https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/martinn-mikes-kdyz-hori-katedrala-dary-litaji.kdyz-hori-prales-lita-leda-popel
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Martin Mikeš: Když hoří katedrála, dary lítají. Když hoří prales, lítá leda popel

17.4.2019
Požár kamerunského pralesa. Žádné peníze se nesebraly, ani když už dohořelo.
Požár kamerunského pralesa. Žádné peníze se nesebraly, ani když už dohořelo.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jan Mastník
Tropický prales v kamerunské vysočině Bamenda roste tisíce let. Každý rok ho kus shoří, jak si rychle rostoucí populace lidí vypalováním zvětšuje svůj prostor. V Africe takto, ale i přirozenými požáry, každoročně shoří až třetina celé rozlohy kontinentu (ne všechny požáry v Africe jsou ničivé, často jsou důležitým prvkem v zachování lokální biodiverzity a fungování ekosystému). Škody jsou nicméně nedozírné. Rozsáhlé oblasti ztrácejí schopnost zadržovat vodu a půda i kvůli nešetrné kultivaci rychle ztrácí své živiny. 15. dubna shořela v Paříži katedrála Notre-Dame. Na její opravu se sešlo víc jak 300 milionů eur ještě dřív, než hasiči ten starý barák uhasili, do 24 hodin to byla eur už skoro miliarda.
 

Nerozumím tomu. Kde ty peníze byly, když byly a stále jsou potřeba na jiné „opravy“? Kde jsou peníze na zadržování vody v krajině a udržování její druhové rozmanitosti? Kde jsou peníze na podporu ekologického zemědělství, na rozvoj hydroponických systémů? Kde jsou peníze na vývoj využití obnovitelných zdrojů energie? Kde jsou lidi, který by ty peníze hledali? Kde jsou lidi, který by to všechno dělali?

Aby bylo jasno, nepasuju se do role spasitele a někoho, co všechno ví a zná. Prostě to zkouším. Hledám odpovědi, peníze i lidi. A dokonce si myslím, že se mi to celkem daří. A už v tom zdaleka nejsem sám. Pár lidí jsem asi svou uštěpačně ignorantskou poznámkou o „starym baráku“ naštval. I na svém Facebooku jsem za podobný komentář dostal kartáč. Ztratil jsem pár fanoušků. Ale taky jsem asi někomu otevřel oči a získal prostředky na ochranu jednoho a půl hektaru tropického lesa a vysázení 500 stromů.

Na opravu katedrály se už boháči složili. Pojďme se my, obyčejní lidi, složit na záchranu a obnovu horských mlžných lesů v Kamerunu. Je to jednoduché: pronajměte si tam včelí úl, tím přispějete na záchranu hektaru lesa a pomůžete zadržet miliony litrů vody v krajině. A pomůžete místním farmářům, abych nepálili les, ale chovali včely. A ještě z toho budete mít med. Na rozdíl od boháčů s Notre-Dame.


reklama

foto - Mikeš MartinMartin Mikeš
Autor je přírodovědec a zakladatel organizace Kedjom-Keku a pralesního medu Keku Honey.
tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (15)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

J

Jiří Svoboda

17.4.2019 15:24
Lidé (hlavně ti bohatí) rádi dají peníze na něco konkrétního, "ušlechtilého" a viditelného a třeba budou jako dárci i zveřejněni.

Když bych chtěl poslat peníze na záchranu deštného pralesa, vůbec nevím kde skončí a jestli nebudou nakonec využity kontraproduktivně. Myslím, že než jsou na něco požadované peníze, musí se nejdříve pořádně připravit projekt včetně garancí, že se to nějak nezneužije (máme tu zářný příklad zneužití podpory OZE). Až pak lze očekávat peníze od dárců. Ale kdo takový projekt připraví? Měly by to asi dělat neziskovky. Jenže ty většinou jen chtějí, aby se na něco dávaly peníze, ale vymyslet smysluplný projekt se jim moc nechce.
Odpovědět

Jan Šimůnek

17.4.2019 19:05
Pokud tam populace bude narůstat, tak se ten prales v podstatě nedá zachránit. Leda byste dospěl k názoru, že ten prales má větší hodnotu než životy lidí, co kolem žijí, a začal podle toho jednat.
Odpovědět
KP

Karel Ploranský

18.4.2019 12:45 Reaguje na Jan Šimůnek
Bohužel pravdivé - a proto bohužel smutné...

Z toho, co se děje v rozvojových zemích, není východisko. Tamním lidem je úplně jedno, jaký bude svět, v němž budou žít jejich děti, je jim jedno, jestli jsou schopni se o ně starat, uživit je - prostě je plodí a plodí. Je to pravý opak toho, jak se chováme my, v tzv. vyspělých zemích. Tady si každý až příliš opatrně a příliš dlouho rozmýšlí, kdy a jestli vůbec zplodit dítě.
Humanismus a dobrá vůle pomoci se proto paradoxně projeví jen jako další kopanec, který ty lidi postrčí k okraji propasti. Každá koruna, která se vydá na "pomoc" (pokud se vůbec dostane tam, kam byla směrována), je jen utvrdí v tom, že lze plodit děti bez obav. Vždyť on se někdo někde postará, pomůže...
Odpovědět
J

Josef Mozek

18.4.2019 13:11 Reaguje na Karel Ploranský
Díky "humanitární pomoci" se vlastně neustále zvyšuje počet žívořících, závislých lidí se vším, co s tím souvisí - zneužívání, týrání, další kriminalita.
Odpovědět
TF

Tomáš Fiala

18.4.2019 15:23 Reaguje na Karel Ploranský
Řekl bych, že i v naší "civilizované" Evropě či Severní Americe to vypadá, jak by mnohým lidem bylo jedno, jaký bude svět, v němž budou žít jejich děti. Hlavně když ono mají svoji politickou moc, finanční zisky či osobní pohodlí.
Co se týče humanitární pomoci, chápu ji jako určitou velmi malou kompenzaci za vše, co "vyspělý" svět bral a nadále bere zemím globálního Jihu. Mám na mysli "levné" suroviny, "levné" zemědělské produkty, "levnou" pracovní sílu.
Lepší než rozvojová pomoc by asi byla rozvojová spolupráce. F´érový obchod,férové mzdy a především ohleduplná vztak k tamnímu životnímu prostředí.
Odpovědět
mr

17.4.2019 22:35
Pane autore, světové pralesy nepotřebují peníze. Vykácený nebo spálený les potřebuje, aby se tam nenasáčkovali lidé, neboť les vyroste sám a zdarma tak, jak se to dělo po miliony let před námi. Rozvojové země potřebují jako humanitární gesto pořádnou antikoncepci, a to asi po tunách. Žádné jídlo, vodu a peníze - tím se ve skutečnosti vrší obrovský problém do budoucnosti, jež se jednou stane i naším problémem, což si asi mnozí naši dobro.erové nechtějí uvědomovat. A pak teprve se asi začne naše obyvatelstvo zajímat, jakou pro nás vlastně mají hodnotu naše životy, jak to otevřel p. Šimůnek.
Odpovědět
tp

18.4.2019 12:08 Reaguje na
Že je vypalování pralesů kvůli lidem z rozvojových zemí? Pardon, oboje je velký problém, ale každé něco úplně jiného. Pralesy se vypalují především kvůli palmovému oleji. Evropa a Amerika zničí pralesy daleko od domova, aby se mohla dobrovolně přejídat nezdravými věcmi a pak hledá příčinu, proč že to stoupá počet lidí s obezitou a dalšími civilizačními chorobami.
A na tu druhou stranu jsou tu ty rozvojové země, kde chybí jídlo, voda, léky, antikoncepce... Ale především taky chybí vzdělávání. Jestli má cenu do tam něčeho investovat, tak je to především vzdělání. Protože vzdělaným lidem vysvětlíte, co má jaký dopad a oni sami si vydělají peníze pro další rozvoj svůj a svého kraje.
K řešením celosvětových problémů jsou potřeba obrovské částky a neustále to vypadá, jakoby na to peníze nikde nebyly. Ale najednou shoří katedrála a během 24!hodin se jich vybere taková částka... Na tuhle absurditu chtěl autor zřejmě poukázat...
Odpovědět
J

Josef Mozek

18.4.2019 12:55 Reaguje na
Pan "mr" má plnou pravdu. Vy se mýlíte ve všem. Evropa a Amerika neničí pralesy v Asii. Pěstování palem olejných tam živí mnoho lidí. Budete posílat svou výplatu tamější rodině, když přijde o svůj zdroj obživy? Tipuju, že ne.
Investovat do jejich vzdělání? To ano, když budou ovládat zeměpis a jazyky, snadněji trefí do Evropy a řeknou si o to, co chtějí.
Nikdo není oprávněn k řešení celosvětových problémů, každý by si měl zvelebovat svůj domov a sklízet či nesklízet plody své činnosti.
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.4.2019 15:25 Reaguje na Josef Mozek
Problém je, že palmoolejový boom zavinili ekologové s fikcí lidmi způsobeného globálního oteplování, kdy "bojují proti oteplování" mimo jiné právě ničením pralesů a zakládáním plantáží na "biopaliva". Jen odstranění tohoto nesmyslu by pomohlo víc než cokoli jiného, a zcela bez nákladů.
Odpovědět
TF

Tomáš Fiala

18.4.2019 15:25 Reaguje na Josef Mozek
To je velmi tragické, když se řada lidí v zemích globálního Jihu musí živit něčím, co ničí životní prostředí a přitom většina zisku z této činnosti putuje jinam.
Odpovědět
J

Josef Mozek

18.4.2019 16:00 Reaguje na Tomáš Fiala
Ano, je to tragické pro ty pralesy , následně zřejmě i pro klima. Když tamějším lidem bude ale odebrána možnost obživy, bude to tragické zase pro ně, a to hned. Všechny jednotlivé problémy mají jeden jediný původ: přelidněnost země.
Odpovědět
MP

Miloš Petráček

18.4.2019 06:55
Peníze, darované boháči na Notre-Dame, jsou pro tyto vlastně výhodnou investicí do reklamy...
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

18.4.2019 12:54
Vážený soudruhu Mikeši. V naší zemi se vyplácí ročně desítky miliard na devastaci přírody. ( podpory různým OZE včetně bioplynek a biopaliv). Naší přírodě by nejvíce prospělo zrušit tyto dotace, a ne hledat další peníze na další bioplynky jak chce DUHA a spol.
Odpovědět

Jan Šimůnek

18.4.2019 15:25 Reaguje na Michal Ukropec
Souhlas.
Odpovědět
TF

Tomáš Fiala

18.4.2019 15:26 Reaguje na Michal Ukropec
Možná existují efektivnější způsoby výroby paliva a energie, které tolik nezatěžují životní prostředí. Víte o nějakém?
Odpovědět
reklama

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist