Martin Hrubeš: Šumavský národní park je minulostí
29.3.2011
Nový ředitel NP Šumava prý prohlásil, že návrat k divočině je iracionální ideologií, a pod záminkou ochrany před kůrovcem dal otevřeně zelenou kácení lesů. To začalo v měřítku masivnějším než dříve už v roce 2010. Nyní Jan Stráský zřejmě pro kácení uvolní i nejpřísněji chráněná území. Schizofrenie na Šumavě dosahuje vrcholu.
Zákon a ochraně přírody a Nařízení vlády o zřízení národního parku Šumava, včetně předpisů nižší právní váhy týkajících se národních parků a konkrétně Šumavy, jsou trvale porušovány. Šumavský národní park existuje už jen v nich, mluví se o něm, má vymezené území, informační střediska, rozpočet, ale skutečnost je jiná. Po jeho lesích se trvale pohybují lesní traktory, těžké stroje na těžbu dřeva a dřevorubci s motorovými pilami. V Prášilech, na obou Kvildách, na Modravě a v dalších obcích i na samotách bují čilý stavební ruch. Ochrana přírody již prakticky nefunguje, protože to jediné, co z ní zbylo – zákazy vstupu pěším turistům – za této situace zcela ztrácí smysl. Národní park Šumava se stal mimikrou, eufemismem pro něco, co není.
Nemůžeme uhnout před zásadní volbou: Zrušit národní park a smířit se tak s poměry, které tam nyní reálně panují, nebo vzít vážně platná pravidla národního parku a tvrdě (jinak se to nepodaří) je začít prosazovat. Ne vůči pěším turistům, ti jsou většinou k přírodě ohleduplní, ale vůči subjektům, které na kácení šumavských lesů vydělávají a tento zdroj příjmů si jen tak vzít nenechají. Schizofrenii vidím v tom, že jim vychází vstříc právě Správa NP Šumava.
reklama
Zákon a ochraně přírody a Nařízení vlády o zřízení národního parku Šumava, včetně předpisů nižší právní váhy týkajících se národních parků a konkrétně Šumavy, jsou trvale porušovány. Šumavský národní park existuje už jen v nich, mluví se o něm, má vymezené území, informační střediska, rozpočet, ale skutečnost je jiná. Po jeho lesích se trvale pohybují lesní traktory, těžké stroje na těžbu dřeva a dřevorubci s motorovými pilami. V Prášilech, na obou Kvildách, na Modravě a v dalších obcích i na samotách bují čilý stavební ruch. Ochrana přírody již prakticky nefunguje, protože to jediné, co z ní zbylo – zákazy vstupu pěším turistům – za této situace zcela ztrácí smysl. Národní park Šumava se stal mimikrou, eufemismem pro něco, co není.
Nemůžeme uhnout před zásadní volbou: Zrušit národní park a smířit se tak s poměry, které tam nyní reálně panují, nebo vzít vážně platná pravidla národního parku a tvrdě (jinak se to nepodaří) je začít prosazovat. Ne vůči pěším turistům, ti jsou většinou k přírodě ohleduplní, ale vůči subjektům, které na kácení šumavských lesů vydělávají a tento zdroj příjmů si jen tak vzít nenechají. Schizofrenii vidím v tom, že jim vychází vstříc právě Správa NP Šumava.
reklama
Další informace |
Článek Martina Hrubeše Šumavský národní park 2010 - velká sklizeň z loňského roku.
Martin Hrubeš
Autor je geolog, jeho zálibou je pěší turistika v Krkonoších a na Šumavě.
Autor je geolog, jeho zálibou je pěší turistika v Krkonoších a na Šumavě.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
