Martin Vrba: Nález Ústavního soudu zabránil vzniku právní nejistoty

Ve středu 20. ledna 2021 v 14:00 hodin plénum Ústavního soudu (soudce zpravodaj JUDr. Radovan Suchánek Ph.D.) zamítlo návrh Nejvyššího soudu na zrušení § 16 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, ve slovech „stanovené podle § 28a“ na zrušení části zákona o půdě, která při výpočtu finanční náhrady odkazuje na vyhlášku z počátku 90. let.

Státní pozemkový úřad bere na vědomí aktuální nález Ústavního soudu. Dle našeho názoru nález zabránil vzniku právní nejistoty, kterou by případné zrušení části zákona o půdě přineslo. Rizika, která by nejistota mohla vyvolat, by mohla mít dopady v podobě značného zvýšení hodnoty požadovaných náhrad, což by znamenalo značný zásah do státního rozpočtu. I nadále budeme aktivně uplatňovat svá procesní práva v případných sporech o výši poskytované náhrady, pokud se budeme domnívat, že pro ni neexistuje dostatečné oprávnění.

Ústavní soud zopakoval svůj názor, že restituentům lze zvyšovat finanční náhradu za nevydané pozemky nad cenovou hladinu určenou podle vyhlášky z 90. let minulého století. Zákon se dle něj kvůli tomu měnit nemusí, jeho nedostatky lze překlenout výkladem.

Aktuální nález souvisí s nálezem z roku 2017, tehdy Ústavní soud formuloval, že finanční náhrada za pozemky, které už nelze restituentům vydat, musí být přiměřená a rozumná. Justice může podle tehdejšího nálezu v konkrétních sporech zohlednit současné poměry, a nejen ceny z počátku 90. let.

Podle Nejvyššího soudu se ale dřívějším nálezem Ústavního soudu otevřel příliš široký prostor pro interpretaci, včetně rizika, že lidé nebudou za srovnatelné pozemky dostávat také srovnatelné náhrady. Lepší než překlenovat deficity právní úpravy jiným výkladem by bylo ji zrušit a dát prostor zákonodárcům, aby zákon upravili, vyplývalo z návrhu Nejvyššího soudu.

---

reklama

---