https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/michal-kravcik-reakcia-na-clanok-profesora-davida-storcha-pochybnosti-o-klimatickych-zmenach-a-reseni-jejich-nasledku
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Michal Kravčík: Reakcia na článok profesora Davida Storcha „Pochybnosti o klimatických změnách a řešení jejich následků“

11.12.2019
Ekosystémová ochrana vôd znamená, že aj pri menších zrážkach dažďová voda by ostávala v krajine a cez rastlinstvo by sa vyparovala do atmosféry.
Ekosystémová ochrana vôd znamená, že aj pri menších zrážkach dažďová voda by ostávala v krajine a cez rastlinstvo by sa vyparovala do atmosféry.
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | Benjamin Nuß / Wikimedia Commons
Pán profesor David Storch by bol veľmi rád, ak by jeho obavy ku klimatickej zmene niekto fundovane vyvrátil a ukázal, že opatrenia, ktoré navrhujú odborníci štátnych inštitúcií, sú skutočne najlepšie, že nehrozí zmena z malého vodného cyklu na veľký a že zmena nenastane s rastúcim vodným výparom. Pán profesor polemizuje, že snáď existujú hlboké rozbory, ktoré ho vyvedú z omylu.
 

Pred tým, kým začnem odpovedať na jeho úvahy, pripomínam, že štátni odborníci navrhujú opatrenia, ktoré vychádzajú z vedeckovýskumných prác, na ktorých sa podieľa celá plejáda expertov z vedeckej komunity. Otvoril viacero vážnych tém, no budem reagovať iba pre oblasť vody. Citujem pána profesora „..vody v Česke republike bude vždy tolik, kolik naprší, takže může nastat situace, kdy podstatné je právě snižování odparu (poněvadž odtok nelze snižovat přespříliš, vodu v tocích taky potřebujeme)“.

V tomto konštatovaní sa potvrdzuje hlboké nedorozumenie, odborného i vedeckého pohľadu, na hydrologický režim krajiny. Áno, vody v Čechách je toľko, koľko do českej krajiny naprší, ako tvrdí profesor Storch. A tiež, že vodu České toky potrebujú, je fakt. Problém však je v tom, že počas intenzívnych dažďov jej príliš veľa odteká z odtokových plôch povodí do riek bez úžitku. Prejavuje sa to občasnými regionálnymi i lokálnymi povodňami, pretože do vodných tokov priteká veľa dažďovej vody z poškodených plôch do vodných tokov.

Priemerný prietok napríklad na Vltave v Prahe je cca 150 m3/s. Plocha povodia Vltavy je cca 28 tisíc km2. Počas povodní v roku 2002 Prahou pretekalo viac ako 5 000 m3/s. To znamená, že za jeden deň Vltavou pretieklo viac ako 400 mil. m3 vody. Ak kulminácia trvala 5 dní, tak Vltavou v Prahe pretieklo asi 2 mld. m3, čo na plochu povodia je to v priemere 77 mm. Ak by polovica tejto vody, teda 1 mld. m3, ostala v povodí a nepritekala do vodných tokov i do Vltavy, tak Prahou by pretekalo v kulminácii sotva 3 000 m3/s. V Prahe by neboli povodne a tá dažďová voda, ktorá by ostala v krajine, by doplňovala zásoby podzemných vôd i cez vegetáciu sa vyparovala i termoregulovala krajinu.

Otázkou je, ako dosiahnuť, aby pri tých istých zrážkach, ako boli napríklad počas takých povodní, aké pretiekli Prahou v roku 2002 za jeden deň o 1 mld. m3 vody menej vody. Klasickou ochranou pred povodňami priehradami, ktorú preferujú vodohospodári, by muselo byť v povodí Vltavy vybudovaných asi 50 nových priehrad. Každá z nich by dokázala akumulovať v čase povodní asi 20 mil. m3. Investičné náklady by presiahli 15 mld. €. Ak by sa Česká republika orientovala na ekosystémovú ochranu vôd, stálo by to oveľa menej ako 5 mld. € s mnohorakým úžitkom.

Ekosystémová ochrana vôd znamená, že aj pri menších zrážkach dažďová voda by ostávala v krajine a cez rastlinstvo by sa vyparovala do atmosféry. Každoročný zvýšený výpar o 1 mld. m3 z povodia Vltavy znamená odčerpávanie tepla z troposféry cez výpar do vyšších chladnejších vrstiev atmosféry cca 700 TWh a zároveň častejšie formovanie zrážok, ktoré teraz tak v území Českej republiky chýbajú. Zároveň by boli nadlepšené minimálne prietoky v suchom období. Napríklad v rieke Vltava by boli nadlepšené prietoky o viac ako 50 m3/s. Tiež by v území povodia Vltavy bolo chladnejšie. Dovolím si tvrdiť, že teploty v letných horúčavách v povodí Vltavy by boli aj o 2-3 stupne Celzia nižšie. Možno ešte viac.

Zároveň by to ovplyvnilo bilanciu vody v malých vodných cykloch s častejšími a menej intenzívnejšími dažďami. Treba si uvedomiť, že vyparená voda z krajiny cez vegetáciu sa podieľa na tvorbe zrážok v území, kde sa vyparí. Ak sa pozrieme na geografiu Českej republiky, ktoré sú ohraničené prirodzenými zalesnenými horami, ktoré sa tiahnu hranicami so susednými štátmi a prostredí Čiech rozsiahla agrourbánna krajina, v ktorej sa tvorí rozsiahly tepelný ostrov nad ňou, ovplyvňuje formovanie mrakov hlavne nad horskými chladnejšími oblasťami a menej zrážok v centrálnej časti Čiech, kde premenou krajiny posilňujeme rozsah tepleného ostrova. Paradoxom, že vyliatie mrakov v horách Českej republiky štartujú povodne, ktoré ohrozujú aj mesta a obce v centrálnej časti Čiech, v epicentre, ktorej sa nachádza stovežatá Praha. Stačí si spomenúť na povodne v Českej republike napríklad v roku 2002.

Z toho evidentne vyplýva, že zvýšený odpar môže mať veľmi pozitívny vplyv na distribúciu zrážok, ich intenzitu i frekvenciu a tiež na formovanie klímy, lepší rast vegetácie, zlepšovanie hydrologického režimu tokov i celkové ozdravovanie klímy. Otázkou však je, či experti v Čechách i na Slovensku sú pripravení na tak zásadnú zmenu.

Z toho vyplýva záver, že výpar vody cez vegetáciu nie je strata, ale termoregulácia krajiny, ktorá pozitívne prispieva k formovaniu vyrovnanejších zrážok v čase a priestore a že to má blahodárny účinok na ekosystémy a biodiverzitu v nich, ochranu vôd s vylepšením hydrológie vodných tokov a permanentnou obnovou zásob vody v krajine i so zmiernením extrémov v počasí, už ani nehovoríme. Stálo by za to takto komplexne vnímať krajinu a vodu v nej. Čo poviete priatelia v Čechách?


reklama

 
foto - Kravčík Michal
Michal Kravčík
Michal Kravčík je předsedou organizace Ľudia a voda.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (37)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.12.2019 05:25
http://myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2013/Srpen---2013/Povoden--Klidek%E2%80%A6
Odpovědět

11.12.2019 07:39 Reaguje na Karel Zvářal
+- ano, ale prohlubování toků je špatně.... snižuje to spodní vody, ničí život v toku a často to urychluje odtok z krajiny... my potřebujeme toky zpřírodnit a nechat je samotné zadržovat maximum vody (myšleno nivy řek a potoků). Ty jsou schopny naabsorbovat obrovské množství vody, když jí je moc a přitom postupně uvolňovat, když je jí málo. Upravení koryt technickým způsobem je potřeba jen na velice málo místech, většinou přímo v zástavbě a centrech měst a obcích.

Přesto se pořád i dnes děje spoustu prasáren v gardu MZe, LČR a správ povodí... jde o betonování a znepřírodňování již tak znepřírodněné a labilní krajiny... pořád se některé investiční akce využívají k rychlejšímu odvodu vody z krajiny, narovnávání a prohlubování toků atd.... takže platíme obrovské peníze za další ničení krajiny i majetku občanů... ale v televizi od ministrů, pod které tyto instituce spadají uslyšíte pouze řečičky typu "musíme zadržovat vodu v krajině a musíme lépe nakládat s vodou atd." jenomže jde většinou hlavně o technické stavby typu přehrad a betonování toků, které jen přidávají další problémy do již tak zničené a znepřírodněné krajiny.

V nakládání s vodou technickými stavbami se pohybuje obrovské množství peněz a tak je to semeniště korupce a klientelismu a proto to politici tak prosazují... lidé by měli vyžadovat hlavně nápravu krajiny a zpřírodnění toků včetně niv, protože to často vůbec nestojí tolik a navíc to má mnoho dalších pozitiv...
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

11.12.2019 07:53 Reaguje na
A ještě doplním, že pro politiky je také mnohem jednodušší vydindat povolení nějaké přehrady než se snažit o to co je z více důvodů potřeba změnit... nepřírodní stav krajiny... to by museli jít proti lobby lesnické, zemědělské, vodárenské a jiným a to se politikům rozhodně nechce, protože spolu mají symbiotický vztah... za větší páku tahá všemožné lobby a né občané... ti se musí hodně snažit, aby toto lobby "překřičeli" a dosáhli tak pro sebe lepších podmínek. Lobby je z většiny zaměřené jen na výdělek určitých suběktů na úkor zdravé a fungující krajiny a zdraví obyvatel....
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.12.2019 08:08 Reaguje na Lukáš Kašpárek
No jo, Kašpárek, že jsem si neušetřil námahu...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.12.2019 07:59 Reaguje na
S anonymy se většinou nebavím, ale polopravda je horší než lež. Řeka Morava je dnes rovná téměř jak pravítko, ty tam jsou časy s klikatými meandry v lužních lesích. Prohlubování je špatně??? A jinak doma všichni zdrávi? Takže tou splavenou ornici nechat zanášet koryta a být v klidu, tak jako náš Haškův národní hrdina? Proberte se, člověče! Dále je to jen blábol, korupce se týká i těch, co točí mlýnek v teplém kanclíku a sabotují jakoukoliv nápravnou činnost. Příroda si pomůže sama, že jo!? Ale takovým jak vy, není evidentně pomoci!

Vyjádřil jsem se k současné podobě krajiny, samozřejmě, že bych si přál stav před x stoletími, ale čas nezastavíte. Musíme brát situaci jaká je a snažit se to více nezhoršovat. Pro Hnutí Mysli mám pochopení, ale všeho s mírou.
Odpovědět
ig

11.12.2019 09:01 Reaguje na Karel Zvářal
Byl stav před x stoletími skutečně lepší? A pokud ano, jaké je to x? Jen na Vltavě byly velké povodně i v letch 1845, 1758, 1432 (aspoň to píšou na internetu, osobně si je už nepamatuju), takže x>6 nebo se musíme smířit s tím, že se to prostě občas stane, i kdybychom krajinu přeměnili na rýžová pole?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.12.2019 09:19 Reaguje na
Igošku, přečtěte si to ještě jednou, pořádně. Praha vůbec nemusela plavat, kdyby včas odpouštěli z kaskády. Kdyby naši předkové měli satelity, Zárybnickou, Lipno, Orlík a Slapy, určitě byste se o povodních nedočetl.
Odpovědět
ig

11.12.2019 10:08 Reaguje na Karel Zvářal
Kdy měli odpouštět? Nerýpu, jen se ptám. Vždycky jsem měl za to, že přehrady byly naplněné až po přeliv už na samém začátku povodně a že jejich retenční objem byl beztak malý ve srovnání s objemem vody který v Praze přebýval.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.12.2019 10:25 Reaguje na
Problém vidím v samotné koncepci vodohospodářů. V čase klimatických změn, tj. dlouhodobého sucha a následných přívalových (často několikadenních) srážek, bych zcela změnil manipulační řád. Jestliže máme s 3-5 denním předstihem hlášeny silné srážky, je na místě začít okamžitě upouštět. Nemůže přece valit do plné kapacity! Jde o to omezit tzv. píky, ono by tak jako tak k nějakým škodám asi došlo, ale nebudou v takovém rozsahu, jako při švejkovském přístupu, jehož jsme byli v r. 97 a 02 svědky. Je přece rozdíl, když teče voda přepadem hned první den, nebo až po třech dnech, kdy už fronta končí. Je to o té často omílané komunikaci, která je k ničemu, když hráznému nikdo nic nepoví. Jak správně poznamenal kolega níže, středověk neskončil...
Odpovědět
ig

11.12.2019 10:54 Reaguje na Karel Zvářal
Z technického hlediska chápu, sám jsem si říkal, že by to tak asi mělo být, jen nevím nebo si nepamatuju, že se to tak tehdy nedělalo. Je o tom (a o poučení pro příště) xehnání nějaký dokument? Teď jak hledám na netu jsem nic rozumného nenašel.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.12.2019 10:58 Reaguje na
Nebyl jsem sám, koho to napadlo, ale povodí všechny námitky odpálkovalo: kaskáda nebyla postavena za účelem zadržování povodní... Takže asi pro hausbóty, jak jsem si dovodil (a pitnou vodu). Těžko k tomu bude nějaký dokument, to jsou interní materiály, nemají se s čím chlubit...to nebylo na vyhazov, ale...
Odpovědět
ig

11.12.2019 11:13 Reaguje na Karel Zvářal
Aha. Ale aspoň je nějaký smysluplný cíl, vyvolat jednání o změně manipulačního řádu ve smyslu ochrany proti povodním.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.12.2019 11:25 Reaguje na
Si vemte tu tragikomedii, když povodňová vlna zastihla obyvatele Troubek nepřipravené!-( Tolik vyškoleného personálu, mudrc na každém rohu, ale že ty srážky se v rovině rozlijí, o tom nikdo z nich ani necekl. Prostě lidstvo se poprvé setkalo s povodněmi...
Odpovědět

Jan Šimůnek

12.12.2019 12:43 Reaguje na
Bohužel se nenašel nikdo, kdo by do Prahy pustil na pár dní pěti až desetiletou vodu s tím, že by zabránil vodě asi tisícileté. A pokud by se někdo takový našel, tak by nejspíš ještě dnes seděl, odhadováno podle kvality toho, co u nás soudí.

Faktem je, že před časem různí zelení a další pošukové zabránili výstavbě polderů (které jsou výrazně levnější, jejich území je možné hospodářsky využívat, jen jednou za pár let je tam puštěna přebytečná vody, aby nekulminovala stoletá nebo ještě horší.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

11.12.2019 09:20 Reaguje na
Ano, občas se to stane, i když bude krajina naproto zdravá a funkční... povodně jsou přirozené a musíme se přizpůsobit my.. jde jen o to, aby byl využit maximální potenciál krajiny pro přirozenou zádrž vody v ní. Jen ta přirozená zádrž v půdě (pole, lesy, louky, nivy řek,...) má totiž hromadu dalších důležitých a pozitivních souvislostí jak pro člověka, tak pro veškerou živou i neživou přírodu a její procesy a funkce.

V dnešní době čelíme důsledkům zjednodušeného lidského uvažování minulých (a bohužel v některých případech i současných) generací... mokrá půda? odvodníme... suchá půda? Uměle zavlažíme... to ale není řešení příčiny problému dnešního světa... tou je celkové a brutální znepřírodnění planety a odmítání přírodních zákonů...

Že je problém s vodou už chápou všichni... někteří by ale (často z osobních a bezohledných důvodů) chtěli řešit zase jen následek a to ještě nepromyšleně a nekoncepčně (přehrady) ale příčinu vidět nechtějí...

Proto se dnes vede boj o způsob řešení této člověkem vyvolané krize... ať jde o klima nebo plasty nebo cokoliv....

A jsou tu pořád takový jako pan Zvářal, kteří se zasekli někde v minulosti (té nic nereflektující) a ti pak hrají do karet politikům, kteří jsou za tyto jednoduchá individua velice rádi :)

Odpovědět

Jan Šimůnek

12.12.2019 12:45 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Blábol. "Krajinu" musíme uspořádat tak, aby k podobným problémům nedocházelo. Jde to. Překážejí tomu jen ekologové a podobní.
Odpovědět

Jan Škrdla

11.12.2019 21:38 Reaguje na Karel Zvářal
K těm vodním tokům, v minulosti se celkem zbytečně zkapacitňovala koryta mimo zastavěné území, často i na 50 letou vodu a odstranil se při tom břehový porost. Nové stromy tam správci toků moc vysazovat nechtějí, většinou to zdůvodňují potřebou údržby. Čištění od splavenin se mnohde nedělá ani v intravilánu, kde by to bylo za potřebí. Je to nákladné, navíc pokud nevyjde rozbor, tak je problém s uložením sedimentů.

Protierozní meze se stromy a keři jsou super. Pokud ale nemáte vyřešeny pozemky (např. plán společných zařízení v rámci KPÚ), tak se zmůžete akorát na polovičatá řešení.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.12.2019 09:30 Reaguje na Jan Škrdla
Ani se správcům nedivím, že nechtějí na březích stromy. Natáhnou se tam chránění vodní inženýři, jejichž činnost tok zneprůchodní, splavené kmeny ucpávají mostky, čímž se i tak minimální průtočnost stává kritickou. Za starých časů se rozbory sedimentu nikterak netrápili, zkrátka čas od času se musí koryto vyčistit, jinak škody na majetku byly obrovské.

Jj, v dnešní době je na každý prd potřeba štempl, takže nemusí pršet...
Odpovědět

Jan Škrdla

12.12.2019 17:24 Reaguje na Karel Zvářal
Problém s bobrem je lepší řešit regulací stavu (tam kde je to nezbytně potřeba), než likvidací (popř. neobnovením) biotopu.

Břehové porosty mají kromě toho, že přirozeně zpevňují břehy, mají další pozitiva.
Vodní toky s břehovými porosty se tolik nepřehřívají a díky zastínění hladiny nemívají takové problémy s řasami. Pod kořeny stromů mohou nalézt úkryt ryby. V zemědělské krajině působí břehové jako větrolamy a jako zelená páteř krajiny.

Pokud máte kdekoliv jinde problém dostat stromy a keře z důvodu pozemkové držby, tak kolem potoků by to šlo (kromě těch nejmenších jsou většinou státní), pokud by správce toku nebyl proti.

Jinak ty sedimenty by se měly odtěžit přednostně v intravilánu (ani to se mnohde neděje).
Odpovědět
RV

Richard Vacek

11.12.2019 06:23
No tak to musíme s pěstováním technických plodin na biopaliva a i rostlinné zbytky vracet na pole. Poté nám bude stačit menší plocha intenzivně využívaných zemědělských ploch a na zbytku můžou být pastviny s fialovými kravkami.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

11.12.2019 08:47
Nejdůležitější je přece sdělení autora - obnovení retenčního potenciálu krajiny pro zadržování vodních srážek zajistí :

a) podstatně lepší podmínky pro lidské zdraví zejména v horkých a suchých epizodách

b) nahradí, a to v míře více než dostatečné , výstavbu nových technických děl , přehrad , které neřeší příčiny, ale důsledky špatného nakládání s půdou.

Podíl vegetace (latentní/zjevné teplo ) na malý vodní cyklus a její další přínosy ve prospěch společnosti bohužel nejsou orgány státní správy a politiky vůbec doceněny.
Středověk trvá.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

11.12.2019 09:04 Reaguje na Miroslav Vinkler
100% souhlas
Odpovědět
MM

Milan Milan

11.12.2019 09:35
ad1)Žijeme tady a teď a tak se zbytečně díváme do minulosti, povodně nejsou problém pokud necháme v krajině dost vhodného prostoru k záchytu, rozlivu a vsaku, to si týká především plánování dopravních staveb, velkých průmyslových a obchodních zón, ale i tisíců nových satelitních městeček...mimochodem teď módně "některými experty" zatracované smrkové porosty se svým povrchovým kořenovým systémem jsou daleko vhodnější pro vsak srážek než lesy listnaté ad2)spotřeba vody před sto lety kdy na vsi byla často pouze jedna společná "studna se džberem" a dnešní z křišťálové koule úředníky snad v omámení smyslů naplánovaná spotřeba 120 l/osobu a den. ad3)Další nesmysl mi připadá častý argument, že k nám žádná voda kromě srážek nepřitéká. To ale spíše buďme rádi, jednat nám ji nikdo nevezme, ani nezreguluje, a jednak to jasně potvrzuje, že v podzemí je u nás vody dost. Voda neubývá, je trochu jinak srážkově rozložená v čase, ale často odtéká perfektní kanalizací mimo místa spadu a do potoků a řek a především zvyšuje se její konzum......prostě stát nepochopil,zaspal, žijeme z podstaty 80. let, různými zásahy jsme dost zásadně narušili vodní režim krajiny,i nové holiny teď budou mít jistě svůj vliv, a stát místo řešení populisticky tápe a experimentuje, reguluje a utrácí peníze. Žádné strategické vize, žádné dlouhodobé vize, pouze ranní nápady některých politiků a to ještě od voleb do voleb.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

11.12.2019 11:30
S článkem se dá v zásadě souhlasit. Ale jako téměř vždy autor uděluje královské rady a přemýšlení, jak věc realizovat, pokulhává. Já bych si dovolil doplnit několik možností realizace.

1. Ze zpevněných ploch a povětšinou bílých střech maximum vody zasakovat.

2. Upravit reliéf krajiny pomocí hrázek a prohlubní tak, aby se při masivním dešti v krajině vytvořila v místech, kde to moc nevadí, jezera.

Myslím, že taková opatření by nebyla až tak moc nákladná. prohlubně udělá bagr a hrázku by představovala navezená vytěžená zemina osazená např. vrbami či nějakými rychlerostoucími energetickými dřevinami. Stejně by mohly být osazeny i ty prohlubně.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

11.12.2019 15:10 Reaguje na Jiří Svoboda
Celkem správně až na ten reliéf krajiny. Nejspíše je nutno odstranit bolševické meliorace ,které prakticky zlikvidovaly prameništní oblasti na většině území ČR. Dále vrátit retenci krajiny do původních čísel .Teprve potom jít na reliéf.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

11.12.2019 15:20 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ale pokud ty meliorace jenom občas překopneme a ucpeme, získáme tím krásné podzemní zásobníky vody s postupným vsakem.

"Dále vrátit retenci krajiny do původních čísel." To se lehce řekne, ale jak se to udělá? Žížaly? Těch moc není.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

11.12.2019 16:42 Reaguje na Jiří Svoboda
Takhle snadno by to nešlo. Překopnutím meliorace získáte krásný mokřad uprostřed pole, který se bude postupně šířit, tím znemožníte obdělávání, následně znehodnotíte ornou půdu, která někomu patří a ten někdo bude požadovat náhradu. Když už, tak dosluhující hlavník vykopat a nahradit strouhou, ale překopat péra jen tak lehce nejde, opravdu za nějaký čas to pole znehodnotíte. Již se to zde probíralo mnohokrát, některé meliorace jsou opravdu otřesné, ale většina a hlavně těch na těžkých jílovitých půdách má smysl.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

11.12.2019 18:36 Reaguje na pavel peregrin
Máme řadu vynikajících odborníků, kteří unisimo tvrdí, že lze relativně brzo půdě navrátit její retenční schopnosti. (namátkou prof.Šarapatka, prof. Sklenička,lidi z VUMOP Brno atd., máme i skvělé ryzí praktiky Daniel Pitek, Jiří Malík...)
Všechno vázne na jediné věci -politické vůli vlády a parlamentu. Museli bychom překopat zemědělskou politiku , a tady je zakopaný pes.
Tady není vůle po změnách. Je to škoda, protože jiná cesta do budoucna není možná.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

12.12.2019 11:09 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ano, museli bychom překopat zemědělskou politiku, souhlasím. Problém je v tom, že to zásadní překopání by si lidé zásadně zaplatili a to se nikomu nechce říci natvrdo, protože nejde jedním dechem chtít krásnou krajinu a zdravé potraviny bez toho, aby to někdo celé zaplatil a o tom je veškerý ten krám.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

12.12.2019 13:56 Reaguje na Miroslav Vinkler
Což o to, pár desítek cm nakypříme, ale jak zpropustnit to pod tím. Hluboce kořenící rostliny povrchově sklidit a kořeny nechat rozložit? Běh na dlouhou trať asi jako cokoli jiného.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

12.12.2019 13:46 Reaguje na pavel peregrin
Ale ta meliorace by se musela nafragmentovat dosti jemně, aby v zemi bylo množství vzájemně průtočně nepropojených objemů, kam může dešťová voda snadno natéci a postupně se do okolní půdy vsakovat.

Ale třeba je to blbá myšlenka. Klidně ji odstřelte. O tom je věcná diskuse.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

12.12.2019 17:51 Reaguje na Jiří Svoboda
Dobře naprojektovat melioraci není vůbec jednoduché, já se necítím být odborně fundovaný na posouzení, pouze za ta léta strávená v provozu vidím, že na mnohých polích by to prostě bez meliorace nešlo hospodařit.Bohužel odborníci, kteří melioracím rozuměli, buď již nežijí nebo jsou v důchodu a mám pochyby, zda se tomuto tématu vůbec někdo věnuje.Ale meliorace postupně dožijí, byly projektovány zhruba na šedesát let a protože se o ně dnes již nikdo moc nestará,paradoxně mohou působit negativně. Jde hlavně o to, že vyústění hlavníků do toků je velice často zaneseno bahnem, ucpáno a tak se v hlavnících hromadí voda, nejvíce po jaru a pak opravdu okolní půda nejde obdělat. Dosloužilé hlavníky lze vykopat, nahradit strouhami, protože většinou jsou v nějaké přirozené sníženině no a péra v půdě zůstanou. Pokud dojde k jejich přerušení, a to se stane někdy při třeba hlubší orbě či podrývání, pokud je vody přiměřeně, stačí se vsakovat, pokud ne, na místě přerušení se pomalu začne tvořit bažina. Pokud takové místo nelze obdělat, musí se kvůli neoprávněné dotaci vyjmout z LPIS, je možné z ní vytvořit krajinný prvek. Ale pokud byste toho měl mnoho,taková půda či pole by bylo pro obdělávání v podstatě již bezcenné.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

11.12.2019 15:16 Reaguje na Jiří Svoboda
Dočasně naplněné mělké vodní nádrže ale přináší jednu nepříjemnost - velmi dobře se v nich množí komáři.
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

11.12.2019 15:26 Reaguje na Jaroslav Štemberk
Jasně, ale radši komáry než zaplavený domek. Povodňovou vodu do podzemí levně nenaženeme.
Odpovědět

Jan Šimůnek

12.12.2019 12:47 Reaguje na Jaroslav Štemberk
Od toho je DDT.
Odpovědět

Jan Škrdla

11.12.2019 21:57 Reaguje na Jiří Svoboda
Ad 2) to co popisujete, jsou v principu suché poldry. Ideální je takto využít údolnice, kde díky soustředěnému odtoku dochází k nadměrné vodní erozi.
Funkci poldru mohou plnit i tůně a mokřady s nadimenzovaným retenčním prostorem.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.12.2019 16:49
https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/gronske-ledovce-taji-sedmkrat-rychleji-nez-v-90-letech-hrozi-zatopeni-obydlenych-mist-40306718?dop-ab-variant=101&seq-no=5&source=hp&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku&utm_campaign=null
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist