https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/michal-duricek-o-holubech-a-dravcich
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Michal Ďuríček: O holubech a dravcích

23.5.2023
Sokol je živá bytost a nelze mu poručit, co má dělat. Ilustrační snímek.
Sokol je živá bytost a nelze mu poručit, co má dělat. Ilustrační snímek.
V poslední době se objevilo několik článků a internetových diskuzí na téma regulace holubí populace ve městech pomocí sokolů. V těchto článcích bylo podsouváno, že regulace holubů pomocí sokolů je efektivnější než pomocí holubníků a že kvůli holubníkům se nepodporuje hnízdění sokolů ve městech. Dále autoři veřejnosti podsouvají, že soužití s holuby je lidem nebezpečné a že organizace, které městské holubníky podporují jako etický způsob regulace, jsou ochránci holubů. Tímto chceme uvést na pravou míru polopravdy a dezinformace, jež byly v těchto článcích publikovány.
 
V prvé řadě bychom chtěli podotknout, že autoři nejsou odborníci ani na holuby, ani na dravce a články nejsou ozdrojované. Proto je třeba pohlížet na ně pouze jako na soukromé názory a nikoli jako na odborné pojednání.

Jak to tedy s těmi sokoly vlastně je? Je třeba si uvědomit, že sokol, stejně jako holub, je živá bytost a nelze mu poručit, co má dělat.

Regulace holubů pomocí sokolů je samozřejmě možná, akorát ne až tak efektivní, jak podsouvají autoři článků. Na tuto metodu je třeba pohlížet pouze jako doplňkovou s tím, že nikdy nevíme, co ten sokol vlastně udělá. Jako nejlepší řešení se jeví podpora hnízdění sokolů ve městech, nicméně je třeba do toho investovat obrovské množství úsilí s tím, že se to nemusí podařit. Je totiž zapotřebí vytvořit takové podmínky, aby se sokoli sami na daném místě chtěli usadit. Do toho se městským úřadům moc nechce, už jen proto, že sami nevlastní příhodné objekty, jako například komíny, vysílače nebo věže.

V článcích uváděná metoda, tedy zakoupení páru sokolů a jejich vypuštění ve městě, je ještě víc problematická. Když opomineme fakt, že zmiňovaná cena za pár sokolů je asi 3krát tak větší, pravděpodobnost, že sokoli na daném místě zůstanou, je vskutku velmi malá. Spíš než cokoli jiného to bude pouze na PR fotku ze slavnostního vypouštění v místním zpravodajství.

Dejme tomu, že se nám podařilo vytvořit takové podmínky, že sokoli na daném místě opravdu zahnízdí. Máme vyhráno? Ještě zdaleka ne! Ačkoli to tak nevypadá, i pro sokola je problém holuba ulovit. A proto se může stát, jako je mnoho podobných odstrašujících příkladů z minulosti, že se vysazený predátor pustí do bezbrannější kořisti, což v případě sokolů bude nejspíš zpěvné ptactvo.

Naše organizace je jednoznačně pro podporu hnízdění dravců ve městech, a pokud by se autoři článků takového projektu ujali, tak jim za to zatleskáme. Jako veřejní činitelé k tomu jistě najdou vhodnou příležitost. Domníváme se však, že tito lidé nechtějí ve skutečnosti podporovat hnízdění dravců, ale spíš chtějí poškodit zájmy organizací, které podporují etické zacházení s holuby, což neznamená, že jsme ochránci holubů. Opravdu si nemyslíme, že by holubi potřebovali nějaký stupeň ochrany. Když holuba uloví sokol, je to v pořádku. Když ovšem někdo zastřelí holuba vzduchovkou nebo ho nechá udusit v plynu, tak to v pořádku jednoznačně není.

Nástrojem etické regulace holubí populace může být holubník.
Nástrojem etické regulace holubí populace může být holubník.

Je také zajímavou okolností, jak se mění vnímaní lidí, co je užitečné a co škodlivé. Holubi byli dlouho cennými společníky lidí, a dokonce existovaly zákony na jejich ochranu. Například za druhé světové války se za zabití dravce vypisovaly odměny. Holubi pomáhali budovat tuto civilizaci, a kdyby nebylo holubů, už by tato civilizace možná dávno zanikla. Již jen tento fakt stojí za zamyšlení, jestli si ten „špinavý“ holub nezaslouží slušné zacházení.


reklama

 
foto - Ďuríček Michal
Michal Ďuríček
Autor je předsedou spolku Obecní holubník, z. s.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (42)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

23.5.2023 06:52
Špinavý holub si nezaslouží slušné zacházení - škody nejenom na majetcích, jsou dalekosáhlé - posra/pokálenými památkami počínaje / ty ochránče !
Odpovědět

Michal Ďuríček

23.5.2023 11:17 Reaguje na smějící se bestie
Jak píšu v tom článku, nepovažujeme se za ochránce holubů. Pouze prosazujeme etické zacházení, a to je rozdíl.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

23.5.2023 11:38 Reaguje na Michal Ďuríček
?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

23.5.2023 07:13
Dobrý článek. S podobnou logikou by šlo argumentovat např u eliminace potkanů ve městech, i jinde. Vypustit tam hranostaje, ti by se s nimi vypořádali levněji než specializované firmy, nu ni?-) Jo, teorie hezká, ale akorát na papíře.

Holubi chodí za potravou i do těsných ulic či interiérů, takže eliminace "na nulu" je prakticky nemožná. Předváděný (kontrolovaný) holubník něco málo ovlivní, ale opět bude většina práce na specializovaných firmách, které je dostanou z nežádoucích míst. Sokol odloví to, co létá za potravou do polí, resp chová se jinak nápadně. Holub, podobně jako potkan, má velmi dobrou strategii přežití. A jak autor správně píše v posledním odstavci, měli bychom zohlednit služby lidstvu, když jiné způsoby komunikace nebyly možné. Zachrańovali lidské životy, tak bychom se my, lidé, k nim mohli chovat s patřičným respektem.

A je to spíše o naší lenosti pozadělávat půdní a jiné prostory, kde se holubi ukrývají. Ochrana památek sítěmi či drátky také není levná, ale vedle škod, které lidstvo páchá na přírodě, je to zanedbatelný pakatel.
Odpovědět

Michal Ďuríček

23.5.2023 11:23 Reaguje na Karel Zvářal
Děkuji za tuto argumentaci.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

24.5.2023 20:01 Reaguje na Karel Zvářal
Až na to, že hranostaj by jaksi do kanálu těžko lezl. Blbý příměr.
Holub má strategii přežití takovou, že se snaží místům s výskytem dravce vyhýbat. Takže bude mít problém létat kolem něj za potravou a tím omezí reprodukci také
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.5.2023 20:15 Reaguje na Petr Pekařík
:-)) Pekaříku, Pekaříku... ta bystrost z vás jen čiší:-) Ten potkan musí z kanálu ven za potravou (kontejnery), kde je loví i kuna či puštík. Má i systém nor kolem vodotečí. A je samozřejmé, že je hranostaj potkany nevyhubí, stejně jako sokol holuby, jen sníží početnost. Takže blbé články, které jste neprozřetelně chválil, jen se to těžko přiznává, že...
Odpovědět
JN

Jaroslav Novotný

23.5.2023 10:53
Jak se ve Všem článku píše poštovní holubi byli významnou součástí civilizace už od dob faraonů. Jejich schopnost v orientaci a bezpečném návratu do domovského holubníku využívali už Peršané, agentura Reuters, nebo pomohli bankéři Rotschidovi, který dostal díky holubům zprávu o výsledku bitvy u Waterloo o tři dny dříve než britská vláda. Jejich využití, či zneužití ve válečné vřavě 1. a 2. světové války je všeobecně známé.
Dnes už sice nejsou poštovní holubi prostředkem komunikace ale spousta nadšených chovatelů v celém světě organizuje závody holubů na vzdálenostech od 100 do 1200 km. V České republice je zhruba 3500 chovatelů sdružených v Českomoravském svazu chovatelů poštovních holubů.
Vysazování sokolů ve městech je z našeho pohledu špatná cesta k ochraně tohoto krásného dravce. Obecně se dá určitě říct, že jednostranná ochrana a glorifikace dravců vede k několika důsledkům. Přemnožené druhy dravců (jestřábi, krahujci a pod.) decimují zpěvné ptactvo, koroptve a křepelky. Pokud přijdou tužší zimy hromadně hynou, protože chovatelé holubů nemají v zimě závody a holubníky zavřou. Ubyde tak v potravním řetězci významná složka - poštovní holubi.
Regulace městských holubů se musí řešit určitě jinak, než dravci ve městech.
Jaroslav Novotný, prezident ČMS CHPH
Odpovědět

Michal Ďuríček

23.5.2023 11:24 Reaguje na Jaroslav Novotný
Přesně tak, regulace pomocí predátorů se ukázala už tolikrát scestná a pořád to nestačí, abychom se poučili z těch chyb.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

24.5.2023 20:09 Reaguje na Michal Ďuríček
Lépe sypat naše daně do výroby předražených holubníků a jejich obsluhy ?
Odpovědět

Michal Ďuríček

24.5.2023 21:27 Reaguje na Petr Pekařík
Takhle ta otázka vůbec nestojí. Holubi se nějakým způsobem regulovat musí. Už jen proto, že pro ně samotné to není dobré, když je jich tolik pohromadě. Ročně se hrubým odhadem na regulaci holubů dá z veřejných rozpočtů asi 100 milionů korun. Ta částka je ale opravdu jen orientační. Největší část z toho půjde na odchyty a pak menší část na sokolníky a odstřely. Naše organizace pouze prosazuje další metodu regulace, která je osvědčená, funguje a je etická. Nicméně pokud bude chtít někdo prosazovat regulaci pomocí sokolů, tak je to určitě v pořádku. Ty peníze na to jsou, jde jen o to je využít efektivně.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

23.5.2023 11:43 Reaguje na Jaroslav Novotný
I chovatelům holubů, vadí špinaví holuby a není to tak dávno, co běžně stříleli - myslivci měli cvičení střelecké.
Moc humanismu škodí - v přírodě neexistuje !
Odpovědět

Michal Ďuríček

23.5.2023 13:04 Reaguje na smějící se bestie
Humanismus bych do toho netahal. To co dokážou lidi sami sobě dělat, to se v přírodě opravdu hledá těžko.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

23.5.2023 14:43 Reaguje na Michal Ďuríček
No,
kvůli humanismu jsou plné záchranné stanice zvířat zdravých, které měly zůstat v přírodě.
Odpovědět
jf

23.5.2023 19:39 Reaguje na smějící se bestie
To není humanismus, to je nevědomost.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

23.5.2023 20:56 Reaguje na Jaroslav Novotný
Tak samozřejmě. Není holub jako holub. Poštovní holub je poštovní holub a v holubníku chovatele je mu snad dopřána veškerá, hlavně veterinární péče. To se ale stěží dá říci o desetitisících městských, nekontrolovaně se množících holubech. Ty snad mohou být zdravotním problémem i pro registrované chovy.
Zcela odmítám v článku a tomto komentáři napsané nesmysly ohledně dravců. Krahujec a ani jestřáb nejsou na rozdíl od některých jiných druhů u nás přemnoženi. Sokoli určitě v tužších zimách hromadně nehynou a nehynou ani z důvodu, že mají chovatelé zavřené holubníky. Ona potrava sokolů je podstatně pestřejší a i těch "nezavřenýchů zdivočelých holubů bude pořád dost. Řeč je o sokolu stěhovavém a i ten náš sokol se i když ne nějak výrazně stěhuje, V zimě u nás potkáme nejčastěji asi sokola ze skandinávské populace zatím co " naše sokoly najdeme většinou v jihozápadní a nebo jižní Evropě.
Za zcela nesmyslné považuji tvrzení v článku , že "se může stát, jako je mnoho podobných odstrašujících příkladů z minulosti, že se vysazený predátor pustí do bezbrannější kořisti, což v případě sokolů bude nejspíš zpěvné ptactvo". Již pojem zpěvné ptactvo je pojmem zavádějícím. Mezi to zpěvné ptactvo patří například i krkavcovití. Ty jsou významnou součástí kořisti sokola a nikomu to asi moc vadit nebude. Naopak se člověk nemusí vůbec bát, že by sokol "decimoval" malé pěvce v městských parcích. On to zpěvné ptactvo nedecimuje ani ten krahujec nebo jestřáb. Na tu decimaci máme u nás jiné zbytečně chráněné druhy, které, světe div se, jsou i významnou kořistí dravců.
Ano, města jsou v dnešní době pro sokola výbornou lokalitou. Má tam vše co potřebuje. Podmínky k hnízdění, potravu a i když se to možná bude zdát divné i klid.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

24.5.2023 09:18 Reaguje na Jarek Schindler
Popsal jste to přesně. Město dnes nabízí takřka všem ptákům
a savcům lepší podmínky k životu, než příroda. Navíc k tomu
přispívají skládky komunálních odpadů, které jsou významným
zdrojem potravy pro druhy, které se díky tomu množí více,
než kdysi, kdy byly odkázány pouze na přírodu. Pamatuji
ještě v zimě havrany na koňském trusu na silnicích a dnes mračna havranů na skládce. S nimi kavky a jiné krkavcovité, kteří bývali doslova vzácní(sojky, straky) a dnes jsou už
běžnými obyvateli měst. Proč? Jednak omezení lovu a jednak
prostřený stůl ve městech. To nejsou pouze skládky, ale
i hnízda holubů a zpěvného ptactva. Tady je ten prostor
pro sokoly, aby ty krkavcovité regulovali alespoň oni.
V přírodě přibyli krkavci a ti plení drobnou ve velkém.
Likvidují se holubi, ale sojky a straky lidí obdivují, ač
nemají mnozí ani tušení, kolik mají na svědomí drobného
ptactva. Rok co rok mi na zahradě plení hnízda kosů,
drozdů a červenek. Letos konečně "klid" díky rámusu při
stavbě kanalizace. Predátoři dali kosům pokoj a ti už krmí
druhou generaci mláďat. Navíc konečně soused "zasáhl" a
už tu nemáme u něho ve stodole kunu. Kočky se naučili lidé
nechat vykastrovat a už taky netouží lovit. Je to komplex
změn a je na prvý pohled viditelný. O kousek dál v přírodě
je viditelně méně ptáků, než ve městě, kde mi na zahradě
hnízdí dokonce hřivnáči, které v polích vidím pouze na
podzim v hejnech, ale nyní minimálně. Všichni nalézají své
útočiště ve městech a tak tam brzy budou i dravci běžnými
druhy. Ono vše je o potravě a potravních řetězci. Kde je
hojnost potravy, tak je i hojnost kořisti a predátorů. Je
na pováženou se zamyslet, proč už tak tomu není v přírodě!
Kukuřičná pole jsou dobrá tak leda pro černou a tyto díky
bioplynkám pomalu vévodí všem plodinám v okolí. To není
zdroj potravy pro drobotinu a její predátory. V té kukuřici hraboše neuloví ani ta poštolka a káně a tak loví na hřišti a nad okolím cest. Pak je tu pláč při změně plodiny, ale
to v létě takřka hladovějící dravci v zimě nezachrání. Letos
navíc díky teplé zimě nepřiletěly káně rousné a tak bylo
leckde přehrabošeno. Jen tak dál s agroenergetikou a bude
tady "zelená" poušť bez pestré skladby plodin a zvířat.
Odpovědět
DM

Diana Mašková

24.5.2023 12:57 Reaguje na Břetislav Machaček
Tak s tímhle beze zbytku souhlasím, přesně tohle se v naší přírodě děje, nicméně jsem poněkud skeptická, že by tím regulačním mechanismem v případě krkavcovitých mohli být zrovna sokoli (jak píše pán výše), jejichž repatriace do měst je poněkud náročnější, než se všeobecně míní. Hlavně tedy krkavcovití nejsou pro sokola zrovna ideální kořistí, ono ani ti holubi, a pokud má dravec možnost, tak si ji záměrně nevybere.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

25.5.2023 00:03 Reaguje na Diana Mašková
Kde jsem prosím napsal paní Mašková, že by v případě krkavcovitých měl sokol sloužit jako nějaký "regulační mechanismus" (faktor)? Máte asi moc bujnou fantazii. Tak oni krkavcovití a hulubi nejsou pro sokola ideální kořistí? Můžete mi říci která kořist je tedy v případě sokola ta ideální, kterou si nakonec vybere?
Odpovědět
DM

Diana Mašková

25.5.2023 12:56 Reaguje na Jarek Schindler
Drobnější pěvce nebo letouny. Jinak krkavcovití rovněž staví výborná hnízda, která pak využívají další druhy, abychom je úplně nehanili, třeba přizpůsobivé poštolky nebo krahujci.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

28.5.2023 08:21 Reaguje na Diana Mašková
Tedy až na to, že krahujec málo kdy využije svého starého hnízda, natož aby užíval hnízda jiných ptáků a většinou si staví nové.
Odpovědět

Michal Ďuríček

24.5.2023 14:42 Reaguje na Břetislav Machaček
Moc děkuji za komentář. K těm sojkám a strakám se významně přidávají kavky, rychlost vzrůstu jejich populace je opravdu neskutečná. Nicméně drobné pěvce nepodpoříme tím, že vyhubíme jejich predátory, nýbrž pouze tím, že podpoříme přímo drobné pěvce.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

24.5.2023 20:13 Reaguje na Michal Ďuríček
Jak mohu prosím podpořit nárůst populace drozdů a kosů ? Snad zakládáním umělých hnízd ? :-))
Hnízdo jim skoro vždy vyplení straka
Odpovědět

Michal Ďuríček

24.5.2023 20:21 Reaguje na Petr Pekařík
Třeba podporou vhodných biotopů, kde najdou dostatek potravy a hnízdních možností. Obecně pestrá krajina.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.5.2023 20:33 Reaguje na Michal Ďuríček
Proč myslíte, že člověk v minulosti vyhubil vlka, medvěda, prase, orla... v PESTRÉ krajině? Snad nechcete popírat souvislost mezi nárůstem početnosti kořisti v oblastech bez predátorů (a obráceně)?
Odpovědět

Michal Ďuríček

25.5.2023 06:21 Reaguje na Karel Zvářal
To rozhodně nepopírám. Ukazuje se , že predátoři mají na regulaci kořisti daleko větší význam, než pouhé snižování počtu. A teda netuším, co máte proti pestré krajině. Je asi celkem bez diskuze, že monokultury biodiverzitě nesvědčí.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.5.2023 06:54 Reaguje na Michal Ďuríček
Chci jen naznačit (a zopakovat), že holub má velmi dobrou strategii přežití - asi jako potkan - úkryty uvnitř staveb a mezi nimi. Není tedy zranitelný, narozdíl od druhů, které i z PESTRÉ krajiny MIZÍ díky predaci.

https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2017/Leden-2017/Zachranime-sycka

Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

24.5.2023 21:14 Reaguje na Michal Ďuríček
Predátory nikoliv vyhubit, ale redukovat jejich
počty na únosnou úroveň. Pokud nezachráníme zbytky
drobotiny, tak už nikdy nedojde na její obnovu,
protože krkavcovití jsou VŠEŽRAVCI a při absenci
ptačích vajec, ptáčat a u krkavců zajíčků atd.
přežijí ve velkém počtu na náhradní potravě.
Dojde-li náhodou ke zvýšení té drobotiny,
tak ji opět predátoři zdecimují. Jak si tu
pestrou krajinu představujete? To je ta EKO
krajina se soláry, větrníky, biopalivy a biomasou
pro bioplynky a teplárny? EKOLOGIE se podepsala
na úbytku druhů a jejich populaci více, než vše
ostatní.
Nesmyslné hájení krkavcovitých, kormoránů ,
volavek, vyder atd. místy dospělo do stadia mrtvé
krajiny. Zbyli predátoři a zvláště krkavcovití,
kteří se na rozdíl od kořisti přesouvají za ní
a za náhradními zdroji potravy(skládky). Ne pane,
pouze redukce počtu predátorů zachrání mnohé
mizející druhy. Jak chcete zachránit třeba lipany,
když se tam nastěhuje vydří rodinka , nebo tam
naletí hejno kormoránů? Jak chcete zachránit plůdek
potočáků a střevle v posledním nezamrzlém potoce,
kam naletí 50 volavek ze zamrzlých rybníků? Jak
mám chránit kosy před sojkami, když je nesmím
ani poplašit prakem? Mláďata puštíku sojky
několik let po sobě uklovaly a zůstal tu už
pouze opuštěný samec. To je ta samoregulace?
Ano, ale setsakra nepovedená!
Odpovědět

Michal Ďuríček

25.5.2023 06:44 Reaguje na Břetislav Machaček
Tyto otázky už přesahují možnosti této diskuze. Osobně se nepovažuji za ekologického aktivistu ani příznivce nějakých rádoby ekologických opatření, které jsou spíše výsledkem nějakého lobbingu, než opravdovou snahou něco zlepšit. Co se týče regulace jakýchkoliv volně žijících druhů, tak můj názor je takový, že by se k tomu mělo přistupovat velmi citlivě s tím, že jako lidstvo opravdu stále velmi málo chápeme všechny souvislosti. Bohužel se k přírodě pořád přistupuje "poručíme větru dešti", což je naprosto scestné.
Co se týče ochrany ryb, tak by hodně pomohlo, kdyby rybníky nebyly jen chovné nádrže pro ryby, zaměřené na co největší výnosy. Co jsem se o tom dočetl je, že kdyby rybáři nechávali na rybnících více rákosí, tak by se tam měly ryby kde schovat. Stává se, že rybáři posekají rákosí i s hnízdícími ptáky, a je jim to jedno. A ČIŽP nic nevyšetří, protože tu už mají korporáty dávno pod kontrolou.
Je to o sobectví a chamtivosti.
Můžete zazlívat kormoránům nebo volavkám, že raději se sletí na prostřený švédský stůl, který jim rybáři připraví? Tohle je jen zase jiný druh regulace, kdy si příroda bere zpět, co jsme ji vzali.
Ještě co se týče ptáků ve městech, tak je to zase jen o sobectví netoleranci. Tolik hnízd jiřiček a rorýsů, co lidi shodí nebo zazdí i s mláďaty. A zase se nic nevyšetří.
Tady máme obrovskou příležitost ke zlepšení, přímo u sebe. A ne nějaké necitlivé regulační zásahy. Jenže něco zabíjet je jednoduché. Něco podpořit, to už chce vynaložit nějakou námahu.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

25.5.2023 08:52 Reaguje na Michal Ďuríček
Děkuji, že jste přiznal, že lidstvo toho
o přírodě ví stále málo, ale rádo nyní
popírá zkušenosti předků, kteří nám tu
předali lesy plné zdravých stromů, zvěře,
řeky plné ryb atd. Dnešní mudrlanti jejich zkušenosti ze zásady negují a
je vidět už i výsledky. Bioplynky a
spalování biomasy okrádá půdu o humus a
o živiny, které musí dodat chemická
továrna a o půdní hmyz a půdní organismy. Pak nemají ptáci co žrát a jdou do měst.
Začíná to tudíž od půdy, která nebere
vodu a ta rychle odtéká. Pokračuje to
seštěpkováním dřevního odpadu po těžbě do poslední větvičky a to vše v zájmu EKO.
Titíž lidé by jinde přírodu nejraději
nechali samu sobě, ale sami ji regulují
totálním hájením predátorů a ikon naší
přírody. To je to, co vyčítám dnešním
ochranářům, kde pravá ruka neví, co dělá
levá a mozek je na dovolené někde mimo.
Za třicet let se tu dodrbalo tolik, co
za staletí a vesele se dál přitvrzuje.
To je to, z čeho je mi smutno a u těch
jiřiček a rorýsů se zkuste zamyslet proč?
Zatepluje se tak překotně, že se to děje
i v době hnízdění a nikdo nemusí do toho
zateplení instalovat vhodné hnízdní dutiny a omítku, která by udržela hnízdo
jiřiček. Nakonec pouze to, že jim ubývá
i potrava, což každý pozoruje sám na skle
auta. Kdysi tisíce mušek a nyní nula!
Co budou hmyz žrát, když není na poli
hnůj, na pastvinách trus, jinde zase
kadavéry a jiná potrava hmyzu. Tráva se
kosí kvůli estetům a alergikům před
rozkětem a hmyzomlýnky (sekačky) hmyz
semelou i s ještěrkami a žábami. Toto
jsou vše příčiny úbytku všeho, kdy se
lidská práce nahrazuje stroji a hnůj
chemií. To nezachrání oázy s pár hektary,
když je okolí systematicky ničeno. Když
jde o lidi, tak všichni schvalují ve válce smrt agresorů, ale v přírodě je
nyní regulace predátorů tabu. Zvítězí tedy nakonec kdo? Odpovězte si sám.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.5.2023 09:06 Reaguje na Břetislav Machaček
1* Kdysi jsem měl rozhovor s jednou známou paní profesorkou (ekologie), a ta nedovedla pochopit, jak můžu být (ve skupině) pro ochranu dravců..., když ti prý všechno hubí.

Ano, vše by mělo mít své mantinely. Že je nastavujeme potkanům, holubům, prasatům - v pořádku, že. Ale ono to nestačí, a kdo není úplně mimo, je mu jasné proč. Už jsem to psal vícekrát, ten problém mnohovrstevnatý, zdánlivě složitý, ale předkové si věděli zaradit... Tato generace do toho nepůjde, raději to nechá vyhnít, resp samospádu. Šak "příroda" ví, co dělá...
Odpovědět

Michal Ďuríček

24.5.2023 14:37 Reaguje na Jarek Schindler
Děkuji za komentáře. Tím zpěvným ptactvem bylo samozřejmě míněno drobné zpěvné ptactvo. Jinak samozřejmě v případě dravých ptáků určitě nejde o nějakou "decimaci". Ti kravcovití jsou úplně jiná liga. Za sebe ale stojím za tím, že regulace pomocí predátorů se obecně neosvědčila.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

25.5.2023 00:30 Reaguje na Michal Ďuríček
Vím co jste tím mínil a proto, to co jste napsal, " že se vysazený predátor pustí do bezbrannější kořisti, což v případě sokolů bude nejspíš zpěvné ptactvo" považuji za naprostý nesmysl. Milovníci drobného zpěvného ptactva žijícího v městských parcích a zahradách mohou být v klidu a nemusí mít ze sokola žádný strach. Sýkorky jim na krmítku opravdu chytat nebude.
Ano, regulace pomocí vysazovaných predátorů se neosvědčila. Vidíme to na vlcích. Jde spíš o to jestli jde srovnávat vlka se sokolem a jejich působení na potencionální kořist. Ten sokol je přece jen, na rozdíl od vlka dost vyhraněným specialistou.
Odpovědět

Michal Ďuríček

25.5.2023 06:50 Reaguje na Jarek Schindler
Osobně opravdu nemám nic proti sokolům ve městech. Ostatně proč těch dravců je tak málo? Zrovna tady na Ekolistu vyšel nedávno článek o otravě orlů mořských i s mládětem na hnízdě. Takových případů jsou stovky každý rok. Kolik případů se vyšetřilo? Kdo to dělá a proč?
Také zprávy mi berou chuť do života.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

28.5.2023 08:32 Reaguje na Michal Ďuríček
Dřiv bylo hodně uhynů dravců díky elektrickým sloupům atd. V posledních letech jakoby žádné přirozené uhyny či uhyny z důvodu nárazu či elektriky neexistovaly. Vše je otrava nebo zástřel. Zajímavé. Ještě že nyní ochranáři připustili alespoň uhyn sokolů z důvodu pútačí chřipky. Neřekl bych, že sokolů je zrovna málo. Ještě před třiceti, čtyřiceti lety to vypadalo, že nebudou schopni vysedět potomstvo. Ve městech má ten sokol jednu velkou výhodu. Člověk se tam nahoru nedívá a různé komíny, věže či ochozy na nich, jsou pro jejich hnízdění podstatně bezpečnější než některé skály. Méně predátorů , méně rušení od člověka.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

24.5.2023 20:09 Reaguje na Jaroslav Novotný
Uhynutí dravce z důvodu nedostatku potravy je v přírodě běžná a normální věc. Je mi jasné, že jako chovatel holubů je nemáte rádi.
A je normální, že odnesete holuba z páru na závody, aby se co nejdříve vrátil ? To by se dalo hodnotit jako zneužití zvířete, v přírodě nic takového neexistuje.
Dotaz - jak takový krahujec decimuje koroptve ?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.5.2023 20:24 Reaguje na Petr Pekařík
Tak jako jestřáb bažanty (i koroptve). Terček na to nemá, ale samka loví i holuby, což je stejná váhová kategorie. Na sněhu je má jak na dlani, ale mnohem více jich zmární káně.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

25.5.2023 00:46 Reaguje na Petr Pekařík
Uhynutí dravce z důvodu nedostatku potravy je v přírodě běžná a normální věc. Ovšem hromadné hynutí sokolů za tuhších zim z důvodu, že chovatelé holubů nemají v zimě závody a holubníky zavřou, jak výše píše pan Novotný, považuji za nesmysl.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

24.5.2023 19:57
Takže osobní názor proti osobnímu názoru. Ovšem s tím, že spolek Holubník se pravděpodobně živí dotacemi a sokoli by museli sami.
Máte pane autore představu, co s hejnem udělá letící sokol ? Natož aby se usadil tam, kde je dostatek potravy ( a zpěvné ptactvo k tomu může patřit(. Ovšem, snad si nemyslíte, že sokol bude v křovích šmejdit po kosu černém a sýkorách :-) ? Opravdu stojí montáž holubníku takové peníze ? V tom případě bych je rád začal vyrábět a montovat - ten můj stál zlomek, ale mých peněz
Odpovědět

Michal Ďuríček

24.5.2023 21:40 Reaguje na Petr Pekařík
Pokud byste chtěl montovat holubníky, tak jste vítaný 🙂 my na to zatím nejsme vybavení a řemeslníci se hrozně špatně shánějí. Jinak nevidím nic špatného na tom, když se část z prostředků vynaložené na regulaci holubů přesměruje na stavbu a obsluhu holubníků.
A opravdu neřeším, jestli si sokol chytne holuba, pěnkavu, drozda, vránu nebo jiřičku. Prostě sokol taky potřebuje žít a má tady své místo. Pokud se budou sokoli využívat na regulaci holubů, tak je to určitě další možný způsob. A nejlepších výsledků se vždy dosáhne tím, když se zkombinuje více metod.
Odpovědět

Viktor Šedivý

25.5.2023 11:51
Nějak tady (jako obyčejně v podobných příspěvcích) postrádám zcela základní údaje - tedy za kolik CZK zlikviduji jednoho holuba resp. kolik stojí redukce populace holubů o x %.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.5.2023 14:41
Osobně jsem pro takový holubník, a to hned z několika důvodů. Může to být ("stálá") vzorková populace pro vědecké sledování holubů s batůžkem, jakou potravu nosí, jak daleko za ní létají, jaké mají parazity, celkový zdravotní stav atp.. Pokud už město do toho investovalo, je škoda to opouštět. S nárůstem populace sokolů se problém holubů nezmenší, spíše naopak, budou žít skrytěji, jejich chování se změní. Takový kontrolovaný holubník bude určitě přínosný pro poznání etologie tohoto úžasného ptáka, kterého chtít úplně vyhubit by byla neodpustitelná chyba. Ale ono by to ani nešlo, neb stavy se doplní zálety z okolí a holuy nevrácenými ze závodů. Ano, nějaká, a to i výrazná regulace je nutná, ale na druhou stranu je dobré oprostit se strachu až hysterie z holubů, neb problém není možná tak velký, jak se na první pohled zdá. Žijí vedle člověka po tisíce let, tak mu poskytněme tuto kontrolovanou péči, která se určitě vyplatí.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist