https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/martinn-mikes-vcelarit-v-africkem-cadu-neni-zadny-med.zabijacke-vcely-ale-umi-ochranit-slony-pred-farmari
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Martin Mikeš: Včelařit v africkém Čadu není žádný med. Zabijácké včely ale umí ochránit slony před farmáři

16.7.2019
Dým na čadské včely zapůsobil tak, že se vrhly na mou hlavu. Abych trochu viděl, musel jsem si pouštět dým přímo do obličeje. To pak ale nemůžete dýchat.
Dým na čadské včely zapůsobil tak, že se vrhly na mou hlavu. Abych trochu viděl, musel jsem si pouštět dým přímo do obličeje. To pak ale nemůžete dýchat.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Pavel Zoubek
V minulém článku jsem mluvil o tom, jak bych byl už dávno mrtvý, kdybych se ke kamerunským pralesním včelám choval jako k těm českým. Dnes vám povím něco o včelách, o proti kterým jsou tyto pralesní zabijácké včely vyslanci míru. Včelách, které chrání životy slonů v africkém Čadu.
 

Kromě ochrany horského mlžného lesa v Kamerunu občas vypomůžu svému dobrému kamarádovi Arthurovi F. Sniegonovi a jeho neziskovce Save Elephants. Arthur zasvětil posledních sedm let ochraně slonů afrických především ve Střední Africe. Ze všech sil se snaží nabourávat sítě překupníků se slonovinou a to mimo jiné tak, že dělá volavku. Do Konga se mu podařilo dostat vycvičené psi, kteří jsou při kontrolách na silnici nebo letišti nenahraditelní a v povodí Čadského jezera přispívá k řešení konfliktu mezi farmáři a slony.

Když sloni řádí

Tlustokožci každý rok ničí pracně obdělávaná políčka drobných zemědělců a ti se pochopitelně brání. Někdy tak, že se snaží slony zabít. A často jsou úspěšní. Kdyby se farmářům dařilo chránit pole před nenažranými obry, neměli by žádný důvod slonům ubližovat. A právě do této části aktivit neziskovky Save Elephants jsem se zapojil i já.

Na jihu Čadu v oblasti Baïbokoum jsem Arthura navštívil už dvakrát. Spolupracuje tu s místní neziskovkou osvícence Samuela. Ten už dlouhá léta bojuje za ochranu lokální populace několika desítek slonů, kteří migrují mimo chráněná území. Už tři roky k tomu využívá právě včely.

Sloni se včel panicky bojí, a to i přes to, že kůži na většině jejich těla včelí žihadlo nemá šanci propíchnout. Jenže jejich uši, oči, chobot a tlama nemají všude tak tlustou kůži a jsou mnohem citlivější.

Nemluvě o tom, že africké včely jsou mnohem agresivnější než ty naše „české“. Útočí po stovkách, někdy tisících. Stačí jedno včelí bodnutí nebo včelí frontální útok a děsivý bzukot vystraší slony natolik, že se na místě, kde se s těmito hmyzími divočáky potkají, víc jak půl roku neukážou.

Dramatické seznamování

Už jsem měl také tu čest potkat tyto včely tváří v tvář. Do čadského Baïbokoum jsem podruhé přijel v roce 2016 i s celou rodinou - s mou ženou Janou a naším prvorozeným synkem Ježíšem, abychom tamním farmářům pomohli s jejich první sklizní medu. Z včelařského vybavení jsme měli jen síťku přes obličej a dýmák.

Protože jsem tušil, že budou včely v prostředí, kde je v průměru asi o 10 °C tepleji než v kamerunských horách, ještě agresivnější, nechtěl jsem ponechat nic náhodě. Do sandálů jsem si tentokrát nedal jedny ponožky, ale hned patery a tutéž ochranu měly i mé ruce. Na těle jsem měl tři vrstvy oblečení. V kombinaci s padesáti stupňovými vedry i v podvečerních hodinách šlo o pokus o sebevraždu upocením. Moc na výběr jsem neměl. Nechat se ubodat africkými zabijáky, nebo se upéct ve vlastní šťávě...

K úlům jsme jeli asi 5 km na motorkách po polních cestách. Dojeli jsme až na okraj zemědělské půdy, kde byla vystavěná vůbec první včelí bariéra na ochranu slonů a políček. Janu s Ježíšem jsme nechali v bezpečné vzdálenosti 300 metrů od úlů. K úlům se se mnou a Arthurem vydali jen ničím nechránění řidiči mototaxi.

Před vstupem je potřeba včelám trochu podkouřit, aby měly pocit, že v okolí hoří, začaly se cpát svým medem, ztěžkly a především zkrotly. Ale asi to ty čadské včely nevěděly a hned po prvním výfuku kouře se postaraly o to, že úl přestal být vidět. Včely zřejmě poznají malé rozdíly v koncentraci CO2 ve vzduchu a prokouknou včelařovu lest, a pak jdou hlavně po jeho hlavě. Síťku na hlavě mi pokryl roj tisíců včel během necelé minuty.

Syn s žihadlem pod okem
Syn s žihadlem pod okem
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Pavel Zoubek

Opět jsem si mohl vybrat. Buď nic neuvidím, nebo se nechám zadýmyt a nebudu moct dýchat. Vybral jsem si dým.

Když se mi konečně podařilo opět spatřit úl a začal jsem odřezávat první plástve plné savanového medu, včely se ještě víc rozzuřily a napadly opodál stojící řidiče. Ty nenapadlo nic lepšího, než si urvat klacek ze stromu a včely jeho macháním ještě víc rozdráždit. A pak se dali na útěk a včely tak přivedli až k mé rodině. Než syn se ženou stihli utéct do bezpečí, dostali oba každý po jednom žihadle.

Rychle jsem v oblaku dýmu se zadrženým dechem odřezal zralé plástve ze dvou úlů a pak jsme se dali na úprk.

Pár včel nám hrozilo ještě celé dva kilometry od svých úlů.

Na své nejsvrchnější vrstvě jsem měl snad tisíce žihadel. Smrděl jsem vlastním potem jak zkyslé mlíko. Savanový med od včel, které chrání slony, je ale jedinečný!

Chraň s námi slony a pole

Pronajmi si úl v jihočadském Baïbokoum nebo severokamerunském Kalfou, chraň s námi největší suchozemské savce i políčka drobných zemědělců a získej unikátní savanový med. Pronájmem úlu přes tento unikátní odkaz také přispějete na provoz serveru Ekolist.cz.
reklama

foto - Mikeš Martin
Martin Mikeš
Autor je přírodovědec a zakladatel organizace Kedjom-Keku a pralesního medu Keku Honey.

tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist