Marcela Klemensová: Problém je nesprávný způsob jízdy, ne stromy stojící podél silnic
14.2.2023
Stromy nejsou problém.
Foto | Jana Vitnerová / Arnika
Vysoký počet dopravních nehod na českých silnicích tak nevyřeší vykácení stromů, ale spíš realizace systémových opatření, ke kterým patří i vzdělávání řidičů a přísnější postihy za nebezpečné přestupky.
Pro snížení počtu nehod, končících nárazem do stromu, se osvědčuje hned několik preventivních opatření. Konkrétně jde o snížení rychlosti při průjezdu alejemi, zákaz předjíždění, oddělení stromů svodidly na rizikových místech a zviditelnění kmenů reflexními prvky. Pozitivní roli mohou sehrát také změny ve vzdělávání řidičů a zpřísnění pokut za nedodržování pravidel.
V České republice mají údržbu komunikací, včetně pravidelné kontroly a péče o stromy, na starosti příslušné správy silnic. Ke kácení mohou přistoupit jen u nemocných dřevin nebo u těch, které svými kořeny zasahují do tělesa komunikace či zásadně brání bezpečnému provozu na silnicích (stromy v zatáčkách, křižovatkách). Vždy ale až po vyhodnocení stavu stromu odborníkem.
Ze statistik přesto vyplývá, že u silnic dlouhodobě převládá kácení. Od roku 2003 zmizelo z blízkosti krajských silnic více než 304 tisíc stromů, které nahradilo jen 191 tisíc sazenic. To odpovídá sotva dvěma vysazeným stromkům na tři poražené. Krajské správy silnic se stále potýkají s nedostatkem financí na údržbu stávajících vzrostlých, ale i nedávno vysazených stromů a nedostatkem odborníků ve svých řadách. Chybí také koncepční dokumenty pro ochranu a obnovu stromů podél silnic.
Proti plošnému kácení stromů podél silnic se před časem postavili také odborníci z Centra dopravního výzkumu i vedení dopravní policie. I podle nich nejsou stromy bezprostřední příčinou dopravních nehod, mají však vliv na jejich následky.
K silniční dopravě slouží vozovka, nikoliv okolní krajina. Neměli bychom se spoléhat na to, že nám někdo bezpečnost na silnici zaručí nebo zvýší. Měli bychom sami převzít odpovědnost za riziko, které postupujeme, když sedáme za volant.
Správci pozemků podél silnic by měli sázet stromy v bezpečné vzdálenosti od vozovky nikoliv pro zajištění bezpečnosti řidičů na vozovce, ale pro zajištění takové údržby silničních pozemků, která umožní bezpečný provoz na silnici a současně vytvoří dlouhodobé podmínky pro růst stromů.
Stromy jsou totiž součástí krajiny a měst, ve kterých žijeme.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Evropský účetní dvůr je ohledně nulových emisí z automobilů v EU opatrný
Začínají platit opravené sazby mýtného zvýšeného o poplatek za emise
Europoslanci schválili emisní normu, emisní limity už nejsou tak přísné
Další články autora |
Marcela Klemensová: Stromy za dopravní nehody nemohou, jen jim tiše přihlížíOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (38)
JS
Jiří Svoboda
14.2.2023 15:21A myslíte si, paní Klemensová, že ta alej na fotce je šťasné řešení?
Za ty lípy budou ochráci bojovat do roztrhání těla ještě dalších 50 let a to už ty stromy budou opravdu nebezpečné kvůli pádu jejich částí.
Ano, stromů bychm měli mít co nejvíce. Hlavně tam, kde nám nejvíce zpříjemňují život a jsou minimálně nebezpečné. Včas nové podsazovat a včas je i kácet.
Odpovědět
Za ty lípy budou ochráci bojovat do roztrhání těla ještě dalších 50 let a to už ty stromy budou opravdu nebezpečné kvůli pádu jejich částí.
Ano, stromů bychm měli mít co nejvíce. Hlavně tam, kde nám nejvíce zpříjemňují život a jsou minimálně nebezpečné. Včas nové podsazovat a včas je i kácet.
ss
smějící se bestie
14.2.2023 16:22 Reaguje na Jiří SvobodaJo, bojovat budou, ale ani ty kmeny nenatřou vápnem ( dříve bývalo ), bílou barvou, natož na ně dají reflexivní prvky. O těch nebezpečných větvích nad vozovkou, raději ani nemluvit, že ! U těchto alejí.
A nově vysazované stromy, by měly být až za škarpou a udržované tak, aby jejich větvem nepřesahovaly přes 1/2škarpy.
Odpovědět
A nově vysazované stromy, by měly být až za škarpou a udržované tak, aby jejich větvem nepřesahovaly přes 1/2škarpy.
JŘ
Jaroslav Řezáč
14.2.2023 19:49 Reaguje na smějící se bestiedoufám, že vy žádné stromy, sázet nebudete. Vaše vize nemají daleko k šílenosti.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
15.2.2023 10:18 Reaguje na Jaroslav ŘezáčObčas vozím kůly ke stromům firmám většinou, které ty stromy sází, tak vídám, jak to kde dělají.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
14.2.2023 19:41 Reaguje na Jiří Svobodaváš poslední odstavec zavání alibismem. Stromy se můžou dožívat i staletí.
To, co je na fotce je možné a bezpečnosti provozu nebrání. Stojící strom nemůže za blbost řidiče, nehledě na to, že by měl přizpůsobit rychlost jízdy k takovému účelu, který nebude svým počínáním ohrožovat druhé ani sám sebe.
Odpovědět
To, co je na fotce je možné a bezpečnosti provozu nebrání. Stojící strom nemůže za blbost řidiče, nehledě na to, že by měl přizpůsobit rychlost jízdy k takovému účelu, který nebude svým počínáním ohrožovat druhé ani sám sebe.
JS
Jiří Svoboda
15.2.2023 12:11 Reaguje na Jaroslav ŘezáčAlibismem?
Jistě, řidič má přizpůsobit jízdu podmínkám. Je ale dokonalý? Jste vy dokonalý? Proč zvyšovat riziko? Jaderné elektrárny aktivistům vadí a stromy těsně u silnic nikoliv. Byť oboje přispívá udržitelnosti a ochraně klimatu. Dosti nekonzistentní přemýšlení! Čím to asi je?
Odpovědět
Jistě, řidič má přizpůsobit jízdu podmínkám. Je ale dokonalý? Jste vy dokonalý? Proč zvyšovat riziko? Jaderné elektrárny aktivistům vadí a stromy těsně u silnic nikoliv. Byť oboje přispívá udržitelnosti a ochraně klimatu. Dosti nekonzistentní přemýšlení! Čím to asi je?
Karel Zvářal
15.2.2023 12:31 Reaguje na Jiří SvobodaVy to ještě nevíte?
https://www.youtube.com/watch?v=mfYX1VIPPYM
Odpovědět
https://www.youtube.com/watch?v=mfYX1VIPPYM
PJ
Pavel Jeřábek
14.2.2023 19:48 Reaguje na Jiří SvobodaJedná se o pevné předměty, stejně jako pilíře mostů, budovy atd.
Takže nehledejte problém kde není - stačí v úsecích, kde jsou stromy jako na fotografii instalovat svodidla.
Mám dojem, že právní předpisy přímo hovoří, že pevné předměty, stavby v blízkosti komunikace mají být ohraničené svodidly, aby se zmírnily následky možného přímého nárazu auta do překážky.
Odpovědět
Takže nehledejte problém kde není - stačí v úsecích, kde jsou stromy jako na fotografii instalovat svodidla.
Mám dojem, že právní předpisy přímo hovoří, že pevné předměty, stavby v blízkosti komunikace mají být ohraničené svodidly, aby se zmírnily následky možného přímého nárazu auta do překážky.
LB
Lukas B.
14.2.2023 20:53 Reaguje na Pavel Jeřábekjako jeden z kolektivu spoluautorů některých resortních předpisů potvrzuji (nebudu samozřejmě machrovat a pitomě se točit na přesné terminologii). umisťování svodidel je ale poměrně drahý špás odůvodněný pouze u dopravně významných a zatížených komunikací, a především tam, kde dochází k nějaké úpravě podléhající stavebnímu/územnímu řízení (kde je nutno dosáhnout normového stavu). u nějaké "kozí stezky", silnice třetí třídy s intenzitou stovek vozidel/den by bylo kompletní "obalení" svodidly kanon na brabce a úplně stejně poslouží přiměřené snížení rychlosti nebo dokonce přednost jednoho směru ve zúžení komunikace.
ovšem jedna věc je nekácet vzrostlé zdravé stromy, a druhá věc je příliš blízko pitomě nesázet nové.
Odpovědět
ovšem jedna věc je nekácet vzrostlé zdravé stromy, a druhá věc je příliš blízko pitomě nesázet nové.
JS
Jiří Svoboda
15.2.2023 12:15 Reaguje na Pavel JeřábekVy ty svodidla na fotce vidíte? A co zabrání pádu větví? Ať jsou aleje podél polňaček třeba ve dvou řadách na každé straně.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
14.2.2023 16:52Když si představím tu romantiku jak jedou tou alejí formani a nebo kočáry,
tak aleje miluji. Když si ale v té aleji představím kamion a nebo náklaďák
s vysokým nákladem, který se má minout s osobákem a nebo jiným vozidlem,
tak jde romantika stranou a nastupuje racionální myšlení. Včera spadl na
koridorové trati u Olomouce strom, do kterého narazila lokomotiva rychlíku a provoz na trati byl zastaven do dnešního poledne. Ptám se, na co se tu
ještě čeká? Až zahyne strojvedoucí a nebo dokonce cestující? Vlak, nebo
kamion není trakař, který zastaví metr před překážkou a nic se nestane.
Kamarád má autodopravu a neustále řeší roztržené plachty větvemi a to,
že se řidiči nemají jak v těch alejích vyhnout navzájem a nebo autobusu.
Paní by to možná řešila jako v horských serpentinách, kde se jezdilo v
sudé hodiny nahoru a v lichých dolů, ale je to dnes únosné? Chce to jen
trochu rozumu a kompromis, aby se pouze nelpělo na alejích i tam, kde
jsou už nyní přestárlé a jejich obnova ve stávající vzdálenosti od vozovky neúnosná. Budiž, ale pouze v bezpečné vzdálenosti a nebo cestu
rozšířit podle potřeb dnešní dopravy. Navíc ořez leckde připomíná něco,
čemu říkám mrzačení stromů a co těm stromům zkracuje život. Letos ořez
a za pár let nutnost kácet vykotlané mrzáky. Ono taky řešení, když to
nebylo možno řešit vykácením jedné strany s rozšířením silnice a nebo
náhradou stromů keři.
Odpovědět
tak aleje miluji. Když si ale v té aleji představím kamion a nebo náklaďák
s vysokým nákladem, který se má minout s osobákem a nebo jiným vozidlem,
tak jde romantika stranou a nastupuje racionální myšlení. Včera spadl na
koridorové trati u Olomouce strom, do kterého narazila lokomotiva rychlíku a provoz na trati byl zastaven do dnešního poledne. Ptám se, na co se tu
ještě čeká? Až zahyne strojvedoucí a nebo dokonce cestující? Vlak, nebo
kamion není trakař, který zastaví metr před překážkou a nic se nestane.
Kamarád má autodopravu a neustále řeší roztržené plachty větvemi a to,
že se řidiči nemají jak v těch alejích vyhnout navzájem a nebo autobusu.
Paní by to možná řešila jako v horských serpentinách, kde se jezdilo v
sudé hodiny nahoru a v lichých dolů, ale je to dnes únosné? Chce to jen
trochu rozumu a kompromis, aby se pouze nelpělo na alejích i tam, kde
jsou už nyní přestárlé a jejich obnova ve stávající vzdálenosti od vozovky neúnosná. Budiž, ale pouze v bezpečné vzdálenosti a nebo cestu
rozšířit podle potřeb dnešní dopravy. Navíc ořez leckde připomíná něco,
čemu říkám mrzačení stromů a co těm stromům zkracuje život. Letos ořez
a za pár let nutnost kácet vykotlané mrzáky. Ono taky řešení, když to
nebylo možno řešit vykácením jedné strany s rozšířením silnice a nebo
náhradou stromů keři.
PJ
Pavel Jeřábek
14.2.2023 19:50 Reaguje na Břetislav MachačekPokud spadl strom na profilu dráhy, tak to je problém správce dráhy.
Pokud si pamatuji, okolo železnice lze kácet jen na oznámení, ale správci se vymlouvají na ochranu přírody, že jim nic nechce povolit.
Odpovědět
Pokud si pamatuji, okolo železnice lze kácet jen na oznámení, ale správci se vymlouvají na ochranu přírody, že jim nic nechce povolit.
LB
Lukas B.
14.2.2023 21:03 Reaguje na Pavel Jeřábeks koncem parních mašinek tak nějak vyhasly tradiční drážní požární předpisy a přestalo se kolem železnice udržovat nízký pažit. pradůvodem ochranného pásma železnice byly jiskry z komína mašinky. přechodem na dýzl se na to nějak zapomnělo a nevymáhá se.
Odpovědět
ZK
Zan K.
23.2.2023 14:54 Reaguje na Břetislav MachačekVagony na silnicích nemaj co dělat. Ty patří na koleje...
Odpovědět
RV
Richard Vacek
14.2.2023 17:37Aleje patří jinam než kolem silnic. Protože samozřejmě že na vině je nesprávná jízda, ale je rozdíl, jestli skončí smrtí, nebo autem mimo vozovku.
Aleje měly smysl když jezdily kočáry - tehdy poskutovaly stín a chránily před větrem. Proto patří do krajiny kolem polních cest a mezí.
Odpovědět
Aleje měly smysl když jezdily kočáry - tehdy poskutovaly stín a chránily před větrem. Proto patří do krajiny kolem polních cest a mezí.
PJ
Pavel Jeřábek
14.2.2023 19:56 Reaguje na Richard VacekAleje i dnes chrání před větrem, nezřídka jsou to jediná stromořadí v zemědělské krajině.
Stín poskytují i dnes - povrch silnice se nepřehřívá.
Polní cesty dnes prakticky nemáte, meze také ne, a než se nějaké plochy vyčlení ze zemědělského bloku, získá souhlas od vlastníka pozemku na zničení pozemku (z orné plochy má alespoň nájem, z aleje jen starosti - za stromy bude odpovídat, ale nikdy o nich nebude rozhodovat) a než ty stromy vyrostou, už zas tu budou jezdit koňské a volské potahy (v lepším případě).
Odpovědět
Stín poskytují i dnes - povrch silnice se nepřehřívá.
Polní cesty dnes prakticky nemáte, meze také ne, a než se nějaké plochy vyčlení ze zemědělského bloku, získá souhlas od vlastníka pozemku na zničení pozemku (z orné plochy má alespoň nájem, z aleje jen starosti - za stromy bude odpovídat, ale nikdy o nich nebude rozhodovat) a než ty stromy vyrostou, už zas tu budou jezdit koňské a volské potahy (v lepším případě).
Miloš Lesák
19.3.2023 20:37 Reaguje na Richard VacekKácet třeba stromy u silnic ve městech kde je 50 nebo i míň a stromy v tam přitom v létě vytváří příjemné mikroklima mi připadá totálně mimo.
Odpovědět
AM
Anežka M
14.2.2023 20:08"Měli bychom sami převzít odpovědnost za riziko, které postupujeme, když sedáme za volant."
Tvl, to je docela drsný tvrzení: klidně se o ten strom vysekejte, páč je to stejně vaše chyba, nemáte co řídit, dobře vám tak.
Jakože, s touhle logikou by v autě nemusely být ani airbagy a pásy. Nemáte co bourat, holoto motoristická!
Nevím jestli paní někdy řídila, jestli viděla v jakém stavu jsou průměrné okresky (výtluky, koleje, absence středové čáry), jestli jí někdy v noci zpoza horizontu do očí zašajnily vytuněné ledky nějakého id.ota, jestli někdy musela přejíždět na namrzlé silnici sněhovou návěj... pochybuju o tom. O čem ale nepochybuju je to, že takto napsaným článkem vytočí většinu lidí, co se někdy dotkli volantu. Fakt super práce pro ochranu přírody.
V článku chybí konstruktivní návrhy, vede moralizování.
Jakože v krajině stromořadí chybí a mělo by jich být víc, v tom s autorkou souhlasím. Ale musí být kolem silnic jenom proto, že se to tak kdysi vysadilo?
Zanikla spousta polních cest, krajina je neprostupná. Proč by se síly neměly napřít tam, ke (znovu)zprostupnění zemědělské krajiny? Ať stromy stíní polní cesty a cyklotrasy, ekologickou funkci to bude mít taky a navíc to potěší lidi, co tudy půjdou/pojedou. A nebudou to v neustálém konfliktu s auty a silničáři.
(Konflikt se zemědělci nechme teď stranou, fakt nevím jaká síla by je přiměla aby vysazeným stromům neoborávali kořeny půl metru od kmene, asi jen nějaká nová tučná dotace, zadarmo holt není nic a v tomhle případě bych pro tu dotaci zvedla ruku.)
Odpovědět
Tvl, to je docela drsný tvrzení: klidně se o ten strom vysekejte, páč je to stejně vaše chyba, nemáte co řídit, dobře vám tak.
Jakože, s touhle logikou by v autě nemusely být ani airbagy a pásy. Nemáte co bourat, holoto motoristická!
Nevím jestli paní někdy řídila, jestli viděla v jakém stavu jsou průměrné okresky (výtluky, koleje, absence středové čáry), jestli jí někdy v noci zpoza horizontu do očí zašajnily vytuněné ledky nějakého id.ota, jestli někdy musela přejíždět na namrzlé silnici sněhovou návěj... pochybuju o tom. O čem ale nepochybuju je to, že takto napsaným článkem vytočí většinu lidí, co se někdy dotkli volantu. Fakt super práce pro ochranu přírody.
V článku chybí konstruktivní návrhy, vede moralizování.
Jakože v krajině stromořadí chybí a mělo by jich být víc, v tom s autorkou souhlasím. Ale musí být kolem silnic jenom proto, že se to tak kdysi vysadilo?
Zanikla spousta polních cest, krajina je neprostupná. Proč by se síly neměly napřít tam, ke (znovu)zprostupnění zemědělské krajiny? Ať stromy stíní polní cesty a cyklotrasy, ekologickou funkci to bude mít taky a navíc to potěší lidi, co tudy půjdou/pojedou. A nebudou to v neustálém konfliktu s auty a silničáři.
(Konflikt se zemědělci nechme teď stranou, fakt nevím jaká síla by je přiměla aby vysazeným stromům neoborávali kořeny půl metru od kmene, asi jen nějaká nová tučná dotace, zadarmo holt není nic a v tomhle případě bych pro tu dotaci zvedla ruku.)
LB
Lukas B.
14.2.2023 20:59 Reaguje na Anežka Mad druhá věta - ano, souhlasím, tlak na airbagy a pásy (a obecně pasivní bezpečnost posádky) by neměl být ze strany obecně závazných předpisů a vymáhán policií, ale měl by být vymáhán pojišťovnami tím způsobem, že by pojišťovny neplnily a on by si to každý příčetný rozmyslel jestli mu takové riziko za to stojí. ovšem tak je to v mém konzervativně pravicovém snění.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
14.2.2023 21:40 Reaguje na Anežka MVy si tak trochu protiřečíte. Argumentujete výtluky na cestách, horizonty, zpoza kterých se mohou vyhrnout halogeny protijedoucího auta. Nás kdysi v autoškole učili, že řidič by měl přispůsobit jízdu stavu vozovky. Pokud pojedu po cestě, kde budou výtluky, neuvidím za horizont a navíc budou kolem cesty vysázeny stromy, určitě se nepoženu jako blázen. Navzdory tomu, že dnešní auta jsou mnohem bezpečnější než dříve a mají celou řadu aktivních i pasivních bezpčnostních prvků, za loňský rok nárazem o strom zahynulo v autech 82 lidí. Není Vám to divné?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
16.2.2023 12:07 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaZažil jsem, kdy na horské cestě v zatáčce, po půlnoci, proti mě vyjel kamion s dálkovými a zrovna byla stržená krajnice. Viděl jsem h.. a prorazil gumy. (Jen, na štěstí.)
Odpovědět
Miroslav Vinkler
14.2.2023 21:02Paní asi zrovna nebyla pozorná v hodinách fyziky. Kdyby si nehrála s panenkou pod lavicí , pak by zaznamenala základní vztah kinetickou energii W= 1/2 mv(exp2)
Doba, kdy alejemi projížděly bryčky a první auta rychlostí max. 30km/h je pryč.
Vzrostlý strom je pevná překážka a při čelním nárazu v rychlosti 80-90 km/h máte smůlu.
Aleje určitě ano , ale nikoli v těsné blízkosti vozovek.
Odpovědět
Doba, kdy alejemi projížděly bryčky a první auta rychlostí max. 30km/h je pryč.
Vzrostlý strom je pevná překážka a při čelním nárazu v rychlosti 80-90 km/h máte smůlu.
Aleje určitě ano , ale nikoli v těsné blízkosti vozovek.
Karel Zvářal
14.2.2023 21:08 Reaguje na Miroslav VinklerOpět 1*-) Toto téma se tu točí měsíc co měsíc, člověk už nemá sílu na ty bláboly reagovat. Při vzpomínce na legendární bulharský seriál "Najdětě nás na každom kilometri" se těším, s čím vyrukují příště. Zřejmě choďte pěšky, zhubnete a budete mít menší C stopu.
Odpovědět
JK
Jiří Kvítek
26.2.2023 17:38 Reaguje na Miroslav VinklerAž se tady dovrší ten "European Green Deal" a bude povolena jenom elektrodebilita, tak se ty bryčky a žebřiňáky zase vrátí.
To bude hezkej pohled na houkající hasiče, kteří nedojeli k požáru, protože jim cestou zdechla baterie!
To jsem zvědav, koho pak bude paní z Arniky kritizovat?
Odpovědět
To bude hezkej pohled na houkající hasiče, kteří nedojeli k požáru, protože jim cestou zdechla baterie!
To jsem zvědav, koho pak bude paní z Arniky kritizovat?
ig
14.2.2023 22:57
Máte i nemáte pravdu. Máte ji v tom, že když dojde k nehodě, policie i pojišťovna ji vyhodnotí jako chybu řidiče (výjimečně jako technickou závadu), ale nikdy jako chybu stromu. Ale nemáte pokud to vezmeme tak, že lidé dělají chyby, vždy a nevyhnutelně s nějakou pravděpodobností, přičemž prostředí může pravděpodobnost chyby v určitých mezích ovlivnit a může zmírnit nebo zesílit její důsledky. Aleje bohužel obojí ovlivňují nepříznivě. Podle mě má smysl přijímat technická opatření, která působí opačným směrem, tj. v krajním případě alej vykácet nebo silnici přeložit.
Plus samozřejmě triviální důvod: nemáte pravdu, protože jste členem Arniky, organizace která se už přes dvacet let systematicky mýlí.
Odpovědět
Plus samozřejmě triviální důvod: nemáte pravdu, protože jste členem Arniky, organizace která se už přes dvacet let systematicky mýlí.
PE
Petr Eliáš
14.2.2023 23:05Když je za volantem pitomec, tak za jeho nehodu stromy opravdu nemohou. :D Nevidím důvod ke kácení stromů kvůli pitomcům za volantem. ;)
Odpovědět
ig
14.2.2023 23:08 Reaguje na Petr Eliáš
I nepitomec může udělat chybu. Vy jste nikdy neudělal za volantem chybu? Nemyslím zrovna nehodu, prostě nějakou chybu, která vám díky okolnostem (například široký a prázdný odstavný pruh nebo pozorný a předvídající řidič druhého auta) prošla bez ztráty kytičky.
Odpovědět
LB
Lukas B.
15.2.2023 08:28 Reaguje napřesně tak. není otázka, jestli chybu uděláme, ale kdy a jestli při té chybě budeme mít štěstí. pan A dělá chyby s nějakou četností, pan B s jinou a paní C zase úplně jiné chyby s úplně jinou četností. ale když vezmeme dostatečně velkou skupinu, dá se druh a četnost chyb předvídat velmi spolehlivě. a přijmout opatření úměrné počtu a závažnosti chyb, a tedy intenzitě provozu té které komunikace (s ohledem na její technický stav a její okolí). na jedné straně stojí přetrasování komunikace a výsledkem je čtyřpruh se svodidly se zadržením H4, a na druhé straně nechání to koňovi, protože se jedná o slepou silničku do osady o deseti chalupách, kudy denně projede šest aut a tam a šest zpět a tu a tam traktor.
jiná věc je, že nejtragičtější srážky se stromy se zhusta odehrávají na komunikacích nejnižších tříd v sobotu a v neděli okolo druhé hodiny ráno, takzvané diskotékové nehody.
Odpovědět
jiná věc je, že nejtragičtější srážky se stromy se zhusta odehrávají na komunikacích nejnižších tříd v sobotu a v neděli okolo druhé hodiny ráno, takzvané diskotékové nehody.
FB
František Balco
15.2.2023 02:41Všem najednou vyhovět nelze. Blázen na silnici nepatří. Silnice je technické dílo s konkrétním posláním. Ne přírodní galerie. Já bych byl pro ty povozy. Ale zas tak rychle to asi nepůjde. Na to musí být společenská shoda. Nebo civilizační restart. Díry na silnici. Nevidím je jako hospodářskou nutnost. Takže bych požádal pár schopných lidí o logickou koncepci. A tu bych se snažil uvést v život. Samozřejmě opět se schopnými lidmi. Ale nevím jestli by mi to prošlo.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
15.2.2023 07:40 Reaguje na František BalcoDočkej času, jako husa klasu. I ty povozy budou.
Odpovědět
Karel Zvářal
15.2.2023 06:43Mrtvé dřevo do lesa patří - jsem se nedávno dozvěděl. To jsem vůbec netušil, holt, člověk se učí celý život… Ještě chybělo dodat - stromy do lesa patří. A nejen do lesa, ale i do volné krajiny! A co nejblíže cest, aby měšťák mohl vystoupit a vzápětí strom láskyplně obejmout. Protože les je nebezpečný, žijí tam klí šťa ta, zatímco na asfaltu ne. Horší však je, když kolem stromu se ovine plech auta, které po smyku na zmrazkách nemohlo vyletět do louky/pole. Jako bych z dáli slyšel: dobře mu tak, neměl jezdit rychle! Nebo neměl jezdit vůbec, když jsou místy nečekané zmrazky či blátíčko… Protože s čím kdo zachází, tím také schází. A smrt k životu patří, jak často též slýchávám. Njn, lidi jsou různí...
Odpovědět
me
meluzína
16.2.2023 14:09Letos je v mém kraji bohužel předjaří kácení a štěpkování... Kácí se staré i mladé, nemocné i zdravé stromy, a křoví kolem nich se štěpkuje. Chudáci malí ptáčci, letos nebudou žádní, měla jsem zmapovaná hnízda, a letos se budou muset přestěhovat... na dvou místech stromy pryč, z křoví kolem nich leží na zemi štěpka, a kolem silnice z jedné strany holá pláň, 2km řepky zaseto z jedné strany, a z druhé strany 4,5km ječmene.
Já mám stromy kolem silnic ráda, v krajině kterou jezdím to bývá poslední útočiště pro zvířata, poslední stín, poslední schovávačka před větrem, mezi poli tady není jediná alej, všechno se oře sousedovi na hranu pozemku, nikde nesmí zůstat křovíčko.
Moje poslední zkušenost se skácením aleje kolem silnice - z pohledu bezpečnosti to podle mě byla spíš chyba - měli jsme alej starých jabloní, končila zatáčce, nehoda tu nikdy nebyla, ale po vykácení je to dlouhá přehledná rovná "rychlá" silnice, bohužel končí vynášecí levotočivou zatáčkou a 2x ročně jsou tu auta obrácená na střechu v melioraci cca 30m od silnice... dokud tu byly stromy a nebylo vidět do dálky, tak zřejmě řidiči nejezdili tak rychle, ale co je tu rovná pláň a vidět až k obzoru, tak nebrzdí a v rychlosti je zatáčka vynese ven, 30m letí přes škarpu a pole a když přistanou do melioračního příkopu tak je to převrátí na záda... Upřímně když vidím že v tom místě proti mě jede auto víc jak 80, tak preventivně čekám než do zatáčky vjedu, nerada bych byla smetené protijedoucí vozidlo a první smrťák v téhle zatáčce (zatím vím o prasklé lebce, nějaké otřesy mozku, vykloubené rameno a jedna utržená noha, auta nepočítám).
Odpovědět
Já mám stromy kolem silnic ráda, v krajině kterou jezdím to bývá poslední útočiště pro zvířata, poslední stín, poslední schovávačka před větrem, mezi poli tady není jediná alej, všechno se oře sousedovi na hranu pozemku, nikde nesmí zůstat křovíčko.
Moje poslední zkušenost se skácením aleje kolem silnice - z pohledu bezpečnosti to podle mě byla spíš chyba - měli jsme alej starých jabloní, končila zatáčce, nehoda tu nikdy nebyla, ale po vykácení je to dlouhá přehledná rovná "rychlá" silnice, bohužel končí vynášecí levotočivou zatáčkou a 2x ročně jsou tu auta obrácená na střechu v melioraci cca 30m od silnice... dokud tu byly stromy a nebylo vidět do dálky, tak zřejmě řidiči nejezdili tak rychle, ale co je tu rovná pláň a vidět až k obzoru, tak nebrzdí a v rychlosti je zatáčka vynese ven, 30m letí přes škarpu a pole a když přistanou do melioračního příkopu tak je to převrátí na záda... Upřímně když vidím že v tom místě proti mě jede auto víc jak 80, tak preventivně čekám než do zatáčky vjedu, nerada bych byla smetené protijedoucí vozidlo a první smrťák v téhle zatáčce (zatím vím o prasklé lebce, nějaké otřesy mozku, vykloubené rameno a jedna utržená noha, auta nepočítám).
LB
Lukas B.
16.2.2023 14:56 Reaguje na meluzínaano, nakousla jste zajímavou a paradoxní (ale velmi logickou) věc - nejnebezpečnější úseky silnic nejsou ty točivé úzké a křivolaké s alejemi, ale ty rovné a přehledné - a křižovatky smrti jsou ta křížení na každou stranu kilometry rovných silnic. třeba křižovatka smrti u Letů (I/4 před Pískem).
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
16.2.2023 21:08 Reaguje na meluzínaNo jo, ale už se na tom pracuje. Drahá elektroauta a zákaz spalováků = to bude jen pro ty nejbohatší. Silnice se zklidní. Obyčejní lidé přestanou hynout.
Odpovědět
Karel Zvářal
16.2.2023 21:22 Reaguje na Slavomil VinklerMyslím, že alespoń v hromadné zůstanou u fosilu, nedovedu si představit jízdu v zimě v nevytopeném (dálkovém) autobuse. A zřejmě opravdu přibude povozů, snad se kvůli týrání nebudou aktivisti lepit k asfaltu.-)
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
21.2.2023 14:32 Reaguje na meluzínaStromy a keře kolem silnic jsou ekologická past. Velmi mnoho zvěře a ptáků si myslí, že je to dobré prostředí a pak je srazí auto nebo vlak.
Odpovědět
me
meluzína
23.2.2023 12:30 Reaguje na Slavomil VinklerMívali jsme zarostlý rybník u silnice, bylo v něm plno žab a různých mini rybiček. Po "revitalizaci", když se vysekalo křoví kolem a porazily duby, žáby a pulci zmizely úplně.
Dokud byly v rybníku žáby, bývali na silnici přejeté a placaté žabí mrtvolky - rybníku děti podle toho říkali "U placaté žáby" - ale nezdálo se, že by žabí populaci pár desítek přejetých žab nějak významně snižovalo. Teď, když v rybníku už žádné žáby nejsou, nejsou ani na silnici "placaté" žáby. Je to podle toho českého přísloví: kde nic není ani smrt nebere.
Co se ptáků týče, tak sraženého autem kosáka na silnici jsem viděla 1x za život, což samozřejmě neznamená že se to jinde nestává častěji.
Odpovědět
Dokud byly v rybníku žáby, bývali na silnici přejeté a placaté žabí mrtvolky - rybníku děti podle toho říkali "U placaté žáby" - ale nezdálo se, že by žabí populaci pár desítek přejetých žab nějak významně snižovalo. Teď, když v rybníku už žádné žáby nejsou, nejsou ani na silnici "placaté" žáby. Je to podle toho českého přísloví: kde nic není ani smrt nebere.
Co se ptáků týče, tak sraženého autem kosáka na silnici jsem viděla 1x za život, což samozřejmě neznamená že se to jinde nestává častěji.
ZK
Zan K.
23.2.2023 14:51Jak vidno je diskuze jako vždy a všude rozdělena tvrdými zastánci EKO a dnes moderními TECHNO, KŠEFT A KVALT. Ale vždy je třeba hledat onu nejvýhodnější střední cestu .
Jasné je každému, že u dálnic a rychlostních komunikací stromořadí nepatří. To ovšem neznamená, že sem nepatří vůbec. Pokud budou v bezpečné vzdálenosti, mohou s nízkou faunou naopak sloužit jako ony levné protihlukové zábrany, či větrolamy, které se dnes mnohde nákladně budují jako umělé.(Inu kšeft je kšeft). A u oněch okresek s minimálním provozem jak bylo někde uvedeno klidně mohou být či zůstat. Tam nikdo závodit a spěchat nejen nemá, ale ani nesmí.A vše ostatní je otázkou údržby. APP. u oněch stromořadí mě osobně ani nevadí ony stromy, jako to, že při jízdě a nízkém slunci dochází k onomu rychlému střídání světlo-stín. a nárokům na oči i nervy. Mnohdy to až oslňuje. Proto by v těhle případech mělo být také počítáno s onou nízkou florou.
Prostě stromy do přírody patří a silnice je jen zpohodlňující člověčina. A že je jich v poměru k ostatním pozemkům až moc, je jasné každému. Nikdo se nezamýšlí nad poměrem oné zastavěné a přírodní plochy vzhledem k počtu obyvatel. Zaručeně nejsme na tom jako třeba USA, Brazílie či Skandinávie a už vůbec ne jako Rusko či Kanada. (viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Hustota_zalidn%C4%9Bn%C3%AD#/media/Soubor:Countries_by_population_density.svg). A proto si také až do zpitomění de fakto podřezáváme onu symbolickou větev pod sebou. Pěstujeme čím dál méně a proto dovážíme a jezdíme čím dál tím víc. A tak budujeme, rozšiřujeme nové silnice tratě a ostatní komunikace. Prostě z ´konce dokola (viz https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/-Polsko-A-uz-i-Ukrajina-Dovoz-jidla-Cechum-Fakta-a-zisky-730097/diskuse/predplatitelu). Prostě ono dokonalé zpitomění českého národa.
Odpovědět
Jasné je každému, že u dálnic a rychlostních komunikací stromořadí nepatří. To ovšem neznamená, že sem nepatří vůbec. Pokud budou v bezpečné vzdálenosti, mohou s nízkou faunou naopak sloužit jako ony levné protihlukové zábrany, či větrolamy, které se dnes mnohde nákladně budují jako umělé.(Inu kšeft je kšeft). A u oněch okresek s minimálním provozem jak bylo někde uvedeno klidně mohou být či zůstat. Tam nikdo závodit a spěchat nejen nemá, ale ani nesmí.A vše ostatní je otázkou údržby. APP. u oněch stromořadí mě osobně ani nevadí ony stromy, jako to, že při jízdě a nízkém slunci dochází k onomu rychlému střídání světlo-stín. a nárokům na oči i nervy. Mnohdy to až oslňuje. Proto by v těhle případech mělo být také počítáno s onou nízkou florou.
Prostě stromy do přírody patří a silnice je jen zpohodlňující člověčina. A že je jich v poměru k ostatním pozemkům až moc, je jasné každému. Nikdo se nezamýšlí nad poměrem oné zastavěné a přírodní plochy vzhledem k počtu obyvatel. Zaručeně nejsme na tom jako třeba USA, Brazílie či Skandinávie a už vůbec ne jako Rusko či Kanada. (viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Hustota_zalidn%C4%9Bn%C3%AD#/media/Soubor:Countries_by_population_density.svg). A proto si také až do zpitomění de fakto podřezáváme onu symbolickou větev pod sebou. Pěstujeme čím dál méně a proto dovážíme a jezdíme čím dál tím víc. A tak budujeme, rozšiřujeme nové silnice tratě a ostatní komunikace. Prostě z ´konce dokola (viz https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/-Polsko-A-uz-i-Ukrajina-Dovoz-jidla-Cechum-Fakta-a-zisky-730097/diskuse/predplatitelu). Prostě ono dokonalé zpitomění českého národa.
