https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/marta-kovarova-k-cemu-potrebuje-surao-mapu-nasich-pocitu
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Marta Kovářová: K čemu potřebuje SÚRAO mapu našich pocitů

25.6.2025
Obrázek pocitové mapy - participační výzva SÚRAO.
Obrázek pocitové mapy - participační výzva SÚRAO.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | SÚRAO
Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) vyzývá občany čtyř vybraných lokalit Březový potok, Janoch, Hrádek a Horka, aby zanesly do polygonů plánovaných hlubinných úložišť své pocity. Wow! Dává nám slovo a je ochotna naslouchat nejen argumentům, ale i emocím!? Využívá k tomu dotazníkový online nástroj pocitových map, který běžně využívají města k aktivnímu zapojení občanů do plánování svého rozvoje; např. zjišťují, kde jim třeba chybí zeleň, kde je hlučno atp. Nás se SÚRAO ale ptá, kde bychom si nejvíc přáli povrchový areál.
 
„Chceš si čistit zuby v koupelně, nebo kuchyni?“ Připomíná to psychologizující rodičovskou otázku zuby nechtě čistícímu si dítěti, či ankety typu „zajímá nás váš názor na naše toalety“ rozšířené na benzinových pumpách. Po třiceti letech dovolávání a dolování informací z hlubin Správy dostáváme teoretickou příležitost ovlivnit umístění povrchového areálu, jehož zhmotnění jsme si zatím vůbec nepřipustili. Škoda, že máme možnost jen posouvat třešničkou na dortu obrovského důlního díla, přičemž na smysl jeho rychle upečené existence se nás neptají.

Je to tak, že vyplněním pocitových map vlastně ve svých myslích přijmeme vizi hlubinného úložiště? Staneme se sami sebou lapenými v polidšťujících kolonkách SÚRAO? Zapojenými, vyslyšenými občany, kteří pak zmizí mezi dalšími, vyššími kritérii? Viz Metodika umístění povrchových areálů pro hlubinné úložiště)

Na posledních jednáních SÚRAO v Dolní Cerekvi jsem, jako všichni občané, mohla být jen tichým pozorovatelem bez možnosti se dotazovat, či projevit. Bylo mi z toho úzko, úžeji než u zubaře. Však! Zuby si čistím a taky si myslím, že je dobré využít každý komunikační kanál, byť je to jen kanálek, ke sdělení toho, co nás skutečně bolí!

V dotazníku pocitových map „Můžete napsat, co se vám nelíbí“ a „Jaké navrhujete řešení problému“. Máme hned 2krát 300 znaků, kde můžeme do konce června 2025 vyjádřit své pocity, že:

Zodpovědné je nespěchat

Hlubinné úložiště není jediná legitimní cesta

Nesmíme ohrozit Evropské rozvodí a významné vodní zdroje

1. Zodpovědné je nespěchat

2. Hlubinné úložiště není jediná legitimní cesta

3. Nesmíme ohrozit Evropské rozvodí a významné vodní zdroje

Vyzývám k akci, zaplňme pocitové mapy daty a fakty!

Obyvatelé lokality Hrádek vyjádřili svůj vztah k místu vyjádřili během happeningu na Dni proti úložišti .
Obyvatelé lokality Hrádek vyjádřili svůj vztah k místu vyjádřili během happeningu na Dni proti úložišti .
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Marta Kovářová

Ad. 1. a 2. Zatímco naši zákonodárci přes všechny odborné námitky neomylně razí cestu realizaci hlubinného úložiště do roku 2050, stůj co stůj, s odvoláním na podmínky Evropské unie, jinde to jde i jinak. Například Nizozemská vláda otevřeně říká: „Dáme si čas. Technologie se vyvíjejí. Společnost taky. Nechceme rozhodovat unáhleně.“ A rozhodnout o hlubinném úložišti plánuje až po roce 2100. EU jejich moderní povrchový sklad zvaný COVRA schvaluje. Zdroj: Web IAEA - mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA)

Další argumenty k odpovědnému odkladu naleznete např. v článku fyzika Jiřího Svobody Hlubinné úložiště a pochybný argument čistého stolu publikovaného v Ekolistu.

Ad. 3. Lokalita Hrádek leží na Evropském rozvodí. Voda z tohoto území odtéká do různých povodí Evropy, včetně těch našich, které zásobují pitnou vodou Prahu a Středočeský kraj či Jihlavu a další obce na Vysočině. Jakákoli kontaminace by měla dalekosáhlé důsledky pro širokou oblast. Geologické zásahy do zemské kůry při budování úložiště mohou způsobit ztrátu kvalitních podzemních vodních zdrojů.

Díky za to, že se zajímáte.
reklama

 
foto - Kovářová Marta
Marta Kovářová
Autorka je umělkyně a pedagožka.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (27)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

HH

Honza Honza

25.6.2025 08:51
Ano, radiaktivní odpad je největší zátěž přírody- na 100 tisíc let by měl být pod kontrolou, neměla by k němu přijít spodní voda, jinak může kdekoli vyvěrat radiokativní pramen.
Proto také cesta Green Dealu by měla být rozumná, ne za každou cenu fiktivně snižovat teplotu klimatu. Fiktivně proto, že dekarbonizací EU se vývoj klimatu nezmění, kdoví jestli se změní vlivem celosvětové dekarbonizace, prozatím nesplnitelmé, spíše se jen progrese oteplování zmírní.
Přitom ale je třeba jít touto cestou, ale rozumně, liberálně, svobodně, tak jak to jde, připravovat se na ni, ale ne cestou zákazů, pokut, omezení, ničit to, co funguje (plyn ropa) a podporovat to, co nefunguje (FV) i když dělat vše pro to, aby pokrok = elektrifikace = dekarbonizace fungoval.
Green Deal je založený na elektrifikaci, bez JE, tedy logicky bez trvalého úložiště odpadu z JE, který vždy nějaký bude, je celý Green Deal jen fikce. Zanedbat přípravu a naopak vše prosazovat zákazy, pokutami je cesta zmaru.
Odpovědět
EN

Emil Novák

25.6.2025 10:31 Reaguje na Honza Honza
Pěkná pitomost, radioaktivní odpad největší zátěž přírody není, ve skutečnosti přírodu nezatěžuje prakticky vůbec, protože je ho velmi malé množství a je s ním nakládáno tak aby přírodu nezatěžoval.
Odpovědět
HH

Honza Honza

25.6.2025 12:36 Reaguje na Emil Novák
V podstatě máte pravdu, souhlasím s vámi. Akorát není pravda že malé množství - 100 tun ročně * 60 let provozu JE a nakládání s odpadem taky bude sporné.
Právě že jediná záruka, jediná stabilita skutečně zanedbatelného- spíše event. jen místního ohrožení je hlubinné úložiště. 100 let jistě bude chráněno a zabezpečeno. Za 500 let si myslím, že starosti civilizace budou úplně jinde a z úložiště zbyde jen ruina- s ev. zákazem vstupu do široké oblasti úložiště na vlastní nebezpečí a ev. zvýšená radioakt. v tomto místě bude brána jako přírodní pozadí.
A ev. využití je také sporné- za 100 let snad bude efekt. zdroj energie a na nějaký jaderný odpad si už nikdo nevzpomene, JE budou odstaveny, zabezpečeny sarkofágem a veškerý odpad uzamčen v úložišti. Proto jedině a pouze trvalé stabilní hlubinné úložiště je skutečná jistota.
Odpovědět
EN

Emil Novák

25.6.2025 12:41 Reaguje na Honza Honza
Těch 100 tun ročně představuje objemově cca 10 kubíků, tj. dva nafukovací zahradní bazénky. Na pokrytí 40 % spotřeby elektřiny v ČR je to sakra malé množství. A ve skutečnosti to není 100 tun ale po přechodu na delší palivové kampaně jen cca 70 tun.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

25.6.2025 18:44 Reaguje na Honza Honza
Když už je jednou vyhořelé palivo v meziskladě (nejlépe s bílou střechou a se zasakováním dešťové vody), opravdu žádnou zátěž přírody nepředstavuje. Pokud se začne trvale ukládat do podzemí, jistě to nějakou zátěž (přírody i finanční) bude představovat.
Odpovědět
HH

Honza Honza

26.6.2025 09:01 Reaguje na Jiří Svoboda
To máte pravdu, pokud bude stále někdo tento sklad hlídat a chránit a havarie, katastrofy vyloučit nikdy nelze, stejně tak jako u provozu JE.
Právě že trvalé hlubinné úložiště tyto katastrofy, nevhodné zacházení zcela vylučuje (a zůstává jen nějaká fiktivní zátěž přírody)
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

26.6.2025 13:39 Reaguje na Honza Honza
Mezisklad musí fungovat ještě 50 let po skončení provozu jaderné elektrárny. Těch 50 let bohate stačí na případne vybudování HU.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

1.7.2025 12:00 Reaguje na Jiří Svoboda
1*
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

1.7.2025 12:14 Reaguje na Honza Honza
Cituji Vás: "...jinak může kdekoli vyvěrat radiokativní pramen."
Pane Honzo Honzo, za to, že v Jáchymově vyvěrá radioaktivní pramen, jsou jak pacienti lázní, tak místní obyvatelé kteří v lázních pracují, docela vděční.

Takový postoj jaký k tématu HÚ zaujímáte, se lidově nazývá předposranost. Na rizika je jistě nutné myslet - ale opatrnost nesmí přerůst v hysterii. Na zajíce se má chodit s brokovnicí a ne s kanonem ráže 125 mm.



Odpovědět
JB

Jan Borovička

28.6.2025 18:28
Jo, umelkyne a pedagozky by mely rozhodovat o energetice a technologiích 😂
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

30.6.2025 14:16 Reaguje na Jan Borovička
To určitě ne. Ale v situaci, kdy to válcují lobbisté a rozum je silně upozaděn, je jejich hlas cenný.
Odpovědět
EN

Emil Novák

30.6.2025 14:40 Reaguje na Jiří Svoboda
To je dost průhledná taktika, pokud se vám názor odborníků nelíbí, prohlásit je za lobbisty a označovat za "cenný hlas" hlas nějakých laiků, kteří problematice vůbec nerozumí. Ty "umělkyně a pedagožky" jsou ve skutečnosti lobbisté výrazně větší.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

30.6.2025 19:37 Reaguje na Emil Novák
A jací odborníci se k tomu vyjadřovali/doporučovali? Uveďte k tomu pár jmen.
Odpovědět
EN

Emil Novák

30.6.2025 21:00 Reaguje na Jiří Svoboda
Odborníci z Vysoké školy báňské–Technické univerzity Ostrava, ČVUT, Ústavu geologických věd AV ČR apod. Ale pro vás je cenný hlavně názor "umělkyně a pedagožky"...
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

1.7.2025 11:34 Reaguje na Emil Novák
Tedy lidé, co mají hlavně zájem kopat to HÚ. Ale zjevně nikdo neposuzoval, jak moc je opravdu třeba HÚ vybudovat v tomto století.
Odpovědět
EN

Emil Novák

1.7.2025 11:45 Reaguje na Jiří Svoboda
1) Ne, ti lidé nic kopat nebudou.
2) Samozřejmě že posuzoval.
3) Ani umělkyně, ani pedagožky, ani vy to posoudit schopni nejste. Takže opakuji otázku. Kdo jiný by to měl posoudit lépe? Jestli je tu něco zjevné, tak že se odpovědi na tuto jednoduchou otázku stále vyhýbáte.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

1.7.2025 16:15 Reaguje na Emil Novák
Když se zeptáte jen lidí na projektu zainteresovaných, zda se má zrealizovat, těžko od nich můžete očekávat úvahy o jeho zbytečnosti.
Odpovědět
EN

Emil Novák

1.7.2025 20:19 Reaguje na Jiří Svoboda
Ale to je opět jen vaše fabulace, že se "zeptáte jen lidí na projektu zainteresovaných". Vyjadřovala se k tomu řada odborníků, kteří v tom nijak zainteresovaní nejsou, to byste se ale o ty jejich názory musel zajímat a nesměl byste žít v tom svém konfirmačním zkreslení, kdy se upínáte k názorům naprostých laiků jen proto, že vyhovují tomu vašemu, a názory odborníků ignorujete. Dva příklady jasného vyjádření odborníků jsem uvedl přímo ve vašem článku, cituji např. Danu Drábovou: "...žádná recyklace není stoprocentní, to znamená, vždycky vám něco zbyde a s tím budete muset naložit nějak a zatím jsme nepřišli na nic lepšího, než na bariéry, které nám dává do vínku matička příroda, to znamená, ta geologická strukturu a takzvané inženýrské bariéry, to znamená, kontejnery a vrstvy materiálu, kterými se to doplní. Říkám, ta otázka je otázka rozsahu, velikosti těch úložných prostor, ale že nějaké potřebovat budeme, je nesporné dneska."
https://radiozurnal.rozhlas.cz/dana-drabova-ve-dvaceti-minutach-radiozurnalu-6257177
A tady třeba to samé potvrzuje Radek Trtílek z ČVUT:
"Koncepce nakládání s vyhořelým jaderným palivem v Česku bere přepracování jako alternativu, ale dále ji nezpracovávala, protože to vycházelo ekonomicky neefektivně. Přepracování vás navíc nezbaví odpadu, jen sníží jeho objem, takže náklady na úložiště příliš nesnížíte.
https://hradecka.drbna.cz/zpravy/spolecnost/14507-opetovne-vyuzivani-jaderneho-paliva-zatim-ekonomicky-nedava-smysl-rika-odbornik-na-radioaktivni-odpad.html
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

2.7.2025 12:39 Reaguje na Emil Novák
Nesdělil jste nic, co by svědčilo proti možnosti budování HÚ odsunout až na další století. Prostě tato varianta nebyla vůbec položena při diskusích na stůl.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

2.7.2025 12:43 Reaguje na Emil Novák
Všimněte si MNOU ZVÝRAZNĚNÝ detail vyjádření Dany Drábové: "...žádná recyklace není stoprocentní, to znamená, vždycky vám něco zbyde a s tím budete muset naložit nějak a ZATÍM jsme nepřišli na nic lepšího, než na bariéry, které nám dává do vínku matička příroda..."
Odpovědět
EN

Emil Novák

2.7.2025 12:56 Reaguje na Jiří Svoboda
1) Ale sdělil, jen vy před tím neustále strkáte hlavu do písku, stejně jako před vyjádřením odborníků, které jste taky popíral a tvrdil jste že se k tomu vyjadřují jen lidé zainteresovaní na projektu, což není pravda.
2) Není pravda ani to, že "Prostě tato varianta nebyla vůbec položena při diskusích na stůl", varianta byla položena a také byla zamítnuta, opět z důvodů které jsem už několikrát uváděl.
3) Tento zvýrazněný detail nic nemění na tom, že potřeba hlubinného úložiště je jasná už dnes (sám byste to podle vašich slov podepsal) a ne počkat sto let a pak uvidíme, jak jste navrhoval původně.
4) Podobnou "logikou" bychom mohli např. tvrdit, že nemá teď smysl bojovat s klimatickými změnami snižováním emisí, protože jsme jenom ZATÍM nepřišli na to jak to vyřešit jinak, takže můžeme vesele dál pálit uhlí, ropu a plyn.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

2.7.2025 16:03 Reaguje na Emil Novák
"potřeba hlubinného úložiště je jasná už dnes" neznamená, že ho nebude stačit zrealizovat až za 100 let, až budeme mnohem chtřejší a šikovnější. Sám nevíte kdy je ten správný čas, ale jste přesvědčen, že za 100 let je už pozdě. Divné, ne?
Odpovědět
EN

Emil Novák

2.7.2025 16:08 Reaguje na Jiří Svoboda
Ne, já vím kdy je ten správný čas, je to v roce 2050, protože to po nás požaduje Evropská unie. Píšu vám to už poněkolikáté. A vůbec to není někdy možná v příštím století, jak tvrdíte vy, to ostatně vyvracejí i ti nezainteresovaní vědci. Oproti tomu váš názor sdílí jen nějaké umělkyně apod.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

3.7.2025 16:01 Reaguje na Emil Novák
A můžete ty vaše vědce nějak podložit? Zatím jste tak neučinil, jen prezentoval doměnky.

Kde sdílím názor umělkyně?
Odpovědět
EN

Emil Novák

3.7.2025 16:06 Reaguje na Jiří Svoboda
1) Jediný kdo tu zatím jen prezentuje domněnky jste vy sám, dostal jste ode mě odkaz hned na několik takových vyjádření.
2) Sdílíte ho přímo v tomto článku, který jedna umělkyně napsala, doslova jste napsal že "je jejich hlas cenný", ale hlas odborníků přitom ignorujete.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

3.7.2025 19:40 Reaguje na Emil Novák
V těch odkazech nic o vhodném datu není.

Pokud úřad jedná s lidmi povýšeně a bez respektu, je hlas umělců cenný. Sám jsem ale předeslal, že umělci a pedagogové nemají rozhodovat o těchto odborných záležitostech, přesto mi to zcela neférově podsouváte. Inu Novák.
Odpovědět
EN

Emil Novák

3.7.2025 20:04 Reaguje na Jiří Svoboda
1) Aha, takže máte problém s chápáním psaného textu. Nepsal nic o vhodném datu ve spojitosti s vědci, psal jsem ve spojitosti s vědci že "vůbec to není někdy možná v příštím století, jak tvrdíte vy".
2) Na hlasu umělců o čistě odborných otázkách vůbec nic cenného není a nepodsouvám vám také vůbec nic, naopak přesně cituji to co jste sám napsal. Inu Svoboda.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist