Marek Ruščák: Co byste měli vědět o vysoké úrovni radonu v některých částech České republiky?
Státní ústav radiační ochrany (SÚRO) vydal přehledovou mapu zobrazující geometrický průměr objemové aktivity radonu (OAR) v kBq/m3. Konkrétnější a detailnější mapy pak najdete na stránkách Radonového programu ČR, případně pak na stránkách České geologické služby.
Bq je zkratka pro becquerel, jednotku radioaktivní aktivity. Jeden Bq znamená jednu rozpadovou událost za sekundu. Tato jednotka se používá pro měření objemové aktivity radonu v domě. Čím vyšší je objemová aktivita radonu v domě, tím větší je riziko negativního dopadu na zdraví.
Průměrná objemová aktivita radonu v zemi je kolem 60 Bq/m3, ale v některých oblastech může být až několikanásobně vyšší. V ČR rozlišujeme tři indexy míry OAR. Konkrétně jsou popsány v § 96 vyhlášky č. 422/2016 Sb.
Z dostupných map je pak dobře vidět, že území s nejvyšším indexem jsou Liberecko, Karlovarsko, pás od Benešova k Sedlčanům a v okolí Třebíče.
Jednou z účinných metod ochrany domova před radonem je instalace větracího systému. Ten dokáže odvádět radon z domova a zamezit jeho hromadění. Další možností je těsnění prasklin a děr v základech, skrze které by radon mohl pronikat. Tím se snižuje jeho množství v domě.
Pokud jsou tyto metody nedostatečné, může být instalován radonový odběr. Ten odebírá radon ze země pod domem a odvádí ho ven.
Je důležité si uvědomit, že úroveň radonu v zemi může být v různých oblastech velmi odlišná. Proto je vhodné provést měření objemové aktivity radonu v domě a na základě toho zvolit nejvhodnější metodu ochrany.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (9)
Jaroslav Havel
6.4.2023 08:15Emil Novák
6.4.2023 08:47 Reaguje na Jaroslav Havelvaber
6.4.2023 08:57 Reaguje na Jaroslav Haveltady v Ekolistu všichni, co moc nepřemýšlejí dávají jen odkazy ,co kdyby vždy napsali s čím konkrétně v tom kterém odkazu souhlasí a proč a s čím nesouhlasí v článku,
ale to by museli trošičku zapojit i mozek,
Jiří Svoboda
6.4.2023 11:40Lukas B.
6.4.2023 11:52 Reaguje na Jiří SvobodaLukas B.
6.4.2023 11:461. v případě radonu si nezpívejme se Sváťou Karáskem "je lepší na skále domov svůj mít". jsme-li podle mapy v oblasti s vyšším rizikem, potom nám dá docela slušnou představu o přesném riziku našeho domu třeba provádění výkopů pro přípojky nebo sázení stromů - jestli jsme na rostlé skále, na zvětralinách, na naplaveninách údolní nivy a podobně.
2. mapy rizika jsou orientační a nepřesné, a v lokalitách na geovědních mapách strakatých jak vesnická koťata se může situace měnit co pár metrů. obecně radon moc nefouká z usazenin, z velmi starých přeměněných hornin a z výlevných vyvřelin a fouká z hlubinných vyvřelin. čili leze-li nám ze země "žula" (jako lidový název pro všechny hlubinné vyvřeliny), potom zbystřeme.
3. není úplně dobrý nápad v přízemí starého rizikového domu vyměnit okna za těsná a nevyměnit podlahu.
4. když už vyměňujeme podlahu a chceme-li mít v cimře kamna, udělejme externí přívod vzduchu, aby nám podtlak vytvořený kamny necucal vzduch bůh ví odkud.
5. rovněž se zamysleme nad digestoří a ventilátory v koupelně a záchodě. jak často to poběží, a odkud nám to asi bude přisávat vzduch náhradou za ten digestoří/ventilátorem vyhnaný? nebude to cucat vzduch pod dveřmi z chodby a do chodby cucat vzduch okolo netěsných dveří do sklepa v rostlé skále? není lepší než digestoř/ventilátor krátké vyvětrání oknem? nestálo by za to sklep odvětrat?