Marcela Klemensová: Problém je nesprávný způsob jízdy, ne stromy stojící podél silnic
Vysoký počet dopravních nehod na českých silnicích tak nevyřeší vykácení stromů, ale spíš realizace systémových opatření, ke kterým patří i vzdělávání řidičů a přísnější postihy za nebezpečné přestupky.
Pro snížení počtu nehod, končících nárazem do stromu, se osvědčuje hned několik preventivních opatření. Konkrétně jde o snížení rychlosti při průjezdu alejemi, zákaz předjíždění, oddělení stromů svodidly na rizikových místech a zviditelnění kmenů reflexními prvky. Pozitivní roli mohou sehrát také změny ve vzdělávání řidičů a zpřísnění pokut za nedodržování pravidel.
V České republice mají údržbu komunikací, včetně pravidelné kontroly a péče o stromy, na starosti příslušné správy silnic. Ke kácení mohou přistoupit jen u nemocných dřevin nebo u těch, které svými kořeny zasahují do tělesa komunikace či zásadně brání bezpečnému provozu na silnicích (stromy v zatáčkách, křižovatkách). Vždy ale až po vyhodnocení stavu stromu odborníkem.
Ze statistik přesto vyplývá, že u silnic dlouhodobě převládá kácení. Od roku 2003 zmizelo z blízkosti krajských silnic více než 304 tisíc stromů, které nahradilo jen 191 tisíc sazenic. To odpovídá sotva dvěma vysazeným stromkům na tři poražené. Krajské správy silnic se stále potýkají s nedostatkem financí na údržbu stávajících vzrostlých, ale i nedávno vysazených stromů a nedostatkem odborníků ve svých řadách. Chybí také koncepční dokumenty pro ochranu a obnovu stromů podél silnic.
Proti plošnému kácení stromů podél silnic se před časem postavili také odborníci z Centra dopravního výzkumu i vedení dopravní policie. I podle nich nejsou stromy bezprostřední příčinou dopravních nehod, mají však vliv na jejich následky.
K silniční dopravě slouží vozovka, nikoliv okolní krajina. Neměli bychom se spoléhat na to, že nám někdo bezpečnost na silnici zaručí nebo zvýší. Měli bychom sami převzít odpovědnost za riziko, které postupujeme, když sedáme za volant.
Správci pozemků podél silnic by měli sázet stromy v bezpečné vzdálenosti od vozovky nikoliv pro zajištění bezpečnosti řidičů na vozovce, ale pro zajištění takové údržby silničních pozemků, která umožní bezpečný provoz na silnici a současně vytvoří dlouhodobé podmínky pro růst stromů.
Stromy jsou totiž součástí krajiny a měst, ve kterých žijeme.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (38)
Jiří Svoboda
14.2.2023 15:21Za ty lípy budou ochráci bojovat do roztrhání těla ještě dalších 50 let a to už ty stromy budou opravdu nebezpečné kvůli pádu jejich částí.
Ano, stromů bychm měli mít co nejvíce. Hlavně tam, kde nám nejvíce zpříjemňují život a jsou minimálně nebezpečné. Včas nové podsazovat a včas je i kácet.
smějící se bestie
14.2.2023 16:22 Reaguje na Jiří SvobodaA nově vysazované stromy, by měly být až za škarpou a udržované tak, aby jejich větvem nepřesahovaly přes 1/2škarpy.
Jaroslav Řezáč
14.2.2023 19:49 Reaguje na smějící se bestiesmějící se bestie
15.2.2023 10:18 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJaroslav Řezáč
14.2.2023 19:41 Reaguje na Jiří SvobodaTo, co je na fotce je možné a bezpečnosti provozu nebrání. Stojící strom nemůže za blbost řidiče, nehledě na to, že by měl přizpůsobit rychlost jízdy k takovému účelu, který nebude svým počínáním ohrožovat druhé ani sám sebe.
Jiří Svoboda
15.2.2023 12:11 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJistě, řidič má přizpůsobit jízdu podmínkám. Je ale dokonalý? Jste vy dokonalý? Proč zvyšovat riziko? Jaderné elektrárny aktivistům vadí a stromy těsně u silnic nikoliv. Byť oboje přispívá udržitelnosti a ochraně klimatu. Dosti nekonzistentní přemýšlení! Čím to asi je?
Karel Zvářal
15.2.2023 12:31 Reaguje na Jiří Svobodahttps://www.youtube.com/watch?v=mfYX1VIPPYM
Pavel Jeřábek
14.2.2023 19:48 Reaguje na Jiří SvobodaTakže nehledejte problém kde není - stačí v úsecích, kde jsou stromy jako na fotografii instalovat svodidla.
Mám dojem, že právní předpisy přímo hovoří, že pevné předměty, stavby v blízkosti komunikace mají být ohraničené svodidly, aby se zmírnily následky možného přímého nárazu auta do překážky.
Lukas B.
14.2.2023 20:53 Reaguje na Pavel Jeřábekovšem jedna věc je nekácet vzrostlé zdravé stromy, a druhá věc je příliš blízko pitomě nesázet nové.
Jiří Svoboda
15.2.2023 12:15 Reaguje na Pavel JeřábekBřetislav Machaček
14.2.2023 16:52tak aleje miluji. Když si ale v té aleji představím kamion a nebo náklaďák
s vysokým nákladem, který se má minout s osobákem a nebo jiným vozidlem,
tak jde romantika stranou a nastupuje racionální myšlení. Včera spadl na
koridorové trati u Olomouce strom, do kterého narazila lokomotiva rychlíku a provoz na trati byl zastaven do dnešního poledne. Ptám se, na co se tu
ještě čeká? Až zahyne strojvedoucí a nebo dokonce cestující? Vlak, nebo
kamion není trakař, který zastaví metr před překážkou a nic se nestane.
Kamarád má autodopravu a neustále řeší roztržené plachty větvemi a to,
že se řidiči nemají jak v těch alejích vyhnout navzájem a nebo autobusu.
Paní by to možná řešila jako v horských serpentinách, kde se jezdilo v
sudé hodiny nahoru a v lichých dolů, ale je to dnes únosné? Chce to jen
trochu rozumu a kompromis, aby se pouze nelpělo na alejích i tam, kde
jsou už nyní přestárlé a jejich obnova ve stávající vzdálenosti od vozovky neúnosná. Budiž, ale pouze v bezpečné vzdálenosti a nebo cestu
rozšířit podle potřeb dnešní dopravy. Navíc ořez leckde připomíná něco,
čemu říkám mrzačení stromů a co těm stromům zkracuje život. Letos ořez
a za pár let nutnost kácet vykotlané mrzáky. Ono taky řešení, když to
nebylo možno řešit vykácením jedné strany s rozšířením silnice a nebo
náhradou stromů keři.
Pavel Jeřábek
14.2.2023 19:50 Reaguje na Břetislav MachačekPokud si pamatuji, okolo železnice lze kácet jen na oznámení, ale správci se vymlouvají na ochranu přírody, že jim nic nechce povolit.
Lukas B.
14.2.2023 21:03 Reaguje na Pavel JeřábekZan K.
23.2.2023 14:54 Reaguje na Břetislav MachačekRichard Vacek
14.2.2023 17:37Aleje měly smysl když jezdily kočáry - tehdy poskutovaly stín a chránily před větrem. Proto patří do krajiny kolem polních cest a mezí.
Pavel Jeřábek
14.2.2023 19:56 Reaguje na Richard VacekStín poskytují i dnes - povrch silnice se nepřehřívá.
Polní cesty dnes prakticky nemáte, meze také ne, a než se nějaké plochy vyčlení ze zemědělského bloku, získá souhlas od vlastníka pozemku na zničení pozemku (z orné plochy má alespoň nájem, z aleje jen starosti - za stromy bude odpovídat, ale nikdy o nich nebude rozhodovat) a než ty stromy vyrostou, už zas tu budou jezdit koňské a volské potahy (v lepším případě).
Miloš Lesák
19.3.2023 20:37 Reaguje na Richard VacekAnežka M
14.2.2023 20:08Tvl, to je docela drsný tvrzení: klidně se o ten strom vysekejte, páč je to stejně vaše chyba, nemáte co řídit, dobře vám tak.
Jakože, s touhle logikou by v autě nemusely být ani airbagy a pásy. Nemáte co bourat, holoto motoristická!
Nevím jestli paní někdy řídila, jestli viděla v jakém stavu jsou průměrné okresky (výtluky, koleje, absence středové čáry), jestli jí někdy v noci zpoza horizontu do očí zašajnily vytuněné ledky nějakého id.ota, jestli někdy musela přejíždět na namrzlé silnici sněhovou návěj... pochybuju o tom. O čem ale nepochybuju je to, že takto napsaným článkem vytočí většinu lidí, co se někdy dotkli volantu. Fakt super práce pro ochranu přírody.
V článku chybí konstruktivní návrhy, vede moralizování.
Jakože v krajině stromořadí chybí a mělo by jich být víc, v tom s autorkou souhlasím. Ale musí být kolem silnic jenom proto, že se to tak kdysi vysadilo?
Zanikla spousta polních cest, krajina je neprostupná. Proč by se síly neměly napřít tam, ke (znovu)zprostupnění zemědělské krajiny? Ať stromy stíní polní cesty a cyklotrasy, ekologickou funkci to bude mít taky a navíc to potěší lidi, co tudy půjdou/pojedou. A nebudou to v neustálém konfliktu s auty a silničáři.
(Konflikt se zemědělci nechme teď stranou, fakt nevím jaká síla by je přiměla aby vysazeným stromům neoborávali kořeny půl metru od kmene, asi jen nějaká nová tučná dotace, zadarmo holt není nic a v tomhle případě bych pro tu dotaci zvedla ruku.)
Lukas B.
14.2.2023 20:59 Reaguje na Anežka MZbyněk Šeděnka
14.2.2023 21:40 Reaguje na Anežka MSlavomil Vinkler
16.2.2023 12:07 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaMiroslav Vinkler
14.2.2023 21:02Doba, kdy alejemi projížděly bryčky a první auta rychlostí max. 30km/h je pryč.
Vzrostlý strom je pevná překážka a při čelním nárazu v rychlosti 80-90 km/h máte smůlu.
Aleje určitě ano , ale nikoli v těsné blízkosti vozovek.
Karel Zvářal
14.2.2023 21:08 Reaguje na Miroslav VinklerJiří Kvítek
26.2.2023 17:38 Reaguje na Miroslav VinklerTo bude hezkej pohled na houkající hasiče, kteří nedojeli k požáru, protože jim cestou zdechla baterie!
To jsem zvědav, koho pak bude paní z Arniky kritizovat?
Plus samozřejmě triviální důvod: nemáte pravdu, protože jste členem Arniky, organizace která se už přes dvacet let systematicky mýlí.
Petr Eliáš
14.2.2023 23:05Lukas B.
15.2.2023 08:28 Reaguje najiná věc je, že nejtragičtější srážky se stromy se zhusta odehrávají na komunikacích nejnižších tříd v sobotu a v neděli okolo druhé hodiny ráno, takzvané diskotékové nehody.
František Balco
15.2.2023 02:41Slavomil Vinkler
15.2.2023 07:40 Reaguje na František BalcoKarel Zvářal
15.2.2023 06:43meluzína
16.2.2023 14:09Já mám stromy kolem silnic ráda, v krajině kterou jezdím to bývá poslední útočiště pro zvířata, poslední stín, poslední schovávačka před větrem, mezi poli tady není jediná alej, všechno se oře sousedovi na hranu pozemku, nikde nesmí zůstat křovíčko.
Moje poslední zkušenost se skácením aleje kolem silnice - z pohledu bezpečnosti to podle mě byla spíš chyba - měli jsme alej starých jabloní, končila zatáčce, nehoda tu nikdy nebyla, ale po vykácení je to dlouhá přehledná rovná "rychlá" silnice, bohužel končí vynášecí levotočivou zatáčkou a 2x ročně jsou tu auta obrácená na střechu v melioraci cca 30m od silnice... dokud tu byly stromy a nebylo vidět do dálky, tak zřejmě řidiči nejezdili tak rychle, ale co je tu rovná pláň a vidět až k obzoru, tak nebrzdí a v rychlosti je zatáčka vynese ven, 30m letí přes škarpu a pole a když přistanou do melioračního příkopu tak je to převrátí na záda... Upřímně když vidím že v tom místě proti mě jede auto víc jak 80, tak preventivně čekám než do zatáčky vjedu, nerada bych byla smetené protijedoucí vozidlo a první smrťák v téhle zatáčce (zatím vím o prasklé lebce, nějaké otřesy mozku, vykloubené rameno a jedna utržená noha, auta nepočítám).
Lukas B.
16.2.2023 14:56 Reaguje na meluzínaSlavomil Vinkler
16.2.2023 21:08 Reaguje na meluzínaKarel Zvářal
16.2.2023 21:22 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
21.2.2023 14:32 Reaguje na meluzínameluzína
23.2.2023 12:30 Reaguje na Slavomil VinklerDokud byly v rybníku žáby, bývali na silnici přejeté a placaté žabí mrtvolky - rybníku děti podle toho říkali "U placaté žáby" - ale nezdálo se, že by žabí populaci pár desítek přejetých žab nějak významně snižovalo. Teď, když v rybníku už žádné žáby nejsou, nejsou ani na silnici "placaté" žáby. Je to podle toho českého přísloví: kde nic není ani smrt nebere.
Co se ptáků týče, tak sraženého autem kosáka na silnici jsem viděla 1x za život, což samozřejmě neznamená že se to jinde nestává častěji.
Zan K.
23.2.2023 14:51Jasné je každému, že u dálnic a rychlostních komunikací stromořadí nepatří. To ovšem neznamená, že sem nepatří vůbec. Pokud budou v bezpečné vzdálenosti, mohou s nízkou faunou naopak sloužit jako ony levné protihlukové zábrany, či větrolamy, které se dnes mnohde nákladně budují jako umělé.(Inu kšeft je kšeft). A u oněch okresek s minimálním provozem jak bylo někde uvedeno klidně mohou být či zůstat. Tam nikdo závodit a spěchat nejen nemá, ale ani nesmí.A vše ostatní je otázkou údržby. APP. u oněch stromořadí mě osobně ani nevadí ony stromy, jako to, že při jízdě a nízkém slunci dochází k onomu rychlému střídání světlo-stín. a nárokům na oči i nervy. Mnohdy to až oslňuje. Proto by v těhle případech mělo být také počítáno s onou nízkou florou.
Prostě stromy do přírody patří a silnice je jen zpohodlňující člověčina. A že je jich v poměru k ostatním pozemkům až moc, je jasné každému. Nikdo se nezamýšlí nad poměrem oné zastavěné a přírodní plochy vzhledem k počtu obyvatel. Zaručeně nejsme na tom jako třeba USA, Brazílie či Skandinávie a už vůbec ne jako Rusko či Kanada. (viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Hustota_zalidn%C4%9Bn%C3%AD#/media/Soubor:Countries_by_population_density.svg). A proto si také až do zpitomění de fakto podřezáváme onu symbolickou větev pod sebou. Pěstujeme čím dál méně a proto dovážíme a jezdíme čím dál tím víc. A tak budujeme, rozšiřujeme nové silnice tratě a ostatní komunikace. Prostě z ´konce dokola (viz https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/-Polsko-A-uz-i-Ukrajina-Dovoz-jidla-Cechum-Fakta-a-zisky-730097/diskuse/predplatitelu). Prostě ono dokonalé zpitomění českého národa.