https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/martinn-mikes-kdyz-hori-katedrala-dary-litaji.kdyz-hori-prales-lita-leda-popel
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Martin Mikeš: Když hoří katedrála, dary lítají. Když hoří prales, lítá leda popel

17.4.2019
Požár kamerunského pralesa. Žádné peníze se nesebraly, ani když už dohořelo.
Požár kamerunského pralesa. Žádné peníze se nesebraly, ani když už dohořelo.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jan Mastník
Tropický prales v kamerunské vysočině Bamenda roste tisíce let. Každý rok ho kus shoří, jak si rychle rostoucí populace lidí vypalováním zvětšuje svůj prostor. V Africe takto, ale i přirozenými požáry, každoročně shoří až třetina celé rozlohy kontinentu (ne všechny požáry v Africe jsou ničivé, často jsou důležitým prvkem v zachování lokální biodiverzity a fungování ekosystému). Škody jsou nicméně nedozírné. Rozsáhlé oblasti ztrácejí schopnost zadržovat vodu a půda i kvůli nešetrné kultivaci rychle ztrácí své živiny. 15. dubna shořela v Paříži katedrála Notre-Dame. Na její opravu se sešlo víc jak 300 milionů eur ještě dřív, než hasiči ten starý barák uhasili, do 24 hodin to byla eur už skoro miliarda.
 

Nerozumím tomu. Kde ty peníze byly, když byly a stále jsou potřeba na jiné „opravy“? Kde jsou peníze na zadržování vody v krajině a udržování její druhové rozmanitosti? Kde jsou peníze na podporu ekologického zemědělství, na rozvoj hydroponických systémů? Kde jsou peníze na vývoj využití obnovitelných zdrojů energie? Kde jsou lidi, který by ty peníze hledali? Kde jsou lidi, který by to všechno dělali?

Aby bylo jasno, nepasuju se do role spasitele a někoho, co všechno ví a zná. Prostě to zkouším. Hledám odpovědi, peníze i lidi. A dokonce si myslím, že se mi to celkem daří. A už v tom zdaleka nejsem sám. Pár lidí jsem asi svou uštěpačně ignorantskou poznámkou o „starym baráku“ naštval. I na svém Facebooku jsem za podobný komentář dostal kartáč. Ztratil jsem pár fanoušků. Ale taky jsem asi někomu otevřel oči a získal prostředky na ochranu jednoho a půl hektaru tropického lesa a vysázení 500 stromů.

Na opravu katedrály se už boháči složili. Pojďme se my, obyčejní lidi, složit na záchranu a obnovu horských mlžných lesů v Kamerunu. Je to jednoduché: pronajměte si tam včelí úl, tím přispějete na záchranu hektaru lesa a pomůžete zadržet miliony litrů vody v krajině. A pomůžete místním farmářům, abych nepálili les, ale chovali včely. A ještě z toho budete mít med. Na rozdíl od boháčů s Notre-Dame. (A ke všemu tím ještě přispějete na provoz serveru Ekolist.cz).

Přečtěte si komentář Vojtěcha Novotného Proč přispívat na Notre-Dame, když v Africe trpí sloni? Výčitka, která nepomáhá ničemu


reklama

 
foto - Mikeš Martin
Martin Mikeš
Autor je přírodovědec a zakladatel organizace Kedjom-Keku a pralesního medu Keku Honey.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (38)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JS

Jiří Svoboda

17.4.2019 15:24
Lidé (hlavně ti bohatí) rádi dají peníze na něco konkrétního, "ušlechtilého" a viditelného a třeba budou jako dárci i zveřejněni.

Když bych chtěl poslat peníze na záchranu deštného pralesa, vůbec nevím kde skončí a jestli nebudou nakonec využity kontraproduktivně. Myslím, že než jsou na něco požadované peníze, musí se nejdříve pořádně připravit projekt včetně garancí, že se to nějak nezneužije (máme tu zářný příklad zneužití podpory OZE). Až pak lze očekávat peníze od dárců. Ale kdo takový projekt připraví? Měly by to asi dělat neziskovky. Jenže ty většinou jen chtějí, aby se na něco dávaly peníze, ale vymyslet smysluplný projekt se jim moc nechce.
Odpovědět

Jan Šimůnek

17.4.2019 19:05
Pokud tam populace bude narůstat, tak se ten prales v podstatě nedá zachránit. Leda byste dospěl k názoru, že ten prales má větší hodnotu než životy lidí, co kolem žijí, a začal podle toho jednat.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

18.4.2019 12:45 Reaguje na Jan Šimůnek
Bohužel pravdivé - a proto bohužel smutné...

Z toho, co se děje v rozvojových zemích, není východisko. Tamním lidem je úplně jedno, jaký bude svět, v němž budou žít jejich děti, je jim jedno, jestli jsou schopni se o ně starat, uživit je - prostě je plodí a plodí. Je to pravý opak toho, jak se chováme my, v tzv. vyspělých zemích. Tady si každý až příliš opatrně a příliš dlouho rozmýšlí, kdy a jestli vůbec zplodit dítě.
Humanismus a dobrá vůle pomoci se proto paradoxně projeví jen jako další kopanec, který ty lidi postrčí k okraji propasti. Každá koruna, která se vydá na "pomoc" (pokud se vůbec dostane tam, kam byla směrována), je jen utvrdí v tom, že lze plodit děti bez obav. Vždyť on se někdo někde postará, pomůže...
Odpovědět
JM

Josef Mozek

18.4.2019 13:11 Reaguje na Karel Ploranský
Díky "humanitární pomoci" se vlastně neustále zvyšuje počet žívořících, závislých lidí se vším, co s tím souvisí - zneužívání, týrání, další kriminalita.
Odpovědět
TF

Tomáš Fiala

18.4.2019 15:23 Reaguje na Karel Ploranský
Řekl bych, že i v naší "civilizované" Evropě či Severní Americe to vypadá, jak by mnohým lidem bylo jedno, jaký bude svět, v němž budou žít jejich děti. Hlavně když ono mají svoji politickou moc, finanční zisky či osobní pohodlí.
Co se týče humanitární pomoci, chápu ji jako určitou velmi malou kompenzaci za vše, co "vyspělý" svět bral a nadále bere zemím globálního Jihu. Mám na mysli "levné" suroviny, "levné" zemědělské produkty, "levnou" pracovní sílu.
Lepší než rozvojová pomoc by asi byla rozvojová spolupráce. F´érový obchod,férové mzdy a především ohleduplná vztak k tamnímu životnímu prostředí.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

18.4.2019 21:38 Reaguje na Tomáš Fiala
Nelze popřít, že vyspělé země svou vyspělost děsivě zneužily v neprospěch těch nevyspělých. Na prvním místě Anglie. Za ní asi nejvíc Holandsko, v těsném závěsu za nimi Španělsko – a později se přidala i Belgie, Portugalsko, Francie… Každé území, na které vkročil Angličan (Španěl, Francouz atd.) automaticky považoval za své – a domorodci neměli šanci se tomu ubránit. Čili my Evropané jsme se vůči nim dopustili strašlivé křivdy.
ALE:
Tu křivdu nelze dnes napravit žádnou „kompenzací“! Žádnou formou ekonomické pomoci. Férový obchod nepomůže. Nic z toho totiž neřeší základní problém – a tím je ten děsivý, přímo absurdní populační boom.
Rychlost množení v rozvojových zemích je taková, že ti lidé tím zahubí sami sebe – ale zároveň i nás. Lidstvo nedojede na globální oteplování – zahubí ho šukání...
Zastavit to nelze, pokud nechceme hodit za hlavu všechno to, co považujeme za humánní. Pokud se chceme řídit Chartou lidských práv atd.
Nepomůže, když tam budeme dodávat zdarma kondomy. Oni si je totiž nenavléknou. Pomohla by sterilizace v masovém měřítku - ale ta je z morálních hledisek nepřijatelná, tudíž nebude použita.
Každé dítě, které zachrání UNICEF nebo jiná organizace, je budoucím otcem průměrně 5 dalších hladovějících nebo jinak strádajících. A víte, co je to geometrická řada?
Kdo vidíte řešení – nějaké SKUTEČNÉ, ÚČINNÉ a REÁLNÉ řešení – dejte vědět.
Odpovědět
TF

Tomáš Fiala

19.4.2019 08:29 Reaguje na Karel Ploranský
Zatím jedinou poměrně dobře fungující humánní cestou vedoucí ke snižování porodnosti je zvyšování vzdělanosti a materiálního blahobytu lidí. Docela dobře to funguje v Jižní Americe i v některých oblastech Indie a dalších zemích Asie, kde je porodnost srovnatelná s Evropou. Takže programy rozvojové spolupráce by měly být zaměřeny tímto směrem včetně propagace plánovaného rodičovství a antikoncepce.
Odpovědět
ČM

Čech M.

19.4.2019 16:24 Reaguje na Tomáš Fiala
Ok, ale jak chcete vzdělat někoho, kdo je v podstatě nevzdělatelný a jeho plánování budoucnosti sahá max. do příštího dne?
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.4.2019 17:41 Reaguje na Tomáš Fiala
Jenže v té Jižní Americe a v některých částech Indie se podařilo zavést v podstatě evropskou kulturu, v té JA je navíc naprostá většina obyvatelstva složena z míšenců kolonistů a původních obyvatel. Bez těchto podmínek vámi navrhovaná opatření asi fungovat nebudou.
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.4.2019 17:54 Reaguje na Karel Ploranský
Není to tak úplně pravda (s tou strašlivou křivdou). V Mexiku Španělé zastavili genocidu, páchanou Aztéky na ostatních národech, v Peru (a okolí) je zase část Inků vítala jako zachránce před usurpátorem, který si rozhodně nepočínal v rukavičkách, a zbytek (Inky podmaněné národy) jako osvoboditele (a v reálu si spíš polepšili).
Odpovědět
mr

17.4.2019 22:35
Pane autore, světové pralesy nepotřebují peníze. Vykácený nebo spálený les potřebuje, aby se tam nenasáčkovali lidé, neboť les vyroste sám a zdarma tak, jak se to dělo po miliony let před námi. Rozvojové země potřebují jako humanitární gesto pořádnou antikoncepci, a to asi po tunách. Žádné jídlo, vodu a peníze - tím se ve skutečnosti vrší obrovský problém do budoucnosti, jež se jednou stane i naším problémem, což si asi mnozí naši dobro.erové nechtějí uvědomovat. A pak teprve se asi začne naše obyvatelstvo zajímat, jakou pro nás vlastně mají hodnotu naše životy, jak to otevřel p. Šimůnek.
Odpovědět
tp

18.4.2019 12:08 Reaguje na
Že je vypalování pralesů kvůli lidem z rozvojových zemí? Pardon, oboje je velký problém, ale každé něco úplně jiného. Pralesy se vypalují především kvůli palmovému oleji. Evropa a Amerika zničí pralesy daleko od domova, aby se mohla dobrovolně přejídat nezdravými věcmi a pak hledá příčinu, proč že to stoupá počet lidí s obezitou a dalšími civilizačními chorobami.
A na tu druhou stranu jsou tu ty rozvojové země, kde chybí jídlo, voda, léky, antikoncepce... Ale především taky chybí vzdělávání. Jestli má cenu do tam něčeho investovat, tak je to především vzdělání. Protože vzdělaným lidem vysvětlíte, co má jaký dopad a oni sami si vydělají peníze pro další rozvoj svůj a svého kraje.
K řešením celosvětových problémů jsou potřeba obrovské částky a neustále to vypadá, jakoby na to peníze nikde nebyly. Ale najednou shoří katedrála a během 24!hodin se jich vybere taková částka... Na tuhle absurditu chtěl autor zřejmě poukázat...
Odpovědět
JM

Josef Mozek

18.4.2019 12:55 Reaguje na
Pan "mr" má plnou pravdu. Vy se mýlíte ve všem. Evropa a Amerika neničí pralesy v Asii. Pěstování palem olejných tam živí mnoho lidí. Budete posílat svou výplatu tamější rodině, když přijde o svůj zdroj obživy? Tipuju, že ne.
Investovat do jejich vzdělání? To ano, když budou ovládat zeměpis a jazyky, snadněji trefí do Evropy a řeknou si o to, co chtějí.
Nikdo není oprávněn k řešení celosvětových problémů, každý by si měl zvelebovat svůj domov a sklízet či nesklízet plody své činnosti.
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.4.2019 15:25 Reaguje na Josef Mozek
Problém je, že palmoolejový boom zavinili ekologové s fikcí lidmi způsobeného globálního oteplování, kdy "bojují proti oteplování" mimo jiné právě ničením pralesů a zakládáním plantáží na "biopaliva". Jen odstranění tohoto nesmyslu by pomohlo víc než cokoli jiného, a zcela bez nákladů.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

18.4.2019 21:07 Reaguje na Jan Šimůnek
Biosložka v pohonných hmotách, to je přímo facka životnímu prostředí. Což ovšem ti, kteří tu šílenost vymysleli a lidstvu vnutili, nikdy neuznají.
Jestliže auto ujede 100 km a spálí odpovídající množství paliva, kde je jaký přínos pro životní prostředí, když část toho paliva není z ropy, ale vypěstovaná na poli? Místo jiných, potřebnějších plodin? Vyprodukuje se úplně stejné množství CO2. Dokonce VĚTŠÍ množství, protože jednak s tím biopalivem motory pracují hůř, takže spotřeba je vyšší, jednak se spálí spousta PHM při tom pěstování a následné přepravě.
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.4.2019 17:56 Reaguje na Karel Ploranský
Prostě životní prostředí budou ekologové ochraňovat tak dlouho, dokud je totálně nezničí (pokud jim to nezarazíme).
Odpovědět
tp

20.4.2019 21:32 Reaguje na Jan Šimůnek
Biosložka je hrozná tragédie a něco mi říká, že to sice ekologové vymysleli, ale teď to zastávají hlavně ti ostatní, protože je to levnější (ale možná se mýlím, nevím, do tohohle nevidím). Zas bych ale ekologům práci nemařila. Tohle byl kiks, ale jinak probíhá spousta projektů, které opravdu pomáhají.
Odpovědět

Jan Šimůnek

21.4.2019 17:22 Reaguje na
Když půjdete do podrobností, tak v podstatě vše, co ekologové prosazují nebo dokonce dělají, je škodlivý nesmysl.
Ta biosložka v palivech je asi nejmarkantnější, nejlépe viditelná a nelze ji absolutně okecat. A prosazují to jako "ekologii" lidé, kteří se pod ekologickými hesly dostali k politické nebo hospodářské moci.

Ekology bude nutné zbavit politické moci (včetně likvidace různých lobbistických skupin), jinak se z toho srabu, do kterého nás dostali, nevybabráme.
Odpovědět
TF

Tomáš Fiala

18.4.2019 15:25 Reaguje na Josef Mozek
To je velmi tragické, když se řada lidí v zemích globálního Jihu musí živit něčím, co ničí životní prostředí a přitom většina zisku z této činnosti putuje jinam.
Odpovědět
JM

Josef Mozek

18.4.2019 16:00 Reaguje na Tomáš Fiala
Ano, je to tragické pro ty pralesy , následně zřejmě i pro klima. Když tamějším lidem bude ale odebrána možnost obživy, bude to tragické zase pro ně, a to hned. Všechny jednotlivé problémy mají jeden jediný původ: přelidněnost země.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

18.4.2019 21:09 Reaguje na Josef Mozek
Když tamějším lidem bude ale odebrána možnost obživy, bude to tragické zase pro ně, a to hned.
A proč se tedy množí jako králíci, když vědí, že není možnost obživy?
Odpovědět
tp

20.4.2019 21:26 Reaguje na Josef Mozek
Že ty pralesy neničíme? A viděl jste statistiky a fotky, co se tam děje? Ano, teď jsou pralesy pro ně jediným zdrojem obživy, to už se vrátit nedá. (Ale pořád můžeme bojovat proti zvětšování těhle "zelených pustin") Protože oni měli žili jednoduše - co měli v lese, co chytili ve vodě. Ale vzhledem k tomu, ž jsme je z lesů vyhodili a řeky jim znečistili, tak jim nic jiného hold nezbývá no... :/
Podle té poslední věty, co jste napsal, si tedy myslíte, že by bylo lepší postavit zeď a ignorovat to, co se v rozvojových zemích děje? Už jenom proto, že je Evropa vlastně zneužívá a kupuje od nich nejen suroviny značně pod cenou, to prostě nejde.
Odpovědět
tp

20.4.2019 21:27 Reaguje na Josef Mozek
Že ty pralesy neničíme? A viděl jste statistiky a fotky, co se tam děje? Ano, teď jsou pralesy pro ně jediným zdrojem obživy, to už se vrátit nedá. (Ale pořád můžeme bojovat proti zvětšování těhle "zelených pustin") Protože oni měli žili jednoduše - co měli v lese, co chytili ve vodě. Ale vzhledem k tomu, ž jsme je z lesů vyhodili a řeky jim znečistili, tak jim nic jiného hold nezbývá no... :/
Podle té poslední věty, co jste napsal, si tedy myslíte, že by bylo lepší postavit zeď a ignorovat to, co se v rozvojových zemích děje? Už jenom proto, že je Evropa vlastně zneužívá a kupuje od nich nejen suroviny značně pod cenou, to prostě nejde.
Odpovědět
tp

20.4.2019 21:27 Reaguje na Josef Mozek
Že ty pralesy neničíme? A viděl jste statistiky a fotky, co se tam děje? Ano, teď jsou pralesy pro ně jediným zdrojem obživy, to už se vrátit nedá. (Ale pořád můžeme bojovat proti zvětšování těhle "zelených pustin") Protože oni měli žili jednoduše - co měli v lese, co chytili ve vodě. Ale vzhledem k tomu, ž jsme je z lesů vyhodili a řeky jim znečistili, tak jim nic jiného hold nezbývá no... :/
Podle té poslední věty, co jste napsal, si tedy myslíte, že by bylo lepší postavit zeď a ignorovat to, co se v rozvojových zemích děje? Už jenom proto, že je Evropa vlastně zneužívá a kupuje od nich nejen suroviny značně pod cenou, to prostě nejde.
Odpovědět
tp

20.4.2019 21:27 Reaguje na Josef Mozek
Že ty pralesy neničíme? A viděl jste statistiky a fotky, co se tam děje? Ano, teď jsou pralesy pro ně jediným zdrojem obživy, to už se vrátit nedá. (Ale pořád můžeme bojovat proti zvětšování těhle "zelených pustin") Protože oni měli žili jednoduše - co měli v lese, co chytili ve vodě. Ale vzhledem k tomu, ž jsme je z lesů vyhodili a řeky jim znečistili, tak jim nic jiného hold nezbývá no... :/
Podle té poslední věty, co jste napsal, si tedy myslíte, že by bylo lepší postavit zeď a ignorovat to, co se v rozvojových zemích děje? Už jenom proto, že je Evropa vlastně zneužívá a kupuje od nich nejen suroviny značně pod cenou, to prostě nejde.
Odpovědět

Jan Šimůnek

21.4.2019 17:39 Reaguje na
"Vysoká zeď" by vedla k masovému vymírání a ustanovení jakési rovnováhy při drasticky sníženém počtu obyvatel, Prostě apokalypsa a postapokalypsa.

Problém férového obchodování s těmito zeměmi je dán dotacemi, kvótami a normami EU. Za první republiky (a ještě i za Rakousko - Uherska) existovaly "obchody s koloniálním zbožím", v nichž bylo běžně k dostání zboží ze zemí 3. světa, jaké na náš trh EU nepouští.

Pomohly by (patrně, ne se stoprocentní jistotou) GMO, protože by silně zvedly produkci potravin na stávajících polích (včetně vyšší biologické hodnoty). Podmínkou je ovšem tvrdé likvidování ekologických skupin, čímž myslím opravdu ochranu těchto polí i za cenu střelby do těch aktivistů, zabránění nepovoleného přístupu pomocí min apod. Dodávkou těchto technologií bychom mohli obyvatelům zemí 3. světa pomoci.
Odpovědět
mr

19.4.2019 12:31 Reaguje na
Ty vaše "investice" do vzdělání a "celkově do člověka", jak to kdysi nazývali komunisté a dnešní sociálinženýři to leda oprášili, se do těch zemí pumpují až min. od války = skoro 75 roků. A výsledek? Geometrický nárůst populace zhruba ve 20-i letém cyklu. Důsledkem je pak směr Evropa. A ostatní už ani nebudem rozebírat. Raději ...
Odpovědět
RM

René Mikolas

19.4.2019 08:29 Reaguje na
Pane anonyme, měl by jste více číst.
Chudoba generuje populačný boom a blahobyt ho naopak utlmuje.
Odpovědět
mr

19.4.2019 12:16 Reaguje na René Mikolas
Velikost populace určují vždy a pouze zdroje, ostatní jsou plané kecy z různých sociálních studií. Na rozum a zodpovědnost se nespoléhám, ten většině lidí v této věci chybí. Kdyby do těch zemí nepumpovali celá desetiletí dobrose.ové krmení a moderní lékařství, nebyly by dnešní problémy tak velké. Tou nesmyslnou a nezodpovědnou humanitární pomocí se za ty roky namnožila bída až do neufinancovatelného rozměru a zničila (vybrakovala) tam životní prostředí. Vy se svým sociálinženýrstvím jste tento stav a bídu v těch zemích vyrobili.
Odpovědět
MP

Miloš Petráček

18.4.2019 06:55
Peníze, darované boháči na Notre-Dame, jsou pro tyto vlastně výhodnou investicí do reklamy...
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

18.4.2019 12:54
Vážený soudruhu Mikeši. V naší zemi se vyplácí ročně desítky miliard na devastaci přírody. ( podpory různým OZE včetně bioplynek a biopaliv). Naší přírodě by nejvíce prospělo zrušit tyto dotace, a ne hledat další peníze na další bioplynky jak chce DUHA a spol.
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.4.2019 15:25 Reaguje na Michal Ukropec
Souhlas.
Odpovědět
TF

Tomáš Fiala

18.4.2019 15:26 Reaguje na Michal Ukropec
Možná existují efektivnější způsoby výroby paliva a energie, které tolik nezatěžují životní prostředí. Víte o nějakém?
Odpovědět

Jan Šimůnek

19.4.2019 17:58 Reaguje na Tomáš Fiala
Jaderná energie zcela jednoznačně.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

22.4.2019 15:48 Reaguje na Jan Šimůnek
A jaderná energie navíc významně přispívá k ochraně klimatu!
Odpovědět
ČM

Čech M.

19.4.2019 00:45
Autor článku má v podstatě pravdu a docela mu i fandím v té snaze o záchranu tamějšího pralesa i když ten jeho osud je bohužel asi už daný. A je to moc smutný.
Odpovědět
Sl

Slovan

22.4.2019 08:28
V Jižní Americe je to velmi jednoduché - stačí, aby lidé volili normální politiky, jakým je Pinera v Chile, Macri v Argentině, Vizcarra v Peru nebo jakým byl Santos v Kolumbii a ne lidi jako Bolsonaro v Brazílii, kteří by vše nejraději zničili kvůli prachům. Populační exploze v Jižní Americe není.

Jiná situace je v Africe, kde by se to opravdu mělo začít řešit, jinak se tam zachrání maximálně nějaké ostrůvky přírody. Je to koneckonců i v zájmu samotných afričanů - čim víc lidí, tím horší životní prostředí a tím i horší život.

Asie je místo od místa.
Odpovědět

Jan Šimůnek

23.4.2019 07:11 Reaguje na Slovan
Bolsanara si Brazilci zvolili kvůli totální diskreditaci politiků, koketujících se socialismem, včetně naprosto neskutečné (i na jihoamerické poměry) korupce.

Zvolení Bolsanara, Trumpa, Salviniho atd. jsou názornou ukázkou toho, že lidé o komunismus / fašismus, krytý zeleným pláštíkem ekologie, prostě nestojí.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist