Martin Mikeš: Rezervace pro zubry a motýly, nebo obří střelnice?
31.7.2023
Zubři na milovické pastvině.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Michal Köpping / Česká krajina
Aktuálně je ale otázka, zda tento příběh bude mít šťastný konec, nebo ho rozstřílí potřeštěný nápad obnovit sovětskou střelnicí pro pár militantních nadšenců. Jednomu z nejkrásnějších míst v Česku reálně hrozí zánik, nedovolme to!
Nápad navrátit velké kopytníky do české krajiny se zrodil v hlavách Dalibora Dostála a Miloslava Jirků. Bylo to bez přehánění to nejlepší, co se mohlo naší přírodě stát.
Doufám a věřím, že takových extenzivních pastvin, jako máme v Milovicích, budeme mít jednou v Česku víc než teď řepkových polí na bionaftu. Nicméně, tato idylická představa se setkává s významnými překážkami. Několik úředníků, politiků a vlivných podnikatelů se snaží tento unikátní projekt, obrazně i doslova, zadupat do země.
Když jsem před pár lety po dekádě strávené v Kamerunu uprchl před válkou zpět do Česka, nečekal jsem, že mě může ještě něco na postojích státu k ochraně přírody překvapit. Co se ale děje kolem nejstarší a největší rezervace velkých kopytníků v Česku mě ale vyvedlo z omylu.
Přečtěte si také |
Martin Mikeš: Jak jsem zažil válku v Kamerunu
V listopadu to budou tři roky, kdy se podařilo získat souhlas a podepsat smlouvu na dokončení rezervace velkých kopytníků. Možná si pamatujete, že i přes příslib rozšiřování pastvin ještě před startem celého projektu to byl boj do posledního okamžiku.
Už tehdy mi vrtalo hlavou, proč to někdo takto urputně blokuje. Zubrům, praturům i koním se pastvina mezi Benátkami nad Jizerou a Lipníkem zdvojnásobila. Už při podepisování smlouvy o zápůjčce pozemků bylo domluveno, že na něm bude Česká krajina na své náklady budovat nezbytné nové napajedlo. Tři týdny po uzavření smlouvy proto oficiálně požádala o svolení k této stavbě. Po více jak dvou a půl letech urgencí až žadonění se organizace nedočkala žádné reakce. Žádné!
Místo toho skupina úředníků dělá vše proto, aby celý projekt pošpinila a finančně poškodila. Je přitom veřejně známé, že právě v oblasti, kde má vzniknout napajedlo pro unikátní rezervaci, se vlivné podnikatelské a zájmové skupiny snaží vybudovat komerční střelnici. A to hned nejdelší v Česku. Aktuální vývoj tak naznačuje, že blokování napajedla pro rezervaci velkých kopytníků má udržet šance na realizaci tohoto megalomanského projektu do dalších voleb, kdy by za nové politické konstelace mohl dostat naplno zelenou.
Vizualizace milovické střelnice prostřednictvím umělé inteligence.
Foto | Martin Mikeš / Midjourney
O obnovu střelnice už v roce 2015, těsně před založením rezervace pro velké kopytníky, projevily zájem struktury údajně napojené na ruské podnikatelské skupiny, což může být eufemismus pro ruskou mafii. S těmito skupinami se dnes samozřejmě nikdo otevřeně spojovat nechce a tak celý záměr ochotně převzalo formálně tuzemské podnikatelské uskupení.
O jeho silném vlivu na politiky i úředníky svědčí tlak, který v posledních týdnech vyvíjejí na rezervaci velkých kopytníků. Zdá se, že je opravdu velmi důležité, aby stavba nového napajedla byla blokována do té doby, než se podaří Českou krajinu zdiskreditovat natolik, že bude obnova střelnice v očích veřejnosti tou přijatelnější variantou.
Přečtěte si také |
Miloslav Jirků: Kauzy milovické pastevní rezervace: otázky a odpovědi
Pokud jste se na stáda divokých zubrů, praturů a koní i nádherné rozmanité rozkvetlé stepí zatím nebyli podívat, rád bych vám to doporučil. Pestřejší kus země aby člověk v našich luzích a hájích pohledal. Pokud to máte daleko a přesto byste se rádi o tomto úžasném projektu dozvěděli více, navštivte jejich webové stránky nebo si přečtěte nový článek Miloslava Jirků, kde podrobně shrnul jak historii, přítomnost, tak i budoucnost celé projektu.
V případě, že byste rádi přispěli k urychlení souhlasu se vznikem napajedla a podpořili záchranu unikátní rezervace, podepište prosím tuto petici.
reklama
Martin Mikeš
Autor je přírodovědec a zakladatel organizace Kedjom-Keku a pralesního medu Keku Honey.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Plzeňský kraj udělil první ekoznačku Zdravá krajina. Dostala ji firma podporující Janovský mokřad
V NP Podyjí přibude další pastvina pro divoké koně, tentokrát převážně v lese
Do čtyř let by mohli znovu ožít mamuti, dodo či vakovlk
Další články autora |
Martin Mikeš: Jak klimatičtí aktivisté zjednodušují skutečnost a matou veřejnost
Martin Mikeš: Jak a proč (ne)sázet stromy?
Martin Mikeš: Včelařit v africkém Čadu není žádný med. Zabijácké včely ale umí ochránit slony před farmářiOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (54)
SV
Slavomil Vinkler
31.7.2023 06:41Kšeft je kšeft a peníze nesmrdí. To věděl už císař Vespasián. Navíc, odklonění dotací je sen úředníka.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
31.7.2023 12:15 Reaguje na Slavomil VinklerJe to tam napsané jasně. Proruská mafie, která počítá s tím, že po dalších volbách tu prasárnu prosadí. Fakt nablití, podle průzkumů je podporuje nadpolovina obyvatel. Koncentrované blbství u nás kulminuje.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
31.7.2023 12:15 Reaguje na Slavomil VinklerNěco takového vidíme také při vyšetřování otravy Bečvy.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
31.7.2023 14:23 Reaguje na Slavomil Vinklersmutné na tom je, že nás je deset milionů a pár šíbrů dokáže nadělat takové problémy?
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
1.8.2023 08:38 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJakých pár šíbrů? Proti nám stojí celá ruská demagogická mašinérie, která je nejlepší a nejvýkonnější na světě. Dokáže výrazně ovlivnit volby v USA (Trump), dokáže ovládnout celé státy (Maďarsko, Bělorusko, asi i Slovensko), dokáže proti Západu poštvat celou Afriku atd. atd.
Odpovědět
PP
Petr Pekařík
4.8.2023 17:30 Reaguje na Pavel HanzlKdyby jen celou Afriku, ale taky celou Antarktidu !
Odpovědět
RP
Radim Polášek
31.7.2023 14:21Já doufám, že takových pastvin a obor zůstane málo. Protože ukrajují z našeho půdního fondu a nic neprodukují.
A téměř úplně stejně lze chránit přírodu, když se na takovou pastvu použije klasický hospodářský skot, například naší původní krávy Červenky, které bele defakto pro takovou extenzívní pastvu kdysi vyšlechtěny. A třeba i dohromady s jinými hospodářskými zvířaty a z těch ploch se tak budou, vedle ochrany přírody, i produkovat nějaké potraviny pro lidi.
Odpovědět
A téměř úplně stejně lze chránit přírodu, když se na takovou pastvu použije klasický hospodářský skot, například naší původní krávy Červenky, které bele defakto pro takovou extenzívní pastvu kdysi vyšlechtěny. A třeba i dohromady s jinými hospodářskými zvířaty a z těch ploch se tak budou, vedle ochrany přírody, i produkovat nějaké potraviny pro lidi.
JŘ
Jaroslav Řezáč
31.7.2023 14:27 Reaguje na Radim Polášekse domnívá, že nemůžeme každou věc jen zobchodovávat a že jsou i vyšší zájmy morální a etické zachovávat druhovou rozmanitost.
Není možné se chovat jako egomaniaci, což už často je vídané.
Lidi, kteří chápou přírodu jako nedělitelnou součást své existence nemohou být lhostejní.
Odpovědět
Není možné se chovat jako egomaniaci, což už často je vídané.
Lidi, kteří chápou přírodu jako nedělitelnou součást své existence nemohou být lhostejní.
VŠ
Viktor Šedivý
31.7.2023 21:10 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJaká "druhová rozmanitost"? Chovají se tam imitace dávno vyhubených zvířat. A co se týče brouků či motýlů, kdyby to byla normální pastvina, bude jich tam stejně jako s "pratury".
Odpovědět
TM
Tomáš Mikuš
31.7.2023 22:35 Reaguje na Viktor ŠedivýTak zubr je imitace hm, tak to jste jistě odborník na slovo vzatý?
Odpovědět
Hu
Hunter
1.8.2023 11:41 Reaguje na Tomáš MikušA co jiného než imitace je ten "jako pratur"? Asi jste odborník na slovo vzatý?b
Odpovědět
TM
Tomáš Mikuš
1.8.2023 14:00 Reaguje na HunterJá o zubru vy o voze a nebo o koze? Mimochodem výchozím druhům se lze přiblížit zpětným šlechtěním a také ověřit proto, že genetické informace původních druhů lze dnes často získat z fosilního biologického materiálu a porovnat.
Odpovědět
Hu
Hunter
1.8.2023 14:15 Reaguje na Tomáš MikušKozy a vozy tady zatím motáte akorát vy, p. Šedivý měl ve svém příspěvku jednoznačně na mysli tzv. "jako pratura", nikoliv zubra. To by pochopilo i malé děcko, pouze bláznivý ekologista s tím má evidentně velký problém. A o genetice mě nepoučujte. To, co je v Milovicích, je obyčejný skot vyšlechtěný tak, aby aspoň jakeštakeš pratura připomínal podle toho, jak si pár lidí představuje že vypadal. S praturem jako takovým to nemá nic společného a ani nikdy nic mít nebude.
Odpovědět
RP
PP
Petr Pekařík
4.8.2023 17:33 Reaguje na Tomáš MikušStará biologický poučka říká ,,že genofond, který příroda jednou opustila, už znovu nevyrobí. Takže vizuálně pratur, geneticky český červenostrakatý skot
Odpovědět
RP
Radim Polášek
2.8.2023 17:00 Reaguje na Jaroslav ŘezáčKaždý, pro koho je práce v přírodě živobytí, ji chápe jako nedělitelnou součást své existence.
To naopak panelákoví zelení ekologisti a aktivisti nechápou a kdykoliv a kdekoliv se snaží od sebe oddělit přírodu a člověka, který v ní pracuje. Anebo to chápou velmi dobře a právě proto to dělají..
Odpovědět
To naopak panelákoví zelení ekologisti a aktivisti nechápou a kdykoliv a kdekoliv se snaží od sebe oddělit přírodu a člověka, který v ní pracuje. Anebo to chápou velmi dobře a právě proto to dělají..
SV
Slavomil Vinkler
31.7.2023 15:49 Reaguje na Radim PolášekJá doufám, že zubra nebo koně lze sežrat jako červenku.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
2.8.2023 16:01 Reaguje na Slavomil VinklerTo jde, ale když to je chráněný druh, tak to legálně nejde.
A pokud to je druh, který u nás není oficiálně schválený pro lidskou spotřebu, tak to taky legálně nejde. Viz svého času ta odchovna krokodýlů na Jižní Moravě, co měl obrovské problémy se schvalováním porážení a využívání masa těch krokodýlů. Ani nevím, jestli vůbec stihli toho úředního šimla porazit a spotřebu krokodýlího masa zlegálnit, než skončili.
Darthmorský koník by asi šel legálně porážet a konzumovat, u toho pseudopratura si nejsem jistý a u zubra asi vůbec ne.
Odpovědět
A pokud to je druh, který u nás není oficiálně schválený pro lidskou spotřebu, tak to taky legálně nejde. Viz svého času ta odchovna krokodýlů na Jižní Moravě, co měl obrovské problémy se schvalováním porážení a využívání masa těch krokodýlů. Ani nevím, jestli vůbec stihli toho úředního šimla porazit a spotřebu krokodýlího masa zlegálnit, než skončili.
Darthmorský koník by asi šel legálně porážet a konzumovat, u toho pseudopratura si nejsem jistý a u zubra asi vůbec ne.
TM
Tomáš Mikuš
31.7.2023 22:32 Reaguje na Radim PolášekZ žádného našeho fondu nikdo nic neukrajuje. Velká část zemědělství je naddimenzovaná a závislá na dotacích. Jeden příklad za všechny může složit řepka na bionaftu. Pěstuje se na 400tisíci!!! ha což je takřka pětina zemědělské půdy a odpovídá to rozloze asi šesti národních parků Šumava. Celá koncepce biopaliv je naprosto nesmyslný tunel a ukrajuje to především z rozpočtu tohoto státu. Pokud nějaké uzemí přestaneme "obhospodařovat" tak nejen že ušetříme spoustu peněz, které bude možné investovat za něco rozumného ale získáme zdravou a čistou krajinu čistou vodu, vzduch, zamezíme erozi a suchu a zbavíme krajinu jedovatých pesticidů. představa že hospodářská zvířata mohou nahradit to co jsou schopni zajistit zubři divocí koně a tuři je uplný nonsens protože jinak by ty vzácné rostliny rostli všude. a rostou? nerostou to je ta odpověď na vaše nesmyslné pochybování
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
2.8.2023 06:56 Reaguje na Tomáš MikušOpravdu je zemědělství " naddimenzované"? Otázkou potom je proč je zavislé na dotacích? No a váš příklad ohledně řepky? Tak zrovna v tomto případě se na řepce podepsala právě "ochrana přírody" prostřednictvím různých nevládních ekospolečků. Kdo prosazoval ekopaliva? Kam se ztratila odpovědnost ekologů za nesmyslná ekopaliva I. generace. No nic se neděje, máme tu ekopaliva II. generace. Proč na polích nepěstovat " náplň " do bioplinek? Ano , celý koncept biopaliv je nesmyslný tunel vymyšlený ekology. Pokud nějaké území přestaneme smysluplně obhospodařovat tak žádné peníze neušetříme. Naopak ,do následné "péče" bude muset být nalito podstatně více peněz. Atd. Ano, představa , že v naší krajině mohou něco zajistit zubři či polodivocí koně bez toho abychom tuto krajinu zadrátovali a zamezili tam přístup veřejnosti je právě ten nonsens. Jen pro zamyšlení, byla by řeč o vzácných rostlinách pokud by tyto rostli všude? Opravdu měli i v minulosti všechny rostliny stejné zastoupaní nebo již tenkrát byla část méně rozšířená a tím i vzácnější?
Odpovědět
RP
Radim Polášek
2.8.2023 16:20 Reaguje na Tomáš MikušNa ekopaliva se využívá jen třetina řepky. Zbytek jde na olej pro lidskou spotřebu. Ovšem určitá malá část produkce řepky je na přepracování pro ekopalivo zdůvodnitelná, protože se tím spotřebovává nekvalitní část produkce řepkového semene, zatímco na produkci potravinářského oleje tak může jít pouze kvalitní řepkové semeno.
Co se týká krajiny, v dobách, kdy se až na část skotu na mléko chovala většina přes léto na extenzívních venkovních pastvinách, byly ty pastviny prakticky úplně stejně diverzifikované v rostlinných porostech i například množství motýlů a vzácní brouci třeba typu těch exkrementožroutů chrobáků, jako dnes snad se objevuje v těch dvou oborách v Milovicích.
Akorát že na ty krávy stačily dřevěné metr dvacet vysoké sloupky z mladých smrčků s ostnatými dráty, elektrické ohradníky se tehdy ještě nepoužívaly. Lidi mohli přes pastviny volně kolem krav přecházet a když krávy z pastviny utekly, stalo se maximálně to, že tam něco rozšlapaly nebo spásly.
Obora s těmi zubry a pseudopratury šlechtěnými mimo jiné na divokost musí být zajištěna důkladnými sloupy a fošnami nebo něčím obdodným, protože ta zvížata mohou být snadno pro člověka nebezpečná a kdyby náhodou utekla, byl by to dost velký průšvih.
Odpovědět
Co se týká krajiny, v dobách, kdy se až na část skotu na mléko chovala většina přes léto na extenzívních venkovních pastvinách, byly ty pastviny prakticky úplně stejně diverzifikované v rostlinných porostech i například množství motýlů a vzácní brouci třeba typu těch exkrementožroutů chrobáků, jako dnes snad se objevuje v těch dvou oborách v Milovicích.
Akorát že na ty krávy stačily dřevěné metr dvacet vysoké sloupky z mladých smrčků s ostnatými dráty, elektrické ohradníky se tehdy ještě nepoužívaly. Lidi mohli přes pastviny volně kolem krav přecházet a když krávy z pastviny utekly, stalo se maximálně to, že tam něco rozšlapaly nebo spásly.
Obora s těmi zubry a pseudopratury šlechtěnými mimo jiné na divokost musí být zajištěna důkladnými sloupy a fošnami nebo něčím obdodným, protože ta zvížata mohou být snadno pro člověka nebezpečná a kdyby náhodou utekla, byl by to dost velký průšvih.
JS
Jarek Schindler
3.8.2023 08:33 Reaguje na Radim PolášekNa to MEŘO šla asi polovina produkce. Mě osobně zajímá co bude až se na tato zvířata zaměří vlci. Tady je asi velkým štěstím, že je to v Středočeském kraji a ne někde blíž pohraničí.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
1.8.2023 08:40 Reaguje na Radim PolášekJá si myslím, že zubří maso může být velmi ceněné (jako bizoní) a koninu mají rádi v Itálii.
Odpovědět
radim buffalo tobias
1.8.2023 11:14 Reaguje na Pavel Hanzlkonina je výživnější a i chutnější nez třeba hovězí. to se ví jak v Itálii tak i ve Francii či Španělsku.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
2.8.2023 16:33 Reaguje na radim buffalo tobiasJá myslím, že to je věc názoru a hlavně věc individuálního rozdílu mezi mladým a starým kusem a dalšími podmínkami. A že hlavní je, že to je maso.
Každopádně není sporu o tom, že maso, které se pohybovalo a krmilo přírodnější méně výživnou potravou nebo potravou s nevyváženými živinami je výrazně kvalitnější než maso, které se krmilo laboratorně na živiny pečlivě vyváženými směskami a +- se mu bránilo v pohybu, aby narostlo co nejrychleji a nejlevněji.
Dejte zubří nebo bizoní tele do chléva jen s minimem pohybu a krmte ho těmi směskami a vznikne něco jako hovězí rychlomaso. Dejte tele od prakticky jakékoliv rasy produkčního skotu na extenzívní pastvinu bez přikrmování nebo jen s minimmem přikrmování, jako třeba krmnou solí a získáte hovězí poměrně kvalitní divočinu.
Odpovědět
Každopádně není sporu o tom, že maso, které se pohybovalo a krmilo přírodnější méně výživnou potravou nebo potravou s nevyváženými živinami je výrazně kvalitnější než maso, které se krmilo laboratorně na živiny pečlivě vyváženými směskami a +- se mu bránilo v pohybu, aby narostlo co nejrychleji a nejlevněji.
Dejte zubří nebo bizoní tele do chléva jen s minimem pohybu a krmte ho těmi směskami a vznikne něco jako hovězí rychlomaso. Dejte tele od prakticky jakékoliv rasy produkčního skotu na extenzívní pastvinu bez přikrmování nebo jen s minimmem přikrmování, jako třeba krmnou solí a získáte hovězí poměrně kvalitní divočinu.
MU
Michal Ukropec
31.7.2023 20:21Nesouhlasím. Celý článek je manipulativně prolhaný. Právě zachovalost a druhová pestrost byl důvod k ochraně. Martin Mikeš to tady nyní vykresluje, jako kdyby tam bylo mrtvé kalové pole a on to vše mávnutím kouzelným proutkem změnil. Přitom chce Původní zvěř ( srnec, jelen) zlikvidovat, aby do uvolněné niky nacpal zuby, dobře, ale pratur a prakůň jsou jen vyšlechěná plemena, která se možná podobají původním. Tento článek považuji celý za ekologický. ( prolhaný).
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
1.8.2023 07:57 Reaguje na Michal UkropecNesouhlasím. Druhová pestrost se výrazně zvýšila po zavedení pastvy. Bez pastvy by vše zmizelo do 10-20 let. O "původní" zvěři není nikde řeč, myslím, že jelen či srnec zubrovi nekonkuruje. Navíc, je to ukázka jak postupovat ve velkých plochách národních parků.
Odpovědět
VŠ
Viktor Šedivý
1.8.2023 14:55 Reaguje na Slavomil VinklerOvšem pást by se tam mohly i krávy a koně - bez velkého humbuku, normální extenzivní zemědělská činnost.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
1.8.2023 23:00 Reaguje na Viktor ŠedivýVždyť krávy (konkrétně pratuři) a koně se tam pasou. Vám tento základní fakt unikl?
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
2.8.2023 07:01 Reaguje na Majka KletečkováTak krávy a koně se pasou leckde. Nebo , že by vám to uniklo? Jen ten humbuk okolo a stědré dotace u té pastvy "leckde" chybí.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
2.8.2023 16:39 Reaguje na Majka KletečkováPasou, ale když tam budou krávy, bude to z hlediska diverzity totéž a přitom ta krajina nebude pro lidi ztracená, protože tam budou moct, pravda omezeně, chodit a tu krajinu tak využívat. Když tam dáte zubry a potom pratury, když pratuři jsou defakto zpětně vyšlechtěni nejen na vzhled, ale i na přírodní divokost, lidi tam chodit nebudou moct a tak ten kus krajiny bude pro lidi ztracený, nebudou ji moct využívat.
Defakto to bude stejné jako za totality, kdy tam lidi taky nesměli.
Odpovědět
Defakto to bude stejné jako za totality, kdy tam lidi taky nesměli.
MK
Majka Kletečková
2.8.2023 22:56 Reaguje na Radim PolášekMně nevadí, že turisti dovnitř nechodí, díky tomu se tam nemusejí řešit ve velké míře nežádoucí stopy po neukázněných lidech (pohozené odpadky, následky nevhodného přikrmování koníků pečivem). Botanici, entomologové a další přírodovědci sledující tam dynamiku populací jsou spolehliví v tom, že se chovají ohleduplně a rozumně a jejich zjištění a data jsou přístupná pro ostatní veřejnost. Potřebné úpravy tam provádějí i dobrovolní brigádníci a je dobře, že jim výsledky jejich úprav a úklidů turisti nezničí. Přemnožení lidé jako celek jsou pro obnovující se vzácnou přírodu rizikem a bohužel nejde dost dobře odlišit ukázněné turisty od hajzlíků a zaměstnávat tam dostatečný počet strážců. Očekávám, že tam budou moci zájemci z laické veřejnosti chodit pod odborným vedením na exkurze, až se podaří vybudovat trvalé napajedlo a nebude nutné čelit neustálým vyčerpávajícím tlakům mafiánů a jejich úředních podporovatelů.
Odpovědět
PP
Petr Pekařík
4.8.2023 17:37 Reaguje na Majka KletečkováDobrovolné zdarma brigádníky zaměstná každé ZD
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
2.8.2023 05:40 Reaguje na Slavomil VinklerPastva samozřejmě pomohla. Ta by pomohla kdekoliv.
Odpovědět
VŠ
Viktor Šedivý
31.7.2023 21:23Co máte proti výstavbě sportovišť? Střelnic, kde se dá střílet na větší vzdálenosti je pramálo a nelze je vybudovat jen tak někde. Pást krávy můžete klidně pět metrů od paneláků, na střelnici je zapotřebí spousta místa.
Takže jo, střelnice tam docela dává smysl.
Odpovědět
Takže jo, střelnice tam docela dává smysl.
TM
Tomáš Mikuš
31.7.2023 22:38 Reaguje na Viktor Šedivýmožná tak Vám. Jděte si střílet na řepková pole ty zabírají 400 tisíc ha když si to pronajmete mužete mít střelnic kolik chcete.
Odpovědět
VŠ
Viktor Šedivý
31.7.2023 22:45 Reaguje na Tomáš MikušTak si zkuste zjistit, jak složité je umístit někam střelnici - i tu úplně obyčejnou, na 25 / 50 metrů. Natožpak něco většího. Zatímco pastvina vůbec neruší, ta může být i velmi blízko sídel.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
1.8.2023 05:51 Reaguje na Tomáš MikušŘepková pole si prosadili ekologisti. A protože v Rakousku na MEŘO není ani 1m2 pole, Babiš postavil ještě jednu továrnu. S ekologismem na věčné časy a nikdy jinak!
Odpovědět
RP
Radim Polášek
2.8.2023 16:51 Reaguje na Michal UkropecTo zas není pravda.
Řepku v takových rozlohách u nás zavedli komunisti. Někdy v letech 1960 - 70 se objevily první odrůdy řepky s jedlým olejem bez kyseliny erukové v oleji a tehdy českoslovenští komunisti rozhodli, že se Československo stane soběstačné v produkci rostlinných olejů a tuků. To dřív nebylo samozdřejmé, protože dříve byly rostlinné oleje pouze ze sóji a ta u nás tehdy pěstovat nešla anebo slunečnice a ta u nás jde pěstovat na semeno pouze na jižní Moravě a to ještě se z hektaru vyprodukuje výrazně méně oleje než je z řepky. Československo tak bylo závislé na dovozu rostlinných olejů a tuků z jižnějších socialistických států. zatímco řepka se dá pěstovat prakticky všude v republice.
Komunisté tak od roku cca 1970 rozjeli plošný program pěstování řepky plus k tomu podporu soukromého včelaření - kočování včelařů pro opylování řepkových polí.
Odpovědět
Řepku v takových rozlohách u nás zavedli komunisti. Někdy v letech 1960 - 70 se objevily první odrůdy řepky s jedlým olejem bez kyseliny erukové v oleji a tehdy českoslovenští komunisti rozhodli, že se Československo stane soběstačné v produkci rostlinných olejů a tuků. To dřív nebylo samozdřejmé, protože dříve byly rostlinné oleje pouze ze sóji a ta u nás tehdy pěstovat nešla anebo slunečnice a ta u nás jde pěstovat na semeno pouze na jižní Moravě a to ještě se z hektaru vyprodukuje výrazně méně oleje než je z řepky. Československo tak bylo závislé na dovozu rostlinných olejů a tuků z jižnějších socialistických států. zatímco řepka se dá pěstovat prakticky všude v republice.
Komunisté tak od roku cca 1970 rozjeli plošný program pěstování řepky plus k tomu podporu soukromého včelaření - kočování včelařů pro opylování řepkových polí.
JS
Jarek Schindler
2.8.2023 20:12 Reaguje na Radim PolášekOpravdu? V roce 1990 byla řepka na 64 tisících hektarech. V roce 1999 již na 350 tisících ha. V současnosti se to pohybuje kolem 400 tisíc. Na komunisty asi opravdu vše svést nejde.
Odpovědět
Karel Zvářal
2.8.2023 21:09 Reaguje na Jarek Schindler1* Jen jsem čekal, kdo to beskydskýmu bardovi omlátí:-) Bez uhlí, bez ropy, bez jádra, zato moře řepky, solárů a vrtulí. Marně vzpomínám, kdo tu západní zelenou ideologi začal oslavně protlačovat-( A Bába, jako správný obchodník, na tu vlnu jen pohotově naskočil. Tak už máme co jsme chtěli...
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
1.8.2023 07:53 Reaguje na Viktor ŠedivýJá znám desítky střelnic, se stovkami km2. Z těch velkých namátkou: Jince, Vyškov, Doupov, Libavá, Boletice, ... a tam se dá střílet i kanonem. Když se podaří konečně rekultivovat kousek po rusech tak znovu zničit?
Odpovědět
VŠ
Viktor Šedivý
1.8.2023 14:53 Reaguje na Slavomil VinklerTo ovšem nejsou veřejné střelnice pro střelbu ze sportovních zbraní.
Nejde o žádné ničení, samotná střelnice mimo občasného hluku ničím neškodí a potřebné valy i prostor kolem mohou být ponechány bez dalších zásahů.
Mimochodem - Mirákulum také pokládáte za zdevastovaný prostor?
Odpovědět
Nejde o žádné ničení, samotná střelnice mimo občasného hluku ničím neškodí a potřebné valy i prostor kolem mohou být ponechány bez dalších zásahů.
Mimochodem - Mirákulum také pokládáte za zdevastovaný prostor?
SV
Slavomil Vinkler
2.8.2023 06:19 Reaguje na Viktor ŠedivýMimochodem, sklady a jiné haly na tisících hektarech kolem měst a dálnic není taky žádné ničení, kromě občasného hluku a zastavěné plochy přece o nic nejde.
Odpovědět
VŠ
Viktor Šedivý
2.8.2023 19:51 Reaguje na Slavomil VinklerTa (nevratně) zastavěná plocha problém trochu je.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
2.8.2023 12:19 Reaguje na Viktor ŠedivýJasně že zdevastovaný, ale aspoň pro děcka a při té příležitosti kouknou i do rezervace. Z letadla je tam vidět nádherná lokalita na střelnici o kilometr dál, Viz: 50.2661825N, 14.8700731E
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
1.8.2023 23:21 Reaguje na Viktor ŠedivýNaopak, střelnice tam žádný smysl nedává. Tu ať si střelecká mafie zřídí na nějakém brownfieldu nebo na podobném z přírodovědného hlediska ne moc cenném pozemku, a ne na území, které je díky úsilí řady lidí nyní tak přírodovědně hodnotné možná nejen v rámci ČR, ale na evropské úrovni. Do chráněného území bylo investováno mnoho času a energie ze strany ochránců přírody, vědců, jejich peněz, peněz státních, dobrovolných dárců a z dalších zdrojů. Výsledky jsou vidět na vzrůstající biodiverzitě.
Odpovědět
VŠ
Viktor Šedivý
2.8.2023 19:50 Reaguje na Majka KletečkováAle rostliny porostou stále stejně, i když nad nimi občas proletí střela a motýli ani brouci se tím také rušit nedají.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
2.8.2023 20:37 Reaguje na Viktor ŠedivýNo pokud ty střely vyženou zubry (zruší rezervaci), tak ony ty rostliny a následně i ti brouci do několika let bez pastvy zmizí. A udržet pastvinu s divokou zvěří, ve které je velká budova s návštěvníky a uvnitř to bouchá a venku bzučí ocelové včelky asi nejde, že?
Odpovědět
PP
Petr Pekařík
4.8.2023 17:41 Reaguje na Majka KletečkováAno, bylo investováno moc peněz - z veřejných zdrojů
Jo a co s přebytečnými zvířaty ? Vezmete si je do paneláku do suterénu ? Ty mrchy se totiž docela množí
Odpovědět
Jo a co s přebytečnými zvířaty ? Vezmete si je do paneláku do suterénu ? Ty mrchy se totiž docela množí
SV
Slavomil Vinkler
5.8.2023 07:13 Reaguje na Petr PekaříkJednak je místa v česku pro zubry ještě hodně a pak přece jaký je rozdíl mezi masem krávy a zubra? Indiáni na něm vyrostli. Jen více spásačů (i zubrů) do chráněných oblastí.
Odpovědět
VŠ
Viktor Šedivý
5.8.2023 23:07 Reaguje na Slavomil VinklerIndiáni a zubři ... ?
(I když oni ti dnešní zubři taky, pokud vím, vlastně geneticky tak úplně zubři nejsou.)
Odpovědět
(I když oni ti dnešní zubři taky, pokud vím, vlastně geneticky tak úplně zubři nejsou.)
SV
Slavomil Vinkler
6.8.2023 13:27 Reaguje na Viktor ŠedivýBison bison a Bison bonasus se, pokud vím, plodně kříží. Tedy spíše dva poddruhy.
Odpovědět
JC
Jan Chloupek
7.8.2023 10:11Článek je jenom kouřovou clonou, která má zakrýt podstatný problém chovu v Milovicích. Zvířata se množí a neví se co s nimi a tak se musí zabrat další území k chovu. Oplocená krajina se díky takové aktivitě stává více a více neprůchozí. V případě Milovic zubří obora udělala přehrada mezi dvěma velkými lesními celky.
Nedávno byl uměle vyvolán spor o vrt na vodu pro napájení zvířat. Neznám podrobnosti v tomto případě, ale z doby okupace sovětskou armádou vím, že na území VVP Milovice Sověti udělali vodní vrty načerno a napíchli se na vrstvu s poděbradskou minerálkou, čímž ohrozili významné ložisko vody.
Odpovědět
Nedávno byl uměle vyvolán spor o vrt na vodu pro napájení zvířat. Neznám podrobnosti v tomto případě, ale z doby okupace sovětskou armádou vím, že na území VVP Milovice Sověti udělali vodní vrty načerno a napíchli se na vrstvu s poděbradskou minerálkou, čímž ohrozili významné ložisko vody.
