Michal Ďuríček: O holubech a dravcích
Jak to tedy s těmi sokoly vlastně je? Je třeba si uvědomit, že sokol, stejně jako holub, je živá bytost a nelze mu poručit, co má dělat.
Regulace holubů pomocí sokolů je samozřejmě možná, akorát ne až tak efektivní, jak podsouvají autoři článků. Na tuto metodu je třeba pohlížet pouze jako doplňkovou s tím, že nikdy nevíme, co ten sokol vlastně udělá. Jako nejlepší řešení se jeví podpora hnízdění sokolů ve městech, nicméně je třeba do toho investovat obrovské množství úsilí s tím, že se to nemusí podařit. Je totiž zapotřebí vytvořit takové podmínky, aby se sokoli sami na daném místě chtěli usadit. Do toho se městským úřadům moc nechce, už jen proto, že sami nevlastní příhodné objekty, jako například komíny, vysílače nebo věže.
V článcích uváděná metoda, tedy zakoupení páru sokolů a jejich vypuštění ve městě, je ještě víc problematická. Když opomineme fakt, že zmiňovaná cena za pár sokolů je asi 3krát tak větší, pravděpodobnost, že sokoli na daném místě zůstanou, je vskutku velmi malá. Spíš než cokoli jiného to bude pouze na PR fotku ze slavnostního vypouštění v místním zpravodajství.
Dejme tomu, že se nám podařilo vytvořit takové podmínky, že sokoli na daném místě opravdu zahnízdí. Máme vyhráno? Ještě zdaleka ne! Ačkoli to tak nevypadá, i pro sokola je problém holuba ulovit. A proto se může stát, jako je mnoho podobných odstrašujících příkladů z minulosti, že se vysazený predátor pustí do bezbrannější kořisti, což v případě sokolů bude nejspíš zpěvné ptactvo.
Naše organizace je jednoznačně pro podporu hnízdění dravců ve městech, a pokud by se autoři článků takového projektu ujali, tak jim za to zatleskáme. Jako veřejní činitelé k tomu jistě najdou vhodnou příležitost. Domníváme se však, že tito lidé nechtějí ve skutečnosti podporovat hnízdění dravců, ale spíš chtějí poškodit zájmy organizací, které podporují etické zacházení s holuby, což neznamená, že jsme ochránci holubů. Opravdu si nemyslíme, že by holubi potřebovali nějaký stupeň ochrany. Když holuba uloví sokol, je to v pořádku. Když ovšem někdo zastřelí holuba vzduchovkou nebo ho nechá udusit v plynu, tak to v pořádku jednoznačně není.
Je také zajímavou okolností, jak se mění vnímaní lidí, co je užitečné a co škodlivé. Holubi byli dlouho cennými společníky lidí, a dokonce existovaly zákony na jejich ochranu. Například za druhé světové války se za zabití dravce vypisovaly odměny. Holubi pomáhali budovat tuto civilizaci, a kdyby nebylo holubů, už by tato civilizace možná dávno zanikla. Již jen tento fakt stojí za zamyšlení, jestli si ten „špinavý“ holub nezaslouží slušné zacházení.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (42)
smějící se bestie
23.5.2023 06:52Michal Ďuríček
23.5.2023 11:17 Reaguje na smějící se bestieKarel Zvářal
23.5.2023 07:13Holubi chodí za potravou i do těsných ulic či interiérů, takže eliminace "na nulu" je prakticky nemožná. Předváděný (kontrolovaný) holubník něco málo ovlivní, ale opět bude většina práce na specializovaných firmách, které je dostanou z nežádoucích míst. Sokol odloví to, co létá za potravou do polí, resp chová se jinak nápadně. Holub, podobně jako potkan, má velmi dobrou strategii přežití. A jak autor správně píše v posledním odstavci, měli bychom zohlednit služby lidstvu, když jiné způsoby komunikace nebyly možné. Zachrańovali lidské životy, tak bychom se my, lidé, k nim mohli chovat s patřičným respektem.
A je to spíše o naší lenosti pozadělávat půdní a jiné prostory, kde se holubi ukrývají. Ochrana památek sítěmi či drátky také není levná, ale vedle škod, které lidstvo páchá na přírodě, je to zanedbatelný pakatel.
Petr Pekařík
24.5.2023 20:01 Reaguje na Karel ZvářalHolub má strategii přežití takovou, že se snaží místům s výskytem dravce vyhýbat. Takže bude mít problém létat kolem něj za potravou a tím omezí reprodukci také
Karel Zvářal
24.5.2023 20:15 Reaguje na Petr PekaříkJaroslav Novotný
23.5.2023 10:53Dnes už sice nejsou poštovní holubi prostředkem komunikace ale spousta nadšených chovatelů v celém světě organizuje závody holubů na vzdálenostech od 100 do 1200 km. V České republice je zhruba 3500 chovatelů sdružených v Českomoravském svazu chovatelů poštovních holubů.
Vysazování sokolů ve městech je z našeho pohledu špatná cesta k ochraně tohoto krásného dravce. Obecně se dá určitě říct, že jednostranná ochrana a glorifikace dravců vede k několika důsledkům. Přemnožené druhy dravců (jestřábi, krahujci a pod.) decimují zpěvné ptactvo, koroptve a křepelky. Pokud přijdou tužší zimy hromadně hynou, protože chovatelé holubů nemají v zimě závody a holubníky zavřou. Ubyde tak v potravním řetězci významná složka - poštovní holubi.
Regulace městských holubů se musí řešit určitě jinak, než dravci ve městech.
Jaroslav Novotný, prezident ČMS CHPH
Michal Ďuríček
23.5.2023 11:24 Reaguje na Jaroslav NovotnýPetr Pekařík
24.5.2023 20:09 Reaguje na Michal ĎuríčekMichal Ďuríček
24.5.2023 21:27 Reaguje na Petr Pekaříksmějící se bestie
23.5.2023 11:43 Reaguje na Jaroslav NovotnýMoc humanismu škodí - v přírodě neexistuje !
Michal Ďuríček
23.5.2023 13:04 Reaguje na smějící se bestiesmějící se bestie
23.5.2023 14:43 Reaguje na Michal Ďuríčekkvůli humanismu jsou plné záchranné stanice zvířat zdravých, které měly zůstat v přírodě.
Jarek Schindler
23.5.2023 20:56 Reaguje na Jaroslav NovotnýZcela odmítám v článku a tomto komentáři napsané nesmysly ohledně dravců. Krahujec a ani jestřáb nejsou na rozdíl od některých jiných druhů u nás přemnoženi. Sokoli určitě v tužších zimách hromadně nehynou a nehynou ani z důvodu, že mají chovatelé zavřené holubníky. Ona potrava sokolů je podstatně pestřejší a i těch "nezavřenýchů zdivočelých holubů bude pořád dost. Řeč je o sokolu stěhovavém a i ten náš sokol se i když ne nějak výrazně stěhuje, V zimě u nás potkáme nejčastěji asi sokola ze skandinávské populace zatím co " naše sokoly najdeme většinou v jihozápadní a nebo jižní Evropě.
Za zcela nesmyslné považuji tvrzení v článku , že "se může stát, jako je mnoho podobných odstrašujících příkladů z minulosti, že se vysazený predátor pustí do bezbrannější kořisti, což v případě sokolů bude nejspíš zpěvné ptactvo". Již pojem zpěvné ptactvo je pojmem zavádějícím. Mezi to zpěvné ptactvo patří například i krkavcovití. Ty jsou významnou součástí kořisti sokola a nikomu to asi moc vadit nebude. Naopak se člověk nemusí vůbec bát, že by sokol "decimoval" malé pěvce v městských parcích. On to zpěvné ptactvo nedecimuje ani ten krahujec nebo jestřáb. Na tu decimaci máme u nás jiné zbytečně chráněné druhy, které, světe div se, jsou i významnou kořistí dravců.
Ano, města jsou v dnešní době pro sokola výbornou lokalitou. Má tam vše co potřebuje. Podmínky k hnízdění, potravu a i když se to možná bude zdát divné i klid.
Břetislav Machaček
24.5.2023 09:18 Reaguje na Jarek Schindlera savcům lepší podmínky k životu, než příroda. Navíc k tomu
přispívají skládky komunálních odpadů, které jsou významným
zdrojem potravy pro druhy, které se díky tomu množí více,
než kdysi, kdy byly odkázány pouze na přírodu. Pamatuji
ještě v zimě havrany na koňském trusu na silnicích a dnes mračna havranů na skládce. S nimi kavky a jiné krkavcovité, kteří bývali doslova vzácní(sojky, straky) a dnes jsou už
běžnými obyvateli měst. Proč? Jednak omezení lovu a jednak
prostřený stůl ve městech. To nejsou pouze skládky, ale
i hnízda holubů a zpěvného ptactva. Tady je ten prostor
pro sokoly, aby ty krkavcovité regulovali alespoň oni.
V přírodě přibyli krkavci a ti plení drobnou ve velkém.
Likvidují se holubi, ale sojky a straky lidí obdivují, ač
nemají mnozí ani tušení, kolik mají na svědomí drobného
ptactva. Rok co rok mi na zahradě plení hnízda kosů,
drozdů a červenek. Letos konečně "klid" díky rámusu při
stavbě kanalizace. Predátoři dali kosům pokoj a ti už krmí
druhou generaci mláďat. Navíc konečně soused "zasáhl" a
už tu nemáme u něho ve stodole kunu. Kočky se naučili lidé
nechat vykastrovat a už taky netouží lovit. Je to komplex
změn a je na prvý pohled viditelný. O kousek dál v přírodě
je viditelně méně ptáků, než ve městě, kde mi na zahradě
hnízdí dokonce hřivnáči, které v polích vidím pouze na
podzim v hejnech, ale nyní minimálně. Všichni nalézají své
útočiště ve městech a tak tam brzy budou i dravci běžnými
druhy. Ono vše je o potravě a potravních řetězci. Kde je
hojnost potravy, tak je i hojnost kořisti a predátorů. Je
na pováženou se zamyslet, proč už tak tomu není v přírodě!
Kukuřičná pole jsou dobrá tak leda pro černou a tyto díky
bioplynkám pomalu vévodí všem plodinám v okolí. To není
zdroj potravy pro drobotinu a její predátory. V té kukuřici hraboše neuloví ani ta poštolka a káně a tak loví na hřišti a nad okolím cest. Pak je tu pláč při změně plodiny, ale
to v létě takřka hladovějící dravci v zimě nezachrání. Letos
navíc díky teplé zimě nepřiletěly káně rousné a tak bylo
leckde přehrabošeno. Jen tak dál s agroenergetikou a bude
tady "zelená" poušť bez pestré skladby plodin a zvířat.
Diana Mašková
24.5.2023 12:57 Reaguje na Břetislav MachačekJarek Schindler
25.5.2023 00:03 Reaguje na Diana MaškováDiana Mašková
25.5.2023 12:56 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
28.5.2023 08:21 Reaguje na Diana MaškováMichal Ďuríček
24.5.2023 14:42 Reaguje na Břetislav MachačekPetr Pekařík
24.5.2023 20:13 Reaguje na Michal ĎuríčekHnízdo jim skoro vždy vyplení straka
Michal Ďuríček
24.5.2023 20:21 Reaguje na Petr PekaříkKarel Zvářal
24.5.2023 20:33 Reaguje na Michal ĎuríčekMichal Ďuríček
25.5.2023 06:21 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
25.5.2023 06:54 Reaguje na Michal Ďuríčekhttps://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2017/Leden-2017/Zachranime-sycka
Břetislav Machaček
24.5.2023 21:14 Reaguje na Michal Ďuríčekpočty na únosnou úroveň. Pokud nezachráníme zbytky
drobotiny, tak už nikdy nedojde na její obnovu,
protože krkavcovití jsou VŠEŽRAVCI a při absenci
ptačích vajec, ptáčat a u krkavců zajíčků atd.
přežijí ve velkém počtu na náhradní potravě.
Dojde-li náhodou ke zvýšení té drobotiny,
tak ji opět predátoři zdecimují. Jak si tu
pestrou krajinu představujete? To je ta EKO
krajina se soláry, větrníky, biopalivy a biomasou
pro bioplynky a teplárny? EKOLOGIE se podepsala
na úbytku druhů a jejich populaci více, než vše
ostatní.
Nesmyslné hájení krkavcovitých, kormoránů ,
volavek, vyder atd. místy dospělo do stadia mrtvé
krajiny. Zbyli predátoři a zvláště krkavcovití,
kteří se na rozdíl od kořisti přesouvají za ní
a za náhradními zdroji potravy(skládky). Ne pane,
pouze redukce počtu predátorů zachrání mnohé
mizející druhy. Jak chcete zachránit třeba lipany,
když se tam nastěhuje vydří rodinka , nebo tam
naletí hejno kormoránů? Jak chcete zachránit plůdek
potočáků a střevle v posledním nezamrzlém potoce,
kam naletí 50 volavek ze zamrzlých rybníků? Jak
mám chránit kosy před sojkami, když je nesmím
ani poplašit prakem? Mláďata puštíku sojky
několik let po sobě uklovaly a zůstal tu už
pouze opuštěný samec. To je ta samoregulace?
Ano, ale setsakra nepovedená!
Michal Ďuríček
25.5.2023 06:44 Reaguje na Břetislav MachačekCo se týče ochrany ryb, tak by hodně pomohlo, kdyby rybníky nebyly jen chovné nádrže pro ryby, zaměřené na co největší výnosy. Co jsem se o tom dočetl je, že kdyby rybáři nechávali na rybnících více rákosí, tak by se tam měly ryby kde schovat. Stává se, že rybáři posekají rákosí i s hnízdícími ptáky, a je jim to jedno. A ČIŽP nic nevyšetří, protože tu už mají korporáty dávno pod kontrolou.
Je to o sobectví a chamtivosti.
Můžete zazlívat kormoránům nebo volavkám, že raději se sletí na prostřený švédský stůl, který jim rybáři připraví? Tohle je jen zase jiný druh regulace, kdy si příroda bere zpět, co jsme ji vzali.
Ještě co se týče ptáků ve městech, tak je to zase jen o sobectví netoleranci. Tolik hnízd jiřiček a rorýsů, co lidi shodí nebo zazdí i s mláďaty. A zase se nic nevyšetří.
Tady máme obrovskou příležitost ke zlepšení, přímo u sebe. A ne nějaké necitlivé regulační zásahy. Jenže něco zabíjet je jednoduché. Něco podpořit, to už chce vynaložit nějakou námahu.
Břetislav Machaček
25.5.2023 08:52 Reaguje na Michal Ďuríčeko přírodě ví stále málo, ale rádo nyní
popírá zkušenosti předků, kteří nám tu
předali lesy plné zdravých stromů, zvěře,
řeky plné ryb atd. Dnešní mudrlanti jejich zkušenosti ze zásady negují a
je vidět už i výsledky. Bioplynky a
spalování biomasy okrádá půdu o humus a
o živiny, které musí dodat chemická
továrna a o půdní hmyz a půdní organismy. Pak nemají ptáci co žrát a jdou do měst.
Začíná to tudíž od půdy, která nebere
vodu a ta rychle odtéká. Pokračuje to
seštěpkováním dřevního odpadu po těžbě do poslední větvičky a to vše v zájmu EKO.
Titíž lidé by jinde přírodu nejraději
nechali samu sobě, ale sami ji regulují
totálním hájením predátorů a ikon naší
přírody. To je to, co vyčítám dnešním
ochranářům, kde pravá ruka neví, co dělá
levá a mozek je na dovolené někde mimo.
Za třicet let se tu dodrbalo tolik, co
za staletí a vesele se dál přitvrzuje.
To je to, z čeho je mi smutno a u těch
jiřiček a rorýsů se zkuste zamyslet proč?
Zatepluje se tak překotně, že se to děje
i v době hnízdění a nikdo nemusí do toho
zateplení instalovat vhodné hnízdní dutiny a omítku, která by udržela hnízdo
jiřiček. Nakonec pouze to, že jim ubývá
i potrava, což každý pozoruje sám na skle
auta. Kdysi tisíce mušek a nyní nula!
Co budou hmyz žrát, když není na poli
hnůj, na pastvinách trus, jinde zase
kadavéry a jiná potrava hmyzu. Tráva se
kosí kvůli estetům a alergikům před
rozkětem a hmyzomlýnky (sekačky) hmyz
semelou i s ještěrkami a žábami. Toto
jsou vše příčiny úbytku všeho, kdy se
lidská práce nahrazuje stroji a hnůj
chemií. To nezachrání oázy s pár hektary,
když je okolí systematicky ničeno. Když
jde o lidi, tak všichni schvalují ve válce smrt agresorů, ale v přírodě je
nyní regulace predátorů tabu. Zvítězí tedy nakonec kdo? Odpovězte si sám.
Karel Zvářal
25.5.2023 09:06 Reaguje na Břetislav MachačekAno, vše by mělo mít své mantinely. Že je nastavujeme potkanům, holubům, prasatům - v pořádku, že. Ale ono to nestačí, a kdo není úplně mimo, je mu jasné proč. Už jsem to psal vícekrát, ten problém mnohovrstevnatý, zdánlivě složitý, ale předkové si věděli zaradit... Tato generace do toho nepůjde, raději to nechá vyhnít, resp samospádu. Šak "příroda" ví, co dělá...
Michal Ďuríček
24.5.2023 14:37 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
25.5.2023 00:30 Reaguje na Michal ĎuríčekAno, regulace pomocí vysazovaných predátorů se neosvědčila. Vidíme to na vlcích. Jde spíš o to jestli jde srovnávat vlka se sokolem a jejich působení na potencionální kořist. Ten sokol je přece jen, na rozdíl od vlka dost vyhraněným specialistou.
Michal Ďuríček
25.5.2023 06:50 Reaguje na Jarek SchindlerTaké zprávy mi berou chuť do života.
Jarek Schindler
28.5.2023 08:32 Reaguje na Michal ĎuríčekPetr Pekařík
24.5.2023 20:09 Reaguje na Jaroslav NovotnýA je normální, že odnesete holuba z páru na závody, aby se co nejdříve vrátil ? To by se dalo hodnotit jako zneužití zvířete, v přírodě nic takového neexistuje.
Dotaz - jak takový krahujec decimuje koroptve ?
Karel Zvářal
24.5.2023 20:24 Reaguje na Petr PekaříkJarek Schindler
25.5.2023 00:46 Reaguje na Petr PekaříkPetr Pekařík
24.5.2023 19:57Máte pane autore představu, co s hejnem udělá letící sokol ? Natož aby se usadil tam, kde je dostatek potravy ( a zpěvné ptactvo k tomu může patřit(. Ovšem, snad si nemyslíte, že sokol bude v křovích šmejdit po kosu černém a sýkorách :-) ? Opravdu stojí montáž holubníku takové peníze ? V tom případě bych je rád začal vyrábět a montovat - ten můj stál zlomek, ale mých peněz
Michal Ďuríček
24.5.2023 21:40 Reaguje na Petr PekaříkA opravdu neřeším, jestli si sokol chytne holuba, pěnkavu, drozda, vránu nebo jiřičku. Prostě sokol taky potřebuje žít a má tady své místo. Pokud se budou sokoli využívat na regulaci holubů, tak je to určitě další možný způsob. A nejlepších výsledků se vždy dosáhne tím, když se zkombinuje více metod.