Miloš Kužvart: Nová odpadová legislativa byla schválena. Je to vítězství rozumu
3.12.2020
Pokud se předevčírem rozhodovalo o dalším odložení účinnosti tak potřebné legislativy o rok, o snížení nárůstu skládkovacího poplatku a dalších návrzích Senátu, ale Sněmovna přitom setrvala na svých původních návrzích a jejich platnosti bez zbytečných odkladů, je to dobrý výsledek.
Pro ČAObH jsou nyní důležité praktické kroky, při kterých bude využito nové legislativy k omezení skládkování a k využití odpadů, které již nebudou sypány do krajiny. Materiálově nebo energeticky využitelné odpady prostě nepatří na skládku. K dalšímu rozvoji oběhového hospodářství využijeme i našich kapacit pro vzdělávací a osvětové akce pro podnikatele, města a obce. ČAObH také připravuje na výzvu SFŽP kritéria pro podporu odbytu výrobků z recyklovaných surovin. Již delší dobu pracujeme na úpravě předpisů, které zajistí prevenci požárů skládek.
Platnost zákona je za dveřmi, na druhou stranu připravovali jsme se na něj poměrně dlouho. Dalším odkládáním by se situace jen zhoršovala a prodlužoval by se nesmyslně stav, kdy se zbavujeme využitelných surovin skládkováním.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Zálohování PET lahví udrží konkurenceschopnost českých pivovarů, uvedl svaz
Lidé souhlasí se zálohováním PET lahví a plechovek, podpora klesá s věkem
Zálohování PET lahví může zlepšit recyklaci a ušetřit náklady, tvrdí experti
Další články autora |
Miloš Kužvart: Skvělá recyklovatelnost obalu nemusí být nutně ideální
Miloš Kužvart: Co dělat s výměty z třídiček plastových odpadů?
Miloš Kužvart: Další potřebný krok na cestě k oběhovému hospodářství v České republiceOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (34)
3.12.2020 09:49
Pan Kužvat je zosobněný přerozdělovač a již se těší jak bude podávat odpadářská loby žádosti na přidělení dotací. Jediný přínos ve schvalovaném zákonu o odpadech je náprava vpašovaného omylu o ukončení skládkování v roce 2024. Nicméně je zde nový???? termín asi rok 2030, může to být stejný nesmysl jako rok 2024. Důležité je začít podporovat stavby ZEVO respektive spaloven odpadů. Správně by se mělo říci přestat v "házení vidlí do staveb spaloven". Nicméně je zde na stole mnoho dotačních peněz, které narušují celý systém hospodaření s odpady.
Obzvláště půvabná je skutečnost cituji "ČAObH také připravuje na výzvu SFŽP kritéria pro podporu odbytu výrobků z recyklovaných surovin." To nám jako chce pan Kužvart říci, že on jako ukáže na nějaký výrobek, který je nyní neprodejný (z důvodu ceny, respektive kvůli pochybné kvalitě) parta vyvolených tam pošle dotaci a výrobek společnost horempádem začne kupovat. Že je to vytváření prostoru pro korupci a strejčkování (přidělování dotací svým známým) je nad slunce jasné. To je cesta do pekel a v tomto případě ani není dlážděná dobrými úmysly.
Odpovědět
Obzvláště půvabná je skutečnost cituji "ČAObH také připravuje na výzvu SFŽP kritéria pro podporu odbytu výrobků z recyklovaných surovin." To nám jako chce pan Kužvart říci, že on jako ukáže na nějaký výrobek, který je nyní neprodejný (z důvodu ceny, respektive kvůli pochybné kvalitě) parta vyvolených tam pošle dotaci a výrobek společnost horempádem začne kupovat. Že je to vytváření prostoru pro korupci a strejčkování (přidělování dotací svým známým) je nad slunce jasné. To je cesta do pekel a v tomto případě ani není dlážděná dobrými úmysly.
JS
Jiří Svoboda
3.12.2020 10:08 Reaguje naK vašemu, zjevně správnému, názoru by se měl vyjádřit pan Kužvart. Mohla by ho redakce Ekolistu nějak postrčit, aby tak učinil?
Vůbec se mi nelíbí přístup řady zde publikujících autorů, kdy si tu nechají vydat článek a pak v diskusi nereagují a dělají mrtvého brouka. Věcná diskuse, byť někdy nepříjemná, je to nejcennější.
Odpovědět
Vůbec se mi nelíbí přístup řady zde publikujících autorů, kdy si tu nechají vydat článek a pak v diskusi nereagují a dělají mrtvého brouka. Věcná diskuse, byť někdy nepříjemná, je to nejcennější.
LK
Lukáš Kašpárek
3.12.2020 10:29 Reaguje naPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
JD
Jiří Daneš
3.12.2020 11:15 Reaguje na Lukáš KašpárekNejvětší množství odpadů jsou obaly a tak byste měl, Kašpárek, horlit proti výrobcům a zejména uživatelům obalů, kteří proto aby zboží mohli dávat do regálů samoobslužných marketů všeho druhu, balí každý kus zvlášť. Když nebudou obaly maloodchodu a internetových zásilkových obchodů, ubudou nejméně 2 třetiny z objemu odpadů a ten zbytek spálením vyprodukuje jen to, co kamna na dřevo.
A ještě bych byl Vámi rád poučen o té škále toxických látek, kterou hraje ten totálně toxický popel z dnešních spaloven odpadů.
Totálně toxický popel z komunálního odpadu je totiž naprostá blbost.
Jinak máte pravdu v tom, že spalovna odpadů, by byla brzy zbytečnou investicí, ovšem kdyby byla snížena produkce a zamezeno masovému používání obalů v obchodech. Ale to by byla negace pokroku v maloobchodním prodeji a návrat k obchodům s obsluhou.
Odpovědět
A ještě bych byl Vámi rád poučen o té škále toxických látek, kterou hraje ten totálně toxický popel z dnešních spaloven odpadů.
Totálně toxický popel z komunálního odpadu je totiž naprostá blbost.
Jinak máte pravdu v tom, že spalovna odpadů, by byla brzy zbytečnou investicí, ovšem kdyby byla snížena produkce a zamezeno masovému používání obalů v obchodech. Ale to by byla negace pokroku v maloobchodním prodeji a návrat k obchodům s obsluhou.
LK
Lukáš Kašpárek
3.12.2020 11:55 Reaguje na Jiří DanešJste naivní člověk co věří hajzlům....
https://arnika.org/konci-extremne-toxicky-popilek-ze-spaloven-jako-stavebni-material-to-netusi-ani-ministerstvo
A to je jen příklad toho co se o tomto tématu člověk může dozvědět.
Navíc stačí používat trochu rozum.... případně se poradit s někým kdo ten rozum trošku má.... myslíte si snad, že ve spalovnách dochází k jaderné fúzi nebo štěpení? Samozřejmě, že ne.... jen se tam doveze bordel všeho druhu a ten se prostě spálí.... co nezůstane v popílku nebo sazích ve filtrech letí do vzduchu, pak do půdy, vody, organismů, atd......
A ten váš pokrok je k smíchu.... je vidět, že vůbec neznáte problémy dnešní doby, ani jejich rozumná řešení...
Odpovědět
https://arnika.org/konci-extremne-toxicky-popilek-ze-spaloven-jako-stavebni-material-to-netusi-ani-ministerstvo
A to je jen příklad toho co se o tomto tématu člověk může dozvědět.
Navíc stačí používat trochu rozum.... případně se poradit s někým kdo ten rozum trošku má.... myslíte si snad, že ve spalovnách dochází k jaderné fúzi nebo štěpení? Samozřejmě, že ne.... jen se tam doveze bordel všeho druhu a ten se prostě spálí.... co nezůstane v popílku nebo sazích ve filtrech letí do vzduchu, pak do půdy, vody, organismů, atd......
A ten váš pokrok je k smíchu.... je vidět, že vůbec neznáte problémy dnešní doby, ani jejich rozumná řešení...
LK
Lukáš Kašpárek
3.12.2020 12:02 Reaguje na Lukáš KašpárekTady ještě jeden odkaz s informacemi o toxicitě zbytků ze spaloven a důsledky, které to má....
http://www.enviweb.cz/111625
Rozum do hrsti člověče.....
Odpovědět
http://www.enviweb.cz/111625
Rozum do hrsti člověče.....
3.12.2020 12:15 Reaguje na Lukáš Kašpárek
No, vy jste popleta a jste zatížen ideologickými nesmysly. Byl jste někdy se podívat ve spalovně? Byl jste se někdy podívat jak s odpadem nakládají v Bavorsku?
No a kolegům, kteří horují pro předcházení vzniku odpadů, to je opravdu téma k diskusi. Úhly pohledu jsou velmi různorodé, někdy až úsměvné. Rovnováhu by zabezpečil tržní systém, ve smyslu šetření nákladů a produktivity práce, ale to dnes v přeregulovaném systému již není možné. Jakékoliv sociálněinženýrské pokusy něco napravit by přinesly jiné absurdní situace a vznik dalších nesmyslných nákladů.
Odpovědět
No a kolegům, kteří horují pro předcházení vzniku odpadů, to je opravdu téma k diskusi. Úhly pohledu jsou velmi různorodé, někdy až úsměvné. Rovnováhu by zabezpečil tržní systém, ve smyslu šetření nákladů a produktivity práce, ale to dnes v přeregulovaném systému již není možné. Jakékoliv sociálněinženýrské pokusy něco napravit by přinesly jiné absurdní situace a vznik dalších nesmyslných nákladů.
LK
MM
Milan Milan
8.12.2020 20:09 Reaguje na Lukáš KašpárekTo je zajímavé.Jen se divím že ekologické Švédsko staví spalovny a údajně pálí úplně vše a následně recykluje vzniklý popel a těžké kovy......Skládkování je dlouhodobě neudržitelné. Poločas rozkladu skládky je neskutečně doluhy. Sběr druhotných surovin kromě několika komodit je nerentabilní
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
4.12.2020 06:34 Reaguje naAž se mi omluvíte vy za to, že podporujete poškozování ŽP i mého zdraví....
Odpovědět
4.12.2020 06:53 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Zdraví si poškozujete sám sobě. Tak se dejte do sebe a nepřenášejte to na druhé.
Odpovědět
LK
Lukáš Kašpárek
4.12.2020 12:33 Reaguje naTo není pravda.... já se snažím žít zdravě a rozumně, ale takový jako vy moje snahy i nárok na zdraví a budoucnost sabotují..... jen jste tak naivní a zároveň nadutý egoista, že si to neumíte připustit....
Odpovědět
ig
4.12.2020 18:16 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Jste si skutečně jist? Níže v diskusi je uvedeno několik příkladů, když prvoplánově "ekologické" řešení vychází po všech stránkách nejhůř. A z Vašich příspěvků se zdá, že zrovna Vy tíhnete k těm povrchním řešením.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
3.12.2020 10:16Řešit odpady po jejich vyprodukování je pozdě. Odpadům je třeba předcházet
už třeba tím, že zálohovaná opakovaně použitelná láhev bude skoro na vše a tak odpadnou starosti, co s těmi PET láhvemi. Obaly se vrátí od plastů ke klasickému papíru a zbytek bude už při výrobě a dovozu zatížen daní za jejich budoucí likvidaci. No a je třeba přestat blokovat moderní spalovny
odpadu a zvýhodnit okolní obyvatelstvo například levnějším teplem z těch
spaloven a odvozem odpadů zdarma za to, že strpěli tu spalovnu právě zde.
Jiná rychlá a schůdná cesta tu není a včera už prohlásila Čína, že cizí
odpady dovážet nebude. Zbytek Asie ji bude brzy následovat a recyklace
nemá ekonomické opodstatnění. Takže v prvé řadě neprodukovat odpad a za
druhé ho energeticky využívat. Jakákoliv jiná řešení pouze vše komplikují, prodražují a nejsou ani efektivní z hlediska ekologie. Vyrábět z recyklátů dotované výrobky je jako dotovat solárním baronům výrobu nekonkurenční
energie. Tyto aktivity budou pouze jiným druhem tunelu na dotace a tím
byznysem pro vykuky a zloděje. Jasný a jednoduchý systém energetického
využití je ekonomicky nejefektivnější a nakonec i nejvíc účinný. A to
prosím nejsem lobbista spaloven, ale střízlivě uvažující člověk.
Odpovědět
už třeba tím, že zálohovaná opakovaně použitelná láhev bude skoro na vše a tak odpadnou starosti, co s těmi PET láhvemi. Obaly se vrátí od plastů ke klasickému papíru a zbytek bude už při výrobě a dovozu zatížen daní za jejich budoucí likvidaci. No a je třeba přestat blokovat moderní spalovny
odpadu a zvýhodnit okolní obyvatelstvo například levnějším teplem z těch
spaloven a odvozem odpadů zdarma za to, že strpěli tu spalovnu právě zde.
Jiná rychlá a schůdná cesta tu není a včera už prohlásila Čína, že cizí
odpady dovážet nebude. Zbytek Asie ji bude brzy následovat a recyklace
nemá ekonomické opodstatnění. Takže v prvé řadě neprodukovat odpad a za
druhé ho energeticky využívat. Jakákoliv jiná řešení pouze vše komplikují, prodražují a nejsou ani efektivní z hlediska ekologie. Vyrábět z recyklátů dotované výrobky je jako dotovat solárním baronům výrobu nekonkurenční
energie. Tyto aktivity budou pouze jiným druhem tunelu na dotace a tím
byznysem pro vykuky a zloděje. Jasný a jednoduchý systém energetického
využití je ekonomicky nejefektivnější a nakonec i nejvíc účinný. A to
prosím nejsem lobbista spaloven, ale střízlivě uvažující člověk.
VŠ
Viktor Šedivý
3.12.2020 12:39 Reaguje na Břetislav MachačekZálohovaná opakovaně použitelná láhev (skoro) na vše?
To ovšem nemůže být láhev plastová, musí to být sklo. Sklo je ale mimořádně energeticky náročné, jeho oběh potřebuje energii a lidskou práci, mytí znamená agresivní čisticí látky ... a stejně taková láhev není věčná, po pár kolech se musí vyřadit.
A co když taková zálohovaná láhev vyjde ve všech pohledech dráž než láhev plastová? Zachováme neochvějnou ideologickou pevnost - budeme nehorázně plýtvat a znečišťovat při použití skla?
Odpovědět
To ovšem nemůže být láhev plastová, musí to být sklo. Sklo je ale mimořádně energeticky náročné, jeho oběh potřebuje energii a lidskou práci, mytí znamená agresivní čisticí látky ... a stejně taková láhev není věčná, po pár kolech se musí vyřadit.
A co když taková zálohovaná láhev vyjde ve všech pohledech dráž než láhev plastová? Zachováme neochvějnou ideologickou pevnost - budeme nehorázně plýtvat a znečišťovat při použití skla?
JS
Jiří Svoboda
3.12.2020 15:36 Reaguje na Viktor ŠedivýAle to se již zkoumalo, že jednorázová petka vyjde lépe než vratné sklo. Nejsprávnější je prý voda z kohoutku, čemuž se nedivím.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
3.12.2020 18:02 Reaguje na Jiří SvobodaS tou vodou z kohoutku máte pravdu a nevím co lidem
chutná na obarvených blivajzích z PETek ve kterých
to je často převáženo a skladováno i v horku. To
určitě kvalitě nápoje nepřidá, pokud není zároveň
plný konzervantů jako kyselina fosforečná a jiné
sajrajty. Matky to z línosti namíchat kohoutkovou
vodu se skutečně přírodní šťávou lijí do dětí po
litrech. Jinak já takový blud jako je energetická
stopa výrobku neberu do úvahy, když ta energeticky méně náročná nevratná PETka leží v přírodě na každém kroku a vratnou skleněnou láhev tak neuvidím celý
rok. V tom vidím přínos pro přírodu daleko větší, než nějaká uhlíková stopa, která se stala už i
mantrou ropáků hájících jednorázové obaly. V tom
jdou v jednom šiku s pseudoekology, kteří tvrdí
totéž. Naše generace žila s vratným sklem, vodou
se šťávou a nemusela řešit haldy plastů. Tak ať
si to vyřeší ta nová generace, která se bez PET
láhví s nějakým blivajzem neobejde. Dopadne to
opět blbě, neboť vratné obaly jsou uhlíkově
náročné, recyklace plastů neekonomická, spalovna
je zdrojem zplodin a skládky jsou nepřípustné.
Tak se to skládkování zase prodlouží o pár let
a patřičně podraží, aby bylo na pokuty za to
skládkování. Kecy, kecy, kecy a výsledek stále
nulový.
Odpovědět
chutná na obarvených blivajzích z PETek ve kterých
to je často převáženo a skladováno i v horku. To
určitě kvalitě nápoje nepřidá, pokud není zároveň
plný konzervantů jako kyselina fosforečná a jiné
sajrajty. Matky to z línosti namíchat kohoutkovou
vodu se skutečně přírodní šťávou lijí do dětí po
litrech. Jinak já takový blud jako je energetická
stopa výrobku neberu do úvahy, když ta energeticky méně náročná nevratná PETka leží v přírodě na každém kroku a vratnou skleněnou láhev tak neuvidím celý
rok. V tom vidím přínos pro přírodu daleko větší, než nějaká uhlíková stopa, která se stala už i
mantrou ropáků hájících jednorázové obaly. V tom
jdou v jednom šiku s pseudoekology, kteří tvrdí
totéž. Naše generace žila s vratným sklem, vodou
se šťávou a nemusela řešit haldy plastů. Tak ať
si to vyřeší ta nová generace, která se bez PET
láhví s nějakým blivajzem neobejde. Dopadne to
opět blbě, neboť vratné obaly jsou uhlíkově
náročné, recyklace plastů neekonomická, spalovna
je zdrojem zplodin a skládky jsou nepřípustné.
Tak se to skládkování zase prodlouží o pár let
a patřičně podraží, aby bylo na pokuty za to
skládkování. Kecy, kecy, kecy a výsledek stále
nulový.
RP
Radim Polášek
4.12.2020 05:20 Reaguje na Jiří SvobodaPřed nějakými lety byla na toto studie. Tehdy vyšlo, že do 50 kilometrů dovozu zboží od místa produkce vychází lépe skleněná vratná flaška, nad 50 kilometrů vychází lépe PET flaška.
Neboli skleněné vratné obaly vychází lépe ve výrobnách místních regionálních produktů a malých místních výrobách globálních produktů ( přirozeně samotná malá místní výroby takového globálního produktu vychází dráž než velká centralizovaná výroba), zatímco pro supermarkety s velkými centralizovanými sklady a velké výrobny produktů vychází lépe jednorázové PET a jiné plastové obaly s malou hmotností.
Odpovědět
Neboli skleněné vratné obaly vychází lépe ve výrobnách místních regionálních produktů a malých místních výrobách globálních produktů ( přirozeně samotná malá místní výroby takového globálního produktu vychází dráž než velká centralizovaná výroba), zatímco pro supermarkety s velkými centralizovanými sklady a velké výrobny produktů vychází lépe jednorázové PET a jiné plastové obaly s malou hmotností.
VŠ
Viktor Šedivý
4.12.2020 15:46 Reaguje na Radim PolášekSpíš bych řekl, že výsledkem bylo zjištění, že jde o vcelku rovnocenné produkty a i poměrně malá změna parametrů posouvá zdánlivou "výhodnost" k tomu či onomu řešení.
Nebo řečeno jinak - ať už to aktivisté nechají proboha být, tady si akorát chce někdo nakrást na výkupu a souvisejících činnostech.
Odpovědět
Nebo řečeno jinak - ať už to aktivisté nechají proboha být, tady si akorát chce někdo nakrást na výkupu a souvisejících činnostech.
RP
Radim Polášek
4.12.2020 05:13 Reaguje na Břetislav MachačekJakmile vyprodukujete "zálohovanou opakovaně použitelnou láhev na vše", budete obratem zase řešit velké zvýšení množství odpadních vod a spotřebu mycích a čisticích prostředků na tyto obaly. Současně budete řešit podstatné zvýšení nároků na energie na přepravu, ať už to bude nafta anebo v budoucnu třeba potřebné množství x tunových akumulátorů do kamiónů.
Odpady snížíte pouze omezením komfortu lidí. Jednak co se týká dovozových vzdáleností potravin a tím dostupnosti třeba cizokrajné zeleniny a ovoce v zimě nebo dálkově dovážené zeleniny a ovoce, třeba brambor z států severní Afriky na jaře , protože na kratší dopravní vzdálenosti stačí těmto produktům jednodušší méně hmotné balení.
A taky omezením požadované úrovně balení, například náhradou plastových fólií, krabiček a poplastovaného papíru obyčejným vlhkost prosakujícím papírem a jinými obaly staršího tradičního typu. Například jednorázovými bedničkami z dřevěných dýh.
Odpovědět
Odpady snížíte pouze omezením komfortu lidí. Jednak co se týká dovozových vzdáleností potravin a tím dostupnosti třeba cizokrajné zeleniny a ovoce v zimě nebo dálkově dovážené zeleniny a ovoce, třeba brambor z států severní Afriky na jaře , protože na kratší dopravní vzdálenosti stačí těmto produktům jednodušší méně hmotné balení.
A taky omezením požadované úrovně balení, například náhradou plastových fólií, krabiček a poplastovaného papíru obyčejným vlhkost prosakujícím papírem a jinými obaly staršího tradičního typu. Například jednorázovými bedničkami z dřevěných dýh.
BM
Břetislav Machaček
4.12.2020 10:14 Reaguje na Radim PolášekU toho mytí vratných láhví chci podotknout, že i toto je
dnes řešitelné pomocí recyklace těchto mycích prostředků
a vod včetně závěrečné desinfekce bez použití chemie. U
těch plastových obalů si nejsem jist jejich vlivem na
lidské zdraví z hlediska mikroplastů a z výluhů při nesprávném skladování a použití konzervantů( ta kys.
fosforečná a jiné blivajzy) Je samozřejmě věcí každého,
co preferuje a v čem vidí přínos či škodu pro životní prostředí. Místo globální chiméry beuhlíkovosti preferuji
hmatatelný pohled na krajinu bez odpadků, řeky bez všech
znečisťujících sajrajtů a vzduch s minimem zplodin. To je
to, co nás tíží momentálně nejvíce. U těch bedýnek z dýhy
bych byl opatrný a zde bych nic neměl proti vratným plastovým bedýnkám, neboť i tak pro zmíněné zboží jezdí
kamióny nevytížené. Samozřejmě je tento dovoz často pouze
jako součást luxusu jíst typicky sezónní produkty celoročně.
Takové borůvky v lednu z N. Zélandu alespoň mi nahradí ty
mé tuzemské zavařené po vzoru našich babiček. A to je tak
se vším. Koukněte do spíží dnešních domácností a vzpomeňme
na naše matky a babičky, které měly regály na podzim plné
zavařené zeleniny a ovoce, zásoby brambor a mnohdy i masa
v konzervách z vlastního čuníka. Vím, že to není zcela
realizovatelné i nyní, ale posedlost "čerstvostí" ovoce
z dovozu je mnohdy pouze produktem reklamy a línosti si
vytvářet zásoby v době hojnosti místní produkce.
Odpovědět
dnes řešitelné pomocí recyklace těchto mycích prostředků
a vod včetně závěrečné desinfekce bez použití chemie. U
těch plastových obalů si nejsem jist jejich vlivem na
lidské zdraví z hlediska mikroplastů a z výluhů při nesprávném skladování a použití konzervantů( ta kys.
fosforečná a jiné blivajzy) Je samozřejmě věcí každého,
co preferuje a v čem vidí přínos či škodu pro životní prostředí. Místo globální chiméry beuhlíkovosti preferuji
hmatatelný pohled na krajinu bez odpadků, řeky bez všech
znečisťujících sajrajtů a vzduch s minimem zplodin. To je
to, co nás tíží momentálně nejvíce. U těch bedýnek z dýhy
bych byl opatrný a zde bych nic neměl proti vratným plastovým bedýnkám, neboť i tak pro zmíněné zboží jezdí
kamióny nevytížené. Samozřejmě je tento dovoz často pouze
jako součást luxusu jíst typicky sezónní produkty celoročně.
Takové borůvky v lednu z N. Zélandu alespoň mi nahradí ty
mé tuzemské zavařené po vzoru našich babiček. A to je tak
se vším. Koukněte do spíží dnešních domácností a vzpomeňme
na naše matky a babičky, které měly regály na podzim plné
zavařené zeleniny a ovoce, zásoby brambor a mnohdy i masa
v konzervách z vlastního čuníka. Vím, že to není zcela
realizovatelné i nyní, ale posedlost "čerstvostí" ovoce
z dovozu je mnohdy pouze produktem reklamy a línosti si
vytvářet zásoby v době hojnosti místní produkce.
VŠ
Viktor Šedivý
4.12.2020 15:49 Reaguje na Břetislav MachačekOvšem to "vytváření zásob v době hojnosti" znamená také spotřebu energie, času, surovin, obalů ... a je otázkou, zda dovézt v zimě čerstvý výrobek klidně i z Tramtárie není (ve všech ohledech) levnější.
Odpovědět
ig
4.12.2020 18:10 Reaguje na Viktor Šedivý
Než jsem to níže sesmolil, předběh jste mě :-)
Ano, je to přesně tak jak píšete.
Odpovědět
Ano, je to přesně tak jak píšete.
ig
4.12.2020 18:09 Reaguje na Břetislav Machaček
Ad zavařená zelenina: kilogram čerstvého ovoce z Nového Zélandu nás stojí tolik paliva, co by se vešlo do injekční stříkačky (výpočet jsem tu jednou uváděl, když tak můžu postnout znova). Dá se na 20 ml měrného paliva zavařit kilo meruněk? Myslím, že ne a že to je ukázka, že první pohled může klamat a že dovoz ze zámoří může být ekologičtější než to zavařování :-)
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
6.12.2020 16:45 Reaguje naPokud vše kupujete v obchodě, tak vám to může být
opravdu lautr putna, ale kilo vlastních meruněk
a nebo ze samosběru za 2O Kč/kg se nedá srovnat
s kg meruněk v zimě z dovozu za 5O Kč. Pokud
člověk vydělává průměrnou mzdu, tak nad tou cenou
přemýšlí a spíše to oželí. Pokud ne, tak se diví,
že mu plat na vše nestačí. V sezóně ovoce hnije
v sadech, lidé jsou líní si ho sami obrat a pak
se diví třešním za 5O Kč/kg a více. Naši předci
neměli hypermarkety, ale zpracovali kde co. Ono
není nad to si to zdůvodnit, proč to nezavařím,
neusuším, nezmoštuji, či alespoň vykvasím a pak
vypálím. Když se jednou dovoz zadrhne, tak se
lidé zblázní, protože se příliš namlsali
globalizace i s jejími negativními dopady na
celý svět.
Odpovědět
opravdu lautr putna, ale kilo vlastních meruněk
a nebo ze samosběru za 2O Kč/kg se nedá srovnat
s kg meruněk v zimě z dovozu za 5O Kč. Pokud
člověk vydělává průměrnou mzdu, tak nad tou cenou
přemýšlí a spíše to oželí. Pokud ne, tak se diví,
že mu plat na vše nestačí. V sezóně ovoce hnije
v sadech, lidé jsou líní si ho sami obrat a pak
se diví třešním za 5O Kč/kg a více. Naši předci
neměli hypermarkety, ale zpracovali kde co. Ono
není nad to si to zdůvodnit, proč to nezavařím,
neusuším, nezmoštuji, či alespoň vykvasím a pak
vypálím. Když se jednou dovoz zadrhne, tak se
lidé zblázní, protože se příliš namlsali
globalizace i s jejími negativními dopady na
celý svět.
KP
Karel Ploranský
8.12.2020 01:09 Reaguje na Břetislav MachačekNaprosto s vámi souhlasím, ale ten trend bohužel nezměníte.
Běžný městský člověk ve věku do 40 let totiž už vůbec neví, jak kdysi některé lokální produkty chutnaly a o co byly lepší, než to co se kdesi nezralé očeše a veze k nám přes půl světa - už se s nimi totiž NESETKAL.
Navíc česat ovoce se stromu je pracné a stojí to čas, který je třeba věnovat "zážitkům" - koupit ho v marketu je rychlé a snadné. A že to je nezralé a tvrdé, že to nemá žádnou chuť ani vůni? Inu - když chybí srovnání, tak si to vlastně ani neuvědomují, že je to jen parodie na ovoce...
Odpovědět
Běžný městský člověk ve věku do 40 let totiž už vůbec neví, jak kdysi některé lokální produkty chutnaly a o co byly lepší, než to co se kdesi nezralé očeše a veze k nám přes půl světa - už se s nimi totiž NESETKAL.
Navíc česat ovoce se stromu je pracné a stojí to čas, který je třeba věnovat "zážitkům" - koupit ho v marketu je rychlé a snadné. A že to je nezralé a tvrdé, že to nemá žádnou chuť ani vůni? Inu - když chybí srovnání, tak si to vlastně ani neuvědomují, že je to jen parodie na ovoce...
RP
Radim Polášek
4.12.2020 06:44Jediná možnost, jak omezit skládkování a přitom neomezit nebo jen málo omezit lidi je výstavba velkokapacitních spaloven. Většina odpadu je totiž skutečně odpad, i přes tvrzení zelených aktivistů. Jeho zpracování v něco smysluplného je buďto proti původním surovinám drahé a obtížné a navíc produkuje proti původním surovinám produkty s podstaně horší kvalitou. Většinou je prostě výhodnější takový odpad spálit, získat z něho energii a ukládat potom jen objemově velmi malý zbytek.
Emisí škodlivin se dnes není třeba obávat, dnes už jsou účinné filtry a další metody, jak emise ze spaloven zminimalizoat. Taky dnes není problém škodlivost popela, tam není problém buď objemově malý zbytek toho odpadu skkládkovat nebo popel chemicky přepracovat, například absorbcí - přetavením do hodně pevných silikátových vazeb.
Odpovědět
Emisí škodlivin se dnes není třeba obávat, dnes už jsou účinné filtry a další metody, jak emise ze spaloven zminimalizoat. Taky dnes není problém škodlivost popela, tam není problém buď objemově malý zbytek toho odpadu skkládkovat nebo popel chemicky přepracovat, například absorbcí - přetavením do hodně pevných silikátových vazeb.
ig
4.12.2020 17:58 Reaguje na Radim Polášek
Může být, hlavně když plasty při spalování nahradí ropu, ze které byly vyrobeny :-) Ale aspoň ten popel by se měl pořádně skládkovat - tím myslím uchovávat na horší časy. Přijde čas, kdy se budou staré skládky těžit a hledat v nich suroviny, kterými se teď nehorázně plýtvá. Dostanete reklamní magnet, leč kobalt, samarium i neodym bouch, bác letí do koše. A takhle lidi zacházejí se vším.
Odpovědět
4.12.2020 07:49
Nemám rád teorie spiknutí, ale stále nabývám dojem, že někdo má zájem vytvářet stále více neproduktivních činností. To vytváření umělé neproduktivní práce je již neúnosné, proto si musím klást otázku komu to slouží. Komu jde k duhu vše komplikovat a stále více komplikací vytvářet. Odpověď nenacházím.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
4.12.2020 09:49 Reaguje naTouto teorií opět vzedmu vlnu "dotčených" diskutérů. Můj názor je ten, že se zvyšujícím se množstvím otitulovaných nedouků různých pochybných oborů z ještě pochybnějších škol, narůstá podíl inteligence, která potřebuje uplatnění. Scházejí lékaři, zubaři, technici, chemici, stavaři a kvalitní učitelé. Máme ale přehršel
politologů, sociologů atd.(stačí si přečíst nabídku oborů některých
VŠ a člověk se podiví samotným oborům). Uplatnění absolventů je
tak často pouze ve státní a obecní správě a samosprávě, či pouze
v různých dotovaných neziskovkách. Titul se stal mantrou všech
výběrových řízení a ke studiu Bc jsou nuceny i pracovnice podatelen na městských úřadech. Je to degradace VŠ vzdělání na úroveň lepší
střední školy a to se ještě stává i z maturit fraška bez nutnosti
umět matku věd matematiku. Tak narůstá množství neproduktivních oborů a pokles tvůrčích oborů, které jsou tahounem ekonomiky.
Je to bohužel nemoc všech tkzv. "vyspělých" zemí, kde pak takto
vystudovaná mládež často nenalézá adekvátní pozici a frustrována končí někde jako šedá myš na pozici, kterou bohatě zvládne i ten
středoškolák ze staré školy. Ten má ale smůlu a je nucen si vzdělání
doplnit a je lautr putna kde a jak, hlavně že dosáhne na ten titul.
Takže ne teorie spiknutí, ale je to teorie falešné vzdělanosti dobré
tak pro statistiku o množství "vzdělaných" obyvatel. Následné
srovnání vzdělání mezi národy dopadá kvalitativně katastroficky
a je vidět kam to vzdělávaní ve srovnání hlavně s Asií spěje. Tam
je vzdělání výtahem k vědění a pokroku. Zde pomalu, ale jistě k
teplému neproduktivnímu místečku někde v úřadě či neziskovce.
Úroveň vzdělání se pak odráží i v celkové technické vyspělosti
země a ta se až na pár výjimek, stává pouze montovnou a skladištěm
Evropy. Bez přidané hodnoty se nedá dosáhnout prosperity a tak je
tu jiná spiklenecká teorie o tom, zda právě to není záměr.
Odpovědět
politologů, sociologů atd.(stačí si přečíst nabídku oborů některých
VŠ a člověk se podiví samotným oborům). Uplatnění absolventů je
tak často pouze ve státní a obecní správě a samosprávě, či pouze
v různých dotovaných neziskovkách. Titul se stal mantrou všech
výběrových řízení a ke studiu Bc jsou nuceny i pracovnice podatelen na městských úřadech. Je to degradace VŠ vzdělání na úroveň lepší
střední školy a to se ještě stává i z maturit fraška bez nutnosti
umět matku věd matematiku. Tak narůstá množství neproduktivních oborů a pokles tvůrčích oborů, které jsou tahounem ekonomiky.
Je to bohužel nemoc všech tkzv. "vyspělých" zemí, kde pak takto
vystudovaná mládež často nenalézá adekvátní pozici a frustrována končí někde jako šedá myš na pozici, kterou bohatě zvládne i ten
středoškolák ze staré školy. Ten má ale smůlu a je nucen si vzdělání
doplnit a je lautr putna kde a jak, hlavně že dosáhne na ten titul.
Takže ne teorie spiknutí, ale je to teorie falešné vzdělanosti dobré
tak pro statistiku o množství "vzdělaných" obyvatel. Následné
srovnání vzdělání mezi národy dopadá kvalitativně katastroficky
a je vidět kam to vzdělávaní ve srovnání hlavně s Asií spěje. Tam
je vzdělání výtahem k vědění a pokroku. Zde pomalu, ale jistě k
teplému neproduktivnímu místečku někde v úřadě či neziskovce.
Úroveň vzdělání se pak odráží i v celkové technické vyspělosti
země a ta se až na pár výjimek, stává pouze montovnou a skladištěm
Evropy. Bez přidané hodnoty se nedá dosáhnout prosperity a tak je
tu jiná spiklenecká teorie o tom, zda právě to není záměr.
ig
AS
Aleš Svoboda
7.12.2020 00:03pan Kužvart byl ministrem ŽP v letech 1998 - 2002
I Wikipedie ho označila za naprosto neschopného - sice decentně - ale zato velmi důkladně :
"V červenci 1998 se stal ministrem životního prostředí ve vládě Miloše Zemana. Ve funkci zažil četné politické střety, zejména s ministrem průmyslu a obchodu Miroslavem Grégrem (ohledně jaderné elektrárny Temelín) a ministrem zemědělství Janem Fenclem (ohledně kompetencí v oblasti ochrany vodstva). Do konfliktů se dostával ale i s environmentalisty, například kvůli jeho souhlasu s kácením stromů v nejcennějších zónách Národního parku Šumava nebo kvůli souhlasu s trasováním dálnice D8 přes Chráněnou krajinnou oblast České středohoří). V roce 2001 napsala Mladá fronta DNES, že Kužvart má sebevědomí, ale většinu sporů prohrává. Z několika regionálních organizací ČSSD se tehdy dokonce ozývaly hlasy, že by měl odstoupit.[2] Ministerskou funkci zastával po celé funkční období Zemanovy vlády, do července 2002.
Asociace odpadového hospodářsví je účelově založený spolek kamarádíčků, kteří si hrají jan na svém písečku.
Jemu ani jeho kamarádíčkům se prostě věřit nedá. . . .
Odpovědět
I Wikipedie ho označila za naprosto neschopného - sice decentně - ale zato velmi důkladně :
"V červenci 1998 se stal ministrem životního prostředí ve vládě Miloše Zemana. Ve funkci zažil četné politické střety, zejména s ministrem průmyslu a obchodu Miroslavem Grégrem (ohledně jaderné elektrárny Temelín) a ministrem zemědělství Janem Fenclem (ohledně kompetencí v oblasti ochrany vodstva). Do konfliktů se dostával ale i s environmentalisty, například kvůli jeho souhlasu s kácením stromů v nejcennějších zónách Národního parku Šumava nebo kvůli souhlasu s trasováním dálnice D8 přes Chráněnou krajinnou oblast České středohoří). V roce 2001 napsala Mladá fronta DNES, že Kužvart má sebevědomí, ale většinu sporů prohrává. Z několika regionálních organizací ČSSD se tehdy dokonce ozývaly hlasy, že by měl odstoupit.[2] Ministerskou funkci zastával po celé funkční období Zemanovy vlády, do července 2002.
Asociace odpadového hospodářsví je účelově založený spolek kamarádíčků, kteří si hrají jan na svém písečku.
Jemu ani jeho kamarádíčkům se prostě věřit nedá. . . .
