Matěj Pomahač: Krajinou ekologické katastrofy

Řeku Bečvu u Hustopečí postihly v krátké době dvě tragédie. V září 2020 zabil únik jedu 40 tun ryb a zničil život na řece. Před měsícem uniklo po havárii vlaku obrovské množství nebezpečného benzenu. Obě události spojuje pomalé jednání úřadů a socializace ztrát s dopady na místní komunity, životní prostředí i státní rozpočet. Pro zajištění bezpečného prostředí pro život potřebujeme funkční stát, důslednou regulaci škodlivých látek i bezpečnou železnici. Chladný jarní den. Procházím krajinou hornomoravského úvalu či „Moravské Brány“. Z údolí Odry a Luhy supím do kopce a pak klesám dlouhou březovou alejí do „Bečevské Brány“. Jsem v Hustopečích - malebném městysu při kraji říční nivy s jezery po těžbě štěrkopísku. Původně bažinatá oblast meandrujících toků a slepých ramen řek byla vždy osou dálkového pohybu lidí a zboží.

Právě tady vykolejil 28. února nákladní vlak převážející v 17 vagonech přes 1000 tun jedovatého benzenu. Náklad putující z valmezské chemičky DEZA (Agrofert) do ostravské BrsodChem (čínská Wanhua Group) se vznítil a unikl do ovzduší a půdy. Výsledkem je jedna z největších ekologických havárií v Evropě. Benzen působí ztrátu vědomí či srdečního tepu, dlouhodobě způsobuje leukemii či rakovinu. Velká koncentrace ve vzduchu může způsobit i smrt. Proto je likvidace následků havárie nesmírně obtížná.

„Mezi kolejemi a vodou zarážíme štětovnice, které mají bránit dalšímu průsaku. Je to tu zamořené tak, že když se kopne, začíná benzen hned vytěkávat - proto nosíme kyslíkové masky,“ říká mi u bezpečnostního plotu pracovník sanace. Záchrannou operaci zdržovala celý měsíc liknavost politiků. Krajský hejtman Okleštěk (ANO) přehazoval odpovědnost na vládu a teprve v minulém týdnu vyhlásil stav nebezpečí nutný pro urychlení těžby kontaminované půdy.

Obcházím jezero pokryté sorpčními hady pro zachytávání jedu a zkrápěné vodou z proudnic pro oxidaci benzenu. Voda je však již nyní dle měření plná jedu. Na druhé straně je chatová osada s výhledem na havárii. Chatař vypíná cirkulárku a kontroluje nezvaného hosta. „U souseda ve studni už ten sajrajt je. Tím štěrkem všechno proteče a čert ví, kdy se to dostane do Bečvy... dopadne to stejně jako před pěti lety, kdy se na to stát vykašlal, nikdo za to nepykal a řeku zarybnili až rybáři.“ I dnes poskytuje aktuální informace o vývoji situace místní rybářský svaz a jeho šéf Stanislav Pernický, který po tragickém výsledku vyšetřování předchozí otravy toku „ztratil iluze o právním státu“.

U Hustopečí vznikla škoda na infrastruktuře ve výši 125 milionů korun a sanační škody dosáhnou stovek milionů korun. Zamořená půda, ohrožená rekreační oblast a riziko dalšího šíření jedu. Politici na sebe mezitím svalují odpovědnost a zahajují předvolební kampaně. Katastrofa je proto ilustrací systémového selhání státu. I přetížené české železnice, která stále není vybavena spolehlivými zabezpečovadly, která by příliš rychle jedoucím vlakům spouštěla automatické rychlobrzdy.

---

reklama

---