Martin Hájek: Občané Prostějova zvítězili. Prostějovská radnice přestala používat glyfosát
5.5.2020
Od teď už bez glyfosátu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jana Jílková
Jako předkladatel materiálu jsem seznámil své kolegy s argumenty pro zákaz glyfosátu i s tím, že řada měst už od používaní zdraví nebezpečné chemie ustoupila. Pochybení stříkačů, na které zastupitele upozornila iniciátorka petice Jana Jílková, označil Martin Grepl, regionální vedoucí provozu firmy FCC, která pro město správu zeleně zajišťuje, za pochybení jednotlivců, které bude společnost řešit.
Jenže na to, že se stříkáním začalo někdy před dvěma týdny, bylo těch excesů nějak moc. Těžko se dá říct, že by šlo o nějaká individuální pochybení.
Na dotaz náměstka primátora Jiřího Pospíšila (Pévéčko), který v minulosti nebezpečnost glyfosátu explicitně popíral, jak řeší společnost FCC hubení plevele v jiných městech, Grepl odpověděl, že tam, kde jej firma provádí, probíhá hubení pomocí horké pěny.
Můj návrh na ukončení používání glyfosátu na zastupitelstvo přišla podpořit také veterinářka Michaela Hejlková. „Jako každý rok se v tomto období setkávám s podivnými příznaky otrav psů, které se shodují časově a prostorově. Klinické příznaky jsou stejné, křeče nelze svádět na infekční onemocnění. Proto jsem se začala zajímat, jaké přípravky město na veřejných prostranstvích používá. Ráda bych, aby s tím přestalo,“ nechala se slyšet Hejlková.
Po rozsáhlé diskuzi většina zastupitelů schválila usnesení: „Zastupitelstvo města Prostějova bere na vědomí informaci Rady města o pozastavení používání glyfosátu s tím, že do doby prověření všech alternativních způsobů likvidace plevele se nebudou chemické postřiky používat. O řešení bude zastupitelstvo města informováno v nejbližším možném termínu.“
Cesta k dnešnímu závěru zastupitelů ale nebyla jednoduchá. Prostějovská radniční koalice se tomuto řešení dlouho velmi bránila. „Závěr zastupitelstva o ukončení stříkání glyfosátu jsem přijala s úlevou. Až silný nátlak veřejnosti, která se cítila ohrožena při pohybu na veřejných prostranstvích v Prostějově, k tomuto politiky přivedl. Ukázalo to, že občanská aktivita má smysl,“ ohodnotila úterní kroky zastupitelů místopředsedkyně Strany zelených v Prostějova Jana Jaňourová s tím, že velký díl práce odvedla občanka Jana Jílková, která vloni iniciovala vznik petice a svůj názor šla na jednání konšelů aktivně hájit. Snášet musela i ironické poznámky ze strany primátora Jury.
A mne nezbývá než dodat, že nebýt petice a návrhů, které jsme s kolegy z Na rovinu! předložili, radní by o tom ani neuvažovali.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Ve Vsetíně přibude více než tisícovka stromů a keřů
Lázeňské lesy a parky Karlovy Vary zkouší pomoci stromům injektáží půdy
Plzeň ošetřila injektáží speciálních přípravků ke kořenům devět stoletých stromů
Další články autora |
Martin Hájek: Spotřeba dálkového tepla loni díky velmi teplému počasí meziročně klesla. Z grafů je to jasně vidět
Martin Hájek: Jak dopadla petice za zákaz glyfosátu v Prostějově?Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (80)
RV
Richard Vacek
5.5.2020 07:09Je správné, že občané Prostějova se svobodně rozhodli, že přesunou prostředky města z jiných kapitol na zvýšené náklady na likvidaci plevelu. Škoda, že v příspěvku není zmíněno jakým způsobem bude o zeleň postaráno a jaké extra náklady to vyvolá.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
5.5.2020 07:23Prostějovští občané se mohou těšit na zvýšení místní daně nebo omezení některých služeb (či zvýšení svého podílu na jejich hrazení). A během toho těšení mohou studovat škodlivost reálných náhrad glyfosfátu, která je prakticky ve všech případech výrazně vyšší.
Odpovědět
Jakub Graňák
5.5.2020 09:41 Reaguje na Jan ŠimůnekBudou posílat partu VPP se škrabkama, nebo zakoupí stroj na horkou páru, v obou případech škodlivost oproti glyfosátu nekonečněkrát nižší, protože nulová. Není třeba na všechno používat jakýsi sajrajt, mnohdy stačí i jen obyčejné ruce
Odpovědět
sv
5.5.2020 09:54 Reaguje na Jakub Graňák
Aha, takže nekonečněkrát méně než nula je nula. Není divu, že zelení neustále žvaní z cesty, když neumějí počítat.
Odpovědět
Jakub Graňák
5.5.2020 10:22 Reaguje naCopak nebudou prémie? Měl by jste jít dělat obchoďáka někomu jinému.
Odpovědět
sv
5.5.2020 15:11 Reaguje na Jakub Graňák
Aha, takže vy jste s matematikou čekal, až dostanete prémie. No není divu, že teď vypadáte jako byste vynechal celou základní školu.
Odpovědět
Jakub Graňák
5.5.2020 17:44 Reaguje naAlespoň mám koule se pod své přízpěvky podepsat svým jménem. Zato vám ty koule asi hodila mamka do mixéru, nebo se podepisujete anonymem protože by bylo hned zcela evidentní, že máte na dané věci osobní zájem, nebo z důvodu vaší pochybné minulosti?
Svěřte se uleví se vám, za commingout se nemusí nikdo stydět:-)
Odpovědět
Svěřte se uleví se vám, za commingout se nemusí nikdo stydět:-)
sv
5.5.2020 18:37 Reaguje na Jakub Graňák
Je vidět, že máte koule nejen z matematiky. Za mně mluví fakta, vaše bláboly žádné jméno nezachrání.
Odpovědět
Jakub Graňák
5.5.2020 19:04 Reaguje naKdepak ty fakta jsou? Ať se dívám sebelíp, vidím jen urážky od samého začátku.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
5.5.2020 10:48 Reaguje na Jakub GraňákPára má podstatně větší spotřebu energie. Takže i produkci CO2, ale to ekologům nevadí, to je asi "ten správný" CO2. Práce se škrabkami je zase šílené plýtvání lidskou prací (ale to totalitářům nikdy nevadilo).
Odpovědět
Jakub Graňák
5.5.2020 11:28 Reaguje na Jan ŠimůnekKolik energie stojí výroba té chemikálie a všech dalších komponent toho postřiku? A kolik energie stojí provoz té fabriky co to vyrábí?
Práci se škrabkami provádějí lidé neschopní dělat cokoli složitějšího, takže místo toho, aby celý život seděli na pracáku, jsou alespoň nějak užiteční.
Odpovědět
Práci se škrabkami provádějí lidé neschopní dělat cokoli složitějšího, takže místo toho, aby celý život seděli na pracáku, jsou alespoň nějak užiteční.
sv
5.5.2020 15:36 Reaguje na Jakub Graňák
Porovnání spotřeby energie se dá velmi snadno odvodit z pořizovacích nákladů jednotlivých technologií. Vzhledem k tomu, že pořizovací náklady na mechanické odstranění je podstatně větší i spotřeba energie je podstatně větší než výroba a aplikace příslušného množství glyfosátu (včetně odpisů na fabriku). Vzhldem k vašemu matematickému analfabetismu je pochopitelné, že něco takového si odvodit nejste schopen. Lidé "neschopní provádět cokoli složitějšího" jsou na vozíku, a čistit ulice od plevu určitě nepůjdou. Lidé co "sedí celý život na pracáku" tam v dobách minimální nezaměstnanosti sedí z pohodlnosti, takže čistit ulice od plevu rozhodně taky nepůjdou.
Odpovědět
Jakub Graňák
5.5.2020 17:37 Reaguje naJistě, stačí se podívat např do nabídky firmy Karcher, aby bylo každému analfabetovi jasné, že za cenu čističe v té továrně ani nerozsvítí. Co se týče těch lidí viz níže.
Ps: nejsem obchoďákem fy. Karcher
Odpovědět
Ps: nejsem obchoďákem fy. Karcher
sv
5.5.2020 18:38 Reaguje na Jakub Graňák
Stačí zajít do kteréhokoli supermarketu, aby bylo každému jasné, že za cenu jednoho balení roundupu, ten čistič ani nenastartuje.
Odpovědět
Jakub Graňák
5.5.2020 19:21 Reaguje naKolikpak mají v Prostějově km chodníků a podobných ploch? 200 km? Při šířce 2 m to je 40 ha to dělá 43000 Kč na jednu aplikaci(v případě, že s tím dělá někdo, kdo umí správně ředit v poměru, což není ani zdaleka běžný skill), třikrát do roka... a ejhle už jsme na ceně výkonného čističe na páru. Ta mašina pojede minimálně 10 let a ušetří městu 1290000 Kč za postřik.
V Prostějově se zkrátka svobodně rozhodli nepoužívat pesticidy, nevidím v tom vůbec žádný problém. Místo peněz nalitých do chřtánu nadnárodní korporace se rozhodli zaměstnat místní těžkozaměstnatelné sociální případy, pozitiva jednoznačně převažují.
Odpovědět
V Prostějově se zkrátka svobodně rozhodli nepoužívat pesticidy, nevidím v tom vůbec žádný problém. Místo peněz nalitých do chřtánu nadnárodní korporace se rozhodli zaměstnat místní těžkozaměstnatelné sociální případy, pozitiva jednoznačně převažují.
JŠ
Jan Šimůnek
6.5.2020 09:22 Reaguje na Jakub GraňákVáš problém je, že se to zdaleka neaplikuje na celou plochu chodníku, ale jen tam, kde něco roste (to je právě jedna z výhod Roundupu, že může fungovat jako "chemická motyka").
Takže ty náklady můžete na první postřik dělit deseti a na další klidně až stem. A klidně by si tím mohl přivydělat i vozíčkář (pro jakého se jinak smysluplná práce shání hodně blbě).
Odpovědět
Takže ty náklady můžete na první postřik dělit deseti a na další klidně až stem. A klidně by si tím mohl přivydělat i vozíčkář (pro jakého se jinak smysluplná práce shání hodně blbě).
Jakub Graňák
6.5.2020 11:07 Reaguje na Jan ŠimůnekTak to jste evidentně naprosto mimo, čekal jsem, že si buď vy, nebo SV naběhnete. Vylezte už laskavě z toho labáku do normálního světa a podívejte se, jak se to dělá. Zpravidla (na rozdíl od vás hovořím z praxe člověka, který měl udržování zeleně v gesci) se ty chodníky stříkají téměř celé, protože kde to vynecháte, tam ten plevel vyroste po aplikaci a do další aplikace naroste do velkých rozměrů. Poté budete celou sezónu pojíždět tam a zpátky jak pitomec za současného enormního zvýšení spotřeby postřiku, pohonných hmot a samozřejmě také pracovníků.
Ještě k tomu vozíčkáři: viděl jste někdy jak vypadá pákový postřikovač běžně pro takovéto účely používaný? A jak si ten vozíčkář bude dolívat postřik? Poveze za sebou sud na kolečkách?
Odpovědět
Ještě k tomu vozíčkáři: viděl jste někdy jak vypadá pákový postřikovač běžně pro takovéto účely používaný? A jak si ten vozíčkář bude dolívat postřik? Poveze za sebou sud na kolečkách?
pp
pavel peregrin
6.5.2020 14:09 Reaguje na Jakub GraňákMoment, zde je nutno se zastavit- určitě se to provádí tak, jak popisujete, o tom si nedělám žádné iluze, ALE!- pokud glyfosátem ošetříte plochu, kde dosud plevel není, tak to nemá žádný účinek! Napsal jste, že kde to vynecháte, tam ten plevel vyroste po aplikaci a to pravda není- i když postříkáte holá místa, tak tam ten plevel vyroste také, protože glyfosát účinkuje toliko a pouze přes aktivní zelenou hmotu, s výjimkou rosných kořenů u broskvoně a ještě okurek.
Odpovědět
Jakub Graňák
6.5.2020 14:20 Reaguje na pavel peregrinMožná jsem se nevyjádřil dost jasně
Těch klíčních rostlinek tam jsou mraky, což je zcela pod rozlišovací schopnost pracovníka provádějícího postřik. Stejně tak je v těch spárách množství semen, které jsou kontinuálně přinášeny větrem..., takže místo, které vynechám obsahuje právě ty klíčíci rostlinky, nebo semena, která zakrátko vyraší. Mimochodem ta horká pára zahubí i ta semena. Co se týče doby postřiku, tak se zpravidla čeká do doby, než se ten chodník výrazně zazelená, neřekl bych, že se postup nějak výrazně liší od standartní zemědělské praxe.
Odpovědět
Těch klíčních rostlinek tam jsou mraky, což je zcela pod rozlišovací schopnost pracovníka provádějícího postřik. Stejně tak je v těch spárách množství semen, které jsou kontinuálně přinášeny větrem..., takže místo, které vynechám obsahuje právě ty klíčíci rostlinky, nebo semena, která zakrátko vyraší. Mimochodem ta horká pára zahubí i ta semena. Co se týče doby postřiku, tak se zpravidla čeká do doby, než se ten chodník výrazně zazelená, neřekl bych, že se postup nějak výrazně liší od standartní zemědělské praxe.
pp
JŠ
Jan Šimůnek
6.5.2020 16:11 Reaguje na Jakub Graňák1. Tam, kde nic nevyrostlo před prvním kolem postřiku, nevyroste nic (nebo jen málo) i nadále. Protože tam zřejmě nejsou splněny podmínky, aby tam mohlo něco růst.
2. Váš rozpočet počítá i s postřikem chodníků, na nichž naprosto nic neroste. Což dělat je, pochopitelně nesmysl. Jistě jsou v každém městě celé ulice, kde nenajdete ani stéblo trávy.
3. Dovoluji si pochybovat o vaší představě, jak ta pára zahubí semena ve spárách dláždění. To byste musel nahřát celý povrch chodníku na poměrně vysokou teplotu, aby se se ve spárách zahřál i milimetry pod povrchem.
4. Opravdu jsem viděl jako pomůcku přístroj, který vypadal jako hůl a měl místo hrotu cosi podobného konci hodně tlusté fixy. S tím se šlo a jen se ťuklo do některého listu bodláku či pampelišky a rostlina za pár dní zdechla. Doplňovalo se tam poměrně málo přípravku (objemově) a obojí (práci s tím i doplňování) by IMHO vozíčkář zvládl.
Ona výhoda glyfosfátu spočívá v tom, že opravdu stačí kapička na list a rostlina zajde, takže se toho nemusejí stříkat hektolitry.
Odpovědět
2. Váš rozpočet počítá i s postřikem chodníků, na nichž naprosto nic neroste. Což dělat je, pochopitelně nesmysl. Jistě jsou v každém městě celé ulice, kde nenajdete ani stéblo trávy.
3. Dovoluji si pochybovat o vaší představě, jak ta pára zahubí semena ve spárách dláždění. To byste musel nahřát celý povrch chodníku na poměrně vysokou teplotu, aby se se ve spárách zahřál i milimetry pod povrchem.
4. Opravdu jsem viděl jako pomůcku přístroj, který vypadal jako hůl a měl místo hrotu cosi podobného konci hodně tlusté fixy. S tím se šlo a jen se ťuklo do některého listu bodláku či pampelišky a rostlina za pár dní zdechla. Doplňovalo se tam poměrně málo přípravku (objemově) a obojí (práci s tím i doplňování) by IMHO vozíčkář zvládl.
Ona výhoda glyfosfátu spočívá v tom, že opravdu stačí kapička na list a rostlina zajde, takže se toho nemusejí stříkat hektolitry.
Jakub Graňák
6.5.2020 17:21 Reaguje na Jan ŠimůnekByl jsem k vám ještě milosrdný, ale protože si o to říkáte, tak vás dorazím:
ad1: tam kde nic nevyrostlo před prvním kolem samozřejmě vyroste cokoli a v jakémkoli objemu, stačí aby zapšelo... a ta semena vyraší.
ad2: řeč byla o chodnících tudíž jsem nezapočítával plochy typu náměstí, parkovacích stání apod., což výrazně navyšuje plochy, které potřebují ošetřit, což znamená ještě více postřiku za ještě více peněz (odhadem o 50 % více).
ad3: dovoluji si pochybovat zda vůbec tušíte, že naprostá většina semen leží přímo na povrchu těch spár. Jak by se zapravovaly hlouběji? Tudíž žádné prohřívání do hloubky se nekoná.
ad4: řada rostlin, které v těch spárách jsou, dosahují v době postřiku takových rozměrů, že pokud se k nim nesehnete, ani si jich nevšimnete. Tudíž váš hypotetický vozíčkář se za těmi rostlinami bude honit tam a zpátky v závislosti na tom, kdy která rostlina doroste do stádia, kdy bude z dálky viditelná. Nehledě na fakt, že se vám na té ulici v průběhu osmihodinové směny pravděpodobně usmaží ve vlastní šťávě - budiž mu země lehká.
Máte zahrádku? Zkuste si někdy vzít kapičku roundupu (samozřejmě ředěnou přesně podle návodu) a kápnout ji třeba na list ředkvičky. Pesticidy jsou zpravidla aplikovány v objemu mezi praktiky zvaném "do skanutí", zkuste si vygůglit, co to znamená. Vámi popisovaný postup přizpívá velkou měrou ke vzniku rezistencí.
Odpovědět
ad1: tam kde nic nevyrostlo před prvním kolem samozřejmě vyroste cokoli a v jakémkoli objemu, stačí aby zapšelo... a ta semena vyraší.
ad2: řeč byla o chodnících tudíž jsem nezapočítával plochy typu náměstí, parkovacích stání apod., což výrazně navyšuje plochy, které potřebují ošetřit, což znamená ještě více postřiku za ještě více peněz (odhadem o 50 % více).
ad3: dovoluji si pochybovat zda vůbec tušíte, že naprostá většina semen leží přímo na povrchu těch spár. Jak by se zapravovaly hlouběji? Tudíž žádné prohřívání do hloubky se nekoná.
ad4: řada rostlin, které v těch spárách jsou, dosahují v době postřiku takových rozměrů, že pokud se k nim nesehnete, ani si jich nevšimnete. Tudíž váš hypotetický vozíčkář se za těmi rostlinami bude honit tam a zpátky v závislosti na tom, kdy která rostlina doroste do stádia, kdy bude z dálky viditelná. Nehledě na fakt, že se vám na té ulici v průběhu osmihodinové směny pravděpodobně usmaží ve vlastní šťávě - budiž mu země lehká.
Máte zahrádku? Zkuste si někdy vzít kapičku roundupu (samozřejmě ředěnou přesně podle návodu) a kápnout ji třeba na list ředkvičky. Pesticidy jsou zpravidla aplikovány v objemu mezi praktiky zvaném "do skanutí", zkuste si vygůglit, co to znamená. Vámi popisovaný postup přizpívá velkou měrou ke vzniku rezistencí.
pp
pavel peregrin
7.5.2020 07:10 Reaguje na Jakub GraňákZase zvednu prst- teď jste trochu blafoval. Jedna kapka samozřejmě nestačí, ale pokud si naředíte glyfosát zhruba v poměru 1:3, opravdu existuje herbicidní tyč a s tou lze provádět bodové ošetření. S glyfosátem se nemusí pracovat "do skanutí". Stačí tudíž tím hrotem lehce přemáznout rostlinu a ideálně vegetační střed a plevel spolehlivě zajde. Na ředkvičku by ta kapka nestačila, to je pravda, ale nevím, zda nevědomky či záměrně jste zvolil právě ji- brukvovité plodiny jsou trochu odolnější vůči glyfosátu a třeba taková mochna je odolná hodně. Pak jsou samozřejmě i rostliny, na které glyfosát nepůsobí vůbec nebo ve vysokých dávkách, např. křen, přesličky, rákos. Jinak souhlas.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
7.5.2020 07:12 Reaguje na pavel peregrinJeště doplnění- uvedl jsem mochnu, ale ta samozřejmě do brukvovitých nepatří, to jsou růžovité.
Odpovědět
Jakub Graňák
7.5.2020 10:47 Reaguje na pavel peregrinAle jo porád:-) Kdybych to měl rozebírat do detailu, tak jsou ty moje přízpěvky nekonečné, už tak se snažím nacpat do co nejkratších přízpěvků co nejvíce sdělení, až to pomalu přestává být srozumitelné. Navíc mi úplně leze krkem sepisovat ten přízpěvek do sloupečku na dvě slova, špatně se pak v tom textu orientuje a často na něco zapomenu. Herbicidní tyč semozřejmě znám, primárně je to však taková "libůstka" pro zahrádkáře na likvidaci pampelišek v anglickém trávníku. Opravdu si v praxi nedovedu představit vozíčkáře, jak dělá postřiky na kilometrech chodníků, to je naprostá blbost.
Tu ředkvičku jsem vybral náhodně, šlo mi hlavně o sdělení, že "kapička" ne vždy stačí, obzvlášť v situacích, kdy je ten plevel odrostlejší, stačí pár dnů deštivo a než se dostanete na konec rajónu, tak ta rostlina má půl metru.
Odpovědět
Tu ředkvičku jsem vybral náhodně, šlo mi hlavně o sdělení, že "kapička" ne vždy stačí, obzvlášť v situacích, kdy je ten plevel odrostlejší, stačí pár dnů deštivo a než se dostanete na konec rajónu, tak ta rostlina má půl metru.
pp
JŠ
Jan Šimůnek
7.5.2020 12:31 Reaguje na Jakub GraňákVzhledem k tomu, že se spáry chodníku průběžně zanášejí, mohou být ta semena docela hluboko (milimetry). A zcela jistě nezničíte párou, na rozdíl od Roundupu, kořeny, hlízy a podobné orgány již vyrostlých rostlin.
Odpovědět
Jakub Graňák
7.5.2020 13:19 Reaguje na Jan ŠimůnekTy spáry se zanášejí naprosto minimálně, ony jsou zaneseny již od výroby pískem. Stačí rostliny zničit po krček. Stejně jako postřik, se jakákoli jiná metoda likvidace plevele musí dělat opakovaně.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
5.5.2020 11:33 Reaguje na Jan ŠimůnekNechápu co je totalitního na tom dát práci lidem, kteří by jinak dřepěli na pracáku? Je lepší rozprašovat po okolí chemický sajrajt než dát práci lidem?
Odpovědět
sv
5.5.2020 15:23 Reaguje na Petr Eliáš
Ti co dřepěli na pracáku, budou dál dřepět na pracáku, stejně jako ti co širokým obloukem obcházeli fakta o naprosté bezpečnosti glyfosátu, je budou i nadále obcházet. Na odstraňování pleve mechanickou cestou se najme specializovaná firma se specializovaným strojem.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
5.5.2020 16:03 Reaguje na Petr EliášPlýtvání prací = fakticky plýtvání lidmi. Pojetí člověka, jako v podstatě nepotřebné položky pro plnění "vyšších cílů". Asi jako SSSR za Stalina, kdy válku s Německem sice vyhrál, ale za cenu ztrát, odpovídající spíše válce prohrané (prostě "nas mnogo").
Odpovědět
Jakub Graňák
5.5.2020 17:25 Reaguje na Jan ŠimůnekJe tomu přesně naopak. Jde o jednu z mála možností jak těmto, pro dnešní přetechnizovanou společnost nepoužitelným jedincům, pomoci vyhrabat se z naprostého sociálního dna. Vy jste s takovými lidmi někdy pracoval? Pokud ne, byl bych rád aby jste projevil trochu empatie vůči těm kterým pánbu, nebo osud nenadělil tak jako vám.
Předem děkuji.
Odpovědět
Předem děkuji.
sv
5.5.2020 18:52 Reaguje na Jakub Graňák
Nebo-li vaše dojmy o příčinách sociálního úpadku jsou stejně srandovní jako vaše dojmy o matematice a chemii.
Odpovědět
Jakub Graňák
5.5.2020 19:24 Reaguje naPoučte mě, jistě máte bohaté zkušenosti z práce s těmito jedinci.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
6.5.2020 09:24 Reaguje na Jakub GraňákNa utahování jednoho šroubu na jednom výrobku na výrobním pásu postačíte ještě s nižším IQ než na práci se škrabkou.
Odpovědět
Jakub Graňák
6.5.2020 11:13 Reaguje na Jan ŠimůnekČlověče, vy evidentně postrádáte jakékoli zkušenosti z praxe, což se vzhledem k šíři témat, ke kterým se zde vyjadřujete dalo čekat. Já ty lidi úkoloval, byl s nimi v každodenním kontaktu, tak mi tady nevykládejte co takový VPPák zvládne a co ne, řadu z nich nezaměstnají ani v té šroubkárně.
Odpovědět
JŠ
Jakub Graňák
6.5.2020 17:24 Reaguje na Jan ŠimůnekTihle lidi (zhusta rekrutovaní z oblasti romské komunity) zpravidla nedokončili ani základní vzdělání.
Jak jsem řekl, vůbec netušíte o čem mluvíte.
Odpovědět
Jak jsem řekl, vůbec netušíte o čem mluvíte.
sv
5.5.2020 10:03
Jediné "svinstvo" se nachází v palicích členů "koalice Na rovinu!". Vzhledem k tomu, že používání mobilního telefonu je stejně nebezpečné jako používání glyfosátu, by mne zajímalo, zda tito lidé zabavili svým dětem všechny mobilní telefonní přístroje, když jim tak vadí používání glyfosátu na hřištích.
Odpovědět
PE
Jakub Graňák
5.5.2020 10:26 Reaguje na Petr EliášDotyčný se zde vyskytuje jedině v okamžicích, kdy se jedná o glyfosát. Řekl bych, že je naprosto evidentní jeho osobní zájem na co největším používání dotyčného přípravku.
Odpovědět
sv
5.5.2020 15:19 Reaguje na Jakub Graňák
Nejste náhodou s Eliášem teplí/alternativní bráchové?
Odpovědět
PE
sv
5.5.2020 15:37 Reaguje na Petr Eliáš
Takovou míru sebekritiky bych od vás nečekal, teplý brácho.
Odpovědět
Jakub Graňák
5.5.2020 17:19 Reaguje na Petr Eliáš"Diskuse" s tímto individuem je jako ponořit se do žumpy.
Odpovědět
sv
5.5.2020 18:40 Reaguje na Jakub Graňák
Eliáš provedl sebekritiku, Graňáku. Nemusíte ho ještě potápět do žumpy. Nebo že by vám v ní bylo samotnému smutno.
Odpovědět
sv
5.5.2020 15:18 Reaguje na Petr Eliáš
Graňák je analfabet přes matematiku, vy zas přes přirovnání. Jinými slovy, co mají černoši společného s tím, že Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny zařadila glyfosát a volání z mobilu do stejné katergorie nebezpečnosti, přičemž když se řekne glyfosát, tak zeleným hysterkám jde od huby pěna vzteky a v případě telefonování je ticho po pěšině?
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
5.5.2020 16:04 Reaguje naSouhlas. Ekologové produkují při hodnocení škodlivých jevů prakticky jen samé chaotické bláboly.
Odpovědět
Jakub Graňák
5.5.2020 17:17 Reaguje naNěco málo k neškodnosti glyfosátu pro rostliny a půdu:
1. Glyfosát je silný chelátor kovů (Ca, Co, Cu, Fe, Mn, Mg, Ni, Zn) – v postřikových směsích, v půdě i rostlinách.
2. Je rychle přijímán kořeny, stonky i listy, pohybuje se celou rostlinou (i u Roundup Ready – RR plodin).
3. Hromadí se v dělivých pletivech (i u RR plodin).
4. Inhibuje mnoho životně důležitých enzymů (enzymy šikimátové dráhy, především EPSPS).
5. Zvyšuje náchylnost rostlin k suchu a chorobám.
6. Vykazuje nespecifické herbicidní působení (širokospektrá kontrola plevelů).
7. Část glyfosátu rostliny vylučují svými kořeny do půdy – exudace.
8. V půdě je imobilizován vazbou na půdní kationty (Ca, Co, Cu, Fe, Mg, Mn, Ni, Zn) – chelace.
9. Vytrvává a hromadí se v půdě i rostlinách po celé roky – ale díky chelaci se rychle imobilizuje.
10. Z vazeb na půdní částice je uvolňován fosforem, a tak zpřístupňován rostlinám.
11. Je toxický pro půdní organismy, jež zvyšují dostupnost živin a jejich příjem rostlinami.
12. Inhibuje příjem a transport Fe, Mn a Zn rostlinou při velice nízkých koncentracích, kdy se ještě neprojevuje herbicidní účinek.
13. Stimuluje půdní patogeny a jiné mikroorganismy, což vede ke snížení dostupnosti živin.
14. Snižuje tvorbu sekundární stěny a ligninu (i u RR rostlin).
15. Inhibuje fixaci dusíku vyvázáním niklu potřebného při syntéze ureidů – je toxický pro bakterie rodu Rhizobium.
16. Snižuje fyziologickou dostupnost a koncentrace Ca, Cu, Fe, K, Mg, Mn a Zn v pletivech rostlin i v jejich semenech.
17. Rezidua glyfosátu v půdě mohou poškozovat rostliny, které je přijímají kořeny.
18. Rezidua zvyšují hladinu mykotoxinů ve stoncích, slámě, zrnu a v plodech.
19. Snižuje fotosyntézu (fixaci CO2).
20. Způsobuje opadávání pupenů a plodů, má i další hormonální účinky.
21. Rezidua se hromadí v plodinách i krmivech a vstupují do potravních sítí, což vyvolává otázky bezpečnosti potravin.
Zdroj: http://www.greenpasture.
org/utility/showArticle/?objectID=7213
[Proceedings Fluid Fertilizer Forum, February
14–16, 2010. Vol. 27. Fluid Fertilizer
Foundation, Manhattan]
Když je tak neškodný, dejte si decku ať už je od vašich arogantních, agresivních, anonymních přízpěvků pokoj.
Odpovědět
1. Glyfosát je silný chelátor kovů (Ca, Co, Cu, Fe, Mn, Mg, Ni, Zn) – v postřikových směsích, v půdě i rostlinách.
2. Je rychle přijímán kořeny, stonky i listy, pohybuje se celou rostlinou (i u Roundup Ready – RR plodin).
3. Hromadí se v dělivých pletivech (i u RR plodin).
4. Inhibuje mnoho životně důležitých enzymů (enzymy šikimátové dráhy, především EPSPS).
5. Zvyšuje náchylnost rostlin k suchu a chorobám.
6. Vykazuje nespecifické herbicidní působení (širokospektrá kontrola plevelů).
7. Část glyfosátu rostliny vylučují svými kořeny do půdy – exudace.
8. V půdě je imobilizován vazbou na půdní kationty (Ca, Co, Cu, Fe, Mg, Mn, Ni, Zn) – chelace.
9. Vytrvává a hromadí se v půdě i rostlinách po celé roky – ale díky chelaci se rychle imobilizuje.
10. Z vazeb na půdní částice je uvolňován fosforem, a tak zpřístupňován rostlinám.
11. Je toxický pro půdní organismy, jež zvyšují dostupnost živin a jejich příjem rostlinami.
12. Inhibuje příjem a transport Fe, Mn a Zn rostlinou při velice nízkých koncentracích, kdy se ještě neprojevuje herbicidní účinek.
13. Stimuluje půdní patogeny a jiné mikroorganismy, což vede ke snížení dostupnosti živin.
14. Snižuje tvorbu sekundární stěny a ligninu (i u RR rostlin).
15. Inhibuje fixaci dusíku vyvázáním niklu potřebného při syntéze ureidů – je toxický pro bakterie rodu Rhizobium.
16. Snižuje fyziologickou dostupnost a koncentrace Ca, Cu, Fe, K, Mg, Mn a Zn v pletivech rostlin i v jejich semenech.
17. Rezidua glyfosátu v půdě mohou poškozovat rostliny, které je přijímají kořeny.
18. Rezidua zvyšují hladinu mykotoxinů ve stoncích, slámě, zrnu a v plodech.
19. Snižuje fotosyntézu (fixaci CO2).
20. Způsobuje opadávání pupenů a plodů, má i další hormonální účinky.
21. Rezidua se hromadí v plodinách i krmivech a vstupují do potravních sítí, což vyvolává otázky bezpečnosti potravin.
Zdroj: http://www.greenpasture.
org/utility/showArticle/?objectID=7213
[Proceedings Fluid Fertilizer Forum, February
14–16, 2010. Vol. 27. Fluid Fertilizer
Foundation, Manhattan]
Když je tak neškodný, dejte si decku ať už je od vašich arogantních, agresivních, anonymních přízpěvků pokoj.
pp
pavel peregrin
5.5.2020 17:47 Reaguje na Jakub GraňákNo, minimálně polovina z uváděných bodů je buď nesmysl nebo přinejmenším sporná, tu druhou polovinu lze zevšeobecnit v podstatě na jakýkoliv jiný pesticid. Víte, já mám k těmto zdrojům dost nedůvěry, protože jejich argumentační váha není větší než argumentace Monsanta a naopak. Nevěřím, kromě několika bodů, že by si někdo dal tak podrobnou práci s jedním jediným herbicidem, když od zavedení glyfosátu před čtyřiceti roky se na trhu vystřídaly stovky herbicidů jiných, mě to zavání jasnou tendenčností.
Odpovědět
Jakub Graňák
5.5.2020 18:24 Reaguje na pavel peregrinProdávám jak jsem koupil. Co se týče podrobnosti práce je zřejmě důvodem masové použití toho přípravku v řádech milionů tun ročně.
Odpovědět
sv
5.5.2020 18:42 Reaguje na Jakub Graňák
Na prodej zelených srágor jsou v Greenpeace odborníci, jak jste doložil výše uvedeným výčtem nesmyslů.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
5.5.2020 19:57 Reaguje na Jakub GraňákNepochybně i ostatní účinné látky se masově používaly a dosud používají, namátkou phenmedipham,imazamox, clopyralid, aminopyralid, ethofumesate apod. a jejich použití si nezadá s glyfosátem. Ale ani u jednoho, ač samozřejmě u řady z nich je nebo se čeká zrušení, jsem nezaznamenal tak hysterickou reakci, jako právě u glyfosátu. přitom např. ten aminopyralid je pěkné svinstvo, perzistence v půdě je klidně rok i déle, ale- nic.
Odpovědět
Jakub Graňák
6.5.2020 10:17 Reaguje na pavel peregrinVidím jeden zásadní problém, týkající se všech pesticidů, a to ten, že si to může koupit a aplikovat kdejaký idiot. Když jsem při své práci v ovocné školce měl s těmito přípravky nakládat, musel jsem absolvovat školení a získat povolení s těmito látkami nakládat, což jaksi laik nemusí, to mi příjde naprosto absurdní. Mnohokrát jsem byl svědkem toho jak to pak u takového laika vypadá: "Naliju to tam od oka, šak se ho.no stane."
Glyfosát se stal symbolem především pro svou širokospektrálnost a masové použití i mimo zemědělství, což se například u Vámi zmiňovaného Lontrelu (a jiných selektivních herbicidů)nestalo, protože kromě zemědělců a zahradníků, o něm mají povědomí ještě maximálně fotbalisti, jinak nikdo.
Za negativní přístup právě ke glyfosátu si také ve velké míře může samo Monsanto, známé svým zavrženíhodným přístupem v kauzách polychlorovaných bifenylů, Posilacu... což byly kolosální průsery.
Odpovědět
Glyfosát se stal symbolem především pro svou širokospektrálnost a masové použití i mimo zemědělství, což se například u Vámi zmiňovaného Lontrelu (a jiných selektivních herbicidů)nestalo, protože kromě zemědělců a zahradníků, o něm mají povědomí ještě maximálně fotbalisti, jinak nikdo.
Za negativní přístup právě ke glyfosátu si také ve velké míře může samo Monsanto, známé svým zavrženíhodným přístupem v kauzách polychlorovaných bifenylů, Posilacu... což byly kolosální průsery.
RP
Radim Polášek
6.5.2020 11:03 Reaguje na Jakub GraňákZrovna Lontrel je v eshopech běžně v prodeji.
Odpovědět
Jakub Graňák
6.5.2020 11:13 Reaguje na Radim PolášekV eshopech je všechno. Podstatné je v jakých objemech se to prodává, že ano.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
6.5.2020 14:14 Reaguje na Jakub GraňákV tomto s vámi souhlasím, ten Lontrel lze tedy zakoupit, ale je fůra- naštěstí- látek, které jsou k dispozici pouze pro nás, profesionální uživatele. Věřím, že při dnešní úrovni matematiky je pro mnoho lidí téměř nemožné spočítat, kolik ml do 10l postřikovače musí nalít, když koncentrace má být třeba 0,025%.
Odpovědět
Jakub Graňák
6.5.2020 14:29 Reaguje na pavel peregrinNedej bože když má dotyčný pětadvacetilitrový postřikovač:-)
Odpovědět
pp
JŠ
Jan Šimůnek
6.5.2020 16:37 Reaguje na Jakub GraňákO těch PCB můžete něco napsat, ať se trochu pobavíme.
Odpovědět
Jakub Graňák
6.5.2020 17:41 Reaguje na Jan Šimůnekhttps://cs.wikipedia.org/wiki/Polychlorovan%C3%A9_bifenyly
Pro zasmátí bohatě postačí, viďte?
Odpovědět
Pro zasmátí bohatě postačí, viďte?
sv
5.5.2020 18:48 Reaguje na Jakub Graňák
WHO, IARC a FDA a má jiný názor. Copak, neznáte přísloví, že na hrubý pytel patří hrubá záplata, agresivní anonyme. Z arogance vás obviňovat nebudu, na to vám chybí IQ.
Odpovědět
Jakub Graňák
5.5.2020 19:02 Reaguje naHaha, vskutku důvěryhodné instituce, obzvláště pak ve světle současného světového dění.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
6.5.2020 09:26 Reaguje na Jakub GraňákOdpověděl vám pan Peregrin. Já bych k tomu dodal ještě to, že i kdyby všechno to, co uvádíte, byla pravda (jakože není) tak by to vadilo leda někde na poli nebo v lese, ale ne na chodníku, kde nemá nic růst.
Odpovědět
Jakub Graňák
6.5.2020 11:18 Reaguje na Jan ŠimůnekŘeč byla o "neškodnosti" glyfosátu, máte problém pochopit psaný text a opakovaně vkládáte jiným do úst věci, které neřekli ani se k nim nijak nevyjadřovali.
Jste přímo ukázkovým příkladem mentality středověkého inkvizitora.
Odpovědět
Jste přímo ukázkovým příkladem mentality středověkého inkvizitora.
JŠ
Jan Šimůnek
6.5.2020 16:14 Reaguje na Jakub GraňákDobře tedy: I kdyby glyfosfát nepatřil na pole (což je IMHO nesmysl), tak na tom chodníku by vadit neměl. Spokojen?
Odpovědět
Jakub Graňák
6.5.2020 17:32 Reaguje na Jan ŠimůnekNa tom poli to ještě nějaký smysl dává z důvodu plošnosti a rychlosti aplikace. Na chodníku to ale žádný smysl nedává a to jak zdůvodu plošnosti tak z důvodu rychlosti, lze si totiž jen těžko představit provoz portálového postřikovače s patnáctimetrovými rameny v intravillánu obce. Obzvláště v situaci, kdy existuje výrazně elegantnější a šetrnější řešení v podobě parního čističe.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
7.5.2020 10:35 Reaguje na Jakub GraňákA on se ten glyfosfát ničím jiným než portálovým postřikovačem aplikovat nedá?
Nezdá se vám, že kecáte už moc?
Odpovědět
Nezdá se vám, že kecáte už moc?
Jakub Graňák
7.5.2020 10:51 Reaguje na Jan ŠimůnekDá, pákovým postřikovačem, všechna ostatní řešení typu herbicidních tyčí apod. jsou pro ošetřování velkých ploch typu kilometrů chodníků v praxi naprosto nepoužitelná.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
7.5.2020 12:37 Reaguje na Jakub GraňákPokud na těch chodnících je tu a tam nějaká rostlina, často méně než jedna na metr chodníku, což je stav, který běžně vídám tam, kde chodím, tak je plošný postřik i plošná aplikace páry jen nesmyslné plýtvání.
A za domácí úlohu si spočítejte, kolik energie potřebuje přeměna 1 litru vody na páru (zahřátí té páry nad 100 stupňů můžete zanedbat) z výchozí teploty 20 stupňů a přepočtěte to na CO2 při našem energetickém mixu (pro zjednodušení můžete počítat 50 % energie z uhlí, což +- pokryje to, že máme necelých 50% uhelných a k nim nějaká procenta (dohromady přes 50 %) plynových zdrojů.
Protože tady je zakopaný pes: Ekologové sice permanentně blekotají o šílené škodlivosti emisí CO2 a v současnosti prosazují opatření, která ty emise naprosto zbytečně zvyšují.
Odpovědět
A za domácí úlohu si spočítejte, kolik energie potřebuje přeměna 1 litru vody na páru (zahřátí té páry nad 100 stupňů můžete zanedbat) z výchozí teploty 20 stupňů a přepočtěte to na CO2 při našem energetickém mixu (pro zjednodušení můžete počítat 50 % energie z uhlí, což +- pokryje to, že máme necelých 50% uhelných a k nim nějaká procenta (dohromady přes 50 %) plynových zdrojů.
Protože tady je zakopaný pes: Ekologové sice permanentně blekotají o šílené škodlivosti emisí CO2 a v současnosti prosazují opatření, která ty emise naprosto zbytečně zvyšují.
Jakub Graňák
7.5.2020 13:40 Reaguje na Jan ŠimůnekTak choďte jinudy, obzváště pak tam, kde není vysoká intenzita provozu, přesvědčíte se sám, že sem tam něco není ani zdaleka tak běžné jak si myslíte. Druhá otázka je ta, že města menší než Brno, rozhodně nemají takový objem prostředků, aby mohly chodníky pravidelně rekonstruovat, což ssebou nese právě zvýšené náklady na oštřování chodníků proti plevelům.
K těm posledním dvěma odstavcům: Opakovaně jsem vás vyzýval, aby jste mi nepředhazoval tvrzení nějakých ekologů (dle mě jde o aktivisty, ne vědce, které tento termín reprezentuje). S nějakým CO2 běžte za Kašpárkem.Ten stroj má takovou spotřebu jako trochu výkonnější zahradní sekačka, nejedná se o žádný letecký turbínový motor, takže z mého pohledu naprosto marginální záležitost. Co však z pohledu praktika oceňuji, je vysoká efektivita, plošnost, rychlost a zárověň úspora prostředků za postřik, která je u velkých ploch výrazně vyšší, než náklady spojené s nákupem a provozem takového zařízení.
Odpovědět
K těm posledním dvěma odstavcům: Opakovaně jsem vás vyzýval, aby jste mi nepředhazoval tvrzení nějakých ekologů (dle mě jde o aktivisty, ne vědce, které tento termín reprezentuje). S nějakým CO2 běžte za Kašpárkem.Ten stroj má takovou spotřebu jako trochu výkonnější zahradní sekačka, nejedná se o žádný letecký turbínový motor, takže z mého pohledu naprosto marginální záležitost. Co však z pohledu praktika oceňuji, je vysoká efektivita, plošnost, rychlost a zárověň úspora prostředků za postřik, která je u velkých ploch výrazně vyšší, než náklady spojené s nákupem a provozem takového zařízení.
JŠ
Jan Šimůnek
8.5.2020 14:23 Reaguje na Jakub GraňákPrávě ten "výkon jako zahradní sekačka" mi moc fyziálně neštymuje.
Odpovědět
ig
RP
Radim Polášek
6.5.2020 11:10Největší sranda je, že zákaz glyfosátu dnes jednoznačně jde k prospěchu onoho podle zelených velmi ošklivého Monsanta, či Bayeru. je to proto, že už několik let patenty na glyfosát vypršely a tak ho může legálně vyrábět a vydělávat na něm kdokoliv, nejenom Monsanto.
Na rozdíl od případných nově vyvinutých náhrad glyfosátu, které s největší pravděpodobností už má Monsanto vyvinuto. Náhradu možná mnohem jedovatější, ale určitě výrazně dražší. A když poslušní zelení aktivisté prosadí zákaz glyfosátu, lidi budu muset kupovat dražší alterantivy, které na rozdíl od glyfosátu budou moct vyrábět zase jenom majitelé patentů, stejně jako dříve glyfosát.
Odpovědět
Na rozdíl od případných nově vyvinutých náhrad glyfosátu, které s největší pravděpodobností už má Monsanto vyvinuto. Náhradu možná mnohem jedovatější, ale určitě výrazně dražší. A když poslušní zelení aktivisté prosadí zákaz glyfosátu, lidi budu muset kupovat dražší alterantivy, které na rozdíl od glyfosátu budou moct vyrábět zase jenom majitelé patentů, stejně jako dříve glyfosát.
ig
6.5.2020 14:55 Reaguje na Radim Polášek
To zní logicky (bohužel). A poslušní aktivisté (jak že je to nazýval Lenin?) to prosadí, stejně jako prosadili odpor k jaderným elektrárnám nebo GMO potravinám.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
7.5.2020 12:39 Reaguje naNepodceňoval bych ty aktivisty. Ti jistě znají čísla na své výplatní pásce.
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
7.5.2020 12:54 Reaguje naTak těm poslušným aktivistům nezáviďte, že mají takovou moc a vliv :) Mohu Vám poradit jen jedno .... smiřte se s tím. :)
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
9.5.2020 18:14 Reaguje na Petr EliášBude třeba prosadit takové zákony, po jejichž aplikaci už takový vliv mít nebudou.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
12.5.2020 15:30Jsem ráda, že občané Prostějova uspěli. Dobrá věc se podařila. A nedivím se, že pisatel skrývající se pod sv ukrývá své jméno. Má se za co stydět! Obsahem jeho komentářů jsou jen urážky a bláboly.
Odpovědět
