Vojtěch Novotný: Proč přispívat na Notre-Dame, když v Africe trpí sloni? Výčitka, která nepomáhá ničemu
Ochrana katedrál a druhů má dost společného, chráníme je jaksi z plezíru, protože chceme a líbí se nám, nikoli že by na nich závisel každodenní provoz naší civilizace. Ani naprostá většina biologických druhů neexistuje, aby na svých ramenech nesla břímě fungování ekosystémů. Druhy vznikají proto, že mohou, jakmile je nějaká populace fragmentována třeba osídlením ostrova, nebo nové živné rostliny, ne proto, že jsou zapotřebí. V naší krajině si nikdo nestěžuje, že zde máme nedostatečný počet druhů much octomilek (kam patří i slavný experimentální druh Drosophila melanogaster), ačkoliv celé dvě třetiny druhů žijí na miniaturních Havajských ostrovech. Stejně tak každý šestý druh sladkovodních ryb žije výhradně v jednom ze tří Afrických jezer (Viktoriině, Tanganice či Malawi) a nezdá se, že by to rybářům ze zbytku světa vadilo.
Ačkoliv biolog, nemyslím, že tvrzení o druzích cennějších katedrál je tak snadné obhájit. Hodnota většiny druhů i katedrál je veskrze imaginární a záleží na nás, jakou jim ji přisoudíme. I katedrály jsou výsledkem biologické evoluce, totiž součástí rozšířeného fenotypu druhu Homo sapiens. Tak jako mravenci staví mraveniště, lidé zase katedrály. Pro někoho jsou tedy vrcholem evoluce a třeba takový slon, ačkoliv impresivní, je z tohoto pohledu vlastně druh, jenž selhal, protože katedrály nestaví. Druhy jsou sice výsledkem milionů let evoluce, ale je také pravda, že po většinu té doby se toho moc neděje. Kulturní evoluce člověka je mnohem rychlejší, takže v tomto ohledu si Notre-Dame s 856 lety rozhodně nevede špatně.
Informační hodnota druhů, daná tím, že jde o neopakovatelný výsledek evoluce, jenž by s jejich vyhynutím zanikl jakožto poučná zajímavost, je pro mne hlavní motivací pro jejich ochranu, spíše než jejich většinou pofiderní užitečnost ekonomická. Nyní módně zdůrazňované ekosystémové služby je obvykle možné zastat docela dobře i s nepatrným procentem existujících druhů. Například tropický prales si k fixaci CO2 z ovzduší vystačí s pár desítkami druhů stromů, jak to ostatně dělají i lesy naše, a zbývající stovky druhů již z funkčního hlediska nepotřebuje. Ale třeba právě těch neuvěřitelných tisíc druhů octomilek na Havaji či dva tisíce cichlid v afrických jezerech nám poskytují jinde neviděné příklady rychlé evoluce a mechanismů, jimiž druhy vznikají a navzájem se rozrůzňují.
Bohužel, samotná evoluce nám biologům argumentaci neusnadňuje tím, jak ona sama marnotratně s druhy zachází. Odhaduje se, že z každé tisícovky druhů, jež na Zemi existovala, je dnes 999 druhů vyhynulých. Nyní jsme uprostřed šestého masového vymírání druhů, pět předchozích nemělo s člověkem nic společného. Kdyby Notre-Dame hořel už pošesté, možná bychom to rovněž brali klidněji.
Vyčítat dárcům peněz, že preferují kulturní artefakty před biologickými, je i poněkud netaktické. Pouze menšina lidstva, a tedy i firem i státních organizací, se cítí odpovědnou za udržování rozmanitosti světa, ať již kulturní či biologické. Jak zkušení propagátoři charity vědí, důležité je přesvědčit pasivní většinu, nikoli se přetahovat o již existující ochotné přispěvatele mezi kulturními i biologickými kauzami. Výčitka, proč přispívat na Notre-Dame, když v Africe trpí sloni, nepřispívá k záchraně katedrály, ani těch slonů.
Přečtěte si komentář Martina Mikeše Když hoří katedrála, dary lítají. Když hoří prales, lítá leda popel
Přečtěte si také |
Držet tropické země v chudobě není řešení, říká tropický biolog Novotnýreklama
Další informace |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (10)
Jiří Svoboda
23.4.2019 15:14 Reaguje naTím ale nechci říci, že s vaší námitkou nesympatizuji, ale to je tak asi vše, co mohu.
Jiří Svoboda
28.4.2019 14:54 Reaguje naAnyr
23.4.2019 13:10Ach jo.
Proč je tak častá omezenost, zaslepenost a vlastně i hloupost lidí, kteří jinak tolik vynikají ve svém oboru? :)
Jiří Svoboda
23.4.2019 15:15 Reaguje na AnyrLukas B.
25.4.2019 15:23 Reaguje na Jiří Svoboda1. samozřejmě, ochrana přírody je stejně jako ochrana historických památek především kontrola kulturních hodnot, se zvláštním zřetelem pro kapličky a plyšáčky. když shoří a neobnoví se chrámmatkybóži nebo vyhyne třeba velryba grónská, nestane se vlastně lautr nic a svět se s tím nějak srovná (symbolem paříže se stane jiný kostel a kosatky přejdou na jinou stravu). samozřejmě vocaď pocaď. koza může v pohodě obsadit niku po vyhubené srnce, ale komplet blanokřídlé zajícema nenahradíš.
2. smiřte se s tím, že to jsou jejich peníze a můžou si s nimi dělat co chtějí. stejně tak, jako každý z nás. jenom jich mají trochu víc než mr. Anyr, ale ten toho zase má nepředstavitelně mnoho v porovnání třeba s typickým obyvatelem subsaharské afriky a vlastně s běžným průměrným obyvatelem planety. když ve francii znárodníte v pondělí francouzkého boháče, musíte logicky v úterý zplanetnit Anyra. chcete?
3. nějak se nám v tom předaněném a přeregulovaném světě vytrácí dobrovolná charita a mecenášství. a přitom je to navýsost ušlechtilé, ne odhlasovat, že všem sousedům pod pohrůžkou vězení část majetku sebereme a část použijeme na cosi ušlechtilého (a většina toho sebraného zůstane za nehty systému), ale sáhnou do své šrajtofle a něco dobrovolně dát.
4. ti boháči, co darovali ty závratné sumy na obnovu katedrály, jsou schopni vydělat prachy právě proto, že nikdy nikomu nedají bianco prachy, ale vždy na něco konkrétního.
Milan Štrupl
26.4.2019 09:20Kdo drtivou většinu ohrožených druhů ohrožuje - my???
My snad kácíme miliony hektarů, abychom nasytily populaci, která se ZDVOJNÁSOBÍ každých 20-25let??
My snad lovíme slony, nosorožce nebo lovíme velryby a žraloky??? My snad??
Nééé - my přece v Africe, Indii, či v Jižní Americe nežijeme, nemáme vliv na chování tamních obyvatel, nemáme vliv na to, že si pořizují 10manželek a 40dětí nebo jednu a osm dětí, nemáme vliv na to kdo u nich vládne a jak, ani na to, že veškerou rozvojovou pomoc prožerou a pořídí si za ní více dětí... No a když nemáme sebemenší vliv na to, jak tito lidé devastují svou zem a planetu, tak je dilema zda zachraňovat slony či chrám vyřešené - NEMŮŽETE ZACHRÁNIT SLONY V AFRICE, KDYŽ TAM NEŽIJETE VY, ALE ČERNOŠI - TEDY JEDINĚ ONI MAJÍ ČISTĚ TEORETICKOU MOŽNOST SLONY ZACHRÁNIT, ALE OPRAVDU JEN TEORETICKOU. Do poloviny 21.století nebude žít v Africe prakticky jediné zvíře větší než myš a nic s tím neuděláme. Taková Nigérie měla před 100lety podobný počet obyvatel jako Česká republika a nyní jsou už na 180milionech a kolem roku 2040 budou už na 360milionech a do konec století přes 1miliardu!!!!, když se nepovraždí, nebo se po stamilionech nepřesunou do Evropy..
Zajímavé řešení navrhuje NK - odkupme od černochů Afriku a zachraňme tamní přírodu a živočichy:):)- teď už jen vymyslet, co s těmi miliardami černochů, co je jim všechno jedno a jediné co dělají je, že se množí a množí... To není rasismus - to je prostě neoddiskutovatelný, statistickými čísly doložitelný fakt.
Jen pro představu - pokud bychom se v roce 1990 začali chovat jako obyvatelstvo rozvojových zemí, tak se tu nyní tísní přes 20milionů lidí!!!!! Už takhle nemáme dost vody, míst ve školkách, školách atd. je jen tak tak, není dost bytů, přes biliony investované do infrastruktury nejsme ani v polovině toho, co bychom potřebovali, energie jsme schopni vyrobit jen mírný přebytek spotřeby, nemluvě o vytápění - zkuste si představit, jakou apokalypsu by způsobila v naší zemi porodnost, jakou mají BĚŽNĚ lidé z rozvojových států... Něco tak obyčejného jako 4-5 dětí na ženu, by za pouhých 25-30let udělalo rozvojovou zemi i z té naší a my se divíme že se mají mizerně a likvidují přírodu??? 20milionů ČECHŮ živořících v nějakých plechových boudách, podvyživené děti umírající hlady a na nemoci z nedostatku pitné vody - a stačí jen pouhých 25let A BYLA BY TO REALITA a oni to ale provozují už 100let!!!!!! a nemusí topit:)