https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/martin-riha-lov-lisek-se-psy.krute-tyrani-nebo-humanni-zpusob-lovu
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Martin Říha: Lov lišek se psy. Kruté týrání, nebo humánní způsob lovu?

31.10.2024
Prašivina neboli svrab je dnes, po vymýcení vztekliny, nejčastější příčinou přirozeného úmrtí lišek.
Prašivina neboli svrab je dnes, po vymýcení vztekliny, nejčastější příčinou přirozeného úmrtí lišek.
Liška nemá v naší krajině, kromě člověka, významnějšího predátora. K přirozené smrti takového divokého zvířete dochází pouze stářím, vyhladověním, nemocí nebo zraněním, přičemž nic z toho nelze označit za humánní. Zatímco člověk se dnes snaží při lovu utrpení zcela vyhnout nebo jej zkrátit na minimum, což za humánní považovat lze.
 

Bez lovu to nejde

Vlivem vymýcení vztekliny chybí evolučně vzniklé, přirozené regulační mechanismy, které udržují početnost lišek na únosné míře, která je obecně uváděna jako jedna liška na 500 ha smíšené honitby (pozemky v honitbě jsou lesní i nelesní) nebo 750-1000 ha honitby lesní (převládající pozemky jsou lesního typu).

Vzhledem k výše uvedenému se stavy lišek začaly, přibližně od poloviny sedmdesátých let minulého století, stále výrazněji zvyšovat. RNDr. Ivo Sýkora, CSc. uvádí ve svém článku Liška obecná – stavy a potrava v zářijovém čísle časopisu Myslivost z roku 2004, že: „Na Pardubicku podle ulovených lišek a přepočteného předpokládaného stavu, se do roku 1974 pohybovala jejich populační hustota mezi jednou až dvěma liškami na 500 ha. V dalších letech do roku 1980 se hustota populace zvýšila na 3–4 lišky /500 ha, dále do roku 1987 na 4–6 lišek/500 ha a v dalších letech do roku 1992 již na 7–9 lišek/500 ha. V letech 1993 až 1997 již hustota populace překročila desetinásobek optimální hodnoty a dosáhla 10–13 lišek/500 ha, v dalších letech do roku 2000 se zvýšila až na hodnotu 13–17 lišek/500 ha. Nejvyšší hustota populace byla dosažena v roce 2001, kdy populace dosáhla hustoty 15–20 lišek/500 ha. V dalších dvou letech se populační hustota snížila na 10–13 lišek/500 ha.“

Nebudou-li počty lišek kontrolovány, dojde k postupnému přemnožení a lze konstatovat, že přemnožení má škodlivý účinek na zdraví a vitalitu celé populace, zejména pokud jde o choroby. To lze pozorovat na strmě rostoucích počtech lišek trpících prašivinou, kterou způsobuje zákožka svrabová, nejvíce přenosný parazitický roztoč, přenosný na psi, kočky i člověka. Dalším nebezpečím jsou přibývající případy onemocnění člověka tasemnicí liščí. Nejčastěji se lze nakazit konzumací syrového lesního ovoce, které předtím zvíře infikovalo svými výkaly. V roce 2021 evidoval Státní zdravotní ústav jeden takový případ, v roce 2022 deset a v roce 2023 již třináct. Vzácné onemocnění nazvané echinokokóza postihuje játra a může skončit až transplantací. Dr. Katie Colvile z Veterinary Association for Wildlife Management uvádí ve své studii Natural Chase z roku 2007, že: „…při absenci lovu se psy může dojít ke ztrátě vyhýbavého chování u lišek. Umělé metody lovu, jako je střelba, nemají stejný vliv na chování jako přirozená predace, a proto nebudou sloužit k udržení stejného souboru chování. Lišky přizpůsobí své chování, aby se vyhnuli konfrontaci s loveckými psy. Vyhnou se například dennímu lovu, což omezí škody způsobené liškami ve stále oblíbenějších systémech chovu ve volném výběhu, kde jsou zvířata ve dne pod širým nebem ale na noc zavírána do bezpečí. Ukázalo se, že venkovské lišky, které jsou loveny psy, se vyhýbají lidem, zatímco městské lišky ztratily instinktivní strach z člověka. Tato absence predačního tlaku může obecně vést k méně ostražité populaci, takže je náchylnější k jiným hrozbám“. Ztráta ostražitosti lišek může tedy vést nejen ke škodám na drobném domácím zvířectvu, ale také k infikování zahrad nebezpečnými nemocemi nebo v krajním případě i nárůstu napadení lidí liškou. (Zdroj: TV NOVA). Myslivec má povinnost řešit tuto situaci co nejhumánnějším a nejekologičtějším způsobem.

Ztráta vyhýbavého chování u lišek, ve spojení s onemocněním, může být pro člověka velice nebezpečné. Ilustrační foto.
Ztráta vyhýbavého chování u lišek, ve spojení s onemocněním, může být pro člověka velice nebezpečné. Ilustrační foto.

Nejhumánnější a nejekologičtější je podle studií lov se psy

V červenci roku 2002 publikoval Dr. L.H. Thomas a prof. W. R. Allen, za podpory 400 členů Royal College of Veterinary Surgeons, posudek s názvem VETERINÁRNÍ STANOVISKO K LOVU SE PSY, které se zabývalo veterinárním a etologickým náhledem na dopady lovu na zvěř. Lze jej tedy považovat za vyvážený názor na věc, bez zatížení polidšťováním zvířat, které je často emočně silně zabarveno. V jeho závěru je uvedeno, že: „Jako členové Royal College of Veterinary Surgeons proto prohlašujeme, že lov loveckými psy je přirozenou a nejhumánnější metodou kontroly populace všech čtyř druhů zvěře na venkově (liška, jelen, zajíc a norek). Přirozené, protože zvíře je loveno metodou (pronásledováním) vyvíjenou po tisíciletí a v prostředí, které zná; přirozené také proto, že nepoužívá žádnou moderní technologii (zbraně nebo pasti), pro kterou divoké zvíře nemá přirozený obranný nebo zvládací mechanismus. Humánní, protože při lovu nedochází k žádnému zranění – zvíře je buď téměř okamžitě zabito, nebo vyvázne bez zranění. Relativně krátká doba fyziologického stresu, který může být trpět v závěrečné fázi lovu, je v rámci možností divokého zvířete; humánní také proto, že je selektivní a přímo zabíjí slabé, staré, nemocné a raněné ve vztahu k jejich slabosti. Lov je jedinou metodou lovu, která selektivně udržuje zdraví a vitalitu druhu a která umožňuje druhům z lomu oddech během období rozmnožování. Norování, pronásledování chrty, nebo štvanice s honiči (Colvile 2007) následovaná téměř okamžitým usmrcením kořisti musí být z hlediska dobrých životních podmínek zvířat preferovanou metodou lovu. Je šetrný k životnímu prostředí k ostatním volně žijícím zvířatům a je přirozenou, vyváženou, biologickou metodou kontroly volně žijících zvířat. Je to životně důležitý a nezbytný nástroj v managementu volně žijících živočichů, který by měl být vrácen zpět do krajiny.“ (zdroj: VAWM.org)

Lov norováním není krutý, ale…

Při zvažování humánních aspektů lovu se psy je důležité mít na paměti, že jak divoká, tak domácí zvířata jsou nejvíce stresována, když jsou pronásledována v prostředí, které je pro ně cizí. Liška se v podzemí narodila a vyrostla, není důvod se domnívat, že trpí zvýšenou úzkostí v přítomnosti norníka. Divoká zvířata jsou zvyklá lovit nebo být lovena. To, co může být pro domácí zvíře nebo člověka šokujícím zážitkem, je součástí každodenního života divokého zvířete. Kromě jasných rozdílů v chování domácích a divokých zvířat existují také důkazy o zásadních biologických rozdílech mezi těmito dvěma. U domácích zvířat je tedy ve srovnání s jejich divokými bratranci zmenšená velikost nadledvin a další endokrinní změny, změněná velikost mozku a struktura smyslových orgánů. Zkrátka pes není liška! Pes prošel po tisíce let lidskou selekcí, aby se hodil pro domácí život, v nepřítomnosti predátorů; liška procházela přirozeným výběrem nekonečně déle, aby se přizpůsobila život ve volnosti, v přítomnosti predátorů. Navíc se zdá, že zvířata nemají žádnou předtuchu smrti. Ze zprávy britské Veterinary Association for Wildlife Management (VAWM) vyplývá, že: „je nepravděpodobné, aby lovená zvěř trpěla úzkostí z pronásledování. Savci, s výjimkou primátů, mají pouze základní prefrontální kůru, klíčovou část mozku aktivní v abstraktním myšlení a uvažování“. Toto potvrzuje i závěr Greenfield Residents Welfare Society, který uvádí, že: „očekávání vymyšleného scénáře v budoucnosti může být jedním ze způsobů, jak popsat obavy a úzkost, které jsou zvláštně lidské“. I když je liška v noře vykopána a norník uvázán, nejeví známky vážného utrpení nebo strachu, jako je pomočování nebo defekace, spíše působí pozoruhodně klidně a bezpečně ve své částečně odkrytém doupěti. Ze všech způsobů lovu lišek se jeví norování jako nejefektivnější a je potřeba uvést, že lov norováním je v 80 % zakončen zastřelením lišky na povrchu, poté co ji norník vyžene z nory. Pokud liška setrvává v noře a odmítá noru opustit, jedná se zpravidla o starého lišáka, nebo samici s mláďaty. V takových případech může dojít v podzemí k souboji mezi psem a liškou.

Norování pouze do ledna

Každý, kdo se svým psem kontroluje liščí nory ještě v únoru, musí počítat s tím, že brlohy jsou obsazeny liškami, které jsou již plné. Pokud kaňkování následkem chladného počasí proběhne dříve, například již v říjnu nebo v listopadu, je liška v únoru již dost plná a méně pohyblivá. To je jeden z mnoha důvodů, proč se jen velmi těžko dá vyhnat z nory a přimět k útěku. Kromě toho se v této době u nor, které společně obývají lišky i jezevci, dá s vysokou pravděpodobností očekávat, že samice jezevce již mláďata vrhla.

Osiřelá liščata

Jakkoli se může zdát norování liščat odporné, existuje mnoho případů, kdy je to pro mláďata spíše milosrdné. V případě, že myslivec najde na silnici přejetou lišku, která jeví známky laktace, nebo dojde k jejímu zastřelení, je téměř jeho povinností nalézt noru ve které se osiřelá mláďata nachází a mláďata vykopat, nebo pomoci spolehlivého norníka předejít utrpení, které by liščata čekalo při smrti vyhladověním.

Hladký průběh norování

Nejvhodnější je norování lišek v umělých norách, kde norník lišku spolehlivě vyhání a nedochází v nich ke zbytečným bojům v podzemí, jako v přírodních norách, při kterých liška trpí a norník je zbytečně zraňován. Umělá nora má často, na rozdíl od té přírodní, dvě chodby z kotle, popř. výhybkový systém, což zajistí, aby se liška a norník nedostali do přímého kontaktu Kotel by měl být kruhový o průměru skruže 50 až 80 cm. V takovém kotli se nemá liška kde přimáčknout a norník ji může lépe otočit a vyhnat ven. Na rozdíl od přirozeného obydlí liška vyběhne velmi rychle během několika minut, nebo dokonce vteřin.

Přirozená predace je součástí každodenního života divokého zvířete. Ilustrační snímek.
Přirozená predace je součástí každodenního života divokého zvířete. Ilustrační snímek.

Stres v závěrečné fázi

Je třeba připustit, že u lišky lovené psy nastane proměnlivé období fyziologického stresu v krátké závěrečné fázi lovu, kdy by bylo možné tvrdit, že zvíře může trpět. Richard Cours, bývalý výkonný ředitel League Against Cruel Sports (Liga proti krutým sportům) v souvislosti s lovem s chrty a honiči uvádí, že: „Psi snadno dostihnou lišku během několika minut a zadáví ji během vteřiny nebo dvou. To, jak se liška cítí, je z hlediska dobrých životních podmínek zvířat zcela irelevantní. Trvalo mi deset let, než jsem si uvědomil tento nevyvratitelný fakt – ostatní si to nikdy neuvědomí, protože fanatismus, předsudky, omezenost, třídní nevraživost a nevědomost oslepuje lidi k vnímání této pravdy.“

Lov norováním není jen o lovu

V ČR se loni ulovilo přes 83 000 lišek a z toho pouze 4732 norováním (zdroj: Svět myslivosti). Přesto nelze tvrdit, že je zákaz norování na místě z důvodu jeho nepotřebnosti. Lov norováním je důležitou součásti při chovu psů a pomáhá udržovat vrozené vlohy plemen norníků tak, jak je vyšlechtily generace chovatelů před námi a je naší povinností je udržet a předat dalším generacím chovatelů po nás. To, že je dnes drtivá většina psů držena pouze jako rodinný společník neznamená, že neexistují lidé, kteří tyto vlohy u svých psů potřebují a využijí.


reklama

 
foto - Říha Martin
Martin Říha
Autor je český kynolog a autor knih a článků z oboru kynologie. Je odborníkem v oblasti obecné kynologie, historie a původu plemen psů.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (79)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

EB

Emil Bernardy

31.10.2024 07:07
Pěkný článek.Jen"vymýcení vztekliny"není úplně přesné.Orální vakcinací lišek před desítkami let byla vzteklina utlumena vpodstatě ve stř.Evropě,ale toto není pravdou směrem na jih a severovýchod,zabělhlé vzteklé lišky na Slovensko snad z Polska či Běloruska.O Rusku a Bělorusku údaje o výskytu vztekliny nejsou. Na Balkáně je.A vzteklina nezná hranice.Virus vztekliny u nás je u netopýrů.... Vzteklina pořád hrozí .
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.10.2024 07:21
Dobrý, odborný článek, zde asi hurvínci se svými "argumenty" moc neuspějí. Díky orální vakcinaci se stejně tak přemnožily i kuny, zejména synatropní skalačka. Ta nočnimi výlety do přírody se podílí na vymizení či silném úbytku dříve běžných druhů. Svým zvykem přespávat na teplém motoru auta a vyskočením za jízdy provádí autoregulaci, ta se však jeví jako nedostatečná. Zde ani ne tak lov se psy, ale spíše do sklopců, by pomohl její přemnožení výrazně omezit.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

31.10.2024 08:21
Ještě dodejme,že vakcinace lišek se již ?mnoho let neprovádí,populace lišek je tedy opět vnímavá ......
Odpovědět
Ra

Radek

31.10.2024 09:07
Děkuji za dobrý odborný článek na téma lovu lišky a utrpení při něm . Doufám že si to přečte i veřejnost včetně poslanců a uvědomí si při tom jeho důležitost a přínos pro společnost ,včetně chovu psů . Platí to i pro mnoho mladých myslivců , kteří jsou ovlivněny mnoha faktory které je od lovu lišky bohužel zrazují .
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.10.2024 09:30
U problematiky úbytku ježkka je na místě uvažovat o přikrmování, misce s vodou a zimovací/ rotmnožovací boudou. Jsou země, kde má tradici jak lov s norníky, tak i jeho odpůrci, z nichž mnozí lišky a jezevce přikrmují. Doufám, že tato ujetost k nám nedorazí, to už se potom nedivme přikrmování holubů, potkanů, nutrií ap. Je nejvyšší čas kult predátorů přehodnotit, neb jak můžeme pozorovat, se "slabými a nemocnými" se na většině území poroučely celé populace. Predátor, který nemá v přírodě predátora, se zákonitě přemnoží (zejména všežraví), proto se nelze divit dnešnímu zmaru, včetně kdysi všudypřítomného ježka.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

31.10.2024 14:00 Reaguje na Karel Zvářal
Při úbytků ježků je potřeba se podívat kolik je výrů.
Odpovědět
Pe

Petr

31.10.2024 10:00
"Lov norováním je důležitou součásti při chovu psů a pomáhá udržovat vrozené vlohy plemen norníků tak, jak je vyšlechtily generace chovatelů před námi a je naší povinností je udržet a předat dalším generacím chovatelů po nás."

Povinností? Vše se vyvíjí, i lidé. V raném středověku bychom tak například mohli číst, že prodej otroků je důležitou součástí naší ekonomiky a naší povinností je prodej otroků zachovat a předat generacím obchodníků s otroky po nás.
Společnost nemá povinnosti, má morální zásady.
Odpovědět
DA

DAG

31.10.2024 10:26 Reaguje na Petr
Vše se vyvíjí, ale pokud tento typ lovu nezpůsobuje stres, kvůli kterému se tento lov zakáže, tak proč to zakazovat.
Změkčilost je chybná větev vývoje a to ne jen kvůli lovu.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.10.2024 10:33 Reaguje na DAG
To je též kulturní dědictví, podobně jako sokolnictví. Jen hrstka uřvaných aktivistů si z toho udělala živnost. Přitom je okrajová záležitost, většina lišek zajde střelou.
Odpovědět
Pe

Petr

31.10.2024 10:59 Reaguje na Karel Zvářal
Co třeba čižba, dříve běžná i u nás, dnes třeba ve Středomoří. Kulturní dědictví?
Odpovědět
DA

DAG

31.10.2024 11:02 Reaguje na Petr
Proč ne pokud neohrožuje populace ptáků.
Odpovědět
Pe

Petr

31.10.2024 10:34 Reaguje na DAG
To už je na vnímání každého jednotlivce a na tom, jaké vnímání ve společnosti převažuje. Otroctví bylo taky považováno za normální, dokonce ještě docela nedávno. A změkčilost bychom mohli porovnávat na mnoha činnostech našich předků, které my už neděláme. Například dům bez koupelny, se střechou ze slámy a suchým záchodem na dvorku byl k vidění ještě před několika desítkami let. A děti pracující v továrnách taky. Je to chyba?
Odpovědět
Pe

Petr

31.10.2024 10:39 Reaguje na Petr
A posun lidské společnosti a její morálky je hezky vidět na tom, že takovéto věci nepovažujeme za kulturní dědictví.
Odpovědět
Pe

Petr

31.10.2024 10:46 Reaguje na Petr
Nebo trochu dál do světa. Co třeba kanibalismus. Kulturní dědictví a povinnost to zachovat a předávat dál, nebo morální nepřijatelnost?
Odpovědět
DA

DAG

31.10.2024 11:00 Reaguje na Petr
Mnoho slov, ale mimo podstatu mého příspěvku.
Jestliže máte nějaký argument, kterým něco odůvodňujete a ten není pravdivý, tak celá argumentace je špatná.
A s tím vývojem. Až bude robotický norník s brokovnicí, tak proč ne.
A s tou změkčilostí. Prostě jednou musíte říct dost. Toto už je utrpení, které nejde odstranit nebo není tak velké, aby bylo nutné odstranit. Ona kočka hrající si s myší, je naprosto ideální případ.
Odpovědět
Pe

Petr

31.10.2024 11:04 Reaguje na DAG
Co není pravdivé?
A sám uvádíte, že vše má své hranice. Ale každý je má někde jinde. No a dnes už prostě převažuje názor, že toto (norování) už je utrpení a není v souladu se současným vnímáním a morálkou.
Odpovědět
Pe

Petr

31.10.2024 11:09 Reaguje na Petr
Kočka hrající si s myší je sice příklad, ale neporovnatelný, a morálně už vůbec. Nijak totiž nesouvicí s lidskou činností, natož s lidskou zájmovou a úmyslnou činností.
To už by byl lepším příkladem rybolov, který má s norováním mnoho společného a míří stejným směrem k morálnímu propadlišti dějin.
Odpovědět
DA

DAG

31.10.2024 11:14 Reaguje na Petr
Jak to neporovnatelné. Kočka x myš, pes x liška.
Odpovědět
Pe

Petr

31.10.2024 11:23 Reaguje na DAG
Kočka si hraje s myší samovolně a přirozeně, v rámci svých instinktů.
Psa jsme k tomu úmyslně vyšlechtili a vycvičili, a úmyslně ho pouštíme lišce do nory, pro vlastní zábavu a vlastní zájmy. Viděl jste někdy psa dorvaného liškami? Někdy přímá cesta na veterinu, někdy už i zbytečná. A že to liškám nevyvolává stres je jen subjektivní názor, těžko ho nějak doložit, například u té lišky s liščaty. Žádný lov není bez stresu. A toto se podobá víc psím zápasům než lovu. A psí zápasy už taky z morálních důvodů neprovozujeme.
A neodpověděl jste co není pravdivé na mýchargumentech.
Odpovědět
DA

DAG

31.10.2024 11:42 Reaguje na Petr
Odpověděl. Já napsal, že argumenty pro zákaz jsou liché a to zdůvodnil článek.
Vy jste mě odpoveděl něčím úplně jiným a to nějakou morální povinností.
Odpovědět
DA

DAG

31.10.2024 11:42 Reaguje na Petr
Odpověděl. Já napsal, že argumenty pro zákaz jsou liché a to zdůvodnil článek.
Vy jste mě odpoveděl něčím úplně jiným a to nějakou morální povinností.
Odpovědět
Pe

Petr

31.10.2024 11:52 Reaguje na DAG
Ne, psal jste pokud nějaký argument není pravdivý. Tak mě zajímá který to je.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

31.10.2024 16:58 Reaguje na Petr
Vaše argumentace má jednu podstatnou chybičku. Ano, viděl jsem pokousaného psa . Právě proto aby k tomu docházelo co nejméně byl dříve kontaktní výcvik na umělé noře. Díky přiblblým ochranářům není nyní možno psa adekvátně připravit. No a když jsem se jednoho ochranáře tehdy ptal proč se nemůže pes seznámit v kontrolovaném prostředí s liškou tak aby na to setkání v noře byl připraven, tak mi odpověděl, že jim nejde o toho psa ale o lišku. Tak co sem nyní taháte pokousanéh psa. Najednou, když se to hodí jde zase o toho psa? Samozřejmě i to vaše srovnání s rybolovem je nesmysl. Nevím proč by měl rybolov směřovat k morálnímu dnu? Živí hodně velkou část lidské populace. Atd.
Odpovědět
Pe

Petr

31.10.2024 17:28 Reaguje na Jarek Schindler
To je opět to vaše účel světí prostředky. Vy se odmníváte, že když máte důvod a cíl, že můžete cokoliv a jakkoliv. Proto vám pro vaše choutky ten ochranář nechce dát k dispozici tu lišku. Protože je to živý tvor a není pro zábavu někomu, jako vy. A se psem je to stejné.
A chápu, že pro vás jsou to přiblblí ochranáři.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.10.2024 17:34 Reaguje na Petr
Víte, kolik při procházce v lese zahubíte drobných organismů (brouci, žížaly, chvostoskoci)?
Jestli máte nějaké svědomí, tak s tím okamžitě přestanete.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

31.10.2024 17:40 Reaguje na Petr
Zase, neměl jste úplně náhodou jen o komentář výše strach o psa?
No a zase, není náhodou potřeba udržovat nějaký únosný stav lišek? Pokud to potřeba je tak co tu pořád žvaníte o nějakých choutkách či zábavě?
Odpovědět
Pe

Petr

31.10.2024 17:45 Reaguje na Jarek Schindler
Protože nechápete, že ono "účel světí prostředky", neplatí. Nemůžete dělat cokoliv, když máte nějaký důvod. Vy si ale myslíte, že ano.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

31.10.2024 17:41 Reaguje na Petr
Jo a nemohu jakkoliv cokoliv. Mohu pouze to co mi umožňuje zákon.
Odpovědět
Pe

Petr

31.10.2024 17:47 Reaguje na Jarek Schindler
Jsem rád, že se ten zákon změní.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

1.11.2024 12:18 Reaguje na Petr
Nejásejte předčasně.
Odpovědět

Martin Říha

5.11.2024 10:49 Reaguje na Petr
Mýlíte se Petře, pes také loví v rámci svých instinktů, resp. v rámci loveckého institku, pouze jsme tento instinkt transformovali v rámci jednotlivých plemen do podoby, které potřebujeme k vykonávání konkrétní činnosti, ať jde o pasení, vystavování, nebo norování.
Odpovědět
AD

Alice D

1.11.2024 19:18 Reaguje na Petr
1***
Odpovědět
DA

DAG

31.10.2024 11:18 Reaguje na Petr
Ano uvádím a ani nijak nepopírám, že by člověk měl způsobovat utrpení jen v rámci nějakých norem. A pro mě je ta norma jinde. To proto, že souhlasím s tím jak je to v článku, že vnímání s stresu u zvířat je prostě jiné a zvířata trpí i bojem mezi sebou a jsou na něj vnitřně nastaveny.
Odpovědět
Pe

Petr

31.10.2024 11:24 Reaguje na DAG
Tak ať si bojují mezi sebou. Proč vám to přijde jako dobrá a správná možnost to provozovat úmyslně?
Odpovědět
DA

DAG

31.10.2024 11:46 Reaguje na Petr
Tak zaprvé si myslím, že člověk má právo si upravovat svět podle svých potřeb a využívat přírodní bohatství. No a když chci maso, tak to nejde bez utrpení nebo zplundrování nějakého biotopu, abych mohl pěstovat obilí.
Odpovědět
Pe

Petr

31.10.2024 11:36 Reaguje na DAG
A psí zápasy, nebo kohoutí zápasy, jsou v rámci vašich norem?
Odpovědět
DA

DAG

31.10.2024 11:46 Reaguje na Petr
Odstranění lišky nebo psíka mývalovitého má pro přírodu smysl. Psí ani kohoutí zápasy ne.
Odpovědět
Pe

Petr

31.10.2024 11:49 Reaguje na DAG
Odstranit lišku pomocí zápasu se psem je tedy dobré, nebo špatné?
Pro mě je to úmyslné týrání obou stran, pro jiné je to zábava. Co pro vás?
Odpovědět
DA

DAG

31.10.2024 11:54 Reaguje na Petr
Ideální je, když liška vyběhne z nory a uloví se zbraní.
Myslím, že o týrání nejde.
Byl jste někdy na norovačkách s kontaktem?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.10.2024 13:36 Reaguje na DAG
A nikoliv nejhorší, nýbrž nejlepší (vyhaněči) jsou trpaslíci. Malí vzrůstem, ale pěkně "uřvaní".
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

31.10.2024 13:52 Reaguje na Karel Zvářal
Na vzrůstu snad absolutně nezáleží. Vyhaněč, davič či doléhač je způsob práce psa daný z velké části jeho geny. Dříve při kontaktním norování měl chovatel možnost ověřit si způsob práce psa no a právě vyhaněř byl nejvíce ceněným způsobem práce.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.10.2024 14:15 Reaguje na Jarek Schindler
To mám od jednoho zkušeného chovatele - myslivce, že když nevyhnal (většinou ano), ale nikdy nemusel kopat. Do kontaktu se silnějším (jezevcem,) nešel a díky štíhlosti neuvízl v úzkých chodbách.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

31.10.2024 13:57 Reaguje na Petr
Ono to co někdo, v tomto případě pes, dělá s chutí jde nazvat jeho týráním? Myslíte si snad, že pokud by ten pes nechtěl do té nory za liškou sám, tak to tam dostanete?
Odpovědět
Pe

Petr

31.10.2024 15:20 Reaguje na Jarek Schindler
To i ten bojový pes se "s chutí" vrhne do psího zápasu, a přesto už se to v civilizovaných zemích neprovozuje. A i vojáci se s chutí vrhají do bitev, lidojedi taky, i když vědí, že prohrát znamená být sněden, běžně se lidé s chutí sebeobětují, a tak dále. A přesto se nic z toho nedělá. Proč? Ano, nejsme primitivové neodtržení od přírody. Možná jsme jen trochu dál a civilizovanější.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

31.10.2024 16:29 Reaguje na Petr
Jak prosím víte, že se bojový pes , voják či ten lidojed do boje vrhají s chutí? Oni snad mají na vybranou? Ten norník na vybranou má. Buď do té nory jde nebo nejde.
Odpovědět
Pe

Petr

31.10.2024 15:37 Reaguje na Jarek Schindler
Oni za to vlastně lidi vůbec nemůžou, za všechno může ten pes, který to dělá s chutí. Tak už je to v pořádku.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

31.10.2024 16:36 Reaguje na Petr
Koukám že plodíte čím dále tím hloupější úvahy. " Oni za to vlastně lidi vůbec nemůžou".
Otázka je snad jasná, za co lidi nemohou?
Samozřejmě nemohou za to, že je potřebná regulace lišek.
Samozřejmě nemohou za to že část utlocitných ochranářů má zcestné představy a polidšťuje lišky.
Odpovědět
Pe

Petr

31.10.2024 16:52 Reaguje na Jarek Schindler
To byla ironie vyplývající z vašeho názoru, že to pes dělá s chutí, takže člověk za to vinu vlastně nenese, a tak to ani nemůže být týrání, nemorálnost a podobně. Je to rozhodnutí toho psa. Samozřejmě svobodné, protože má na výběr. Nikdo ho k tomu nešlechtil a necvičil, a k noře se taky nechal dovézt na vlastní žádost :-)
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

31.10.2024 17:15 Reaguje na Petr
Pořád dokola. tak ještě jednou. To že má pes nějaké instinkty a ty člověk využívá a rozvíjí snad není nehumání. Viděl jste někdy psa co jde do nory a přitom tam vlastně ani nechce? Já ne. Buď jde a jde s chutí nebo nejde. Pokud je potřeba snižovat stav lišek není norování samoúčelnou zábavou jako například ty psí zápasy o kterých jste se tu také zmiňoval. Je to práce a od toho máme pracovní psy.
Odpovědět
Pe

Petr

31.10.2024 17:34 Reaguje na Jarek Schindler
Lidé jako vy stojí za všemi špatnostmi světa. Chudobou, válkami a zabíjením... Také jen využívají ostatní pro svoji potřebu.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

31.10.2024 17:45 Reaguje na Petr

Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.

Odpovědět
JS

Jarek Schindler

1.11.2024 02:56 Reaguje na Petr
Samozřejmě, zapomněl jste ještě na mor a neštovice. No a druhé lidi využívají spíš ti, co končí každý článek číslem svého účtu se slibem, že za ně něco udělají.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

31.10.2024 17:00 Reaguje na DAG
Největším neštěstím těchto ekopablbů je že polidšťují zvířata. Připisují jim lidské emoce a lidské chápání světa.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

31.10.2024 14:10 Reaguje na Petr
Dnes převažuje názor? Názor lidí absolutně odtržených od přírody je sice také názor ale nemá v praktickém životě žádné opodstatnění.
Odpovědět

Martin Říha

5.11.2024 10:52 Reaguje na Petr
Opět srovnávání norování s otroctvím, stejně jako předtím, kde jste srovnával norování s kanibalismem, porovnáváte neporovnatelné. Skvělý příklad toho je např. eugenika, která je u lidí naprosto zvrácená a ve své negativní formě se projevila v ideologii nacistického Německa, ale i v nedobrovolných sterilizacích mentálně postižených, epileptiků a vězňů coby nositelů „defektních“ a „nežádoucích“ dědičných znaků v USA mezi lety 1902 až 1964. Naopak eugenika u zvířat je naprosto běžná a přínosná.
Odpovědět
Pe

Petr

31.10.2024 10:27 Reaguje na Petr
Podobně máme plemena psů vyšlechtěných speciálně na psí zápasy.
Máme povinnost tyto vlohy udržet a předávat dalším generacím chovatelů?
Odpovědět
Ra

Radek

31.10.2024 11:36 Reaguje na Petr
S ochranářem žijícím v pohodlí zabezpečeného , ekologicky čistého města se nemá cenu přít . Musím ale říct že bez lovu lišek to nepůjde časem ani v tom dokonalém městě , jen si dovolím upozornit že do města nikdo z lovců co se o regulaci lišky starají jezdi nebude . Tam si to budou muset regulovat ochranáři a jak to budou dělat , nechám na vás protože víte vše . Nevěřím že to bude pro lišku nestresující a bezbolestný konec .
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

31.10.2024 13:47 Reaguje na Petr
Pletete dohromady bezúčelné psí zápasy, kdy dva lidé proti sobě štvou dva psy s účelným norováním, kdy je pes pomocníkem při lovu.
Odpovědět
Pe

Petr

31.10.2024 15:23 Reaguje na Jarek Schindler
Účel světí prostředky? Když si vymyslím dostatečně "ušlechtilý" důvod, může morálka stranou?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

31.10.2024 16:17 Reaguje na Petr
O jaké morálce to zase mluvíte? Myslíte tu morálku ochránkyně vlků co zašlápne švába jen co ho uvidí. No a třeba nezašlápne a s huronským řevem se bude dožadovat toho aby ho zašlápl někdo jiný, že.
Odpovědět

Martin Říha

5.11.2024 10:42 Reaguje na Petr
Je pro Vás dostatečně morálním důvodem např. ochrana společnosti před smrtelnými nemocemi?
Odpovědět

Martin Říha

5.11.2024 10:44 Reaguje na Petr
Psí zápasy jsou pouze pro zábavu, norování je způsob lovu a pokud se provádí rozumně, není nijak krutý ani drastický, oproti psím zápasům.
Odpovědět
JO

Jarka O.

31.10.2024 11:55
Zajímavý článek. Fandím odlovu lišek. Když angličtí veterináři a biologové doložili, že norování je dobrý způsob lovu, tak není důvod ho odmítat.
Odpovědět
Pe

Petr

31.10.2024 12:01 Reaguje na Jarka O.
Papuánští šamani tvrdili, že sníst nepřítele je dobré.
Odpovědět
JO

Jarka O.

31.10.2024 12:56 Reaguje na Petr
Tak určitě byli autoritami a měli svou zkušenost,jistota je jistota ... ;)
Odpovědět
Pe

Petr

31.10.2024 15:25 Reaguje na Jarka O.
Přidám jeden citát z filmu Muži v černém:
Před 500 lety lidé věřili, že Země je placatá. Před pěti minutami jsi věřil, že jsme ve vesmíru sami. Představ si, co se dozvíš zítra.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

31.10.2024 16:22 Reaguje na Petr
Zajímavé, když přijdou ekologové ( biologové= vyberte si) s něčím pro různé ekodementy příznivým tak hurá. Když se to ale té ekodementní části populace nelíbí tak tu hned máme peruánské šamany.
Odpovědět

Martin Říha

5.11.2024 10:04 Reaguje na Petr
Srovnávání norování s kanibalismem je přesně to polidšťování.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.10.2024 17:23
Pro filozofická trolátka doporučuji nějaký dokument z NatGeo (Yellow Stone), kde vlčí smečky bojují o teritorium. O zranění ani usmrcení není nouze. Nedobře dopadne kojot/liška, který/á chce vlkům ukrást z kořisti - když ho dostihnou, roztrhnou ho jak žabu.
Odpovědět
Pe

Petr

31.10.2024 17:38 Reaguje na Karel Zvářal
Ano, už jste nám tu říkal, že jste si předplatil kabelovku. Někdy o tom napište článek.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

31.10.2024 17:41 Reaguje na Petr
To tak, napovídat hu*áčkům...!-)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

1.11.2024 08:15 Reaguje na Petr
S vaší ničím neomezenou fantazií už jste mohl dávno napsat knihu.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

2.11.2024 11:48
Celý svůj život pozoruji neustálé omezování různých způsobu lovu na úroveň
vysněné samoregulace a bezzásahu. O to celou dobu kritikům lovu jde a vždy
si nějaký argument najdou. U norování povím pouze to, že jsem byl jako kluk
svědkem, když jezevec zazdil jezevčíka v noře pod kořeny dvousetletých dubů. Celý den a noc se chlapi střídali při kopání a vykopali už pouze
mrtvého jezevčíka a jezevce zastřelili v rozporu s etikou už v noře.
Při dalším obeznání jiné nory pod takovými duby šla etika stranou a došlo
na vykouření lišek z nory. Bylo to rychlé a účinné, ale bohužel vše, co
takové je se zakázalo a nebo zakazuje. Takže to beru tak, že jakýkoliv
lov je pro ochranáře nepřípustný a boj proti lovu neskončí dříve, než
bude zakázán každý, byť sebevíc etický a rychlý bez nějakého utrpení.
Je to SVATÁ VÁLKA proti jakémukoliv lovu čehokoliv a ponechání přírody
samovolnému vývoji bez lidských zásahů. Bohužel je to utopie, ale
hlas mají utopisté čím dál více hlasitější a zákonodárci je považují
za své potenciální voliče a rádi je vyslyší a vyhoví jim.
Odpovědět
HH

Honza Honza

4.11.2024 06:11
Zajímavý článek a podnětná zajímavá i diskuze. Je to opět točení se v kruhu, jako s bezzásahovostí v NP. Pravdu mají obě strany, respektive žádná pravda neexistuje. Souhlasím s p.Petrem - civilizace se vyvíjí směrem od násilí k nenásilí, v morálce začínají převažovat hodnoty idealizmu (důležitější je pomáhat druhým než sledovat vlastní prospěch),
I když je to nevýhodné, nepraktické, morálně lidé stále více cítí, že nechtějí násilí. Je to i věčný boj idealizmu s materializmem: lidem se stále více líbí- raději se slučují s humanitou, láskou než s bojem.
Přitom podstata přírody, materializmu je soutěž, boj. Ústup od materializmu, liberalizmu, volné soutěže je ústup od samotné přírody, jejích principů, p. Petr tak popírá sama sebe- neregulovat přírodu, nehumanizovat ji, nechat jí volný prostor.
Podobné asi byly i parforzní lovy- pro zábavu, rovněž ale napodobovaly přírodu. Oproti lovu puškou - vzdálenému od přírody. Podobně loví i primitivní národy- jejich lov nejméně poškozuje přírodu, nejvíce do ní zapadá, je zbytečné dumat nad tím, jestli je humánní nebo nehumánní, jestli se nám líbí nebo ne - je to prostě příroda.
Stejně mě napadá pararela mezi ulovením kořisti psy- např. pes hyenovitý, dokonalý lovec, krásné zvíře, dříve ve velké smečce měl úspěšnost ulovení 80%, ale psi loví nehumánně tak, že roztrhají kořisti břicho a nejdříve trhají vnitřnosti, na rozdíl od rychlého zabití lvem- stisknutí hrdla a udušení.
Dále při čtení článku mě napadá pararela s karate, kdy karatista pomocí koncentrace se právě zbavuje všech lidských vedlejších obav a zábran, aby se lépe koncentroval na boj, tak jako se píše zde: zvířata nemají lidské pocity, obavy, nestarají se o budoucnost, zajímá je jen tento současný boj.
Debata je prostě nesmyslné točení se v kruhu: když budeme humánní, oddálíme se od přírody, od materialistické soutěže od liberalizmu. Přitom humanizmus je cesta civilizace.
Proto obě cesty jsou pravdivé, hranice je subjektivní, neurčitá, nemá smysl se o ní hádat, bude se vyvíjet sama.
Odpovědět
Pe

Petr

5.11.2024 19:15 Reaguje na Honza Honza
Humanismus je od určitého stupně vývoje (od dosažení schopnosti sebezničení) logickým směrem civilizace a podmínkou pro její další existenci a rozvoj. Pokud by nastal odklon od humanismu, tak civilizace dříve či později zničí sama sebe, nebo životní prostředí, případně oboje. Jiná cesta tedy není.
Dosažení humanismu je zároveň znakem dosažení určitého stupně vývoje civilizace.
Náznaky už tu jsou, máme k němu ale ještě velmi daleko. A zároveň je tu i riziko zavrhnutí humanismu, i s popsanými následky.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

4.11.2024 07:54
Po týdnu se v vrátím k diskuzi.
Co má společného půl roku stará mršina lišky u plotu s norováním ?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

4.11.2024 08:14 Reaguje na Emil Bernardy
Co? Mnohem větší utrpení.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

5.11.2024 16:42 Reaguje na Karel Zvářal
Tak tomu lze rozumět.
Odpovědět

Martin Říha

5.11.2024 10:00 Reaguje na Emil Bernardy
S norováním toho fotografie moc společného nemá, ale k prvnímu odstavci článku ano.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist