https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/martinn-mikes-kdybych-v-kamerunu-vcelaril-tak-jak-to-delam-v-cesku-jsem-uz-davno-mrtvy
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Martin Mikeš: Kdybych v Kamerunu včelařil tak, jak to dělám v Česku, jsem už dávno mrtvý

1.7.2019
Pokud chcete včelaření v Kamerunu přežít, musí to být týmová práce.
Pokud chcete včelaření v Kamerunu přežít, musí to být týmová práce.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martin Mikeš / Keku Honey
Se včelařením jsem začal v roce 2013. A zvolil jsem si k tomu celkem exotickou destinaci – Kamerun. Společně s rodinou a přáteli se tady staráme o obnovu horských mlžných lesů, které jsou pod obrovským tlakem rychle rostoucí populace lidí. A abychom zajistili dlouhodobě udržitelnou ochranu původních lesů, zvyšujeme jeho hodnotu před vykácení tím, že v něm chováme právě včely. Med je totiž ceněná komodita jak u nás, tak i v africkém Kamerunu.
 

Kamerun leží skoro na rovníku a i když žijeme v horské oblasti zvané Bamenda Highlands celé dva kilometry nad mořem, je u nás doma celoročně během dne vždy přes 20 °C a v noci teplota nikdy neklesne pod 4 °C. To jsou ideální podmínky pro život mnoha organismů, včetně lidí nebo včel.

Druhová rozmanitost celého pohoří, a to především druhy, které nežijí nikde jinde na světě (tzv. endemity) a jsou tedy i často ohroženy vyhynutím, se řadí mezi tu nejvyšší na celém světě.

Rychlý úbytek lesa ohrožuje většinu druhů. Velcí savci nemají dostatek kořisti nebo se stávají snadným cílem tamních lovců. Ptákům ubývá plodů z pralesních velikánů, kteří se čím dál častěji poroučí k zemi rukou člověka, v které buď držel motorovku nebo sirku. Pravidelné vypalování ohrožuje i včely a v neposlední řadě také lidi, kteří tak přicházejí o jediný zdroj pitné vody.

Zlatý kraňky.
Zlatý kraňky.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martin Mikeš / Keku Honey

Není úl jako úl

Pár včelařů i úlů jsem navštívil už dřív i v Čechách. Když jsem se ale poprvé oblečený prakticky ve skafandru blížil ke kamerunskému úlu, netrvalo mi dlouho zapomenout na krotkost české kraňky (plemeno včely medonosné původem ze Slovinska). Stejně jako u českých včel je potřeba i místním včelám trochu podkouřit. Myslí si pak, že je v blízkosti požár a jdou se cpát zásobami medu, ztěžknou a díky tomu jsou i méně agresivní. V tropech je to ale ostřejší.

Vybírat med z tropického úlu prakticky nemůže jen jeden člověk, potřebuje pomocníky. Pokud nemáte svého osobního podkuřovače, který vám permanentně vyfukuje nepříjemný dým do obličeje, je jen malá šance, že přes včely na úl vůbec uvidíte.

Při manipulaci s úlem musíte být navíc mnohem rychlejší než u českých pohodářek. Po pěti minutách už vám většinou nestačí ani podkuřovači dva. Když se s tím loudáte, tak vám navíc hodně včel chcípne (včelaři prominou), když se vás snaží zabít.

Zpětný háček na jejich žihadle jim při propíchnutí vašeho skafandru utrhne zadeček a je po včelce. Úly musíme navíc navštěvovat těsně před soumrakem a med zpracovávat až po setmění, jinak bychom opět už nebyli mezi živými.

K chovu včel využíváme tzv. Kenya Top Bar Hives, v Česku také nazývané úly neckové, ve kterých nejsou rámečky. Med se tedy sklízí i s pláství. Celý komplet musíme rozšmelcovat na kaši a nechat přecedit přes síto nebo tkaninu. Směs medu a vosku necháme zkvasit. Po zcezení hotové medoviny vyrobíme ze zbylé hmoty vosk, ze kterého pak vyrobíme svíčky nebo přírodní krémy proti komárům. Včelí produkty využíváme, jak jen to jde.

Zachraňujte les s námi

Včely chováme v pronajaté pramenné oblasti původního horského mlžného lesa (Mendong Mbo’o - 1000 ha), který budeme postupně obnovovat. Máme na to zatím připravených kolem 50 000 původních druhů stromů.

Abychom chráněnou oblast, kde chováme naše pralesní divoké včely, mohli i rozšiřovat, prodáváme část včelí úrody v bohatších zemích. Mezi ně patří i Česko. Pronajměte si úl, zachraňte hektar lesa, vysázejte stovky stromů a získejte jedinečný pralesní med Keku Honey. Díky vaší pomoci podpoříte obnovu původního lesa a zvýšení životní úrovně místních farmářů. Pronájmem úlu přes tento unikátní odkaz také přispějete na provoz serveru Ekolist.cz.


reklama

foto - Mikeš Martin
Martin Mikeš
Autor je přírodovědec a zakladatel organizace Kedjom-Keku a pralesního medu Keku Honey.

tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (4)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

jarin h

jarin h

1.7.2019 19:12
milý příteli fčelaři, už nikdy nepiš, že fčely chcíply, to Ti žádný fčelař neodpustí....
Odpovědět
Martin Mikeš

Martin Mikeš

2.7.2019 09:48 Reaguje na jarin h
já zas neodpouštím efko místo evka. Oprav si klávesnici.
Odpovědět

Jan Škrdla

2.7.2019 22:20
To co děláte je chvályhodné. Bylo by dobré, kdyby každý včelař vysadil stromy a keře nejen pro včely. Raději ale zůstanu u mírné až krotké kraňky, která je vzhledem k změnám klimatu a krajiny ideální pro naše končiny.
Odpovědět
Martin Mikeš

Martin Mikeš

6.7.2019 08:46 Reaguje na Jan Škrdla
Díky. To je rozumný. My v ČR taky chováme kraňku.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist