic PM 2,5 a velice dobře snášejí sucha a horka. Minimální nároky na půdy - od písčitých až po jílovité.
Určitě by stálo za to nabízet samosprávám projekty urbánní zeleně zvyšující resilienci vůči klimatické změně.
Odpovědět
Cedry považuji za velice dobrou volbu a svého času jsem si dva přivezl z arboreta v Bulharsku (Plovdiv, 2016) cedr libanonský a himalájský.
Neskutečně dobře se jim daří a zejména c. libanonský je nádherný exemplář. Navíc jak jsem zjistil jsou cedry vynikajícím lapačem mikro prachových částic PM 2,5 a velice dobře snášejí sucha a horka. Minimální nároky na půdy - od písčitých až po jílovité.
Určitě by stálo za to nabízet samosprávám projekty urbánní zeleně zvyšující resilienci vůči klimatické změně.
PH
Pavel Hanzl
3.5.2020 09:51 Reaguje na Miroslav VinklerDost podstatná chyba je v tom, že při současné rychlosti oteplování se vám ten cedr uvaří ve vlastní šťávě dříve, než vyroste na výšku chlapa.
Odpovědět
Josef Knap
3.5.2020 12:35 Reaguje na Pavel HanzlTomu se dá zabránit výběrem semene z nižších poloh - např. Sýrie pohoří Jebel Alaonite a tím, že začneme využívat i cedr himalájský který na svých přírodních stanovištích roste v průměrné roční teplotě 12°C-18°C. Cedr libanonský a atlantický rostou v průměrných ročních teplotách 9-13°C
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
4.5.2020 22:53 Reaguje na Josef KnapDokud ten strom dospěje, bude tu průměrná teplota třeba 40°C. Takže nedospěje.
Odpovědět
MČ
Martin Černý
5.5.2020 10:13 Reaguje na Pavel HanzlTěch 40°C myslíte vážně, nebo jen ilustračně, jako že bude o trochu tepleji? Zatím v historii biosféry bylo nejtepleji asi v triasu, s odhadem průměrných teplot 27-28°C, podobně v karbonu. Jak známo, v tu dobu biosféra docela vzkvétala. Pro ilustraci preindustriální (18. století) průměrné teploty Země cca 13,5°C, Evropa 8 °C. Ty nejčernější scénáře IPCC dříve mluvily (o velmi nepravděpodobném) vzůstu o 7°C oproti preindustrialu, v současné době se jako "worst scenario" berou spíš tak +3°C kolem roku 2100. Čili v Evropě bychom byli na nějakých 11-12°C . Trochu rozdíl od 40°C, nemyslíte?
Záměrně tu nepíšu o vodě/srážkách, s tím je fakt problém (hlavně s malým koloběhem a zadržováním vody, o němž je tento článek), i když i tady platí planetární fyzika - čím víc tepla, tím víc srážek.
Odpovědět
Záměrně tu nepíšu o vodě/srážkách, s tím je fakt problém (hlavně s malým koloběhem a zadržováním vody, o němž je tento článek), i když i tady platí planetární fyzika - čím víc tepla, tím víc srážek.
JŠ
Jan Šimůnek
8.5.2020 11:22 Reaguje na Pavel HanzlNesmysl, skoro jako vše, co plácáte. Taková průměrná teplota teplota na Zemi nebyla od jejího vychladnutí krátce po vzniku.
Odpovědět
PJ
Pavel Jeřábek
15.5.2020 01:52 Reaguje na Pavel HanzlVětší problém než vysoké teploty naopak vidím v nízkých teplotách.
Je stále v povědomí lidí, kdy u nás vymrzly švestky, kdy teploty klesly pod -30°C.
Náš problém ve střední Evropě vidím především v tom, že nevíme, jak to na nás foukne. Jednou sem proudí vzduch ze Sahary, jindy naopak se ze severu. Okolo roku 1981-5 byly noční teploty okolo -30°c a trvaly mnoho týdnů. Přes den na sluníčku bývalo okolo -10°C. Možná si někdo vzpomene na reportáže Josefa Velka, jak v kravínech zamrzly krávy do ledu. Ti co nevzpomenou, tak určitě v reportážích televize budou příběhy o zamrzlých vagónech s ruskou rudou.
A co udělá silný mráz s dřevinami, které jsou víc na přímořské klima, těžko soudit.
Odpovědět
Je stále v povědomí lidí, kdy u nás vymrzly švestky, kdy teploty klesly pod -30°C.
Náš problém ve střední Evropě vidím především v tom, že nevíme, jak to na nás foukne. Jednou sem proudí vzduch ze Sahary, jindy naopak se ze severu. Okolo roku 1981-5 byly noční teploty okolo -30°c a trvaly mnoho týdnů. Přes den na sluníčku bývalo okolo -10°C. Možná si někdo vzpomene na reportáže Josefa Velka, jak v kravínech zamrzly krávy do ledu. Ti co nevzpomenou, tak určitě v reportážích televize budou příběhy o zamrzlých vagónech s ruskou rudou.
A co udělá silný mráz s dřevinami, které jsou víc na přímořské klima, těžko soudit.
Josef Knap
5.5.2020 10:44 Reaguje na Josef KnapOdpovím si ještě sám neb dosud se mi paní Magdaléna Davis neozvala sem ani na e-mail. Takže to mé arboretum mi plní fantastickou klimafunkci neb když nebylo od jeho stromů a bambusů ani stínu a hlavně evapotranspirace, tak jsem např. v tom horkém červenci 1976 v době konání LOH v Montrealu měl v domě v ložnici max. teploty až 31°C. V srpnu 2018 to teplotní maximum v ložnici bylo už jen 24,5°C v oné ložnici! A dále se mi dokázalo, že spotřeba zemního plynu na otop může zásluhou bambusů, které mám v podstatě znovu vzrostlé po divné zimě 2011-2012 do výše 12m, tím že husté listoví stálezelených bambusů zabraňuje ofuku baráku, tak mi spotřeba na otop zemního plynu klesla o celou jednu sedminu. Takže Vám tady dávám lekci jak ekologicky žít, když okolí domu osadíte rychle rostoucími cedry - samozřejmě semenáči základních druhů nikoliv kultivary - a správnými druhy a kultivary bambusů. Z těch bambusů Bashania fargesii, Phyllostachys vivax 'Shanghai', Phyllostachya vivax 'Hwanwenzhu Inversa', nyní i novou generací Phyllostachys kwangsiensis, a dále půdokryvnými Sasa oshidensis a Sasa tsuboiana, aby se příliš nezahřívala půda. Samozřejmě to arboretum/bambusarium mi mnohé dává, ale něco si bere neb když Vám příroda něco dá tak si za to od Vás něco vezme. Takže když klima zisk arboreta je číslo 200 tak si tu negativní stovku bere v mém strachu z pádů stromů např. při orkánu Kyrill a berou si to cedry i v babím létě neb když cedr dosáhne cca 25let života tak každoročně masivně kvete ale až od cca 20.září do konce října. Když ta negativa = náklady ocením 100 a když jsem výnosy z cedrů a bambusů ocenil 200, tak mi furt zbývá zisk - biopřínos a klimapřínos 100. Jenže čeští politici této zde mé úvahy nejsou schopni a stačí jim, že mi cedry kvetou v babím létě a touží mi je politici úředně resp. soudně smýtit za to kvetení neb prý tím cedry nebezpečně znovuotevírají sezonu pylových alergenů. Taaková jste vy politici boží hovádka!
Odpovědět
MG
Milan G
2.5.2020 14:56Ty komposty mně rozesmály :-)) Připomína mi to nejmenovaný český film, s hesly jako kompost do každé vsi, kdo nekompostuje je proti všem atd.
Pro pořádek, proti kompostům nemám absolutně nic.
Ať žijou komposty :-)
Odpovědět
Pro pořádek, proti kompostům nemám absolutně nic.
Ať žijou komposty :-)
ig
2.5.2020 15:20
Ok, přidávám radu (kterou se dokonce sám řídím). Máte-li bazén, jedno jestli vnitřní nebo krytý venkovní, dejte si do strojovny bazénu malou domácí vodárnu která bude brát vodu z bazénu a čerpat ji do zvlášť vytvořené stoupačky pro splachování záchodů. Spolu s automatickým dopouštěním bazénu tím zajistíte potřebnou obměnu vody v bazénu. Tak stačí naplnit bazén jednou za několik let a spotřeba vody pro bazén se tak stane jen drobnou položkou na vašem "vodním" účtu :-) Samozřejmě je lepší to dělat už když barák stavíte, dělat to dodatečně není moc dobré ani finančně, ani pro přírodu.
A nezapomeňte si tam nechat volné šroubení aby se to dalo přepojit na vodovod, kdyby se vodárna porouchala nebo jste bazén přestali používat. Kulák na propojení s vodovodem, dokonce ani v kombinaci se zpětným ventilem, na to nestačí, respektive je normami výslovně zakázán.
Odpovědět
A nezapomeňte si tam nechat volné šroubení aby se to dalo přepojit na vodovod, kdyby se vodárna porouchala nebo jste bazén přestali používat. Kulák na propojení s vodovodem, dokonce ani v kombinaci se zpětným ventilem, na to nestačí, respektive je normami výslovně zakázán.
Katka Pazderů
2.5.2020 17:22Já používám vodu z domu na zalévání zahrady. Stačí k tomu domovní čistička a nenapojení se (ani není u nás kam) na veřejnou kanalizaci.
Je pravda, že tam, kde je kanalizace, úřady odmítají domovní čistírny, ale považte, každý dům je vlastně pramenem pitné vody z vodovodního řadu, podle statistiky je to trošku více než třetina kubíku na 4 člennou domácnost denně. to je spousta vody.
U nás v obci jsme se pokusili získat od MŽP i dotaci na odkanalizování obce pomocí domovních čističek, bohužel ale to nezapadlo úplně do jejich koncepce. Pouze v okrajových částech větších obcí je to možné, jinak ale MŽP vyloženě preferuje kanalizace.
U nás byly před 2 lety náklady na komunální čistírnu cca 60 mil kč (jsme obec cca 550 obyvatel) s dalším náklady na kanalizaci. A tak se u všech nových či rekonstruovaných domů postupně objevují domovní čističky. Ještě to pár let bude trvat, ale obec bude odkanalizováná. A když máte čističku, tak víte, že nesmíte používat žádné drastické chemické prostředky, jinak si zabijete bakterie. Takže voda, co od nás z domu teče, je vlastně jen ta pitná, obohacená o pár dusíkatých látek. Pereme bezfosfátově, na nádobí používáme kyselinu citronovou.
Odpovědět
Je pravda, že tam, kde je kanalizace, úřady odmítají domovní čistírny, ale považte, každý dům je vlastně pramenem pitné vody z vodovodního řadu, podle statistiky je to trošku více než třetina kubíku na 4 člennou domácnost denně. to je spousta vody.
U nás v obci jsme se pokusili získat od MŽP i dotaci na odkanalizování obce pomocí domovních čističek, bohužel ale to nezapadlo úplně do jejich koncepce. Pouze v okrajových částech větších obcí je to možné, jinak ale MŽP vyloženě preferuje kanalizace.
U nás byly před 2 lety náklady na komunální čistírnu cca 60 mil kč (jsme obec cca 550 obyvatel) s dalším náklady na kanalizaci. A tak se u všech nových či rekonstruovaných domů postupně objevují domovní čističky. Ještě to pár let bude trvat, ale obec bude odkanalizováná. A když máte čističku, tak víte, že nesmíte používat žádné drastické chemické prostředky, jinak si zabijete bakterie. Takže voda, co od nás z domu teče, je vlastně jen ta pitná, obohacená o pár dusíkatých látek. Pereme bezfosfátově, na nádobí používáme kyselinu citronovou.
Miroslav Vinkler
2.5.2020 19:24 Reaguje na Katka Pazderů55O obyvatel tipuji na 140-150 domů. 40M/150 = asi 270 tis.Kč/dům náklad čističky.
Nebylo by lepší podívat se na možnosti kořenových čističek ? Je použitelná pro splaškovou vodu z domácností dokonce i provozoven.
Kořenová čistírna je pěkná, ekologická a vyžaduje jen minimální údržbu.
A dotace na ně jsou také.
Odpovědět
Nebylo by lepší podívat se na možnosti kořenových čističek ? Je použitelná pro splaškovou vodu z domácností dokonce i provozoven.
Kořenová čistírna je pěkná, ekologická a vyžaduje jen minimální údržbu.
A dotace na ně jsou také.
Katka Pazderů
5.5.2020 06:00 Reaguje na Miroslav VinklerNěkteří mají i kořenové čistírny. Ale ta voda na zavlažování vlastní zahrady je lepší, jinak musíte mít v kořenovce hlubší místo pro čerpadlo a vlastně to mít spíše jako jezírko.
Ale nemáme regulovaný potok, takže je na něm spousta meandrů a vlhkých luk, to je vlastně jako kořenovka.
Odpovědět
Ale nemáme regulovaný potok, takže je na něm spousta meandrů a vlhkých luk, to je vlastně jako kořenovka.
PJ
Pavel Jeřábek
15.5.2020 01:37 Reaguje na Miroslav VinklerV našem regionu jak kořenové, tak domácí ČOV vodoprávní úřad nepovolil, pokud v blízkém okolí nebyla vodoteč s celoročním průtokem vody. A přes to nejel vlak po mnoho desetiletí.O domovní ČOV jsem žádal před rokem 1990, potom několikrát po roce 1990, a to jsem přímo byl v sousední kanceláři. Kořenovou čistírnu pro obec cca 150 obyvatel trvalých a to samé v létě dočasných nepovoleno, navíc se přidal majitel pozemku. Až za dvacet let se postavila kanalizace s dopravou splaškové vody do ČOV města asi 2,5 km od centra této obce.
Jinými slovy - není to vždy tak jednoduché.
V roce 2012 jsme se snažili, aby ve soudním znaleckém posudku pro část obce na podzemní vody bylo i doporučení na velikost podzemních nádrží na srážkovou vodu ze střech. Tenkrát to nešlo, ale asi o 5 let později SÚ zcela běžně začal ukládat velikost nádrže v určitém poměru k ploše střechy.
Odpovědět
Jinými slovy - není to vždy tak jednoduché.
V roce 2012 jsme se snažili, aby ve soudním znaleckém posudku pro část obce na podzemní vody bylo i doporučení na velikost podzemních nádrží na srážkovou vodu ze střech. Tenkrát to nešlo, ale asi o 5 let později SÚ zcela běžně začal ukládat velikost nádrže v určitém poměru k ploše střechy.
PH
Pavel Hanzl
3.5.2020 09:59 Reaguje na Katka PazderůTohle je cesta pro budoucnost, pokud budou sucha pokračovat, využívat odpadní vodu na zalévání zahrady bude prakticky nutnost.
K tomu fve na střechu a člověk může vytvořit bydlení s daleko nižšími nároky na energie i vodu.
Není nutno prosazovat odzdikezdizmus, který razí ropáci. Buď všechno od eráru a když se vám to nelíbí, odstřihněte se úplně.
Odpovědět
K tomu fve na střechu a člověk může vytvořit bydlení s daleko nižšími nároky na energie i vodu.
Není nutno prosazovat odzdikezdizmus, který razí ropáci. Buď všechno od eráru a když se vám to nelíbí, odstřihněte se úplně.
ig
3.5.2020 10:41 Reaguje na Pavel Hanzl
Odmítání nefunkčních technologií je odzdikezdizmus? :-)
Sám dešťovou vodu využívám a využívám i odpadní vodu z bazénu (viz výše), ale neinvestuju u toho mnoho set tisíc (naturálně: železo, cement, měď, obojí nemyslitelné bez uhlí, koksu, elektřiny, náklaďáků, nafty) tam, kde ušetřím pár korun (naturálně: vodu ze Želivky, kterou bych tak maximálně poslal do Vltavy přes přeliv přehrady namísto přes čov).
Odpovědět
Sám dešťovou vodu využívám a využívám i odpadní vodu z bazénu (viz výše), ale neinvestuju u toho mnoho set tisíc (naturálně: železo, cement, měď, obojí nemyslitelné bez uhlí, koksu, elektřiny, náklaďáků, nafty) tam, kde ušetřím pár korun (naturálně: vodu ze Želivky, kterou bych tak maximálně poslal do Vltavy přes přeliv přehrady namísto přes čov).
JD
Jiří Daneš
3.5.2020 10:59 Reaguje na Pavel HanzlOdpadní vodu používá každý kdo má u chaty,nebo chalupy pár záhonů a nemá jiný zdroj vody, než studnu nebo kanystr v němž si vodu vozí. Je svým způsobem otázkou, zda je odkanalizace každého domečka se znaménkém plus, nebo zda je to naopak. I ty senkrubny (septiky) byly svým způsobem k užitku. Ovšem páchly, zvláště když se začaly hromadně používat moderní detergenty, které zničily i užitečné bakterie (co se dnes draze prodávají k deodoraci septiků).
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
3.5.2020 17:43 Reaguje na Jiří DanešPaní Pazderů nepíše o chatě, ale o obytném domě. Já mám na mysli dům s pěti byty a velkou zahradou. Vodu se střechy mám samozřejmě dávno staženou, ale je to málo. Ten dům vyprodukuje odhadem 1m3 odpadní vody denně (10 lidí x 100 l/den) a je připojený na kanalizaci. Nebyl by velký technický problém místo revizní šachty pořídit domovní čističku a vodu použít na zalívání zahrady. Nevím ale, jestli je ta voda na to vhodná, chemikálie do praček a myček se dají do určité míry vybrat.
Odpovědět
ig
3.5.2020 18:08 Reaguje na Pavel Hanzl
Obávám se, že tohle jde jakž takž v jedné rodině, ale aby se pět rodin, resp. pět majitelů bytů dlouhodobě dohodlo na tom, že nebudou používat určité čisticí prostředky, je spíš z říše výjimek. První tupá hausfrau nepochopí proč by nemohla použít Savo nebo prolít odpad louhem a na čištění a náhradu kultur je zaděláno.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
4.5.2020 22:56 Reaguje naTo u nás nehrozí. Ovšem důlažité je jak přísný je to režim, pokud by mohla ženská používat jen citrónovou vodu a mýdlo s jelenem, nepostavíme nic.
Odpovědět
Katka Pazderů
5.5.2020 06:05 Reaguje na Pavel HanzlVěřím tomu, že pokud by umývání nádobí a čištění toalet vzali do rukou muži, tak by určitě dokázali více.
Odpovědět
Katka Pazderů
5.5.2020 06:03 Reaguje na Pavel HanzlI tohle u nás máme, pro větší domy se 4-6 jednotkami jsou čističky sdružené pro cca 20 EO. Ano, největší problém je pravidelné zabíjení bakterií těmi všemi chemiemi na piglování domácností.
Odpovědět
Josef Knap
8.5.2020 00:10Paní Davis, a na můj diskusní příspěvek + můj e-mail adresovaný Vám zde: https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/magdalena-davis-prakticky-navod-jak-se-nejen-v-dobe-koronavirove-pripravit-na-sucho ,,, MI PROSÍM ODPOVÍDE KDY? Zatím jste se mi svým mlčením presentovala jako arogantka, pardon politička, zdraví, Josef Knap
Odpovědět
Josef Knap
8.5.2020 20:31 Reaguje na Josef KnapA neodpoví a neodpoví - takže jen potvrzuje že nejen politika ale i politička jest to, co tvrdí moje dávná známá Tereza Kesovija zde: https://www.youtube.com/watch?v=bPLVXfD8R1Y ,,, cituji: "oni su zarazni oni u sebe nosi virus - smrtonosni virus" ... a konkrétní závěr si vychutnejte v klipu ...
Odpovědět
