Miloš Kužvart: Nová odpadová legislativa byla schválena. Je to vítězství rozumu
Pokud se předevčírem rozhodovalo o dalším odložení účinnosti tak potřebné legislativy o rok, o snížení nárůstu skládkovacího poplatku a dalších návrzích Senátu, ale Sněmovna přitom setrvala na svých původních návrzích a jejich platnosti bez zbytečných odkladů, je to dobrý výsledek.
Pro ČAObH jsou nyní důležité praktické kroky, při kterých bude využito nové legislativy k omezení skládkování a k využití odpadů, které již nebudou sypány do krajiny. Materiálově nebo energeticky využitelné odpady prostě nepatří na skládku. K dalšímu rozvoji oběhového hospodářství využijeme i našich kapacit pro vzdělávací a osvětové akce pro podnikatele, města a obce. ČAObH také připravuje na výzvu SFŽP kritéria pro podporu odbytu výrobků z recyklovaných surovin. Již delší dobu pracujeme na úpravě předpisů, které zajistí prevenci požárů skládek.
Platnost zákona je za dveřmi, na druhou stranu připravovali jsme se na něj poměrně dlouho. Dalším odkládáním by se situace jen zhoršovala a prodlužoval by se nesmyslně stav, kdy se zbavujeme využitelných surovin skládkováním.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (34)
Vladimír Hošek
3.12.2020 09:49Obzvláště půvabná je skutečnost cituji "ČAObH také připravuje na výzvu SFŽP kritéria pro podporu odbytu výrobků z recyklovaných surovin." To nám jako chce pan Kužvart říci, že on jako ukáže na nějaký výrobek, který je nyní neprodejný (z důvodu ceny, respektive kvůli pochybné kvalitě) parta vyvolených tam pošle dotaci a výrobek společnost horempádem začne kupovat. Že je to vytváření prostoru pro korupci a strejčkování (přidělování dotací svým známým) je nad slunce jasné. To je cesta do pekel a v tomto případě ani není dlážděná dobrými úmysly.
Jiří Svoboda
3.12.2020 10:08 Reaguje na Vladimír HošekVůbec se mi nelíbí přístup řady zde publikujících autorů, kdy si tu nechají vydat článek a pak v diskusi nereagují a dělají mrtvého brouka. Věcná diskuse, byť někdy nepříjemná, je to nejcennější.
Lukáš Kašpárek
3.12.2020 10:29 Reaguje na Vladimír HošekPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Jiří Daneš
3.12.2020 11:15 Reaguje na Lukáš KašpárekA ještě bych byl Vámi rád poučen o té škále toxických látek, kterou hraje ten totálně toxický popel z dnešních spaloven odpadů.
Totálně toxický popel z komunálního odpadu je totiž naprostá blbost.
Jinak máte pravdu v tom, že spalovna odpadů, by byla brzy zbytečnou investicí, ovšem kdyby byla snížena produkce a zamezeno masovému používání obalů v obchodech. Ale to by byla negace pokroku v maloobchodním prodeji a návrat k obchodům s obsluhou.
Lukáš Kašpárek
3.12.2020 11:55 Reaguje na Jiří Danešhttps://arnika.org/konci-extremne-toxicky-popilek-ze-spaloven-jako-stavebni-material-to-netusi-ani-ministerstvo
A to je jen příklad toho co se o tomto tématu člověk může dozvědět.
Navíc stačí používat trochu rozum.... případně se poradit s někým kdo ten rozum trošku má.... myslíte si snad, že ve spalovnách dochází k jaderné fúzi nebo štěpení? Samozřejmě, že ne.... jen se tam doveze bordel všeho druhu a ten se prostě spálí.... co nezůstane v popílku nebo sazích ve filtrech letí do vzduchu, pak do půdy, vody, organismů, atd......
A ten váš pokrok je k smíchu.... je vidět, že vůbec neznáte problémy dnešní doby, ani jejich rozumná řešení...
Lukáš Kašpárek
3.12.2020 12:02 Reaguje na Lukáš Kašpárekhttp://www.enviweb.cz/111625
Rozum do hrsti člověče.....
Vladimír Hošek
3.12.2020 12:15 Reaguje na Lukáš KašpárekNo a kolegům, kteří horují pro předcházení vzniku odpadů, to je opravdu téma k diskusi. Úhly pohledu jsou velmi různorodé, někdy až úsměvné. Rovnováhu by zabezpečil tržní systém, ve smyslu šetření nákladů a produktivity práce, ale to dnes v přeregulovaném systému již není možné. Jakékoliv sociálněinženýrské pokusy něco napravit by přinesly jiné absurdní situace a vznik dalších nesmyslných nákladů.
Milan Milan
8.12.2020 20:09 Reaguje na Lukáš KašpárekVladimír Hošek
3.12.2020 12:19 Reaguje na Lukáš KašpárekLukáš Kašpárek
4.12.2020 06:34 Reaguje na Vladimír HošekVladimír Hošek
4.12.2020 06:53 Reaguje na Lukáš KašpárekLukáš Kašpárek
4.12.2020 12:33 Reaguje na Vladimír HošekBřetislav Machaček
3.12.2020 10:16už třeba tím, že zálohovaná opakovaně použitelná láhev bude skoro na vše a tak odpadnou starosti, co s těmi PET láhvemi. Obaly se vrátí od plastů ke klasickému papíru a zbytek bude už při výrobě a dovozu zatížen daní za jejich budoucí likvidaci. No a je třeba přestat blokovat moderní spalovny
odpadu a zvýhodnit okolní obyvatelstvo například levnějším teplem z těch
spaloven a odvozem odpadů zdarma za to, že strpěli tu spalovnu právě zde.
Jiná rychlá a schůdná cesta tu není a včera už prohlásila Čína, že cizí
odpady dovážet nebude. Zbytek Asie ji bude brzy následovat a recyklace
nemá ekonomické opodstatnění. Takže v prvé řadě neprodukovat odpad a za
druhé ho energeticky využívat. Jakákoliv jiná řešení pouze vše komplikují, prodražují a nejsou ani efektivní z hlediska ekologie. Vyrábět z recyklátů dotované výrobky je jako dotovat solárním baronům výrobu nekonkurenční
energie. Tyto aktivity budou pouze jiným druhem tunelu na dotace a tím
byznysem pro vykuky a zloděje. Jasný a jednoduchý systém energetického
využití je ekonomicky nejefektivnější a nakonec i nejvíc účinný. A to
prosím nejsem lobbista spaloven, ale střízlivě uvažující člověk.
Viktor Šedivý
3.12.2020 12:39 Reaguje na Břetislav MachačekTo ovšem nemůže být láhev plastová, musí to být sklo. Sklo je ale mimořádně energeticky náročné, jeho oběh potřebuje energii a lidskou práci, mytí znamená agresivní čisticí látky ... a stejně taková láhev není věčná, po pár kolech se musí vyřadit.
A co když taková zálohovaná láhev vyjde ve všech pohledech dráž než láhev plastová? Zachováme neochvějnou ideologickou pevnost - budeme nehorázně plýtvat a znečišťovat při použití skla?
Jiří Svoboda
3.12.2020 15:36 Reaguje na Viktor ŠedivýBřetislav Machaček
3.12.2020 18:02 Reaguje na Jiří Svobodachutná na obarvených blivajzích z PETek ve kterých
to je často převáženo a skladováno i v horku. To
určitě kvalitě nápoje nepřidá, pokud není zároveň
plný konzervantů jako kyselina fosforečná a jiné
sajrajty. Matky to z línosti namíchat kohoutkovou
vodu se skutečně přírodní šťávou lijí do dětí po
litrech. Jinak já takový blud jako je energetická
stopa výrobku neberu do úvahy, když ta energeticky méně náročná nevratná PETka leží v přírodě na každém kroku a vratnou skleněnou láhev tak neuvidím celý
rok. V tom vidím přínos pro přírodu daleko větší, než nějaká uhlíková stopa, která se stala už i
mantrou ropáků hájících jednorázové obaly. V tom
jdou v jednom šiku s pseudoekology, kteří tvrdí
totéž. Naše generace žila s vratným sklem, vodou
se šťávou a nemusela řešit haldy plastů. Tak ať
si to vyřeší ta nová generace, která se bez PET
láhví s nějakým blivajzem neobejde. Dopadne to
opět blbě, neboť vratné obaly jsou uhlíkově
náročné, recyklace plastů neekonomická, spalovna
je zdrojem zplodin a skládky jsou nepřípustné.
Tak se to skládkování zase prodlouží o pár let
a patřičně podraží, aby bylo na pokuty za to
skládkování. Kecy, kecy, kecy a výsledek stále
nulový.
Radim Polášek
4.12.2020 05:20 Reaguje na Jiří SvobodaNeboli skleněné vratné obaly vychází lépe ve výrobnách místních regionálních produktů a malých místních výrobách globálních produktů ( přirozeně samotná malá místní výroby takového globálního produktu vychází dráž než velká centralizovaná výroba), zatímco pro supermarkety s velkými centralizovanými sklady a velké výrobny produktů vychází lépe jednorázové PET a jiné plastové obaly s malou hmotností.
Viktor Šedivý
4.12.2020 15:46 Reaguje na Radim PolášekNebo řečeno jinak - ať už to aktivisté nechají proboha být, tady si akorát chce někdo nakrást na výkupu a souvisejících činnostech.
Radim Polášek
4.12.2020 05:13 Reaguje na Břetislav MachačekOdpady snížíte pouze omezením komfortu lidí. Jednak co se týká dovozových vzdáleností potravin a tím dostupnosti třeba cizokrajné zeleniny a ovoce v zimě nebo dálkově dovážené zeleniny a ovoce, třeba brambor z států severní Afriky na jaře , protože na kratší dopravní vzdálenosti stačí těmto produktům jednodušší méně hmotné balení.
A taky omezením požadované úrovně balení, například náhradou plastových fólií, krabiček a poplastovaného papíru obyčejným vlhkost prosakujícím papírem a jinými obaly staršího tradičního typu. Například jednorázovými bedničkami z dřevěných dýh.
Břetislav Machaček
4.12.2020 10:14 Reaguje na Radim Polášekdnes řešitelné pomocí recyklace těchto mycích prostředků
a vod včetně závěrečné desinfekce bez použití chemie. U
těch plastových obalů si nejsem jist jejich vlivem na
lidské zdraví z hlediska mikroplastů a z výluhů při nesprávném skladování a použití konzervantů( ta kys.
fosforečná a jiné blivajzy) Je samozřejmě věcí každého,
co preferuje a v čem vidí přínos či škodu pro životní prostředí. Místo globální chiméry beuhlíkovosti preferuji
hmatatelný pohled na krajinu bez odpadků, řeky bez všech
znečisťujících sajrajtů a vzduch s minimem zplodin. To je
to, co nás tíží momentálně nejvíce. U těch bedýnek z dýhy
bych byl opatrný a zde bych nic neměl proti vratným plastovým bedýnkám, neboť i tak pro zmíněné zboží jezdí
kamióny nevytížené. Samozřejmě je tento dovoz často pouze
jako součást luxusu jíst typicky sezónní produkty celoročně.
Takové borůvky v lednu z N. Zélandu alespoň mi nahradí ty
mé tuzemské zavařené po vzoru našich babiček. A to je tak
se vším. Koukněte do spíží dnešních domácností a vzpomeňme
na naše matky a babičky, které měly regály na podzim plné
zavařené zeleniny a ovoce, zásoby brambor a mnohdy i masa
v konzervách z vlastního čuníka. Vím, že to není zcela
realizovatelné i nyní, ale posedlost "čerstvostí" ovoce
z dovozu je mnohdy pouze produktem reklamy a línosti si
vytvářet zásoby v době hojnosti místní produkce.
Viktor Šedivý
4.12.2020 15:49 Reaguje na Břetislav MachačekAno, je to přesně tak jak píšete.
Břetislav Machaček
6.12.2020 16:45 Reaguje naopravdu lautr putna, ale kilo vlastních meruněk
a nebo ze samosběru za 2O Kč/kg se nedá srovnat
s kg meruněk v zimě z dovozu za 5O Kč. Pokud
člověk vydělává průměrnou mzdu, tak nad tou cenou
přemýšlí a spíše to oželí. Pokud ne, tak se diví,
že mu plat na vše nestačí. V sezóně ovoce hnije
v sadech, lidé jsou líní si ho sami obrat a pak
se diví třešním za 5O Kč/kg a více. Naši předci
neměli hypermarkety, ale zpracovali kde co. Ono
není nad to si to zdůvodnit, proč to nezavařím,
neusuším, nezmoštuji, či alespoň vykvasím a pak
vypálím. Když se jednou dovoz zadrhne, tak se
lidé zblázní, protože se příliš namlsali
globalizace i s jejími negativními dopady na
celý svět.
Karel Ploranský
8.12.2020 01:09 Reaguje na Břetislav MachačekBěžný městský člověk ve věku do 40 let totiž už vůbec neví, jak kdysi některé lokální produkty chutnaly a o co byly lepší, než to co se kdesi nezralé očeše a veze k nám přes půl světa - už se s nimi totiž NESETKAL.
Navíc česat ovoce se stromu je pracné a stojí to čas, který je třeba věnovat "zážitkům" - koupit ho v marketu je rychlé a snadné. A že to je nezralé a tvrdé, že to nemá žádnou chuť ani vůni? Inu - když chybí srovnání, tak si to vlastně ani neuvědomují, že je to jen parodie na ovoce...
Radim Polášek
4.12.2020 06:44Emisí škodlivin se dnes není třeba obávat, dnes už jsou účinné filtry a další metody, jak emise ze spaloven zminimalizoat. Taky dnes není problém škodlivost popela, tam není problém buď objemově malý zbytek toho odpadu skkládkovat nebo popel chemicky přepracovat, například absorbcí - přetavením do hodně pevných silikátových vazeb.
Vladimír Hošek
4.12.2020 07:49Břetislav Machaček
4.12.2020 09:49 Reaguje na Vladimír Hošekpolitologů, sociologů atd.(stačí si přečíst nabídku oborů některých
VŠ a člověk se podiví samotným oborům). Uplatnění absolventů je
tak často pouze ve státní a obecní správě a samosprávě, či pouze
v různých dotovaných neziskovkách. Titul se stal mantrou všech
výběrových řízení a ke studiu Bc jsou nuceny i pracovnice podatelen na městských úřadech. Je to degradace VŠ vzdělání na úroveň lepší
střední školy a to se ještě stává i z maturit fraška bez nutnosti
umět matku věd matematiku. Tak narůstá množství neproduktivních oborů a pokles tvůrčích oborů, které jsou tahounem ekonomiky.
Je to bohužel nemoc všech tkzv. "vyspělých" zemí, kde pak takto
vystudovaná mládež často nenalézá adekvátní pozici a frustrována končí někde jako šedá myš na pozici, kterou bohatě zvládne i ten
středoškolák ze staré školy. Ten má ale smůlu a je nucen si vzdělání
doplnit a je lautr putna kde a jak, hlavně že dosáhne na ten titul.
Takže ne teorie spiknutí, ale je to teorie falešné vzdělanosti dobré
tak pro statistiku o množství "vzdělaných" obyvatel. Následné
srovnání vzdělání mezi národy dopadá kvalitativně katastroficky
a je vidět kam to vzdělávaní ve srovnání hlavně s Asií spěje. Tam
je vzdělání výtahem k vědění a pokroku. Zde pomalu, ale jistě k
teplému neproduktivnímu místečku někde v úřadě či neziskovce.
Úroveň vzdělání se pak odráží i v celkové technické vyspělosti
země a ta se až na pár výjimek, stává pouze montovnou a skladištěm
Evropy. Bez přidané hodnoty se nedá dosáhnout prosperity a tak je
tu jiná spiklenecká teorie o tom, zda právě to není záměr.
Aleš Svoboda
7.12.2020 00:03I Wikipedie ho označila za naprosto neschopného - sice decentně - ale zato velmi důkladně :
"V červenci 1998 se stal ministrem životního prostředí ve vládě Miloše Zemana. Ve funkci zažil četné politické střety, zejména s ministrem průmyslu a obchodu Miroslavem Grégrem (ohledně jaderné elektrárny Temelín) a ministrem zemědělství Janem Fenclem (ohledně kompetencí v oblasti ochrany vodstva). Do konfliktů se dostával ale i s environmentalisty, například kvůli jeho souhlasu s kácením stromů v nejcennějších zónách Národního parku Šumava nebo kvůli souhlasu s trasováním dálnice D8 přes Chráněnou krajinnou oblast České středohoří). V roce 2001 napsala Mladá fronta DNES, že Kužvart má sebevědomí, ale většinu sporů prohrává. Z několika regionálních organizací ČSSD se tehdy dokonce ozývaly hlasy, že by měl odstoupit.[2] Ministerskou funkci zastával po celé funkční období Zemanovy vlády, do července 2002.
Asociace odpadového hospodářsví je účelově založený spolek kamarádíčků, kteří si hrají jan na svém písečku.
Jemu ani jeho kamarádíčkům se prostě věřit nedá. . . .