https://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/drzet-tropicke-zeme-v-chudobe-neni-reseni-rika-tropicky-biolog-novotny
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Držet tropické země v chudobě není řešení, říká tropický biolog Novotný

18.12.2017 08:31 | PRAHA (Ekolist.cz)
Vojtěch Novotný je tropický biolog, entomolog a ekolog. Pracuje v Entomologickém ústavu Akademie věd a vyučuje na Jihočeské univerzitě. Získal prestižní grant Evropské výzkumné rady pro svůj výzkum na Papui-Nové Guinei, kde se snaží přijít na to, proč je v tropech větší biodiverzita než v jiných oblastech.
Vojtěch Novotný je tropický biolog, entomolog a ekolog. Pracuje v Entomologickém ústavu Akademie věd a vyučuje na Jihočeské univerzitě. Získal prestižní grant Evropské výzkumné rady pro svůj výzkum na Papui-Nové Guinei, kde se snaží přijít na to, proč je v tropech větší biodiverzita než v jiných oblastech.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Veronika Gregušová / Ekolist.cz
S Vojtěchem Novotným jsme si povídali si o tom, že k ochraně přírody je potřeba přistupovat kriticky a nikdy by se z ní neměla stát náboženská ideologie. Probrali jsme i evropské zemědělství, bioprodukty, GMO a klimatickou změnu.
 

Potřebují rozvojové země ekonomický růst, aby mohly začít chránit přírodu?

Myslím si, že je naprosto klíčové, aby všechny tropické populace zbohatly. Dojde tím ke zlepšení jejich životních podmínek a povede to ke zpomalení populačního růstu. Přitom stačí, aby si lidé v těchto zemích přilepšili o pár tisíc dolarů na osobu na rok a plodnost klesne z šesti dětí na dvě až tři.

Neprotiřečí si to? Bohatější lidé budou znečišťovat přírodu stejně nebo spíš více jako hodně chudých lidí.

To ano, ale nejde pracovat s tím, že tropické populace budou chudé navždy. Je lépe problém vyřešit rychle, i když to bude bolestné. Znamená to populační růst přirozeně zastavit a žít s více zničenou přírodou, která se nebude nadále zhoršovat. Uvidíme, jestli se tropům podaří zbohatnout dostatečně rychle, aby se zastavil populační růst, ale aby se nezruinovala planeta.

Když se bavíme o populačním růstu, jak se díváte na problematiku přelidnění?

Velká část současných a budoucích problémů se vztahuje k velikosti lidské populace. Na druhou stranu populační dynamice vlastního druhu vůbec nerozumíme. Na konci 60. let minulého století byl roční nárůst populace 2.5 % a tehdy to vypadalo, že se řítíme do záhuby. Kromě Číny s tím nikdo nic neudělal, přesto se problém za posledních padesát let začal řešit sám od sebe. Růst populace se snížil na něco přes 1 %. Podle předpovědí populace dosáhne vrcholu na konci století, nejspíš zhruba 12 miliard lidí. Nicméně tyto odhady zahaluje mlha nejistoty.

Satelitní snímek ostrova Borneo (indonésky Kalimantan), místa mnoha endemických a vzácných druhů rostlin a živočichů.
Satelitní snímek ostrova Borneo (indonésky Kalimantan), místa mnoha endemických a vzácných druhů rostlin a živočichů.
Licence | Volné dílo (public domain)
Zdroj | NASA

Jak by tedy rozvojové země měly zbohatnout?

To je otázka, kterou se snaží zodpovědět různé ekonomické školy. Podle mě zemím prospívá volný trh a kapitalistická soutěž. Nesouhlasím s evropskou politikou zemědělských dotací, která vydržuje luxusně žijící farmáře a tím omezuje možnost tropickým farmářům prodávat jejich produkty u nás. Připadá mně, že některé zelené módní vlny jsou škodlivé, jako například podpora lokálního zemědělství a odmítání tropického ovoce.

A proč?

Pokud totiž budeme důslední a odřízneme tropické farmáře od našich trhů, protože budeme kupovat pouze lokálně, bude je to držet v chudobě, poroste jejich populace a nakonec to povede k úplnému zničení tamní přírody. Je nutné si uvědomit, že ochrana přírody je priorita střední třídy a pokud v tropech žádná nebude, tak se nikam nedostaneme.

No dobře, ale doprava tropického ovoce přece znečišťuje více než převoz ovoce u nás.

Lodní doprava znamená pro přírodu minimální zátěž. Mnohem škodlivější je poslední kousek cesty, kdy si pro kilo banánů jedete do supermarketu autem. Vzhledem k tomu, že mým cílem je celosvětová ochrana biologické diverzity, nikoliv pouze té české, tak budu raději podporovat zemědělce z rovníku než našeho bio zemědělce. Zemědělci, kteří v Evropě bio způsobem vypěstují pět mrkví za velkého úsilí, aby je draze prodali, možná přispějí ke zdravější krajině, ale nijak nepomáhají řešit globální biodiverzitu.

Není problémem také to, že naše pole jsou zabraná řepkou používanou na biopaliva?

Biopaliva jsou skutečně problematická. Náhodou se trefila do existujících ekonomických zájmů a politických priorit, které ale nemají co do činění s ochranou přírody. Za prvé mají zanedbatelný efekt na redukci CO2 a za druhé ničí biodiverzitu, protože plochy na biopaliva konkurují tropickým pralesům. Energetická efektivita produkce tropických plodin na biopaliva je sice čtyřikrát až pětkrát větší než u řepky u nás, ale řepka ke kácení pralesů nevede.

Jak by se měla využívat zemědělská půda v Evropě? Podle Novotného je GMO jediná šance.
Jak by se měla využívat zemědělská půda v Evropě? Podle Novotného je GMO jediná šance.

Jak by se podle vás měla využívat zemědělská půda v Evropě?

V současné době probíhá v zemědělství velká debata. Jedni podporují intenzivní obhospodaření malé plochy i za cenu pesticidů, GMO a hnojení, což přinese vyšší výnosy, i když bez nálepky bio, a zbude místo pro divokou přírodu. Druzí chtějí produkovat všechno bio za cenu snížených výnosů, což ovšem vede k záběru velkých ploch. GMO jsou podle mě jediná šance, jak pokračovat v zelené revoluci a uživit populaci, která na konci století dosáhne 12 miliard, a zároveň udržet plochy pro divočinu.

Proč tedy pěstujeme plodiny, které pálíme, místo abychom jimi živili podvyživenou populaci?

Ochránci klimatu přišli náhle s návrhem na biopaliva, jenž měl skvělé politické možnosti. V Evropě není jasné, co dělat se zemědělci, neboť ve volném globálním obchodu s potravinami se neuživí. Proto jim EU platí dotace za to, že nedělají nic. Když se najednou naskytla možnost využít pole pro biopaliva, bylo to skvělé řešení: teď bylo možné zapsat si politické body za to, že bojujeme proti oteplování.

Fascinuje mě, jak se pozornost lidí ubírá jen ke změně klimatu a ignoruje jiné ekologické problémy.

Klima je dostatečně neuchopitelné, aby každý mohl argumentovat, jak potřebuje. To nahrává jak skeptikům, tak velké části ekologů, kteří bohužel z globálního oteplování udělali problém všech problémů. Zatímco v osmdesátých letech se řešila hlavně ochrana biodiverzity a přirozených stanovišť, nyní je v popředí klima. Společnost se nevyvíjí vždy racionálně, i ve vědě panují různé módy a davové psychózy.

Jak se ke změně klimatu stavíte vy?

Myslím si, že k oteplování dochází, nicméně nevím, jak závažné důsledky bude mít. Znám generaci starších ekologů, kteří se obávali zcela opačného trendu, a to doby ledové. Někteří z nich se během svého života stihli bát globálního ochlazení a oteplení. Význam globálního oteplování je v porovnání se ztrátou biodiverzity silně přeháněn. Stalo se z něj orákulum, ve kterém každý vidí a je schopen si vědecky namodelovat přesně to, co chce.

Do praktické ochrany přírody se hodí spíše technokratičtí biologové než lidé, co v biologii vidí ideologii a myslí si, že žijí v objetí Matky přírody.
Do praktické ochrany přírody se hodí spíše technokratičtí biologové než lidé, co v biologii vidí ideologii a myslí si, že žijí v objetí Matky přírody.

Jak se z toho můžeme dostat ven?

Ochránci přírody by měli prosazovat realistická a pragmatická řešení, nikoliv dělat z ochrany přírody kvazi náboženství. Mnohá environmentální hnutí se však spíše podobají náboženským hnutím. Mají vlastní nezpochybnitelné kánony, očekávají apokalypsu, vyžadují askezi a vyžívají se v šíření své víry a dirigování lidí v tom, co mají dělat. Do praktické ochrany přírody se hodí spíše technokratičtí biologové než lidé, co v biologii vidí ideologii a myslí si, že žijí v objetí Matky přírody.

Máte pravdu, že apokalyptické vize jsou mnohým ochráncům blízké a vyžadují od lidí překopat celý způsob jejich života.

Volba životního stylu by se neměla schovávat za ochranářskou ideologii. Mnozí lidé přešli do zeleného hnutí po diskreditaci marxismu a využívají teď globální oteplování jako argument pro boj proti kapitalismu. Současný systém vede údajně ke katastrofě, takže je třeba převrátit společnost a vybudovat novou, lepší.

Myslíte, že kapitalismus je největší nepřítel a jedině jeho odstraněním se vše zachrání?

To si rozhodně nemyslím. Jsou to právě kapitalistické země, které nejlépe chrání přírodu. Nelíbí se mi, že ochranáři brojící proti kapitalismu nenabízejí nějakou alternativu. Podle mě je rozumné snažit se dosáhnout maxima v systému, který existuje.

Mohou být řešením sociální podniky, které kombinují zisk a prospěch?

Líbí se mi americký model, kde máte dravou bezohlednou firmu, která natříská kvanta peněz, a pak je věnuje na ty správné účely. Například Bill Gates a jeho nadace měla v tropech obrovský dopad na pokles úmrtí, zejména dětí, na malárii. Když si představím, že místo takového podniku bychom měli deset tisíc družstevních zahrad a jiných podniků, z nichž můžeme mít sice dobrý pocit, ale jejich práce nikam nevede, tak v tom nevidím velký smysl. U nás v Česku lidé štědře přispívají na charitu, ale firmy jsou angažovány mnohem méně a často do nesmyslných aktivit typu sportu. To je ta sociální díra, kterou je potřeba zalátat.

24. března 1989 tanker Exxon Valdez najel na mělčinu u Bligh Reef v zátoce Prince Williama na Aljašce. Do šesti hodin od nárazu se z Exxon Valdez vylilo přibližně 259,500 barelů ropy. Exxon Valdez v té době znamenal největší únik ropy ve vodách USA. V roce 2010 tento rekord převzala ropná plošina Deepwater Horizon.
24. března 1989 tanker Exxon Valdez najel na mělčinu u Bligh Reef v zátoce Prince Williama na Aljašce. Do šesti hodin od nárazu se z Exxon Valdez vylilo přibližně 259,500 barelů ropy. Exxon Valdez v té době znamenal největší únik ropy ve vodách USA. V roce 2010 tento rekord převzala ropná plošina Deepwater Horizon.

Co třeba korporace jako ExxonMobil, která těží ropu, a pak dá peníze na dobrý účel?

ExxonMobil sice těží škodlivou ropu, ale nedělá to pro sebe, aby ji pak sám někde zlomyslně pálil. My všichni ropu využíváme. Jaká je alternativa? Buď ropu, na které jsme závislí, nikdo nevytěží, nebo ji vytěží někdo jiný, a pak je třeba se ptát, zda to dělá z hlediska ochrany přírody lépe nebo hůř než ExxonMobil. Pokud zapomeneme na to, že Exxon těží ropu, tak je to jinak environmentálně velmi zodpovědná organizace. Málokterý zelený kritik nadnárodních firem v nějaké z nich skutečně pracoval. Také mám jakožto vědec obecně problém kritizovat globalizaci, když z ní věda a tedy i já zcela mimořádně těžím.

Jak vnímáte spolupráci s korporacemi?

Buď spolupracujete s velkými hráči, kteří vás sice můžou zadupat do země, ale zase naopak pokud se s nimi něco povede, může to mít mimořádný dopad. Anebo děláte nekontroverzní projekty, který ale velký význam nemají. Zrovna ExxonMobil se od katastrofy svého tankeru na Aljašce velmi zlepšil, jejich vrty na Papui-Nové Guinei jsou obklopené výborně chráněným tropickým lesem a ještě přinášejí zemi slušné peníze. Myslím si, že je dětinské říkat: „My s těmito organizacemi nespolupracujeme, protože to jsou naši nepřátelé.“ Člověk se sice může cítit zásadově, ale to je tak všechno. Na druhé straně si musí dát pozor, aby se nestal zelenou zástěrkou pro pochybné projekty.

Jaká část společensky zodpovědných projektů je dobře míněná a kolik je greenwashing?

Do jisté míry je jedno, jak jsou projekty míněny, pro ochranu přírody je důležité, jaký mají výsledek. Proto bych se zde v psychologii tolik nepitval. Nejčastěji je to kombinace vnějšího tlaku a přesvědčení.


reklama

foto - Gregušová VeronikaVeronika Gregušová
Autorka je spolupracovnicí Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (35)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

TK

Tomáš Kohlmayer

18.12.2017 08:47
Koho chleba jíš, toho píseň zpívej...v oceánech pod obří hromadou plastů probíhá hromadné vymírání a totéž platí na souši. Člověk hromadně vybíjí zvířata s pocitem, že je pánem tvorstva a planetární zdroje jsou bezbřehé. Peníze a konzum zaslepil lidem rozum a jak je vidět i vědeckým pracovníkům. Chápu, že tenhle zvrhlý systém, který už mele z posledního, tyhle staré garnitury brání o 106 a za kus žvance budou plivat na ekomyšlení, ale doba jde dál a jsem rád, že se lidé začínají zamýšlet nad svým počínáním a dopadech "starých vzorců" chování. Chápu, že je jednodušší dělat, že se skoro nic neděje, nebo že vlastně nevíme, co se děje, ale tím Náš problém nezmizí. Velký problém lidstva je jeho nedospělost.
Odpovědět
lu

19.12.2017 10:33 Reaguje na Tomáš Kohlmayer
ono je to dobré trošku oddělit duchovno a realitu. jako že je fajn si zajít do kostela a myslet na spásu a kát se, ale v plánech v reálných kulisách používat třeba tu trojčlenku a nějakou tu mravnou praktičnost. odluka církve od státu je moc fajn věc. enviromenťáci, inspirujte se (například) u katolíků.
Odpovědět
KL

Katka Linke

18.12.2017 17:36
Podpora lokálního zemědělství a celkově podpora lokální produkce všeho je naopak velmi důležitá pro snížení emisí. A nepřeváželo by se po planetě. Které soukolí krmíme, když zemědělské plodiny jedou z USA a Brazílie do Číny, a zpátky jedou vytížené lodě naplněné kdečím, je celkem zřejmé. Je pravda, že emise ze spalování fosilních paliv jsou ty největší, zemědělství takový vliv nemá. Jen možná ta chemizace, která snižuje biodiverzitu. Také se to lepší, ale ještě to bude 20 let trvat, než čistá elektrická trakce zvítězí nad fosilní. A potravin má planeta dost, jen stačí přestat krmit hovězí plodinami pro lidi (mačkané kukuřičné zrno), to pak bude potravin dostatek. A pokud ty 2,4 mld tlustých a obezních se vzdají svých 300 kalorií nad 3 tis. kalorií denního příjmu, nebudeme mít oněch 720 mil. hladovějících (s příjmem pod 1800 kalorií), nebudeme ale ani umírat na nemoci s přežírání. O planetu se nebojím, ta bez nás přežije, redukci populace na nějaké 2 mld. bych ale zažít nechtěla.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

20.12.2017 20:37 Reaguje na Katka Linke
Emise ze zemědělství jsou docela velké. Také emise z produkce elektřiny jsou značné (to jen k té čisté elektrické trakci). Ono by se dalo ušetřit rychleji a lépe protěžováním železnice nad silnicí, elektro ne-elektro, to je pak už celkem jedno.

V každém případě poznámka, že největším problémem je a bude růst populace, který nutně způsobuje zvyšování tlaku na ekosystémy, je důležitá a těžko oddiskutovatelná. Dalo by se polemizovat, jestli rozvojové země mohou zbohatnout jen a pouze na zemědělské produkci, což je jistá slabina v té úvaze proti lokalizaci zemědělství předestrěné v rozhovoru.
Odpovědět
sv

18.12.2017 19:47
Rozhovor s tímto špičkovým biologem byl před časem v České televizi. Vyzněl obdobně jako tento rozhovor. Je dobře, že se k problematice ochrany přírody v médiích vyjadřují odborníci a nikoli jen zelení hysterici a vylízanci (viz níže). Jen bych podotkl, že bohatí vždy znečišťují více než chudí není pravda. Například moderní zemědělství zatěžuje půdu mnohem méně než to primitivní. Doporučuji všem zeleným hysterikům a antigmo fanatikům zjistit si úroveň odlesňování, desertifikace a eroze, kterou způsobují subsaharští a amazonští zemědělci technikami založenými na vypalování a pastvě dobytka.
Odpovědět
mr

20.12.2017 21:21 Reaguje na
Cit.:"moderní zemědělství zatěžuje půdu mnohem méně než to primitivní" - to se vám teda povedlo. Neděláte v politice? Ten váš špičkový biolog zapomněl ale sdělit, že než tam budou všichni dostatečně bohatí, nebude už tam co chránit, a pak díky rozkolísání podnebí můžeme pak být i my pak stejně chudí. O 12 a více mld lidí na Zemi pak mluví nezodpovědní politikáři žijící leda přítomností, kteří asi neznají ten nejdůležitější lidský vynález - antikoncepci. Když vytěžíte kus lesa, pak tam dva roky něco pěstujete a dalších 200 - 300 let tam nevstoupí noha, tak vám tam zase naroste druhotný les. A to snad nechcete srovnávat se situací, že se vám tam natrvalo usadí přemnožená, neustále rostoucí populace s civilizačními vymoženostmi.
Odpovědět
sv

21.12.2017 22:06 Reaguje na
Další fanatik, který neví která bije. Zkuste si něco zjistit o R/K strategii, a proč obyvatel ve vyspělých zemích ubývá (nebo populace stagnuje) a v rozvojových zemích populace rychle roste, nebo proč Austrálie vypadá tak jak vypadá. Možná se příště tak neztrapníte (o blábolech na téma rozkolísané podnebí nemluvě).
Mimochodem, když vám jde tak o tu porodnost, tak co vám brání jít do Afriky a ty kondomy rozdávat.
Odpovědět
mr

22.12.2017 11:25 Reaguje na
No, fanatik zahleděný do své jedinečnosti jste především vy. Docela dobře vám to tam píše Martin Jasan21.12.2017 23:52. Můžete nám tu sdělit, ve které to zemi ubývá lidí takovým způsobem, že by z toho místní příroda byla snad v rozvalinách? Jestliže se někde trošku snížila porodnost (hlavně ale důsledkem sociální nejistoty = např. ČR), tak se do těch zemí nasáčkují okamžitě migranti z těch rozvojových států a výsledkem je často ještě přírůstek. Že je někdo bohatý ještě neznamená, že nemůže mít mnoho potomků. To je kardinální omyl sociálních inženýrů. Je to totiž především o zopovědnosti a úrovni antikoncepce (= úrovni lékařské vědy). To byste totiž popíral i fakt, že člověk je v určitých fázích života především živočich se svými pudy. Někde jsem zaregistroval, že toto třeba popírají některé extrémní feministky.
Rozkolísání podnebí lidskou činností jsou pro vás bláboly??? Chcete snad popírat vliv zabetonované nebo i odlesněné krajiny na místní podnebí? Nevíte, jaký je rozdíl v létě mezi vydlážděným náměstím a např. zarostlým parkem? A proč mnozí dávají třeba stromořadím přednost před rozpálenou dlažbou? Dle vás jsou asi fanatici popírající vaši jedinečnost. Víte, čím se třeba zabývá fyzika? Nebo to jsou taky bláboly? Nevím, proč bych měl chodit někam rozdávat kondomy. Stačí, když náš stát přestane do těch oblastí posílat naše daně na výkrm a konečně tak částečně přestane vytvářet pro nás všechny problémy do budoucna. Jenže to by pak socilání inženýři přišli o zdroje lehkoživů.
Odpovědět
sv

25.12.2017 21:13 Reaguje na
Takže "příroda je v rozvalinách", podle těch delirických blábolů co jste zde předvedl je v rozvalinách vaše centrální nervová soustava, a to po vysokých dávkách nějakého halucinogenu. Já nejsem zahleděný, já čumím jak puk, že něco takového jako vy, umí používat počítač.
Fakta jsou jasná, bohaté společnosti omezují porodnost, bohaté společnosti a moderní ekonomika devastují životní prostředí méně než ty primitivní. Primitivní lovci dokázali zdevastovat celý kontinetn, to je zřejmě fakt, který jste si ani nenamáhal zjistit.
Každopádně platí, že to že jste si v hysterickém záchvatu poplival monitor nic nemění na mnou uvedených faktech.
Odpovědět
mr

27.12.2017 12:56 Reaguje na
Zřejmě vám moc fouká na maják. Jestli chcete být brán vážně, diskutujte věcně. Zatím nabírám pocit z těch vašich pitomostí, že jste produktem školní inkluze v oboru sociálního inženýrství. Vědomosti nulové, sprostoty na rozdávání. Jen tak pro legraci - který ten kontinent ti primitivní lovci zdevastovali, že tam vyhynula značná část druhů? A která bohatá společnost snížila porodnost díky svému bohatství a ne díky kvalitní antikoncepci? Která ta bohatá ekonomika dnes devastuje živ. prostř. méně, než tomu bylo kdykoliv v historii lidstva?
Odpovědět
mr

27.12.2017 13:22 Reaguje na
Ještě si pozorně přečtěte tu diskusi. Myslíte, že tam své názory píší hlavně bl.ci? A židi jsou tam bohatí nebo chudí? A Izrael vymírá nebo se do něj už ani nevejdou?
Odpovědět
mr

27.12.2017 13:25 Reaguje na
Omlouvám se - k otázkám a diskusi na tento odkaz:


https://www.novinky.cz/koktejl/458882-ortodoxni-zidovka-porodila-uz-20-potomka-svetovy-rekord-vsak-neprekona.html
Odpovědět

Jan Škrdla

18.12.2017 22:47
Pro mě je sympatičtější lokální zemědělec. Uznávám, že např. banány se v našich zeměpisných šířkách bez skleníku pěstovat nedají. Ale dovážet např. jablka, protože jsme si zlikvidovali sady, nebo zeleninu nebo luštěniny, protože se na polích pěstují biopaliva je pro mě zhovadilost.
A takové pěstování sóji v jižní Americe pomůže tak akorát zemědělským korporacím a vede k dalšímu odlesňování. Dle mého je to jeden z důsledků volného trhu.

sv - můžete specifikovat pojem moderní zemědělství. Pokud máte na mysli průmyslové zemědělství, tak jak jej známe (ohromné lány, absence krajinné zeleně, pěstování několika málo komerčních plodin, používání minerálních hnojiv místo organických, nadměrná chemizace, aj.) tak vám budu oponovat - důsledky jsou známé (dopad na biodiverzitu, eroze, vliv na kvalitu povrchových a podpovrchových vod, vliv na rekreační potenciál krajiny, ..).
Tím ale neobhajuji způsob hospodaření v tropech (subtropech), který uvádíte v poslední větě.

Řešením je rozumné krajinné plánování - výsledkem by pak byla zemědělská krajina zahrnující plochy pro konvenční zemědělství, alternativní zemědělství (biozemědělství, agrolesnictví) a protierozní a ekologická opatření (větrolamy, meze, remízky, břehové porosty, mokřady, aj.)
Odpovědět
sv

19.12.2017 19:06 Reaguje na Jan Škrdla
Ano, důsledky průmyslového zemědělství jsou známé: vyšší výnos, výrazně menší plocha nutná k produkci potravin a s tím související návrat divočiny do průmyslově vyspělých zemí. Pokud jsou dodržovány předepsané technologické postupy a díky zeleným vylízancům se na tisících hektarech nepěstuje řepka, kukuřice nebo palma olejná na tzv. biopaliva, tak má průmyslové zemědělství minimální dopady, které navíc lze ještě omezit zaváděním GMO. Také je samozřejmě mnohem ekologičtější než to co vidíme v subsaharské Africe a Amazonii, kde odlesňování, eroze a desertifikace má strašlivé dopady. Průmyslové zemědělství může Africe přinést prosperitu a minimalizaci dopadů na životní prostředí.
Pěstování sóji pomůže především domácím kravám, leda byste je zase chtěl krmit masokostní močkou z Bangladéše, s rizikem že se nakazí BSE.
Odpovědět

Jan Škrdla

19.12.2017 22:17 Reaguje na
Vyšší produktivita na jedné straně, ale nižší ekologická hodnota a atraktivita takto obdělávané krajiny.
Chtěl by jste bydlet ve vesnici obklopené rozlehlými lány s minimálním zastoupením krajinné zeleně, nebo raději tam, kde se střídají různě velká pole, louky, sady, aleje kolem cest, remízky a vodní plochy?
Co jste myslel těmi technologickými postupy? - střídání plodin (osevní postupy), protierozní ochranu půdy nebo něco jiného?
Ohledně škodlivosti biopaliv se shodneme, ale kdo to způsobil na tom ne - z hlediska této diskuze je zbytečné o tom polemizovat.
K sóji: dle mého názoru domácím kravám více pomůže sója vypěstována domácími zemědělci - v našich je to možné (nemusí se kvůli ní kácet deštné lesy ani ji vozit přes půl planety).
Co říkáte např. na tohle:
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/za-kaceni-amazonskych-destnych-pralesu-muze-i-v-cesku-oblibena-soja
Jinak od roku 2003 je u nás zakázané používat masokostní moučku jako krmivo (souvisí to s BSE). Pokud byste ji přidával do krmiva, tak kromě riskování nákazy byste porušil i zákon o krmivech.
Odpovědět
sv

20.12.2017 01:10 Reaguje na Jan Škrdla
Jinými slovy les má pro vás nižší ekologickou hodnotu než pole, jen proto, že je to tzv. bio.
Vy asi máte zásadní problém s pochopením psaného textu. Jinak by Vám asi stěží uniklo diskutované téma, tedy to, že s tzv. biozemědělstvím budete potřebovat výrazně více obdělávané půdy a na "remízky a mokřady" vám místo nezbyde. Ty si budete moci dovolit pouze potud, pokud jinde dosáhnete dostatečného výnosu pomocí moderních zemědělských metod například GMO. Nemluvě o tom, že jste nepochopil co je obsahem článku, tedy to, že s hraním si na "bio" afričané, amazonští indiáni, nebo obyvatelé Indonésie a Malajsie, nikdy nezbohatnou, a tedy nikdy neopustí tradiční zemědělské metody, založené na pastvě tisíců kusů málo produktivního dlouhorohého dobytka, na vypalování pralesa a savany či lovu orangutanů.
Shodovat se není na čem, fakta jsou jasná, tzv. biopaliva, bioplynového stanice a další podobné zrůdnosti jsou dílem zelených.
Tou poslední větou jste objevil Ameriku. Chápání ironie je asi něco co jde zcela mimo vás. Mimochodem, taky bych dal přednost tomu, abys se ona geneticky modifikovaná sója, která se jinak dováží z Argentiny pěstovala u nás. To by ovšem něco takového muselo být legální. Což není, a to díky tomu, že zelení fanatičtí zločinci vedli a vedou hysterickou kampaň proti GMO, a populističtí a diletantští politici jim ve jménu vlastního pohodlí všechny tyto pavědecké nesmysly odkývali.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

20.12.2017 15:19 Reaguje na
Z toho vaříte dobrej guláš..
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

20.12.2017 19:57 Reaguje na Martin Jasan
Odborně se tomu říká digestát..
Odpovědět
sv

21.12.2017 21:29 Reaguje na Petr Dvořák
Není překvapivé, že zeleným fanatikům fakta nejdou pod čumák. :-)
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

21.12.2017 21:44 Reaguje na
Přesně tak, teď jste uhodil hřebíček na hlavičku. Jako již tolikrát!
Odpovědět

Jan Škrdla

20.12.2017 21:44 Reaguje na
Je vidět, že musíte mít vždy pravdu. Vést diskuzi s vámi ztrácí smysl.
Abych to uvedl na pravou míru tak:
1. Nikdy jsem netvrdil ani netvrdím, že má pole vyšší ekologickou hodnotu než les! To jste si chybným výkladem odvodil vy!
2. Stejně tak jsem netvrdil, že veškerá plocha, dokonce ani většina plochy zemědělské půdy by se měla obdělávat v režimu biozemědělství. Viděl bych to jako doplněk.
3. Jinak nejsem pro, zakazovat GMO z důvodu, že se jedná o GMO. Ale než se něco nového zavede, mělo by se to podrobit řádné analýze rizik. Zejména jestli nemůže dojít k volnému šíření do krajiny nebo ke křížení s ne-GMO odrůdami nebo jinými rostlinami (známe případ afrikanizovaných včel - sice nejsou GMO, ale něčemu podobnému je potřeba se vyvarovat).
4. Co se týká Afriky, tak do jisté míry máte pravdu, ale v Amazonii padá odlesňování na vrub Evropským kolonialistům (indiáni měli v porovnání s tím, co se děje teď, minimální dopad).
5. K té ironii – rozumím sice legraci, ale u vás je někdy obtížné poznat, jestli to píšete, ještě myslíte vážně.
Odpovědět
sv

21.12.2017 21:56 Reaguje na Jan Škrdla
Prozatím pouze vy tady neustále točíte to svoje jako kolovrátek.
Možná si i přes to vaše monotónní drnčení ještě vzpomenete, že vy jste reagoval na mně a já jsem psal vždy pouze to, že moderní zemědělské postupy umožní uvolnit část půdy přírodnímu vývoji. Ergo jediného chybného výkladu jste se tady dopustil vy.
Ad GMO) Podobnou výmluvu (o nutnosti testování) používají zelení fanatici celého světa neustále celé roky. GMO se pěstuje a konzumuje (o nekonečných testech nemluvě) už 30 let. Negativní dopady nebyly zjištěny veškeré žádné. Radiační mutanti se pěstují a konzumují už 50 let a opět nebyly zjištěny žádné negativní důsledky. Pro zelené fanatiky je to stále málo a zřejmě dávají přednost tomu devastovat životní prostředí biopalivy a trávit lidi bioklíčky nakaženými e-coli a přivést evropské zemědělství ke krachu. Vy tady tvrdíte, že sója by se měla pěstovat doma, když vás upozorním, že jsem pro všemi deseti, jen by bylo s ohledem na konkurenceschopnost nutno pěstovat gmo sóju, tak se začne kroutit a něco blábolit o testování. Tak co vlastně chcete? Existují jen dvě varianty, buď si EU bude hrát na bio, bude se horem dolem dotovat, a většinu klíčových produktů budeme muset dovést, tedy pokud nechceme v EU vykácet všechny lesy a ještě hladovět nebo bude EU zemědělství založené na moderních technologiích. Žádná jiná cesta neexistuje.
Vy zas vůbec netušíte o čem je řeč, že? Amazonskému pralesu trvá obnova velmi krátce, to co vykáceli kolonialisté od 16. do 19. století je už dávno znovu zarostlé. Já píši o současných indiánech, jejichž obživa je založena právě na tom, že pro svá pole vypalují prales, a pokaždé když se vyčerpá půda na takovém políčku, tak to udělají znova. Pojem "žďáření" vám asi nic neříká. Tím výrazně přispívají k likvidaci amazonského pralesa.
To se na mě nezlobte, ale pokud v návrhu nahradit dováženou GMO sóju masokostní moučkou nepoznáte ironii, tak byste měl něco vážně udělat se svou čtenářskou gramotností.
Odpovědět

Jan Škrdla

21.12.2017 22:28 Reaguje na
Nezklamal jste mě. Zase jste dokázal, že prostě vy musíte mít pravdu a ti ostatní jsou diletanti.
Odpovědět
sv

25.12.2017 19:59 Reaguje na Jan Škrdla
Když budete jako doposud (a jako většina ostatních místních diskutérů) recyklovat pouze vyvrácené pověry, tak budete diletanta. Pokud přijdete s nějakým relevantním protiargumentem, nebo si aspoň pořádně přečtete na co vlastně reagujete, dříve než začnete hystericky dštít zelný oheň a síru, tak možná na vás změním názor.
Odpovědět

Jan Škrdla

26.12.2017 11:51 Reaguje na
1. ten kdo tady nejvíce dští oheň a síru jste vy.
2. ten kdo tady nejvíce recykluje vyvrácené pověry jste zase vy.
3. abych vás jen nehaněl - dobře to shrnul Martin Jasan (21.12) - v něčem máte pravdu, ale ne ve všem. To je zásadní věc.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

21.12.2017 23:52 Reaguje na
Odmyslím si váš urážlivý styl vyjadřování (jinak bych řekl, že mluvíte jako dlaždič) a budu reagovat jen na faktické poznámky:
1) Dá se s vámi souhlasit, že s GMO zatím nejsou žádné vážné zdravotní problémy. Ani z mého laického pohledu GMO není "totální zlo".
U GMO je vždy potřeba posuzovat každou novou variantu zvlášť - tedy argument GMO, je tady již 30 let a je to vpohodě je trochu moc sebejisté a zkratkovité.
2) GMO má do určité míry podíl na zvýšení produktivity, ale ta se zvyšuje i zvyšovala i před GMO:
https://www.agry.purdue.edu/ext/corn/news/timeless/yieldtrends.html
A právě díky moderním technologiím, které se používají i v EU. Tedy Moderní = GMO nemusí být pravda.

3) To že (do určité míry) vyší výnos má za následek automaticky nižší plochu není tak jednoduché. Protože zvýšení výnosu má za následek snížení nákladů a tím i ceny plodiny, a v důsledku to vede ke zvýšení spotřeby (např. to umožňuje to, že se GMO soyou krmí dobytek).
Ekonomika je prostě komplexní systém.

4) GMO plodiny ale určitě neznamenají lepší životní prostředí při jejich pěstování (za tím účelem ani nejsou vyvíjeny). Jsou vyvýjeny za účelem zisku (například odolnost proti glykofosfátům firmy Monsanto).

5) Méně postřiků a hnojiv (což je myšlenka bio produkce) má za následek větší druhovou rozmanitost v bezprostředním okolí takového pole a další přiznivé např. sociální vlivy. Naopak má samozřejmě o něco nižší výnos. Tedy ani toto rozhodně není černobílé.
Je otázkou, zda je potravin nedostatek nebo je nedostatek způsoben špatnou distribucí (laicky řečeno někde se plýtvá a někde na ně nemají). Osobně si myslím, že jsme v EU dost bohatí na to, aby jsme mohli jíst kvalitní potraviny a neohlížet se jen na cenu.

6) Váš názor, že Amazonský prales padá za oběť ždáření indiánů je (dle mne) absolutní nesmysl.
a) Jednak už z logiky věci - protože pokud myslíte indiány původní, tak ti tu žili dříve kdy Amazonský prales takovým tempem nemizel.
b) Na svědomí (dle nalezených zdrojů) to má z velké části (70 %) pěstování soyi. To nemají na svědomí domorodí indiáni, ale místní zemědělci (kolonizátoři). Nicméně, z povahy pěstování soyi na tom nebohatnou zemědělci, ale profitují na tom bohatí vlastníci půdy, dopravci, nadnárodní obchodníci.
http://www.riosvivos.org.br/arquivos/152448016.pdf (mimochodem je zde komplexně shrnuta problematika pěstování soyi)
V současné době se údajně v Brazílii pěstuje 96 % soyi GMO modifikované. Tedy zavedení GMO rozhodně není řešením proti odlesňování.
http://www.soybeansandcorn.com/news/Dec14_16-93_4-of-the-Three-Major-Crops-in-Brazil-are-GMO-Varieties

Tedy závěrem. V něčem máte určitě pravdu, v hodně věcí je však komplexnějších než se vám na první pohled zdá. Tedy bych brzdil trochu vaši suverenitu.
Odpovědět
sv

25.12.2017 21:05 Reaguje na Martin Jasan
Můžete uvést, kde konkrétně jsem se dopustil nějakého sprostého slova? To, že nějaký zelený dostane hysterický záchvat po té co si přečte ironickou odpověď na své stále dokola opakované nesmysly, je jen jeho vlastní problém.
ad1) Jiným slovy, není to totální zlo, ale jen zlo, přestože o GMO nevíte nic.
ad2)To rovnítko jste tam dal vy, nikoli já. Přesto je jasné, že další zvyšování výnosu (a tedy snižování plochy nutné pro orbu) si vyžádá další nové cesty rozvoje. Tou nejefektivnější jsou momentálně GMO.
ad3) Tohle můžete vysvětlit zeleným, kteří prosadili zákaz klasických žárovek. V Evropě každopádně vedla modernizace zemědělství k výraznému rozlohy obdělávání půdy.
ad4) Pro info, lidé se od počátku neolitu zabývají zemědělství nikoli kvůli zvelebování okolí ale kvůli tomu, aby se uživili. Nepopiratelným faktem je, že když srovnáme primitivní metody a průmyslové zemědělství včetně GMO tak ty druhé umožnily výrazně omezit vliv zemědělství na životní prostředí.
ad 5) To, že tzv. biozemědělství znamená méně postřiků je holý nesmysl. Stříká se i v bio ovšem místo relativně bezpečných látek se používá chemie 19. století, např. roztoky zelené a modré skalice (tedy prudké jedy). Dále biozemědělství znamená podstatně více ošetřování plodin mechanickou cestou, a tedy více spálené nafty, větší eroze, případně je půda více ubita a o nějakém druhové rozmanitosti si můžete nechat jen zdát.
Ad) špatná distribuce. Jinými slovy vadí vám dovoz soji přes oceán ale jste pro to vozit potraviny do Afriky. Je to dvojí metr nebo nedostatek logiky. Každopádně je to směšné, nevyplýtvané potraviny v Evropě či USA hladové černoušky nezachrání. Ty zachrání jen jejich vlastní moderní a produktivní ekonomika.
ad6) Tak si o tom nesmyslu něco přečtěte: https://www.thoughtco.com/slash-and-burn-agriculture-p2-1435798
http://www.rainforestsaver.org/what-slash-and-burn-farming
Pro info, díky moderní medicíně nepřibývá pouze černoušků v Africe ale rovněž indiánů v Amazonii.
A jak už jsem zde psal několikrát, byl bych všemi deseti aby se sója mohla pěstovat i u nás a nedovážet se pouze se severní a jižní Ameriky. To by ovšem v EU museli zelení museli přijít k rozumu a přestat s hysterickou anti GMO kampaní, aby něco takového bylo u v EU legální.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

26.12.2017 10:33 Reaguje na
Fakt: soja se u nás pěstuje.
Odpovědět

Jan Škrdla

22.12.2017 21:02 Reaguje na
Vzhledem k tomu, že docela vyčerpávajícím způsobem zhodnotil váš příspěvek Martin Jasan, mám na vás pár doplňujících dotazů. Nebudu řešit GMO neboť jej nepovažuji za hlavní přínos ani problém.

1. jedním ze zásadních problémů průmyslového zemědělství je eroze půdy - jak se tomu stavíte?

2. dalším problémem je nadměrná chemizace (umělá hnojiva, pesticidy) a s tím spojený pokles biodiverzity a zhoršení jakosti povrchových a podpovrchových vod. Jaký je váš názor?

3. stále jste mi neodpověděl, zda byste chtěl žít v intenzivně obdělávané krajině?

Odpovědět
sv

25.12.2017 20:20 Reaguje na Jan Škrdla
ad 1) No, prozatím jsem se od vás nedočkal stanoviska k tomu co je tématem článku a o čem jsem zde psal asi 10x, tedy k faktu, že největší erozi půdy nezpůsobuje průmyslové zemědělství ale primitivní zemědělci živíce se pastvou a vypalováním. Přičemž přechod k moderním technologiím by toto poškozování životního prostředí významně omezil. Zkuste si aspoň něco přečíst o erozi a desertifikaci probíhající v subsaharské Africe a Amazonii, abyste nebyl za úplného hlupáka.
ad 2) Takže podle vás používání prudkých jedů (modré a zelené skalice), které zelení považují za bioherbicidy, místo glyfosátu, vyřeší tzv. chemizaci?
ad 3) Nikoli, to pouze vy jste stále neodpověděl na to, zda máte ve jménu tzv. biozemědělství v úmyslu vykácet všechny lesy, které vznikly na bývalých polích po té co výrazně vzrostly hektarové výnosy po zavedené průmyslových hnojiv, chemie a zemědělské techniky.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

26.12.2017 10:32 Reaguje na
K té desertifikaci, docela zajímavé: https://www.youtube.com/watch?v=vpTHi7O66pI

Že moderní zemědělství vedlo k značnému poškození a erozi půd nejen v ČR je FAKT. Viz např. jižní morava..
Špatné praktiky v subsaharské africe na tom nic nemění. To je také fakt.
Odpovědět

Jan Škrdla

27.12.2017 17:59 Reaguje na
1. k té erozi - je to problém průmyslového zemědělství. Je známo, že míra eroze mimojiné závisí na velikosti půdního bloku (délce nepřerušeného svahu v případě vodní eroze a na délce pozemku vystaveného působení větru - u té větrné)
Jinak doporučuji:
http://mapy.vumop.cz/

to co mi u vás chybí, je alespoň zmínka o protierozní ochraně půdy.

2. nejsem zastáncem chemie, ale beru ji jako nutné zlo. Jinak víte jaký je rozdíl mezi lékem a jedem?

3. znovu opakuji: netvrdím a nikdy jsem netvrdil, že mám v úmyslu vykácet lesy pro potřebu zemědělství. Vzhledem k tomu jak je nastaven zákon o lesích (295/95), popř. zákon o ochraně přírody a krajiny (114/92) to ani není možné. Pokud to ovšem nebyl pokus o špatný vtip z vaší strany.
Jinan tím, kdo brání návratu krajinné zeleně jsou právě intenzivně hospodařící zemědělci (mám na mysli velkodružtva obdělávající často i tisíce hektraů půdy).
Naštěstí i kolchozníci se občas slitují a nabídnou občas pár hektarů podmáčené půdy k realizaci mokřadu, ale to jen zlomek z toho co by bylo potřeba.
Odpovědět

Jan Škrdla

27.12.2017 20:15 Reaguje na Jan Škrdla
ad 2 - pro ty co to neznají - rozdíl je v dávce.
Odpovědět

Jan Škrdla

28.12.2017 19:57 Reaguje na Jan Škrdla
ještě oprava, ten zákon o lesích je samozřejmě 289/95.
Odpovědět
ZU

Zbynek Ulcak

28.12.2017 11:41 Reaguje na
ad 2) Nektere z tech chemikalii jsou v ekologickem zemědělství povoleny jako fungicid, ne jako nahrada herbicidu glyfosatu. To je dost rozdil - v ucinku i v množství.
Odpovědět
reklama


Blíž přírodě

 




Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist