Milan Smrž: Chyba obnovitelné energetiky

Mezi lety 2012 a 2014 poklesla expanze fotovoltaiky ze zhruba 7 GW (gigawattů) ročně na 1 GW ročně. Onshore větrná energie se v letech 2017 až 2019 zhroutila z roční expanze kolem 5 GW na podobnou úroveň jak fotovoltaika. Na přiloženém grafu je patrný pokles rychlosti výstavby sluneční a větrné výroby elektřiny v Německu.

V případě, že by instalace větru a fotovoltaiky pokračovaly historicky nejvyšší dosaženou rychlostí z předešlých let, mohlo by mít Německo již dnes 100 % obnovitelné elektřiny v síti. V roce 2010 vláda Merkelové stanovila údajně „velmi ambiciózní“ cíl 30 % zelené elektřiny (jako spolková ministryně životního prostředí Kohlovy vlády v letech 1994-8 tvrdila, že v síti nemohou být více jak 4 % obnovitelné elektřiny). O deset let později byl tento cíl dalekosáhle překročen s téměř 50 procenty zelené elektřiny v mixu. Na tomto pozadí se cíl pouhých 65 % zelené elektřiny do roku 2030 zdál být bez ambicí.
Navzdory tomuto propadu docházelo v Německu až do roku 2020 k relativně stálému růstu podílu zelené elektřiny. Objem obnovitelné elektřiny se zdvojnásoboval každých sedm let – z přibližně z šesti procent v roce 2000 na dvanáct procent v roce 2007, kolem 27 procent v roce 2014 a necelých 50 procent v roce 2020.
V České republice naproti tomu se prakticky nic neinstalovalo. Jako by se čekalo na spásnou novou technologii. Nelze vyloučit, že se taková může objevit, je ale velmi nereálné, že by tato hypotetická technologie výroby elektřiny či užitné energie byla schopna pokrýt během necelých třiceti let podstatnou část spotřeby a dohnat cenový i technologický náskok desetiletí rozvoje obnovitelné energetiky a akumulace. A že by byla schopna splnit závěry Pařížské klimatické smlouvy, kterou potvrdil Parlament České republiky.
Za posledních 10 let bylo v ČR instalováno velmi málo fotovoltaiky a v instalovaném výkonu větrné energie se nacházíme na padesátém druhém místě, za Dominikánskou republikou, přičemž výroba elektřiny z větru pokrývá odhadem 1% české spotřeby.
Již dnes je úplná výrobní cena (LCOE Lazard) jaderné energie několikanásobně vyšší než z obnovitelných zdrojů a cenový rozdíl roste. Neboť neexistuje reálný důvod, že by se tento trend obrátil, bude v případě dostavby Dukovan za 16 či více let elektřina z JE, ve srovnání s OZE, ještě mnohem dražší.
Smutnou skutečností české energetické koncepce je apriori zamítnutí jakékoliv jiné než jaderné cesty, s doplňkem plynu, stejně emisně ničivého jako uhlí, a s malým doplňkem obnovitelných zdrojů. Neproběhla žádná řádná odborná, veřejná či politická diskuse nad návrhy zásadně jiné energetické koncepce, nebyly přeloženy žádné alternativy. Naproti tomu se stále opakuje, že v ČR nemáme pro obnovitelné zdroje podmínky. A to přesto, že v blízkosti ČR jsou realizované projekty úplného zásobování obnovitelnou energií a nesčetné teoretické studie potvrzují veliké potenciály obnovitelné energie. Pod stejnou aktovkou probíhala diskuse v parlamentu i senátu. Bizarně by to mohlo připomínat někdejší „jednotně k volbám“. Do roku 2024 navrhuje MPO stát podpořit výstavbu 3000 MW plynových zdrojů a dotovat elektrárnám a teplárnám 500 Kč za tunu CO2 z uhlí při výrobě tepla. Větrných elektráren chce přitom podpořit pouhých 180 MW a fotovoltaických zdrojů nic. Větrná podpora by se měla týkat asi dvaceti 3 MW větrných elektráren ročně. Původně anotovaný program podpory 100.000 fotovoltaických střech se navzdory předvolebním plánům a programovému prohlášení vlády vytratil.
V Německu je mnoho okresů, regionů, měst a obcí, které jsou plně zásobovány obnovitelnou elektřinou. Často vyrábí přebytky, které vyvážejí a dále pracují na rozšíření obnovitelné energie v segmentech tepla a dopravy. Jedná se například o stotisícový okres Rhein Hunsrück v Porýní Falci, který není ani na větrném severu ani ve slunné Itálii a v současné době exportuje přes 400 % své lokální produkce obnovitelné elektřiny, i bavorské město Hassfurt, ležící 140 km od našich západních hranic, v prakticky shodných klimatických podmínkách jako ČR. Starosta Hassfurtu Günter Werner v rozhovoru říká, že obnovitelný energetický systém, s nímž pracují elektrické podniky města je finančně výhodnější než většina jiných dodavatelů v Německu. Plně obnovitelnou elektřinou je zásobován rovněž region Aller Leine Tal na jihu lüneburgerského vřesoviště, okres Lüchow-Dannenberg a desítky dalších obcí a měst.
Dochází rovněž k podstatným změnám v technologiích i v teoretických koncepcích obnovitelných zdrojů. Perovskitová fotovoltaika, jejíž produkce je mnohem levnější, než klasická křemíková má ambice vysoké účinnosti. Účinnost perovskitových laboratorních vzorcích solárních článků se zvýšila z 3,8 % v roce 2009 na 25,7 % v roce 2021 v kompozici s jedním přechodem a v tandemových článcích s křemíkem na 29,8 %. Nově byla představena strategie nových rozpouštědel, která zajištuje tvorbu vysoce kvalitních perovskitových filmů s nízkou koncentrací prekurzorových roztoků. Nová technologie velkoplošného spin coatingu zajistí ekologickou výrobu a pomalé stárnutí perovskitové fotovoltaiky.
Americká firma Form energy úspěšně završuje vývoj staronového konceptu skladování elektřiny pro síťové aplikace s akumulací ve stovkách hodin. Brzy bude na trhu metalicko vzdušná baterie, která bude využívat jeden z nejhojnějších prvků na zemi – železo. Princip baterie spočívá v cyklické oxidaci a redukci železné elektrody. Předpokládaná cena se bude pohybovat na desetině ve srovnání s lithiovými bateriemi.
Konceptem, který se již podařilo zrealizovat do komerční zralosti jsou drakové elektrárny firmy SkySails Power GmbH. Větrné draky pracují ve výškách 200-400 metrů nad terénem, mají výkon 80-200 kW, potřebují plochou krajinu v okolí, zemědělskou nebo nevyužívanou krajinu, a dosahují výkonu (FLH) 6500 hodin v roce, tedy procento využití srovnatelné s jadernou elektrárnou.
V české energetické koncepci se hrubě podceňují výhody obnovitelné energie, ale dostupné potenciály. Příkladem může být mimo jiné podceněný energetický potenciál střech, kde se pro ČR uvádí odhadem podíl 18 %, zatímco ve vídeňské studii Solarkatastr bylo na základě geodat zjištěno teoretických 70 % střešní plochy využitelné pro solární termiku či fotovoltaiku. To jen ve Vídni odpovídá ploše asi 38 km2. Z této plochy se 6 km2 považuje za velmi dobře a 32 km2 za dobře se hodící. Těžko tento rozdíl s českým odhadem svádět na malou únosnost střech, když se plošná hmotnost fotovoltaiky uvažuje ve velikosti 11–12 kg/m2. Pro sníh se předpokládá u střech se sklonem od 40° do 60° zatížení 40 kg/m2. Roční maxima vodní hodnoty tíhy sněhu klesla za posledních 50 let zhruba o 40 %.
Nejnovější teoretické studie potvrzují vysoký potenciál obnovitelné energie. V práci jsou uvedeny abstrakty 56 recenzovaných (peer-reviewed) článků od 18 nezávislých výzkumných skupin se 109 autory po celém světě, které podporují výsledek, že energii pro elektřinu, dopravu, vytápění či chlazení budov a/nebo průmysl lze spolehlivě dodávat se 100 % nebo téměř 100 % obnovitelnou energií na různých místech po celém světě.
V práci Potsdamského institutu jsou uvedeny potenciály pro zásobování obnovitelnou energií, které byly odvozeny na základě přírodních podmínek i lokálních okolností a zohledňují také sociální a ekologické podmínky. Ve studii autoři počítali pouze s možností větrné a sluneční energie, přičemž stranou ponechali odpadní biomasu a vodní a geotermální energii. Studie zpracovává potenciál různých zemí i jejich regionů a dochází k závěru, že většina oblastí, s výjimkou velkých aglomerací může být zásobena z lokálních zdrojů energie. Na základě těchto předpokladů autoři konstatují, že všechny evropské země lze plně ve všech segmentech spotřeby zásobovat pomocí lokální sluneční a větrné energie. Výjimku tvoří pouze některá větší města, ale jejich spotřeba může být doplněna obnovitelnou energií z okolí. Obnovitelný potenciál výroby elektřiny z větru a slunce pro Českou republiku byl stanoven na dvou a půl násobek současné spotřeby elektřiny.
Pro zajištění konstantní dodávky energie jsou nutné techniky skladování a přeměny energie. Vedle zmíněných železo vzdušných baterii je dalším řešením středně a dlouhodobé skladování vodíku nebo zemního plynu bohatého na vodík v porézních formách v podzemí. V minulosti se při skladování plynu pozorovala mikrobiální metanace jako vedlejší efekt. Vznikl koncept podzemní biometanace, který využívá mikrobiální metabolismus k přeměně vodíku a oxidu uhličitého na metan. Praxe spočívá ve vhánění plynného vodíku a oxidu uhličitého do podzemních struktur během špiček výroby energie, které se následně částečně přeměňují na metan. Výsledná plynná směs bohatá na metan se při vysoké spotřebě energie odebírá. Metoda je srovnatelná s umělými bioreaktory, které jsou již lokálně integrovány do plynárenské infrastruktury. V obou technologiích je proces přeměny vodíku na metan zprostředkován hydrogenotrofními metanogenními mikroorganismy archaea přítomnými ve vodné fázi přirozeného podzemního nebo nadzemního reaktoru.
Je hrubou politickou i odbornou chybou orientovat se na drahou, komplikovanou a potenciálně nebezpečnou jadernou energii a čekat na nové a neprověřené jaderné koncepty. Zcela naopak je třeba ze všech sil podporovat obnovitelné zdroje včetně akumulace, které, jak teorie a praxe ukazují, jsou jedinou rozumnou budoucností. Obnovitelný energetický systém přináší trvalou zaměstnanost a podporuje lokální ekonomiku. Vzhledem ke krátícímu se času, který máme k dispozici na ukončení emisí skleníkových plynů, nemůže jaderná energie hrát jinou než marginální roli, ale o to více bude alokací zdrojů brzdit výstavbu obnovitelných zdrojů energie. Za chybnou a nezodpovědnou energetickou koncepci budou obyvatelé České republiky v budoucnu platit.
reklama

Dále čtěte |



Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (148)

Miroslav Vinkler
3.2.2022 08:08Zde bych chtěl připomenout, že průměrná mzda v Německu v roce 2020 činila 4 342 EUR, tedy 110 500 Kč, česká průměrná mzda netvoří ani třetinu průměrné mzdy německé (necelých 32 %).
Jednotková kWh má toto složení :
69 % VE
13 FVE
13 bioplyn
5 kogenerace
Odpověď na to, co se děje v noci, kdy nefouká a nesvítí , však na stránkách Stadtwerk Hassfurt nenajdete. Odpověď je však zcela jasná - potáhne se z distribuční sítě elektrické energie, kam (občas) směřuje také energie z českých uhelných a jaderných elektráren. :-)
S radostí jsem se také podíval na rozhovor se starostou města (Günther Werner) jak je vše bezva a v případě blackoutu jsou "posichrováni" svými OZE zdroji./ Hassfurt jako vzor? Město si tak zajišťuje dodávky energií https://www.youtube.com/watch?v=4bDsKIerel4 /čas 10:40 /
Zajímavější je však diskuze k tomuto skeči , téměř všichni se chystají na blackout a hromadí zásoby paliva,potravin a kupují centrály .
Řada diskutujících má velmi kritické příspěvky k energetické politice země, zejména předčasné likvidaci uhelných a jaderných elektráren ,a politické vedení označují za zcela neodpovědné.
Kde soudruzi z NDR udělali chybu ? Chraň nás pánbůh před 100% naplněním představ pana Smrže.
Va Shek
3.2.2022 11:02 Reaguje na Miroslav VinklerNevím jestli vám to už někdo řekl, ale velká část příspěvků je tvořena uměle.
Karel Ploranský
6.2.2022 18:34 Reaguje na Va ShekVšechny příspěvky, které nevychvalují OZE (nebo si dokonce dovolují poukázat na to, že s OZE jsou spojeny i neřešené problémy), jsou fake generovaný nějakými zlovolnými ropáky.
Myslím, že to tak není. Netrpíte náhodou stihomamem?
Osobně nevidím absolutně žádný důvod, proč by někdo v této diskusi nemohl uvést odkaz na nějakou jinou diskusi. Zejména když jde o diskusi německých občanů, která může ukázat, jestli jsou Němci potrhlými nápady svých politiků opravdu nadšeni tak bezvýhradně, jak se tady (v našich českých diskusích) někteří diskutující snaží tvrdit.
Pavel Hanzl
3.2.2022 17:52 Reaguje na Miroslav VinklerPetr Eko
3.2.2022 18:05 Reaguje na Pavel Hanzl2) takovéto články by měly být vedené jako "Reklama" at je hned jasné, kdo za co kope..
3) Tady je možná budoucnost energetiky !!
https://techsvet.cz/nejnovejsi-zpravy/senzacni-objev-nove-palivo-pro-jaderne-elektrarny-je-levnejsi-nez-uran-a-bez-radioaktivniho-odpadu/lubosvojtech/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=690101&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box&dop_req_id=cf92KiweTmO-202202020947&dop_id=15283169
Pavel Hanzl
4.2.2022 18:47 Reaguje na Petr Ekoad 2) to není reklama, to je názor. V našem ropákistánu dost ojedinělý.
ad 3) Takových vynálezů už bylo něurékom, pokud by se ukázaly nesporné výhody, tím lépe.
Německo mělo ke konci roku 2021 v OZE 137 GW. Přesto má v zimních měsících dlouhé dny a týdny, kdy tyto drahé zdroje stavěné a provozované s dotacemi dávají sotva 10 % produkce. Jak to, že tato země loni zvýšila produkci z nenáviděného uhlí o 25 % a snížila výrobu z OZE o 4 %, když současně přidali v OZE 6,7 GW? A také se divím, že se teď stoupenci OZE vydali na světlo světa, když mají stejně jako jejich občasné zdroje energie hibernovat. Já věřím, že nová flotila jaderných zdrojů udělaá z OZE naprosto okrajovou záležitost. A ruský plyn, pane Smrři, jenž by OZE měl zachraňovat jako v Německu, nechte Rusku. A laskavě přestaňte šířit lži o LCOE Lazard, protože metodika VLCOE svlékla FVE a VTE do naha. Jestli tedy je vám o tom něco známo. Jenom nechápu, jak může ekolist dávat prostor takovým Zeleným Khmerům, který mi - jako pan Smrž v diskusi na Novinkách - přiznal, že zelená změna bez prudkého zchudnutí lidí nepůjde, ale že se bojí hnutí podobné Žlutým vestám. To tedy ať se bojí!
Tomas K
5.2.2022 13:10 Reaguje na Miroslav VinklerVaclav Sobr
5.2.2022 17:57 Reaguje na Tomas Kněmci sice mají nejlevnější silovou elektřinu v Evropě, ale platí druhý největší účet za její dodávku domů v Evropě.
Proč?
No prostě proto že náklady na mnohem hustší síť, která stejně stojí celý rok, ikdyž se náhodou nepoužívá, se prostě musí zaplatit, jinak je nikdo stavět nebude.
Ať OZE zlevnili silovou elektřinu jako takovou svou povahou výroby dokázali výrazně zrdražit náklady na distribuci enerigie kdekoliv na světě se je někdo pokusil implementovat.
Aby to mělo smysl musel by jste decentralizovat i tu akumulaci - to jest doslova u každé vesnice postavit elektrolyzér, zásobník na vodík a jeho spalovnu...
Což je drahé a technicky prakticky nereálné. (vyjma toho že bude pracovat každá jen zlomek času musíte její existenci platit pořád)
Od decentralizované výroby systém ve velkém utekl začátkem minulého století k výrazně levnější centralizaci.
Vaclav Sobr
5.2.2022 17:59 Reaguje na Vaclav Sobr(když se dívám na svůj účet od čezu tak za platím 2x tolik za to že mi elektřinu dodají (cena regulovaná zákonem protože v tom trh reálně žádný neexistuje - vedou ke mne jen 1 dráty s jedním vlastníkem/provozovatelem) než za tu elektřinu)
a kdyby stát měl začít předělávat sítě, a dostavovat zálohy které se budou platit z tohohle - cena musí nahoru řádově.
Karel Ploranský
7.2.2022 13:53 Reaguje na Vaclav SobrCituji:
„Aby to mělo smysl, musel byste decentralizovat i tu akumulaci - to jest doslova u každé vesnice postavit elektrolyzér, zásobník na vodík a jeho spalovnu...“
To pan Tomáš K. asi dost nedomyslel.
A já ještě doplním, že by nestačila „spalovna“ vodíku. Ta by řešila jen výrobu tepla, jenže my potřebujeme především ELEKTŘINU. Jak pro domácnosti, tak zejména pro pohony ve výrobních procesech. Takže bychom museli stavět všude malé ELEKTRÁRNY. Nebo instalovat alespoň motorgenerátory využívající jako palivo vodík. Těch by ovšem musely být tisíce.
O výsledné účinnosti takového řetězce lépe nemluvit.
Snad by to jednou mohly usnadnit a zefektivnit palivové články – ale dnes to je spíše utopie.
Darth Bane
6.2.2022 11:29 Reaguje na Miroslav VinklerJaroslav Studnička
3.2.2022 08:11Pavel Hanzl
3.2.2022 17:53 Reaguje na Jaroslav StudničkaLibor Komárek
3.2.2022 20:28 Reaguje na Pavel HanzlJaroslav Studnička
3.2.2022 20:29 Reaguje na Libor KomárekJaroslav Studnička
3.2.2022 20:28 Reaguje na Pavel HanzlKarel Ploranský
4.2.2022 10:11 Reaguje na Pavel HanzlU toho rafinovaného nástroje zvaného taxonomie je průser v tom, že ona doslova BRÁNÍ tomu, aby se nějaká elektřina vydolovala tam, kde je to možné a žádoucí. A brání tomu velmi farizejským způsobem. Ona to sice nezakazuje (už ne striktně), ale velmi výrazně to komplikuje. Asi jako když sice povolím, aby se s károu popojelo, ale držím v loukotích klacek.
Takže si dovolím vás parafrázovat. Z té slavné taxonomie nevydolujeme ani elektřinu, ANI ŽÁDNÝ JINÝ UŽITEK.
Ona totiž nemá za cíl přinášet nějaký užitek. Jejím cílem je nařídit, kterou cestou se na devítitisícovku MUSÍ lézt a zakázat ty ostatní. A její tvůrci jen neradi připustili, že některé z těch ostatních cest nebudou zakázané úplně. Že se jen zařídí, aby byly citelně dražší a bylo na nich co nejvíc zábran.
Pavel Hanzl
5.2.2022 13:11 Reaguje na Karel PloranskýNikdo nikomu žádnou káru nebrzdí a nikomu neříká, že se sní nemá šibovat a žádný klacek do kol nestrká.
Taxonomie mu ale říká, že mu s tím tlačním pomůže.
Samozřejmě nikomu neříká, kudy má lézt a už vůbec nic neztěžuje (pokud se nepálí uhel a ropa), jen každýmu dokáže pomoct.
Prakticky je jasný cíl, dekarbonizace (devitísíckovka).
Kdo na tu horu šplhá, je v pohodě, pouze taxonomie říká, že ostatní externality (že ten člověk hází exkrementy všude kolem) nejsou problém, hlavně že šplhá. A za to jej podporuje.
Cestu a rychlost si každý volí sám.
Tomas K
5.2.2022 13:31 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
6.2.2022 19:12 Reaguje na Tomas KKarel Ploranský
6.2.2022 18:47 Reaguje na Pavel HanzlČili to jak je ta taxonomie ve vztahu k jádru formulovaná, opravdu znamená klacek v loukotích - a docela dost tlustý.
A zkuste mne poučit: Čím prosím konkrétně ta taxonomie POMÁHÁ tomu, kdo chce stavět JE?. Já to vidím tak, že neznamená víc, než jen velmi neochotný a těžce vyjednaný ústupek od záměru, aby byla výstavba JE v Evropě nadále úplně zakázaná.
Což se díky Bohu nepodařilo.
Pavel Hanzl
6.2.2022 19:16 Reaguje na Karel PloranskýDo uhlí nebo do ropy to jisté není, protože třeba emisní povolenka tu elektrárnu zničí a banka je v dupě.
Karel Ploranský
7.2.2022 14:44 Reaguje na Pavel HanzlCituji oficiální (!) výklad toho, co taxonomie říká k jádru:
"Taxonomie jádro stejně jako plyn považuje za přechodový zdroj, který bude pouze dočasně (!!) sloužit pro přechod mezi fosilními palivy a obnovitelnými energiemi. Nové bloky jaderných elektráren získají status zelených investic, jen pokud budou mít stavební povolení do roku 2045.
Podporu investorů budou moci (jen "moci", o nároku ani ťuk!) získat i úpravy již existujících jaderných bloků, na něž úřady vydají povolení do roku 2040.
Kritici pravidel namítají, že jádro ani plyn nesplňují kritéria ekologicky čistého zdroje. Komise jejich požadavky nevyslyšela, pouze do původního návrhu doplnila klauzuli o průběžném hodnocení (!!!) podle nejnovějších vědeckých poznatků a vývoje technologií. Dojde na něj každé tři roky a na základě jeho výsledků se budou moci stanovené termíny měnit."
No - a teď si pane Hanzle představte, že jste pracovník banky, který má odpovědně rozhodnout o podmínkách úvěru na výstavbu JE v řádu stovek miliard. V investičním záměru, který má vaše banka financovat, budete muset velmi ostražitě hledat jakýkoliv, i ten sebemenší prvek nejistoty. A vzít ho v úvahu při stanovení podmínek poskytnutí úvěru. Tedy především i jeho ceny.
Prvky nejistoty tam jakožto bankéř jistě nepřehlédnete... Slavná komise tam totiž nacpala všechno co se dalo, aby to mohlo mohlo jako prvek nejistoty posloužit; Co by tak alespoň mohlo být chápáno.
Vždyť není jisté dokonce ani to, že ty podmínky, za kterých je možné JE budovat, ZŮSTANOU takové, jaké jsou milostivě stanoveny!!! Ta klauzule o dodatečném hodnocení, to jsou zadní vrátka, ktará lze zneužít velmi snadno. A najednou tu bude zákaz...
Stačí na to, aby nás za tři roky v novém jednání o případné změně podmínek podle výsledků průběžného hodnocení přehlasovali. Dokonce stačí i to, aby se Evropský soudní dvůr postavil na stranu těch států, které se jak jistě víte chystají dohodnutou formu zařazení jádra do taxonomie napadnout žalobou...
Že výstavba JE, i pouhé rozšíření kapacit, stojí a padá s dostupností a CENOU úvěru, to jistě nemusím zmiňovat.
Takže jestli budete i nadále říkat, že nám EU a její taxonomie POMÁHÁ s tlačením té káry, tak jste ještě víc mimo mísu, než aw u vás dalo očekávat.
Funkci úvěrového pracovníka by vám asi žádná banka nesvěřila...
Ladislav Metelka
3.2.2022 08:21Energetická soustava nemůže být dimenzována na nějaké průměrné podmínky, ale tak, aby zvládla i ty extrémní...
Vladimir Mertan
3.2.2022 08:48 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
3.2.2022 08:59 Reaguje na Vladimir Mertansmějící se bestie
3.2.2022 09:33 Reaguje na Ladislav MetelkaStačí 1h. a nepůjde splachování na záchodech - to by je probudilo.
Ladislav Metelka
3.2.2022 09:40 Reaguje na smějící se bestieTo by je snad probralo...
Pavel Hanzl
3.2.2022 17:26 Reaguje na Ladislav MetelkaTen je nebezpečí pro rozsáhlé sítě a je úplně fuk, v jakém mixu.
Emil Novák
3.2.2022 17:57 Reaguje na Pavel HanzlLadislav Metelka
3.2.2022 19:11 Reaguje na Pavel HanzlLibor Komárek
3.2.2022 20:31 Reaguje na Pavel HanzlKarel Ploranský
4.2.2022 10:26 Reaguje na Pavel HanzlA protože jste odborník na slovo vzatý, tak vás, pane Hanzle, moc prosím:
Přijeďte a něco s tím zařízením udělejte, abych bez dodávky elektřiny z veřejné sítě vydržel tři dny – a SPOLEHLIVĚ alespoň dva dny.
Nemluvím o zimních měsících, to by byl bláhový sen hodný úplného magora. Postačí¨mi, když mi to zaručíte na období řekněme od půlky března do půlky října.
Firma, která zařízení dodala, to neumí, protože to na současné úrovni vývoje neumějí ani měniče, které jsou k mání.
Jste tedy mou jedinou nadějí.
Tomas K
5.2.2022 13:28 Reaguje na Karel PloranskýVaclav Sobr
5.2.2022 18:02 Reaguje na Tomas KKarel Ploranský
6.2.2022 18:52 Reaguje na Tomas KJá nepopírám, že mi má FVE uspoří náklady na elektřinu.
Popírám tvrzení pana Hanzla, že toho kdo ji má může zachránit v případě blackoutu.
Při něm totiž nejenže nikoho nezachrání, ale dokonce při něm vlastně ani nepomůže.
Pavel Hanzl
3.2.2022 17:55 Reaguje na Ladislav MetelkaA tak je to se vším.
Emil Novák
3.2.2022 18:07 Reaguje na Pavel HanzlLibor Komárek
3.2.2022 20:34 Reaguje na Emil NovákPavel Hanzl
5.2.2022 13:17 Reaguje na Emil Novák"Poruchu přetíženého síťového prvku" já nazývám "vypadl gigatransformátor".
Emil Novák
6.2.2022 18:35 Reaguje na Pavel HanzlTen přebytek byl způsoben nedostatkem na západě, který se příliš spoléhal na dovoz z jihovýchodu, který přenosová soustava na tak dlouhou vzdálenost nezvládla.
Já tam OZE nikde nemám, nic o OZE jsem nepsal, vyvracel jsem vaše tvrzení, že za ten problém může nějaký transformátor, což je nesmysl. V normálně fungující přenosové soustavě žádný výpadek jednoho libovolného síťového prvku nemůže způsobit její rozpad.
Pavel Hanzl
6.2.2022 19:10 Reaguje na Emil NovákJá četl transformátor, vy síťový prvek.
Proto se odmítám hádat o marginálie.
Emil Novák
6.2.2022 21:45 Reaguje na Pavel Hanzl2) Tak proč se o ty marginálie pořád hádáte, když to odmítáte? Já jsem vás jen upozornil, že to transformátor nebyl a psal jsem že je to vedlejší. Co jste četl a co si myslíte že jste četl je dost podstatný rozdíl, jak se už mnohokrát ukázalo.
Tomas K
5.2.2022 13:42 Reaguje na Ladislav MetelkaLadislav Metelka
5.2.2022 19:41 Reaguje na Tomas KVladimir Mertan
3.2.2022 08:59 Reaguje na Ladislav MetelkaAlebo treba prestať ťažiť bitcoiny, to ma nenapadlo že sa takto zbytočne míňa elektrická energia.
Jaroslav Studnička
3.2.2022 09:07 Reaguje na Vladimir MertanNo, ono ovšem moc přebytku el. energie nebude :-).

Miroslav Vinkler
3.2.2022 09:11 Reaguje na Vladimir MertanJinými slovy cena elektřiny nutné k dobýváni je řádově nižší než cena vytěženého bitcoinu.
Stejné pravidlo se ovšem promítá i celou dekarbonizací v podání Green Dealu v EU/USA.
Vít Obdržálek
3.2.2022 11:39 Reaguje na Vladimir MertanVladimir Mertan
3.2.2022 13:02 Reaguje na Vít ObdržálekVít Obdržálek
3.2.2022 14:57 Reaguje na Vladimir MertanDalibor Motl
3.2.2022 09:16Ladislav Metelka
3.2.2022 09:29 Reaguje na Dalibor MotlNa druhou stranu odmítají technologie, které máme, prokazatelně fungují a jsou bezpečně provozovatelné. Tím myslím JE včetně úložiště. Raději budu mít dobře provozovanou JE a úložiště za barákem než bůh ví jak provozovaný RBMK na Kamčatce.
Jenže lidem, který mají iracionální panický strach z JE to nevysvětlíte. Ani to, že jsou daleko více ohrožováni třeba radonem z podloží...

Miroslav Vinkler
3.2.2022 10:03 Reaguje na Dalibor MotlBřetislav Machaček
3.2.2022 09:57Doposud se přebytky vnucují díky vládním podporám, aniž by se zálohovaly.
Výpadky kryjí "špinavé" zdroje, které jsou jinak terčem kritiky. Riziko
narůstá s nárůstem kapacit OZE a hledají se tak "šetrné" zálohy jako plyn,
který až tak šetrný není, když se započte těžba, úniky, doprava a spálení.
Autor kope za svůj byznys a taktně mlčí o jeho skutečných nedostatcích.
Nezbývá, než opravdu nainstalovat ty chytré elektroměry, odstranit dotace,
zvýhodnění OZE a ať si lidé vyberou energii buď z OZE a nebo z JE a uhláků.
A prosím bez těch "regulací", které křiví trh. Dělat blba OZE tím, že budu
držet v pohotovosti uhelku a nebo paroplyn a platit ještě povolenky, tak
ať si to dělá vlastník OZE sám a dodává stabilní výkon v každou denní i roční hodinu. Slízávat smetanu není zásluha, ale neopodstatněná výsada
a za tu smetanu autor stále lobbuje.
Emil Novák
3.2.2022 10:36Podobné je to s údajnou drahotou jádra ve srovnání s obnovitelnými zdroji, kterou dokumentuje účelově tvořeným srovnáním bankou Lazard, která publikuje informace úplně jiné než nezávislé organizace, které takové srovnání vydávají také. Manipulace banky Lazard je postavena na tom, že u obnovitelných zdrojů uvažuje nejlepší lokality v USA, kde se z instalovaného kilowattu vyrobí minimálně dvojnásobné množství elektřiny než jaké se vyrobí u nás, tj. už jen z tohoto důvodu vychází ceny elektřiny zákonitě poloviční než ve skutečnosti. Pro jádro předpokládá s nereálně nízkou životností a nereálně vysokými finančními náklady, s jakými nikdo nové jaderné zdroje stavět neplánuje. Přitom právě tyto náklady jsou pro cenu elektřiny naprosto klíčové. Dále samozřejmě vůbec nezapočítává náklady na akumulaci potřebnou k tomu, aby občasné zdroje dodávaly elektřinu podle potřeb a nikoliv podle rozmarů počasí, přičemž tyto náklady jsou astronomické.
Tomas K
5.2.2022 13:53 Reaguje na Emil NovákEmil Novák
6.2.2022 18:43 Reaguje na Tomas K2) Stačí se podívat do toho srovnání banky Lazard, udělal jste to, když se odvažujete tvrdit, že jsou z vašeho pohledu nesmysly? Zjevně neudělal, protože ty roční koeficienty využití tam jsou uvedené, stejně jako lze snadno dohledat roční koeficienty využití, jakých je dosahováno v našich podmínkách. Jsou úplně někde jinde. O životnosti jaderných elektráren platí to samé. Tak příště zkuste argumentovat fakty místo "vašich pohledů".
Svatá Prostoto
3.2.2022 11:32Akorát, jak si v článku stěžuje, to obracení na víru pravou mu furt nějak nejde ... až by si jeden řekl, že chyba možná nebude na straně přijímače:-).
Abych nebyl úplně negativní, FVE na budovách ano, na méně hodnotných půdách rovněž (myšleny primárně plochy, kterým jsme dali fest za uši, např. těžbou), zejména pokud se to vyplatí. S větráky to bude složitější, ty mít poblíž nikdo moc nechce a ne že bych se mu divil. Ale pokud obyvatele daných lokalit pan Smrž ukecá, tak je mu přáno a ať si tam klidně nějakou tu vrtuli vystřihne.
Biomasa fakt ve větší míře nepatří do kotle a o takových MVE raději psát nebudu, bo bych byl sprostej.
Jinak jak nám to v EU krásně šlape bez plynu je min od podzimu vidět fakt parádně.
Karel Ploranský
4.2.2022 12:46 Reaguje na Svatá Prostoto"S větráky to bude složitější, ty mít poblíž nikdo moc nechce a ne že bych se mu divil. Ale pokud obyvatele daných lokalit pan Smrž ukecá, tak je mu přáno a ať si tam klidně nějakou tu vrtuli vystřihne."
NESOUHLASÍM s Vámi v tom, že instalace fofrníků by neměla zajímat ani trápit nikoho jiného, než obyvatele daných lokalit, a že by mělo záležet jen na JEJICH souhlasu. To totiž máte stejné, jako když si někdo v ulici dobrovolně natře barák hnusnou barvou, protože ty hnusné odstíny jsou lacinější. On ušetřil a zevnitř baráku ty venkovní stěny nevidí. Ale sousedům by měl platit odškodné, protože ti se na ten hnus musejí dívat chtě-nechtě.
Když někde do hezké krajiny fláknete větrník, který je tam jako pěst na oko, tak škodu která tím na té krajině vznikne je velmi těžké nějak vyčíslit a vyjádřit penězi. Ale je nesporné, že škoda vznikne.
A větrník trčící nad obcí, která s jeho stavbou souhlasila, je vidět zdaleka. Třebas i z více než stokilometrové vzdálenosti.
Němci byli zpočátku na své fofrníky pyšní, viděli v nich hmatatelný doklad své pokrokovosti a otevřenosti novým myšlenkám a technologiím. Stačila ale relativně krátká doba, aby názor změnili - a výstavba dalších monster se v podstatě zastavila.
Svatá Prostoto
4.2.2022 15:30 Reaguje na Karel PloranskýNavíc bychom se tu mohli přít jak velké lokality jsem měl na mysli;-).
Nicméně slibuji, že se příště polepším a dodám k textu min smajlík:-). Nebo dva :-)).
Vladimír Hošek
3.2.2022 13:01Martin Svárovský
3.2.2022 13:52Ladislav Metelka
3.2.2022 13:55 Reaguje na Martin SvárovskýPavel Hanzl
3.2.2022 18:17 Reaguje na Ladislav MetelkaMartin Svárovský
3.2.2022 19:28 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
5.2.2022 13:25 Reaguje na Martin SvárovskýProstě jejich cíl je všechno rozeštvat, rozbít, rozhádat, podle starořímského "rozděl a panuj".
Libor Komárek
3.2.2022 20:38 Reaguje na Pavel HanzlStanislav Mikeska
3.2.2022 15:47Pavel Hanzl
3.2.2022 18:07Prakticky všichni unisono nadávají na OZE a vymýšlí důvody, proč to nejde.
Jenže se nikdo neráčí zamyslet, kde budeme brát energii, když skončí uhlí a jádro je v nedohlednu.
Neráčí se zamyslet nad tím, proč to v normálních zemích jde, (třeba jen a 80%), když oni jsou přece zcela skálopevně přesvědčeni, že to nejde.
Emil Novák
3.2.2022 18:10 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
3.2.2022 18:24 Reaguje na Emil NovákProstě kritizjí a nadávají zcela nesmyslně a bez jakékoliv návaznost na realitu.
příklad: všichni silně bečí, jak OZE způsobí blackout.
Kdo je ale proti balckoutem nejvíc chráněn?
Ten kdo má na střeše fve, větší baterii a ve sklepě malou hondu a dva kanystry benzínu. Ten přežije i v zimě třeba týdenní blackout zcela v pohodě.
Martin Svárovský
3.2.2022 19:10 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
5.2.2022 13:28 Reaguje na Martin SvárovskýEmil Novák
3.2.2022 19:13 Reaguje na Pavel HanzlTakže blackout nezpůsobí OZE ale jejich nevhodné použití a nedostatek zdrojů, které jsou schopné vyrábět kdykoliv tyto zdroje nevyrábějí, a k tomu přesně směřujeme.
FVE na střeše ani větší baterie vás neochrání třeba před tím, že nepoteče voda, nebude kde koupit jídlo, ani si s ní moc nezatopíte, takže určitě lepší bude mít v zásobě dostatek dřeva než FVE. Chtěl bych vás vidět, jak přežijete s FVE týden "zcela v pohodě" při takové zimní inverzi.
Martin Svárovský
3.2.2022 19:42 Reaguje na Emil NovákPavel Hanzl
7.2.2022 21:03 Reaguje na Emil NovákKaždopádně mám ve sklepě tu hondu a pár kanystrů benzínu, s autem si dojedu taky kamkoliv. Rýži, špagety pár konzerv, sádlo a olej, brambory ve sklepě jsou taky pořád, i lahvička slivovice je v rezervě.
V takovém provedení (což není vůbec žádný extrém) přežije týden klidně celá rodina i s dětma, v paneláku ovšem nikoliv.
A to počítám nejhorší variantu - zimní inverzi.
Emil Novák
7.2.2022 21:39 Reaguje na Pavel HanzlKarel Tvrdík
4.2.2022 11:16 Reaguje na Pavel HanzlVaclav Sobr
5.2.2022 18:09 Reaguje na Karel Tvrdíkžádný efektivnější způsob uložení energie v přírodě není.
Karel Ploranský
4.2.2022 14:13 Reaguje na Pavel HanzlPíšete, že "zcela zásadní počet diskutujících je zásadně proti OZE". To ale není pravda.
Zásadně proti OZE tu není vůbec nikdo! Ani jeden!
Téměř všichni ale jsme proti způsobu, jakým se OZE vnucují jako JEDINÝ vhodný, správný a samospásný zdroj energie. Aniž by se bral zřetel na cokoliv, co je v souvislosti s OZE nutné vidět negativně. A že toho je!
Aniž by se bral zřetel na neprůhlednost a pokřivenost, kterou do celé té problematiky vnáší systém dotací, povolenek a dalších výmyslů sloužících jako ekonomické nástroje k podpoře politického tlaku.
Komu to celé má sloužit a slouží, je čím dál víc zřejmé.
Česká republika a její lid to rozhodně nejsou.
Libor Komárek
3.2.2022 20:41 Reaguje na Pavel HanzlPetr Pekařík
6.2.2022 09:29 Reaguje na Libor KomárekDarth Bane
6.2.2022 11:41 Reaguje na Libor KomárekPavel Hanzl
6.2.2022 19:06 Reaguje na Libor KomárekMáte v roce 80% elektřiny z OZE, 19,9 % ze sítě a 0,1% z benzínu.
Ukažte mi lepší bilanci.
Karel Ploranský
4.2.2022 14:02 Reaguje na Pavel HanzlDovolím si vypůjčit část příspěvku pana ms, protože to napsal zcela jasně: "Německo mělo ke konci roku 2021 v OZE 137 GW. Přesto má v zimních měsících dlouhé dny a týdny, kdy tyto drahé zdroje stavěné a provozované s dotacemi dávají sotva 10 % produkce. Jak to, že tato země loni zvýšila produkci z nenáviděného uhlí o 25 % a snížila výrobu z OZE o 4 %, když současně přidali v OZE 6,7 GW?"
A já k tomu přidám to, že Německo se sice pokouší působit naoko jako "čisté" - ale naivkové mu to věří jen proto, že Němci svou produkci CO2 šikovně schovávají za produkci těch států, které mu tu chybějící energii dodávají ze svých stabilních zdrojů. Bez zdrojů MIMO Německo by Němci byli i se svou Energiewende (nebo lépe vinou své Energiewende) doslova v p...li.
Dokázali to ale všechno narafičit tak mazaně, že cenu za to neplatí oni, ale ti okolo, které systém povolenek vysává - ale pokud energii potřebují, musejí si ji koupit na německé (!) burze.
Navzdory tomu, co hlásá, je v Evropě dnes největším žroutem fosilních paliv a producentem CO2 to "čisté" Německo.

Miroslav Vinkler
3.2.2022 20:33Zrovna teď řada českých investorů do OZE pláče :
"Jednou zaplatili, pak už nic. Německý ThomasLloyd opět zklamal české investory
Opakované střídání fáze očekávání s fází zklamání. Takto lze slovy Járy Cimrmana popsat podnikání německé společností ThomasLloyd, se kterou do zelené energetiky investovaly i desítky českých investorů.
Skupina ThomasLloyd si zřejmě české investory oblíbila. Na svém webu má poměrně bohatou prezentaci v češtině. Uvádí zde, že od více než 30 tisíc investorů vybrala na projekty v zelené energetice již 1,4 miliardy dolarů. Za tyto peníze postavila šest solárních elektráren v Indii (celkem 234 MW výkonu plus 200 MW ve výstavbě) a tři na Filipínách (celkem 80 MW)."
Ve zkratce - nabídka na výrazné zhodnocení investice ve stavbách FVE v Asii, poněkud neobvyklou formu tichého společníka, lidem nabízel každý měsíc výnos ve výši jednoho procenta vkladu.
------------------
Tím se v žádném případě nechci dotknout autora článku, pouze upozorňuji na růžové brýle, které jsou veřejnosti propagátory OZE nasazovány.
Nezachraňuje se planeta, dělá se byznys se vším co k tomu v dobrém i špatném patří.
František Orság
3.2.2022 21:16
Miroslav Vinkler
4.2.2022 05:50https://www.petice.com/za_energetickou_bezpecnost_ceske_republiky
Milan Smrž
4.2.2022 09:31Spotřebu chladící vody, která činí z jaderné energetiky jednoho z největších spotřebitelů, jsem již zmínil v předešlých článcích, stejně tak jako limitu teploty chladící vody. Když ji překročíme vytvoříme z řeky pod JE mrtvou anaerobní zónu.
Dalším aspektem je válečné ohrožení. Co když se na Ukrajině rozhoří válečný konflikt? Nebudu dále ani domýšlet... Toto riziko je zcela nepřijatelné.
Někteří z diskutujících se zamýšlejí nad obdobím bez větru a slunce. Jistě takové mohou nastat. K tomu lze ale přebytky obnovitelné energie proměnit na vodík či metan a uložit v podzemních zásobnících, kde má ČR dostatečnou kapacitu asi na dva měsíce, jsou-li plné.
Když se podíváte na denní průběhy příspěvků obnovitelné elektřiny na Energy Charts Fraunhoferova Institutu, uvidíte, že například v minulém roce byl jenom jeden den, kdy byl příspěvek menší než 20% (9.1.2021,18,7%). Abychom pokryli všechnu energetickou spotřebu bude muset být potenciál OZE vyšší, než jenom ten, který by pokryl současnou spotřebu elektřiny. Německo plánuje asi pětinásobek do roku 2050. To znamená, že by byl pokryt i ten nejméně produktivní den. Přebytky budou sloužit na výrobu plynů a tepla. Při energetické sanaci domů, kde lze, jak příklady z praxe naznačují, s návratností 7-8 let, vytvořit z domů solarplus standardy, s přebytkem generované elektřiny za rok. Domy spotřebovávají v Evropě 40% celkové energie, takže by za této podmínky nebyl asi potřeba pětinásobek. Ostatně sanace domů by byla nejlepším opatřením proti energetické chudobě. Vláda by měla investovat především do tohoto opatření, když se ale podíváme na již zmíněná opatření naší vlády v oblasti energetiky a na hanebnou dohodu ve věci polského dolu Turow, či na evropskou taxonometrii, nemáme se moc co těšit na racionální přístup.
Samozřejmě sdílím skutečnost, že jsme se ocitli ve svízelné situaci a to navzdory desetiletím varování, včetně nejnovějšího remake studie Limits to Growth od Gayi Herringtonové z KMPG. Jsme nepoučitelní, poučí nás až realita.
Ladislav Metelka
4.2.2022 09:58 Reaguje na Milan SmržVladimír Hošek
4.2.2022 09:58 Reaguje na Milan SmržTakže když to zjednoduším a odlehčím, tak usilujete, aby se všechny zdroje výroby elektřiny staly občasnými ve jménu iracionality, respektive ve jménu pomatené racionality. Se všemi důsledky na výslednou cenu elektřiny.
Emil Novák
4.2.2022 10:10 Reaguje na Milan SmržNeznamená, pane Smrži, skutečně to neznamená! Když se podíváme právě na ten konkrétní den 9.1., tak největším zdrojem ten den byla biomasa a druhým největším voda. Ani u jednoho zdroje Němci neplánují navýšit instalovaný výkon na pětinásobek, naopak u obou zdrojů je jejich potenciál využit téměř na maximum, pokud tedy nechtějí natírat nazeleno masivní pálení amerických nebo ruských lesů, což s obnovitelností nemá vůbec nic společného. Takže i když navýší na pětinásobek fotovoltaické a větrné elektrárny, stále ten den nepokryjí svoji spotřebu ani z poloviny!
Ostatní pseudoargumenty se nesou v podobném duchu.
Ladislav Metelka
4.2.2022 10:14 Reaguje na Emil NovákMilan Smrž
4.2.2022 12:58 Reaguje na Emil NovákJak byste takovou situaci navrhoval řešit? Výstavbou jaderné elektrárny, která by se zapínala a vypínala dle potřeby? Blahoslavený.
Emil Novák
4.2.2022 13:29 Reaguje na Milan SmržA když do toho celého zapojíte ten bájný syntetický plyn či vodík, tak už zase nezmiňujete, že potřebnou elektřinu na takový způsob akumulace musíte vynásobit třemi až čtyřmi, protože ztráty takového procesu jsou obrovské. O ceně takto uskladněné elektřiny se ani nemusíme bavit, proti tomu je i cena z té nejdražší jaderné elektrárny skoro zadarmo.
Jadernou elektrárnu vůbec není potřeba zapínat a vypínat, protože její marginální náklady jsou tak nízké, že se jim žádný jiný bezuhlíkový způsob pokrytí základního zatížení nemůže rovnat ani vzdáleně.
Tomas K
5.2.2022 13:58 Reaguje na Emil Nováksv
6.2.2022 10:10 Reaguje na Tomas KEmil Novák
6.2.2022 18:52 Reaguje na Tomas Khttps://www.montelnews.com/en/news/1206166/using-hydrogen-for-power-needs-co2-at-eur-200t--uniper
Vaclav Sobr
5.2.2022 18:14 Reaguje na Milan Smržakumulace do vodíku.
hydrolyzér - účinnost 80 procent.
skladování - ztráta 10 procent,
opětovné spálení - 40 procent (V palivovém článku 60)
na termodynamickém limitu.
s průměrným časovým využitím OZE 20 procent času - je potřeba cca 8W v OZE aby jste byl s vodíkem na 1W konstatní výroby.
čili - zpětinásobení je fakticky málo. A cena té akumulační infrastruktury je zcela neznámá - staví se pár prototypů...
o nějaké distribuční infrastruktuře pro vodík nemluvě.
Vaclav Sobr
5.2.2022 18:16 Reaguje na Vaclav SobrA bohužel - až na nějaké pokroky v materiálech co pohli účinností o jednotky procent jsme fakticky tam kde jsme byly.
nedisponujeme a o nic jinou technologií než za ropné krize 70tých let.
a tehdy se na to utrácelo zhruba stejně peněz jako teď- prostě řečeno - zdá se že tady nám přírodní zákony prostě řešení nedávají.
a ostatní formy syntetických paliv nejsou o nic lepší.
Vaclav Sobr
5.2.2022 18:19 Reaguje na Vaclav Sobrprostě plán B co dělat když to nevyjde ;-)
Pavel Hanzl
6.2.2022 08:36 Reaguje na Vaclav SobrNavíc potřeba akumulace se snižuje systémem "dlouhý drát" (nikdy není bezvětří na celém pobřeží zároveň) a hlavně na straně spotřebitele (akumulátory a zbytné spotřebiče se vypínají). Tohle se reguluje nejlépe cenou.
Petr Pekařík
6.2.2022 09:36 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
7.2.2022 20:46 Reaguje na Petr PekaříkJen připomínám, že jeden blok Temelína má výkon JEDEN!! gigawatt. To je ovšem instalovaný výkon, skutečný průměr je pro Temelín asi 0.8 GW, kdežto pro soláry asi 17.5 GW, pokud by byly v naší málo slunné krajině.
"Takže nám úplně stačí kvalitní regulace. Pokud ji země umí nastavit, pak tam investoři rádi přijdou a investují". Takže dotace důležité nejsou.
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-byznys-rozhovory-cesky-kral-slunce-solarni-boom-bez-dotaci-tady-nebude-181250
Pavel Hanzl
7.2.2022 20:49 Reaguje na Petr PekaříkSvatá Prostoto
7.2.2022 15:31 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
7.2.2022 20:43 Reaguje na Svatá ProstotoPavel Hanzl
6.2.2022 08:27 Reaguje na Vaclav SobrA především to nikomu nescházelo, protože stačilo víc zafedrovat, když bylo potřeba víc elektřiny.
Darth Bane
6.2.2022 11:50 Reaguje na Pavel HanzlVaclav Sobr
6.2.2022 14:26 Reaguje na Pavel HanzlVynález roku 1839 :D https://cs.wikipedia.org/wiki/Palivový_článek#Historie
jinak reálný vodíkový článek defacto vyvinulo program Apollo pro let na měsíc :D :D :D
Pavel Hanzl
7.2.2022 09:01 Reaguje na Vaclav SobrDva tisíce let.....
Vaclav Sobr
7.2.2022 14:56 Reaguje na Pavel Hanzldoslova je technologicky zastaralejší než spalovací motor na ropu :D :D :D
akorá prostě vždy byl, je a vždy budete energeticky nevýhodnější než spalovací motor.
obě tyto technologie jsou už defacto uzavřené obory v který doslova 50 let nikdo neobjevil absolutně nic nového bez ohledu na výdaje které mimochodem před těmi 50 lety byly stejně jako dnes a v 60tých letech za Appola tam šlo ještě víc peněz.
a nikdo to do použitelného stavu nedotáhl.
Prosím tedy počítejte s možností že to použitelné nebude ani dneska pokud někdo náhodou neuspěje s něčím co zatím nikoho nenapadlo.
ale doslova řečeno řešení nikoho nenapadlo už přes půl století.
a "moderní technologie" to v žádném případě není. Je to technologie 19. století.
Pavel Hanzl
7.2.2022 20:40 Reaguje na Vaclav SobrVaclav Sobr
9.2.2022 10:46 Reaguje na Pavel HanzlVaclav Sobr
9.2.2022 10:47 Reaguje na Vaclav SobrDarth Bane
6.2.2022 11:47 Reaguje na Milan SmržDarth Bane
6.2.2022 11:49 Reaguje na Milan SmržMartin Svárovský
4.2.2022 13:10 Reaguje na Milan SmržSvatá Prostoto
4.2.2022 15:49 Reaguje na Milan Smrž"Při energetické sanaci domů, kde lze, jak příklady z praxe naznačují, s návratností 7-8 let, vytvořit z domů solarplus standardy, s přebytkem generované elektřiny za rok. Domy spotřebovávají v Evropě 40% celkové energie, takže by za této podmínky nebyl asi potřeba pětinásobek. Ostatně sanace domů by byla nejlepším opatřením proti energetické chudobě."
1) kolik by transformace na ten váš solarplus standard u běžného rodinného z 30. let stála? A co vše by to obnášelo a co by bylo zcela konkrétně výsledkem?
2) tou sanací domů myslíte jako co? To výše uvedené?
3) když uvážíme kolika domů se to týká, tak kdo to bude jako dělat? Bo slušnou firmu/řemeslníka aby člověk hledal s lucernou. Vy to rozhodně nebudete.
4) kde na to ty statisíce majitelů domů mají vzít? A pokud byste chtěl psát něco nějaké státní podpoře a dotacích a podobně, tak rovnou dodejte, kde na to má vzít ten stát. Evropské státy jsou zadlužené neskutečným způsobem a ČR na tom není o moc lépe.
A to je jen jeden problém z mnoha, nicméně jsem fakt zvědav, zda se dočkám nějaké konkrétní odpovědi alespoň na něj.
Vaclav Sobr
5.2.2022 18:17 Reaguje na Svatá ProstotoStanislav Hrouzek
4.2.2022 22:32za které by Němci už dávno měli mít veškerou elektřinu zadarmo...
Milan Smrž
6.2.2022 08:46Zásadní otázkou energetické proměny je, zda jaderná energie může pomoci s klimatickou krizí, zda je jaderná energie ekonomicky životaschopná, jaké jsou důsledky jaderných havárií, co dělat s odpadem a zda je pro jadernou energii v rychle se rozvíjejícím evoluce obnovitelné energie. Klíčoví odborníci, kteří pracovali v první linii jaderné problematiky a všichni byli zapojeni na nejvyšší vládní úrovni jaderné regulace a radiační ochrany v USA, Německu, Francii a Spojeném království považují za odpovědné vyjádřit se k hlavnímu problému: Může jaderná energie hrát významnou roli ve strategii proti změně klimatu? Stálé opakování, že nová generace jaderné energie bude čistá, bezpečná, chytrá a levná je fikce. Realitou je, že jaderná energie není ani čistá, ani bezpečná, ani chytrá; jedná se o velmi složitou technologii s potenciálem způsobit značné škody. Není levná, ale extrémně drahá. Nejdůležitější je, že jaderná energie nemůže být součástí žádné proveditelné strategie, která by mohla čelit změně klimatu. Aby bylo možné významně přispět ke globální výrobě energie, bylo by zapotřebí více než deset tisíc nových reaktorů.
https://www.nuclearconsult.com/blog/former-heads-of-us-german-french-nuclear-regulation-and-secretary-to-uk-government-radiation-protection-committee-nuclear-is-just-not-part-of-any-feasible-strategy-that-could-counter-climate-chan/
Petr Pekařík
6.2.2022 09:49 Reaguje na Milan SmržPořád čekám , že majitel solární elektrárny( popř. vrtule) bude 24 hod zaručovat dodávku energie ( noční či jiný výpadek vykryje jiným zdrojem) a takto vyrobenou energii se pokusí někde prodat. :-)))
Jo a taky musí odkládat pár kopějek na budoucí likvidaci svého chytrého zařízení
Darth Bane
6.2.2022 11:53 Reaguje na Petr Pekaříksv
6.2.2022 12:40 Reaguje na Milan SmržEmil Novák
6.2.2022 19:03 Reaguje na Milan SmržMartin Svárovský
6.2.2022 22:56 Reaguje na Milan SmržNezlobte se, (a znovu se k tomu vracim) ale v soucasnosti proste nejsme na OZE schopni udelat opravdu sobestacne ani jedno obycejne panelove sidliste (kde se bude resit i ohrev vody vytapeni a do budoucna pocitat s nesmyslnou elektromobilitou). A tim sobestacne nemyslim rocni vyrobu (opet udaj relativne o nicem), ale vlastni stabilni sit funkcni bez externiho distributora.... O ekonomicke strance veci radeji ani nemluvim. A to ze jadro vychazi draze. Kdyz ty elektrarny vypnete v pulce jejich mozne zivotnosti... to vas kazda technologie vyjde dost draho.
Svatá Prostoto
7.2.2022 15:38 Reaguje na Milan SmržSchválně co vám vyjde. A až to budete mít, tak k tomu rovnou přidejte, kde si tu OZE krásu představujete instalovat.
Psal jsem to tu v diskuzích mnohokrát ... jestli si mám vybrat po republice pár Temelínů (a jo, vím jak to tam vypadá) nebo třeba ty nekonečné řady větrných elektráren v Reichu, když si to svištím třeba někam k Wolgastu, tak pro mne osobně je ten výběr úplně jasný a jednoznačný.
Ladislav Pícha
6.2.2022 16:21Ano, je pravda, že plošná tíha panelů je něco přes 10kg/m2. ALE sání větru je několikrát větší, takže buď potřebuju panely ke střeše přikotvit, což znamená stovky až tisíce děr do střešního pláště na střechu, nebo panely přitížit zhruba 20-30kg /m2. V normálních podmínkách, nemluvím o vrcholcích Krkonoš.
Paneláky to zvládnou, ale průmyslové haly rozhodně ne.
Mmch - zatížení sněhem začíná na 70kg/m2, v článku uvedené číslo je vyslovená pitomost. Viz www.snehovamapa.cz. Autor článku může odhadovat, že zatížení sněhem se časem zmenšuje, ale to jen proto, že když se střecha sesype lidem na hlavu, tak nezavřou jeho.
Zbyněk Poisl
9.2.2022 09:49Miloslav Zajíc
9.2.2022 16:28ČR 52MW
Německo 5300MW
Polsko 3100MW
Maďarsko 800MW
Slovensko 500MW
Rakousko 600MW
Větrné elektrárny vyrábí v ČR jen asi 0,9 % el. energie. To je málo, mohlo by to být až 30% instalovaneho výkonu. PVE pro je u nás také málo. Potenciál malých vodních elektráren není také využít.
https://www.kurzy.cz/zpravy/610208-1079-mwh-vyrobil-loni-1-mw-instalovaneho-vykonu-prumerne-solarni-elektrarny-v-cr-cely-sektor-pak/